SEPA a jiné formy zahraničního platebního styku

Transkript

1 SEPA a jiné formy zahraničního platebního styku Doc. JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí Katedry financí a proděkan pro výzkum a publikační činnosti Fakulty ekonomických studií VŠFS, a. s. Praha Praha, 12. čerrvna SEPA a jiné formy zahraničního platebního styku Program semináře: 1) Úvod přehled základní právní úpravy ve vazbě na projekt SEPA 2) 3) Struktura obou Nařízení a jeho cíle 4) Přístup k realizaci SEPA produktů ve vazbě na Nařízení 260/2012 a Nařízení 924/2009 5) Realizace SEPA platebních příkazů 6) Národní implementační plán SEPA v ČR 7) SECA regulatorní rámec pro hotovost v EUR 8) Předpoklady pro zahraniční platební styk 9) Diskuse a závěr 2 1

2 Ú v o d Přehled základní právní úpravy ve vazbě na SEPA: Nařízení EP a R (ES) č. 924/2009, o přeshraničních platbách ve Společenství, Nařízení EP a R (EU) č. 260/2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění Nařízení č. 924/2009 a ve znění Nařízení č. 248/2014, kterým se mění Nařízení č. 260/2012, pokud jde o přechod na úhrady a inkasa prováděné v rámci celé Unie, Nařízení EU a R (EU) č. 2015/751 o mezibankovních poplatcích za karetní transakce, Nařízení EP a R č. 847/2015, o informacích doprovázející převody peněžních prostředků, 3 Ú v o d Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/411 kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy, které stanoví technické požadavky na vytvoření, provozování a údržbu elektronického centrálního rejstříku v oblasti platebních služeb a na přístup k informacím v něm obsaženým Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/389 kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy týkající se silného ověření klienta a společných a bezpečných otevřených standardů komunikace 4 2

3 Ú v o d Směrnice EP a Rady (EU) 2015/2366 o platebních službách na vnitřním trhu (mj. ruší směrnici 2007/64/ES)- tzv. PSD II (transpozice do ledna 2018), Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů poslední novela pod číslem 368/2016 Sb. (zapracována IV. směrnice AML), Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, 5 Projekt SEPA vznikl v roce 2002 z iniciativy EPC (The European Payments Council = Evropská rada pro platební styk) jakožto rozhodovacího a koordinačního orgánu evropských bank v otázkách sjednocení podmínek provádění plateb. Deklarovaným účelem EPC je podporovat a prosazovat vytvoření SEPA na principu samoregulace. 6 3

4 Nicméně myšlenky byly založeny již v Tato skutečnost souvisí s vydáním zprávy EK o Realizaci plateb na vnitřním trhu ze září Tento dokument načrtl možnost jednotného trhu plateb v Európe jako potřebu pro fungovaní společného vnitřního trhu. V zprávě se uvádí, že celkové výhody jednotného trhu se dosáhnou jen tehdy, pokud bude možné pro podnikatelé a fyzické osoby převádět peníze tak rychle, spolehlivě a levně z jedné části EU do druhé jako je tomu nyní ve většině členských států. 7 Definice EPC: Jednotná oblast pro platby v eurech (SEPA) bude oblastí, kde budou občané, firmy a další ekonomické subjekty schopné provádět a přijímat v rámci Evropy platby v eurech - přeshraniční i vnitrostátní - za stejných základních podmínek, práv a závazků, bez ohledu na své sídlo. 8 4

5 Integrace domácích a přeshraničních plateb výhradně v měně EUR. Geograficky = 34 zemí - 30 zemí Evropského hospodářského prostoru (=EU 28 + Island, Lichtenštejnsko, Norsko) a dále Monako, Švýcarsko a San Marino. 9 SEPA představuje 36 zemí a cca 530 miliónů obyvatel, 39 mld. operací 10 5

6 11 Vytváření Jednotného prostoru pro platby v eurech postupovalo podle harmonogramu definovaného v dokumentu SEPA Roadmap, který v prosinci 2004 přijala EPC Harmonogram stanovil rozhodné termíny pro období a člení zavádění SEPA na: 1) fázi přípravnou/plánovací ( ) 2) fázi implementační ( ) 3) a fázi migrace ( ) 12 6

