D o p r a v n í s o u t ě ž m l a d ý c h c y k l i s t ů. Propozice a pokyny k organizaci

D o p r a v n í s o u t ě ž m l a d ý c h c y k l i s t ů Propozice a pokyny k organizaci BESIP Nakladatelství FORTUNA Praha 1997

Lektorovali: Milan Procházka, Štěpánka Vágnerová, Josef Vřeský Josef Votruba, 1993, 1997 Illustrations Květa Jiránková, 1993, 1997 Besip Praha, 1993, 1997 Nakladatelství FORTUNA 1993, 1997 ISBN 80-7168-485-6

OBSAH 1. ÚVOD... 4 2. PRAVIDLA POŘÁDÁNÍ DOPRAVNÍ SOUTĚŽE MLADÝCH CYKLISTŮ... 5 3. ORGANIZACE JEDNOTLIVÝCH KOL SOUTĚŽE... 6 3.1. Základní kolo (l. kolo)... 7 3.2. Okresní kolo (2. kolo)... 9 3.3. Krajské (3. kolo)... 10 3.4. Celostátní finále (4. kolo)... 11 3.5. Mezinárodní soutěže... 11 4. POKYNY K ORGANIZACI A HODNOCENÍ DISCIPLÍN SOUTĚŽE... 12 4.1. Pravidla silničního provozu - teoretická část... 12 4.2. Pravidla silničního provozu - praktická část... 13 4.3. Jízda zručnosti na kole... 15 4.4. Technické dovednosti... 19 4.5. První pomoc... 20 5. CELKOVÉ HODNOCENÍ SOUTĚŽE... 21 6. MATERIÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ SOUTĚŽE... 22 7. ODMĚŇOVÁNÍ SOUTĚŽÍCÍCH... 22 8. ZÁVĚR... 22 PŘÍLOHY:... 24 1. Vzor přihlášky do jednotlivých kol soutěže... 25 2. Grafické znázornění překážek jízdy zručnosti a příklady sestav... 26

1. ÚVOD Každý občan každého motoristicky vyspělého státu by měl získat, ať už jakoukoliv formou, základní informace o způsobech přežití v podmínkách moderního světa dopravy, tedy nezbytné znalosti, dovednosti a návyky bezpečného jednání a chování při chůzi a jízdě v silničním provozu. Je zcela logické, že s touto přípravou je nutno začít co nejdříve v rodině, v mateřské škole, během povinné školní docházky. Školské instituce v mnoha státech na tyto potřeby reagují zařazováním, popř. doporučováním různých forem dopravní výchovy do vyučování i mimo něj. Na těchto snahách se různými způsoby podílejí další organizace - motoristické a turistické kluby, policie, pojišťovny, rodičovské iniciativy aj. V České republice je v současné době dopravní výchova v mateřských školách a na 1. stupni základních škol (prvouka), a to se zaměřením problematiku bezpečné chůze, a orientace v silničním provozu. Starší děti mají možnost naučit se dobře a bezpečně jezdit na kole a získat důležité řidičské návyky převážně jen díky zapáleným a obětavým učitelům vedoucím v době mimo vyučování speciální kroužky a kursy, popř. díky propracovanému systému práce dopravních hřišť v určité oblasti. To je ovšem stav, který v žádném případě neodpovídá požadavkům a potřebám naší společnosti. Svědčí o tom i stále více nepříznivější statistika dopravní nehodovosti. Doplňkem, nebo přesněji řečeno určitou náhradou toho, co z dopravní výchovy chybí věkové kategorii 10-14letých dětí, jsou dopravní soutěže. Kvalitní příprava dětí na tyto soutěže a účast v nich může znamenat velký přínos pro vztah dětí k motorismu, pro pochopení všech zákonitostí dopravy a dodržování partnerských vztahů v silničním provozu. S podobnými problémy jako u nás se více či méně potýkají v mnoha evropských zemích. Proto také získávají dopravní soutěže mladých, začínajících cyklistů stále větší popularitu a podporu státních a společenských organizací. BESIP inicioval, materiálně podpořil a obsahově i metodicky připravil republikovou soutěž s jednotnými propozicemi již v roce 1977, a to na základě poznatků z organizace podobných soutěží v některých oblastech naší republiky i ze zahraničí. Od té doby se stala dopravní soutěž tradičním vyvrcholením přípravy - výcviku těch nejmladších cyklistů - budoucích řidičů motorových vozidel. Od roku 1980 byla v rámci některých států střední a východní Evropy organizována obdobná soutěž mezinárodní, které se úspěšně zúčastňuje i naše družstvo. Proto také od tohoto roku číslujeme ročníky naší soutěže. Od roku 1991 jsou vítězové v mladší kategorii pravidelnými účastníky evropské soutěže Kdo je mistrem na dvou kolech?. Obě tyto mezinárodní soutěže mají sice trochu odlišná pravidla, ovšem jejich význam a cíl je stejný. Propozice a pokyny pro organizátory, kolektivně zpracované odborníky z řad učitelů i pořadatelů jednotlivých kol soutěže, respektují nové společenské podmínky, snaží se o zjednodušení soutěže a dávají maximální možnosti pořadatelům přizpůsobit organizaci místním zvyklostem a podmínkám. Na následujících stránkách se snažíme o podrobné rozpracování způsobu organizace jednotlivých kol soutěže a jednotlivých disciplín. To je jedna strana soutěže. Tu druhou - přístup dětí a učitelů k soutěži - žádnými metodickými pokyny příliš ovlivnit nemůžeme. Proto závěrem jednu připomínku: Soutěž je hra. Prostředek k tomu, aby se dětem umožnilo co nejbezpečněji vniknout do silničního provozu. A podmínkami úspěšného začlenění se mezi rodinu účastníků silničního provozu je vzájemná tolerance, zdvořilost, slušnost, ohleduplnost, partnerský vztah, respektování druhého. V silničním provozu a proto ani v soutěži se nezávodí. Tak by měli chápat soutěž nejenom organizátoři, ale i pedagogové, kteří děti připravují, řídí jejich výcvik.

Jejich práce není v žádném případě zbytečná, ať už v soutěži skončí na prvním nebo na posledním místě. 2. PRAVIDLA POŘÁDÁNÍ DOPRAVNÍ SOUTĚŽE MLADÝCH CYKLISTŮ Čl. 1. Dopravní soutěž mladých cyklistů (dále jen soutěž ) vyhlašuje Rada vlády České republiky pro bezpečnost silničního provozu (dále jen RV ČR BESIP ) a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky ve spolupráci s Ústředním automotoklubem Čech a Moravy, Autoklubem České republiky, Českým červeným křížem, Ředitelstvím Policie České republiky a dalšími orgány a organizacemi. Čl. 2. Soutěž se vyhlašuje každoročně. Je určena především žákům 5. až 8. ročníků základních škol (speciálních škol) a odpovídajících ročníků gymnázií, popř. dalších alternativních škol. 1. kategorie - 5. a 6. ročník (popř. i 4. ročník) ZŠ 2. kategorie - 7. a 8. ročník ZS. Čl. 3. Cílem soutěže je: - podněcovat a zvyšovat zájem žáků o dopravní výchovu (a motorismus), - ověřovat znalosti žáků - cyklistů, jejich dovednosti v uplatňování pravidel silničního provozu a v technice jízdy, v provádění jednoduchých oprav jízdního kola a v první pomoci, - přispívat ke zvýšení efektu výchovně-vzdělávací práce při dopravní výchově ve školách, ke správnému a bezpečnému chování žáků v silničním provozu a ke snižování dopravní nehodovosti dětí. Čl. 4. Soutěž sestává z disciplín: - pravidla silničního provozu - teoretická část (ve všech kolech soutěže), - pravidla silničního provozu - praktická část (od okresního kola) *), - jízda zručnosti (ve všech kolech soutěže), - technické dovednosti (od okresního kola) *), - první pomoc (od okresního kola) *). Obsah jednotlivých disciplín odpovídá požadavkům na znalosti a schopnosti žáků dané věkové kategorie a vychází z výchovně-vzdělávacích cílů příslušných ročníků a škol. Ve všech kolech soutěže se hodnotí podle stejného bodovacího systému přidělováním trestných bodů za chyby nebo nedostatky v provedení. Čl. 5. Soutěž má minimálně čtyři kola ( základní, a dále např. okresní, krajské, celostátní). *) Podle místních podmínek se doporučuje zařazovat tyto disciplíny i v kole základním.

