Jízda na horské dráze ( )

Podobné dokumenty
II. internacionála a vznik sociálně demokratických stran v Rakousku Uhersku. Sociálně demokratická strana v Rakousku - Uhersku

První republika.notebook. January 23, 2014

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2016

Počátky Československé republiky ( ) Základní škola Bohuňovice Učivo dějepisu 9. ročníku Připravila Karla Dokoupilová

Historie české správy. SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR ( ) 3. část

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod, Smetanovo zátiší 470, příspěvková organizace

EKONOMICKÝ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ VÝZNAM SKLÁŘSKÉHO A BIŽUTERNÍHO PRŮMYSLU V ČESKÉ REPUBLICE

VY_32_INOVACE_DEJ_21. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského Dostupné z Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR..

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

šperk šperk vnitřek pravá Dokresli svůj secesní šperk.

Hodnoticí standard. Výrobce skleněné bižuterie (kód: H) Odborná způsobilost. Platnost standardu

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ část

Projekt MIG-KOMM-EU Vícejazyčná interkulturní obchodní komunikace pro Evropu. Téma: ČESKÉ REÁLIE

Tabulka č. 1: Celkové pořadí srovnávacího výzkumu Město pro byznys Libereckého kraje 2013

Žáci použijí snímky s úkoly a závěrečným testem, které slouží k procvičení látky.

Poražené Rakousko-Uhersko se rozpadlo a na jeho místě vznikly tzv. nástupnické státy.

KLO SKLÁŘSKÉ A BIŽUTERNÍ EXKURZE JABLONECKO

1BHospodářský telegram 08/2010

Socioekonomická a politická charakteristika Nového Města nad Metují

A B C D E F. Třicátá léta ve 20.

DĚJEPIS 9. ROČNÍK POLITICKÝ SYSTÉM PRVNÍ REPUBLIKY, ZAHRANIČNÍ November POLITIKA.notebook

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

SAMOSTATNÉ ČESKOSLOVENSKO

Hospodářské dějiny Československa (opakování)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

MĚSTA A KRAJE ČESKÉ REPUBLIKY 3. Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s kraji ČR.

FOTODOKUMENTACE ČINNOSTI VÝSTAVNÍ ČINNOST

SYMPOZIUM UMĚLECKOPRŮMYSLOVÝCH ŠKOL ČESKÉ REPUBLIKY 2007

ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výstava POHYB VÝRAZ EMOCE / Figury a figurky v českém sklářském umění a řemesle 22. května 4. října 2015, hlavní budova muzea

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Příloha č.1 - Boj o Těšínsko v datech

Historie české správy. Správa v letech (2. část)

Liberecký kraj. v èíslech

Dějepisná olympiáda 47. ročník, 2017/2018

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

STŘEDNĚDOBÁ KONCEPCE SBÍRKOTVORNÉ ČINNOSTI

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

Čistá Jizera město Turnov Nudvojovice

Kde a jak se učilo struktura, správa školství

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2015

SPLÉTÁNÍ. kumihimo. Gabriela Marková

Škrtni všechny nesprávné odpovědi.

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

V krystalu lidé najdou i vánoční ozdoby. Za dva roky

4. ABSOLUSTICKÁ MONARCHIE NA ÚZEMÍ ČR (poč. 17. stol. polovina 19. stol.)

Dějiny od konce 19.století do 1. světové války. Průmyslová revoluce v Evropě. Trojspolek,Dohoda. Vývoj v koloniálních a závislých zemích

Historie české správy. Správní vývoj v letech část

Staré Město u Uherského Hradiště, kód:

Historická analýza příčin periferního postavení jesenického regionu

KAPITOLA 1 Habsburská monarchie ( ) KAPITOLA 2 Boj za československou státnost v období první světové války ( )

TIP: Z českých perliček lze vyrobit Popelčin střevíček i nábytek genusplus.cz str. 0 Servis

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech Milada Horáková

Limity těžby šance pro rozvoj Ústeckého kraje

Základní informace o službě

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2017

Obce správního obvodu obce s rozšířenou působností Železný Brod

Českoslovenští prezidenti

Obsah 1. Rozpad rodové společnosti a vznik soudnictví 2. Postavení soudů v období patrimoniálního státu

PRSTEN CELOZLATY 4,8g PRSTEN CELOZLATY 1,4g PRSTEN CELOZLATY 2,3g PRSTEN CELOZLATY 1,9g

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9

Zpráva o činnosti Zelené linky pro export za rok 2015

PŘEHLED LEGISLATIVY EVROPSKÉ UNIE A ČESKÉ REPUBLIKY v oblasti ochrany druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin

Základní vzdělávání lehké mentální postižení > Člověk a společnost > Dějepis >čtenářská gramotnost

Výstava FEMME FATALE, 10. června 9. října 2016, hlavní budova muzea

Učební osnovy vyučovacího předmětu dějepis se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Tematické okruhy průřezového tématu

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_

1BHospodářský telegram 12/2010

CZ.1.07/1.4.00/

KARL WILHELM TORNOW JABLONEC NAD NISOU PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE

ČSR mezi válkami VY_32_INOVACE_D_428

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE ( ) 1. část: Říšská župa Sudety

PŘEHLED LEGISLATIVY EVROPSKÉ UNIE A ČESKÉ REPUBLIKY v oblasti ochrany druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin

ADOLF ZAHEL (* ) Inventář osobního fondu

ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Obce správního obvodu obce s rozšířenou působností Jablonec nad Nisou

KATALOG * * * * * INFO@MATURITNISKLENICKY.COM

Příloha č. 1. Profesní životopis

S 9/01-450/01-OF V Brně 17. dubna 2001

Senát Národního shromáždění R. Č. r I. volební období. 2. zasedání. Tisk 549. Zpráva. I. výboru živnostensko-obchodního a

Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech Regionální dějepisně zeměpisný katalog Třeboňska

EGAP 25 čtvrtstoletí pojišťování českého exportu Jan Procházka

VY_32_INOVACE_06_Vznik Československa_07

Dopady společenských změn na krajinu českých zemí Tento text neprošel jazykovou ani odbornou korekturou Jeho veřejné šíření je nepřípustné

Obsah: Vyjádření představenstva Asociace sklářského a keramického průmyslu

Vlastimil Kybal. československý vyslanec v Itálii

Seznam položek aukce Číslo 1 Au , ,00 Kč C-789/10. Číslo 2 Au , ,00 Kč C-789/1

Delegace naleznou v příloze dokument D045810/01.

3. Zaměstnanost cizinců v ČR

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Dějepis

Průměrná dovozní cena vína za jednotlivé měsíce

Dějiny slovenského práva. Ladislav Vojáček

Transkript:

Jízda na horské dráze (1918 1923) Dva jazyky, jedna konjunktura Stejně jako sklářství i bižuterii se v českých zemích věnovali především čeští Němci. Do česky mluvících oblastí severních a východních Čech se běžně zadávala domácká práce, větší výrobci a obchodníci zde však chyběli. Do Jizerských hor přišli první německy mluvící osadníci před polovinou 16. století, nebylo tedy divu, že se považovali za starousedlíky. K etnickým Čechům usazeným v kraji, které sem přilákal rozvíjející se sklářský, bižuterní a textilní průmysl, se chovali lhostejně, pokud ovšem nijak nezdůrazňovali své češství. Žili vedle sebe, nikoliv spolu. Dobrá znalost obou jazyků byla výjimečná. Protože Češi často pracovali v dělnických profesích, mísila se v jejich vnímání národnostní otázka s otázkou sociální, jejíž potenciální výbušnosti si byli českoněmečtí velkopodnikatelé již od konce 19. století dobře vědomi. Jablonecký exportér Franz Paul proto s jen mírnou nadsázkou vzpomínal, že největším prohřeškem v německém Jablonci nad Nisou bylo před první světovou válkou hlásit se k češství a sociální demokracii. Jazyková hranice byla i geografickým předělem, když probíhala po Černostudničním hřebeni, jenž na jihu odděloval německé Jizerské hory od české Železnobrodské vrchoviny. I zde se činila řada faktorů a výrobců bižuterie, a to především v Železném Brodě a Zásadě. Většinou pracovali pro jablonecké exportéry, pro které nebyli konkurencí. Neměli institucionální podporu, chyběla jim znalost trhu i zahraniční partneři. To se však mohlo brzy změnit. Zvláště poté, co se v novém státě Čechů a Slováků čeští Němci měli stát národnostní menšinou. Není proto divu, že německy hovořící obyvatelé Jizerských hor poválečné změny mapy střední Evropy nijak nevítali. Neměli k tomu ze svého úhlu pohledu žádný důvod. Politickou reakcí českoněmeckých elit na vyhlášení Československé republiky dne 28. října 1918 bylo hned následujícího dne vytvoření provincie Deutschböhmen v severozápadních Čechách. Za její hlavní město byl prohlášen Liberec. Zemská vláda, krátce vedená Raphaelem Pacherem a poté Rudolfem Lodgmanem von Auen, 23

