Plynovody v budovách, ást 2. TPG 704 01 (2008) ZP



Podobné dokumenty
Vytápění BT01 TZB II - cvičení

12 Odběrná plynová zařízení

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie

Roní poteba tepla a paliva

Píprava teplé vody. Zabezpeovací zaízení tepelných (otopných) soustav

Protokol k prkazu energetické náronosti budovy

266,7 69,1. Neobnovitelná primární energie (Vliv provozu budovy na životní prost edí) Celková dodaná energie (Energie na vstupu do budovy)

Odbratel PST. Zdroj CZT. Tepelná sí PST SCZT

Digitální učební materiál

TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV I


Profil potrubí DN v mm plastové Podklad RTS, a. s.

VNITŘNÍ PLYNOVOD. Vnitřní plynovod samostatný systém rozvodů k zásobování spotřebičů. bvoi doiud poiudz poidu o

Vtrání plynových kotelen. ovody. Komíny a kouovody. 8. pednáška

13,0 15,3. Neobnovitelná primární energie (Vliv provozu budovy na životní prostedí) Celková dodaná energie (Energie na vstupu do budovy)

5 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM ORIENTAČNÍ CENY DLE ROZPOČTOVÝCH UKAZATELŮ A CENÍKŮ. Profil potrubí DN v mm charakteristika trub

Projekt domovního rozvodu plynu je zpracován dle SN EN 1775, , Technických pravidel TPG ,TPG702 01, TPG a G

TZB Městské stavitelství

Dimenzování komín ABSOLUT Výchozí hodnoty

Dimenzování potrubních rozvod

SEZNAM PÍLOH. 1. Seznam píloh a technická zpráva 3 A4. 2. Pdorys 1.NP nový stav 2 A4. 3. Pdorys podkroví nový stav 2 A4. 4. Výkaz výmr 2 A4 05.

Prkaz energetické náronosti budovy podle vyhlášky 148/2007 Sb.

TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV I

TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV

Technická zpráva Technické zařízení budov

HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY

Téma sady: Výroba, rozvod a spotřeba topných plynů. Název prezentace: plynovody

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY PETRŽÍLKOVA , PRAHA 5 STODŮLKY

TECHNICKÁ ZPRÁVA 01/11-F ZTI-ZDRAVOTN TECHNICKÉ INSTALACE

Potrubí slouží zejména k doprav kapalin, plyn a par, mén pro dopravu sypkých hmot.

2000 (v tší zm na dokon ené budovy)

TECHNICKÁ ZPRÁVA 01/11-F ZTI-ZDRAVOTN TECHNICKÉ INSTALACE

Jak v R využíváme slunení energii. Doc.Ing. Karel Brož, CSc.

Modernizace CZT v Dín

Obnovitelné zdroje energie

TECHNICKÁ ZPRÁVA TZB

EU peníze středním školám digitální učební materiál

Téma sady: Výroba, rozvod a spotřeba topných plynů. Název prezentace: regulace plynu

REZIDENCE AURUM NA PLÁNI 1430/7, PRAHA 5 - SMÍCHOV

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ

ZDROJE TEPLA Rozdělení Jako zdroj tepla může být navržena kotelna, CZT (centrální zásobování teplem) nebo netradiční zdroj (tepelné čerpadlo,

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY BYŠKOVICKÁ 688/3, PRAHA 8 ĎÁBLICE

!" " # $!"$ '()*+(,-./0-12 !" #$% &'($)*#& +,&-.&* /0$%

Vnitřní plynovod - komíny, přívod vzduchu, odvod spalin - - hydraulický výpočet -

Téma sady: Výroba, rozvod a spotřeba topných plynů. Název prezentace: provedení plynovodů

Pednáška.2. Výpoet tepelného výkonu. Tepelné soustavy a otopné soustavy v budovách (rozdlení)

Marian Mikulík. Možnosti lokálneho vykurovania a výroby elektrickej energie z biomasy

Pr kaz 2013 v PROTECH spol. s r.o JOBI s.r.o. - Praha 4 Datum tisku: Zakázka: Tepelné ztráty4. Identifika níúdaje budovy

POŽÁRN BEZPENOSTNÍ EŠENÍ STAVBY

Požadavky tepelných čerpadel

DÁLKOVÉ VYTÁPĚNÍ =DISTRICT HEATING, = SZT SYSTÉM ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM = CZT CENTRALIZOVANÉ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

Pr kaz energetické náro nosti budovy podle vyhlášky 148/2007 Sb.

