Úřad práce v Jihlavě Brtnická 21, 586 01 Jihlava : 567 128 111 : jihlava@up.mpsv.cz e : http://www.upji.cz Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina za rok 2003
O b s a h I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE I.1 Úvod - specifikace kraje, základní informace + mapka I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace I.3 Silné stránky kraje I.4 Slabé stránky kraje II. ZAMĚSTNANOST II.1 Celková zaměstnanost II.2 Zaměstnanost u vybraných nejvýznamnějších zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýraznější personální pohyb (nárůst, úbytek) II.3 Zaměstnanost v zahraničních a mezinárodních společnostech II.4 Volná pracovní místa III. NEZAMĚSTNANOST III.1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti III.2 Tok nezaměstnanosti III.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) III.4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání III.4.1 Absolventi škol a mladiství III.4.2 Uchazeči se ZPS III.5 Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ V.2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ V.3 Rekvalifikace VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ VI.1 Předpokládaný vývoj v kraji očekávané ovlivňující celorepublikové a místní faktory VI.2 Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání a situace v nejohroženějších mikroregionech VI.3 Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti VII. DOPORUČENÍ
I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE I.1 Úvod - specifikace kraje, základní informace + mapka 3. prosince 1997 schválil senát parlamentu České republiky ústavní zákon č. 347/1997Sb. o zřízení vyšších územně samosprávných celků. Jako jeden ze čtrnácti nových krajů byl vytvořen i kraj Jihlavský, o jehož zřízení se vedla pravděpodobně největší polemika. Tvoří jej území okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Od 31. května 2001 nabyl platnost ústavní zákon č. 176/2001 Sb., podle kterého se mění název Jihlavského kraje a oficiálním názvem je "Vysočina". Rozlohou 6 924,8 km 2, tedy 8,78 % rozlohy ČR se řadí na 5. místo v ČR a je jedním ze tří vnitrozemských krajů. Nejvýše položený bod je vrch Javořice v Javořické vrchovině na jihu okresu Jihlava s výškou 837 m n. m. Nejnižší bod cca 253 m n. m. je na západě okresu Havlíčkův Brod (vodní nádrž Švihov). Jako zajímavost můžeme uvést, že v některých zeměpisných pramenech je vrch Melechov na Havlíčkobrodsku označován za geografický střed Evropy. Na území kraje jsou dále dvě chráněné krajinné oblasti - Žďárské vrchy a Železné Hory. Z celkového počtu 730 měst a obcí se 47,3 % nachází v nadmořské výšce 500 až 600 m n. m. Dalších 38,9 % je v oblasti do 500 m n. m. a zbývajících 13,8% se nachází na území nad 600 m n. m. Území pěti okresů tvořících kraj Vysočina bylo k 1.1.2003 rozděleno celkem na 729 samosprávných obcí. Největší Jihlava má 50 377 obyvatel, nejmenší Vysoká Lhota pouhých 26. Pouze ve Středočeském kraji bylo více obcí, všechny ostatní kraje ČR měly počet obcí
menší. To svědčí o značné administrativní roztříštěnosti území kraje. Tu je možné vyjádřit průměrným počtem obyvatel připadajících na 1 obec - hodnota 711 obyvatel jako průměrná velikost obce kraje Vysočina byla ve všech zbývajících krajích překonána. Celkem 33 obcí má statut města. Také počet měst je v rámci ČR vzhledem k velikosti kraje mírně podprůměrný a podprůměrný je i podíl obyvatel žijících ve městech (hodnota 57,6 % je nejnižší po Středočeském kraji). Zrušené okresy nahradilo k 1.1.2003 patnáct obvodů obcí s rozšířenou působností. Nejlidnatějším a největším obvodem je obvod krajského města, který má 96 325 obyvatel a 922 km 2. Současně vykazuje nejvyšší hustotu osídlení se 104 obyvateli na čtverečný kilometr. Nejméně lidnatý s 10 258 obyvatel a hustotu osídlení pouze 44 obyvatel na km čtverečný vykazuje obvod města Pacov, geograficky nejmenším obvodem je Nové Město na Moravě se 195 km 2. V rámci střední Evropy, respektive Evropy je poloha kraje Vysočina poměrně exponovaná. Území kraje je součástí hlavní středoevropské urbanizované osy (Berlín - Praha - Vídeň / Bratislava - Budapešť), která je v širším kontextu součástí hlavní komunikační spojnice severní Evropy a Skandinávie s jihovýchodní Evropou a západní Asií. Exponovanost polohy je zvýrazněna průběhem komunikací evropského významu, především dálnicí D1 (v síti evropských silnic označení E 50 a E 65), železnicí (Berlín - Praha - Havlíčkův Brod - Břeclav - Vídeň / Bratislava) a silnicí I/38 (Jihlava - Znojmo - Vídeň, v síti evropských silnic označení E 59). Vzhledem k hlavním koncentracím obyvatelstva, výroby a služeb v rámci státu je však poloha kraje jen průměrná až podprůměrná. Územně je poměrně vzdálený od všech jedenácti hlavních sídelních aglomerací ČR. Nejbližší z nich je brněnská, která jako taková oživuje východní části regionu. Dalšími zdroji exponovanosti jsou zejména hlavní dopravní osy, vedle zmíněných také další prvořadé spojnice aglomerací ČR. Je to především železnice Brno - Třebíč - Jihlava - Veselí nad Lužnicí - České Budějovice, silnice I/23 Brno - Třebíč - Telč - České Budějovice, silnice I/38 Jihlava - Havlíčkův Brod - Kolín aj. Většina komunikací nadregionálního významu sleduje směr severozápad - jihovýchod, resp. západ - východ, což odpovídá směru zmíněné evropské urbanizované osy, zatímco hospodářsky významnější komunikace v kolmém směru v území chybějí. Nespornou výhodou kraje je centrální poloha v rámci ČR (na území kraje leží populační střed ČR). Ke konci října roku 2003 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná identifikační čísla organizací, 94 182 subjektů. V rámci ČR se tak umístil před Karlovarským krajem na předposledním místě. Na všech českých ekonomických subjektech se podílel 4,1 %. Nejvíce subjektů vykázal okres Třebíč (21 769) a nejméně okres Pelhřimov (14 381). Z hlediska právní formy připadal největší počet z celkového počtu na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (69 %). Z pohledu odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo obchodem (25,2 %). Přes 10 tisíc firem podnikalo ve stavebnictví a silné postavení v kraji mají i subjekty podnikající v maloobchodě, zpracovatelském průmyslu, zemědělství, myslivosti a souvisejících činnostech. V okrese Jihlava získává průmyslový podnik společnosti Bosch Diesel stále významnější místo. Dynamický rozvoj rovněž zažívá jihlavská společnost Automotive Lighting, která vznikla v roce 1999 vyčleněním z firmy Bosch Diesel. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem v okrese Žďár nad Sázavou je společnost ŽĎAS. V okrese Třebíč dominuje mezi průmyslovými podniky Jaderná elektrárna Dukovany. Nejpříznivější hospodářské ukazatele vykazuje v okrese Pelhřimov Dřevozpracující družstvo Lukavec. Rozhodující podniky v okrese Havlíčkův Brod jsou Sklo Bohemia a PLEAS a úspěšně se začíná projevovat i japonská továrna na autodílny FUTABA.