7 Zdroj: Národní implementační plán SEPA v ČR, říjen 2013, str SEPA Council (Rada SEPA) v rámci tzv. Euro Retail Payments Board Vytvoření SEPA Rady bylo schváleno Evropskou komisí a Radou guvernérů Evropské centrální banky v červnu Jedná se o společnou iniciativu ECB a EK. Cílem Rady SEPA je podpořit realizaci integrovaného eurového retailového platebního trhu pomocí řádného zapojení všech zúčastněných subjektů a zajistit součinnost ohledně dalších kroků směřujících k realizaci projektu SEPA. Usnadňuje výměnu názorů a společné dohody mezi členy Rady, mimo jiné na pracovních prioritách pro SEPA. V souladu se svým mandátem může poskytovat poradenství a vydávat prohlášení. Rada SEPA sdružuje zástupce jak na straně nabídky, tak na straně poptávky na platebním trhu včetně EPC. Sleduje a podporuje procesy přechodu na systém SEPA. 14 7

8 Radě společně předsedají zástupci Evropské komise a Evropské centrální banky, funguje ve složení: 5 zástupců ze strany uživatelů trhu (spotřebitelé, obchodníci, podniky, národní orgány), 5 zástupců ze strany dodavatelů (Evropská rada pro platební styk, družstevní banky, spořitelny, komerční banky a platební instituce), 4 zástupci z řady členů představenstva, národních centrálních bank (reprezentujících Ekosystém). Rada podporuje realizaci vize SEPA a poskytuje strategický směr pro retailový platební styk v EU, sleduje a podporuje přechod na systém SEPA a zajišťuje transparentnost. Rada nemá pravomoc ukládat závazná opatření. 15 European Payments Council EPC je koordinační a rozhodovací orgán, zastřešující bankovní sektor EU v oblasti eurového platebního styku. Z pověření EK a podporou ECB zajišťovala EPC vývoj schémat a rámců, které pomohou realizovat integrovaný platební trh v eurech. EPC vypracovala pravidla schémat SEPA pro bezhotovostní úhrady, inkaso i rámce SEPA pro platby prováděné platebními kartami, na jejichž základě mohou banky rozvíjet platební produkty SEPA. EPC definovala rámec, který objasňuje, jakými pravidly a postupy se musejí řídit poskytovatelé infrastruktury. Je zodpovědná za rozvoj a vývoj platebních schémat SEPA, jak jsou definovány v SCT a SDD Rulebooks. 16 8

9 Jejím úkolem je podporovat a prosazovat provádění SEPA, připravit jednotnou oblast SEPA a zároveň: zformulovat společný postoj pro fungující spolupráci, zajistit rozvoj a správu SEPA standardů tak, jak jsou definovány v SCT/SDD Rulebooks, vytvořit takové prostředí, kde budou mít všechny zúčastněné strany možnost navrhnout změny stávajících pravidel SEPA, dohlédnout na to, aby SCT/SDD Rulebooks odrážely potřeby trhu, identifikovat problémy, které by mohly jakýmkoliv způsobem ohrozit průběh SEPA projektu a nalézt taková opatření, která podpoří úspěch SEPA. 17 EPC připravuje zásadní dokumenty pro fungování SEPA schémat, vyhlašuje veřejné konzultace, vyhodnocuje připomínky, schvaluje aktualizace dokumentů. je také činná v Customer Stakeholders Forum and Cards Stakeholders Group, kde se setkávají uživatelé s EPC a diskutují technické problémy s SCT, SDD a se schématem platebních karet. 18 9

10 EPC působil do dubna 2015: 19 Nyní působí v této struktuře: 20 10

11 21 V září 2009 vydala Evropská komise nový dokument Dotvoření jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA) plán na období Dokument vymezuje opatření, která mají všechny zúčastněné strany (orgány EU a vnitrostátní orgány, odvětví a uživatelé) splnit během příštích tří let, a to na základě šesti priorit: 1) podpora přechodu na systém SEPA 2) zvýšení povědomí a propagace produktů SEPA 3) vypracování solidního právního prostředí a zajištění souladu 4) podpora inovací 5) dosažení normalizace a interoperability 6) vyjasnění a zlepšení řízení projektu SEPA 22 11