Surovinové zdroje organické chemie

Vytápění budov Otopné soustavy

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad

Obnovitelné zdroje energie

Vytápění budov Otopné soustavy

D.1.4.b) PLYNOINSTALACE

ZDROJE TEPLA Rozdělení Jako zdroj tepla může být navržena kotelna, CZT (centrální zásobování teplem) nebo netradiční zdroj (tepelné čerpadlo,

VY_32_INOVACE_12_ENERGETICKE PLODINY

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

Plynovody a přípojky. Ing.Ilona Koubková, Ph.D. Katedra technických zařízení budov

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

PROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ PŘEDMĚT VYUŽITÍ ELEKTRICKÉ ENERGIE

Otopné soustavy. Otopné plochy

Zdroje energie a tepla

Přehled technologii pro energetické využití biomasy

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY NA OSTROHU 2409/24, PRAHA 6 - DEJVICE

F.4.3. OBSAH DOKUMENTACE. Technická zpráva 01 Půdorys 1.NP 02 Půdorys 2.NP 03 Půdorys 3.NP 04 Půdorys 4.NP 05 Půdorys 5.NP 06 Izometrie rozvodů 07

Ing. Poláček / Ing. Slavík DSP + ÚS. - x A4. BRUKOV spol. s r.o., Cukrovarská 168, Smiřice

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb.

TZB - Vytápění. Daniel Macek Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Fakulta stavební, ČVUT v Praze

OBSAH PD 01/11-F.1.4.-VYT - Zaízení pro vytápní stavby

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY

Technická zpráva požární ochrany

P inést aktuální informace o proporcích a distribuci potenciálu biomasy v R s využitím výsledk projektu MŽP Metodika a analýza potenciálu biomasy v

Technické podmínky pro výstavbu plynovodních přípojek

Profil potrubí DN v mm charakteristika trub

A1. Technický popis záměru

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov. Budovy a energie Obnovitelné zdroje energie

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. o ištní komín

Celkem Stavební objekt ZRN NUS Celkem bez DPH DPH vč. DPH. SO 01 - Tlaková kanalizace , , , , ,05

ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE

Můžeme být energeticky soběstační a svobodní? Ing. Jiří Krist ARES

Tematické okruhy z předmětu Vytápění a vzduchotechnika obor Technická zařízení budov

ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov. 125ESB Energetické systémy budov. prof. Ing. Karel Kabele, CSc. ESB1 - Harmonogram

2. PÍKLAD DÍLÍ ÁSTI SOUSTAVY - DÍLÍ ÁST SDÍLENÍ TEPLA

Mendelova univerzita v Brn ROZHODNUTÍ REKTORA. 10/2013. Metodika útování náklad na provozování objekt na t. Gen. Píky,.p. 2005/7 a.p.

PODPOŘENO NORSKÝM GRANTEM

ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov Situace v ČR 55% uhelné 42% jádro 3% vodní 0,1 % ostatní (vítr, fotovoltaická)

Výroba energie z biomasy

DATRYS s.r.o. Energetické využití místně dostupných bioodpadů a jiných odpadů ENEF Banská Bystrica,

Aktualizovaná metodická pomcka pro oblast výkladu pojm v plynárenství a vztahu mezi zákonem. 458/2000 Sb., energetický zákon a zákonem. 183/2006 Sb.

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 10 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VYUŽÍVANÉ ČLOVĚKEM 9. ročník

Pedmt úpravy. Vymezení pojm

Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci

Splitová tepelná čerpadla vzduch/voda

Transkript:

Plynovody v budovách, ást 2. TPG 704 01 (2008) ZP

Plynovodní pípojka Zaíná napojením na veejný plynovod a koní HUP. NTL (do 5 kpa) STL terén vytžená zemina výstražná fólie 45cm od potrubí obsyp pískem 35cm podsyp pískem 10cm Krytí 0,8m volný terén, chodník 1m vozovka Spádování 0,5% k plynovodu plyn. potrubí

U nízkotlakých plynovodních pípojek se poátení pracovní petlak plynu volí 2 kpa a koncový pracovní petlak plynu 1,95 kpa.

HUP Hlavní uzávr plynu je možno umístit nkterým z tchto zpsob: na vnjší zdi budovy ve výklenku, pístavku nebo ve skíni; v oplocení píslušné budovy, a to ve skíni nebo ve výklenku; v prostoru mezi budovou a hranicí pozemku majitele objektu v samostatném sloupku, v montované nebo zdné skíni; uvnit budovy nejdále 1 m za prostupem obvodovou zdí; v zemních skíních (ocelových, plastových prefabrikovaných, zdných apod.) nebo v zemi opatený zemní soupravou, ped prostupem plynovodu do budovy. HUP nesmí být ve shromažovacím prostoru, v obytných místnostech, kuchyních, WC, koupelnách, prádelnách, v koteln, garáži, skladech potravin, holavin, v šachtách, svtlících, v kolektorech a technických chodbách, v nevtraných a nepístupných prostorách, v chránných únikových cestách.