Zahraniční kapitálová účast v podnicích kraje Vysočina se podílí na hospodářské základně kraje, především v průmyslové výrobě. V současnosti se právě tyto podniky se zahraniční účastí řadí k významným zaměstnavatelským a hospodářským subjektům. Nejvíce zahraničních vlastníků či spoluvlastníků je ze SRN, dále Rakousko, Nizozemí, Francie, Švýcarsko, Švédsko, USA a Itálie. Průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla v roce 2000 v kraji Vysočina výše 11 721,-- Kč; o rok později v roce 2001 dosáhla průměrné výše 12 838,-- Kč a v roce 2002 dosáhla průměrné výše 13 441,-- Kč. Kraj tak figuruje na předposlední příčce žebříčku krajů srovnaných podle nejvyšších průměrných mezd (na posledním místě je kraj Olomoucký). Mezi okresy náleželo toto místo do roku 2001 okresu Třebíč, v roce 2002 má nejnižší průměrnou mzdu v kraji Vysočina okres Pelhřimov. Z jednotlivých odvětví byly koncem roku nejvyšší mzdy kromě vedoucích pracovníků v různých oborech specialisté v elektroprůmyslu a ve zpracování dat. Na opačné straně spektra s nejnižší mzdou se řadil maloobchod, služby, pomocné práce všeho druhu a oděvní a textilní průmysl. Počet obyvatel kraje Vysočina v roce 2002 byl k 31.12.2002 celkem 517 630; od roku 1995 poklesl o 0,49 %. Absolutní počet 4 755 živě narozených dětí v roce 2002 představuje pokles o 0,13 % proti roku 2000, ale nárůst 4,01 % proti roku 2001. Přirozený i migrační přírůstek vykázal zápornou hodnotu, takže celkový stav obyvatelstva se snížil o 463 osob. V porovnání s rokem 2001 bylo uzavřeno více sňatků, ale manželství bylo rozvedeno méně. Počet potratů stoupl proti roku 2001 o 1,2 %. Na základě prognózy demografického vývoje by v roce 2020 mělo být z celkového počtu obyvatel kraje Vysočina zhruba 15 % dětí do 14 let, lidí v produktivním věku cca 60 % a důchodců kolem 25 %. Na území kraje se konají zajímavé kulturní akce, z nichž některé mají celostátní až mezinárodní charakter. Každoročně se například v Jihlavě koná setkání pěveckých sborů z celého světa, spojené s mezinárodní soutěží smíšených komorních sborů Mezinárodní festival sborového umění. Kromě okresních měst jako takových je důležitým organizátorem kulturního dění v kraji i město Telč. Mimo festival Prázdniny v Telči zde probíhá např. i Evropské setkání folklorních souborů. Svoji popularitu si již získal i Mezinárodní festival dokumentárního filmu konaný v Jihlavě, kde se soutěží o nejlepší dokumentární film roku. Kraj Vysočina je atraktivním z hlediska jeho celoročního turistického využití. Nabízí dobré příležitosti pro pobytovou zimní i letní turistiku a návštěvu hodnotných kulturněhistorických památek. Velmi příznivá je z tohoto hlediska i tranzitní poloha na osách Praha- Brno-Vídeň, Praha-Jihlava, což činí kraj velmi dobře dosažitelný. Na území kraje Vysočina se nachází 2 z celkového počtu 7 památek České republiky zapsaných v UNESCO. Je to městská památková rezervace Telč a národní kulturní památka Santiniho poutní kostel Zelená hora u Žďáru nad Sázavou. V kraji dominuje středně náročná i pohybová turistika s významnou letní sezónou (zejména rekreační potenciál kolem řek Sázavy, Doubravky, údolí řeky Jihlavy - např. v lokalitách Pávov, Rantířov, údolí řek Svratky a Oslavy; za zmínku stojí četné rybníky jako Velké Dářko, nádrže na Trnávce, Dalešická nádrž). V zimním období lze využít lokálních lyžařských středisek (na Křemešníku, u Křešína, Javořice, Čeřínek). Prostředí Vysočiny je vhodné především pro běžecké lyžařské sporty. To dokazuje i každoroční pořádání Zlaté lyže Českomoravské vrchoviny v Novém Městě na Moravě. Budoucnost turistiky a cestovního ruchu vůbec na Vysočině bude bezpochyby patřit formám klidné a ekologicky čisté pobytové turistice (ta je zatím reprezentována ojediněle agrofarmami, jako např. na Jihlavsku - Mrákotín, Urbanov, Stará Říše, aj.) a městské turistice. Silniční síť pokrývá území regionu celkem uspokojivě a to z hlediska trasování silničních tahů jak v severojižním tak ve východozápadním směru. Hlavní dopravní tah, dálnice D-l, není pouze dopravním propojením, ale především dominantním rozvojovým
prvkem, který může v souvislosti s podporou energetické a vodohospodářské infrastruktury v tomto pásu znamenat základní rozvojovou příležitost regionu. Slabinou silniční sítě je neexistence silničních obchvatů u většiny měst. I kraj Vysočina zaznamenal vznik tzv. mikroregionů. V současné době početně vyjádřeno Jihlavský okres zahrnuje 16 mikroregionů a sdružení obcí, Havlíčkobrodsko se dělí pouze do 2 mikroregionů, na Pelhřimovsku se nachází 8 mikroregionů, okres Třebíč má 11 mikroregionů a ve Žďárském okrese je 12 mikroregionů a sdružení obcí. I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace Tabulka I/1 - Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel ukazatel 31.12.1999 31.12.2000 31.12.2001 31.12.2002 