Díl XI. vyšlo 6.12.2007 (č. 49) ČR v Schengenu co se změní a co zůstane stejné při vydávání víz? Od vstupu do schengenského prostoru Českou republiku dělí již jen několik týdnů. Kontroly při projíždění hranic se sousedními státy se stanou minulostí 21. prosince, hraniční kontroly pro lety uvnitř rozšířeného schengenského prostoru budou zrušeny 30. března 2008. Z hlediska změn v rámci vízového procesu je rozhodujícím datem 21. prosinec. O půlnoci z 20. na 21. prosince začne Česká republika plně uplatňovat všechny schengenské předpisy, které přináší řadu změn ve způsobu i formě vydávání víz umožňujících cizincům vstoupit a pobývat na území České republiky. Víte, co konkrétně se změní? Je pravda, že se zpřísní podmínky pro vydávání víz? Budou moci cizinci usazení v ČR cestovat po Schengenu? ČR se plně podílí na společné vízové politice EU Přistoupením do Evropské unie 1. května 2004 se Česká republika připojila ke společné vízové politice států EU, v rámci které existuje seznam států, jejichž občané potřebují pro vstup na území EU vízum (tzv. černý seznam), a seznam států, jejichž občané jsou od vízové povinnosti osvobozeni (tzv. bílý seznam). Proto není možné, aby občan některého ze třetích států potřeboval vízum pro vstup na území ČR, ale již nikoliv pro vstup do Německa. Stejně tak se ČR nemůže sama rozhodnout, že zavede vízovou povinnost vůči nějakému státu. Takový krok by musela projednat se všemi státy a přesvědčit je o nezbytnosti zavedení vízové povinnosti vůči danému státu tak, aby souhlasily se schválením novely příslušného seznamu států. Schengen na těchto pravidlech nic nemění. Občané jakých států podléhají vízové povinnosti vůči ČR a dalším státům EU? Tyto státy jsou uvedeny na tzv. černém seznamu států, který je stanovený v nařízení Rady č. 539/2001. Od března 2001, kdy bylo toto nařízení schváleno, došlo v seznamu zatím ke třem změnám, z nichž poslední se stala účinnou v dubnu 2007. Seznam obsahuje několik desítek států, níže uvádíme pouze státy nacházející se na evropském kontinentě: Albánie, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Rusko, Srbsko, Makedonie, Moldavsko, Černá Hora, Turecko a Ukrajina. Součástí společné vízové politiky je stanovení jednotného formátu vízových štítků vydávaných státy EU. Tato harmonizace se však týká pouze formátu víz umožňujících krátkodobý pobyt (tj. po dobu max. 3 měsíců) nebo průjezd přes území 1
či tranzitní prostor letišť ve členských státech. Jednotnost takto vydávaných vízových štítků spočívá ve sjednocených technických specifikacích, tj. ve snadno rozeznatelných bezpečnostních prvcích a v doplňujícím skrytém zabezpečení, které zabraňuje pokusům o padělání či falšování víz. V rámci EU bylo rovněž rozhodnuto zavést biometrické prvky do pasů a cestovních dokladů. Přijetím příslušného rozhodnutí v prosinci 2004 se členské státy zavázaly do svých dokladů vkládat biometrické vyobrazení obličeje a v druhé fázi otisky prstů. Česká republika jako jeden z prvních států začala vydávat biometrické pasy obsahující zobrazení obličeje od 1. září 2006. Cestování po Schengenu s jedním vízem Hlavní změnou, kterou od 21. prosince zaznamená každý cizinec podléhající vízové povinnosti při svých cestách po Evropě, bude rozšíření počtu států, do kterých bude možné cestovat na základě jednotného schengenského víza. Toto harmonizované krátkodobé vízum umožňuje vstoupit a až 3 měsíce volně cestovat po státech Schengenu v rámci půlročního období ode dne prvního vstupu na území Schengenu. Doba pobytu v jednotlivých schengenských státech se přitom sčítá. Česká republika bude od 21. prosince uznávat schengenské vízum pro vstup a pobyt na svém území. České zastupitelské úřady zároveň začnou vydávat schengenská víza. Jako jednotné schengenské vízum však bude moci být vydáno pouze vízum, o jehož vydání žadatel požádá na formuláři žádosti o schengenské vízum doručené zastupitelskému úřadu ne dříve než 21. prosince. Všechny žádosti o vízum podané před 21. prosinci budou moci být vyřízeny pouze vydáním českého národního víza teritoriálně