V základních kolech startují chlapci a děvčata v soutěži jednotlivců. V okresním (okrskovém) kole reprezentuje školu smíšené družstvo složené ze žáků a žákyň, kteří se nejlépe umístili v základním kole. V 1. kategorii je toto družstvo šestičlenné (3 chlapci a 3 dívky), ve 2. kategorii je čtyřčlenné (2 chlapci a 2 děvčata). V krajském kole reprezentuje okres družstvo, které se umístilo v okresním kole jako první. Do celostátního finále postupuje družstvo, které se umístilo na prvním místě v krajském kole. Do mezinárodní soutěže pro 1. kategorii postupuje vítězné družstvo z celostátního finále a pro 2. kategorii družstva, která se umístila na prvních dvou místech. (V případě úprav či změn regionálních uspořádání republiky bude dohodnut nový postupový klíč.) Čl. 6. Základní kolo organizuje škola ve spolupráci s místními složkami spoluvyhlašovatelů soutěže, dětskými organizacemi a rodičovskými iniciativami. Okresní (okrsková) a krajská kola organizují aktivity BESIP při okresních úřadech (magistrátech měst) a pracoviště BESIP ve spolupráci se školskými úřady, složkami spoluvyhlašovatelů a dalšími zainteresovanými fyzickými či právnickými osobami. Celostátní finále je organizováno za garance Sekretariátu Rady vlády České republiky pro bezpečnost silničního provozu (dále jen BESIP). Čl. 7. Pořádání základních kol financují školy, popř. za spoluúčasti místních složek, iniciativ a sponzorů (náklady na organizaci základních kol jsou minimální). Pořádání okresních (okrskových) a krajských kol financují pracoviště BESIP za spoluúčasti místních složek, iniciativ a sponzorů. Celostátní finále a účast v mezinárodní soutěži, popř. její organizaci, financuje BESIP. Čl. 8. Základní pomůcky pro organizaci jednotlivých kol (tiskopisy, diplomy) a ústřední propagaci soutěže zajišťuje BESIP. Čl. 9. BESIP je oprávněn po dohodě se spoluvyhlašovateli soutěže provést potřebná upřesnění a doplňky těchto pravidel. Čl. 10. Pravidla pořádání dopravní soutěže mladých cyklistů byla schválena RV ČR BESIP, usnesením č. 57 ze dne 18. prosince 1992. 3. ORGANIZACE JEDNOTLIVÝCH KOL SOUTĚŽE Pro zdárný průběh každého ročníku soutěže by jednotlivá kola měla proběhnout v těchto termínech: - základní kola do konce dubna (lze organizovat již v podzimních měsících),

- okresní kola do konce května (podle potřeby lze v tomto termínu uspořádat i okrsková kola), - krajská kola do 15. 6., - celostátní finále do 30. 6. Při zabezpečení soutěže je nutno respektovat vyhlášku MŠMT Č`R č. 431/ 1992 Sb. ze dne 30. července 1992 o organizaci a financování soutěží a přehlídek žáků předškolních zařízení, škol a školských zařízení, popř. její novelizaci. Povinností pořadatelů jednotlivých kol je vytvořit nezbytné podmínky pro úspěšný průběh soutěže a zajistit personální, organizační, zdravotní a materiální zabezpečení i propagaci. Pořadatel (s výjimkou základních kol) vydává propozice, které vycházejí z pokynů daných v této brožuře. Způsob organizace, počet a obsah disciplín aj. může pořadatel upravit na základě místních podmínek, potřeb a zvyklostí. Propozice by měly obsahovat: - vyhlašovatele soutěže (viz čl. Pravidel) a pořadatele-organizátory příslušného kola soutěže (viz čl. 6 Pravidel); - jmenovitý seznam funkcionářů soutěže (pořadatelé, organizátoři, rozhodčí, jury); - údaje o místě a termínu konání soutěže; - způsob dopravy soutěžících (doporučení, popř. způsob zajištění); - rámcový program akce; - rozpis jednotlivých disciplín (včetně typu používaných jízdních kol); - způsob řešení protestů a námitek; - způsob rozlosování jednotlivých družstev (doporučuje se provést losování komisionálně ještě před vydáním propozic); - upozornění na změny a úpravy propozic (pokud se v některých dílčích částech liší); - kontaktní údaje: jméno, adresa, telefon hlavního organizátora příslušného kola soutěže; - způsob a termín odeslání závazné přihlášky; - dílčí pokyny: předpokládaný návrat, vybavení členů družstev ap. Družstva, která ze základního kola postoupila do dalších kol, doprovází při účasti v těchto kolech pedagogický pracovník - zpravidla ten, který žáky připravoval na účast v soutěži. Doprovázející osoba zodpovídá za žáky při dopravě i po dobu konání příslušného kola. Organizátoři jednotlivých kol soutěže včas a řádně poučí všechny rozhodčí disciplín i jejich pomocníky o způsobu hodnocení a přidělování trestných bodů tak, aby výklad byl jednoznačný a aby nedocházelo ke zbytečným protestům a tím i k časovým ztrátám. 3.1. Základní kolo (l. kolo) Základní kolo organizují základní školy, speciální školy, gymnázia aj. tak, aby byly zachovány věkové kategorie dané docházkou žáků do příslušných ročníků. Garantem organizace základního kola je ředitelství školy. Základní kolo zpravidla organizuje pověřený učitel - metodik, garant dopravní výchovy ve škole. Tuto funkci by měl zastávat absolvent kursu dopravní výchovy pro pedagogické pracovníky, popř. absolvent jiného speciálního školení v dopravní výchově. Na vlastní organizaci soutěže se mohou podílet i místní domy dětí a mládeže, dětské organizace, rodiče, místní složky, spoluvyhlašovatelé atd. Účast žáků v soutěži je dobrovolná, ovšem jen co největší účast v základním kole plní cíl soutěže. Vzhledem k tomu, že dopravní výchova žáků této věkové kategorie nemá dosud dostatečnou oporu v učebních osnovách, doporučujeme ředitelství škol nejen soutěž organizovat, ale vytvořit i podmínky pro potřebnou přípravu žáků (nepovinný předmět, zájmový kroužek, třetí hodiny tělesné výchovy apod.).