Plynomry Objemové - membránové G 4 až G 65 rotaní G16 až G 400 Rychlostní- turbínové G 65 až G 4000 vírové ultrazvukové Dynamické- clonové Umístní Na místech pístupných, vtraných, vtratelných. Pednostn mimo byty. Majetek dodavatele plynu.

obvodová stna Doporuený rozmr plynomrné skín pro domovní plynomr 60x60cm Hloubka skín min 24cm (Minimální rozmr skín 57x53x23) Drážka pro pípojku na levé stran skín o rozmrech: šíka min 10cm hloubka min 15cm terén RD NTL STL (HUP-KK, plynomr, KK) (HUP-KK, RTP, plynomr, KK)

Izometrie plynovodu Materiál trubky ocelové z materiálu se zaruenou svaitelností podle SN 05 1310; trubky mdné podle TD 700 01; trubky kovové s tovární izolací proti korozi; trubky z polyetylenu (pouze pro vnjší plynovod uložený v zemi viz též TPG 702 01) Uzávry Ped stoupacím vedením, jsou-li 2, ped plynomrem, ped spotebiem, na každé odboce pro technologické úely, ped místnosti s nebezpeím výbuchu i požáru. Za vstupem do takovýchto místností protipožární armatura. Tepelné pojistky - v pípad požáru aktivuje a uzave prtok plynu. Aktivaní teplota je 96 C a pojistka je schopna odolávat teplot 925 C po dobu nejmén 60minut. Pojistka je jednorázová.

Dimenzování potrubí domovního plynovodu Redukovaný odbr plynu Vr v m 3 /h V r = K 1. V 1 + K 2. V 2 + K 3. V 3 + K 4. V 4 V 1 - souet objemových prtok spotebi pro pípravu pokrm (sporáky, vaidlové desky apod. s výjimkou spotebi ve velkokuchyních) a prtokových ohíva vody v m 3 /h, V 2 - souet objemových prtok lokálních topidel a zásobníkových ohíva vody v m 3 /h, V 3 - souet objemových prtok všech kotl vetn kotl kombinovaných v m 3 /h, V 4 - souet objemových prtok všech technologických plynových spotebi a plynových spotebi ve velkokuchyních (restaurace apod.) v m 3 /h, K 1 - koeficient souasnosti pro skupinu spotebi uvedených u V 1 (K 1 = n -0,5 ), K 2 - koeficient souasnosti pro skupinu spotebi uvedených u V 2 (K 2 = n -0,15 ), K 3 - koeficient souasnosti pro skupinu spotebi uvedených u V 3 (K 3 = n -0,1 ), K 4 - koeficient souasnosti pro skupinu spotebi uvedených u V 4, který se stanovuje individuáln. n - poet spotebi, které jsou zásobovány plynem z píslušného úseku potrubí.

Dimenzování potrubí domovního plynovodu podle TPG 704 01 spoívá v urení redukovaného odbru plynu a navržení prmru potrubí pro každý úsek potrubí tak, aby pi redukovaném odbru plynu souet ztrát tlaku v ležatých úsecích potrubí (od hlavního uzávru plynu po spotebi) nepekroil dovolenou hodnotu celkové ztráty tlaku (100 Pa) a ztráty tlaku ve stoupacím vedení (viz definice stoupacího vedení) byly vyrovnány vztlakem zemního plynu, který iní 5 Pa/m. Tvarovky a armatury se pi urování ztrát tlaku vyjadují pomocí ekvivalentních délkových pirážek Tvarovka nebo armatura Ekvivalentní pirážka l e m T kus (prchod) T kus (odboení) Koleno Redukce Kulový kohout pímý nebo šoupátko Kulový kohout rohový 0,5 1,3 0,7 0,4 0,5 1,3

Ztráty tlaku v závislosti na jmenovité svtlosti potrubí a redukovaném odbru zemního plynu podle TPG 704 01 (výbr) DN 1) Ztráta tlaku p Pa/m 5 4 3 2 1 0,667 0,5 0,4 0,33 0,25 0,2 Redukovaný odbr plynu V r m 3 /h 15 1,81 1,62 1,40 1,14 0,81 0,66 0,57 0,51 0,46 0,40 0,36 20 3,71 3,32 2,87 2,34 1,66 1,34 1,17 1,05 0,95 0,83 0,74 25 6,48 5,79 5,02 4,10 2,90 2,37 2,05 1,83 1,66 1,45 1,30 32 12,00 10,70 9,30 7,59 5,37 4,38 3,80 3,40 3,03 2,68 2,40 40 21,00 18,80 16,20 13,30 9,38 7,66 6,63 5,93 5,39 4,69 4,19 50 36,60 32,80 28,40 23,20 16,40 13,40 11,60 10,40 9,41 8,19 7,33 1) U mdného a polyetylénového potrubí se jedná o vnitní prmr v mm.