omezeného na území ČR. Žádosti o vydání schengenského víza budou českými zastupitelskými úřady přijímány dnem vstupu do Schengenu. V praxi tedy začne ČR vydávat schengenská víza zhruba o několik dní později. Schengenská víza základní informace Víza vydávaná schengenskými státy, která opravňují svého držitele ke vstupu a krátkodobému pobytu na území Schengenu. Existuje několik typů jednotných schengenských víz: - letištní průjezdní vízum (typ A: průchod tranzitními zónami na letišti při mezipřistání nebo při přestupu, vízum však neopravňuje žádat o vstup na území státu), - průjezdní vízum (typ B: tranzit přes území Schengenu po dobu max. 5 dní), - vízum k pobytu do 3 měsíců (typ C: krátkodobé vízum). Zastupitelské úřady ČR udělí schengenské vízum platné pro celé území Schengenu, pokud budou splněny podmínky k udělení požadovaného druhu víza, mezi které navíc patří: - žadatel není zařazen do SIS za účelem odepření vstupu, - není důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl při pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo v něm narušit veřejný pořádek, anebo ohrozit mezinárodní vztahy schengenských států, - ČR je hlavním nebo jediným cílem cesty, nebo v případě průjezdu územím více států je prvním schengenským státem, do kterého žadatel na toto vízum vstoupí (z plánu cesty nelze stanovit hlavní cílovou zemi nebo délka plánovaného pobytu v ČR je stejná jako délka plánovaného pobytu v dalších schengenských státech, které žadatel navštíví), - cestovní doklad, do něhož má být vízum vyznačeno, opravňuje ke vstupu do všech států Schengenu. Krátkodobé vízum umožňuje státnímu příslušníkovi třetí země vstoupit na území Schengenu, Švýcarska a Lichtenštejnska za účelem souvislého pobytu nebo několika pobytů, jejichž délka 2
nepřesáhne 3 měsíce během půl roku ode dne prvního vstupu na území těchto států. Vízum lze udělit pro jeden, dva nebo více vstupů. Dlouhodobé vízum (typ D) nepatří do skupiny jednotných schengenských víz - jedná se o národní vízum, lze však vydat kombinované vízum (typ D+C), které slučuje vlastnosti obou typů víz. Vydávání jednotných schengenských víz je jedním z hlavních důsledků vstupu ČR do Schengenu. ČR v zásadě přestane vydávat krátkodobá národní víza. Takové vízum bude vydáno pouze ve výjimečných případech, kdy bude nutné platnost schengenského víza teritoriálně omezit na území ČR. Může se tak např. stát tehdy, kdy bude žadatel o vízum vedený v Schengenském informačním systému coby osoba nežádoucí a kdy se ČR rozhodne z různých důvodů (humanitární důvody, národní zájem nebo mezinárodní závazky) i přes existenci takového záznamu vízum vydat. Na vízovém štítku, který bude jinak vypadat stejně jako jednotné schengenské vízum, bude výslovně označeno teritoriální omezení daného víza. Samotné vydávání schengenských víz není v zásadě spojeno s žádnými velkými změnami, neboť česká víza jsou již nějakou dobu vydávána v harmonizované podobě vízových štítků. Změny na některých zastupitelských úřadech jsou spojeny především se samotnými budovami vízových úseků, ve kterých musí být důsledně zajišťovány schengenské standardy spočívající v určitých standardech technického vybavení umožňujících odhalení nepravých cestovních pasů, v zabezpečení personálu vydávajících víza, oddělení prostor pro pohovory se žadateli o víza apod. Samozřejmou povinností je rovněž dodržování všech postupů při zpracovávání žádostí o víza. Dalším doplňujícím nástrojem umožňujícím prověření žadatelů o vízum bude spolupráce zastupitelských úřadů ostatních schengenských států přímo v určitém regionu světa tzv. místní konzulární spolupráce. Úřady si její pomocí mohou vyměňovat informace o osobách, jejichž žádost byla zamítnuta, neboť použily ukradené, ztracené nebo padělané doklady, nedodržely datum vycestování uvedené na předchozím vízu nebo existuje riziko pro bezpečnost, a zejména je-li důvod se domnívat, že jde o pokus o nedovolené přistěhování na území Schengenu. Stejně tak si mohou vyměňovat informace o podezřelých zvoucích subjektech nebo místních cestovních agenturách. Takto