Okresního (okrskového) kola soutěže se může zúčastnit jen družstvo školy, které bylo sestaveno na základě výsledků základního kola. Základní (školní) kolo dopravní soutěže mladých cyklistů sestává zpravidla ze dvou disciplín - pravidla silničního provozu (teoretická část) a jízda zručnosti na kole. Lze ho proto organizovat i jako odpolední akci. Rovněž lze i využít předmětů, které svým obsahem souvisejí s dopravní výchovou: vlastivěda a občanská výchova - pravidla silničního provozu teoretická část, tělesná výchova - jízda zručnosti na kole (v tomto případě je ovšem nutné, aby pro všechny žáky příslušné kategorie byl stejný rozhodčí). Již v základním kole žáci soutěží jako jednotlivci ve dvou kategoriích. V 1. kategorii sice soutěží žáci 5. a 6. ročníků, ale podle místních podmínek i žáci 4. ročníku. Způsob organizace a sestavení družstva postupujícího do okresního (okrskového) kola tam, kde dojde k zapojení málotřídních škol, stanoví proto po vzájemné dohodě spádová škola. (V zásadě ale může i málotřídní škola vytvořit svoji vlastní reprezentaci.) Organizace disciplín v základním kole Pravidla silničního provozu - teoretická část Disciplínu mohou zajistit učitelé v jednotlivých třídách podle místních podmínek bud' před zahájením vyučování nebo po jeho ukončení. Je-li k dispozici větší místnost, je možno i třídy spojit. Nejčastější a zatím nejjednodušší formou této disciplíny je řešení testových otázek na centrálně vydávaných tiskopisech. Limit k vyřešení otázek (20) je v základním kole 35 minut (žákům zvláštních škol lze tento limit prodloužit). Předpokládáme-li tedy, že této disciplíně bude věnována jedna vyučovací hodina, zbývá dostatek času na úvodní vysvětlení způsobu zaznamenávání správných odpovědí a vysvětlení grafických obrázků. Ani vyhodnocení odpovědních lístků není časově náročné. Je však nezbytně nutné - už samozřejmě mimo soutěž v nejbližším možném termínu chybné odpovědi se žáky rozebrat. Způsob organizace jiných forem této disciplíny musí zvolit každý učitel, organizátor sám. Pomůcky, které budou postupně k dispozici (videoprogramy, zvláštní tiskopisy, sady fotografií aj.), však rovněž vycházejí z principu základních dvaceti testových otázek. (Podrobné pokyny viz kapitola 4.1.) Jízda zručnosti na kole Disciplínu by bud' celé škole anebo vždy pro jednu kategorii měli zajišťovat stejní rozhodčí, aby hodnocení žáků bylo objektivní. Výběr překážek závisí zcela na volbě organizátora. Většinu lze zajistit - vytvořit velice operativně a jednoduše (viz kapitola 4.3.). K zajištění zdárného průběhu disciplíny je zapotřebí minimálně 6 osob: rozhodčí disciplíny, čtyři pomocní rozhodčí (každý může kontrolovat průjezd 2 3 překážkami) a zapisovatel bodů. Pomoci mohou učitelé, žáci 9. ročníků, rodiče i členové místních složek spoluvyhlašovatelů za předpokladu, že budou předem seznámeni se způsoby hodnocení. V základních kolech budou žáci startovat zpravidla na svých vlastních kolech. Na to je třeba pamatovat při volbě překážek a jejich parametrů tak, aby vyhovovaly různým typům jízdních kol. Jízda zručnosti se sice jede mimo silniční provoz, ale jelikož lze předpokládat, že děti na kole do školy přijedou, doporučujeme před startem kontrolu povinného vybavení. Na závadu není, jestliže se dvě nebo více dětí dohodnou na použití jednoho kola. V žádném případě však nelze připustit na start speciální typy soutěžních kol cyklokrosových (BMX) a cyklotriálových. Dopravní soutěž mladých cyklistů má ve svých vyvrcholeních - celostátním finále i v mezinárodních soutěžích vysokou úroveň. I když na jednu stranu jde především

o podchycení zájmu začínajících cyklistů o problematiku bezpečnosti silničního provozu, lze předpokládat, že v dalších kolech soutěže uspějí jen děti školy, kde se přípravě na soutěž věnují soustavně a systematicky. A vzhledem k tomu, že jde o přípravu dětí na běžný život, mělo by být v zájmu školy i rodičů, tuto přípravu ve škole zajistit. Ze stejného důvodu lze jen doporučit organizátorům základních kol zařadit do soutěže i další disciplíny. To pak závisí na místních podmínkách, především na možnostech zapojit do organizace školního kola další odborníky (pravidla silničního provozu - praktická část: policisté, učitelé autoškol; technické dovednosti: učitel pracovního vyučování apod.; první pomoc: členové Červeného kříže atd.). Pokyny, které dále upřesňují způsoby organizace těchto disciplín, lze v podmínkách základního kola přiměřeně upravit, zjednodušit a přizpůsobit (základní kola mohou být organizována i pro děti nějakým způsobem handicapované). Postup do okresního kola Na základě celkových výsledků jednotlivců (ze dvou, popř. více disciplín) v základním kole sestaví škola pořadí všech soutěžících. (Chlapci i dívky se hodnotí dohromady, protože soutěž klade minimální nároky na fyzickou zdatnost.) Do okresního (okrskového) kola škola vysílá zpravidla dvě družstva (1. a 2. kategorie). V případě nezbytnosti může škola nominovat družstvo pouze v jedné kategorii. Reprezentační družstvo školy (v návaznosti na obdobné mezinárodní soutěže, kterých se Česká republiky účastní) tvoří v 1. kategorii šest členů (tři nejlepší chlapci a tři nejlepší dívky podle umístění v základním kole) a ve 2. kategorii čtyři členové (2 + 2). Po ukončení základního kola zašle ředitelství školy (žádná jiná organizace k tomu není oprávněná) nominaci družstev (družstva) školy na adresu organizátora okresního (okrskového) kola. Ředitelství školy zároveň zodpovídá za údaje na přihlášce (viz přílohu). Konečný termín odeslání přihlášky je 30. duben každého roku. (V případě, že organizátor okresního nebo okrskového kola sám nevyzve školy, zasílá ředitelství školy přihlášku - nominaci na adresu příslušného okresního úřadu, ev. magistrátu města - referátu dopravy). Náklady na dopravu družstva k účasti na okresním (okrskovém) a dalších kolech hradí organizátoři těchto kol (pokud se nedohodne jinak). Ředitelství školy by po ukončení základního kola soutěže mělo ve spolupráci s rodiči aj. vytvořit podmínky pro další intenzivnější a kvalitnější přípravu žáků školy, kteří budou školu reprezentovat v dalších kolech, a to nejen samostatně, ale i v přiměřeně velké skupině (může vzniknout potřeba účasti náhradníků). Materiální zajištění základního kola K zabezpečení organizace základních kol vydává BESIP periodicky tyto pomůcky: - tiskopisy s dvaceti testovými otázkami zvlášť pro 1. a 2. kategorii a další alternativní materiály, - odpovědní lístky, - diplomy, - publikaci Pravidla silničního provozu pro chodce a cyklisty v testech - propagační plakát, - drobné propagačně-výchovné předměty (rozvrhy, pravítka, přelepky atd.). Všechny tyto materiály jsou distribuovány prostřednictvím pracovišť BESIP v jednotlivých oblastech. 3.2. Okresní kolo (2. kolo)

