Laserové a optické technologie ELI Beamlines



Podobné dokumenty
Návrh stínění a témata k řešení

Základy fyziky laserového plazmatu. Lekce 1 -lasery

Využití laserů ve vědě. Vojtěch Krčmarský

Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.2. Základní konstrukční součásti laserů. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011

ELI Beamlines. Zpráva o realizaci projektu pro sněm AV ČR. Vlastimil Růžička, FZU AV ČR, v.v.i. 19. dubna 2012

Bedřich Rus Fyzikální ústav AVČR, v.v.i. Praha 8. Mezinárodní laserové centrum ELI (Extreme Light Infrastrucure)

Tajemství ELI - nejintenzivnějšího laseru světa

Zdroje optického záření

MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice Přednáška 5

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu.

Nepředstavitelně krátké laserové impulsy

ELI Summer School Lasers

Světlo jako elektromagnetické záření

Využití fotonických služeb e-infrastruktury pro přenos ultrastabilních optických frekvencí

Využití infrastruktury CESNET pro distribuci signálu optických atomových hodin

Mezinárodní laserové centrum. ELI Beamlines. Ing. Martin Přeček, Ph.D. Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Date:

Generace vysocevýkonných laserových impulzů a jejich aplikace

Spektrální charakterizace mřížkového spektrografu

HiLASE: Nové lasery pro (high-tech) průmysl a výzkum. Ing. Tomáš Mocek, Ph.D. CZ.1.05/2.1.00/

ELI BEAMLINES VÝSTAVBA NEJINTENZIVNĚJŠÍHO LASERU SVĚTA

Měření charakteristik pevnolátkového infračerveného Er:Yag laseru

Technický popis projektu

TEZE K DISERTAČNÍ PRÁCI ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. Ing. Ondřej Novák

Ultrakrátké intenzivní laserové impulzy. Týden vědy na FJFI, v Praze

Společná laboratoř optiky. Skupina nelineární a kvantové optiky. Představení vypisovaných témat. bakalářských prací. prosinec 2011

Charakteristiky laseru vytvářejícího světelné impulsy o délce několika pikosekund

Optické spektroskopie 1 LS 2014/15

Elektromagnetické záření. lineárně polarizované záření. Cirkulárně polarizované záření

ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ

Stručný úvod do spektroskopie

13. Spektroskopie základní pojmy

1. Stručný obsah projektu:

Základním praktikum z laserové techniky

Spektrální analyzátor Ocean optics

Úvod do spektrálních metod pro analýzu léčiv

Optoelektronika. elektro-optické převodníky - LED, laserové diody, LCD. Elektronické součástky pro FAV (KET/ESCA)

Vybrané spektroskopické metody

Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.4. Pevnolátkové lasery. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV RADIOELEKTRONIKY. OPTICKÝ SPOJ LR-830/1550 Technický popis

Metody nelineární optiky v Ramanově spektroskopii

1. Stručný obsah projektu:

Lasery. Biofyzikální ústav LF MU. Projekt FRVŠ 911/2013

Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno

MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice přednášky 4-7

Něco o laserech. Ústav fyzikální elektroniky Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity 13. května 2010

Optika. Nobelovy ceny za fyziku 2005 a Petr Malý Katedra chemické fyziky a optiky Matematicko fyzikální fakulta UK

Aplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami

Základy spektroskopie a její využití v astronomii

Laserová technika 1. Rychlostní rovnice pro Q-spínaný laser. 22. prosince Katedra fyzikální elektroniky.

