Černé díry: brány k poznávání našeho Vesmíru

Podobné dokumenty
Obecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF

Černé díry ve vesmíru očima Alberta Einsteina

Hvězdy a černé díry. Zdeněk Kadeřábek

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

O PLEŠATOSTI ČERNÝCH DĚR

Gravitační vlny detekovány! Gravitační vlny detekovány. Petr Valach ExoSpace.cz Seminář ExoSpace.

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav

Kroužek pro přírodovědné talenty při Hvězdárně Valašské Meziříčí Lekce XXX. Kosmologie

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR

Epilog: Ústav teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova v Praze PMF

Za hranice současné fyziky

Úvod do moderní fyziky. lekce 1 speciální a obecná teorie relativity

Jak se pozorují černé díry?

O tom, co skrývají centra galaxíı. F. Hroch. 26. březen 2015

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE

Mgr. Jan Ptáčník. Astronomie. Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D

Vznik této prezentace byl podpořen projektem CZ.1.07/2.3.00/ Tato prezentace slouží jako vzdělávací materiál.

Základní jednotky v astronomii

Černé díry. Závěrečná práce. Základní škola sv. Voršily v Olomouci Aksamitova 6, Olomouc. Autoři: Vojtěch Langer, Václav Venkrbec.

Říká se, že pravda je někdy podivnější než smyšlenka, a nikdy to neplatí víc než v případě černých děr. Černé díry jsou podivnější než všechno, co si

Astronomie, sluneční soustava

STEPHEN HAWKING Černé díry: Reithův cyklus přednášek pro BBC

Stručný úvod do spektroskopie

pohyb hvězdy ve vesmírném prostoru vlastní pohyb hvězdy pohyb, změna, souřadné soustavy vzhledem ke stálicím precese,

Gravitační vlny. Jaroslav Reichl, SPŠST Panská, Praha inspirováno přednáškou Jiřího Podolského, MFF UK Praha

Úvod do moderní fyziky

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy

Základy spektroskopie a její využití v astronomii

GRAVITAČNÍ VLNY. Zakřivení času a prostoru. Jak vypadají gravitační vlny?

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Aktuality ze světa gravitačních vln

Seminární práce z fyziky na téma Černé díry

Kroužek pro přírodovědecké talenty II lekce 13

Gravitační vlny. Letní škola matiky a fyziky Štěpán Kolář. Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze. 12.


Astronomická pozorování

Nobelova cena 2017 udělena za objev gravitačních vln

RYCHLOST SVĚTLA PROSEMINÁŘ Z OPTIKY

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

Einsteinovy gravitační vlny poprvé zachyceny

Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený

Pokroky matematiky, fyziky a astronomie

Nabídka vybraných pořadů

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Finále 2018/19, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ) řešení. A Přehledový test. (max. 20 bodů)

Obsah PŘEDMLUVA...9 ÚVOD TEORETICKÁ MECHANIKA...15

Optika. Nobelovy ceny za fyziku 2005 a Petr Malý Katedra chemické fyziky a optiky Matematicko fyzikální fakulta UK

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS!

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

Tajemné gravitační vlny podařilo se je konečně ulovit?

Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc,

Proč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod Energetické úvahy Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů Model našeho Slunce 15

Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky

Kam kráčí současná fyzika

Příloha č. 1 REJSTŘÍK FYZIKÁLNÍCH POJMŮ

Batse rozložení gama záblesků gama záblesků detekovaných družicí BATSE v letech Rozložení je isotropní.