Okresní (okrsková kola) organizují BESIP, aktivy při okresních úřadech, ev. magistrátech měst (referátech, odděleních dopravy), ve spolupráci se školskými úřady a dalšími okresními složkami spoluvyhlašovatelů (policie, autokluby, automotokluby, domy dětí a mládeže, Červený kříž, autoškoly aj.). Na organizaci okresních (okrskových) kol se mohou podílet i další zainteresované fyzické a právnické osoby (sponzoři). Výkonnými organizátory okresních (okrskových) kol jsou příslušná pracoviště BESIP. Okresní aktiv BESIP projedná a stanoví způsob organizace soutěže v okrese - zváží potřebu uspořádání okrskových kol, místa, termíny, pořadatele, členění, postupový klíč a jmenuje organizátorské štáby; v tomto smyslu vydá také propozice (viz str. 12), které zašle přihlášeným školám. Okrsková kola soutěže jsou organizována dle obdobných podmínek jako kola okresní. Okresního (okrskového) kola se mohou zúčastnit pouze družstva škol, ve kterých se uskutečnila základní kola, a které včas zaslaly přihlášku. Organizátoři okresních kol mají právo zjišťovat, zda základní kolo opravdu proběhlo. Organizátoři okresního kola mohou předem komisionálně vylosovat pořadí a startovní čísla jednotlivých družstev. V okresních (okrskových) kolech žáci jako jednotlivci absolvují čtyři disciplíny, což je značně náročné na čas. Přitom tato kola musí proběhnout v jednom dni. Proto se doporučuje při vlastní organizaci rozdělit družstva jednotlivých kategorií do několika skupin, které budou střídavě absolvovat jednotlivé disciplíny. Okresní kola lze podle místních podmínek (počet zúčastněných škol) organizovat ve dvou termínech (zvlášť 1. a 2. kategorii). Dopravu družstev k účasti v okresním (okrskovém) kole je vhodnější řešit individuálně - prostředky hromadné přepravy. Do dalšího kola soutěže (krajského) postupuje z každé kategorie smíšené družstvo školy, které zvítězilo v okresním kole. Přihlášku zasílají organizátoři okresního kola nejpozději do konce května každého roku bud' na adresu organizátora krajského kola nebo na příslušné pracoviště BESIP. V přihlášce je nutno uvést školu (adresa, tel. č.); data učitele (OP, adresa) a soutěžících (adresa, datum narození a ročník - třídu). Vítězná družstva z okresních kol čeká v dalším kole mnohem silnější konkurence. Reprezentanti okresu by proto měli věnovat dobu, která zbývá do organizace dalšího kola, rozvíjení a zdokonalování všeho, co umí. Negativně se může projevit i každá nedůslednost či zjednodušení některé disciplíny v okresním kole. 3.3. Krajské (3. kolo) Hlavním garantem organizace krajského kola dopravní soutěže mladých cyklistů je příslušné pracoviště BESIP, které po dohodě organizuje toto kolo s některým z okresů, a to ve spolupráci s okresním aktivem BESIP a dalšími okresními složkami spoluvyhlašovatelů a zainteresovanými fyzickými i právnickými osobami. Organizátoři krajského kola mohou předem komisionálně vylosovat pořadí a startovní čísla jednotlivých družstev. Tyto údaje spolu s propozicemi zašlou do škol, jejichž družstva postoupila do oblastního kola. Krajská kola lze uspořádat zvlášť pro každou kategorii i pro obě najednou. Vzhledem k tomu, že úroveň znalostí a dovedností družstva, které se tohoto kola zúčastní, je již na vysoké úrovni a účast žáků v těchto kolech má charakter odměny, může být akce doplněna o různé zábavné programy zaměřené především k problematice bezpečnosti silničního provozu. Tomu pak bude odpovídat i délka trvání kola (1-2 dny).

Způsob dopravy soutěžících určuje organizátor krajského kola z hlediska co největší finanční úspornosti a nejmenší časové náročnosti po dohodě a zjištění možností v okresech (hvězdicový svoz autobusy kombinovaný s využitím hromadných prostředků). Do dalšího kola soutěže (celostátní finále) postupuje z každé kategorie smíšené družstvo školy, které zvítězilo v krajském kole. Přihlášku (stejnou jako z okresního kola) zasílají organizátoři krajského kola nejpozději do 15. června na adresu organizátora celostátního finále (příslušné regionální pracoviště BESIP). Propozice celostátního finále budou postupujícím družstvům předána vždy při vyhlášení vítězů krajského kola. 3.4. Celostátní finále (4. kolo) Hlavním garantem organizace celostátního finále je BESIP, který po dohodě s regionálně příslušným pracovištěm BESIP organizuje finále ve spolupráci s příslušným aktivem BESIP a složkami spoluvyhlašovatelů. Termín a místo konání celostátního finále bude určeno vždy ještě před zahájením každého ročníku soutěže. V celostátním finále nesmí žák startovat dvakrát v jedné kategorii. Může tedy startovat v 1. kategorii jako žák 5. (4.) nebo 6. ročníku a poté v 2. kategorii také jenom jednou bud' jako žák 7. nebo 8. ročníku. Obdobná opatření se doporučují i pro okresní i krajská kola soutěže. V případě, že družstvo, které má nárok na postup do vyššího kola, tuto podmínku nesplňuje a na účast v tomto kole nereflektuje, může do vyššího kola postoupit družstvo, které se umístilo v nižším kole soutěže na druhém místě. Celostátní finále, zpravidla společně pro 1. a 2. kategorii, proběhnou v druhé polovině měsíce června.vítězná smíšená družstva, reprezentující stále svoji školu, svůj okres,postupují do mezinárodních soutěží, které jsou organizovány pro každou kategorii zvlášť. 3.5. Mezinárodní soutěže 1. kategorie Pro děti 10 12leté je od roku 1985 organizována soutěž pro začínající cyklisty Kdo je mistrem na dvou kolech?. Soutěž garantuje AIT (Alliance Intemationale de Tourisme) - Mezinárodní turistický svaz, jehož členy jsou autokluby, automotokluby a turistické kluby většiny evropských států. Na základě výsledků celostátních soutěží se této mezinárodní soutěže účastní šestičlenná smíšená družstva (3 + 3). Soutěž má pouze dvě disciplíny: praktickou - jízdu zručnosti (překážky č. 2, 5, 7, 11, 17, 18, 20, 21) a teoretickou (řešení úkolů). Propozice této soutěže jsou uvedeny v edici Dopravní výchova č. 8. Soutěž se koná vždy o některém z víkendů v měsíci září. Soutěže se smějí zúčastnit pouze žáci, kteří v příslušném kalendářním roce dovrší věk 12 let a mladší. 2. kategorie Mezinárodní soutěž je t. č. organizována na základě dohody mezi institucemi zodpovědnými za dopravní výchovu a činnými v některých evropských zemích. Této mezinárodní soutěže se účastní osmičlenná smíšená družstva (4 + 4). Vycházeje z podmínek soutěže organizované v České republice se tedy soutěže účastní první dvě družstva dle umístění v republikovém finále. Mezinárodní soutěž pro 2. kategorii se koná zpravidla během prázdnin každého roku. Účast družstev České republiky v těchto soutěžích zajišťuje BESIP.