12 Tento plán se zaměřuje především na členské státy, které přijaly euro (předpokládá však zájem i ze strany členských států mimo eurozónu, přestože přechod na SEPA v nich probíhá pomalejším tempem). Postup zavádění standardů SEPA ovlivňují velmi významně i Nařízení 924/2009 a Nařízení 260/2012. Bylo však konstatováno, že proces základů SEPA byl dokončen v r SEPA platební schémata Platební systémy SEPA, jak jsou definovány v SCT a SDD rulebooks umožňují flexibilitu a obsahují volitelných funkcí, které umožňují poskytovatelům platebních služeb přidat funkce a zvýšit tak své základní služby. SEPA platební produkty a služby nabízené zákazníkovi jsou vyvinuty jednotlivými poskytovateli platebních služeb, které působí v konkurenčním prostředí. Vývoj platebních produktů a služeb, na základě plateb SEPA, včetně všech funkcí, které souvisejí s výrobky, je však již mimo rozsah EPC

13 SEPA hladké platby (SCT a SDD) Výhodou pro klienty oproti standardním zahraničním platbám je především: jednodušší vyplnění platebních příkazů, kratší doba od odepsání finančních prostředků k připsání na účet příjemce, platby jsou připisovány v plné původní částce, příkazce a příjemce jsou odpovědní za své vlastní poplatky, plná dosažitelnost účtů Příjemců v rámci SEPA, maximální zaručenou Lhůtu provedení platby, a tudíž výhodu předvídatelnosti pro všechny strany, používání přijatých standardů a datových prvků usnadňuje zahájení a párování plateb založené na STP, systém poskytuje komplexní přenos end -to-end doplňujících informací pro příjemce, buď na strukturovaném, nebo na nestrukturovaném základě. 25 Výhodou pro banky možnost zasílání velkého množství dat za výhodnějších podmínek zvýšení počtu STP transakcí dosažitelnost v rámci SEPA umožnění jednotného zpracování v rámci SEPA včetně odmítnutých a vrácených plateb účastníci si mohou vybrat nejefektivnější a nejlevnější směrování transakcí stanovení dohodnutých cyklů zpracování možnost nabídnout vedle základních prvků i doplňkové služby přispívá ke standardizovanějšímu a nákladově efektivnějšímu zpracovatelskému prostředí 26 13

14 Základní nástroje SEPA: SEPA úhrada (SEPA Credit Transfer = SCT) k dispozici klientům od dubnu 2012 zapojeno účastníci, v květnu 2015 to bylo celkem cca účastníci; říjen , říjen , únor , duben zdroj: duben 2014, listopad 2015, únor 2018, duben 2019 EPC cca 99,4 % euro CT bylo migrováno na SCT v rámci eurozóny zdroj: květen 2015 ECB (novější data nejsou k dispozici ověřeno únor 2018). 27 SCT září 2014 až leden 2018 Měsíc, rok Počet SCT Hodnota v mld. eur Březen ,906,371 44,1 Únor ,408,055 41,8 Leden ,930,465 42,1 Prosinec ,589, Listopad ,207,348 42,5 Říjen ,779, Září ,087, Srpen ,692, Červenec ,346, Červen Květen Duben Březen Únor ,1 Leden ,6 Prosinec ,4 Listopad ,7 Říjen ,1 Září ,2 Zdroj: EBA Clearing, listopad 2016, únor 2018 Měsíc, rok Počet SCT Hodnota v mld. eur Leden ,2 Prosinec ,4 Listopad Říjen Září Srpen Červenec Červen Květen Duben Březen ,3 Únor Leden ,4 Prosinec ,4 Listopad ,8 Říjen ,5 Září Srpen ,4 Červenec ,4 Červen ,9 Květen ,2 Duben ,

15 SEPA instand úhrada (SEPA Inst. Credit Transfer = SCT inst ) k dispozici klientům od listopadu v únoru zapojeno účastníci (bez poskytovatelů z ČR), (stále bez ČR) zdroj: únor 2018, duben 2019 EPC Tento nový systém umožňuje převody v eurech s prostředky, které jsou k dispozici na účtu za méně než deset sekund. Postupně by se do této služby měly zapojit všechny země, resp. jejich poskytovatelé platebních služeb. 29 SEPA inkaso (SEPA Direct Debit = SDD) k dispozici klientům od 2. listopadu 2009 existují dvě verze základní Core - duben 2012 zapojeno účastníků, květen 2015 kolem subjektů; říjen , listopad subjektů, únor , duben (aktivní v ČR 4 banky Fio, JaT, KB a UniCreditbank). verze B2B (Business to Business) duben 2012 zapojeno účastníků, květen 2015 cca 3 400, říjen , listopad , únor , duben (z Česka jen např. KB a UniCreditbank). od listopadu 2010 povinná dosažitelnost všech bank Eurozóny na základě Nařízení č. 924; 30 15

