9. Po parku Cibulka Celková délka trasy: 2,0 km Poèet stromù: 8 Park Cibulka leží jižnì od Plzeòské ulice s hlavními pøístupy z ulice U Cibulky a Na Hliníku (blízko tramvajové zastávky Poštovka linky è. 4, 7 a 9, 10 a 16). Své jméno nese park po jednom z vlastníkù místních vinic Blažejovi Czybulkovi. Jasan ztepilý Skalka Trasa vycházky Hranice chránìného území Památný strom Významný nepamátný strom Informaèní tabule Zaèátek Konec trasy Kalvarie v Motole Jasan ztepilý Dub letní v lesoparku Na Cibulkách Dub s bizarním kmenem Na Cibulkách Motolský ordovik Skupina památných dubù letních v parku Cibulka Trnkùv tis Dub uherský Cibulka jako usedlost existovala již za dob Karla IV., ale dnešní název dostala až v 15. století po majitelích Czybulkových z Veleslavína. V roce 1817 získal Cibulku bývalý pasovský biskup L. L. Thun z Hohensteinu za pohádkových 112 000 zlatých. Pøestože mu bylo již 69 let, zapoèal rozsáhlou výstavbu a budování anglického parku. Starý pán byl romantik, milovník pøírody a ctitel výtvarného umìní, èemuž odpovídalo celé pojetí parku. Mezi zajímavé prvky z architektury patøí napø. Èínský pavilon, romantická zøícenina, umìlá jeskynì (tzv. Dantovo peklo), novogotická hájovna, poustevna èi sluneèní hodiny. V poustevnì byla kdysi instalována mechanická figurína poustevníka, která pøi sešlápnutí prahu udílela návštìvníkùm požehnání, zatímco druhý, umírající poustevník, ležel na chudém loži. Odpovídající bylo i zaøízení: stùl s biblí, køížem a lebkou se zkøíženými hnáty. Takhle vypadal park Cibulka v roce 1820. Dianin chrámek (akvatinta V. Gottmann, podle kresby J. Ryttaye)
Kromì zajímavých staveb zde nalezneme i nádherné sochy jako je sv. Jan Nepomucký, socha Jupitera, socha Jitra též zvaná Škrtiè, èi sousoší Diany se psy. Park a stavby byly tak výjimeèné, že je poctil svou návštìvou i císaø František I. s rodinou a na jeho poèest zde byl umístìn sloup ukonèený kamennou koulí, která kdysi nesla císaøského orla. Kromì císaøe park navštívila øada dalších evropských osobností. Po smrti biskupa zaèalo celé dílo pomalu chátrat a pøi budování železnièní trati v roce 1871 došlo k odøíznutí horní èásti parku. Dnes jsou stavební objekty vìtšinou ve špatném stavu, ale park se již zaèal úspìšnì obnovovat. Usedlost Cibulka je dokladem pražské klasicistní pøedmìstské vily zakomponované do krajiny a pro zvláštní sepìtí staveb s okolím je již od roku 1958 památkovì chránìna. Celková výmìra parku a zahrad je 20 hektarù, na kterých mezi nejzajímavìjší stromy patøí prastaré duby v západní èásti, jasan ztepilý s obvodem 450 cm a jírovec u sochy Jupitera. Park Cibulku nìkolikrát maloval Antonín Mánes, vystihuje jej napø. obraz Cibulka za bouøe. Pøed 140 lety si Vojta Náprstek pronajal kus louky v parku a tam poøádal pro dìti èlenek jeho turistického klubu výlety. Pramen v háji Na Cibulce pod železnièní tratí je zachycen zdìnou studánkou. 79 Pohled do koruny mohutného památného dubu v parku Cibulka Skupina památných dubù letních v parku Cibulka Cesta od vstupu do parku mírnì stoupá, po levé stranì míjíme Èínský pavilon a hospodáøské objekty. V okamžiku dìlení cesty pokraèujeme vpravo po témìø vrstevnicové cestì nad sportovní areál a autokempink, kde se tyèí postupnì pìt památných dubù. 1. dub* s obvodem 406 cm (2010) a výškou 24 m. Kmen má u paty drobné poranìní, zdravotní stav 2, v 10 m se dìlí na tøi stoupavé hlavní kmenové vìtve, roste na køižovatce (dìlení cest), z našeho smìru vlevo. 2. dub** s obvodem 530 cm (2010). Kmen je nápadnì zbytnìlý zdravotní stav 3 4, vìtví se v 9 m, roste vlevo nad køižovatkou cest a má z uvedených pìti dubù nejvìtší obvod kmene. 133 3. dub* s obvodem 350 cm (2010) a výškou 24 m. Strom je do 10 m vyvìtven, od 3 m je dvoják, zdravotní stav 3, roste vlevo nad cestou.
