POHÁDKOVÝ LES 2010 V Markvarci máme takovou zvláštnost. V lesích kolem naší vesničky se vždy jednou v roce otevírá Pohádková brána, a všichni tak máme jedinečnou příležitost projít se kouzelným lesem, kde se to strašidly a jinými pohádkovými bytostmi jen hemží. Letos se tak stalo v neděli 13. června a procházelo se lesy kolem markvareckého Židovského hřbitova. Počasí nám sice tentokrát moc nepřálo, ale i tak se sešlo velké množství malých i velkých návštěvníků nejen z Markvarce, ale i z okolních obcí. A tak necelá padesátka dětí v doprovodu dospělých (celkem 150 návštěvníků) mohla projít devíti stanovišti, kde pro ně měly pohádkové bytosti připravené úkoly. Na startu všechny přivítal Večerníček, který dětem předal po nahlášení jména pohádkové pasy, kterých děti po cestě dostávaly razítka za splněné úkoly. do
A protože se letošní Pohádkový les nesl v duchu Po stopách loupežníka Grasela, měli všichni možnost získat informace na jednotlivých stanovištích o legendě tohoto kraje loupežníku Johannu Georgu Graselovi. Děti po cestě sbíraly drobné indicie k rozluštění hádanky, kterou musely na konci cesty uhodnout. A pak už vzhůru do pohádky! První zastavení bylo na louce u rybníčku, kde na děti čekal Vodníček a jeho Víla. Děti už tuhle dvojici znají z dřívějších let, ale díky tomu, že jsme letos našli novou trasu pohádkového putování, byly tímto setkáním překvapeni. Děti zde měly jako tradičně za úkol pomoct vodníkovi pochytat zatoulané rybičky. Díky tomu, že už mají tento úkol natrénovaný, šlo jim to velice dobře. Po malé odměně a prvním razítku do pohádkového pasu, se děti pustily dál do lesa.
Po pár krocích se dostaly k druhému stanovišti, kde zrovna pletly svoji pavučinku tři roztomilé Pavoučnice. Tady se musel každý trochu rozcvičit, aby se propletl zapeklitou pavučinou. I tak těžký úkol ale všechny děti zvládly a byly proto odměněny sladkostí. A dál už na děti čekala Červená Karkulka a prosila je, aby jí pomohly zahnat vlka. To šlo dětem výborně. Myslím, že si vlk bude rány utržené od míčků, které na něho děti házely, léčit ještě hodně dlouho. Jako odměnu měla Karkulka pro malé pomocníky připravené koláčky a pro ty starší po kalíšku dobrého rumu. Těžko se odtud některým odcházelo!
Ale děti byly zvědavé na další dobrodružství a tak vyrazily dál. Za zatáčkou už viděly zdi Židovského hřbitova a tady už tak veselo nebylo. Ozývalo se odtud podivné hejkání jako by se meluzína proháněla komínem. A pak, těsně před branou hřbitova na děti vybafli dva hejkalové. To byl pane úlek! Ale naštěstí se děti brzo vzpamatovaly a tak i zde mohly splnit úkol: shazování plechovek šiškou. Některým šlo toto výborně, jiným hůř...,jisté ale je, že ani odtud neodešel nikdo s prázdnou. Pak už je čekal těžký úkol, projít statečně kolem hřbitovní zdi a dostat se tak zpátky na cestu. Ale co to najednou nevidí? Cesta se rozdvojila, šipka rovně ukazovala směr pro další putování, ale byla tam ještě druhá šipka doleva a u ní bylo napsáno varování, že tímto směrem je to jen pro odvážné. Těžké to muselo být pro děti rozhodnutí: překonat strach a pustit se do neznáma nebo klidně pokračovat po bezpečnější cestě? Musím ale naše děti pochválit, nenašel se nikdo, kdo by nezvolil nebezpečnou
trasu. A že tam musel mít člověk pro strach uděláno. Za silnými stromy v malé roklince je překvapili strašidelní duchové! Děti tu musely prolézt tmavým černým tunelem plným ošklivé havěti. I tady to ale nakonec děti s menší či větší pomocí rodičů zvládly, a tak jako malá náplast sloužila dobrota, kterou od duchů za svoji odvahu dostaly. Každý ale z tohoto místa chvátal raději rychle dál. Kousek odtud se zrovna dva loupežníci dělili o lup. Když prý ale děti přelezou lanovou dráhu, dají jim ze svého pokladu taky nějaký ten dukátek. To už děti nepřekvapilo a zvládly i tento úkol.
Po pár krocích se dostaly z lesa ven a pod kopečkem u Brčálového rybníčku už je v rákosí netrpělivě vyhlížel Rákosníček a jeho milá Víla. Poznávat lesní zvířátka a postavičky z pohádek byl pro děti snadné, a tak mohly brzy pokračovat v cestě. Po vyšlapané cestičce na louce došly až k potůčku, kde si zrovna dvě krásné Víly tanečnice chladily nožky ve vodě. Děti dostaly za úkol natrhat jim pěknou kytičku a za to dostaly dobrotu.
Pak už na ně čekalo poslední zastavení, na konci louky seděl Ferda Mravenec se svojí Beruškou a děti pustily dál až po přeskákání vytyčené trasy v pytli. Ani odtud samozřejmě neodešly bez nějaké té ňamky. V cíli pak,po prokázání splněných úkolů na všech stanovištích a uhodnutí již zmiňované hádanky, dostaly děti balíčky plné dobrot a na památku diplom. Ale tímto naše dobrodružná pohádková výprava nekončila. Měli jsme pro děti připravené další zábavné úkoly a špekáček na aktivity, a tak si děti rychle opekly táborovém ohni, a pustily se do dalších dobrodružství. Hledaly cestu k dobrotám v bludišti, jezdily na koních, tancovaly, malovaly obrázky a malé talismany, a v neposlední řadě zúročily, co vše se dozvěděly po cestě lesem o loupežníků Graselovi ve velkém vědomostním kvízu.
Jako poslední překvapení jsme pro děti nachystali losování cen z Graselova pokladu. Děti odevzdaly do karkulčina košíčku svůj pohádkový pas a byly tak zařazeny do velkého slosování. Na každého se ale dostalo, a tak odcházely všechny děti spokojené, a my ostatní jsme byli šťastni, že se to zase povedlo. Děkujeme všem sponzorům, kteří nám s přípravou celé akce pomohli, především OÚ Český Rudolec, E.ON Energie a. s., Rostislav Homolkapekárna Dačice, Centropen a.s. Dačice, B & T Trans s. r. o., Karel Muška Český Rudolec, SDH Markvarec, a hlavně všem dobrovolníkům. Bez jejich pomoci by se Pohádkový les nemohl uskutečnit. Tuto akci se nám podařilo zařadit do projektu Graselovy stezky a proto zvláštní díky patří Slavonické renesanční o. p. s., která pro nás zajistila finanční zdroje z prostředků EU. Věříme, že se nám letošní ročník opět vydařil a budeme se těšit na setkání v příštím roce. Další informace naleznete i na webových stránkách SDH Markvarec: www.sdhmarkvarec.wgz.cz.