počet obyvatel 521 472 520 763 520 332 517 630 z toho - v produktivním věku (15-60 let) 333 926 334 737 335 448 334 220 - věková kategorie obyvatel 0-14 let 92 748 90 142 87 988 85 620 I.3 Silné stránky kraje - nadprůměrně kvalitní a čisté životní prostředí, což z kraje činí mimo jiné i turisticky atraktivní oblast a tím se zde naskýtá příležitost pro tvorbu nových pracovních míst v sektoru služeb, což je v souladu s evropským i světovým trendem - poměrně velmi výhodná pozice v rámci České republiky - ve srovnání s jinými kraji České republiky je zde příznivá věková struktura obyvatelstva - kraj Vysočina se mimo jiné vyznačuje i nejvyšší střední délkou života mužů i žen v České republice I.4 Slabé stránky kraje - rozdrobená sídelní struktura s vysokým podílem malých obcí - největší podíl zaměstnanosti v oblasti zemědělství a naopak nejnižší podíl zaměstnaných ve službách - nejnižší podíl obyvatelstva ve věku 14 64 let - jedna z nejnižších průměrných mezd v České republice
II. ZAMĚSTNANOST II.1 Celková zaměstnanost Tabulka II/1 - Vývoj počtu zaměstnavatelů ukazatel (celkový počet) 31.12. 2000 30.12. 2001 31.12. 2002 31.12. 2003 zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců 1 291 1 327 1 356 1 260 zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců) 8 399 7 960 9 308 9 329 celkový počet zaměstnavatelů 9 726 9 287 10 664 10 589 Tabulka II/2 - Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ ukazatel (celkový počet) zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnanci u drobných a středních firem (stav do 25 zaměstnanců) osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ) 31.12. 2000 30.12. 2001 31.12. 2002 31.12. 2003 144 340 144 487 142 283 141 177 37 854 40 065 45 237 44 208 42 575 43 462 48 415 45 362 224 769 228 014 235 935 231 747 II.2 Zaměstnanost u vybraných místně nejvýznamnějších zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýraznější personální pohyb (nárůst, úbytek) Tabulka II/3 Vývoj počtu zaměstnanců úplný a přesný název zaměstnavatele: Sklo Bohemia, a.s. Světlá nad Sázavou předmět činnosti (podrobněji): výroba užitkového, uměleckého a osvětlovacího skla, broušení a leptání skla, obchodní činnost počet zaměstnanců v okrese: rok 2000 1 626 rok 2001 1 721 rok 2002 1 640 rok 2003 1 630 Komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období největší zaměstnavatel na okrese HB, v první polovině roku 2004 se očekává další restrukturalizace firmy a snížení stavu o cca 50 70 zaměstnanců zejména obslužných a pomocných profesí
úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v kraji: Motorpal, a.s. Jihlava výroba zařízení pro vznětové motory a příslušenství rok 2000 2 693 rok 2001 2 827 rok 2002 2 649 rok 2003 1 884 Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období v současné době v důsledku nedostatku zakázek hluboká restrukturalizace; v roce 2002 snížen počet pracovníků o cca 200, v roce 2003 dalších cca 300 pracovníků úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: ČEZ, a.s. jaderná elektrárna Dukovany výroba elektrické energie rok 2000 1 638 rok 2001 1 532 rok 2002 1 443 rok 2003 1 343 Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období bezproblémový provoz, v roce 2003 restrukturalizace provozu a následné propouštění části zaměstnanců úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji): Agrostroj Pelhřimov, a.s. výroba zemědělských strojů počet zaměstnanců v okrese: rok 2000 919 rok 2001 890 rok 2002 909 rok 2003 937 Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období situace stabilizovaná, mírný nárůst pracovníků
úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: Uniplet, a.s. Třebíč výroba jednoválcových a dvouválcových pletacích strojů rok 2000 628 rok 2001 564 rok 2002 512 rok 2003 535 Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období dříve světově významný výrobce pletacích strojů, v roce 1996 dokončena špatně vedená privatizace a následná restrukturalizace snížila počet pracovníků na cca 600; od roku 2001 opět špatná ekonomická situace v důsledku nezájmu odběratelských trhů úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: První brněnská strojírna Třebíč, a.s. výroba a montáž energetických zařízení a stavebních strojů rok 2000 529 rok 2001 544 rok 2002 609 rok 2003 573 Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období hospodářská a ekonomická situace se v současné době jeví jako stabilizovaná úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji): Diamo, s.p., o.z. Geam, Dolní Rožínka těžba a zpracování uranové rudy počet zaměstnanců v okrese: rok 2000 1 156 rok 2001 1 076 rok 2002 1 139 rok 2003 1 113 Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období předpokládá snižování počtů pracovníků v důsledku útlumu těžby uranové rudy do roku 2005