80 Dub letní v lesoparku Na Cibulkách 4. dub* S obvodem 504 cm a výškou 26 m. Kmen byl vyvìtven do výše 10 m, z boku má dlouhou podélnou trhlinu do výše 8 m, je dutý, zdravotní stav 4, koruna byla redukována, roste vpravo tìsnì u cesty. 94 Dub s bizarním kmenem Na Cibulkách 5. dub* S obvodem 430 cm a výškou 24 m. Kmen je pravdìpodobnì dutý, zdravotní stav 3 4, pùvodnì se vìtvil v 5 m, ale tyto vìtve byly odstranìny, nyní se vìtví v 18 m. Všechny uvedené duby rostou v lesním porostu a jsou oznaèeny tabulkou. Jsou ošetøeny a byly vyhlášeny za památné v roce 2007 (jeden v roce 2008). Odhadované stáøí je 200 let, rostou pøi cestì v rozmezí 250 m. Od východu z parku Cibulka je možno pokraèovat západním smìrem k Motolu pìšky nebo se svézt tøi stanice tramvají až k místu, kde Plzeòská ulice prochází Kukulovou (vedoucí od nemocnice Motol do Nových Butovic). Za tímto mimoúrovòovým køížením cest uvidíme vpravo velký autoservis, v jehož areálu stojí za povšimnutí další krásný strom naší vycházky. Dub letní v lesoparku Na Cibulkách roste na køižovatce dvou cest Jasan ztepilý* Praha 5-Motol Obvod kmene 522 cm, výška 25 m, stáøí 120 let. Zdravý strom, není vyhlášen jako památný. Pokud si nevyžádáme vstup do servisního a prodejního areálu Honda, mùžeme strom dobøe vidìt i z Plzeòské ulice. Motol spoleènì s okolními osadami, usedlostmi a vinicemi byl znièen v letech 1741 1742 zejména francouzskými vojsky pøi válkách o rakouské dìdictví. Francouzi chtìli získat od Marie Terezie habsburská Nizozemí (dnešní Belgie). Spoleènì se Sasy a Bavory oblehli a dobyli Prahu, rok ji drželi v nadvládì, vyjedli zásoby a okolní mìsta zplundrovali. Vyhoøel tenkrát celý Bøevnov i s klášterem. Ceny potravin v Praze vzrostly na tøicetinásobek. Pak se ale karta obrátila a Francouze v Praze obklíèila nová a posílená vojska Marie Terezie s pomocí Chorvatských pandurù a Uhrù. Hlavní stan habsburských vojsk byl v Motole. Po pìtimìsíèní hladové válce zaèala tøicetitisícová francouzská armáda maršála Belletsla 17. prosince prchat. Pøi zoufalém pochodu z Prahy do Chebu padlo nebo zmrzlo na šest tisíc 134 vojákù. Pozdìji ústup se stejnými výsledky zopakoval Napoleon pøi ústupu vojsk od Moskvy.
