ZAVEDENÍ SEPA V ČESKÉ REPUBLICE Rámcový implementační plán Verze 2 Aktualizace: Říjen 2013
PŘEDMLUVA Vážení čtenáři, Praha, červenec 2013 Od první edice plánu zavedení SEPA v České republice uplynuly 3 roky a za tu dobu se v oblasti evropského platebního styku odehrála řada důležitých událostí, zejména došlo ke stanovení finálního data implementace pravidel SEPA v Evropě. Proto nyní přicházíme s novou aktualizovanou verzí plánu zavedení SEPA v ČR. Aktualizace zohledňuje zejména obsah a požadavky Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009. Především pro finanční instituce poskytující služby platebního styku toto nařízení znamená v dostatečném předstihu (v ČR před 31. 10. 2016) upravit své platební systémy, procesy, interní předpisy a dokumentaci pro klienty. Současně poskytovatelé platebních služeb nesou profesní odpovědnost za včasnou komunikaci nezbytných změn svým klientům. Nejvíce zasaženým klientským segmentem budou korporátní klienti, kteří provádí platební styk v EUR a kteří budou povinni upravit své účetní systémy tak, aby je přizpůsobili jednotným SEPA požadavkům (technicky založeným na komunikaci v XML formátu). S tím úzce souvisí riziko časově koncentrované poptávky ze strany firemních klientů po IT SEPA řešeních. Z čistě legislativního pohledu samozřejmě SEPA implementace není zatím ještě pro české subjekty povinná - ať již pro poskytovatele platebních služeb, tak pro korporátní klienty. Včasné zvládnutí SEPA implementace si však vyžaduje jednotný evropský trh, vzrůstající tlak konkurence. Česká otevřená ekonomika má silně proexportní charakter, až 2/3 českého exportu jsou směřovány do eurozóny. Pokud naši klienti v takovémto rozsahu obchodují v evropském prostoru, nemůžeme si dovolit zůstat stranou. Kadorík Martin, PhDr. Deputy Executive Director, Operations, KB, a. s. Předseda NKV pro SEPA 2
OBSAH 1 ÚVOD... 4 2 ŘÍZENÍ SEPA... 8 2.1 SEPA v EU... 8 2.2 SEPA v České republice... 11 3 LEGISLATIVA...16 3.1 Legislativa ČR... 16 3.2 Legislativa EU... 16 3.3 Dopad na Českou republiku... 17 3.4 Termíny... 19 4 IMPLEMENTACE SEPA V ČR...23 4.1 Současná situace... 23 4.2 Plán migrace... 24 5 KOMUNIKACE...27 5.1 Fyzické osoby občané... 28 5.2 Podnikatelé a firmy... 29 5.3 Veřejná správa....31 5.4 Banky... 33 5.5 Poskytovatelé platebních softwarů... 33 PŘÍLOHY: Č. 1: NÁSTROJE SEPA základní popis a principy Č. 2: SEZNAM ZKRATEK Č. 3: SEZNAM ZEMÍ SEPA 3
1 ÚVOD Zavedení společné měny euro a následné vytvoření možnosti používat společné platidlo v hotovostní oblasti v rámci eurozóny, bylo základním impulzem k vytvoření společného prostoru plateb i v bezhotovostním platebním styku. Projekt, jehož cílem je vytvoření jednotného prostoru plateb v eurech byl nazván SEPA Single Euro Payments Area. Základním posláním SEPA je faktické zrušení hranic při uskutečňování bezhotovostních plateb v měně euro. V rámci SEPA prostoru budou spotřebitelé, podniky a další hospodářské subjekty zasílat a přijímat platby v eurechza jednotných podmínek, práv a povinností bez ohledu na to, kde se nacházejí. CO JE HLAVNÍM POSLÁNÍM PROJEKTU SEPA? Projekt SEPA harmonizuje standardy, pravidla a postupy v oblasti: úhrad (SEPA Credit Transfer STC ), inkas (SEPA Direct Debit SDD ), platebních karet, hotovostních plateb (Single Euro Cash Area SECA ). Implementace SEPA platebních nástrojů do praxe probíhá v rámci České republiky v úzké součinnosti mezi Českou národní bankou (ČNB), Ministerstvem financí (MF) a Českou bankovní asociací (ČBA). Cílem projektu SEPA je harmonizovat poskytování platebních služeb v rámci Evropského hospodářského prostoru (EHP) = země Evropské unie (EU) + Island, Lichtenštejnsko, Norsko, dále Monako a Švýcarsko, více viz Příloha č. 3. Z uvedeného důvodu má projekt podporu ze strany Evropské centrální banky (ECB) a ze strany Evropské komise (EK). Evropská rada pro platební styk ((European Payment Council EPC ). EPC vytvořila společná pravidla a implementační postupy pro zavedení SEPA platebních nástrojů do praxe. Významným mezníkem v implementaci SEPA do praxe je schválení Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EÚ) č. 260/2012 1, kterým se stanoví technické a 1 http://bit.ly/12j82wk 4
obchodní požadavky na úhrady a inkasa a kterým se mění a doplňuje Nařízení (ES) č. 924/2009. JAKÝ JE CÍL IMPLEMENTAČNÍHO PLÁNU SEPA? Cílem implementačního plánu SEPA je v návaznosti na vydané Nařízení č. 260/2012 stanovit jednotlivé kroky, které povedou k úspěšnému ukončení procesu implementace SEPA v ČR. Zároveň by měl implementační plán sloužit jako jeden ze základních komunikačních nástrojů při přechodu na SEPA standardy v ČR pro širokou veřejnost. Předložený plán je projevem konsenzu mezi účastníky trhu, reprezentovanými prostřednictvím svých zástupců v Národním koordinačním výboru pro implementaci SEPA v ČR ( NKV SEPA ). Implementační plán bude pravidelně aktualizován v souladu se stavem prací přechodu na SEPA v ČR, nebo na základě podnětu na aktualizaci od členů NKV SEPA. Země dotčené SEPA 5
S budováním jednotné platební oblasti souvisí také tzv. Jednotná OBECNÉ PRVKY SEPA: oblast pro hotovostní služby jednotná měna, v eurech (SECA), která zahrnuje pravidla a požadavky na subjekty zpracovávající hotovost. jednotný soubor nástrojů pro platby v eurech bezhotovostní převody, inkaso, platby Pro SEPA úhrady a inkasa platí Soubory pravidel (Rulebooks) 2, které popisují závazky a povinnosti uskutečňované prostřednictvím platebních karet, každého účastníka schématu efektivní infrastruktura pro SEPA. Kromě těchto základních Souborů pravidel existuje celá řada dalších dokumentů, které specifikují pravidla pro účastníky SEPA systému jedná se např. o pravidla, která stanoví, v jakých formátech mají být úhrady a inkasa zpracování plateb v eurech, jednotné technické normy (formát XML), jednotné provozní postupy, harmonizovaný právní základ. SEPA zasílány), dále implementační pravidla, pravidla pro testování a další. Soubory pravidel jsou pravidelně aktualizovány na základě připomínek všech zainteresovaných subjektů, vznesených v rámci veřejných konzultací vyhlašovaných Evropskou radou pro platební styk. Aktualizace Souborů pravidel schvaluje Plenární shromáždění EPC tak, aby schválená podoba aktualizované verze byla zafixována vždy alespoň s ročním předstihem. Platné verze Souborů pravidel jsou pro všechny zainteresované subjekty k dispozici na webových stránkách EPC 3. Poskytovatel platebních služeb, který se chce stát účastníkem SEPA schématu, musí podepsat Smlouvu o přistoupení (SEPA Adherence Agreement), která po účastnících vyžaduje dodržování požadavků popsaných v SEPA Rulebooks. EPC publikuje na svých stránkách registry účastníků fungujících SEPA schémat (SCT, SDD Core a SDD B2B), které pravidelně v měsíčních intervalech aktualizuje 4. Schémata SEPA umožňují poskytovat k základním platebním nástrojům i dodatečné služby k dalšímu uspokojení klientů. Tyto doplňkové služby (Additional Optional 2 http://bit.ly/ucpkai, http://bit.ly/qdcoq5 3 http://bit.ly/42rko 4 http://bit.ly/mskx0q 6
Services AOS ), mohou být nabízeny jednotlivými poskytovateli platebních služeb, jejich skupinami nebo na celonárodní úrovni 5. Podrobný popis základních nástrojů SEPA a jejich principů viz Příloha č. 1. 5 http://bit.ly/14szrsm 7
2 ŘÍZENÍ SEPA 2.1 SEPA v EU Evropská komise (EK) Evropská komise zastupuje zájmy EU jako celku. Navrhuje Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie nové právní předpisy a sleduje jejich aplikaci. Vizi vytvoření jednotného eurového platebního prostoru nastínila EK v r. 1990 (ve zprávě Making Payments in the Internal Market). Po rozhodnutí ponechat vývoj SEPA nástrojů bankovnímu sektoru, zaštítěnému Evropskou radou pro platební styk, EK průběžně monitorovala činnost EPC, připravovala dokumenty definující opatření pro strany zúčastněné při zavádění SEPA ( Dotvoření jednotné oblasti pro platby v eurech - sdělení z r. 2009 zpracované ve spolupráci s ECB). EK pracovala na legislativním ukotvení požadavků na platby SEPA včetně stanovení závazných termínů konečného přechodu na SEPA (tzv. SEPA End Date). EK trvale sleduje a vyhodnocuje postup přechodu na SEPA v jednotlivých zemích, vydává zprávy o pokroku, organizuje jednání představitelů národních koordinačních výborů členských zemí pro implementaci SEPA (EU FORUM SEPA), spolu s ECB je zakladatelem a vede Radu SEPA ( SEPA Council ). Současně se EK zabývá mechanismy pro správu a řízení projektu SEPA a návrhy na zlepšení celkové struktury řízení. Evropský parlament, Rada Evropské unie Evropský parlament zajišťuje vykonávání své činnosti prostřednictvím systému specializovaných výborů. Ty vypracovávají, mění a přijímají legislativní návrhy. Evropský parlament vyzval Evropskou komisi, aby stanovila jasný, vhodný a závazný konečný termín pro přechod na systém SEPA, po kterém musí být všechny platby v eurech prováděny podle SEPA standardů. EP a Rada EU pak v rámci svých legislativních pravomocí přijaly Nařízení č. 260/2012. Evropská centrální banka V záležitostech SEPA se ECB zaměřuje na formulování opatření a zajišťuje, aby národní centrální banky prováděly přijatá rozhodnutí jednotným způsobem. Aktivně sleduje vývoj SEPA a úzce spolupracuje s politickými orgány, zejména s EK, dle 8
potřeby s bankovním sektorem a uživateli platebních služeb. ECB rovněž pravidelně zveřejňuje zprávy o pokroku SEPA. Evropská rada pro platební styk (European Payments Council EPC ) EPC je koordinanční a rozhodovací orgán, zastřešující bankovní sektor EU v oblasti eurového platebního styku. Z pověření Evropskou komisí a podporou Evropské centrální banky zajišťovala EPC vývoj schémat a rámců, které pomohou realizovat integrovaný platební trh v eurech. EPC vypracovala pravidla schémat SEPA pro bezhotovostní úhrady, inkaso i rámce SEPA pro platby prováděné platebními kartami, na jejichž základě mohou banky rozvíjet platební produkty SEPA. EPC definovala rámec, který objasňuje, jakými pravidly a postupy se musejí řídit poskytovatelé infrastruktury. Je zodpovědná za rozvoj a vývoj platebních schémat SEPA, jak jsou definovány v SCT a SDD Rulebooks. Jejím úkolem je podporovat a prosazovat provádění SEPA, připravit jednotnou oblast SEPA a zároveň: zformulovat společný postoj pro fungující spolupráci, zajistit rozvoj a správu SEPA standardů tak, jak jsou definovány v SCT/SDD Rulebooks, vytvořit takové prostředí, kde budou mít všechny zúčastněné strany možnost navrhnout změny stávajících pravidel SEPA, dohlédnout na to, aby SCT/SDD Rulebooks odrážely potřeby trhu, identifikovat problémy, které by mohly jakýmkoliv způsobem ohrozit průběh SEPA projektu a nalézt taková opatření, která podpoří úspěch SEPA. EPC připravuje zásadní dokumenty pro fungování SEPA schémat, vyhlašuje veřejné konzultace, vyhodnocuje připomínky, schvaluje aktualizace dokumentů. je také činná v Customer Stakeholders Forum and Cards Stakeholders Group, kde se setkávají uživatelé s EPC a diskutují technické problémy s SCT, SDD a se schématem platebních karet. SEPA Council (Rada SEPA) Vytvoření SEPA Rady bylo schváleno Evropskou komisí a Radou guvernérů Evropské centrální banky v červnu 2010. Jedná se o společnou iniciativu Evropské centrální banky a Evropské komise. Cílem Rady SEPA je podpořit realizaci integrovaného eurového retailového platebního trhu pomocí řádného zapojení všech zúčastněných subjektů a zajistit součinnost ohledně dalších kroků směřujících k realizaci projektu SEPA. Usnadňuje 9
výměnu názorů a společné dohody mezi členy Rady, mimo jiné na pracovních prioritách pro SEPA. V souladu se svým mandátem může poskytovat poradenství a vydávat prohlášení. Rada SEPA sdružuje zástupce jak na straně nabídky, tak na straně poptávky na platebním trhu včetně EPC. Sleduje a podporuje procesy přechodu na systém SEPA. Radě společně předsedají zástupci Evropské komise a Evropské centrální banky, funguje ve složení: 5 zástupců ze strany uživatelů trhu (spotřebitelé, obchodníci, podniky, národní orgány), 5 zástupců ze strany dodavatelů (Evropská rada pro platební styk, družstevní banky, spořitelny, komerční banky a platební instituce), 4 zástupci z řady členů představenstva, národních centrálních bank (reprezentujících Ekosystém). Rada podporuje realizaci vize SEPA a poskytuje strategický směr pro retailový platební styk v EU, sleduje a podporuje přechod na systém SEPA a zajišťuje transparentnost. Rada nemá pravomoc ukládat závazná opatření. OSTATNÍ SUBJEKTY Schéma řízení SEPA 10
2.2 SEPA v České republice Národní koordinační výbor pro implementaci SEPA v ČR ( NKV SEPA ) NKV SEPA vznikl v listopadu 2008 rozhodnutím prezidia České bankovní asociace. Členy NKV SEPA jsou zástupci: České národní banky, Ministerstva financí, Hospodářské komory ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR, České asociace treasury, Sdružení českých spotřebitelů, Sdružení pro bankovní karty a experti ČBA. Cíle a činnosti Výboru jsou aktualizovány v návaznosti na postup příprav na zavedení zákonné měny euro v České republice. Hlavními cíli činnosti NKV SEPA jsou: sledování vývoje při vytváření SEPA (včetně zásadních regulačních a samoregulačních opatření přijímaných nebo doporučovaných na úrovni evropských orgánů), kontrola a monitorování implementace SEPA v České republice, koordinace transformačních procesů v platebním styku na služby SEPA, pozitivní průřezová komunikace, zaměřená na zvýšení informovanosti o projektu SEPA, zajištění přípravy Národního plánu implementace SEPA pro Českou republiku. Zástupci NKV SEPA se pravidelně účastní zasedáni organizovaných EK pro koordinační orgány všech členských zemi EU. Ministerstvo financí ČR ( MF ) Ministerstvo financí předložilo dne 15. února 2013 vládě návrh novely zákona o platebním styku a zákona o omezení plateb v hotovosti. Materiál byl zpracován Ministerstvem financí (MF) jako adaptace zákona o platebním styku na Nařízení Evropského parlamentu (EP) a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, 11
kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění Nařízení (ES) č. 924/2009 a jako reakce na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 91/2010-45 ze dne 23. února 2011 MF se účastní přípravy harmonizované legislativy, která má v EU zajistit jednotný právní rámec jako nezbytnou podmínku fungování SEPA, prosazuje pozici ČR v rámci struktur EU. Převádí evropskou legislativu do českého právního řádu (zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, který jednoznačně stanovuje poskytovatelům platebního styku lhůty pro provádění plateb a další povinnosti 6 ), aktualizace zákona č. 284/2009 na základě požadavků Nařízení ES č. 260/2012., MF spolupracuje na opatřeních pro implementaci v ČR Česká národní banka ( ČNB ) Česká národní banka je ze zákona zodpovědná za dohled nad platebními systémy a je provozovatelem clearingového systému CERTIS, který jako jediný v současnosti zajišťuje mezibankovní platební styk v ČR v českých korunách ( CZK ) a zpracovává více než 95% všech plateb. ČNB aktivně sleduje vývoj v oblasti evropské infrastruktury. Její zástupci pracují v příslušných výborech a skupinách ECB. ČNB z titulu své zákonné povinnosti řídí platební styk a je zapojena do tvorby legislativy ovlivňující platební služby a SEPA. Ve spolupráci s ČBA se podílí na realizaci opatření potřebných pro implementaci SEPA a naplnění požadavků definovaných Nařízením č. 260/2012 (např. vedení registru příjemců SEPA inkas). Česká bankovní asociace ( ČBA ) ČBA se stala v roce 2004 členem EPC, zástupci asociace zde působí v rozhodovacích a pracovních orgánech. Zástupce ČBA je členem Plenárního shromáždění EPC, které schvaluje přijímané rezoluce, experti ČBA dlouhodobě působí v těchto pracovních skupinách EPC: pro platební systémy SEPA (SEPA Payment Schemes WG), pro karty (Cards WG), pro hotovost (Cash WG), 6 http://bit.ly/14wqerd 12
podle dohody mezi ČBA a Slovenskou bankovní asociací jsou obě země v orgánu EPC Programme Management Forum společně zastupovány slovenským zástupcem. PRACOVNÍ ORGÁN ČBA AKTIVNÍ V SEPA Komise pro platební styk: slouží jako platforma pro aktuální informace z EPC, poskytuje zázemí pro přípravu připomínek k novým návrhům na úpravy SEPA schémat a stanovisek k dalším dokumentům, zabývá se návrhy na řešení problémů implementace. Činnost v pracovních skupinách umožňuje podílet se na vlastním vývoji pravidel a jejich inovacích a průběžně monitorovat změny a postup přípravy budoucích podmínek. SEPA Central Europe: ČBA dlouhodobě spolupracuje v záležitostech SEPA se Slovenskou asociací bank, jak formou společného zastoupení v EPC, tak prostřednictvím vzájemné koordinace stanovisek, spolupráce na přípravě standardů apod. Tato dvoustranná spolupráce byla v roce 2009 rozšířena i na další země středoevropského regionu (Maďarsko, Rakousko) jako tzv. iniciativa SEPA CE. Předmětem vzájemných styků je výměna informací o SEPA aktivitách v jednotlivých zemích s cílem identifikovat oblasti společného zájmu a případné potřeby společného postupu v EPC a využít pro implementaci SEPA zkušenosti ze zemí, které již dřívě přijaly euro jako svou zákonnou měnu a musí proto přechod na SEPA zajistit v dřívějších termínech než ČR. National Adherence Support Organisation ( NASO ) Pro usnadnění organizačních a administrativních záležitostí spojených s přistupováním k systémům SEPA byly v členských zemích zřízeny národní orgány tzv. National Adherence Support Organisations (NASOs). V ČR tuto funkci pro své členské instituce vykonává ČBA. NASO se řídí pravidly stanovenými v dokumentech EPC Guide to the Adherence Process. Pro přistupující instituce je NASO (v případech vymezených pravidly EPC) administrativně kontaktním místem pro podávání žádostí, tzv. Adherence Pack. Dokumenty, které tvoří Adherence Pack, jsou k dispozici ke stažení na webu EPC. 13
Jedná se o: 1. Adherence Agreement 2. Schedule 3. Legal Opinion. Na internetových stránkách EPC jsou pro každý z fungujících systémů SEPA uvedeny v části Register of Participants: datum účinnosti přistoupení, datum zveřejnění v registru a termín pro doručení žádosti o přistoupení EPC. NASO ČBA konkrétní termíny pro předkládání žádosti nestanovuje, postup pro podání žádosti je však třeba s NASO ČBA předem zkonzultovat. Kontakt: naso@czech-ba.cz. 14
ZAJÍMAVÉ ODKAZY OFICIÁLNÍ WEBOVÉ STRÁNKY EPC (AJ) www.europeanpaymentscouncil.eu OFICIÁLNÍ WEBOVÉ STRÁNKY EK (CZ) http://ec.europa.eu/ SEPA Z POHLEDU EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (AJ) http://www.ecb.int/paym/sepa/html/links.en.html SEPA Z POHLEDU EVROPSKÉ KOMISE (AJ) http://ec.europa.eu/internal_market/payments/sepa/ SEPA Z POHLEDU ČBA (CZ) https://www.czech-ba.cz/cs/aktivity/sepa PRAVIDLA RIP (CZ) http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/ucty_kody_bank/pravidla_rip.ht ml 15
3 LEGISLATIVA 3.1 Legislativa ČR Oblast platebních služeb je v České republice upravena zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku 7 a dalšími předpisy jako jsou vyhlášky a úřední sdělení České národní banky. 3.2 Legislativa EU Oblast platebních služeb je dále upravována právními akty EU -, nařízeními a směrnicemi. Nařízení jsou právně závazná a platí v celém svém rozsahu v celé EU, není nutno je implementovat do národní legislativy. Směrnice jsou právní akty stanovující cíl, který musejí všechny země EU splnit. Každá země se však může rozhodnout jakým způsobem. Principy vyjádřené ve směrnicích jsou zapracovávány do lokálních právních předpisů, v tomto případě tedy primárně do Zákona o platebním styku. Oblasti SEPA se týkají především tyto předpisy: NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění Nařízení (ES) č. 924/2009 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení Nařízení (ES) č. 2560/2001 8 - Zrušené Nařízení (ES) č. 2560/2001 - Informace o aplikaci nařízení č. 924/2009 (dle čl. 14) též na švédské koruny (SEK) a rumunské lei (RON) a poznámka EK o implementaci čl. 9 zrušeného nařízení č. 2560/2001, kterému odpovídá čl. 14 platného nařízení č. 924/2009 7 http://bit.ly/14wqerd 8 http://bit.ly/122fzht 16
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 260/2012 Dne 30. března 2012 bylo v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno Nařízení Evropského paramentu a Rady (EÚ) č. 260/2012 ze 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky na úhrady a inkasa a kterým se mění a doplňuje Nařízení (ES) č. 924/2009 (dále jen Nařízení č. 260/2012 ). Nařízení č. 260/2012 je závazné v celém rozsahu a platné ve všech členských státech. Nařízení ustanovuje harmonizované podmínky poskytování a vykonávání úhrad a inkas v rámci společného platebního prostoru podle schémat SEPA. Jednotlivé ustanovení Nařízení č. 260/2012 je účinné následujícím dnem po jeho uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, tj. dnem 31. března 2012, některá ustanovení tohoto Nařízení vymezují závazné termíny uplatnění práv a povinností pro poskytovatele platebních služeb. Jde například o stanovení závazného termínu na vykonávání úhrad a inkas v rámci SEPA. Nařízení je závazné od 1. února 2014 pro členy eurozóny, pro země, které Euro nezavedli je Nařízení závazné od 31. října 2016. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1781/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o informacích o plátci doprovázejících převody peněžních prostředků 9 SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU č. 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu 10 SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU RADY č. 2009/110/ES ze dne 16. září 2006 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 200/46/ES 11 3.3 Dopad na Českou republiku Nařízení č. 260/2012 bude mít dopad i na banky v ČR, dopad nebude v takovém rozsahu jako u zemí, které mají euro jako domácí měnu. Požadavky Nařízení, které 9 http://bit.ly/135vqpd 10 http://bit.ly/11h4lr9 11 http://bit.ly/10k9zef 17
jsou povinné, se pro ČR vztahují jenom na platby v měně EUR zasílané v rámci zemí EHP. Požadavky pro zpracování SEPA úhrad a SEPA inkas dle Nařízení č. 260/2012 Požadavky, které musí dle Nařízení splnit klienti: Při zasílání plateb v EUR v rámci členského státu i mimo něj v rámci SEPA musí používat identifikátor platebního účtu ve formátu IBAN. Při dávkovém zadání SEPA platebních příkazů musí klient (není-li spotřebitel nebo mikropodnik) použít formát XML. Požadavky, které budou muset splňovat poskytovatelé platebních služeb: používat při zpracování SEPA plateb identifikátor účtu ve formátu IBAN, při zaslání transakcí v EUR do jiných bank v rámci EHP používat stanovený formát (XML), předávat přesně definované údaje, které si poskytovatelé platby musejí poskytnout mezi sebou a poskytnout nebo zpřístupnit svým klientům s žádostí o inkaso zasílat řadu povinných údajů (banka příjemce musí bance plátce v případě inkasa poskytnout BIC banky příjemce, BIC banky plátce, jméno/název referenční strany plátce, identifikační kód referenční strany plátce, jméno/název referenční strany příjemce, identifikační kód referenční strany příjemce, identifikační kód platebního schématu, den vypořádání inkasování, referenční údaj banky příjemce vztahující se k inkasování, typ zmocnění k inkasu, typ inkasa, jméno/název příjemce, číslo platebního účtu příjemce ve formátu IBAN, jméno/název plátce, číslo platebního účtu plátce ve formátu IBAN, jedinečný referenční údaj zmocnění k inkasu, datum podpisu zmocnění k inkasu (pokud bylo vydáno po 31. březnu 2012), inkasovanou částku, identifikátor příjemce, identifikátor původního příjemce, případně doplňující informace příjemce určené plátci), banky v ČR nebudou moci od 1. února 2016 vyžadovat BIC od klientů pro SEPA transakce, poskytnout, pokud bude banka v případě inkasa v roli banky plátce, plátci jedinečný referenční údaj zmocnění k inkasu, identifikátor příjemce, jméno/název příjemce, inkasovanou částku, identifikační kód platebního schématu, případně doplňující informace. 18
Poskytovatelé platebního styku musí zajistit, aby: příjemce inkasa spolu s prvním inkasem a jednorázovým inkasem a s každou další následující transakcí poskytnul jedinečný referenční údaj k zmocnění inkasa, identifikátor příjemce, plátce inkasa dal souhlas jak příjemci, tak bance plátce plátce inkasa (spotřebitel) mohl omezit inkaso na určitou částku a periodicitu, plátce inkasa (spotřebitel) mohl zablokovat veškerá inkasa ze svého účtu. 3.4 Termíny PŘECHOD NA SEPA TERMÍNY STANOVENÉ NAŘÍZENÍM (EU) Č. 260/2012 TERMÍN POŽADAVEK ČLÁNEK Č. Týká se ČR 30. březen 2012 Stejné poplatky za vnitrostátní a přeshraniční úhrady 17.2. NE 31. březen 2012 Poskytovatelé platebních služeb ( PPS ) v členských státech eurozóny zajistí dosažitelnost, dostupnost plateb 3 9 NE 1. listopad 2012 Zákaz vícestranných mezibankovních poplatků u přeshraničních inkas 6.3 ANO 1. únor 2013 Určení orgánů příslušných pro zajištění dodržování Nařízení č. 260, oznámení kompetentních orgánů EK (následné hlášení změn EK a Evropskému orgánu pro bankovnictví neprodleně) 10.2 ANO 1. únor 2013 Členské státy stanoví sankce za porušení Nařízení a přijmou opatření k jejich uplatňování (příslušná ustanovení oznámí EK do 1. 8. 2013) 11.1 ANO 1. únor 2013 Členské státy určí a oznámí EK subjekty pro mimosoudní vyřizování stížností a zjednávání nápravy pro urovnání sporů (mezi PPS a uživateli) vyplývajících z Nařízení 12.2 ANO 19
1. únor 2013 Členské státy oznámí Evropské komisi, zda hodlají využít výjimky dle článku 16.1, 3, 4, 5 nebo 6. 16.7 NE 1. únor 2014 End-Date termín, od něhož musí být úhrady a inkasa prováděny v souladu s požadavky stanovenými v čl. 5 Nařízení (+ přílohách) 6.1 6.2 NE 1. únor 2014 Po tomto termínu nesmí PPS v případě vnitrostátních plateb požadovat, aby uživatelů uváděli BIC kód poskytovatele dní/(pokud se daný členský stát nerozhodne pro odložení termínu podle článku 16(6)) 5.7 NE 1 únor 2014 Termín pro splnění požadavků na interoperabilitu v zemích eurozóny 4 NE 1 únor 2014 Konečný termín vystavování nových souhlasů/zmocnění k inkasu v národním formátu 7.1 NE 1 únor 2016 Pro přeshraniční platby přestává platit povinnost poskytovat BIC klientem (poskytovateli pro platbu) 5.7 ANO 1 únor 2016 Konec přechodného období pro umožnění konverzních služeb poskytovatelů spočívajících v převodu čísla účtu v národním formátu do mezinárodního formátu IBAN (v případě odložení termínu povoleného rozhodnutím daného členského státu) 16.1 NE 1. únor 2016 Konec přechodného období pro upuštění od některých požadavků (stanovených v čl. 6) pro národní produkty s kumulativním podílem na trhu nepřesahujícím 10% z celkových národních úhrad nebo inkas (dle rozhodnutí členského státu) 16.3 NE 1. únor 2016 Konec přechodného období pro upuštění některých požadavků (stanovených v čl. 6) v případě platebních transakcí generovaných za použití platební karty v prodejním místě, jejichž výsledkem je inkaso (např. 16.4 NE 20
ELV, volba členského státu) 1. únor 2016 Konec přechodného období pro výjimku z povinného používání standardu ISO 20022 XML pro platby bundled together (dle rozhodnutí členského státu) 16.5 NE 1. únor 2016 Konec přechodného období, dokdy členské státy mohou odložit použitelnost požadavků na uvádění kódu BIC u vnitrostátních plateb (dle rozhodnutí členského státu) 16.6. NE 1. únor 2016 Zrušení vnitrostátních požadavků na vykazovací povinnosti pro účely statistik platební bilance 17.4 (článek 5.1) ANO 31. říjen 2016 Povinná dosažitelnost PPS v členských státech mimo eurozónu poskytujících platební služby denominované v eurech. Pokud se euro stane národní měnou před 31. 10. 2015, PPS musí být dosažitelní do jednoho roku po přijetí. 16.2 ANO 31. říjen 2016 End-Date (konečný termín) přechodu na celoevropská platební schémata pro platby v eurech pro členské státy mimo eurozónu. Pokud se euro stane národní měnou před 31. 10. 2015, PPS musí být v souladu do roka po přijetí eura. 16.8 ANO Požadavky na interoperabilitu PPS v členských 31. říjen 2016 státech mimo eurozónu. Pokud se euro stane národní měnou před 31. 10. 2015, PPS musí být v souladu do N/A ANO roka po přijetí eura. 1. únor 2017 Zákaz používání multilaterálních interchange poplatků u národních inkas 6.3 NE 1. únor 2017 Přezkum, vydání zprávy EK pro Evropský parlament a Radu o aplikaci Nařízení (v případě potřeby včetně návrhu) 15 ANO 21
1. únor 2017 Ukončení uplatňování vícestranných mezibankovních poplatků u vnitrostátních inkas 17.5. a) NE 1. únor 2017 Uplatnění snížení nebo zrušení vícestranných mezibankovních poplatků u vnitrostátních inkas na veškeré vnitrostátní inkasní transakce provedené před tímto datem 17.5. b) NE 1. únor 2017 V případě, že mezi poskytovateli platebních služeb příjemce a plátce existuje dvoustranná dohoda týkající se vnitrostátních inkasních transakcí, předchozí 2 řádky se nepoužijí, pokud nebyla vnitrostátní inkasní transakce provedena před 1. únorem 2017 17.5. c) NE 22
4 IMPLEMENTACE SEPA V ČR 4.1 Současná situace Česká republika není součástí eurozóny, z toho důvodu není pro Českou republiku závazné používat systém SEPA pro tuzemské úhrady a inkasa. Závazné požadavky a termíny vyplývající z Nařízení č. 260/2012 se vztahují pouze na úhrady a inkasa v měně EUR v rámci EHP. Poskytovatelé platebních služeb z ČR přistupovali k systému SEPA na základě individuálního rozhodnutí nebo rozhodnutí finanční skupiny. Na základě aktuálně platného Nařízení 260/2012 plynou pro poskytovatele platebních služeb závazné termíny a povinnosti, které jsou důvodem přistoupení k systému SEPA. Přehled účastníků z ČR, kteří jsou zapojeni v systémech SEPA (tj. pro SEPA Credit Transfer Scheme, SEPA Direct Debit Scheme - Core i B2B), je dostupný z webové stránky EPC 12. Termíny pro splnění závazných požadavků evropské legislativy na platby v EUR nastanou v ČR sice vesměs až v roce 2016 (viz. kapitola 3.4), přesto lze již v příštím roce i v ČR očekávat dopady přechodu na SEPA v zemích eurozóny. Individuálně je pro banky dřívější implementace SEPA dobrou obchodní příležitostí. Již nyní je zaznamenáván nárůst dotazů a požadavků, zejména z finančních skupin a od nadnárodních klientů. 4.1.1 Aktivity jednotlivých subjektů Česká národní banka ( ČNB ) Česká národní banka z titulu své zákonné povinnosti řídí platební styk a po dohodě s ČBA vydala v březnu 2010 pravidla registru příjemců inkas SEPA (RIP), který nyní vede a aktualizuje, dále dohlíží na implementaci SEPA v ČR. Dle Nařízení 260/2012 musí efektivně kontrolovat dodržování Nařízení poskytovateli platebních služeb a přijmout veškerá opatření, jež jsou k zajištění tohoto dodržování nezbytná. 12 http://bit.ly/mskx0q 23
Česká bankovní asociace ( ČBA ) Vydala standardy týkající se XML formátů a pořádá semináře týkající se problematiky SEPA. Národní Koordinační výbor pro zavedení SEPA v ČR (NKV SEPA) Zástupci NKV SEPA se pravidelně účastní zasedání evropského fóra národních koordinačních výborů pro SEPA, organizovaných Evropskou komisí. National Adherence Support Organisation (NASO) NASO ČBA zajišťuje kontrolu dokumentů předkládaných členy České bankovní asociace pro přistoupení k systému SEPA, kontaktní adresa je: naso@czech-ba.cz. 4.2 Plán migrace Časová osa 4.2.1. Dosavadní aktivity V rámci přípravy přechodu na systém SEPA, proběhla řada přípravných kroků: Registr příjemců inkas SEPA v České republice (RIP) Centralizovaný registr vede ČNB. Podle pravidel se postupuje od 15. března 2010. Nejnovější verze je platná od 1. června 2012. Registr RIP (včetně pravidel) je zveřejněn na webových stránkách ČNB, v části Platební styk/číselníky a registry. 24
ČNB přiděluje identifikační kód příjemce inkas na základě požadavku, který podává příjemce inkas prostřednictvím své banky. Souhlas s inkasem SEPA SEPA Mandate Podmínkou provádění SEPA inkasa je udělení souhlasu plátce k zatížení jeho účtu. SEPA MANDATE má stanovené náležitosti, vzory formuláře jsou k dispozici v jazykových verzích pro všechny členské země na webových stránkách EPC. České vzory formulářů pro SEPA Direct Debit Mandate jsou v části DOKUMENTY ve variantě pro SDD Core Scheme a variantě pro podnikatele SDD B2B. Příprava národních XML standardů pro SEPA SEPA Credit Transfer Standard č. 21 V rámci ČBA byla vytvořena Pravidla používání základní povinné verze UNIFI XML standardů pro platební instrumenty SEPA bankami v ČR (Standard bankovních aktivit č. 21). Účelem tohoto standardu je stanovit využití polí věty SEPA Credit Transfer, definující obsah příkazu k úhradě předávaného klientem bance, která vede jeho účet. XML výpis z účtu Standard č. 25 Formát národního standardu vychází z normy ISO 20022 XML, norma zahrnuje fyzické znázornění platebních transakcí v jazyce XML v souladu s obchodními pravidly a prováděcími pokyny celounijních schémat pro platební transakce v oblasti působnosti tohoto nařízení. XML výpis z účtu je využitelný především pro přímé bankovnictví, kde umožňuje automatizované zpracování a odsouhlasení dat v účetních systémech podnikatelských subjektů. Sjednocení datových struktur přináší výhody klientům s účty u více bank, standard odstraňuje rozdílnost výpisů u tuzemských a zahraničních plateb. Dokument byl připravován v úzké spolupráci se Slovenskou asociací bank tak, aby výsledný standard byl v ČR a SR stejný (potenciál dodatečných přínosů pro firmy s organizačními jednotkami na území obou zemí). 4.2.2 Současné aktivity a blízká budoucnost Banky v ČR začínají připravovat své systémy tak, aby byly dodrženy termíny pro SEPA, dle závazného Nařízení 260/2012, které se váží k roku 2016. 25
Jedná se zejména o: komunikaci ve formátu XML, povinnost používaní čísla účtů ve formátu IBAN pro eurové platby v rámci EHP, zrušení používání BIC pro eurové platby v rámci EHP, implementace XML výpisů v jednotlivých bankách v ČR, e-mandáty. 26
5 KOMUNIKACE Komunikace je důležitou součástí úspěšné implementace SEPA platebních nástrojů do praxe. Z uvedeného důvodu je součástí tohoto dokumentu rozpracována strategie komunikační kampaně přechodu na SEPA. V zájmu zajištění hladkého přechodu na SEPA je důležité, aby všechny příslušné strany a subjekty, které budou ovlivněny tímto přechodem, byly včas informovány o připravovaných změnách. V této části je popsáno, jak by měla být komunikační kampaň k SEPA organizována, na které cílové skupiny je třeba se zaměřit. Za vytvoření konkrétního komunikačního plánu bude zodpovědná Česká bankovní asociace ve spolupráci s Ministerstvem financí a Českou národní bankou. Vyhodnocení zrealizovaných komunikačních akcí bude prováděno na zasedáních NKV SEPA Cílové skupiny Zavedení SEPA má na každou z cílových skupin jiný dopad, např. na velké korporace bude dopad zavedení SEPA jiný než na fyzické osoby. Z toho důvodu je nezbytné zvolit ke každé z cílových skupin vhodnou komunikaci, abychom sdělovali pouze relevantní a důležité informace. Pro tento účel byly vydefinovány tyto cílové skupiny: fyzické osoby občané, podnikatelé a firmy vládní instituce, banky, poskytovatelé platebních softwarů. 27
5.1 Fyzické osoby občané Platby v eurech zasahují velkou část populace, proto je třeba sdělení o systému SEPA zaměřit na širokou veřejnost. Je důležité, aby se informace dostaly k jednotlivcům včas a ve srozumitelné formě. V současné době jsou již poptávány informace o SEPA ze strany českých spotřebitelů. TYPICKÉ SITUACE platba za studium, nájemné v zahraničí platba za služby v zahraničí (mobilní telefonní služby, pojištění apod.) platba za zahraniční dovolenou OBSAH KOMUNIKACE vysvětlit jednotlivci co je systém SEPA a kde je možné najít informace k SEPA, co je IBAN, kdy jej použít a kde je možné IBAN najít, vysvětlit rozdíl mezi domácími, eurovými a zahraničními platbami, jaké platební produkty jsou k dispozici a jejich výhody ODPOVĚDNOST ZA KOMUNIKACI Mezi hlavní zúčastněné strany při informování jednotlivců patří: České bankovní asociace a komerční banky. Pro dosažení komunikačního cíle může být použito více informačních nástrojů. DOPORUČENÁ FORMA nově zřízená webová stránka pro SEPA spravovaná ČBA s podporou Ministerstva financí a ČNB další odkazy (MF, ČNB) prostřednictvím medií v tisku / rádiu / televizi, formou tištěných letáků (pozn.:za ČBA bude bližší upřesnění externí komunikace a její časování 28
stanoveno ve spolupráci s Komunikační komisí ČBA a PR agenturou), retailové banky budou veřejnost informovat prostřednictvím webových stránek, letáků, zasláním e-mailu, zprávy do internetového bankovnictví. PLÁN Q4-13 Q2-14 Q4-14 Q2-15 Q4-15 5.2 Podnikatelé a firmy Většina velkých a středních korporací působící na českém trhu spolupracuje se zahraničními subjekty. Z toho důvodu je třeba sdělení zaměřit především na tyto segmenty. TYPICKÉ SITUACE Zahraniční platby/fakturace Platby v rámci finanční skupiny Výplaty dividend OBSAH KOMUNIKACE Vysvětlit co je systém SEPA a kde možné najít k SEPA informace, popsat požadavky, normy a termíny zavedení SEPA, informovat instituce o novém povinném standardu XML, informace o nutnosti aktualizovat software v souladu s novými normami, informovat o úpravě faktur tak, aby obsahovaly IBAN, získat povědomí o nových pravidlech přímého inkasa a ochraně spotřebitele, vysvětlit rozdíl mezi domácími, eurovými a zahraničními platbami, jaké platební produkty jsou k dispozici a jejich výhody. 29
ODPOVĚDNOST ZA KOMUNIKACI Mezi hlavní zúčastněné strany při informování: Česká bankovní asociace, Česká národní banka a Ministerstvo financí komerční banky. profesní a spotřebitelská sdružení zastoupená v NKV SEPA (HK ČR, ČAT, SPD ČR) v rámci svých asociací/komor. poskytovatelé platebních softwarů. DOPORUČENÁ FORMA WEB SEPA a další akce podobné těm, které jsou použity k dosažení komunikačních cílů u fyzických osob občanů. U profesních sdružení probíhá distribuce informací v rámci běžně využívaných komunikačních kanálů. Dále budou korporace informovány prostřednictvím: seminářů, banky budou informovat klienty o nových standardech účetního výkaznictví ve formě XML, velké korporace budou informovány prostřednictvím bankovních poradců, poskytovatelé softwarových služeb budou informovat klienty o nutných změnách v softwaru. PLÁN Q4-13 Q2-14 Q4-14 Q2-15 Q4-15 30
Korporace budou hrát hlavní roli v úspěšné implementaci systému SEPA v České republice. Zvláště velké společnosti by měly být informovány včas, s cílem usnadnit jejich migraci. Z toho důvodu je třeba speciální internetové stránky o systému SEPA spustit co nejdříve. 5.3 Veřejná správa Informace o systému SEPA je třeba zaměřit na všechny instituce veřejné správy (ministerstva, kraje, obce, univerzity, nemocnice, policie atd.) Komunikace by měla být zaměřena především na ty instituce, které využívají zahraniční platební styk. TYPICKÉ SITUACE Fakturace Dotace z EU Přeshraniční platby související s: - důchody, sociálním zabezpečením, dalšími dávkami a daněmi OBSAH KOMUNIKACE Vysvětlit co je systém SEPA a kde je možné najít k SEPA informace, popsat požadavky, normy a termíny zavedení SEPA, informovat instituce o novém povinném standardu XML, informace o nutnosti aktualizovat software v souladu s novými normami, informovat o úpravě faktur tak, aby obsahovaly IBAN, získat povědomí o nových pravidlech přímého inkasa a ochraně spotřebitele, vysvětlit rozdíl mezi domácími, eurovými a zahraničními platbami, jaké platební produkty jsou k dispozici a jejich výhody. ODPOVĚDNOST ZA KOMUNIKACI Hlavní zúčastněné strany při informování jednotlivců je: Ministerstvo financí a Česká bankovní asociace Komerční banky a 31
poskytovatelé platebních softwarů. DOPORUČENÁ FORMA U institucí veřejné správy budou použity stejné akce, které pomohou k dosažení komunikačních cílů jako u fyzických osob občanů. Dále budou klienti informováni prostřednictvím: seminářů, dialogů, veřejných diskuzí, bulletinů, informací zveřejněných na úřední desce MF banky budou informovat klienty o nových standardech účetního výkaznictví ve formě XML, banky kontaktují velké vládní zákazníky, aby je osobně informovaly s připravovanými změnami, poskytovatelé softwarových služeb budou informovat klienty o nutných změnách v softwaru. PLÁN Časový plán: Q4-13 Q2-14 Q4-14 Q2-15 Q4-15 32
5.4 Banky Banky hrají klíčovou roli v integraci SEPA a měly by být včas a dostatečně informovány o všech specifikách SEPA, jsou informovány od České bankovní asociace o připravovaných změnách, vědí, kde najdou informace o SEPA a na koho se obrátí o podporu. Ve stanovených termínech upraví softwarové vybavení tak, aby splňovalo požadavky SEPA. ODPOVĚDNOST A DOPORUČENÁ FORMA KOMUNIKACE ČNB, ČBA ČNB koordinuje a ladí informace předávané bankám Poskytování aktuálních informací prostřednictvím příslušných odborných orgánů (komise ČBA, pracovní skupiny, Komise pro platební styk), vytvoření platformy pro sdílení informací předpokládá se pokračující zapojení zástupců ČBA/bank v iniciativách SEPA workshopy a semináře dle aktuální potřeby PLÁN Q4-13 Q2-14 Q4-14 Q2-15 Q4-15 5.5 Poskytovatelé platebních softwarů Nezbytné pro zavedení SEPA je změna současné infrastruktury. Ačkoliv většina poskytovatelů softwaru je již informována o připravovaných změnách, je důležité zdůraznit naléhavost a důležitost této změny. 33
ODPOVĚDNOST A DOPORUČENÁ FORMA KOMUNIKACE Informace prostřednictvím seminářů ze strany komerčních bank, další informace poskytují sdružení SW dodavatelů PLÁN Q4-13 Q2-14 Q4-14 Q2-15 Q4-15 34
PŘÍLOHY PŘÍLOHA č. 1: NÁSTROJE SEPA - ZÁKLADNÍ POPIS A PRINCIPY SEPA úhrada - SEPA Credit Transfer (SCT) Systém bezhotovostních úhrad (SEPA Credit Transfer Scheme) je k dispozici od 28. 1. 2008, seznam evropských institucí, které podepsaly smlouvu o přistoupení k systému SCT, je dostupný na webových stranách EPC - www.europeanpaymentscouncil.eu (je aktualizován) Základní principy SCT SCT je prováděn vždy v EUR, výše převodu není omezena, měny účtů nejsou omezeny. Platby musí obsahovat číslo účtu příjemce ve formátu IBAN a kód BIC (do 1. února 2016) pro instituci příjemce. Data jsou přenášena ve formátu XML dle UNIFI (ISO 20022). Platby v systému SEPA Credit Transfer musí být provedeny nejpozději do 1 dne. Zasílaná částka je klientům připisována v plné výši, neboť pro platby v systému je používán systém zpoplatnění tzv. SHARE označení SLEV (plátce i příjemce hradí své bance její poplatky). Současně s platbou je příjemci možno zasílat i referenční informace v délce 140 znaků. SEPA inkasa (SEPA Direct Debit = SDD) Produkt SEPA Direct Debit byl od 2. listopadu 2009 zákazníkům nabídnut v základní Core SDD verzi (určena pro inkasní platby klientů-spotřebitelů) a ve verzi B2B SDD (Business to Business SEPA Direct Debit = systém inkas mezi podnikatelskými subjekty). 35
Do obou systémů SEPA inkas bylo (do dubna 2010) zapojeno již více než 2600 účastníků. Seznam evropských institucí, které podepsaly smlouvu o přistoupení k systémům SDD, je dostupný na webových stranách EPC - www.europeanpaymentscouncil.eu. 36
Vývoj pravidel pro SDD: Pravidla pro SEPA inkasa začala být vyvíjena v roce 2004 v pracovních orgánech Evropské rady pro platební styk, vlivem značné rozdílnosti systémů inkas používaných v jednotlivých zemích byla předmětem velmi zásadních diskusí. Výsledná podoba základního modelu inkas SDD Core vychází z principu, že plátceodběratel služby předává svůj souhlas s inkasem přímo příjemci peněz-dodavateli. Tento postup (někdy nazývaný Credit Mandate Flow - CMF), je založen na důvěře mezi plátcem a příjemcem, přičemž plátce má možnost odvolat inkasovanou platbu, pokud překročila částku, kterou mohl rozumně očekávat. Opakované výhrady řady zemí vůči schválenému základnímu modelu inkas podnítily další vývoj systému SDD. Cílem je připravit takové inovace systému, které umožní minimalizovat některá existující rizika. Jednou z cest je příprava postupu fungujícího jako doplněk základního systému SDD, který umožní bance plátce předem verifikovat existenci souhlasu s inkasem uděleného plátcem příjemci a současně opravňujícího banku inkasovat prostředky z plátcova účtu. K tomuto účelu byl v EPC vyvíjen jednotný elektronický postup pro podávání a zpracování souhlasu, pro který jsou přesně stanovena pravidla a příslušné specifikace, tzv. e-mandate. Na požadavek předávání souhlasu s inkasem prostřednictvím banky plátce (postup dříve označovaný jako Debit Mandate Flow - DMF ) je v rámci SEPA stále více nahlíženo jako na určitý typ doplňkové služby k systému inkas (AOS). V některých zemích budou poskytovatelé platebního styku tento postup nabízet individuálně, v rámci skupin nebo i celé komunity. Základní pravidla pro provádění SEPA inkas: Základní schema SDD vychází z uspořádání, kdy Souhlas k inkasu SEPA (tzv. Mandate) předává plátce přímo příjemci (CMF) a jde tedy zcela mimo jejich banky. Zároveň je u SEPA inkas (v systému SDD Core) možnost inkaso odvolat. Popis systémů SDD je specifikován v příslušných dokumentech Souboru pravidel SDD: SEPA Core Direct Debit Rulebook: schéma bylo původně EPC navrhováno jako jediné, universálně nasaditelné pro všechny typy plátců a příjemců; často je také označováno jako C2B (customer to business, spotřebitel platí inkasem podnikatelskému subjektu). 37
SEPA Business to Business Direct Debit Scheme Rulebook: varianta určená pro realizaci plateb mezi podnikatelskými subjekty. Jde o mírně modifikované schéma, označované B2B. Zúčtovaná inkasa v tomto systému nejsou plátcem odvolatelná, příjemce má větší jistotu konečného zaplacení. Souhlas k SEPA inkasu (tzv. Mandate = Souhlas s inkasem, Souhlas) 13 Vzhledem k zásadním odlišnostem od stávajících zvyklostí stran Souhlasu k SEPA inkasu (dále jen Souhlas) v domácím platebním styku je nutno při úvahách o implementaci zohlednit následující fakta: 1. V rámci popisovaného schématu Souhlas označuje jednoznačné a právně platné vyjádření vůle a souhlasu plátce s tím, že příjemce může opakovaně nebo jednorázově inkasovat z účtu plátce, vedeného v bance plátce, nespecifikovanou částku. 2. Souhlas je spravován příjemcem, který odpovídá za jeho uložení a archivaci (tzv. CMF) a je k tomuto zmocněn plátcem 3. Souhlas musí být příjemcem archivován po dobu, vyžadovanou platnou legislativou jeho země, minimálně však po dobu, plynoucí z možných reklamačních lhůt realizované transakce. 4. Souhlas je realizován v papírové nebo elektronické podobě a musí být opatřen fyzickým nebo elektronickým podpisem (specifikace elektronického podpisu pro jednorázové Souhlasy není zatím řešena). 5. U souhlasu musí být vždy uvedeno, zda je vydán jednorázově nebo pro opakované použití, bez omezení doby platnosti. 6. Klíčové atributy Souhlasu (mandátu) jsou odesílány bankou Příjemce s každou inkasní operací prostřednictvím platebního a zúčtovacího systému bance Plátce. 7. V rámci zvláštních podmínek banky (tzv. AOS) si může banka plátce nechat odsouhlasit uvedené údaje přímo plátcem, rovněž tak v rámci zvláštních podmínek banka příjemce na základě informace od banky plátce může předat příjemci informaci o akceptaci Souhlasu k inkasu plátcem. Tento 13 Jazykové verze odsouhlasené pro SDD Mandate v jednotlivých zemích jsou publikovány na webových stránkách EPC (včetně českého vzoru) 38
souhlas uzavírá plátce s příjemcem a musí být podepsán majitelem účtu nebo zmocněnou osobou. Identifikační číslo příjemce Creditor Identifier ( CID ) Soubory pravidel pro SDD definují tzv. Identifikační číslo příjemce (CID). Jedná se o identifikační číslo, které umožňuje plátci a bance plátce zkontrolovat údaje v Žádosti o inkaso s údaji v Souhlasu k inkasu. Příjemce musí používat toto CID ve všech transakcích v rámci SEPA inkas, musí být uvedeno v Souhlasu k inkasu. CID musí být jedinečné pro daný subjekt (příjemce ale může v rámci SEPA používat více CID). Postupy pro přidělování CID příjemcům jsou stanovovány na národní úrovni. Systém SDD umožňuje využívat existujících národních CID v rámci celé SEPA (součástí CID je i kód vydávající země, který však nemá vazbu na jiné charakteristiky příjemce, jako např. jeho sídlo). Pokud příjemce přechází do banky i v jiné zemi, lze CID zachovat, nová banka příjemce však musí mít možnost ověřit si, že CID je platný (tj. musí mít jistotu identifikace prostřednictvím CID). Pravidla pro vydávání identifikačních kódů stanovuje v ČR (po dohodě s ČBA) Česká národní banka. Pokud příjemce CID nemá, zajistí jeho vydání banka, která vstupuje do vztahu s příjemcem. Způsob provedení inkasa SEPA DD se ve věci časové závislosti účtování zásadně liší od domácích inkas v ČR. U domácích inkas jde o časově navazující účtování (odepsání z účtu plátce, připsání na účet banky příjemce, připsání na účet příjemce), kdy následující účtování je provedeno až na základě uskutečnění předchozího. V případě SEPA DD je v rámci tzv collection (žádosti o inkaso) stanoven den splatnosti a jednotlivá účtování proběhnou v daný den nezávisle na sobě. Z toho důvodu může dojít k řadě situací neprovedení inkasa. Důvody k neprovedení inkasa V Souborech pravidel pro SDD jsou přesně definovány mimořádné stavy během zpracování SEPA inkas, které mohou být důvodem k jejich neprovedení/stornování. Jsou to: Reject zamítnutí transakce bankou plátce, ke kterému dochází z přesně definovaných důvodů (technické důvody zjištěné bankou 39
příjemce, CSM nebo bankou plátce neplatný formát, nesprávný IBAN ). Refusal žádost plátce o zrušení transakce před jejím provedením z jakéhokoliv důvodu na základě přesně dohodnutých pravidel mezi plátcem a bankou. Když dojde ke zrušení transakce po tom, co již proběhla, Refusal se mění na Refund. Refund refundace žádost plátce o refundaci SEPA inkasa jak v případě autorizovaného, tak neautorizovaného inkasa. Žádost o refundaci musí být zaslána bance plátce po zúčtování inkasa. O Refund je možné požádat do 8 týdnů od data, kdy byl účet plátce zatížen, a to bez uvedení důvodu. Když se jedná o neautorizovanou transakci, plátce může žádat svou banku o Refund do 13 měsíců od data, kdy byl jeho účet zatížen. Return zrušení inkasa, které je iniciováno bankou plátce do 5 bankovních dnů po jeho provedení. (B2B do 2 dnů). Reversal jedná se o vrácení finančních prostředků v případě, že inkaso bylo již zaúčtováno a zjistí se, že nemělo být provedeno. Banka plátce je povinna zpracovat Reversal iniciovaný bankou příjemce. Banka příjemce tuto povinnost nemá. Revocation žádost příjemce dočasně odvolat výzvu k inkasu do data dohodnutého s plátcem. Request for cancelation žádost banky příjemce o zrušení transakce ještě před jejím zaúčtováním CSM. 40
SEPA pro platební karty Zdroj: Unicredit Bank Systém SEPA for Cards usnadňuje spotřebitelům používání platebních karet v zemích SEPA stejně snadno jako v tuzemsku. Umožňuje spolehnout se na jedinou platební kartu pro placení účtů i výběry v hotovosti. Držitelé karet mohou provádět úhrady jednou kartou v celé eurozóně, zpracovatelé platebních karet si budou moci konkurovat, služby tak budou spolehlivější a levnější Pravidla SEPA pro platební karty mají dopad hlavně v zemích, kde jsou vedle mezinárodních systémů (především MasterCard a VISA) hojně využívány domácí kartové systémy fungující pouze v rámci dané země. To není situace ČR, kde domácí kartový systém není a používají se pouze mezinárodní systémy. Od. 1.1.2011 musí být všechny běžné platební karty v oběhu vydané v zemích SEPA a používané pro platby nebo výběry hotovosti v EUR vybaveny EMV čipem. Významným indikátorem toho, jak se jednotlivé země s požadavky přechodu na čipovou technologii vyrovnávají, jsou podíly tzv. SEPA compliant karet, platebních terminálů a bankomatů v SEPA oblasti. EPC tyto podíly monitoruje na čtvrtletní bázi. Výsledky za ČR jsou v tomto směru (zejm. v porovnání s řadou ostatních zemí) velmi příznivé: za 3. čtvrtletí 2010 bylo již dosaženo podílů 91,6% u karet, 99,4% POS termínálů a 100% bankomatů. 41
PŘÍLOHA Č. 2: SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK Zkratka Výklad AOS Additional Optional Services doplňkové služby ATM Automated Teller Machine - bankomat BIC B2B CERTIS Bank Identification Code identifikační kód banky, umožňuje automatické zpracování platby, přiděluje SWIFT Business to Business segment podnikové sféry (vztah mezi podnikatelskými subjekty) Czech Express Real Time Interbank Gross System mezibankovní platební systém ČNB CID Creditor Identifier CMF Credit Mandate Flow CSM Clearing and Settlement Mechanism mechanismus pro zúčtování a vypořádání DMF Debit Mandate Flow ECB Evropská centrální banka EHP Evropský hospodářský prostor EMV standard EPC standard pro čipové karty, který zaručuje mezinárodní inreroperabilitu a zvyšuje bezpečnost platebních karet European Payment Council Evropská rada pro platební styk, (Evropská platební rada), koordinační a rozhodovací orgán evropských bank a úvěrových institucí v oblasti plateb EU Evropská unie 42
IBAN Internatioanl Bank Account Number Mezinárodní číslo bankovního účtu ISO International Organisation for Standardisation NASO National Adherence Support Organisation NKV SEPA Národní koordinační výbor SEPA PE-ACH POS terminál PSD Pan-European Automated Clearing House Instituce pro celoevropské automatizované zúčtování Point of sale terminal platební terminál, prostřednictvím kterého je možno realizovat platby platebními kartami Payment Services Directive Směrnice ES o platebních službách na vnitřním trhu RIP Registr příjemců inkas RTGS Real Time Gross Settlement Systém hrubého zúčtování v reálném čase Rulebook Soubor pravidel, Pravidla SECA Single Euro Cash Area Jednotná oblast pro hotovostní služby v eurech SEPA SEPA Roadmap Single Euro Payments Area Jednotná eurová platební oblast, Jednotná oblast pro platby v eurech Cestovní mapa SEPA plán/harmonogram pro zavedení SEPA SCT SEPA Credit Transfer Bezhotovostní úhrada SCF SEPA Cards Framework Rámec pro karty SEPA SDD SEPA Direct Debit SEPA inkaso 43
TARGET II Trans-European Real Time Gross Settlement Express Transfer Systém Transevropský expresní automatizovaný systém hrubého zúčtování v reálném čase PŘÍLOHA Č. 3: SEZNAM ZEMÍ PARTICIPUJÍCÍCH NA PROJEKTU SEPA Země eurozóny: Belgie, Kypr, Estonsko, Finsko, Francie, Řecko, Holandsko, Itálie, Irsko, Lucembursko, Malta, Německo, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko. Ostatní členské země Evropské unie: Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Švédsko a Velká Británie Od 1. července 2013 přistupuje do Evropské unie Chorvatsko. Země Evropského hospodářského prostoru: Island, Lichtenštejnsko a Norsko. Ostatní země, autonomní oblasti, území a kolonie, které přistoupili na SEPA: Švýcarsko, Monako, Gibraltar, Mayotte, Saint Pierre, Miquelon, Francouzská Guyana, Guadeloupe, Réunion, Azory, Madeira, Ceuta, Měli. 44
PŘÍLOHA Č. 4: STATISTIKY 1. SEPA CREDIT TRANSFER Červená křivka vyjadřuje procento SEPA úhrad (SCT) na celkovém objemu převodů (CT). Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím vyšší je míra využití nově zavedeného produktu SEPA. Hodnota 100% by znamenala úplné nahrazení ostatních nástrojů a plný přechod na SEPA produkt. Sloupce v grafu ukazují celkový počet SCT transakcí zpracovaných v rámci infrastruktury v eurozóně. Další podrobnosti naleznete na internetových stránkách ECB 14. 14 http://bit.ly/fpkfol 45
Graf ukazuje podíl SCT na celkovém objemu všech CT iniciovaných v té dané zemí (tzn. CT ve starším formátu, tak ve formátu SEPA). Tyto ukazatele odrážejí současný stav ve všech zemích eurozony. Další podrobnosti naleznete na internetových stránkách ECB 15. 2. SEPA DIRECT DEBIT Graf níže vyjadřuje procento SEPA inkas (SDD) na celkovém objemu inkas (DD). Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím vyšší je míra využití nově zavedeného produktu SEPA. Hodnota 100% by znamenala úplné nahrazení ostatních nástrojů a plný přechod na SEPA produkt. 15 http://bit.ly/fpkfol 46
Sloupce v grafu ukazují celkový počet SDD transakcí zpracovaných v rámci infrastruktury v eurozóně. Další podrobnosti naleznete na internetových stránkách ECB 16. Ukazatele na následujícím grafu vyjadřují podíl SEPA inkasních transakcí (SDD) na objemu všech inkasních transakcí (DD) iniciovaných v té dané zemi (tj. DD ve starším formátu i SDD) 16 http://bit.ly/fpkfol 47
48
FAQ 1. Co znamená SEPA? SEPA je zkratka pro jednotný eurový platební prostor (Single Euro Payments Area, která se skládá z 27 členských států EU, zemí EHP, Islandu a Lichtenštejnska a dále pak z Norska, Švýcarska a Monaka. V systému SEPA pak bude platit standardizovaná metoda pro bezhotovostní platby (bankovní převody a inkasa) 2. Koho se SEPA týká? SEPA se dotýká každého držitele účtu, ať už jednotlivce nebo společnosti 3. Mohu provádět SEPA platby i v jiné měně než v euro? Ne, SEPA platby se dají uskutečnit výhradně v eurech, pro ostatní evropské měny je i nadále možný pouze mezinárodní převod. 4. Co znamená IBAN? IBAN (International Bank Account Number) je formát čísla účtu definovaný mezinárodní normou ISO 13616. Jedná se o mezinárodní bankovní identifikátor určený k jednoznačné identifikaci účtu klienta, banky a země. Může obsahovat až 34 číslic a velkých písmen, z toho: 49