JÍZDA na horské dráze (1918 1923) Portrét prezidenta Tomáše G. Masaryka od Maxe Švabinského, dar Čsl. obce legionářské v Železném Brodě exportéru Rudolfu Háskovi, 4. 3. 1928, Sbírka MSB, foto Aleš Kosina si vytkla za cíl připojení nikoliv k Německu, ale k rakouskému státu. A to na základě práva národů na sebeurčení. Nová republika však nenechala nikoho na pochybách, že kraje obývané českými Němci považuje za své výsostné území. Pohraniční města a obce začala společně s dobrovolníky obsazovat československá armáda, která do Jablonce nad Nisou vpochodovala dne 11. prosince 1918. Pět dní poté provincie Deutschböhmen zanikla. Jizerskohorský bižuterní průmysl zůstal součástí Československa. Netrvalo dlouho a mladá republika, v jejímž čele stanul prezident Tomáš G. Masaryk, začala uvádět v život nové zákony vycházející vstříc demokratickému státnímu zřízení. A vzhledem k silné pozici levice v parlamentu měla řada z nich při nést prospěch zaměstnancům a domáckým dělníkům. Byly zavedeny tisková a shromažďovací svoboda, právo na stávku či vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Pravidla podnikání v bižuterii však zásadně změnily jiné dva právní akty. Prvním byl zákon č. 91/1918 Sb. O osmihodinové pracovní době z 19. prosince 1918, druhým zákon č. 29/1920 Sb. O úpravě pracovních a mzdových poměrů domácké práce 24

ve službách módy a stylu z 12. prosince 1919. Podle tohoto zákona zřídilo ministerstvo sociální péče ústřední komise domácké práce, v jejichž kompetencích bylo stanovovat minimální mzdy, minimální ceny zboží a poskytovat výše jmenovanému ministerstvu dobrozdání. Byl též vyhlášen závazný řád domácké práce. Jak významná to byla pro jizerskohorské podnikatele změna, dokládá přehledová práce Josefa Lukáše o domácké práci, podle jehož výpočtů tvořil při celkovém počtu 40 000 60 000 výrobců jabloneckého zboží podíl domáckých dělníků více než polovinu (z toho jedna třetina připadala na české oblasti). Lukášovy údaje jsou značně vyšší nežli ty, které vzešly z oficiálního prvního sčítání lidu v Československu provedeného 15. února 1920. Podle nich se výrobě jabloneckého zboží věnovalo celkem 24 459 osob, a to v soudních okresech Jablonec nad Nisou (12 105), Tanvald (5 635), Železný Brod (2 903), Turnov (1 191), Liberec (1 135), Rokytnice nad Jizerou (382), Lomnice nad Popelkou (314), Vysoké nad Jizerou (314), Semily (308) a Český Dub (171). Nejvíce domáckých dělníků se zabývalo výrobou a zpracováním skleněného zboží (19 159), další kovové bižuterie (4 500) a bižuterie z ostatních materiálů (500). Je samozřejmě nutné mít na paměti, že úřední statistika a sezónní zaměstnanost, tak typická pro jabloneckou bižuterii, nejdou ruku v ruce. Skutečná čísla odpovídající zaměstnanosti v jabloneckém průmyslu je proto nutné hledat někde mezi Lukášovými a oficiálními údaji. Jakými konkrétními činnostmi se domáčtí dělníci zabývali? Tou nejjednodušší profesí byl návlek perlí a perliček, jemuž se věnovaly zejména ženy. Práci rozdělovali faktoři. Perličky se navlékaly náběrem z podlouhlé dřevěné nádoby na bavlněné nitě pomocí dvanácti až dvaceti dlouhých tenkých jehel, které dělnice držela v pravé ruce. Navlečené zboží se třídilo na dílky o 100-120 kusech. Deset takovýchto dílků tvořilo tzv. bunt svazek (počet perlí a perliček kolísal podle velikosti). Deset buntů se svázalo dohromady, ozdobilo třepením a dodávalo exportérům. Pokud bylo zboží určeno nikoliv pro vývozce, ale výrobce, netvořilo dílky 100, ale 300 kusů. Podomácku se z perlí a perliček běžně navlékaly i hotové výrobky. A opět šlo především o žen skou práci. Jak zaznamenal ve své knižní publikaci o domácké práci Antonín Korál, vrchní konzulent Obchodní, živnostenské a průmyslové ústředny Sklářského ústavu v Hradci Králové a předseda Ústřední komise domácké práce pro výrobu zboží sklářského: Navštívíme-li kteroukoliv domácnost dělníka méně majetného, řemeslníka a úředníka v Jablonci a celém širém okolí mezi obyvatelstvem národnosti české i německé, vždy najdeme některého člena rodiny se zaměstnávati nějakým sklem. Nejčastěji to bývá sestavování náhrdelníků. V případě velkých objednávek exportní domy zadávaly do domácké práce našívání knoflíků, spon a dalších výrobků jablonecké bižuterie na vzorkové karty. Mimo továrny a výrobní závody se též často vsazovaly nebo lepily skleněné dílky do kovové bižuterie v podobě prstenů, přívěsů, broží či jehlic. Nejen v Jizerských horách, 25