4. POKYNY K ORGANIZACI A HODNOCENÍ DISCIPLÍN SOUTĚŽE Dopravní soutěž mladých cyklistů má celkem pět disciplín: 1. pravidla silničního provozu - teoretická část 2. pravidla silničního provozu - praktická část 3. jízda zručnosti na kole 4. technické dovednosti 5. první pomoc V základních kolech musí být zařazeny minimálně dvě disciplíny, a to pravidla silničního provozu - teoretická část (1) a jízda zručnosti na kole (3). Podle podmínek a specializace spolupořadatelů a spolupracovníků základních kol doporučujeme zařadit i další disciplíny, přičemž prioritní postavení by měla mít disciplína pravidla silničního provozu - praktická část (jízda městem nebo jízda na dopravním hřišti). V dalších kolech má soutěž všech pět disciplin, přičemž konkretizace podmínek, průběhu a hodnocení těchto disciplín (volba způsobu provedení disciplíny pravidla silničního provozu - teoretická i praktická část ) je plně na rozhodnutí organizátorů. Doporučujeme však zásadně vycházet z pokynů uvedených v této brožuře. Zejména proto, že hodnocení soutěžících, chyb, úkolů je zde jednotné pro všechna domácí kola soutěže i pro obě kategorie. Ve všech disciplínách jsou soutěžící hodnoceni jako jednotlivci. V celkových výsledcích (vyjma základních kol) jsou však významné a oficiálně uveřejňované pouze výsledky celého družstva příslušné školy. Obsah jednotlivých disciplín odpovídá požadavkům na znalosti a dovednosti žáků - cyklistů věkové kategorie 10 14 let. 4.1. Pravidla silničního provozu - teoretická část Disciplína pravidla silničního provozu - teoretická část je zařazena ve všech kolech dopravní soutěže mladých cyklistů. V dokumentaci o soutěži se užívá zkratka PSP. Úkolem této disciplíny je prověřit teoretické znalosti žáků z pravidel silničního provozu v rozsahu nezbytném pro každého cyklistu. Vlastní disciplínu lze provádět mnoha způsoby. V každém případě se jedná o řešení úkolů, určování správných odpovědí formou otázek, zpravidla testových, na které žáci písemně odpovídají. K zjednodušení organizace disciplíny vydává BESIP tiskopisy s testovými otázkami pro jednotlivá kola soutěže, odpovědní lístky, kontrolní videoprogramy a další vhodné tiskové materiály. V nejbližších letech bude zřejmě stále nejčastěji využívána forma řešení testových otázek vydaných centrálně. Připojujeme proto k tomuto způsobu několik metodických poznámek. Disciplína PSP je jako jediná při vyhodnocování naprosto objektivní. Správnost či chybnost odpovědí žáka v podstatě nemůže mylným rozhodnutím ovlivnit žádný rozhodčí. Je proto třeba zajistit naprostou regulérnost, a to především v základních kolech, kde by mohlo dojít k opisování a napovídání. V dalších kolech již zpravidla stačí rozsadit soutěžící tak, aby v blízkostí sebe neseděli členové jednoho družstva. Disciplínu může absolvovat najednou i větší skupina soutěžících (v základních kolech 1-2 třídy, v dalších kolech celá kategorie, popř. podle potřeb organizátorů zvlášť chlapci a dívky apod.). Při vlastní organizaci disciplíny (především v základních kolech) doporučujeme dodržovat tento postup:

- podat žákům vysvětlení, jakým způsobem mají zaznamenávat odpovědi na tiskopisu (zaškrtnutí, zakroužkování správné odpovědi) a způsob opravy špatně zaznamenané odpovědi, - objasnit způsob grafického znázorňování křižovatek (na příkladu), - sdělit způsob hodnocení, - rozdat žákům příslušné tiskopisy pro zaznamenávání odpovědí (odpovědní lístky), na nichž žáci vyplní předepsané údaje (v základních kolech zpravidla není nutné určovat startovní čísla), - rozdat žákům tiskopisy s testovými otázkami (psací potřeby jsou odloženy), - na pokyn začnou žáci vyplňovat odpovědní lístky (začíná se měřit čas), - žák, který odpoví na všechny otázky (ukončí vyplňování), čeká na místě do vypršení limitu, popř. opustí místnost, - po uplynutí limitu žáci odloží psací potřeby, odevzdají odpovědní lístky, popř. odejdou z učebny a odpovědní lístky nechají na místě. Limity pro vyplnění odpovědních lístků: - v základním kole: 35 minut - v okresním kole: 30 minut - v krajském kole: 25 minut - v celostátním finále: 20 minut Způsoby organizace dalších forem této disciplíny (kontrolní videoprogramy, diapozitivy, obrázky apod.) musí organizátor-rozhodčí určit sám v souladu s těmito pokyny a metodickými pokyny k příslušným formám. Hodnocení disciplíny Za každou chybnou odpověď obdrží soutěžící 5 trestných bodů. Znamená to, že žák, který odpoví chybně na všech dvacet testových otázek (tiskopis) může obdržet nejvýše 100 bodů. Hodnocení - počet přidělených trestných bodů doporučujeme zaznamenat na odpovědní lístek (dokumentace). Podmínkou vyhodnocení disciplíny PSP ve škole je, aby žáci byli nejpozději do dvou dnů po jejím absolvování seznámeni s dosaženými výsledky (kolik kdo obdržel bodů), ale zároveň i se správnými odpověďmi a chybami, kterých se nejčastěji dopouštěli. Doporučujeme, aby toto vyhodnocení bylo ve školách organizováno formou besed za úzké součinnosti s dopravními policisty, popř. jinými odborníky. Obdobně i organizátoři dalších kol by měli najít vhodný způsob pro sdělení chybných odpovědí soutěžícím. 4.2. Pravidla silničního provozu - praktická část Disciplína pravidla silničního provozu - praktická část se zařazuje v okresních (okrskových) a krajských kolech a v celostátním finále. Vzhledem k tomu, že se jedná o disciplínu zásadního významu, byť náročnější na organizaci, doporučuje se její zařazení do základního kola. (Tam, kde k tomu nejsou vhodné podmínky, lze disciplínu značně zjednodušit.) Úkolem disciplíny je ověřit, jak žáci umějí aplikovat pravidla silničního provozu ve skutečném nebo simulovaném silničním provozu. Disciplínu lze organizovat dvěma způsoby: jako jízdu městem (JM) nebo jízdu po dětském dopravním hřišti (DDH). Již od okresního (okrskového) kola soutěže lze zařadit oba způsoby jako dvě samostatné, popř. kombinované disciplíny. Jízda městem (JM)