společně vyměňované a vypracované informace slouží jako pracovní nástroj pro posouzení žádostí o udělení víza. Nenahrazují však vlastní posouzení žádosti o udělení víza, ani vyhledávání v Schengenském informačním systému, ani konzultace dožadujících ústředních orgánů. Připravovanou změnou, která bude realizována v prvním pololetí roku 2008, je nasazení Vízového informačního systému (VIS) v rámci vízové problematiky.v současné době příslušné subjekty ČR budují národní část Vízového informačního systému, který bude zapojen do centrálního systému VIS. Centrální Vízový informační systém bude jako celek informačním systémem pro výměnu vízových dat mezi členskými státy schengenského prostoru a nástrojem pro podporu společné vízové politiky EU. Vízový informační systém je systém pro výměnu vízových údajů mezi členskými státy, který umožní oprávněným vnitrostátním orgánům vkládat a aktualizovat vízové údaje a elektronicky je prohlížet. 3
Co je pravdy na tom, že se zpřísní podmínky pro vydávání víz? Vstupem do Schengenu se v zásadě nezpřísní ani nezmění podmínky pro vydávání víz. Náležitosti nezbytné pro pozitivní rozhodnutí o vydání víza budou i nadále vycházet z pravidel uvedených v českých legislativních předpisech, tj. v zákoně č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, ve znění pozdějších předpisů. Jedinou změnu, kterou lze považovat za zpřísnění, je prověřování žadatelů o vydání víza v Schengenském informačním systému (SIS), ke kterému nicméně dochází již od 1. září 2007. Dnem vstupu ČR do Schengenu získají nově i ostatní schengenské státy informace o vybraných nežádoucích osobách vedených v české evidenci nežádoucích osob, které budou v druhé polovině prosince vloženy do SIS. Obecně by tedy po 21. prosinci nemělo být jiným schengenským státem vydáno vízum osobě, kterou ČR označila za nežádoucí a která představuje hrozbu pro bezpečnost pro další státy Schengenu. Podmínky pro pobyt přesahující 3 měsíce se řídí národními předpisy Zachování stávajících podmínek se bude týkat dlouhodobých víz (tj. pobytů delších než 3 měsíce) i povolení k pobytu. Obecně totiž v rámci EU i Schengenu platí, že podmínky pro pobyt přesahující 3 měsíce se řídí předpisy daného státu. V rámci Schengenu proto neexistuje žádný typ schengenského víza, který by svého držitele obdobně jako je tomu v případě krátkodobých víz opravňoval k volnému pohybu po zemích Schengenu např. pro období 6 měsíců. Pokud bude chtít občan třetí země pobývat v ČR např. v rámci studijního pobytu po dobu celého školního roku, bude si muset vyřídit dlouhodobé české vízum za účelem studia (tzn. vízum nad 90 dnů typu D/VC). Pokud podléhá vízové povinnosti, nebude s tímto vízem moci cestovat po zemích Schengenu, protože toto vízum umožní pouze projet jinými schengenskými státy do ČR 1. Cestování po Schengenu během prvních tří měsíců platnosti českého dlouhodobého víza by bylo možné pouze v případě, že by se jednalo o vízum typu D+C. Zjednodušené cestování přinese Schengen cizím státním příslušníkům, kteří podléhají vízové povinnosti a kteří jsou držiteli povolení k pobytu vydaného ČR. Tito občané budou moci na základě povolení k pobytu a platného cestovního pasu cestovat do jiných zemí Schengenu a volně se pohybovat na jejich území po dobu až 3 měsíců. VYBRANÉ ČASTO KLADENÉ OTÁZKY Zajímalo by mě, zda-li pro pobyt v ČR bude stačit holandské povolení k pobytu. Zda-li platí i pro ČR nebo si budou muset zahraniční studenti přijíždějící do ČR na studijní pobyt po šestiměsíčním pobytu v Nizozemí opatřit ještě nějaký další dokument. Platné povolení k pobytu vydané jedním schengenských státem (v tomto případě Nizozemím) umožňuje v kombinaci s platným cestovním pasem svému drželi pobývat až 3 měsíce v jiných 1 Možnost projet státy Schengenu i ve směru ze státu, který dlouhodobé vízum vydal (v tomto případě z ČR) schengenské předpisy neupravují, proto ji nelze garantovat. 4