OZE ve vytápní

K obnovitelným zdrojm adíme nefosilní pírodní zdroje energie energii vody, vtru, sluneního záení, pevné biomasy, bioplynu, energii okolního prostedí, energii geotermální a energii kapalných biopaliv. Pímé využití energetického zdroje je vyjímené (nap. slunce - voda), obyejn mníme energii uritého zdroje na jinou formu. Možnosti jsou neomezené. Energetické pravidlo Energeticky využívaný zdroj i zaízení (kotel, kolektor, palivový lánek,...) je pínosné tehdy, pokud po dobu své životnosti vyrobí více energie, než bylo vloženo do jeho výroby ( šedá energie ) a spotebováno pi provozu.

EOZ biomasa Biomasa je hmota organického pvodu. Do biomasy adíme i takzvanou fytomasu. Jedná se o organické látky rostlinného pvodu vznikající v pírod v prbhu fotosyntézy. V podmínkách R lze využívat biomasu odpadní nebo zámrn pstovanou k energetickým úelm. Biomasa odpadní Odpady zemdlské produkce a jiné rostlinné odpady Odpady z lesní tžby Odpady z prmyslové výroby Odpady z živoišné výroby Odpady organické komunální

Energetické plodiny Lignocelulózové Olejnaté Škrobno cukernaté Deviny (topoly, vrby, olše, akáty, ) Celé rostliny obilovin Travní porosty (sloní tráva, chrastice ) Ostatní rostliny (Kídlatka sachalinská, šovík krmný, konopí seté, ) ( epka olejná, slunenice, len, ) Forma pemny ( Brambory, cukrová epa, kukuice,obilí zrno ) Termo - chemická Bio chemická Mechanicko - chemická Pyrolýza Zply ování Fermentace, alkoholové kvašení (etanol) Anaerobní vyhnívání, metanové kvašení (bioplyn) Lisování olej Esterifikace pírodních bio-olej (bionafta) Drcení, mletí, lisování, peletace (pelety, brikety)

Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla (kogenerace) Spalování biomasy a produkt z biomasy ORC(Organic ký Rankinv Cyklus) Princip jako konvenní parní elektrárna, výhoda oleje je, že pi dané teplot (nap. 300 C) se udrží v kapalném stavu pi znan nižším tlaku než voda.

Bioplyn Jedná se o produkt organického rozkladu hmoty. Proces, kdy se organická hmota štpí na anorganické látky a plyn, vzniká díky bakteriím pracujícím bez pístupu vzduchu (anaerobní proces). Teploty fermentace jsou vázány na kmeny bakterií. Bioplyn obsahuje vysoké procento metanu (okolo 60 %). Bioplyn je produktem zemdlských odpad, skládek odpad, OV. Stupe 1 hydrolýza Stupe 2 acidogenese Stupe 3 acetogenese Stupe 4 - metanogenese

Spalování bioplynu Kogeneraní jednotka je zaízení, které spalováním paliva vyrábí souasn elektrický proud a teplo.

Termické solární systémy Základní rozdlení Systémy pasivní (bez použití technického zaízení, bez nároku na elektrickou energii, s pirozenou konvekcí) p. solární stna, skleník, okno,... Systémy aktivní (k penosu tepla využíváme zaízení typu erpadlo, ventilátor, ) Dle teplonosného média systémy s vodou nebo nemrznoucí smsí, systémy využívající vzduch. Dle úelu pro ohev teplé vody pro ohev bazénové vody pro podporu vytápní a ohev vody kombinace výše uvedených pro chlazení a klimatizaci

Podpora vytápní

Podpora vytápní Stratifikaní zásobník s prtokovým ohevem TV

Tepelnáerpadla Pracovní látkou je chladivo, které v zaízení trvale obíhá a cyklicky mní své skupenství. Pivede-li se k výparníku venkovní vzduch nebo voda ( zdroj s NPT teplem), je tomuto zdroji odejmuto potebné výparné teplo a chladivo pejde do plynného stavu. Zdroj tepla se o nkolik stup ochladí. Kompresor nasaje pracovní médium a stlaí je. K tomu je zapotebí hnací elektrické energie. Své celkové teplo odevzdá chladivo ve druhém výmníku - kondenzátoru do prostedí s vyšší teplotou (topné vody, vzduchu). Tím dojde ke zkapalnní pracovního média. V expanzním ventilu se seškrtí tlak na pvodní a obh se opakuje.

Vzduch voda vnjší dlené vnitní

Zem - voda Kolektor plošný svislý spirálový T uvnit objektu Vn R+S (u vtšího potu okruh)

Voda - voda