Projekt HiLASE: Nové lasery pro průmysl a výzkum

Optická mikroskopie a spektroskopie nanoobjektů. Nanoindentace. Pavel Matějka

Urychlovače částic principy standardních urychlovačů částic

CZ.1.07/2.2.00/ AČ (RCPTM) Spektroskopie 1 / 24

Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113

Fyzika IV Dynamika jader v molekulách

Nekoherentní a koherentní zdroj záření. K. Sedláček : Laser v mnoha podobách, Naše vojsko 1982)

VIBRAČNÍ SPEKTROMETRIE

Jaroslav Reichl. Střední průmyslová škola sdělovací techniky Panská 3 Praha 1 Jaroslav Reichl, 2017

- Rayleighův rozptyl turbidimetrie, nefelometrie - Ramanův rozptyl. - fluorescence - fosforescence

Přehled posledních experimentů skupiny kvantové a nelineární optiky v Olomouci

Detektory optického záření

Cameron a Nečas ocenili význam ELI pro evropskou vědu a výzkum

Automatizace výrobních procesů ve strojírenství a řemesel, CZ.1.07/1.1.30/ , Přednáška - KA 5

Pozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

Relativistické jevy při synchronizaci nové generace atomových hodin. Jan Geršl Český metrologický institut

Charakteristiky optického záření

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: Lasery - druhy

Laserové technologie v praxi II. Cvičeníč.1

Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený

Optoelektronika. Katedra fyzikální elektroniky FJFI ČVUT

Fyzika a aplikace interakcí intenzivních femtosekundových laserových impulsů

Úloha 15: Studium polovodičového GaAs/GaAlAs laseru

Za hranice současné fyziky

ÚVOD DO PROBLEMATIKY PIV

galvanicky chemicky plazmatem ve vakuu Vrstvy ve vakuu MBE Vakuová fyzika 2 1 / 39

KRYSTALY PRO VĚDU, VÝZKUM A ŠPIČKOVÉ TECHNOLOGIE

1 Zadání. 2 Úvod. Název a číslo úlohy 9 - Nelineární jevy v ultrarychlé optice. Měření provedli Jan Fait, Marek Vlk Vypracoval

Jak ovládnout šum světla?

Základy NIR spektrometrie a její praktické využití

Diskutujte, jak široký bude pás spojený s fosforescencí versus fluorescencí. Udělejte odhad v cm -1.

Lasery optické rezonátory

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka.

Luminiscence. emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) fluorescence, fosforescence. chemicky (chemiluminiscence)

Fyzika II, FMMI. 1. Elektrostatické pole

Emise vyvolaná působením fotonů nebo částic

Fyzika laserů. 4. dubna Katedra fyzikální elektroniky.

Optická vlákna. Laboratoř optických vláken. Ústav fotoniky a elektroniky, AVČR, v.v.i.

Chemické složení vesmíru

Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.

Spektrometr pro měření Ramanovy optické aktivity: proč a jak. Optická sestava a využití motorizovaných jednotek.

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS

Netradiční světelné zdroje

Moderní metody rozpoznávání a zpracování obrazových informací 15

Regionální centrum speciální optiky a optoelektronických systémů TOPTEC

Absorpční fotometrie

Světlo x elmag. záření. základní principy

Optika a nanostruktury na KFE FJFI

λ, (20.1) infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny

Učební texty z fyziky 2. A OPTIKA. Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů. V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití

Barevné principy absorpce a fluorescence

Transkript:

Projekt: Výzkum a vývoj femtosekundových laserových systému a pokročilých optických technologií (CZ.1.07/2.3.00/20.0091) Laserové a optické technologie ELI Beamlines UPOL 22/2/12 Daniel Kramer za ELI beamlines team

Projekt ELI Evropský Projekt ELI ELI-ALPS, Hu ELI-Beamlines, Cz ELI-NP, Ro High-intensity development Generace as pulzů XUV a rentgen. záření Vysoce výkonné lasery s vysokou opakovací frekvencí generace sekundárních zdrojů světla a nabitých částic Jaderná fyzika s pomocí intenzivních laserů Extrémně intenzivní lasery: Exawatt-class (Ještě není vybrána země, kde se bude stavět) ELI WHITE BOOK 530 stránek detailní popis cílů projektu, plánovaných technologií a strategií implementace ELI PALS laser v Praze (1000 J/350 ps)