Trasa jízdy se volí v úseku obce, kde není příliš hustý provoz. Jde o to, nenarušovat plynulost silničního provozu a zároveň vytvořit žákům co nejbezpečnější podmínky (vilové čtvrti, sídliště, popř. po dohodě s policií parkové cesty apod.). Zvolená trať by měla mít místa a úseky, na kterých mohou soutěžící uplatňovat v praxi co nejvíce základních pravidel pro cyklisty (průjezdy křižovatkami, odbočování, objíždění, přejíždění přechodů pro chodce ap.). Start a cíl trasy jízdy městem by měl být na jednom místě. Doporučuje se - pokud je to možné - aby byl na dopravním hřišti a soutěžící by popř. část této jízdy absolvoval na dopravním hřišti. Délku tratě volí pořadatelé podle místních podmínek a obtížnosti. V základním kole může plně vyhovovat trasa cca 1 km dlouhá, s dvěma nebo třemi rozhodčími; pro další kola doporučujeme délku do 2 3 km, vždy pokud možno po rovině. S trasou jízdy městem musí být soutěžící předem seznámeni. Plánek tratě by měl být součástí propozic soutěže a v programu by měla být ponechána časová rezerva na prohlídku trasy. To není ovšem vždy nutné, bude-li celá trasa jízdy městem zřetelně vyznačena (zejména způsob projíždění křižovatek - odbočování, přímý průjezd). Ke značení se doporučuje užívat dobře viditelnou barvu (tabulky, šipky na vozovce). Osvědčují se trasy, které jsou vedeny na co nejmenší ploše s častým křížením. Soutěžící cyklisté absolvují trať postupně za sebou asi v 1minutových intervalech. (Není dobré, jede-li družstvo jedné školy za sebou.) Čas se zásadně neměří. Nejde zde o závod. Na předem vytypovaných místech tratě (tam, kde jsou cyklisté nuceni uplatňovat některá z důležitých pravidel) hodnotí rozhodčí chování a jednání cyklistů. Stanoviště rozhodčích, která by měla být zhruba na každých 200 400 metrech, musí být zásadně tajná a skrytá. K zabezpečení tratě se doporučuje spolupracovat s policisty, jejichž přítomnost na některých úsecích tratě, popř. regulace provozu, přispěje ke zdárnému a bezpečnému průběhu disciplíny. Vzhledem k tomu, že každý rozhodčí na stanovišti hodnotí u každého soutěžícího pouze 1 2 úkony, stačí, zaznamenává-li správné či chybné provedení předem daných příslušných úkonů. Jízdu městem nesmějí absolvovat soutěžící, kterým ještě není deset let. S touto skutečností, zejména tam, kde soutěží i žáci 4. ročníků, musí organizátor počítat. Jízda po dětském dopravním hřišti (DDH) Tam, kde nejsou podmínky pro organizaci jízdy městem a kde je funkční dětské dopravní hřiště, a samozřejmě i v závislosti na možnostech organizátorů, lze disciplínu pravidla silničního provozu praktická část uskutečnit jako jízdu po dětském dopravním hřišti., To se samozřejmě týká i základních škol. Úkolem soutěžících při tomto způsobu organizace disciplíny je jezdit po určitou dobu po vozovkách dopravního hřiště, přičemž trasa této jízdy je dána postupným zastavením u kontrolních stanovišť, zřetelně označených čísly (tak, aby byla viditelná z každého místa hřiště). Počet soutěžících, kteří absolvují současně jízdu, doba, po kterou soutěžící budou na dopravním hřišti jezdit i počet kontrolních stanovišť jsou závislé na velikostí dopravního hřiště a počtu družstev, která se příslušného kola účastní. Je nutno dbát na to, aby cyklisté jezdící po hřišti vytvářeli opravdový provoz, a ne aby se v průběhu jízdy jen občas náhodně potkávali. Osvědčené parametry jsou tyto: 4 8 soutěžících, jízda v trvání 5 minut, počet kontrolních stanovišť 6. Na startu si každý soutěžící vylosuje (nebo je mu přidělena) karta s udáním pořadí, v jakém musí postupně zastavit u jednotlivých kontrolních stanovišť a nechat si potvrdit průjezd. U kontrolních stanovišť musí soutěžící zastavit přesně v daném pořadí. Pokud zastaví u stanoviště, které není na řadě, rozhodčí u stanovišť mu průjezd (zastavení) nesmí potvrdit.

Po uplynutí pěti minut na znamení signálu (píšťalka, houkačka, zvonek) jsou soutěžící povinni vrátit se na start, a to i v případě, že neprojeli všemi kontrolními stanovišti. Rozhodčí u stanovišť již nesmí učinit žádný záznam. Po celou dobu jízdy po dopravním hřišti, tj. samozřejmě i po uplynutí limitu (při návratu na start) musí soutěžící dodržovat pravidla silničního provozu. To je hodnoceno rozhodčími, a to - podle podmínek - dvěma způsoby. Bud' každý rozhodčí hodnotí soutěžící při průjezdu určitým, jasně vymezeným úsekem, anebo každý rozhodčí hodnotí jednoho soutěžícího v průběhu celé jízdy po dopravním hřišti. V tomto druhém případě je bezpodmínečně nutné zamezit tomu, aby stejný rozhodčí hodnotil členy jednoho družstva (je nutno zajistit maximálně objektivní systém hodnocení). Vzhledem k tomu, že tato disciplína - jízda po dopravním hřišti - má svá přesně vymezená pravidla, se kterými se děti v okresních (okrskových) kolech setkají většinou poprvé, doporučujeme seznámit soutěžící se všemi podrobnostmi jejího průběhu (včetně plánku DDH a rozmístění kontrolních stanovišti a se způsoby hodnocení. Hodnocení disciplíny Za každý chybně provedený úkon a za každý přestupek proti pravidlům silničního provozu obdrží soutěžící 5 trestných bodů. Za každé neprojetí kontrolního stanoviště (chybějící potvrzení) obdrží soutěžící rovněž 5 trestných bodů. V rámci jednoho celkového úkonu se body zásadně nesčítají. Znamená to tedy, že např. při odbočování stačí, jestliže soutěžící vynechá nebo chybně provede některý z dílčích úkonů (neotočí se, dá špatné znamení paží, špatně se zařadí, nedá přednost chodcům apod.) a obdrží 5 trestných bodů. Z dalších možných přestupků uvádíme: - jízda v příliš velké vzdálenosti od pravého okraje vozovky, - zbytečné náhlé zastavení, - nedodržení dostatečného bočného odstupu (při objíždění, předjíždění), - nesprávné použití zvonku, - nerespektování dopravní značky, - bránění předjeti jiným vozidlům, - ohrožení chodce na přechodu, - nedodržování pravidla o přednosti v jízdě na křižovatce, - nerespektování světelných signálů, popř. pokynů policisty, - přejetí podélné souvislé čáry (v rozporu s pravidly), nebo přejetí příčné souvislé čáry apod., - chybné řazení do jízdních pruhů, - nesprávné vyjíždění od okraje vozovky (chodníku), vjíždění na silnici, zastavení apod. Poznámka: Otáčení, pokud se uskuteční v souladu s pravidly, nelze chápat jako přestupek. 4.3. Jízda zručnosti na kole Disciplína jízda zručnosti na kole je zařazena ve všech kolech dopravní soutěže cyklistů i v mezinárodních soutěžích. V dokumentaci o soutěži se užívá zkratky JZ. Úkolem disciplíny je ověřit dovednosti žáků v ovládání jízdního kola, a to i v obtížnějších jízdních podmínkách. Disciplínu soutěžící absolvují tak, že projíždějí vymezenou trasu, na které jsou rozmístěny překážky, resp. úseky se stanoveným, podmíněným způsobem průjezdu. Překážky jsou za sebou řazeny v libovolném pořadí tak, že vzdálenost konce jedné překážky od začátku druhé překážky je minimálně 3 metry. Počet překážek a jejich výběr je plně v kompetenci

organizátora příslušného kola soutěže. Doporučuje se zařazovat vždy asi 8 12 překážek, přičemž je možné stanovit povinnost projet jízdu zručnosti dvakrát. S konkretizací je nutno seznámit soutěžící předem v propozicích. Rozhodčí hodnotí kvalitu průjezdu jednotlivými překážkami, přičemž chyby, kterých se soutěžící dopustí mezi překážkami (zastavení, pád z kola apod.) hodnotí vždy rozhodčí následující překážky. Při průjezdu jízdou zručnosti musí být obě kola stále v dotyku se zemí (kromě přeskoku ) nebo s překážkou, nesmí se zastavit, otáčet a znovu najíždět do překážky. Velkou většinu překážek lze zhotovit z dostupných náhradních předmětů a materiálů - prkna, láhve, plechovky aj. Optimální rozměry jednotlivých překážek - úkolů jsou uvedeny v příloze. (1) Branka Překážka má dvě části. Vlastní branka je vysoká 200 cm a široká cca 150 cm; z břevna jsou spuštěna dvě pohyblivá ramena-tyčky, vzdálené od sebe na délku rozpětí řídítek používaných jízdních kol, zvětšenou o 5 cm. Na zemi v profilu branky jsou dva standardní kužele vzdálené od sebe 25 cm (světlost průjezdu). Obtížnější překážku lze sestavit ze tří branek umístěných za sebou, přičemž prostřední je o 150 cm vychýlena na stranu. Vzdálenost branek na půdorysu je 200 cm. (2) Kolejnice Překážku tvoří 300 500 cm dlouhé a 15 cm široké prkno, které má z obou stran asi o 3 cm zvýšené hrany. Prkno musí mít upravený nájezd. Úkolem soutěžícího je projet celou délkou kolejnice. Vyjede-li soutěžící z překážky v první polovině kolejnice oběma koly, je hodnocen jako za vynechání části překážky. (3) Pěšinka Soutěžící přejíždí prkno nebo zřetelně vyznačenou pěšinku (křídou, pískem, kamínky) dlouhou 400 600 cm a širokou 20 cm. Nesmí sjet z prkna, popř. se dotknout kolem značení pěšinky. (4) Osmička A Překážka je výrazně vyznačena na zemi (křídou, vápnem, pískem apod.) a tvoří ji dvakrát dva soustředné kruhy vedle sebe, navzájem propojené. Poloměr vnitřních kruhů je 350 cm, poloměr vnějších kruhů je 400 cm. Soutěžící musí projet 50 cm širokou tratí, aniž by se kolem dotkl značení. (5) Osmička B Překážka je vyznačena 20 cm vysokými omezovacími špalíky, které jsou umístěny ve vzdálenosti 60 cm od sebe. Tvoří ji rovněž dvakrát dva soustředné kruhy, jeden menší (280 a 330 cm), druhý větší (500 a 550 cm). Soutěžící při průjezdu touto osmičkou nesmí převrátit žádný špalík ani ho kolem objet. (6) Přenesení pohárku s vodou Pro tuto překážku je vyznačen úsek trati dlouhý 400 cm a široký 150 cm. Na začátku a na konci tratě je stolička (bedna apod.) vysoká 50 až 70 cm. Soutěžící uchopí při průjezdu pohárek (objem 0,2-0,3 l), přenese ho a uloží na druhou stoličku. Pohárek musí být ze dvou třetin naplněn vodou. Je možno přenášet též míček apod. Soutěžící nesmí vyjet z vyznačené tratě, upustit pohárek, vylít vodu. (7) Jízda v kruhu káča