II.3 Zaměstnanost u vybraných nejvýznamnějších zahraničních a mezinárodních společností Tabulka II/4 Vývoj počtu zaměstnanců úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: Pleas, a.s. Havlíčkův Brod výroba a prodej prádla a pletených textilních výrobků rok 2000 1 012 rok 2001 980 rok 2002 956 rok 2003 898 Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období centrála v SRN, švýcarský vlastník, stav stabilizovaný, očekávaný rozvoj rozšířením barevny a pletárny, zaměstnává cca 40-50 mongolských šiček, snížení počtů pracovníků zrušením závodu v Chlumci nad Cidlinou úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji): Bosch Diesel, s.r.o. Jihlava výroba vstřikovacích zařízení počet zaměstnanců v okrese: rok 2000 2 233 rok 2001 4 108 rok 2002 4 503 rok 2003 4 519 Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období německý vlastník, největší zaměstnavatel v kraji, stabilizovaný stav úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: Automotive Lighting, s.r.o. výrobce automobilových světlometů a jejich vývoz do celého světa rok 2000 983 rok 2001 1 028 rok 2002 1 023 rok 2003 1 088 Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období italský vlastník, hospodářská a ekonomická situace se v současné době jeví jako zcela stabilizovaná, v roce 2004 další rozšiřování výrobních provozů
úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: Žďas, a.s. Žďár nad Sázavou těžké strojírenství, hutnictví rok 2000 3 300 rok 2001 3 151 rok 2002 2 969 rok 2003 2 958 Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období největší zaměstnavatel v regionu, slovenský vlastník v roce 2002 žádné zásadní změny v počtech zaměstnanců neprovedl II.4 Volná pracovní místa Tabulka II/5 - Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání 31.12.2000 31.12.2001 31.12.2002 31.12.2003 ISCED97 volná místa uchaz. na 1 místo volná místa uchaz. na 1 místo volná místa uchaz. na 1 místo uchazeči uchazeči uchazeči uchazeči volná místa bez vzdělání 18 13 1,4 26 5 5,2 19 0 0 13 1 13,0 základní vzdělání 4268 811 5,3 3 891 977 4,0 4 483 1 017 4,4 5 059 439 11,5 OU + OŠ 10 444 1 661 6,3 8 856 1 498 5,9 9 264 965 9,6 10 342 585 17,7 SOU + SO 3586 136 26,4 4 186 225 18,6 6 416 210 30,6 6 988 247 28,3 střední všeobecné 543 10 54,3 645 11 58,6 672 26 25,8 742 10 7,4 vysokoškolské 543 56 9,7 592 81 7,3 694 80 8,7 697 35 19,9 celkem 19 402 2 705 7,2 18 196 2 797 6,5 21 548 2 298 9,4 23 841 1 317 18,1 střední všeobecné (gymnázia) Skladba volných pracovních míst v roce 2003 byla v zásadě velmi obdobná jako v předešlých letech. Stále převažovala volná pracovní místa v dělnických profesích ve strojírenství, stavebnictví a v textilním průmyslu. Stejně tomu tak bylo i v obchodu, kde byl trvalý nedostatek prodavačů a pokladních. Tuto situaci řešilo mnoho zaměstnavatelů přijímáním zahraničních pracovníků z východních zemí (např. šičky z Mongolska, stavební dělníci z Ukrajiny, Běloruska a Ruska a strojírenští dělníci a prodavačky ze Slovenska). Musíme přiznat, že se někdy ze strany zaměstnavatelů jedná i o spekulativní jednání, protože tato síla je pro ně levnější a z hlediska pracovní vytíženosti i výhodnější. Přes trvalý zájem o výše uvedené profese je stále poměrně vysoké procento těchto uchazečů v evidenci úřadů práce. Důvodů, proč tito uchazeči o zaměstnání zůstávají v evidenci, i když mají požadovanou a žádanou kvalifikaci, je několik a již dlouho jsou stále uchaz. na 1 místo
stejné: zdravotní omezení, ženy starající se o malé děti, nevyhovující dopravní spojení do zaměstnání, špatné předchozí pracovní výsledky, které případné zaměstnavatele odrazují, a v neposlední řadě i nezájem o práci např. z důvodu nízkého výdělku nebo špatných a nevyhovujících pracovních podmínek. Také stále více uchazečů, kteří mají požadované profese, ale jsou v evidencích úřadů práce dlouhodobě vedeni, se rekrutuje z kategorie pracovníků nad 50 let věku. III. NEZAMĚSTNANOST III.1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Tabulka III/1 Vývoj nezaměstnanosti ukazatel (celkový počet) 31.12.2000 31.12.2001 31.12.2002 31.12.2003 evidovaní uchazeči o zaměstnání 19 402 18 196 21 548 23 841 volná pracovní místa 2 705 2 797 2 267 1 317 uchazeči připadající na 1 VPM 7,2 6,5 9,5 18,1 uchazeči pobírající hmotné zabezpečení 8 271 8 387 10 439 10 523 míra nezaměstnanosti v % 7,5 7,0 8,3 9,2 V porovnání v rámci České republiky byl k 31.12.2003 kraj Vysočina na 6. místě (v roce 2001 na 9. místě, v roce 2002 na 6. místě) s podprůměrnou mírou nezaměstnanosti 9,2 % (Česká republika 9,8 %). Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo byl 9,5. Proti roku 2002 došlo ke zvýšení o 8,6 uchazeče na jedno volné pracovní místo a počet uchazečů 18,1 na toto jedno volné pracovní místo je o 4,6 vyšší než celorepublikový průměr, který má hodnotu 13,5 uchazeče na 1 volné pracovní místo.