JÍZDA na horské dráze (1918 1923) Domácká práce třídění a navlékání perlí, první čtvrtina 20. století, dobová fotografie ale i v širokém okolí se domácké dělnice věnovaly pletení, háčkování a vyšívání dámských perličkových kabelek. Tato výroba byla tradičně domovem nezávisle na jabloneckém průmyslu v Krušnohoří, a to s centry v saském Annabergu a českých Vejprtech. Velmi rozšířený byl domácký způsob práce rovněž při vinutí a mačkání skla, které ovšem vyžadovalo více nežli jen šikovné ruce a dobré oči. Sklo se do podoby fantazijních skleněných perlí, kamenů, knoflíků s dalších tvarů vinulo nad plynovým nebo petrolejovým kahanem, tzv. lampou, z tenkých tyčinek. Nad lampou se podomácku pomocí speciálních kovových kleští tvarovaly též knoflíky a kamínky ovinuté kolem mosazné trubičky, sloužící jako polotovary k sestavování sortimentu tzv. černé bižuterie, nebo spájely tenké náramkové kroužky (bangle). Kahanovou prací byla i výroba dutých perlí, k níž však domáčtí dělníci v Jizerských horách a Krkonoších využívali již od sedmdesátých let 19. století foukací strojek. S ním dokázali podle velikosti formy vytvořit nejméně osm dutých skleněných perlí najednou. K lisování skla pomocí masivních kovových kleští s výměnnými formičkami, tzv. mačkání, již dělníkovi domácká dílna nestačila. Musel si od líferanta pronajmout, nebo na vlastní náklady vystavět většinou nevelkou stavbu s vysokým komínem či komíny a dýmníkem, vybavenou píckou, v níž nahříval skleněné tyče tak, aby je bylo možné dále zpracovávat. Tento specifický typ industriální architektury, nazývaný mačkárna nebo dryketa (z něm. Druckhütte), je dodnes v Jizerských horách četně zastou pen, i když již slouží k jiným účelům. Mačkáním se zhotovovaly především 26

ve službách módy a stylu Domácká práce nad sklářským kahanem, první třetina 20. století, dobová fotografie Mačkárna na Jablonecku, první třetina 20. století, Sbírka MSB 27

JÍZDA na horské dráze (1918 1923) Mačkané a malované knoflíky typu cabochon, Jablonecko, 1919, Sbírka MSB, foto Aleš Kosina vysoce kvalitní bižuterní kameny větších velikostí a knoflíky. Vedle ručních klešťových forem se v praxi po první světové válce výrazně prosadila mechanická mačkadla. Mezi domácké dělníky se na Jablonecku počítali též tzv. průmysloví malíři, kteří většinou vypalovanou malbou dekorovali sklo, kov a porcelán. Jako všechny profese v jablonecké výrobě byla i tato závislá na proměnách vkusu zákazníků. V roce 1922 až 1923 přišel do mody dámský knoflík nazývaný,cabochon, který byl hledán v nejrůznějším provedení, a malíř, kterému se podařilo nalézti,pravý vzor, měl na dlouhou dobu vystaráno. Tak tomu jest i u broží, napsal Antonín Korál. K ustupujícím domáckým profesím v porovnání s koncem 19. století již díky mechanizaci patřilo obrušování hran mačkané skleněné bižuterie, stejně jako sekání a broušení perliček. Toto zboží se často dodávalo na trh opatřené kovovým či duhovým leskem tedy metalizované nebo irizované. K tomu sloužily speciální barvící pícky, kde se na rozžhavené skleněné zboží pouštěla pára tavených kovových solí. I tato procedura, vzhledem k svému charakteru zdraví velmi škodlivá, se dříve odbývala v domáckých provozech, po roce 1918 ale spíše v moderních závodech. Zákon o osmihodinové pracovní době a zákon o úpravě pracovních a mzdových poměrů domácké práce z pohledu podnikatelských elit podrážely dva ze tří základních pilířů prosperity jablonecké bižuterie, jež si své místo na slunci vydobyla nejen nepřebernou četností vzorů vyhovující vkusu každého obyvatele planety, ale též rychlým vyřizováním objednávek a přijatelnou cenou. V oboru se běžně pracovalo pokud to objem a termín zakázky vyžadoval deset a více hodin a domácký dělník dostával práci jen tehdy, když to bylo potřebné, a za takových podmínek, které se 28