Výkonné laserové systémy ve světě VULCAN Laser (1 PW, 500 fs, 1054 nm ) RAL STFC UK Texas Petawatt (1 PW, 185 J / 130 fs, 1054 nm ) Uni. of Texas, USA Osaka PW module (1 PW, 500 fs/500j, 1053 nm ) Osaka Uni, Japonsko GIST-APRI Petawatt (1 PW, 32 J / 30 fs, 800 nm ) Jižní Korea Budují se 10 PW systémy: VULCAN Upgrade, APPOLON (Francie)

Obsah Část 1: Obecný úvod Na jakém principu lasery fungují? Elektromagnetické spektrum, konverze energií fotonů Generace fs pulzů a jejich zesilování Část 2: Hlavní technologie ELI beamlines Schéma laserů v budově ELI Technologie čerpacích laserů Front end technologie, synchronizace laserů Diagnostika pulzů Kompresory pulzů a transport svazků Část 3: Sekundární zdroje záření experimentální zařízení Urychlování elektronů Urychlování protonů Generace rentgenového záření

VIDITELNÉ SPEKTRUM Elektromagnetické spektrum Frekvence Vlnová délka Energie v ev 3 EHz 100pm 12.4 kev 300 PHz 1 nm 1.24 kev 30 PHz 10 nm 124 ev Frekvence 10 20 10 18 GAMMA ZÁŘENÍ TVRDÉ RENTGENOVÉ ZÁŘENÍ MĚKKÉ RENTGENOVÉ ZÁŘENÍ 3 PHz 100 nm 12.4 ev 10 16 UV ZÁŘENÍ 430 THz 700 nm 1.8 ev 300 THz 1 µm 1.24 ev 3 THz 100 µm 12.4 mev 30 MHz 10 m 124 nev 30 khz 10 km 124 pev 10 15 10 12 10 8 10 4 [Hz] VIDITELNÉ SPEKTRUM INFRAČEVENÉ ZÁŘENÍ MIKROVLNNÉ ZÁŘENÍ RADIOVÉ VLNY Částicový charakter EM záření fotony kvanta světla s charakteristickou energií

Časová měřítka Časové měřítko Světlo uletí Sekunda s 1 s 300 000 km Milisekunda ms 0.001 s 300 km Mikrosekunda µs 0.000001 s 300 m Nanosekunda ns 0.000000001 s 30 cm Pikosekunda ps 0.000000000001 s 0.3 mm Femtosekunda fs 0.000000000000001 s 0.3 µm Attosekunda as 0.000000000000000001 s 3 Å Rotace molekul Chemické reakce Pohyb elektronů Měření rychlých procesů

Jak funguje laser? E E 3 E E 3 E E 3 E 2 E 2 E 2 A 21 /B 21 ~f 3 E 1 E 1 E 1 Populace Boltzmanovo rozložení 2) Čerpání Populace Populace Inverze populace 1) Aktivni prostředí 3) Zpětná vazba (oscilátor)

pump signal idler Další triky jak změnit energii fotonu Při průchodu intenzivního světla nelineárním prostředím (tj. prostředím kde dielektrická polarizace prostředí sleduje nelineárně el. pole světla) mohou být generovány nové frekvence. Podmínkou je pouze zachování energie a momentu hybnosti. SFG SHG OPA Širokopásmový zesilovač bez ukládání energie Např. 1030 nm (IR) => 515 nm (zelená)

Ultrakrátké pulzy Generují se laserovými oscilátory, které pracují v režimu synchronizace módů Kratším pulzům odpovídá nutně větší šířka generovaného spektra, jelikož časový průběh pulzu je svázán se spektrem pulzu Fourierovou transformací Nejkratší pulzy generované přímo z laseru jsou okolo 5 fs (10-15 s) Ti:safír 800 nm Kratších pulzů až řádově attosekund lze dosáhnout pomocí HHG v nelineárním prostředí Díky krátké době trvání lze dosáhnout po krátkou dobu neuvěřitelně vysokých výkonů i při nízké energii v pulzu: např. 10 mj / 10 fs = 1TW (odpovídá asi 1000 x větší stůl ) z laseru, který se vejde na V ELI Beamlines se počítá s lasery o špičkových výkonech až 10 PW!