III.2 Tok nezaměstnanosti Tabulka III/2 Tok nezaměstnanosti období nově evidovaní vyřazení umístění za rok 2000 32 083 35 960 21 685 za rok 2001 30 818 32 147 19 565 za rok 2002 33 569 30 247 28 378 za rok 2003 32 773 30 480 22 638 Prvním ze dvou hlavních zdrojů nezaměstnanosti byli jako každoročně většinou dočasně propuštění zaměstnanci z odvětví podléhajících vlivu sezónnosti: zemědělství, lesnictví, stavebnictví a služeb. Patřili mezi ně zaměstnanci se smlouvami na dobu určitou (hlavně u stavebních firem a ve službách), zaměstnanci dotovaní úřady práce např. na veřejně prospěšných pracích a v neposlední řadě i osoby samostatně výdělečně činné, kteří přes zimní měsíce svoje podnikatelské aktivity pozastavují. Tito uchazeči dříve většinou odcházeli z evidence úřadů práce s příchodem teplého počasí, nejdéle počátkem dubna. V poslední době ale z důvodu buď nedostatku zakázek nebo vlivem nastavení výše daňového zatížení jich stále více dlouhodobě v evidencích úřadů práce zůstává. Druhým zdrojem nezaměstnanosti byli zaměstnanci propouštění z důvodu organizačních změn u bývalého zaměstnavatele. Jednalo se v mnoha případech o likvidaci celých nebo o masivní zeštíhlování počtů zaměstnanců u větších firem. Ve většině případů se jedná o reakci na současnou hospodářskou a ekonomickou situaci v České republice. III.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) Tabulka III/3 - Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání ISCED97 31.12.2000 31.12.2001 31.12.2002 31.12.2003 absolutní v % absolutní v % absolutní v % absolutní v % bez vzdělání 18 0,1 19 0,1 19 0,1 13 0,05 základní vzdělání 4 268 22,0 4 483 20,8 4 483 20,8 5 059 21,22 OU + OŠ 10 444 53,8 9 264 43,0 9 264 43,0 10 342 43,38 SOU + SO 3 464 17,9 6 416 29,8 6 416 29,8 6 988 29,32 střední všeobecné 665 3,4 672 3,1 672 3,1 742 3,11 vysokoškolské 543 2,8 694 3,2 694 3,2 697 2,92 celkem 19 402 100,0 21 548 100,0 21 548 100,0 23 841 100,0 střední všeobecné (gymnázia)
Tabulka III/4 - Věková struktura uchazečů o zaměstnání věk 31.12.2000 31.12.2001 31.12.2002 31.12.2003 absolutní v % absolutní v % absolutní v % absolutní v % do 19 let 564 2,9 1 517 8,3 1 810 8,4 1 537 6,5 20-24 let 4 868 25,1 3 567 19,6 4 247 19,8 4 520 19,0 25-29 let 2 689 13,9 2 559 14,1 2 937 13,6 3 145 13,2 30-34 let 2 289 11,8 2 073 11,4 2 430 11,3 2 849 12,0 35-39 let 1 994 10,3 1 813 10,0 2 142 9,9 2 392 10,0 40-44 let 1 948 10,0 1 742 9,6 1 903 8,8 2 106 8,9 45-49 let 2 104 10,8 2 005 11,0 2 253 10,5 2 530 10,6 50-54 let 2 031 10,5 2 052 11,3 2 464 11,4 2 675 11,2 55-59 let 805 4,1 773 4,2 1 266 5,9 1 830 7,7 nad 60 let 110 0,6 95 0,5 96 0,4 257 1,1 celkem 10 402 100,0 18 196 100,0 21 548 100,0 23 841 100,0 Tabulka III/5- Délka evidence období 31.12.2000 31.12.2001 31.12.2002 31.12.2003 absolutní v % absolutní v % absolutní v % absolutní v % do 3 měsíců 5 522 28,4 5 710 31,3 6 246 29,8 6 382 26,8 3 6 měsíců 3 567 18,4 3 782 20,9 4 911 22,9 5 115 21,5 6 9 měsíců 1 981 10,2 1 862 10,2 2 476 11,5 2 475 10,4 9 12 měsíců 1 221 6,3 1 160 6,4 1 487 6,9 1 832 7,7 12 24 měsíců 3 541 18,3 2 250 12,3 2 905 13,6 3 922 16,5 nad 24 měsíců 3 570 18,4 3 432 18,9 3 523 15,3 4 115 17,3 celkem 19 402 100,0 18 196 100,0 21 548 100,0 23841 100,0 Tabulka III/6 Průměrná délka evidence (ve dnech) ukazatel průměrná délka evidence evidovaných uchazečů průměrná délka evidence vyřazených uchazečů 31.12.2000 31.12.2001 31.12.2002 31.12.2002 378 383 380 411 203 195 177 205
Tabulka III/7 Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) třída zaměstnání 31.12.2000 31.12.2001 31.12.2002 31.12.2003 abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % tř. 1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 85 0,4 75 0,4 116 0,5 160 0,7 tř. 2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 517 2,7 603 3,3 688 3,2 1 036 4,3 tř. 3 Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných 1625 8,4 1538 8,5 1 748 8,1 2 394 10,0 oborech tř. 4 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 1285 6,6 1200 6,6 1 348 6,3 1 967 8,3 tř. 5 Provozní pracovníci ve službách 2314 a obchodě 11,9 2042 11,2 2 472 11,5 3 682 15,4 tř. 6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví 522 2,7 447 2,5 512 2,4 807 3,4 a v příbuzných oborech tř. 7 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 3869 19,9 3400 18,7 4 201 19,5 5 753 24,1 tř. 8 Obsluha strojů a zařízení 1334 6,9 1177 6,5 1 592 7,4 2 298 9,6 tř. 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 3496 18,0 3156 17,3 3 518 16,3 5 341 22,5 tř. 0 Příslušníci armády 9 0,0 6 0,0 13 0,1 20 0,1 nezadáno 4345 22,5 4552 25,0 5 340 24,7 383 1,6 celkem 19402 100,0 18196 100,0 21548 100,0 23 841 100,0 Nejvíce uchazečů v evidencích úřadů práce je vyučeno ve strojírenských oborech (kovodělníci), v textilním průmyslu (šičky, švadleny) a ve stavebnictví (zedníci), kde i přes vysoký počet nabízených volných pracovních míst v těchto oborech nelze tyto uchazeče umístit např. z důvodu zdravotního omezení (mimochodem například u šiček a švadlen velmi časté); podobná je situace v oboru prodavač, kde hlavní překážkou zaměstnavatelnosti žen vyučených v tomto oboru je směnnost a nevyhovující úroveň dopravní obslužnosti (většinu těchto míst nabízí supermarkety, kde je směnnost základní podmínkou).