V ulici Za Opravnou nalezneme romantickou stavbu s gotizujícími prvky z druhé poloviny 19. století, s nárožní vìží, bohatì èlenìnou fasádou a kamenným erbem maltézského øádu. Blízko ve smìru k motolskému krematoriu se nachází pøírodní památka Kalvárie v Motole vyhlášená v roce 1982. Jde o významný geomorfologický útvar, kde žíly bazaltù prostupují silurskými bøidlicemi. Toto významné nalezištì zkamenìlin znal již Joachim Barrande. Bylinný pokryv tvoøí teplomilná kvìtena vèetnì vzácných hub hvìzdovek kvítkových a bøichatek. Faunu zastupuje bohatá populace ještìrek. Donedávna zde žili i syslové. Areálu dominuje køíž z roku 1721 se znakem maltézských rytíøù na skále nad bývalým maltézským mlýnem (jako památka na smrtelný pád neznámého mladíka). Mlýn vznikl již v 16. století. Za tøicetileté války však zpustl a pozdìji plnil funkci hospodáøského dvora. Byl klasicistnì pøestavìn a je dosud obydlen. Od motolského krematoria je možné pokraèovat až ke køižovatce ulic Vrchlického a Jinonická. Odvážní cestovatelé mohou shlédnout i Trnkùv tis. Kdysi krásnou Turbovou usedlost dnes ale obývají squatteøi. Kalvarie v Motole Mohutný jasan støeží tisíciletý pøíchod od Plznì do Prahy Høbet a pahorek z diabasù po obou stranách silnice u Motolského krematoria. Rok vyhlášení: 1982. Rozloha: 3,26 ha. Dùvod ochrany: Geomorfologický útvar s výchozy silurských diabasù a bøidlic a xerotermní vegetací V místì výchozu diabasu tvoøí pomìrnì mìlké údolí Motolského potoka menší soutìsku, které vévodí skalní útvar vlastní Kalvarie. Významné výchozy diabasù a zèásti i bøidlic liteòské skupiny siluru, výrazný krajinný prvek. Ostrùvek mìlkých vápnitých pùd pararendzin Kalvárie až úživných v Motole rankerù. Nalezištì xerotermní kvìteny. Na východní èásti skalním ostrohu Kalvarie, porost pìchavy vápnomilné s výskytem vzácného reliktu èesneku tuhého, dále chrpy chlumní a koniklece luèního, hojná bìlozáøka liliovitá. Refugium drobné fauny bezobratlých, napø. z plžù pontický prvek páskovka žíhaná èi z reliktních stepních broukù støevlíèci Olisthopus sturmii a Harpalus vernalis. Malá svahová plocha pøirozeného listnatého lesa ve východní èásti území je cenný les kontinuální. Z obratlovcù se objevuje ještìrka obecná, hojný drozd zpìvný, budníèek menší i mlynaøík dlouhoocasý. Okrajové èásti byly zèásti narušeny výsadbami borovice èerné a akátu, kromì toho jsou zde zachovány i menší 133 porosty a køoviny pøirozené skladby. Malý zbytek habrové javoøiny.
Trnkùv tis* Praha 5-Košíøe Obvod stromu je 267 cm, výška 11 m, stáøí 250 let, nelze bìžnì navštívit, roste v soukromé starobylé zahradì jihozápadnì od køižovatky ulic Vrchlického a Jinonická. Vchod do zahrady je z Jinonické ulice. Bydlel zde èeský výtvarník a režisér animovaných filmù Jiøí Trnka (1912 1969). S oblibou používal ve svých filmech loutky. Mezi jeho nejznámìjší loutkové filmy patøí Staré povìsti èeské a Dobrý voják Švejk namluvené jeho pøítelem J. Werichem a celoveèerní film podle pøedlohy W. Shakespeara Sen noci svatojánské. Tento ilustrátor, malíø a sochaø, zde mìl i svùj ateliér. Dnes jsou stromy i zahrada témìø nepøístupné a v žalostném stavu, tis ale zatím pøežívá. Pøi cestì Vrchlického ulicí dolù Nejvìtší tis v Praze je témìø nepøístupný smìrem k Andìlu je po pravé stranì areál firmy Lexus (na úrovni stanice tramvají U zvonu z Plzeòské ulice). Koruna nepøehlédnutelného stromu sahá až nad chodník. Dub uherský** Praha 5-Košíøe, ulice Vrchlického Obvod 444 cm, výška 22 m, stáøí 110 let. Dub uherský zasahuje z balkánského poloostrova, Malé Asie, jižní Itálie, Maïarska až do pražské Vrchlického ulice, kde roste mohutný exempláø u prodejny Lexus jako ozdobný solitér. Strom má nápadnì velké listy o rozmìrech až 12x18 cm s úzkými hlubokými záøezy mezi laloky. Snáší znaèné sucho, roste rychle a má sladké žaludy. Košíøský dub uherský je v dobrém zdravotním stavu, snadno pøístupný a patøí mezi nejvìtší jedince svého druhu. Byl uvádìn již v roce 1997 v knize Chránìná území ÈR 2 (tehdy mìl obvod kmene 413 cm). V souèasné dobì není vyhlášen jako památný, pøestože je podstatnì mohutnìjší než památný dub uherský v Italské ulici. V blízkém parèíku mùžete navštívit ještì památník nositele Nobelovy ceny (1971) chilského básníka Pabla Nerudy (1904 1973). Pùvodním jménem Ricardo Eliezer Neftali Reys Basoalto pøevzal pseudonym podle našeho Jana Nerudy. Jestliže na Malé Stranì roste Nerudova hrušeò, mohl by být na Smíchovì teoreticky Nerudùv dub. 136 "Všechny knihy zežloutnou, ale kniha pøírody má každý rok své nové pøekrásné vydání." H. Ch. Andersen, dánský pohádkáø, 1805 1875