ve službách módy a stylu zadavateli hodily. Jakákoliv regulace v tomto směru byla tedy podnikateli, vědomými si pro bižuterii typické nepravidelnosti a výkyvů poptávky, přijímána s nevolí. K tomu bylo nutno připočíst též skutečnost, že s rozpadem Rakouska-Uherska se vždy výrazně exportně orientovaná jablonecká bižuterie stala na vývozu závislá z více než 90 %, což obor vystavilo ještě větším tlakům zahraniční konkurence. Po celé meziválečné období bylo Československo druhým největším evropským vývozcem skla za Německem a před Belgií se zhruba čtvrtinovým podílem na trhu. A největší část z tohoto objemu připadala právě na jablonecké zboží, a to více než dvě třetiny o zbytek se dělilo duté, lisované, tabulové a obalové sklo. Taková struktura sklářského průmyslu neměla ve světě obdobu. Podíl Jablonce nad Nisou na globálním obchodu s bižuterií dlouhodobě tvořil 30 50 % (v prvních poválečných letech podle některých údajů dokonce až kolem 80 %), na celosvětové výrobě pak 15 20 %. Podnikatelské prostředí v novém státě samozřejmě výrazně poznamenala i řada dalších zákonů a nařízení. Zásadní důležitost měla československá měnová reforma. V noci z 25. na 26. února 1919 se uzavřely státní hranice. Zastaven byl pohyb osob i zboží, a to včetně poštovního styku. Mezi 3. a 9. březnem proběhlo okolkování rakousko-uherských korun, které během dubna v poměru 1 : 1 nahradily koruny česko slovenské. Vznikla jedna z nejstabilnějších poválečných měn v Evropě, což exportně orientované jablonecké bižuterii v prvních letech velmi prospělo. Naopak nepřetržitý vzestup hodnoty koruny mezi prosincem 1921 a srpnem 1922 až na dvojnásobek, vyvolaný spekulacemi finanční skupiny kolem pražské Živnobanky, měl na export jabloneckého zboží logicky dopad zcela opačný. Zvláštní zmínku si zaslouží tzv. nostrifikační zákon č. 12/1919 Sb. O podnicích sídlících mimo území československého státu. Firmy provozující závody na území ČSR zde nově musely mít i své vedení. Zákon se však spíše nežli bižuterní výroby a exportu dotkl sklářství jako takového, protože velké firmy s tisíci zaměstnanci, jako S. Reich & Co., J. Schreiber s Neffen nebo Josef Inwald, sice vyráběly především v Čechách a na Moravě, sídla však měly ve Vídni. Ale příklady zavedených exportních domů, jež nová legislativa zasáhla, samozřejmě existují. Patřila mezi ně například berlínsko-jablonecká firma W. Klaar či pařížsko-jablonecká obchodní společnost Fried Frères. velký význam naopak i pro bižuterii mělo v prvních poválečných letech nařízení vlády z 26. února 1919, jež zmocnilo ministra obchodu zřizovati vývozní a dovozní syndikáty v průmyslech, kde pro to jsou předpoklady, aby byly zabezpečeny průmyslové suroviny a aby byl vybudován náš zahraniční obchod. Smyslem opatření bylo zabránit divokým poválečným spekulacím. V rámci jabloneckého zboží se s ním setkáváme zejména v oboru skleněných náramkových kroužků. Doslova solí v očích byly zpočátku českoněmeckým výrobcům a exportérům z Jizerských hor nové instituce založené pro podporu československého skla a bižuterie. 29