Základní technologie CPA a OPCPA

Blokové schéma laseru Diodově čerpané Thin disk Yb:YAG Amp tenké disky OPCPA Yb:YAG femtosecond Oscillator Ti:sapphire Cryogenic Diodové multislab čerpané Yb:YAG Multideskové Cryogenic Yb:YAG multislab Yb:YAG Nd:YAG Ti:sapph Ti:sapph Diodové RT Multislab čerpané Nd:Glass Multideskové Ti:sapphire Nd:sklo Výbojkově čerpané kombinované Nd:sklo

Nové technologie tenké disky Umožňují khz opakovací frekvence i vysoké energie L1 čerpací lasery pro systémy L1 potřebvují dosáhnout až 1.5 J/pulse při 1kHz opakovací frekvenci a 2 ps obě trvání pulzu. Parametry disku tlouštka: 100-900 µm průměr: 10-35 mm Thomas Metzger, MPQ

Nové technologie tenké disky Výhody tenkého disku účinné chlazení (<1 mm tloušťka) téměř nedochází ke vzniku tepelné čočky je možné použít vysokou intenzitu čerpání (10 kw/cm 2 ) výkon lze zvyšovat zvětšením velikosti svazku ( d 2 ) Nevýhodou je nízký zisk na 1 průchod Heatsink (Cu, diamond) + mounting cooling water Yb:YAG disc HR coating AR coating

Thin disk :Pump laser 1030 nm Regenerativní zesilovač (150 průchodů tenkým diskem) Víceprůchodový zesilovač (20 průchodů) M² < 1.1 Metzger et al. Opt. Lett. 34, 2123 (2009) @ 25 mj; 3 khz

Nové technologie multideskové kryogenně chlazené zesilovače Parametry zesilovače 2 zesilovače v každém z nich 8 disků (Yb:YAG) kryogenické chlazení160 K Yb:YAG/(glass) čerpaná oblast E1 Cr:YAG 30 mm absorpční oblast E 2 (k potlačení ASE) Technologie vyvíjená v Anglii RAL/STFC umožnující generaci až 100 J v pulzu při vysoké opakovací frekvenci 10Hz (délka pulzu 2ns) Courtesy K. Ertel and J. Collier (RAL/STFC)

Nové technologie multideskové kryogenně chlazené zesilovače L2 & L3: čerpací laser Development of cryogenic Yb:YAG amplifier technology at RAL/STFC essential for ELI-Beamlines Podobná technologie byla demonstrována i v LLNL: 60 J/10 Hz Mercury laser ELI-Beamlines: cooperation on development of Yb:YAG technology Helium cooling circuit Transfer lines Amplifier head Cryostat Study of layout of a Yb:YAG 100 J system for ELI-Beamlines and HiLASE According to RAL/STFC (courtesy of K. Ertel and J. Collier)

Model zesílení v prog. MIRO In Při vhodném časovém průběhu vstupního svazku dosaženo Top Hat profilu na výstupu a maximalizace výkonu Difrakční efekty však mohou vyvolat oscilace a prostorová filtrace nemusí stačit. (riziko poškození) Out Out Courtesy of M. Divoký, HiLASE

Nové technologie kombinace Nd:skel Aktivní medium kombinace Nd:skel : vysoká energie a šířka pásma odpovídající <130 fs * Texas Petawatt laser: 185 J / 130 fs scalable -> 1900 J /130 fs Ideální délka pulzu a energie na urychlování elektronů Laser lze později použít jako čerpací pro OPCPA širokopásmového zesilovače * ELI - Extreme Light Infrastructure White Book: Science and Technology with Ultra-Intense Lasers edited by G. Mourou, G. Korn, W. Sandner and J. Collier (2011)