16 na základě toho se po listopadu 2010 očekávala masová migrace na SDD, ale nestalo se tak; v březnu 2011 však pouze cca 1 % všech euro DD bylo migrováno na SDD, v dubnu 2012 vykazuje EPC hodnotu pouze 0,4 % zemí eurozóny; v dubnu 2014 bylo migrováno cca 82,6 % všech DD na SDD; aktuální stav květen ,9 %. pro banky mimo eurozónu bylo stanoveno konečné datum 1. listopad 2014, nyní se mění; 31 SDD září 2014 až leden 2018 core system Měsíc, rok Počet SDD - CS Hodnota v mld. eur March ,7 February ,7 January ,6 December ,6 November ,5 October ,0 September ,1 August ,2 July ,1 June ,5 May ,5 April ,6 March ,5 Únor ,5 Leden ,8 Prosinec ,9 Listopad ,7 Říjen ,2 Září ,6 Zdroj: EBA Clearing- duben 2016, únor 2018 Měsíc, rok Počet SDD - CS Hodnota v mld. eur Leden ,3 Prosinec ,7 Listopad ,8 Říjen ,8 Září ,6 Srpen ,5 Červenec Červen ,8 Květen ,1 Duben ,2 Březen ,6 Únor Leden Prosinec Listopad ,5 Říjen ,5 Září ,4 Srpen ,4 Červenec ,5 Červen ,6 Květen ,8 Duben ,

17 SDD září 2014 až leden 2018 B2B Měsíc, rok Počet SDD B2B Hodnota v mld. eur Leden ,7 Prosinec ,6 Listopad ,7 Říjen ,9 Září ,7 Srpen ,6 Červenec Červen Květen Duben Březen ,7 Únor ,5 Leden Prosinec Listopad ,6 Říjen ,7 Září ,6 Srpen ,5 Červenec ,6 Červen ,8 Květen ,7 Duben ,

18 Podíl SCT na celkovém objemu úhrad (v %) v eurech 35 Podíl SDD na celkovém objemu inkas (v %) v eurech 36 18

19 37 Pro účely SEPA byl v r zprovozněn Registr inkasních příjemců (RIP), který ve spolupráci s ČBA vytvořila a spravuje Česká národní banka. Důvodem vybudování registru RIP jsou požadavky systému SEPA Direct Debit (SDD), kde jedním z údajů vyplňovaných při platbě je tzv. Creditor Identifier (CID, viz dále). Pravidla stanovila ČNB, verze z platí od 4. června 2015 (poslední)

20 Identifikátor má umožnit plátci a jeho bance zkontrolovat údaje o subjektu v žádosti o inkaso s údaji uvedenými v souhlasu s inkasem ( SEPA MANDATE ). Některé země pro účely SEPA využívají identifikační kódy příjemců zavedené již dříve (např. pro vnitrostátní platební styk), v ČR se identifikační kód příjemce inkas nepoužíval. Verze registru ze 6. května 2014 obsahoval 52 subjekty (banky garantující informace např. ČSOB, KB, Commerzbank, CITI, UNI Credit, Sberbank.). Verze č. 77 z 29. května 2015 pak již 101 subjekt, verze č. 87 ze 18. září 2018 čítal 111 subjektů, k pak 231 (verze č. 260). 39 SEPA Card Bude evropská karta bez magnetického proužku? podpora pouze EMV čip a PIN karty, magnetický proužek volitelně, možnost blokování magnetického proužku, magnetický proužek nebude obsahovat data k provedení transakce. standard SEPA Cards Standartisation Volume Book of Requirements verze 7.0 účinná od 7. ledna