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK

Profilová část maturitní zkoušky 2017/2018

Optika. Co je světlo? Laser vlastnosti a využití. Josef Štěpánek Fyzikální ústav MFF UK

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

O tom, co skrývají centra galaxíı. F. Hroch. 10. duben 2009

VYPOUŠTĚNÍ KVANTOVÉHO DŽINA

Pavel Cejnar. mff.cuni.cz. Ústav částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulta University Karlovy v Praze

VESMÍR, SLUNEČNÍ SOUSTAVA

EINSTEINOVA RELATIVITA

Einsteinových. podle množství. dá snadno určit osud vesmíru tři možné varianty

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO

České vysoké učení technické v Praze. Ústav technické a experimentální fyziky. Život hvězd. Karel Smolek

fyzika P07 poznáváme vesmírem BARYCENTRICKÉ MÍČKY Oběžné dráhy a těžiště

7.Vesmír a Slunce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

ročník 9. č. 21 název

Obecná teorie relativity. Ústav teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova v Praze

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Přípravu výukových materiálů garantuje Vítkovická střední průmyslová škola a gymnázium.

Utajené vynálezy Nemrtvá kočka

Od kvantové mechaniky k chemii

Vybrané podivnosti kvantové mechaniky

Gymnázium, Havířov - Město, Komenského 2 MATURITNÍ OTÁZKY Z FYZIKY Školní rok: 2012/2013

Astronomie a astrofyzika

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je km.

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI RVP G 8-leté gymnázium Fyzika II. Gymnázium Dr.

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Atomové jádro Elektronový obal elektron (e) záporně proton (p) kladně neutron (n) elektroneutrální

Maturitní témata fyzika

VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY

Korekce souřadnic. 2s [ rad] R. malé změny souřadnic, které je nutno uvažovat při stanovení polohy astronomických objektů. výška pozorovatele

Jihlavská astronomická společnost

Nabídka vybraných pořadů

Opakování učiva 8. ročníku. Elektrodynamika. Působení magnetického pole na vodič, vzájemné působení vodičů. Magnetické pole cívky

1 Newtonův gravitační zákon

FRANĚK A., FENDRYCHOVÁ K.: TEORIE STRUN, SUPERSTRUN A M-TEORIE

KAM SPĚJE ASTRONOMIE?

Fyzika opakovací seminář tematické celky:

Vesmír. jako označen. ení pro. stí. Podle některých n. dílech. a fantasy literatury je některn

Maturitní otázky z fyziky Vyučující: Třída: Školní rok:

2. Poloměr Země je km. Následující úkoly spočtěte při představě, že kolem rovníku nejsou hory ani moře. a) Jak dlouhý je rovníkový obvod Země?

Transkript:

Jihlavská astronomická společnost, 9. února 2017, Muzeum Vysočina. Černé díry: brány k poznávání našeho Vesmíru Ing. Petr Dvořák petr.dvorak@ceitec.vutbr.cz Ústav fyzikálního inženýrství, FSI VUT v Brně Středoevropský technologický institut CEITEC Brno

Obsah Stručná historie Teorie gravitačního pole Speciální a Obecná teorie relativity Hvězdný vývoj a jejich zánik Černé díry a jejich vlastnosti Astronomie černých děr a gravitační čočky Gravitační vlny a shlukování černých děr Budoucnost černých děr Věnováno Milošovi Podařilovi a jeho rodině.

Stručná historie Teorie gravitačního pole 1680 Newton (1643 1728), Gausse (1777 1855), Poisson (1781 1840) 1865 Maxwell (1831 1879), Teorie elektromagnetického pole 1887 Michelson (1852 1931), Morley (1838 1923) 1905 Bern, Einstein (1879 1955), Speciální teorie relativity 1907 Bern, Princip ekvivalence 1912 Praha, důsledky Principu ekvivalence 1913 Curych, diferenciální geometrie Gausse, Riemann, Ricciho a Levi-Civity 25. 11. 1915 Berlín, Einstein Obecná teorie relativity a teorie gravitačního pole

Michelsonův-Morleyův experiment c = 299 792 458 m/s N. Ch. Huygens, O. Rømer (1676) měsíce Jupitera (220 000 000 m/s) J. Bradley (1728) aberace (298 000 000 m/s) L. Foucault (1862) chopper (298 000 000 m/s) A. A. Michelson (1926) rotující zrcadla ( 299 796 000 m/s) Michalson-Morley (1887) - Experimentální test vlivu Éteru na rychlost světla Rychlost světla je konečná a nezávislá na pohybu soustavy pozorovatele Albert Abraham Michelson Edward Williams Morley Pohyb Země kolem Slunce

Michelsonův-Morleyův experiment c = 299 792 458 m/s N. Ch. Huygens, O. Rømer (1676) měsíce Jupitera (220 000 000 m/s) J. Bradley (1728) aberace (298 000 000 m/s) L. Foucault (1862) chopper (298 000 000 m/s) A. A. Michelson (1926) rotující zrcadla ( 299 796 000 m/s) Michalson-Morley (1887) - Experimentální test vlivu Éteru na rychlost světla Rychlost světla je konečná a nezávislá na pohybu soustavy pozorovatele Albert Abraham Michelson Edward Williams Morley Pohyb Země kolem Slunce

Obsah Stručná historie Teorie gravitačního pole Speciální a Obecná teorie relativity Hvězdný vývoj a jejich zánik Černé díry a jejich vlastnosti Astronomie černých děr a gravitační čočky Gravitační vlny a shlukování černých děr Budoucnost černých děr

Speciální teorie relativity L Tyč je dlouhá L

Speciální teorie relativity V L

Speciální teorie relativity V L Tyč je kratší než L

Princip ekvivalence Obecná teorie relativity Zeměkoule

Zakřivený časoprostor

A. Einstein (1879 1955) A. Eddington (1882 1944)

Gravitační vlny 22. června 1916 10-23 m

Obsah Stručná historie Teorie gravitačního pole Speciální a Obecná teorie relativity Hvězdný vývoj a jejich zánik Černé díry a jejich vlastnosti Astronomie černých děr a gravitační čočky Gravitační vlny a shlukování černých děr Budoucnost černých děr

Úniková rychlost Nejnižší možná rychlost, při které těleso může definitivně opustit sféru gravitačního vlivu planety Planeta Úniková rychlost (km/s) Země 11,18 Slunce 620 Měsíc 2,40 Jupiter 59,55 Venuše 10,36 Mars 5,03 Saturn 35,51 Tajemné těleso ČERNÁ DÍRA Pojem z roku 1967 od John Archibald Wheeler (1911 2008)

Život hvězd a gravitační kolaps (1783) J. Michell, (1796) P. S. de Laplace těleso s poloměrem 500x větší než Slunce = neviditelná hvězda (1915) Karl Schwarzschild Horizont událostí (Schwarzschildova mez) (1930) Subrahmanyan Chandrasekhar Bílý trpaslík Neutronová hvězda (1,44 M ʘ - 2,58 M ʘ ) (1939) J.R. Oppenheimer, G. Volkoff, R. Ch. Tolman Neutronová hvězda gravitační kolaps (3 M ʘ - 5 M ʘ ) (1967) Stephen Hawking nevyhnutelný gravitační kolaps pojem Černá díra

Život hvězd a gravitační kolaps (1783) J. Michell, (1796) P. S. de Laplace těleso s poloměrem 500x větší než Slunce = neviditelná hvězda (1915) Karl Schwarzschild Horizont událostí (Schwarzschildova mez) (1930) Subrahmanyan Chandrasekhar Bílý trpaslík Neutronová hvězda (1,44 M ʘ - 2,58 M ʘ ) (1939) J.R. Oppenheimer, G. Volkoff, R. Ch. Tolman Neutronová hvězda gravitační kolaps (3 M ʘ - 5 M ʘ ) (1967) Stephen Hawking nevyhnutelný gravitační kolaps pojem Černá díra

Obsah Stručná historie Teorie gravitačního pole Speciální a Obecná teorie relativity Hvězdný vývoj a jejich zánik Černé díry a jejich vlastnosti Astronomie černých děr a gravitační čočky Gravitační vlny a shlukování černých děr Budoucnost černých děr

Černé díry Parametry: Hmotnost, moment hybnosti a elektrický náboj Schwarschildovy statické černé díry Horizont událostí, singularita, fotonová sféra, gravitační čočky, slapové síly Precese eliptické oběžné dráhy, vyzařování gravitačních vln

Černé díry Černá díra nemá vlasy Kerrovy-Newmanovy rotující a elektricky nabité černé díry Kolaps rotujících hvězd, ergosféra (strhávání časoprostoru) Penroseův proces a superradiace, nesymetrie gravitačních čoček, akreční disk

Hawkingovo vyzařování černých děr (1971) S. Hawking termodynamické zákony černých děr Povrchová gravitace = teplota Plocha horizontu = entropie Kvantové efekty Heisenbergovy relace neurčitosti (1975) Hawkingovo záření Hmotnost Slunce 10 33 g Gama a rentgenový zdroj světla!!!

Obsah Stručná historie Teorie gravitačního pole Speciální a Obecná teorie relativity Hvězdný vývoj a jejich zánik Černé díry a jejich vlastnosti Astronomie černých děr a gravitační čočky Gravitační vlny a shlukování černých děr Budoucnost černých děr

Objev černých děr (1964) objev Cygnus X-1 souhvězdí Labutě (6 070 Ly) Rentgenový zdroj 30 až tisíce kev, perioda systému 5,6 dnů Horizont 26 km; akreční disk (průměr 1500 km) a dva jety Rentgenový obraz HDE 226868 20-40 Mʘ 14,8 Mʘ Cyg X-1 Chandra X-ray Observatory High Energy Replicated optics (HERO)

Astronomie černých děr 60 000 Ly, 400 mil. M ʘ 5 GHz

Kvasary a aktivní jádra galaxií Supermasivní černé díry Astronomie černých děr Galaxie v Kentaurovi NGC 1068 (M77 souhvězdí Velryby) Elais-N1

To se nás netýká? Jen 26 000 Ly, oblast Sigittarius A* (souhvězdí Střelce a Štíra) Hmotnost 4,1 mil. Mʘ, průměr 6,25 Lh

Gravitační čočky

Obsah Stručná historie Teorie gravitačního pole Speciální a Obecná teorie relativity Hvězdný vývoj a jejich zánik Černé díry a jejich vlastnosti Astronomie černých děr a gravitační čočky Gravitační vlny a shlukování černých děr Budoucnost černých děr

První detekce gravitačních vln a spojení černých děr

LIGO - Laser Interferometry Gravitational-Wave Observatory 1. Handford (Washington, CALTECH) 2. Livingston (Louisiana, MIT) Advanced LIGO laser: 10 W 200 W zrcadla: 25 cm 34 cm, 11 kg 40 kg frekvence: 40 2000 Hz 10 10000 Hz výměna optiky výměna anti-seismického systému Seismický šum Tepelný šum Fotonový šum

První detekce gravitačních vln a spojení černých děr 36 a 29 hmotnosti Slunce 3 hmotnosti Slunce vyzářeny 1,2 mld. světelných let Detekce 8 vln (4 oběhy) Zpoždění signálu 7 ms Pravděpodobnost < 2 10-7

Druhá detekce gravitačních vln a spojení černých děr

Obsah Stručná historie Teorie gravitačního pole Speciální a Obecná teorie relativity Hvězdný vývoj a jejich zánik Černé díry a jejich vlastnosti Astronomie černých děr a gravitační čočky Gravitační vlny a shlukování černých děr Budoucnost černých děr

A co bude dále? Albert Einstein: Bůh nehraje v kostky. Stephen Hawking: Bůh nejen že v kostky hraje, ale někdy je hází dokonce i tam, kde nejsou vidět.

Děkuji za pozornost petr.dvorak@ceitec.vutbr.cz