Front end a synchronizace všech laserových systémů (beamlines) Aby jednotlivé fs lasery (beamlines) fungovaly je třeba přesné synchronizace Běžná elektronická signalizace (ns) zdaleka nestačí Limit sofistikované elektronické synchronizace 10 ps (mimochodem také využívající laser) Přesnější synchronizace možná pouze opticky distribucí a zesilováním laserových pulzů (tzv. Seed pulzů)

Front end a synchronizace všech laserových systémů (beamlines) Co je unikátní na projektu ELI Beamlines je, že budeme mít v jedné budově několik výkonných fs laserů s odlišnými parametry. Toho bychom chtěli maximálně využít a dosáhnout i vzájemné časové synchronizace mezi všemi lasery v budově a to na úrovni až desítek fs v experimentálních halách. RF reference OMO 240 MHz 100 fs Stablilized opt. link Common front end for L1.1,1.2 2.1 (2.2) L1 L2 Různé technologie - různá aktivní prostředí: Yb:YAG (1030 nm), Nd:glass (1055 nn, 1065 nm), Nd:YAG (1064 nm), Ti:safír (800 nm), pro OPCPA v LBO (900 nm) Stabilized opt. link Stabilized opt. link Local front end L2.2 Local front end L3.1 L4 L4 Local front end L4.1&L4.2

Vzájemná synchronizace laserových oscilátorů fs synchronizace lze dosáhnout pouze opticky pomocí optických crosskorelátorů Integrovaná časová odchylka 0.4 fs rms JUNGWON KIM, JONATHAN A. COX, JIAN CHEN AND FRANZ X. KAERTNER nature photonics VOL 2 DECEMBER 2008

Distribuce optických hodin Stabilizované optické vlákno. Existují i komerční řešení JUNGWON KIM, JONATHAN A. COX, JIAN CHEN AND FRANZ X. KAERTNER nature photonics VOL 2 DECEMBER 2008

Kompresory pulzů Pro časovou komprimaci pulzu musí červená projít delší dráhu než modrá Pulz je roztažen v čase (~ns) Dlouhá vlnová délka přichází jako první ( červená )

Hranolové Vláknové Chirpovaná zrcadla Difrakční mřížky Kompresory pulzů Pro vysokovýkonné systémy (v reflexním módu)

Kompresory pulzů Příklad symetrického kompresoru se 4 mřížkami modrá má nejkratší dráhu -> doběhne zelenou červená má nejdelší dráhu -> zpomalí se

Kompresory pulzů pro 1-2PW Koncepční návrh kompresorů (zhruba 2ns chirpované pulsy) Kompresory umístěny na konci zesilovacího řetězce Plné zobrazování vlnoplochy: OPCPA -> poslední mřížka-> experimentální haly Zesilovač OPCPA Transportní teleskop Mřížky kompresoru Systém distribuce svazků

sretemillim 100+E8535.3 :retemaid 0000.4- egami yellav :ecafrus 6785.0 mµ 2102.1.9 fo noitarugifnoc 1 xmz.lavztep.sevaw noitcnuf 6864.1 = SMR tnorfevaw 3283.5,sevaw )ged( = ta lipup SNEL ot tixe kaep LAVZTEP Pole Vlnoplocha čoček CCD Senzor vlnoplochy Shack-Hartmann Rovinná vlnoplocha ideální případ Vlnoplocha s aberacemi Příklad rekonstrukce

Aberace svazku možno korigovat adaptivní optikou (jako v astronomii) Po změření vlnoplochy se aplikuje korekce na deformovatelné zrcadlo Adaptivní optika Základní typy aberací