III.4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání III.4.1 Absolventi škol a mladiství Tabulka III/8 - Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání stav k ISCED97 30.9. 2000 30.4. 2001 30.9. 2001 30.4. 2002 30.9. 2002 30.4. 2003 30.9. 2003 bez vzdělání 3 4 4 2 3 0 0 základní vzdělání 127 154 142 267 295 129 106 OU + OŠ 1 425 517 1 180 713 1 324 1 013 1 455 SOU + SO 1 273 685 1 324 772 1 875 1 184 1 719 střední všeobecné (gymnázia) 192 124 148 148 194 134 112 vysokoškolské 270 145 287 132 339 196 272 celkem 3 290 1 629 3 085 2 034 4 030 2 656 3 626 Největším nedostatkem v zaměstnanosti absolventů škol a mladistvých je nabídka volných pracovních míst neodpovídající jejich vzdělanostní struktuře. V nabídkách se objevují převážně místa pro jednoduché dělnické a administrativní práce a tato neodpovídají jejich dosaženému vzdělání. Pravidlem se v posledních letech stává, že absolventi oborů a profesí, které vyžadovaly vyučení nebo vyučení s maturitou (řemesla), hledali práci snáze než absolventi se středním a vyšším vzdělání. Je to důsledek snahy žáků a studentů o vystudování maturitních oborů, často bohužel za každou cenu, na úkor oborů s výučním listem. Tím je převaha nabídky nad poptávkou jasně definovaná a to je problém, se kterým se potýká většina úřadů práce v kraji Vysočina. Další problémy kolem zaměstnavatelnosti absolventů škol a mladistvých jsou dlouhodobě známé a stále se opakující: - u absolventů-mužů dosud nesplněná branná povinnost (tato překážka bude v dohledné době odstraněna) - o mladistvé uchazeče se základním vzděláním není mezi zaměstnavateli zájem - mladiství uchazeči nemají zájem pracovat v pro ně odpovídajících pracovních místech - nevhodná volba studijního nebo učebního oboru (přání rodičů, touha pracovat v kanceláři, apod.) - chybějící pracovní zkušenosti - neochota absolventů přizpůsobit se specifickým požadavkům zaměstnavatele - s tím související nechuť zaměstnavatelů vzít do pracovního poměru člověka bez praxe a pracovních návyků - a v neposlední řadě i velmi malý zájem některých absolventů do zaměstnání vůbec nastoupit Bez překonání těchto handicapů je úspěšnost jejich zařazení se do společnosti velmi malá a záleží proto na každém kroku, který tyto mladé lidi motivuje k jejich odstranění. Proto je i na úřadech práce, aby s pomocí svých nástrojů pomohli tyto kroky urychlit tak, aby se absolventi škol a především mladiství uchazeči, vedení v jejich evidenci, úspěšně zařadili na své místo a uplatnili se uspokojivě na trhu práce.
III.4.2 Uchazeči se ZPS Tabulka III/9 Vývoj počtu uchazečů se ZPS ukazatel (celkový počet) 31.12.2000 31.12.2001 31.12.2002 31.12.2003 uchazeči se ZPS 2 563 2 604 2 958 3 250 podíl na celkovém počtu uchazečů 13,2 % 14,3 % 13,7 % 13,6 % Protože uchazeči se změněnou pracovní schopností jsou na trhu práce velmi specifickou pracovní kategorií s nároky na práci a pracovní podmínky odpovídajícími jejich zdravotnímu stavu, jsou důvody jejich nezaměstnatelnosti převážně tyto: - nevyhovující pracovní podmínky - charakter práce - vysoký podíl fyzické práce - nevhodná pracovní doba I z těchto důvodů je proto nabídka volných pracovních míst pro tuto kategorii uchazečů trvale nedostatečná jak z hlediska struktury, tak z hlediska počtu těchto úzce specializovaných míst. Poznámka: podíl občanů se ZPS vedených na jednotlivých úřadech práce kraje Vysočina okres % z celkového počtu uchazečů Havlíčkův Brod 13,3 % Jihlava 12,8 % Pelhřimov 14,0 % Třebíč 10,7 % Žďár nad Sázavou 19,0 % kraj Vysočina 13,6 % III.5 Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech Tabulka III/10 Charakteristika mikroregionů název mikroregionu počet obyvatel EOA počet uchazečů míra nezam. Jaroměřice nad Rokytnou 6 180 2 839 611 21,50 % Moravské Budějovice 16 009 7 614 1 332 17,50 % Jemnice 7 915 3 747 597 15,90 % Hrotovice 7 171 3 436 519 15,10 % Náměšť nad Oslavou 14 121 6 645 952 14,30 % Třebíč 52 578 27 084 3 548 13,10 % Telč 13 814 6 478 827 12,80 % Golčův Jeníkov 4 486 2 103 245 12,00 % Bystřice nad Pernštejnem 24 306 11 199 1 341 12,00 % Většina mikroregionů uvedených v tabulce, je původně zaměřena především na zemědělství a turistiku. Z důvodu absence průmyslu zde bývá současně i málo zaměstnavatelů z jiných oborů a to v době útlumu zemědělství v těchto lokalitách znamená trvalý nedostatek pracovních příležitostí. V jiných oblastech, například v mikroregionu Bystřice nad
Pernštejnem je úbytek pracovních míst trvale způsobován stále probíhajícím útlumem těžby uranu. Další mikroregiony, například oblast Jemnice na Třebíčsku, ale i jinde, jsou mimo hlavní dopravní spojnice a proto i do těchto míst je malý příliv podnikatelských subjektů a s tím i málo vznikajících pracovních příležitostí. Problémem mnoha dalších oblastí zůstává i nadále špatné dopravní spojení, komplikující dojíždění za prací, například v oblasti Golčova Jeníkova v okrese Havlíčkův Brod, Telečsko na Jihlavsku a v mnoha jiných okrajových mikroregionech kraje Vysočina. IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE Tabulka IV/1 - Zaměstnávání cizinců ukazatel 31.12.2000 31.12.2001 31.12.2002 31.12.2003 počet platných povolení 1 275 1 440 1 683 1 436 Nejčastěji cizinci obsazované pracovní profese v jednotlivých okresech kraje Vysočina: - Havlíčkův Brod: těžba kamene, šičky, švadleny, stavebnictví a zemědělství - Jihlava: šičky, stavební dělníci, zedníci, strojírenští dělníci - Pelhřimov: zemědělští dělníci v RV a ŽV, tkadleny-přadláci, baliči - Třebíč: pomocní pracovníci v průmyslu, ve stavebnictví, šičky, frézaři - Žďár nad Sázavou: strojírenští dělníci, ošetřovatelé hospodářských zvířat Současný trend v počtech cizinců v kraji Vysočina zaznamenává v poslední době obecný pokles počtů vydaných pracovních povolení (s vyjímkou Jihlavy) s tím, že stále více cizinců využívá stále více jiných forem legalizace svého pobytu a zaměstnání (např. Živnostenský list, sdružování se do družstev apod.). Slovenští dělníci, jejichž počty neustále stoupají, shodně obsazují nejen volná pracovní místa nižších kategorií: pomocné dělníky na stavbách a strojírenských provozech a prodavačky v super a hypermarketech, ale i úspěšně nahrazují české specialisty například ve strojírenských oborech, zedníky a tesaře ve stavebnictví a podobně.