státech Schengenu bez potřeby vyřizovat si další vízum (mluvíme o občanech tzv. třetích zemí podléhajících vízové povinnosti). Ti účastníci studijního programu, kteří budou chtít v ČR strávit pouze např. 14 dní a budou mít platné nizozemské povolení k pobytu, proto nebudou muset žádat o žádné další povolení české orgány. Pokud by však byli držiteli nizozemského dlouhodobého víza, možnost pobývat v ČR a jiných schengenských státech po dobu až 3 měsíců by se na ně nevztahovala - museli by si vyřídit schengenské krátkodobé vízum. Studenti, kteří však budou chtít v ČR psát diplomovou práci, budou muset požádat o české dlouhodobé vízum. Jejich plánovaná doba pobytu (březen-září) totiž přesáhne období 3 měsíců. Bude případný odmítnutý zájemce o vstupu do Schengenu, kterému je v SIS vyznačen zákaz vstupu, informován o tom, že vízum nedostane, díky této skutečnosti? Vyplývá z nějakých schengenských regulací, že je třeba žadatele o této skutečnosti informovat? Předpisy schengenského acquis nestanoví povinnost odůvodňovat rozhodnutí o zamítnutí žádosti o víza. Příslušné společné konzulární instrukce pro diplomatické a konzulární úřady pouze stanovují, že se řízení, resp. posuzování žádostí o víza, a možné opravné prostředky řídí právem dané smluvní strany. V případě ČR a ve vztahu k SIS to znamená následující: 1) Při zamítnutí žádosti o vízum bude daný žadatel pouze informován, že jeho žádost byla zamítnuta. 2) Každý žadatel, kterému vízum nebylo uděleno, má právo být ústně informován o důvodech neudělení víza v rozsahu ustanovení 56 zákona o pobytu cizinců. Na výslovnou žádost sdělí příslušný zastupitelský úřad důvody neudělení víza i písemně. Je-li důvodem zamítnutí žádosti vedení žadatele v SIS za účelem odepření vstupu, je žadatel o této záležitosti informován. 3) Každý má právo být informován o důvodech vložení záznamů o své osobě do SIS. Více informací lze získat ve speciálním informačním letáku, který je možné v češtině a dalších jazycích stáhnout ze stránky www.euroskop.cz/schengen. Budu potřebovat schengenské vízum, pokud zůstanu pouze na území ČR? Pokud máte vízovou povinnost, budete potřebovat tzv. jednotné schengenské vízum, tj. vízum pro krátkodobý pobyt na území schengenského prostoru (po dobu maximálně 3 měsíců během šestiměsíčního období ode dne prvního vstupu na území ČR) bez ohledu na to, zda se váš pobyt omezí na území ČR či zda budete chtít cestovat po dalších schengenských státech. Když někdo bude mít zákaz pobytu na území ČR a získá vízum například ve Francii, jak zabráníme tomu, aby se na území ČR dostal? Česká republika vloží do Schengenského informačního systému (SIS) všechny záznamy o osobách, kterým má být odmítnut vstup na území schengenského prostoru. Všichni státní příslušníci třetích zemí (s výjimkou občanů třetích zemí požívajících práva Společenství na volný pohyb) jsou při překračování vnějších schengenských hranic podrobování důkladné kontrole, jejíž součástí je vždy prověrka v SIS. Dojde-li k pozitivnímu nálezu, je jim vstup odmítnut. Osobám vedeným v SIS není zpravidla vízum uděleno. Vízum lze udělit výjimečně v odůvodněných případech i osobám, které nesplňují všechny podmínky pro vstup. V takovém případě je však platnost víza omezena na území státu, který vízum vydal, a ostatní státy musí být o tomto postupu informovány. Pokud by tedy ČR vložila záznam do SIS za účelem odepření vstupu, musely by francouzské úřady, pokud by měly zájem o udělení víza, s českými orgány konzultovat daný případ před tím, než by rozhodly o vyhovění či zamítnutí žádosti o vízum. Pokud by Francie i přesto rozhodla o vydání schengenského víza, muselo by se jednat pouze o národní vízum omezené na území Francie. 5
Skutečnost, že bylo vydáno vízum s omezenou územní platností, musí být nahlášena ostatním schengenským partnerům. České orgány mohou následně přítomnost takové osoby na území ČR zjistit v rámci běžných policejních kontrol. Bližší informace o změnách při vstupu a pobytu na území ČR pro cizince se dozvíte v informačním letáku, který je ke stažení na stránkách www.euroskop.cz/schengen Více informací o vstupu České republiky do schengenského prostoru naleznete na stránkách www.euroskop.cz/schengen nebo www.mzv.cz 6