Ideální tenká čočka zobrazí rovinnou vlnu do kruhu o průměru (1.27*λ*f)/D (Airy disc) Části vlnoplochy s aberacemi se zobrazí mimo střed možnost filtrace Filtrací se ztrácí část energie Prostorový filtr Většinou se používá 1.5 x spot size pro velikost otvoru

ns ps fs Měření délky pulzu foto dioda (až do ~20ps) Streak kamera autokorelátor SPIDER (Spectral Phase Interferometry For Direct Electric-field Reconstruction) FROG (Frequency-Resolved Optical Gating) Courtesy of MPQ

Velká důležitost prostorového tvaru pulzu Riziko překročení meze poškození optiky Nečistoty v cestě laseru dalším zdrojem difrakčních jevů Difrakční efekty Super- Gaussovský profil G=20, 20m transport G=50, 100m transport

Práh poškození pro krátké i dlouhé pulsy Eth [J/cm 2 ] E g SiO 2 = 8.3eV F th = ( 0.16 + 0.074E g )τ p 0.33 F th Y = F th (X) Y X Parametry pro fs LDT nezávisí na vlastnostech materiálu ověřeno pro 25fs.. 1.3ps 1000,0 power scaling sqrt scaling 100,0 20ps.. 50ns Závisí pouze na E g (šířka zak. pásu) 10,0 Eg = 4eV Pro běžné opt. povrchy, exponent = 0.33±0.03 1,0 0,1 1,E+0 1,E+1 1,E+2 1,E+3 1,E+4 1,E+5 1,E+6 1,E+7 1,E+8 pulse length [fs] * Physical Review B71(2005) Stitching between the scalings is arbitrarily put to 2ps

Struktura budovy Monolitická struktura (laserové a experimentální prostory) vibrační model Podpůrné technologie (air conditioning, vakuové pumpy, etc.) & vedlejší laboratoře Vibrační analýza brala v úvahu data naměřená v místě stavby

Distribuce laserových svazků V konečné fázi výstavby je většina svazků dovedena do všech exp. místností Ultrakrátké pulzy vyžadují vysoké vakuum V uzlových bodech použita otočná (vícepolohová) zrcadla

Cassegrain systém pro přenos femtosekundových pulzů Úvodní inženýrský návrh teleskopu 2 svazky přenášeny jedním systémem Optika vibračně oddělena od vakuových komor

Distribuce laserových svazků

Umístění laserů v budově 1.patro 10 PW laser L4 Podpůrné technologie, kryogenika a chlazení Přízemí Laserové haly(l1 L4) Podzemí Kompresorová hala pro 10-PW lasery distribuce svazků ve vakuu 6 specializovaných experimentálních hal

ELI beamlines: výzkumné programy I. Repetiční laserové systémy s ultrakrátkými pulzy a více-petawattové systémy II. Ultrakrátké repetiční rentgenové zdroje záření III. Urychlování částic pomocí laserů IV. Aplikace v materiálovém, biomedicínském a molekulárním výzkumu V. Laserové plasma a fyzika vysokých hustot energie VI. Fyzika a teorie intenzivních polí Exp. Haly: E1 E2 E5 E5 E6 E1 E2 E5 E3 t E4

Cílové aplikace Unikátní vlastnosti centra relativistické ultrakrátké a synchronizované svazky částic, laserů a rentgenových fotonů o velkých intenzitách Vysoké opakovací frekvence Unikátní rozsah energií Vysoký jas a briliance Výborná stabilita mezi pulzy (diodové čerpání a tenké disky) Potenciální aplikace, transfer technologií Urychlovače (nové a kompaktní přístupy, e.g. kompaktní FEL) Časově rozlišené pump-probe experimenty (fůzní plazma, warm dense matter, laboratorní astrofyzika, apod.) Medicína (hadronová terapie a tomografie nádorů) Bio-chemie (dynamika rychlých přechodových jevů) Bezpečnost (nedestruktivní inspekce materiálů)

Děkuji za pozornost