Překážku tvoří dva stojany (středový s trnem na zachycení řetězu a obvodový s magnetem), vysoké 70 cm a vzdálené od sebe cca 300 cm. Řetěz, který je uchycen na středovém trnu a volně přichycen na magnetu ohradového stojanu by měl mít mírný průvis. Soutěžící levou rukou sejme při nájezdu držátko s řetězem z magnetu, objede kruh, aniž by se řetěz dotkl země, a odloží držátko opět na magnet; přitom nesmí převrátit stojan. (8) Koridor Překážka se skládá ze dvou latí položených na zemi vedle sebe. Latě jsou 100 cm dlouhé, 10 cm široké a 2 cm vysoké. Koridor (stopa) mezi latěmi je 8 15 cm široký. Cyklista se při průjezdu nesmí kolem dotknout latě. (9) Složený koridor Koridory vytvářejí tři za sebou položené dvojice prken (latí) dlouhých 60 cm, širokých 8 10 cm a vysokých 2 cm. Dvojice prken jsou od sebe vzdáleny 60 cm. Všechny tři koridory, tj. vzdálenosti mezi oběma prkny, jsou široké 10 12 cm. Cyklista se při průjezdu nesmí žádnou částí kola prkna dotknout. (l0) Slalom s nestejně vzdálenými kužely Slalom tvoří pět za sebou položených kuželek (kuželů), umístěných uprostřed vyznačené dráhy široké 200 cm. Vzdálenost kuželek od sebe (průhled) volí organizátor podle odhadu kvality soutěžících a tradice. Za maximálně obtížné považujeme tyto vzdálenosti: 105-100 95-90 cm. Pro průměrného cyklistu - začátečníka doporučujeme vzdálenosti 140-135 130-125 cm. Cyklisté se při průjezdu nesmí dotknout kužele ani vynechat branku. Vynechání branky je hodnoceno jako vynechání větší části překážky. (11) Slalom s tyčemi Soutěžící postupně objíždí sedm slalomových tyčí vzdálených od sebe 2 x 350 cm, 2 x 300 cm a 2 x 250 cm ve vyznačené dráze široké 200 cm. Slalomové tyče jsou vysoké cca 120 cm (na zemi podstavec o průměru cca 15 cm). Cyklista se nesmí dotknout slalomové tyče. (12) Slalom mezi brankami Branky tvoří kruhové podstavce (průměr cca 14 cm, výška cca 6 cm). Mezera mezi podstavci je 15 20 cm. Branky jsou od sebe vzdáleny 200 cm. Vzdálenost středu branek v posunutí je 50 cm. Cyklista se nesmí dotknout podstavce ani vynechat branku, či ji minout předním kolem. Vynechání branky je hodnoceno jako vynechání větší části překážky. (13) Obrácený slalom Soutěžící musí vně objet v dané stopě pět kuželů rozmístěných ve dvou řadách na vymezené ploše široké 400 cm a dlouhé 400 cm. Řady kuželů jsou od sebe vzdáleny 200 cm a jednotlivé kužele rovněž 200 cm s posunutím o 100 cm. Soutěžící se nesmí dotknout kužele ani vyjet z vymezené plochy (uvedené rozměry lze podle potřeby upravit). (14) Pískoviště Úkolem soutěžícího je projet pískovištěm. Pokud nelze využít přírodního pískoviště, je nutno zhotovit umělé na prkně 400 cm dlouhém tak, aby vrstva písku byla asi 3 5 cm hluboká, a upravit na něm nájezd a výjezd. Po průjezdu každého cyklisty je nutno povrch písku urovnat.

(15) Přeskok Překážku tvoří cca 5 cm vysoký a 10 cm široký hranol položený napříč vyznačenou tratí širokou 100 cm. Té musí odpovídat i délka hranolu. Soutěžící se při průjezdu nesmí předním kolem dotknout hranolu a nesmí vyjet z vyznačené trati. (16) Prkno s pilovitým povrchem Překážku tvoří 300 cm dlouhé a 20 cm široké prkno, jehož vrchní plocha, po které cyklista projíždí, má asi 7-9 pravidelných seříznutí ve tvaru zubů pily. Vyjetí z překážky před její polovinou je hodnoceno jako vynechání větší části překážky. (17) Sešikmené prkno Prkno je dlouhé minimálně 300 cm a široké 20 cm, s upraveným nájezdem a výjezdem. Sešikmení prkna v profilu stopy kola je cca 30 stupňů. Prkno se ve směru jízdy svažuje vpravo. Sjetí z prkna oběma koly před jeho polovinou je hodnoceno jako vynechání větší části překážky. (18) Změna směru jízdy Cyklista musí projet vyznačenou trasou, která supluje objíždění překážky či odbočení vlevo. V prvé části se musí ohlédnout dozadu a zapamatovat si složitější trojmístné číslo (724, 397, 613, 835 apod.), popř. u mladších dětí obrázek (cyklista, motocyklista, osobní automobil, nákladní automobil apod.), před přejezdem do druhé části musí dát znamení o změně směru jízdy vlevo, vybočit vlevo a pokračovat v jízdě ve vyznačené trase. Začátek a konec vymezovacích tras se vyznačí kužely. Trasy jsou široké 70 cm, druhá je vychýlena od první o 80 cm. Stojánek s čísly (obrázky) je ve vzdálenosti 100 cm od začátku první trasy. Číslo, popř. znázornění na obrázku, sdělí soutěžící rozhodčímu v cíli ( překážka by měla být zařazena minimálně jako 3 4 před cílem). (19) Hrboly Překážku tvoří dvě tenká prkna (překližky) dlouhá cca 150 cm a široká cca 30 cm, na kterých jsou z vrchní strany přibity příčné Jatky (cca 20 až 30 cm od sebe); druhé prkno je ve směru jízdy cyklisty vzdáleno a zároveň vychýleno od prvního cca 150-160 cm. (Uvedené rozměry lze podle potřeby upravit.) (20) Semafor Překážku zařazujeme v průběhu jízdy zručnosti (ne na konci), kde cyklista musí reagovat na světelný signál (pokud možno automatická funkce) a v případě, že se rozsvítí červená, zastavit před vyznačenou příčnou čárou. V jízdě pokračuje teprve až se rozsvítí zelená. (Bez obrázku.) (21) Zastavení na metě (chová překážka) Cyklista musí zastavit na vyznačeném poli mezi dvěma příčnými čarami tak, aby neshodil cílovou laťku a nepřesáhl boční vyznačení. Při zastavení v tomto poli se cyklista opře jednou nebo oběma nohama o zem. Délka vyznačené plochy se přizpůsobí délce používaných jízdních kol (o 20 cm delší). Cílovou laťku je nutno zvýraznit, může ji tvořit hranol nebo laťka položená na dvou kuželích. Překážku lze ztížit tím, že do vyznačené plochy nasypeme slabou vrstvu písku. Překážka se zařazuje vždy na konci jízdy zručnosti; v případě, že se trasa projíždí dvakrát, až na závěr druhého průjezdu. (V případě, že je zařazena změna směru jízdy, soutěžící při zastavení zároveň oznamuje zjištěné číslo, obrázek.)

Hodnocení disciplíny 1 trestný bod - za každou jednotlivou chybu (dle povahy překážky: dotek tělem překážky, dotek kolem překážky, vyjetí jedním kolem z překážky či z vyznačené tratě (i dotek vyznačení), povalení značící kostky, nezastavení ve vymezeném prostoru, dotek řetězem země atd. 2 trestné body - za dotek jednou nebo oběma nohama země, za neoznámení správného čísla (překážka č. 18). 5 trestných bodů - za vynechání branky (oběma koly), za vyjetí z vyznačené tratě (oběma koly), za vynechání větší části překážky (sjetí z překážky v její první polovině), za pád z kola. 10 trestných bodů - za záměrné vynechání překážky Na každé jednotlivé překážce může soutěžící obdržet maximálně 10 trestných bodů. Technické chyby, které se mohou vyskytnout na trati mezi překážkami (zastavení, otáčení, zdvihání předního kola, opětné najetí do překážky, pád z kola apod.) se hodnotí 5 trestnými body a zaznamenává je rozhodčí následné překážky. 4.4. Technické dovednosti Disciplína technické dovednosti se zařazuje v okresních (okrskových), krajských kolech a v celostátním finále. Může být zařazena i v základním kole. V dokumentaci soutěže se užívá zkratka TD. Úkolem této disciplíny je ověřit znalosti a dovednosti, které žáci získali při montážních a demontážních pracích s jízdním kolem. Žáci mají prokázat, že znají povinné vybavení jízdního kola, že umí zkontrolovat jízdní kolo z hlediska jeho provozuschopnosti, popř. že umějí provádět jednoduché úpravy a opravy jízdního kola a zacházet s nástroji. Úlohy plní soutěžící jako jednotlivci (jen ve výjimečných případech může být disciplína organizována jako soutěž družstev). Organizátoři musí mít proto k dispozici potřebný počet jízdních kol, popř. i jednotné nářadí odpovídající zadaným úkolům. Úkoly, jejichž obsah a dílčí úkony určuje organizátor příslušného kola, musejí být pro všechna družstva jednotné. Zároveň je nutno stanovit limit pro splnění úkolu. Disciplínu lze organizovat dvěma způsoby: A. jako přímou práci s jízdním kolem, např. montážní a demontážní práce při odstraňování závad a uvádění jízdního kola do provozuschopného stavu anebo B. jako vyhledávání a zaznamenávání závad na jízdním kole Doporučuje se disciplínu organizovat ve skupinkách, v závislosti na počtu družstev, které se příslušného kola zúčastní. Optimální je, může-li v jedné skupině soutěžit vždy jeden soutěžící z každého družstva. Je ponecháno na organizátorech jednotlivých kol soutěže, kolik úkolů (závad) zařídí. Jediným parametrem je daný maximální počet trestných bodů, který může jednotlivec v disciplíně obdržet. A. Odstraňování závad na jízdním kole Rozhodčí musí při přípravě jízdních kol zajistit stejné podmínky pro všechny soutěžící: stejně utažené matice a šrouby, stejné a stejně umístěné nářadí, stejně uložené součásti určené k montáži apod. Při hodnocení správnosti splněni zadaných úkolů je nutné, aby kontrola kvality splnění úkolu a jeho hodnocení bylo v kompetenci vždy jen jednoho rozhodčího.

Zásadně se hodnotí celkové splnění úkolu. Znamená to, že i jeden špatně provedený úkon v úkolu je hodnocen jako nesplnění celého úkolu. Příklady úkolů: - zjištění a odstranění závady v povinném vybavení jízdního kola (např. nefungující zvonek, neupevněné blatníky, nefungující brzda, chybějící odrazka, přerušený kontakt kabelů, vadná žárovka atd.), - nasazení předního kola (správné uložení), - nasazení zadního kola (správné uložení, vypnutí řetězu apod.), - seřízení sklonu a výšky sedla a řídítek (upravení pro soutěžícího), - seřízení čelisťové brzdy, - nahuštění vzdušnice apod. Doporučený limit: 6 8 minut B. Vyhledávání závad Tuto alternativu disciplíny lze zjednodušeně organizovat tak, že si jednotliví soutěžící vylosují jízdní kolo, na kterém jsou simulovány různé závady (zpravidla čtyři). Závady soutěžící zaznamenají na list papíru. K hodnocení pak stačí jediný rozhodčí. Lze zvolit i takové závady, aby se soutěžící nemuseli kola vůbec dotýkat. Příklady závad: - chybí některá se součástí povinného vybavení jízdního kola nebo je nefunkční (zvonek, odrazka, svítilna, brzda nebo jen její část, blatník, kryt řetězu, dynamo apod.), - volný řetěz, - podhuštěná pneumatika, - nečistota ve vzorku pneumatiky, - povolený šroub nebo matka (u náboje kola, u sedla, řídítek spod.). Doporučený limit: 1 2 minuty Hodnocení disciplíny: - za nesplnění každého úkolu (zásadně se nehodnotí dílčí části úkony) obdrží jednotlivec poměrný počet bodů tak, aby jejich součet činil maximálně 20 trestných bodů (2 úkoly = á 10 bodů, 4 úkoly = á 5 bodů, 5 úkolů = á 4 body), - za nesplnění všech úkolů může soutěžící obdržet maximálně 20 trestných bodů. 4.5. První pomoc Disciplína první pomoc se zařazuje v okresních (okrskových) a krajských kolech a v celostátním finále. Může být zařazena i v základních kolech. V dokumentaci soutěže se pro ni užívá zkratky PP. Úkolem disciplíny je ověření teoretických znalostí a praktických dovedností při poskytování první pomoci zraněným při dopravní nehodě v době, než se k nehodě dostaví odborná pomoc. Z toho vyplývá i zaměření celé disciplíny, tj. požadovat na soutěžících ošetření zraněného v podmínkách silničního provozu - úrazů na silnicích a ulicích, s využitím improvizovaných prostředků k ošetření. Úkoly, které se losují, plní soutěžící jako jednotlivci (jen ve výjimečných případech může být disciplína organizována jako soutěž družstev). Úkol, jehož obsah a dílčí úkony určuje organizátor příslušného kola, musí být pro všechna družstva - jednotlivce jednotný, tzn. že na základě vylosování plní každý člen družstva jiný úkol (ale totéž i členové dalších družstev) anebo všichni členové družstva plní stejný úkol (a totéž i všechna ostatní družstva).