V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ Tabulka V/1 - Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) položka 31.12.2000 31.12.2001 31.12.2002 31.12.2003 výdaje na politiku zaměstnanosti celkem 449 996 421 031 447 033 508 588 v tom na pasivní politiku 275 140 242 504 298 156 360 911 na aktivní politiku 174 856 178 527 148 877 147 676 podíl APZ na PZ v % 38,9 42,4 28,8 29,0 Tabulka V/2 Skutečné výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč) nástroje APZ 31.12. 31.12. 31.12. 31.12. 2000 2001 2002 2003 společensky účelná pracovní místa u zaměstnavatelů - na zřízení 51 876 37 142 19 558 17 940 - na mzdy 18 380 19 119 17 588 9 960 společensky účelná pracovní místa u samostatně výdělečně činných 11 823 15 179 14 007 15 565 absolventská místa 28 880 25 807 23 582 22 596 veřejně prospěšné práce 44 394 57 158 51 561 55 411 chráněné dílny a pracoviště - zřízení 894 3 029 250 3 788 - provoz 2 790 3 428 3 810 2 876 rekvalifikace 11 553 14 195 17 999 17 056 fond PALMIF INSOLVENCE 2 978 3 521 36 915 11 522 ostatní (semináře, expertízy apod.) informační materiály 587 463 566 2 024 celkem 174 855 179 041 185 836 158 739 V.2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Tabulka V/3 - Počet uchazečů umístěných na vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ nástroje APZ 31.12. 31.12. 31.12. 31.12. 2000 2001 2002 2003 společensky účelná pracovní místa u zaměstnavatelů - na zřízení 1 043 817 574 299 - na mzdy 584 443 237 691 společensky účelná pracovní místa u samostatně výdělečně činných 383 390 386 357 absolventská místa 824 672 607 711 veřejně prospěšné práce 1 527 1 440 1 076 1 458 chráněné dílny a pracoviště - zřízení 12 38 4 55 - provoz 107 116 113 93 celkem 4 480 3 916 2 997 3 664 Vynaložené finanční prostředky jsou zákonem 9/1991 Sb., striktně určeny uchazečům o zaměstnání. Úřady práce tak vyrovnávají u jednotlivců bariéry, které jim brání přijmout zaměstnání. Nejčastějším omylem je představa, že tyto peníze plní i roli finanční podpory zaměstnavatelů. Pro ně jsou ale vyčleněny finanční prostředky MPO, MMR a MZV. Rozvoj firem je a bude nadále financován bankami nebo evropskými strukturálními fondy.
V.3 Rekvalifikace Tabulka V/4 - Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců ukazatel 31.12. 31.12. 31.12. 31.12. 2000 2001 2002 2003 rekvalifikace uchazečů o zaměstnání počet uchazečů zařazených do rekvalifikací 1 489 1 653 1 883 2 099 z toho ženy 878 1 111 1 137 1 344 absolventi škol a mladiství 200 235 356 345 osoby se ZPS 45 75 81 111 rekvalifikaci ukončilo celkem 1 657 1 079 1 192 1 594 z toho úspěšně 1 286 1 054 1 107 1 506 počet uchazečů umístěných po rekvalifikaci 987 906 891 930 rekvalifikace zaměstnanců počet zaměstnavatelů 30 27 4 8 počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikací 102 141 37 27 Profesní zaměření nejčastěji poskytovaných rekvalifikací v kraji Vysočina můžeme podle jednotlivých okresů rozlišit takto: Havlíčkův Brod: výpočetní technika, ekonomika Jihlava: účetnictví a obsluha PC, sváření, obsluha vysokozdvižných vozíků Pelhřimov: obsluha PC, sváření, účetnictví Třebíč: obsluha PC, řidičský průkaz, sváření, účetnictví, nespecifický rekvalifikační kurz pro absolventy SŠ Žďár nad Sázavou: základy výpočetní techniky, administrativní pracovník, motivační kurz pro dlouhodobě evidované ženy Z výše uvedeného přehledu vidíme, že nejčastější požadavky na absolvování rekvalifikačního kurzu jsou všeobecně na znalosti práce s počítačem, účetnictví a z řemesel svářeči. Poměrně novinkou je nespecifický rekvalifikační kurz pro absolventy SŠ v Třebíči a motivační kurz pro dlouhodobě evidované ženy, pořádaný ve Žďáru nad Sázavou.
VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ VI.1 Předpokládaný vývoj z celorepublikového pohledu a zejména očekávané ovlivňující celorepublikové a místní faktory Některé trendy, které v průběhu roku 2003 ovlivňovaly trh práce v kraji Vysočina, měly obecnou platnost i v předešlém roce 2002 a budou ji mít i nadále. Stále se zřejmě bude zvyšovat cena dopravného a budou se upravovat jízdní řády podle komerčního využívání jednotlivých tratí či komunikací, což přispěje místně sice ke zlepšení stavu dopravní obslužnosti, ale většina změn povede na základě dřívějších zkušeností globálně ke zhoršení současného stavu. Vlivem vysokého kursu koruny budou některé firmy i nadále pokračovat v zeštíhlování počtů zaměstnanců a někteří zaměstnavatelé budou mít i nadále problémy, vzniklé vývojem hospodářské situace v České republice. Velice nepříznivý vliv na ekonomiku odbytu mnoha firem bude mít i poměrně nestabilní hospodářská situace okolních států, především Německa a malý zájem o některé druhy výrobků, např. sklo, textil. Navíc, i přes veškeré příznivé prognózy související se vstupem České republiky do Evropské unie nevíme, jak nové podmínky ovlivní současný pracovní trh a tím i nezaměstnanost. V průběhu prvního pololetí 2004 očekáváme v důsledku disproporce mezi nabídkou pracovních příležitostí na trhu práce a poptávkou uchazečů po nabízených pracovních místech menší pokles úbytku absolventů škol a naopak jako každoroční pozitivum očekáváme s příchodem jara (letos poněkud opožděného) masový odchod a s tím i úbytek uchazečů s nástupem sezónních prací v zemědělství, lesnictví, stavebnictví a ve službách. VI.2 Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání a situace v nejohroženějších mikroregionech Jako velmi problémové skupiny uchazečů o zaměstnání se stále jeví obyvatelé okrajových částí regionů (například na Jihlavsku Telečsko, na Žďársku Bystřicko nebo třeba na Havlíčkobrodsku oblast kolem Golčova Jeníkova), protože v důsledku špatného stavu dopravní obslužnosti (rušení neekonomických linek a neodpovídající spádovost dopravy) se stále hůře dopravují do vzdáleného zaměstnání (v bližších sousedních regionech zaznamenáváme z pohledu zaměstnanosti stejně špatnou situaci) a navíc zde bývá absence prosperujícího dominantního zaměstnavatele, který by trh práce daného regionu všestranně příznivě ovlivňoval. Další velmi ohroženou skupinou uchazečů jsou dlouhodobě nezaměstnaní uchazeči evidovaní na úřadech práce déle než 1 rok. Patří sem zejména uchazeči starší 50 let, mladiství a absolventi škol, ženy s malými dětmi a uchazeči, které je možno zařadit mezi nepřizpůsobivé. V tomto směru je dlouhodobě velmi špatná situace na okresech Třebíč a Žďár nad Sázavou, naopak nejlépe se z tohoto pohledu jeví situace v okrese Pelhřimov. Mezi nejohroženější regiony kraje Vysočina patří mikroregiony na Třebíčsku: Jaroměřice nad Rokytnou, Moravské Budějovice a Jemnice, kde shodně chybí v současné době rozvinutý průmysl a kde se v poslední době zhoršila dopravní obslužnost. Tato místa, charakterizovaná zemědělstvím v nepříliš příznivých výrobních podmínkách, mají sice v současné době vybudované dobře prezentované průmyslové zóny, ale zatím jsou mimo větší zájem investorů. Tatáž situace je i jinde, například v okrese v mikroregionu Bystřice nad Pernštejnem : je z hlediska dopravy velmi těžko dostupným regionem a zároveň zde probíhá
postupný útlum těžby uranu (po dlouhá léta zaměstnavatel většiny místních obyvatel). O průmyslovou zónu, vybudovanou u města Bystřice, není dnes mezi významnými investory větší zájem. VI.3 Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti Tabulka VI/1 - Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v dalším období očekávaný stav k mírnější varianta počet evidovaných uchazečů míra nezaměstnanosti v % pesimističtější varianta počet evidovaných uchazečů míra nezaměstnanosti v % 30.6.2004 22 400 8,6 23 400 9,0 31.12.2004 23 600 9,1 25 200 9,7 VII. DOPORUČENÍ Doporučení úřadům práce v kraji Vysočina: - aktivněji vyhledávat možnosti uplatnění se na trhu práce pro rizikové skupiny uchazečů za pomoci nástrojů APZ - lépe a účelněji využívat jednotlivé nástroje APZ - s větším důrazem prosazovat u zaměstnavatelů vytváření vhodných pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání a občany se ZPS - aktivně vyhledávat subjekty s předpokládaným uvolňováním pracovníků a následně zjišťovat dopad na nezaměstnanost v postižené oblasti za účelem jeho potlačení - pravidelná aktualizace monitoringu zaměstnavatelů ve spolupráci se zaměstnavateli a příslušnými orgány státní správy Doporučení vůči SSZ MPSV ČR: - odstranit stávající zákonné bariéry v poskytování vzájemné informovanosti mezi orgány státní správy, provázanými datovými informacemi s úřady práce - sjednotit a lépe propojit vzájemnou přístupnost databází mezi orgány státní správy formou legislativních kroků, zejména s OSSZ, finančními úřady, referáty SSP a sociálními odbory obcí s rozšířenou působností z důvodu lepší kontrolovatelnosti čerpání sociálních dávek a dotací - zjednodušit pravidla pro možný tvrdší postup proti nezaměstnaným, kteří se soustavně vyhýbají pracovnímu poměru - zrušit nebo lépe vymezit institut pravděpodobného výdělku, který je příliš často zneužíván
- zakotvit právní odpovědnost zadavatelů obchodních smluv za nelegální zaměstnávání cizinců dodavatelské firmy - metodické sjednocení procesu vytváření databáze monitoringu zaměstnavatelů - zajištění koncepce návaznosti a vzájemné provázanosti aktivit APZ a plánovaných projektů v rámci čerpání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu.