M E D I C Í N A K A T A S T R O F

Úrazová nemocnice v Brně ředitel prof. MUDr. Miloš Janeček, CSc. a Informační středisko medicína katastrof MZ v ÚN v Brně pořádá pod záštitou Hejtmana Jihomoravského kraje Ing. Stanislava Juránka seminář M E D I C Í N A K A T A S T R O F Brno, 9. února 2006, hotel Holiday Inn Sborník přednášek

OBSAH Mise Trauma teamu v Pákistánu...5 prof. MUDr. Miloš Janeček, CSc. Úrazová nemocnice v Brně Logistika pro mimořádné situace ve zdravotnictví...6 Ing. Ladislav Burian Zdravotnické zabezpečení krizových stavů, Příbram - Kamenná Spojení složek IZS při mimořádných událostech...8 MUDr. Jaroslav Valášek Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy ÚSZS Nutná zdokonalení podle zkušeností z nácviku aktivace traumaplánu ve FN Motol...9 Jarmila Drábková, Ladislav Sornas, Otakar Buda, Jaromír Morávek FN Motol, Katedra UM+MK IPVZ, Praha Připravenost nemocnice čelit mimořádným situacím s důrazem na fenomén NBC...10 MUDr. Josef ŠTOREK,Ph.D. Katedra urgentní medicíny a medicíny katastrof, IPVZ Praha Příjem pacientů zasažených nebezpečnými látkami...14 Mgr. Lenka Hejzlarová Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou, Praha-Krč PŘÍPRAVA NA PANDEMII CHŘIPKY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI...15 MUDr. Jan Mareček Krajská hygienická stanice se sídlem v Brně Problematika vysoce nebezpečných nákaz a přístupy k jejímu řešení v Jihočeském kraji.17 MUDr. J. Luňáčková, Ing. V. Pour Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje, České Budějovice Prověření činnosti ZZS HMP při cvičení PODZIM 2005...18 Ing. Renata Hokovská Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy ÚSZS Zkušenosti ze cvičení PODZIM 2005 Kralupy nad Vltavou...19 MUDr. Jana Šeblová Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje Operační řízení a triage během cvičení PODZIM 2005 Kralupy nad Vltavou...22 Patrik Merhaut, Bc. Věra Zemanová Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje, ZOS Praha-venkov Zkušenosti ze zahraničních misí USAR teamu HZS...23 mjr. Josef Křen HZS hl. m. Prahy PLÁNOVÁNÍ HROMADNÉHO PŘÍJMU RANĚNÝCH A ZASAŽENÝCH OSOB MASCAL (MASS CASUALTY PLAN) 11. POLNÍ NEMOCNICE V AFGHÁNISTÁNU...24 MUDr. Martina Pokorná, Ing. Miroslav Procházka Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Katedra všeobecného lékařství a urgentní medicíny a Katedra všeobecně vzdělávacích oborů, Hradec Králové Hromadný příjem raněných v podmínkách britské polní nemocnice, Shaibah, Irák...25 Stračár M., Kopřiva A., Hašek R., Opluštil B., Kohoutová L., Závada J. VN Brno, ÚVN Praha, VN Olomouc, VN Plzeň

Scénáře použití armády v nebojových situacích... 26 PhDr. Zdena Rosická, CSc., AFCEA (Armed Forces Communications & Electronics Association) Analýza zdravotnických následků teroristického útoku v Londýně... 27 Ing. Karel Antoš Ph.D, Ing. Miroslav Procházka Fakulta vojenského zdravotnictví University obrany, Hradec Králové Hromadný příjem v nemocnicích zahraniční zkušenosti... 28 Ing. Vlasta Neklapilová Informační středisko medicíny katastrof, Úrazová nemocnice v Brně Náhled na současný stav islámského terorismu s aspektem na naši republiku.... 30 Ochmann, J., Kantorová, I., Neklapilová, Z. Úrazová nemocnice v Brně, ředitel Prof. MUDr. Miloš Janeček, CSc. Informační středisko MEKA Vzdělávání zdravotníků v oboru krizového řízení a medicíny katastrof... 35 Hana Vraspírová Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, Brno INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM, ARMÁDA ČESKÉ REPUBLIKY A DEKONTAMINACE PŘI VÝSKYTU VYSOCE NEBEZPEČNÝCH NÁKAZ (POSTER)... 38 MUDr. Roman Šindelář, Doc. Ing. Marie Hartmanová, CSc. Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Hradec Králové Text neprošel jazykovou kontrolou.

MISE TRAUMA TEAMU V PÁKISTÁNU prof. MUDr. Miloš Janeček, CSc. Úrazová nemocnice v Brně Trauma team ČR existuje od roku 1987 a účastnil se několika misí v letech 1987 1990 (Nikaragua, Arménie, Irán). Tým je určen pro poskytování odborné chirurgické péče na místě katastrofy po dobu 1-2 týdnů (s doplněním materiálu). Je složen z lékařů a zdravotnického personálu Úrazové nemocnice v Brně a o jeho výjezdu rozhoduje ministr zdravotnictví ve spolupráci s ministerstvem vnitra. Trauma team je veden v mezinárodních databázích záchranných týmů OSN a EU již od roku 1997. Trauma team byl aktivován dne 11.10.2005 v 9:30 tel. výzvou ing. Kubínka, ředitele odboru bezpečnosti a krizového řízení MZ ČR. Byl vyžádán výjezd 9 lékařů a sester do oblasti zemětřesení v Pákistánu, odlet plánován 11.10. večer nebo 12.10. ráno. Délka mise byla stanovena na 14 dní s nutností doplnění materiálu a případného vystřídání. Profesní složení 5 chirurgů traumatologů: prof. MUDr. Miloš Janeček, CSc., MUDr. Petr Nestrojil, CSc., MUDr. Luděk Macků, MUDr. Radek Veselý, MUDr. Martin Kelbl; anestezioložka MUDr. Hana Bosáková, sálové sestry instrumentářky Ilona Kolářová a Marie Patáková a anesteziologická sestra Kateřina Koloušková. Trauma team Úrazové nemocnice v Brně byl připraven k výjezdu již 12 hodin od výzvy, do 24 hodin byl tým i vybavení na letišti v Praze. Tým byl doplněn skupinou 9 hasičů (logistické zabezpečení) a 5 vojenských zdravotníků (2 lékaři a 3 sestry). Vedoucím výpravy byl velitel skupiny hasičů mjr. Josef Křen. Tým odletěl z Prahy 12.10.2005. Po přistání v Pákistánu 13.10. dopoledne po dohodě s místními úřady, českým velvyslanectvím o koordinačním centrem OSN tým odcestoval do města Rawalakot, vzdáleném asi 150 km od Islámábádu, kam dorazil stejný den o půlnoci. V Rawalakotu byla naše nemocnice rozvinuta v areálu zničené vojenské nemocnice následující dopoledne. První pacienti byli ošetřeni již stejný den v odpoledních hodinách. Ambulantní i chirurgické zákroky byly prováděny ve stanech, které byly k dispozici jako nemocniční. Pacienti všech věkových skupin byli přinášeni z hor často ze značných vzdáleností na postelích, rány měli provizorně kryty hlínou, popáleniny ošetřeny zubní pastou. Jejich poranění byla způsobena zemětřesením, ale v řadě případů šlo také o střelná poranění. Dne 18.10. byli v rámci doplnění vybavení a zdravotnického materiálu vystřídáni 3 chirurgové (prof. Janeček, dr. Macků, dr. Veselý) a 4 členové hasičského doprovodu. Lékaře vystřídali MUDr. Ivan Melichar a MUDr. Tomáš Pink. Bylo rozhodnuto o prodloužení mise do 31.10.2005, kdy tým za přítomnosti zástupců WHO předal své vybavení jako humanitární dar ČR Pákistánu a odcestoval z Rawalakotu do Islámábádu. Do Prahy tým dorazil letadlem 2.11.2005 večer. Celková délka mise včetně dopravy byla 22 dní. Tým působil v Rawalakotu 18 dní, pracoval denně 10 i více hodin. Celkem bylo ošetřeno 900 pacientů a provedeno 33 větších operací. Žádný z pacientů nezemřel a při kontrolách bylo vidět zlepšení jejich zdravotního stavu.. Pomoc našich zdravotníků byla v Pákistánu velmi kladně přijata a oceněna především nemocnými ze spádové oblasti Rawalakotu.. Naši nemocnici navštívil gen. Ashan ministr obrany Pákistánu, gen. Afzam náčelník zdravotnické služby armády Pákistánu, gen. Shadih a gen. Sabir generální štáb armády Pákistánu, pan Sardar Muhammad Anwar Khan - president Kašmíru, představitelé města Rawalakotu, pan Luigi Magliorini zástupce a koordinátor WHO a další činitelé, kteří vysoce hodnotili nejen odborný, ale i lidský přístup všech lékařů, sester i logistického zabezpečení celého týmu. Dne 9. 1 2006 byli členové týmu přijati na GŘ HZS ministrem vnitra Mgr. Františkem Bublanem, který jim poděkoval a předal pamětní plakety. 5

LOGISTIKA PRO MIMOŘÁDNÉ SITUACE VE ZDRAVOTNICTVÍ Ing. Ladislav Burian Zdravotnické zabezpečení krizových stavů, Příbram - Kamenná Cílem mého vystoupení je seznámit odbornou veřejnost s prostředky k řešení mimořádných událostí a ukázat na možnosti, se kterými resort zdravotnictví pro tyto účely disponuje. Zabezpečení krizové logistiky je kromě jiného hlavní poslání příspěvkové organizace Zdravotnické zabezpečení krizových stavů se sídlem v Příbrami Kamenné. V poslední době dochází k postupné restrukturalizaci stávajících a vytváření nových zásob s ohledem na měnící se hrozby a rizika. 1. Zásoby pro navýšení lůžkové kapacity stávajících nemocnic, tzv. SETY 2000 vznikly transformací bývalých mobilizačních rezerv, které v minulosti byly určeny k řešení vojenských krizí. Tyto zásoby byly redukovány na 120 SETů, tj. nemocniční lůžka a příslušný materiál pro 12 000 postižených s požadavkem na možnost rychlého vyskladnění. Proto jsou uloženy převážně v kontejnerovém uspořádání v pěti skladech (Sedlčany, Bohuslavice nad Metují, Olomouc, Uherské Hradiště a Plzeň). Vzhledem k tomu, že tyto zásoby mají charakter pohotovostních zásob ve smyslu zákona č. 241/2000 Sb., náklady na pořízení a skladování jsou hrazeny Správou státních hmotných rezerv. 2. Víceúčelová stacionární zařízení Bylo rozhodnuto ponechat v provozu dva objekty stavebně a technicky řešené jako nemocnice postavené v 70 letech. Jedná se o Hředle u Zdic a Zábřeh na Moravě. Oba objekty jsou situovány mimo zástavbu v konečné fázi každý pro 300 postižených. Požadavek na tyto objekty je především multifunkčnost, možnost použití nejen k vytvoření kapacit pro zdravotnické potřeby, ale i jako evakuační centra, nouzové ubytování postižených apod. Zároveň jsou tyto objekty využívány k uskladnění zdravotnického materiálu a léčiv jako výjezdové stanoviště pro mobilní zdravotické zařízení ( MASH ). (Pro informaci v minulosti u nás jsme udržovali takových 12 objektů předurčených jako záložní nemocnice pro případ jaderného konfliktu). 3. Mobilní zdravotnická logistická báze ( MASH ) představuje materiální základnu pro vytvoření samostatně působící zdravotnickou báze předurčené pro: pomoc postiženým při hromadných neštěstích (přírodní a průmyslové katastrofy) karanténní zařízení při epidemii péče o postižené po teroristickém útoku velké shromáždění osob (demonstrace, sportovní a kulturní akce apod.) humanitární účely mezinárodní pomoc Souprava je složena z jednotlivých modulů a umožňuje variabilní rozvinutí v závislosti na charakteru zásahu. Celková lůžková kapacita je závislá na způsobu použití a pohybuje se od 40 do 60 lůžek. V současné době umožňuje: vyčlenění jednoho modulu pro rychlý zásah s dobou působení do dvou dnů použití úplné soupravy, při doplňování a logistickém zabezpečení není doba působení omezena Základem soupravy jsou nafukovací stany typu ES 56 T (1x), ES 35 T (7x), ES 36 TS (2x) a víceúčelová buňka (kontejner). Dále je v soupravě stan typu EX 35 TDK, příp. tzv. malá dekontaminace, určené pro dekontaminaci, případně hygienickou očistu osob. Souprava je vybavena příslušenstvím, umožňujícím nezávislou činnost v terénu. Má vlastní elektrické 6

napájení z elektrocentrál, nezávislé teplovzdušné topení a agregát pro ohřev vody k dekontaminaci, příp.hygieně. Vnitřní vybavení pro pacienty tvoří lehátka s vybavením. Pro izolaci interiéru od vnějšího prostředí jsou v soupravě filtroventilační zařízení GUARD 250. V soupravě není medicínské vybavení ani léčiva, předpokládá se využití prostředků Trauma teamu nebo jiného uživatele, v jehož prospěch bude souprava použita. Modul pro rychlý zásah Ze soupravy je vyčleněn modul pro rychlý zásah, který je připraven k výjezdu jako logistická základna pro poskytnutí přednemocniční neodkladné péče postiženým při hromadném neštěstí, průmyslové havárie nebo jiné mimořádné události spojené s velkým počtem postižených osob. Může být použita i preventivně v případě aktuální hrozby vzniku takové mimořádné události. Modul bude začleněn do Ústředního poplachového plánu IZS. 4. Speciální léčiva V současné době je skladováno cca 600 tisíc dávek antivirotika Tamiflu, je připraven plán rychlé plošné distribuce v případě potřeby. V letošním roce se předpokládá tyto zásoby rozšířit zhruba na dvojnásobek. Do budoucna se uvažuje o skladování některých speciálních léčiv, např. antidot, kterými v současné době disponuje pouze armáda. 5. Speciální zdravotnický materiál - BIOVAK EBV-30 umožňuje bezpečný transport jak infekčně kontaminovaných osob s podezřením na vysoce virulentní nákazy nebo osob zasažených mikrobiologickými prostředky. Kokpit biovaku je neprodyšně spojen se standardní vakuovou matrací pro uložení pacienta a opatřen čtyřmi porty, kterými mohou procházet drény, infuze, kabeláž apod. dle potřeby. Přívod vzduchu je řešen filtroventilační jednotkou JUPITER 3M, která zajišťuje mírný přetlak ve vnitřním prostoru a zároveň zajišťuje stabilní objemový průtok vzduchu 160 l/min. po dobu 8 hodin (v závislosti na stavu baterie). Problémem zůstává ochrana obslužnosti personálu a zdravotníků; jedním z řešení je použití stejných filtroventilačních jednotek Jupiter 3M ve spojení s jednorázovým ochranným oblekem např. overal POTEX-V a vhodnou náhlavní kuklou. - BIOBOX EBXT je určen pro izolaci osob s virulentní nákazou nebo osob zasažených mikrobiologickými prostředky. Zajišťuje bezpečné prostředí pro všechny vně boxu a zároveň umožňuje péči o pacienta zvenčí, aby se zabránilo kontaminaci přístrojů a ošetřujícího personálu. Nafukovací konstrukce umožňuje snadnou a rychlou manipulaci a rychlé uvedení do provozu. Vlastní izolační komora spolu s přechodovou komorou je vyrobena z průhledného materiálu opatřeného speciálními hermetickými vstupy, které umožňují umístění monitorovacích přístrojů, infúzních stojanů, přístrojů pro ventilaci pacienta apod. mimo box. Filtrační systém FA 300 HS zajišťuje nejlepší dostupnou biologickou ochranu; kontaminovaný vzduch je odsáván přes HEPA-filtry a UV záření ničí mikroorganismy zachycené na filtru. Toto zařízení umožňuje nové koncepční řešení systému biologické ochrany. Závěr Problematika logistického zabezpečení je velmi široká a vzhledem k časovému rozsahu vystoupení se nelze prostředky, které jsou k dispozici, podrobněji zabývat. ZZKS však zájemcům ochotně poskytne podrobnější informace a uvítá i náměty z praxe na další zlepšení. burian@zzks.cz 7

SPOJENÍ SLOŽEK IZS PŘI MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH MUDr. Jaroslav Valášek Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy ÚSZS Abstrakt: Přednáška Spojení složek IZS při mimořádných událostech by měla rozebrat současné možnosti komunikace, které v rámci činnosti základních složek IZS i mezi nimi probíhají. Poukazuje na platnou legislativu a eventuelní nesoulady v praxi. Zaměřuje se na výhody a nevýhody současných řešení s důrazem na spojení při řešení mimořádných události, odhaluje rizika současného stavu a snaží se formulovat doporučení k jejich eliminaci jaroslav.valasek@zzshmp.cz 8

NUTNÁ ZDOKONALENÍ PODLE ZKUŠENOSTÍ Z NÁCVIKU AKTIVACE TRAUMAPLÁNU VE FN MOTOL Jarmila Drábková, Ladislav Sornas, Otakar Buda, Jaromír Morávek FN Motol, Katedra UM+MK IPVZ, Praha Abstrakt: Nácvik aktivace traumaplánu byl proveden v mimopracovní době s 50 poraněným figuranty s popisem mechanismu úrazu a s barevnou START triage. Průběh v délce >3 hodin vystihoval bezprostřední fázi hromadného neštěstí v blízkém okolí a vyžádal si přejímání, triage, diagnostiku, vitálně indikované výkony, umístění dospělých pacientů i dětí a dokumentaci. Chybné zdravotnické postupy se nevyskytly. Přínosné bylo a nadále zůstává vyhlášení aktivace traumaplánu telefonicky cestou recepce Haly UP. Transport rezervního vybavení v pojízdných klecích a řady vozíků i podpora nezdravotnickými složkami byly pohotové. Neodkladná péče o souběžné akutní stavy dospělých i dětí z terénu pokračovala bez omezení. Zdokonalení je podle videozáznamů, auditorů i našeho vlastního rozboru nutné v konkrétním dopracování logistiky, v rychlém a důrazném rozhodování, v navázání spojení se zaměstnanci mimo areál a v konkrétním určení činností přicházejícímu personálu. V součinnosti se ZZS HMP se zrealizovaly a pro rok 2006 vytipovaly momenty: Sanitní vozy jsou značeny barevně podle START a vykládají pacienty na oddělených příjmových místech Haly UP označených rovněž START barvami. Pacienti mají samolepicí ID ZZS, ale jsou označeni samostatně ID i START nemocnice. Hala UP dospělých má přímo na místě ústředního velitele s organizační pravomocí. Okamžité povolání personálu z vnitřní rezervy se osvědčilo telefonickým pavoukem. Doplní je povinnosti zajistit transportní vozíky a pomocný zdravotnický personál. Povolání personálu a krizového štábu do nemocnice bude řešeno operativněji. Podle traumaplánů pracovišť se povolá personál k akutnímu nebo pozdějšímu příchodu a krizový štáb určí chod nemocnice na dobu asi 72 hodin. Psychiatři vypracují doporučený postup pro udržení ukázněného a bezpečného prostředí Haly UP pro pacienty, personál i členy rodin. Extra dodávky léků, krve a krevních derivátů, zdravotnického materiálu se zajistí písemnými smlouvami s dovozem do FN Motol z blízkých měst a nemocnic. Je třeba vytvořit integrovaný toxiplán hl.m.prahy s dostatečnou rezervou antidot, ventilátorů, POCT diagnostiky a určit v něm činnost pro FN Motol. FN Motol zformuluje havarijní plán a procvičí jeho realizaci pro dobu rekonstrukce. Zachová se rezervní prostor pro rychlé přesuny a umisťování pacientů v bezprostřední fázi aktivace traumaplánu. jarmila.drabkova@fnmotol.cz 9

PŘIPRAVENOST NEMOCNICE ČELIT MIMOŘÁDNÝM SITUACÍM S DŮRAZEM NA FENOMÉN NBC MUDr. Josef ŠTOREK,Ph.D. Katedra urgentní medicíny a medicíny katastrof, IPVZ Praha Pod pojmem fenomén NBC je stažena existence bezpečnostního rizika v podobě hrozby nebo použití jaderných, biologických nebo chemických prostředků na civilní populaci. Přitom specifická charakteristika těchto prostředků určuje i složitost celé problematiky z hlediska dopadů na zdravotní stav zasažené populace v podobě obrazů jaderného, biologického a chemického postižení. Právem se fenomén NBC stal po roce 2001 samostatným prvkem národních bezpečnostních politik, krizových orgánů, ale i výkonných složek; zdravotnictví a zejména segment ZZS, NEM, KHS nevyjímaje. Riziko : 1. Trvale se rozšiřuje okruh subjektů, které těmito prostředky disponují nebo usilují o jejich získání 2. Zvláštní nebezpečí spočívá v riziku ovládnutí jen malého počtu prostředků jednotlivci nebo nestátními subjekty; 3. Mimořádné nebezpečí představuje terorismus v řadě regionů světa; 4. Reálná je hrozba použití NBC k vydírání Připravenost zdravotnictví pak spočívá ve schopnosti vytvořit funkční systém zdravotní péče o postižené NBC; a to v rámci realizované zdravotní politiky a jako součást národního bezpečnostního systému. Každá nemocnice se nachází na konci záchranného řetězce a disponuje určitým stupněm své léčebné kapacity = HTC Hospital Treatment Capacity, určované personálními, materiálními a metodologickými možnostmi. Hrubý ukazatel nemocniční léčebné kapacity každé nemocnice je kolem 3% lůžkového fondu ( tj. 3 postižení na 100 lůžek za hodinu ). Optimální : V připravené nemocnici se může dostat přiměřeného a účinného léčení od vyškoleného a secvičeného personálu při dostatku materiálu a zvládnutého postupu celou nemocnicí 2-3 raněným (mechanické postižení)na 100 lůžek dané nemocnice za 1 hodinu!!!! Každá nemocnice má k dispozici krizový štáb, kde má zastoupení nejen vedení nemocnice, ale i odbornost medicínská, včetně odbornosti ošetřovatelské a další. Základními úkoly v rámci krizového štábu jsou : Vypracování scénáře činnosti nemocnice při mimořádných situacích; Organizace školení, přípravy a nácviků na tuto činnost; Funkce odborného poradce při reálné situaci; Koordinace s vnějšími subjekty podílející se na zvládání situace; Inventarizace (analýza) rizikové zátěže v oblasti působení nemocnice. V současnosti existují dva základní typy postupů nemocnice : Vnější činnost = management hromadného příjmu a léčení velkého počtu postižených tak, aby nebyla překročena léčebná kapacita nemocnice; 10

Vnitřní činnost = management přímého ohrožení nemocnice zevnitř nebo v bezprostřední blízkosti, kde základem odezvy je evakuace plná nebo částečná nemocnice při pokračující léčebné činnosti. Specifické situace : Jaderné události Klinická dozimetrie Biologická dozimetrie Priority : Život a údy zachraňující výkony Akutní poranění hojné výplachy sterilní vodou a odstranění cizích těles Svázat se systémem specializované péče o osoby ozářené viz Věst. MZ ČR (2) (1) Radioaktivní postižení Stacionalní nebo mobilní zdroje Ochrana osob - personál - oběti Dekontaminace Záchranný řetězec Pro raněné s možností postižení expozicí zářením = NEOHROŽUJÍ nebo kontaminací = OHROŽUJÍ Obličejová maska, rukavice, přezůvky, pláště; Pacient deka; Nosítka plastiková folie Přístroje plastikový povlak Oddělený prostor příjmových oddělení; Oděvy a ložní prádlo obětí i zdravotníků bezpečně shromáždit a uchovat Infekční události Rozpoznání neobvyklého Stálý epidemiologický dozor Personální předpoklady Infekční postižení Epidemie nestandardní Vysoce virulentní nákazy Ochrana osob 11 Řetěz opatření Dg,izolace,terapie,kontakty, media (informace) Kombinézy, roušky (respirátory, masky), brýle, dlouhé rukavice Ústavní hygienik Sterilizace Rány : 3% H2O2 Informační systém Izolace Režimy práce, izo-jednotky v ČR (inf.kliniky) Priority : Život a údy zachraňující úkony Stabilizace krevního oběhu Protišoková opatření Svázat se systémem specializované péče o dekontaminace Ruce : 0,2% peroctová 2xl min. Plochy: 1% peroctová 30 min. 10% formaldehyd 120 min. Postexpoziční profylaxe 2x100mg tetracyklin. + 2x500 mg gyrázový inhibitor

nemocné s vysoce virulentní nákazou viz usnesení vlády č., popř.národní pandemický plán Antibiotika,vakcinace Laboratoře Dostupnost JIP 3.generace (ciprofloxacin; levofloxacin 1x500mg; moxyfloxacin 1x400mg) (3) Chemické události Klinická dozimetrie Biologická dozimetrie Priority : Život a údy zachraňující výkony Svázat s toxikologickým systémem resortu lékařská toxikologie CHEMICKÉ POSTIŽENÍ STACIONÁLNÍ NEBO MOBILNÍ ZDROJ Ochrana osob Dekontaminace Antidota Kombinézy, roušky (respirátory,masky), rukavice, přezůvky; Oděv,prádlo záchyt a uskladnění; Mýdlo a voda + jemná houba 10-15min. Výplach očí 10-15 min. solným roztokem (F1/1) Dosažitelnost Hlavní tématika, která tvoří vrchol střechy problematiky, je pro rozvinutí adekvátní reakce poskytovatele zdravotní péče zvládání zásad a pravidel : DEKONTAMINACE OCHRANA PERSONÁLU TRIAGE Z hlediska nezbytnosti, tj. aby nevznikla zbytečná časová prodleva, je rozhodující zvládnutí postupů základní a rozšířené resuscitace v režimu kontaminace - TOXALS. Jedná se o TOXI - specifikaci Safarova ABC systému : A : zásadně platí pravidlo jedná se o riziko pro záchranáře B : zásadně se vyhýbáme auskultaci fonendoskopem zraková kontrola C: zpravidla vyžaduje stavění krvácení a řešení akutních dysrytmií D: režim dekontaminace a disability ( postižení pohyblivosti) E: evakuace ( evacuation) - primárně ze zóny kontaminace do zóny dekontaminace se zřetelem na bezpečnost záchranářů, - sekundárně ze zóny dekontaminace do zóny čisté k přípravě na transport. 12

Nemocnice ve svém algoritmu činnosti navazuje na třídění z PRE-HOSPITAL linie a ihned vyčleňuje lehce postižené osoby, které buď převádí do péče praktických lékařů (pokud odklon těchto stavů neproběhl přímo z místa události) nebo do příjmového místa nemocnice Jde o TRI-MODULÁRNÍ TŘÍDĚNÍ NEMOCNICÍ s cílem rychle vyhledat postižené vyžadující neodkladnou nemocniční péči : o těžké stavy o střední stavy o kombinace s poraněním o děti = odpovědnost oboru pediatrie v plném rozsahu zásad urgentní medicíny a medicíny katastrof respektujíce zvláštnosti péče o děti!!!!! o lehké stavy Těžké stavy = skupina postižených bez spontánního dýchání a s potřebou INTUBACE a DÝCHACÍCH PŘÍSTROJŮ. Střední stavy = skupina postižení s poruchou dýchání, ale se schopností dýchat bez asistence, což si vyžaduje NEAMB PÉČI; dále sem patří dyspnoe, inkontinence moči a stolice, poruchy vidění, předávkování atropinem s komatem a halucinacemi,což si vyžaduje ASISTOVANÉ DÝCHÁNÍ Lehké stavy = silně heterogenní skupina tvořená např. předávkovanými antidoty, traumata či psychická reakce. Společným a klíčovým znakem je SCHOPNOST CHODIT!! Zpracovat takovou skupinu postižených je nutno TÝMEM SPECIALISTŮ NEMOCNICE v ambulantním režimu a s předáním na lůžkové oddělení podle převažujícího typu poruchy zdraví. ANTIDOTA i.v. cestou, popř. i.t., i.m., i.o., DĚTI = věková skupina do 10 let v plné kompetenci PEDIATRIE intubované na dětské ARO/ JIP nebo i na ARO/ JIP pro dospělé pod vedením pediatra a doplněný týmem dětských psychologů ke zvládnutí emociálních traumat. Specifičnost problematiky NBC si však vynucuje profesionální řešení specialisty s fyzickou a zdravotní způsobilostí, s technologickým a vědecké výzkumným zázemím a v provozním režimu rychlé reakce Závažnost situace je umocněna skutečností, že v důsledku narůstajících bombových útoků se spektrum fenoménu NBC rozšiřuje na fenomén CBRNE a za těchto podmínek je stále zřetelnější potřeba : Systému přípravy zdravotnického personálu výukový program v problematice CBRNE k posílení přípravy a vzdělávání nemocnic; Metodika plánování pro lůžková zdravotnická zařízení a postupy péče o kontaminované pacienty při hromadném příjmu Materiální zabezpečení ZZ - ochranné pomůcky a oděv pro personál - vybavení pro dekontaminaci Mechanismy alokace dostupných zdrojů k rozšíření kapacit nemocnic (HTC) Respektovat principy krizového řízení (Incident Command Systém) v krizových plánech nemocnic a zásady výstavby bezpečnostního systému České republiky uvnitř resortu. storek@ipvz.ccz 13

PŘÍJEM PACIENTŮ ZASAŽENÝCH NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI Mgr. Lenka Hejzlarová Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou, Praha-Krč Podzemní nemocnice KO17 Jedná se o betonový třípatrový monolit, který je umístěn v podzemí. Pojme 75 pacientů při komfortním režimu, až 175 v krizové situaci. Je naprosto nezávislý na zevním prostředí. Má vlastní náhradní zdroj el.energie, úpravnu vody, filtroventilaci k odstranění CO2 a obohacení vzduchu kyslíkem. Je vybaven zásobou léků, zdravotnického materiálu i základních potravin. Uzavřený je schopen fungovat 72 hodin. V krytu jsou k dispozici dva funkční operační sály. Vybavení materiálem, pomůckami a léky je shodné jako na každém jiném oddělení nemocnice. Zvažujeme využití tohoto samostatného pracoviště k příjmu nemocných zasažených nebezpečnými látkami u nichž nemohla být provedena řádná dekontaminace. Vybudování dekontaminační jednotky, společně s využitím vybavení KO17 umožňuje bez velkého rizika kontaminace zdravotnických prostor provést první vyšetření nemocného a bezpečné rozhodnout o dalším postupu s plánovaným umístěným na specializované pracoviště. Největší nebezpečí s únikem nebezpečných látek hrozí při průmyslových haváriích. Chemikálie, které mohou uniknout patří např. mezi průmyslové škodliviny chlór, amoniak, fosgen, kyanovodík; organická rozpouštědla tetrachlormetan, trichloretylen, toluen; zplodiny hoření a výbuchové plyny CO, CO2, aldehydy; agrochemikálie organochlorové insekticidy, organofosforové insekticidy, biologické jedy botulotoxin, mykotoxiny. Problémy s ošetřením zraněných kontaminovaných osob vznikají také při demonstracích s použitím slzného plynu (Praha - NATO). Pro poskytování kvalifikované péče nemocným zasaženým nebezpečnými látkami, zejména s ohledem na zabránění kontaminace zdravotníků a zdravotnického prostředí je nutné mít k dispozici speciálně školený tým. Ten musí ovládat nejen použití osobních ochranných prostředků, ale musí být schopen i improvizovat. Prioritou u ochrany personálu je ochrana před poškozením dýchacích cest a proniknutí jedu kůží. Pro odmoření zasažených lze využít sorpčně mechanický nebo chemický princip. KO17 bude v blízké době takovou dekontaminační jednotkou vybaven. V případě aktivace krytu na vyžádání jednotky integrovaného záchranného systému může KO17 sloužit jako rezervní lůžková kapacita pro spuštění traumatologického plánu. Provoz KO17 je v tomto případě zajišťován skupinou zdravotníků, kteří jsou vyčleněni ze všech oddělení FTNsP bez ohledu na odbornost. Je-li KO17 aktivován ze strany civilní obrany jako chráněné chirurgické pracoviště nastupuje pro spuštění provozu zvláštní režim. Na KO17 jsou transportováni akutní pacienti, kteří podstupují chirurgické ošetření, případně chirurgický výkon přímo na operačním sále KO17. K tomuto účelu jsou vyčleněny speciálně školené chirurgické týmy, které jsou s to nastoupit na sál k prvnímu výkonu do 30 minut. Svojí konstrukcí a možností nucené cirkulace vzduchu lze v krizových situacích uvažovat o využití KO17 jako infekčního pracoviště s možností ošetření infekčních pacientů.. Odborníci v oblasti infekčního lékařství jsou v takové situaci ve FTNsP k dispozici. lenka.hejzlarova@ftn.cz 14

PŘÍPRAVA NA PANDEMII CHŘIPKY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI MUDr. Jan Mareček Krajská hygienická stanice se sídlem v Brně Z původců infekčních nemocí, ve vztahu k možnosti vzniku krizové situace, je kromě vojenského případně teroristického použití biologického agens v lidské populaci asi nejrizikovější virus chřipky. Onemocnění způsobené tímto virem postihuje téměř každý rok velké počty lidí v relativně krátkém časovém období na celém světě a pro část z nich představuje smrtelné riziko. Z historie je známo, že čas od času způsobí virus chřipky rozsáhlou, celosvětovou pandemii s značnými zdravotními i ekonomickými následky. Tyto pandemie způsobuje v lidské populaci téměř výlučně virus chřipky typu A. Vznik pandemie bývá spojen s totální změnou některého z povrchových antigenů viru, šířícího se interhumánně. Přehled pandemií v minulém století můžete vidět na tomto obrázku. I na něm je patrné, že k totálním změnám viru a tím ke vzniku pandemie nedochází příliš často. Tento interval se ze zkušeností odhaduje na 10 až 40 let. A protože poslední velká pandemie se objevila v roce 1968, když odmyslíme návrat viru H 1 N 1 do lidské populace v roce 1976, odborníci již několik let očekávají, že by k podobné situaci mohlo zas brzy dojít Na základě těchto předpokladů a zkušeností z minulých pandemií dospěla WHO koncem minulého století k doporučení, aby jednotlivé státy světa zvážily své možnosti, a na případnou pandemii chřipky se pokud možno připravily. Česká republika jako jedna z prvních zemí světa vzala toto doporučení vážně, a již v roce 2000 epidemiologové především z HS hl.m.prahy a SZÚ Praha zpracovali první verzi tzv. Národního pandemického plánu. Toho, kdo má zájem se s tímto materiálem podrobněji seznámit, odkazuji na webové stránky www.hygpraha.cz. Připravený Národní pandemický plán autoři předložili ke schválení Ministerstvu zdravotnictví a jeho prostřednictvím pak v roce 2001 vládě ČR a Bezpečnostní radě státu. Po jeho schválení v uvedených orgánech se tak tento materiál stal v podstatě strategickým vládním dokumentem. Národní pandemický plán je materiálem, který se snaží kompletizovat podstatné aktuální informace o chřipce a jejích původcích, tedy virech chřipky, vyskytujících se především v lidské populaci ve světě, s přihlédnutím i k možným zvířecím zdrojům. Stanovením systému získávání a vyhodnocování těchto informací zvažuje a odhaduje riziko vzniku pandemie, její důsledky na populaci ČR a určuje opatření, kterými by bylo možné těmto důsledkům předcházet, případně čelit. Jak jste si asi povšimli, NPP z roku 2001 doznal v roce 2004 aktualizace, právě vzhledem k novým poznatkům a k podstatnému vývoji epidemiologické situace ve světě. Po této novelizaci bylo koncem roku 2004 rozhodnuto, že celostátní příprava na možnou pandemii je sice potřebná, ale řadu kroků jak v přípravě tak při zvládání pandemie bude nutné zajišťovat v jednotlivých regionech ČR. Proto dostaly jednotlivé krajské hygienické stanice úkol rozpracovat NPP na krajskou úroveň podle více méně jednotné metodiky Tak začal v první polovině minulého roku vznikat i v Jihomoravském kraji tzv. Krajský pandemický plán. Pokud má někdo zájem o seznámení se alespoň s obecnou částí tohoto materiálu, může se na ni podívat na webové stránce KHS Jmk (www.khsbrno.cz). Na začátku vypracovávání KPP jsme vyšli z názoru, že pandemii chřipky již pro její charakter, kdy onemocnění pravděpodobně postihne v relativně krátkém časovém úseku velké množství obyvatel ČR, tedy i našeho kraje, je nutné považovat za klasickou krizovou situaci. A protože takováto krizová situace se pravděpodobně dotkne života a fungování celé společnosti, zdálo se nám logické, aby se do přípravy na tuto situaci a do jejího případného zvládání zapojil nejen orgán ochrany veřejného zdraví, tedy KHS, potažmo resort zdravotnictví, ale aby se na 15

přípravách a realizaci podílela v podstatě celá společnost, tedy hlavně její řídící politické a odborné struktury Proto jsme na KHS Jmk sestavili skupinu epidemiologů k přípravě prvních podkladů pro KPP. Vlastní zpracování této první verze KPP vycházelo jednak z NPP, dále z poznatků a informaci, které získává KHS Jmk v rámci své odborné činnosti průběžně a dále z písemného materiálu pro krizové řízení, zpracovaného v roce 2004 ke krizové situaci Epidemie. V této verzi KPP jsme navrhli organizační skupinu pro přípravu a především řešení pandemie.k této organizační skupině jsme pak navrhli vytvořit skupinu spolupracujících odborníků z oborů, které sice budeme potřebovat v rámci zvládání pandemie využívat a ovlivňovat, ale kteří, dle našeho názoru, budou případně řešit pouze dílčí otázky související s pandemii. Návrh KPP pak stručně popisuje základní činnosti v oblasti monitorování výskytu chřipky na území kraje v průběhu času v jednotlivých fázích výskytu onemocnění. První návrh KPP jsme následně projednali s pracovníky oddělení krizového řízení KÚ s cílem objasnit jim rizika, která lze očekávat při výskytu pandemie chřipky ve společnosti a přesvědčit je, že se takovouto dle našeho názoru velmi reálnou a pravděpodobnou situací musí zabývat i obecná státní správa a političtí představitelé kraje. Musím říci, že reakce vedení oddělení krizového řízení KÚ byla velice vstřícná. NPP obsahuje výčet profesí, které předpokládá jako důležité pro nouzové fungování společnosti v době případné pandemie. Jsou to zdravotničtí pracovníci, PČR (AČR), HZS, strategicky důležité závody (nutné pro funkčnost kraje), doprava, energetika, pitná voda. Když jsme se nad tímto výčtem spolu s pracovníky odd. krizového řízení KÚ zamysleli, dospěli jsme k názoru, že je zde řada dalších profesí, které by i v době kritické nemocnosti měly být alespoň nouzově zajištěny a musí v době pandemie fungovat. Návrh KPP jsme pak ve spolupráci s odd. krizového řízení KÚ předložili v říjnu minulého roku hejtmanovi Jmk a díky němu byl dne 21.10.2005 projednán v Bezpečnostní radě kraje. Tím vzal KÚ tento dokument na vědomí a rozhodl o jeho dalším rozpracovávání a upřesňování, nyní již nejen pouze orgánem ochrany veřejného zdraví, ale ve spolupráci s KÚ a jeho prostřednictvím s dalšími subjekty. Co tedy bude s materiálem dále? Teď je potřeba jmenovat konkrétní osoby do jednotlivých skupin pro přípravu a řešení pandemie a určit úkoly, kterým se mají tito jednotliví členové věnovat, případně jakou pomoc mají poskytnout. Stále je nutné upřesňovat ve spolupráci s odd. krizového řízení strategicky důležité fyzické i právnické osoby pro nouzový chod společnosti v kraji. Je nutné zpracovat logistiku zásobení antivirotiky pro profylaxi pandemie z NZ a totéž pro zajištění následného očkování proti pandemickému kmenu chřipky. Zcela jistě pak na tomto poli čeká řada dalších úkolů, na které jsem buď zapomněl, nebo nás dosud nenapadly. Připravený materiál nelze chápat jako definitivní a neměnnou doktrínu, ale jako základ k dalším úvahám a trvalému hodnocením situace. Tento materiál pak musí být doplněn o další podklady, jimiž pro nejbližší dobu vidím jednání především s PČR a HZS v oblasti spolupráce při distribucí některých materiálů, léčiv, případně očkovací látky k předcházení a léčení chřipky v době pandemie. reditel@khsbrno.cz 16

PROBLEMATIKA VYSOCE NEBEZPEČNÝCH NÁKAZ A PŘÍSTUPY K JEJÍMU ŘEŠENÍ V JIHOČESKÉM KRAJI MUDr. J. Luňáčková, Ing. V. Pour Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje, České Budějovice Abstrakt: Vysoce nebezpečné nákazy (VNN) tvoří etiologicky, epidemiologicky a klinicky nehomogenní skupinu nemocí. Obecnou charakteristikou vysoce nebezpečných nákaz je vysoká nemocnost nebo smrtnost, vysoká infekciozita, vysoká kontagiozita, odolnost původce ve vnějším prostředí a odolnost k léčbě. K možnému výskytu těchto nákaz u nás může dojít například v důsledku bioteroristického zneužití rizikových biologických agens, může dojít k nové pandemické variantě nebo k nám mohou být zavlečeny importem z jiné části světa turistikou, migrací obyvatel nebo přílivem zahraničních pracovníků. Importu napomáhá dostupnost vzdálených oblastí světa v prostoru i v čase - návrat z kterékoliv části světa v inkubační době nákazy je reálný. Nejobávanějšími nemocemi, které k nám mohou být importovány jsou zejména pravé neštovice, opičí neštovice, hemoragické horečky, zejména Ebola a Marburg a SARS. V České republice jsou vysoce nebezpečnými nákazami kromě primárních kontaktů ohroženi lidé jako sekundární kontakty, což jsou zejména zdravotničtí pracovníci, praktičtí lékaři a sestry, personál sanitek, lůžkových oddělení a další pracovníci a osoby. Možný výskyt VNN vyžaduje v zdravotnickém systému nová řešení. Je důležité zabránit panice a veřejnému ohrožení, zajistit bezpečí populace a státu a zaměřit se na jejich včasné rozpoznání a diagnostiku. Při vyslovení podezření na VNN je nutné vždy odebírat tzv. cestovatelskou anamnézu, a to kterýmkoliv lékařem, který se s nemocným setká. Stanovení rizika VNN, které je zásadní pro upřesnění rozsahu protiepidemických opatření, provede po odborné analýze epidemiolog a infektolog. Určitý model řešení případného výskytu suspektní VNN byl v Jihočeském kraji nalezen ve spolupráci jednotlivých složek v rámci integrovaného záchranného systému, a to Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje (KHS) jako orgánu ochrany veřejného zdraví, Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje (ZZS) a příslušných zdravotnických zařízení s případnou podporou Policie ČR a Hasičského záchranného sboru. Kterýkoliv lékař Jihočeského kraje hlásí vyslovené podezření na VNN epidemiologovi KHS prostřednictvím územního střediska zdravotnické záchranné služby v Českých Budějovicích (ÚS ZZS), a to s využitím tísňového čísla 155. Operátorka ÚS ZZS předá informaci od ohlašujícího lékaře epidemiologovi KHS a ten po telefonickém ověření situace u lékaře a po konzultaci s infektologem Nemocnice České Budějovice, a.s. upřesní další postup ohlašujícího lékaře a případně rozhodne o aktivaci a zásahu tzv. Výjezdní skupiny Jč. kraje pro případ ohlášení podezření na výskyt VNN. Uvedená skupina byla ustavena v roce 2003 za účelem kvalifikovaného a rychlého řešení případu ohlášení suspektní VNN a minimalizace rizika dalšího šíření této nákazy. Výjezdní skupina je připravena zasáhnout v terénu ve složení epidemiolog KHS (vedoucí skupiny), infektolog Nemocnice České Budějovice, a.s. a záložní posádka RLP ZZS. V rámci vystoupení budou prezentovány zkušenosti z provedených nácviků uvedené Výjezdní skupiny. vladimir.pour@khscb.cz 17

PROVĚŘENÍ ČINNOSTI ZZS HMP PŘI CVIČENÍ PODZIM 2005 Ing. Renata Hokovská Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy ÚSZS Abstrakt: Na pokyn ministra vnitra GŘ HZS uspořádalo cvičení PODZIM 2005, při němž došlo k simulovaným teroristickým výbuchům na několika místech v ČR. Zdravotnická záchranná služba hl.m. Prahy (ZZS HMP) tak měla možnost prověřit svoji činnost pro takovéto události. Příspěvek seznámí posluchače nejen s průběhem zásahu, ale také s problémy se kterými se ZZS HMP více či méně úspěšně vypořádala. renata.hokovska@zzshmp.cz 18

ZKUŠENOSTI ZE CVIČENÍ PODZIM 2005 KRALUPY NAD VLTAVOU MUDr. Jana Šeblová Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje Taktické součinnostní cvičení integrovaného záchranného systému PODZIM 2005 bylo první a zároveň nejrozsáhlejší cvičení, kterého se ÚSZS Středočeského kraje od doby sjednocení zúčastnila. Hlavním cílem cvičení bylo prověření činnosti krizových štábů a složek IZS při likvidaci následků mimořádné události, šlo o prověření aktuálnosti a použitelnosti Havarijního plánu Středočeského kraje, procvičení součinnosti krizových štábů základních složek IZS, ověření reálnosti zpracovaného traumaplánu, komunikaci na všech úrovních, ve více méně reálném čase ověření časových faktorů zásahu při mimořádné události, včetně odvozu raněných do zdravotnických zařízení a prověření schopnosti zdravotnických zařízení zvládnout příjem většího počtu postižených v relativně krátkém časovém horizontu. Vzhledem k cílům (procvičení součinnosti), ale i vzhledem k bezpečnosti účastníků a k nutnosti zajistit v plném rozsahu běžný provoz bylo cvičení od začátku pojato jako plánované. Situace mimořádné události Fiktivní operační čas byl určen na 22. září ve 21,30, fiktivní místo mimořádné události bylo železniční trať Praha Kralupy nad Vltavou Roudnice nad Labem, mezi stanicemi Nelahozeves a Nové Ouholice. Reálné místo, vybrané s ohledem na přístup, uspořádání prostoru a na bezpečnost všech cvičících složek i přizvaných pozorovatelů bylo nákladové nádraží v Kralupech nad Vltavou a čas zahájení cvičení byl těsně před druhou hodinou v noci. Jednalo se o teroristický útok pomocí trhaviny výbuch nástražného výbušného systému v uzavřeném prostoru vlaku. Kromě brizantních účinků a poškození tepelnou radiací v bezprostředním okolí výbuchu se dalo předpokládat působení tlakové vlny, šrapnelová poranění a zejména zamoření okolí sazemi, CO a CO 2, HCN a dalšími nitrózními plyny. Tím byla definována i situace v okolí útoku vznikla nebezpečná zóna, kam měli přístup pouze příslušníci HZS, vybavení ochrannými oděvy a dýchacími přístroji. Záchranná služba mohla pracovat až ve vnější bezpečné zóně. Ve vlaku mělo cestovat 200 osob, struktura poranění byla určena podle procentuálního poměru závažnosti poranění při obdobných událostech, ke kterým došlo v zahraničí. Pro účely cvičení mělo být 24 usmrcených osob, 22 těžkých poranění, 22 středních, 44 lehkých a 88 osob bez zranění, ale v různém stupni psychického šoku. Role, tedy jednotlivá poranění a jejich kombinaci znal jen hlavní supervizor a dva pracovníci, kteří instruovali figuranty, zranění figuranti měli pouze lístek s výčtem příznaků a hodnot vitálních funkcí, abychom ověřili, jak jsme schopni vytřídit poraněné. Předem jsme dohodli, že nebudeme při třídění brát v úvahu předpokládanou dynamiku stavu, tedy kombinaci závažnosti příznaků a časových faktorů, kdy se figuranti na místo třídění dostanou. Stejně tak jsme dohodli, že u zemřelých nebude explicitně vypsáno, že nedýchají, nemají zachovaný oběh, ale že budou uvedené minimální hodnoty včetně GCS 3, aby bylo nutné je vynést z nebezpečné zóny k třídění tak, aby to co nejvěrněji simulovalo reálnou situaci. Za prioritní jsme považovali bezpečnost účastníků včetně figurantů a zajištění běžného provozu. Cvičení bylo proto zajišťováno náhradními vozy, vozy DRNR a posádkami mimo běžný rozpis směn. Vlastní průběh cvičení na místě události V 1:56 23. září byl nahlášen výbuch vlakové soupravy, v 1:57 je aktivován traumaplán, na místo vyjíždí nejbližší výjezdová skupina RLP ze stanoviště Mělník. Dojezd na místo události ve 2:06, kontaktován ihned velitel zásahu HZS. Operační středisko zjišťuje volné kapacity 19

lůžkových zařízení jak ve Středočeském kraji, tak v Praze a možné zálohy (operační řízení viz následující příspěvek). Vzhledem k předpokládanému rozsahu je vznesen požadavek i na poslání nákladního vozu s vybavením pro hromadná neštěstí, ten doráží ve 2:14, během 10 dalších minut je zprovozněn stan, v němž byly určeny zóny pro lehce raněné ( zelené) a ležící pacienty závažněji poraněné ( červené a žluté ). Jeden lékař je určen velitelem ošetřovny, třetí lékař na místě je pak trvale přítomen ve štábu velitele a komunikace se štábem tedy probíhá převážně jeho prostřednictvím. Hasiči vytyčili nebezpečnou zónu, kam nebylo možné vstoupit bez ochranných pomůcek, takže jsme v přístupu k raněným byli zcela závislí na tom, v jakém sledu je vynášeli hasiči. První ranění se dostali k triagi ve 2,35, tedy po 29 minutách od doby dojezdu na místo, první těžce raněný ve 2,40, ten byl pak během 4 minut připraven k transportu. Nicméně nejdříve se k ošetření dostali lehce zranění pacienti, kteří reagovali na výbuch nejemotivněji a stáhli na sebe pozornost příslušníků HZS, kteří navíc místo rychlého odsunu k místu zdravotnické triage ošetřovali méně závažná, avšak viditelná vnější poranění. Je nutné akceptovat, že proces zdravotnického třídění je vysoce specializovanou medicínskou činností a je nutné společně vytvořit postupy tak, aby byl proveden co nejefektivněji a rychle příslušnými pracovníky ZZS. Od prvního do posledního pacienta trval proces třídění 2 hodiny a 1 minutu. Třídění bylo prováděno velitelem zdravotnického zásahu (dle platného traumaplánu), dále velitelem ošetřovny a dalším lékařem, přítomným na místě. SZP byli k dispozici lékařům pro dokumentaci a další ošetřovali nebo uklidňovali lehce zraněné. Pro nezraněné osoby jsme měli připravené lístky s krátkými informacemi, jak postupovat, kdyby se objevily zdravotní obtíže, všem nezraněným, kteří prošli tříděním, jsme tyto písemné informace předali. Řidič z prvního vozu RLP na místě se ujal organizace přijíždějících vozů ZS a přístupu na plochu na pokyn vedoucího lékaře zásahu a tuto činnost velice dobře zorganizoval. Po zpřístupnění původně nebezpečné zóny cca ve 3:40 pak byli vysláni zdravotníci přímo k vlaku, kde nalezli ještě další těžce raněné osoby, dosud v té době netransportované ke stanu ZZS, pravděpodobně považované za mrtvé. Ze zpětného hodnocení figurantů (náhodně vybraných 10% z celkového počtu) vyplynulo, že průměrný čas prvního kontaktu hasičů se zraněnými byl od výbuchu 74 minut (interval 5 150 minut), závažnost poranění se projevila v době kontaktu přesně opačně: žlutí a zelení měli dobu kontaktu nejnižší, a to průměru 34 minut, u červených a černých byla průměrná doba kontaktu 103 minut. Předběžné výsledky zdravotnického třídění: z 22 těžce raněných jich bylo správně zařazeno 21, z 22 středně těžce raněných také 21, ze 44 lehce raněných 41, 24 mrtvých zařazeno správně. 5 pacientů neprošlo vůbec traigí. Definitivní výsledky třídění z karet shromážděných ze zdravotnických zařízení nebylo možné vyhodnotit; část karet se nevrátila, na části byly neúplné údaje, zejména časové. Ukončení záchranných prací na místě bylo ve 4:55. Traumaplán ÚSZS SK byl ukončen v 8:24, kdy se poslední posádka (z Kutné Hory) vrátila po předání pacienta na základnu. Pozitivní závěry a zkušenosti: Poměrně vysoká účinnost třídění (ovšem bez ohledu na dynamiku stavu tedy na základě scénářů, a bez ohledu na provedená či neprovedená terapeutická opatření) Korektní a účinná komunikace s velitelem zásahu Trvalá přítomnost lékaře ZS ve štábu velitele Spolupráce nemocnic jak v kraji, tak v Praze Zvládnutí náročných podmínek Stan jako místo ošetření i místo čekání méně postižených na odsun Psychologická podpora dobrovolníků (v našem případě Maltézská pomoc) šetří síly ZZS včetně SZP 20

Informační lístky pro nezraněné a méně zraněné Oblasti k dalšímu zlepšení a řešení: Vyřešení prvotního třídění v nebezpečné zóně 2 varianty: vzdělávací modul pro příslušníky HZS nebo jednotka záchranářů schopná provést triage v nebezpečné zóně Úprava zejména oblastních traumaplánů při MU většího rozsahu zařadit obligatorně účast lékaře ve štábu velitele, oddělit celkové velení od třídění Zajištění spolehlivé komunikace mezi místem zásahu, posádkami z různých oblastí a operačním střediskem Posílení logistiky tak, aby moduly pro HN byly ve všech místech Středočeského kraje dostupné do cca 30 minut Věnovat pozornost systematickému proškolování veškerého personálu v postupech při mimořádné události, u lékařů zařadit mezi podmínky pro nástup k ZZS Zvolit definitivně kartu pro HN sjednocení na úrovni ČR prostřednictvím Sekce MK při Společnosti UM a MK nutné je zejména předdefinované a nezaměnitelné číselné označení každé karty tak, aby při větším počtu třídících lékařů nedošlo k záměně osob Spolupracovat s HZS a PČR na postupech vzájemné spolupráce a komunikace s ohledem na činnosti při MU seblo@volny.cz 21

OPERAČNÍ ŘÍZENÍ A TRIAGE BĚHEM CVIČENÍ PODZIM 2005 KRALUPY NAD VLTAVOU Patrik Merhaut, Bc. Věra Zemanová Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje, ZOS Praha-venkov Abstrakt: Cvičení Podzim 2005 mělo z hlediska operačního řízení - prověřit připravenost krajského operačního střediska ÚSZS SK a jednotlivých oblastních operačních středisek ÚSZS SK. Cvičení začalo nahlášením mimořádné události ZOS ZZS HMP v 1:09 přes oblastní ZOS Praha venkov spolu s informací, že ZZS HMP zatím zvládá průběh záchranných akcí na území hlavního města svými silami. Nahlášením této mimořádné události informovalo ZOS Kladno členy krizového štábu a všechny ostatní oblastní ZOS Středočeského kraje (ještě Příbram, Benešov, Kolín a Mladá Boleslav), byla zvýšena připravenost k provedení traumaplánu. V 1:56 došlo k přijetí zprávy přes linku 112 o mimořádné události v oblasti Kralupy nad Vltavou, tedy ve spádovém území ÚSZS SK. Okamžitě byl aktivován traumatologický plán. Řídící ZOS Kladno bylo posíleno o dvě operátorky a dva členy krizového štábu - náměstkyně LPP byla zodpovědná za operační triage, směrování raněných a návaznost přednemocniční a nemocniční péče, hlavní sestra měla na starosti zajištění logistické podpory zasahujících složek. Zároveň byly aktivovány traumatologické plány oblastních ZOS. Na místo mimořádné události byly v koordinaci ZOS Kladno vyslány výjezdové skupiny z jednotlivých oblastí (výjezdová místa byla s ohledem na cvičení posílena paralelní posádkou ve službě, aby byla zachována dostupnost PNP pro běžný provoz) a zálohy byly povolávány dle svolávacích plánů jednotlivých oblastí. Operátorky souběžně ověřovaly skutečnou kapacitu a strukturu volných lůžek v nemocnicích Středočeského kraje, v traumacentrech okolních krajů a v Praze, zjišťovaly transportní kapacity sousedních krajů, které by byly k dispozici pro výpomoc v případě, že by vlastní síly nepostačovaly. ZOS mělo v krátké době k dispozici 32 sanitních vozů vlastních a 17 záloh z ostatních krajů, což bylo kapacitně zcela dostačující. Mezi ZOS Kladno a posádkami probíhala radiofonická komunikace, posádky, které převzaly pacienta/pacienty nahlásili závažnost a strukturu poranění a po dohodě se ZOS dle přehledu volných kapacit bylo určeno cílové zdravotnické zařízení. Při nárocích na komunikaci někdy selhalo avizování ve zdravotnických zařízeních. Cvičení prokázalo, že varianta operačního rozhodování o primárním směrování postižených je vhodná a efektivní. Další úlohou ZOS byla logistická podpora zasahujících složek a komunikace mezi složkami IZS. V rámci ZOS prověřilo cvičení dostupnost posádek v rámci středočeského kraje, svolávací plány jednotlivých ZOS, ověřilo dostupné nemocniční kapacity. Osvědčilo se posílení ZOS lékařem, připravená dokumentace pro operační triage, směrování a odsuny poraněných a pro přehled o pohybu a činnosti posádek zasahujících sanitních vozů. V rámci dalšího zlepšení připravenosti na mimořádné události z hlediska ZOS bude nutné připravit speciální software jako submodul informačního systému ÚSZS SK pro operační řízení mimořádné události a pro zjednodušení dokumentace události, bude nutné řešit otázku spojení, a v neposlední řadě zkvalitnit výcvik a kontinuální doškolování pracovníků operačních středisek se zaměřením na řízení mimořádné události. 22