21 Podle údajů ECB (duben 2014): Podíl EMV karet na celkovém počtu vydaných karet v EMU konec roku ,43 %, EU 87, 72 %. V prosinci 2013 činilo celkem 79,22 % EMV transakcí z celkového počtu všech karetních transakcí provedených na POS terminálech. Údaj je z června 2014: celkem 77,9 % transakcí ze všech karetních provedených na POS terminálech. Poslední dostupný údaj na ECB prosinec ,6 % (zdroj: ECB listopad 2015) opět není novější datum k dispozici. 41 Bude mít smysl vydávat bezpečné evropské čipové karty? 15% karet z celkového počtu bylo v r použito v zahraničí Pouze 3% karet z celkového počtu bylo použito mimo Evropu 2,2% z celkového objemu trs. v r bylo provedeno v zahraničí z toho: 1,7% v Evropě a 0,5% mimo Evropu Používanostkaret na POS je v zahraničí 3-5x vyšší než na ATM Zdroj: data z prezentace Evropský platební styk, březen

22 ECB a EC podporují vznik nového evropského schématu pro platební karty. náhrada národního schématu mezinárodním posílení pozice VISA a MasterCard co-brandings mezinárodním schématem přetrvávající současná fragmentace, národní schémata by byla zachována a cross-bordertrs. zpracovávány přes VISU a MasterCard aliance s jinými schématy nebo expanze jednoho do celé SEPA oblasti vznik nového schématu tzv. na zelené louce. 43 M-Payments Proč mobilní platby? mobilní telefony dosáhly ve všech státech EU saturace a vysoké úrovně služeb mobilní telefony ideálním kanálem pro platby v SEPA mobilní kanál nabízí obrovskou příležitost pro poskytovatele platebních služeb na rozšíření a obohacení služeb EPC a mobilní operátoři pracují společně na stanovení obchodních pravidel a standardů s cílem vybudovat bezpečný a dlouhodobě důvěryhodný ekosystem pro platby mobilem 44 22

23 45 V rámci EPC ustanovena speciální pracovní skupina. Výsledkem její práce byly dokumenty: White Paper on Mobile Payments verze 4.0, která byla k dispozici od prosince 2012; od 1. června 2016 byla publikována nová verze Mobile Contactless SEPA Card Payments Interoperability Implementation Gaidelines verze 2.0, účinný od listopadu 2011; Mobile Payments Implementation Guidelines veze 2.0, účinný od listopadu 2011; V první fázi se zaměřoval hlavně na bezkontaktní kartové transakce a tzv. remote payments. Cíl dokumentu White Paper a Mobil Contactless informovat poskytovatele služeb a jejich klienty (všechny stakeholdery) o rozhodnutí EPC podporovat mobilní platby poskytnout obchodní důvody pro zavedení mobilních plateb na trh ukázat potenciál pro mobilní platby (různé scénáře pro využití MP) definovat a prioritizovat kategorie mobilních plateb včetně mobilních bezkontaktních plateb speciálně analyzovat kartové mobilní platby

24 Pro koho jsou dokumenty určeny: poskytovatele platebních služeb (banky a platební instituce) a schemata klienty (plátce, příjemce a držitele karet) obchodníky Ale také pro: Mobilní operátory, TSM, výrobce zařízení, dodavatele aplikací, veřejnou správu, regulátory, standardizační instituce. 47 Po veřejné konzultaci zorganizované v roce 2016 zveřejnil EPC v březnu 2017 aktualizovanou verzi Bílé knihy o mobilních platbách. Jeho cílem je přispět k harmonizaci plateb za mobilní telefony v Evropě. Ve srovnání s verzí publikovanou v roce 2012 obsahuje aktualizovaný dokument pro nové typy mobilních plateb a současně se zabývá novými zainteresovanými stranami a technologiemi, které do mobilního systému vstoupily od roku Bílá kniha poskytuje analýzu toho, jak by se mobilní systémy mohly vyvíjet a vzájemně reagovat a podporovat SEPA platby kartou a SCT. Zahrnuje také nové případy použití založené na SCT inst. Nová verze 5.0 dokumentu integruje komentáře a názory, které EPC obdržela prostřednictvím veřejné konzultace a zároveň je sladěna s novou verzí 8.0 SEPA Cards Standardisation Volume

25 M-Paymsnts Vytvořit pan-evropské řešení pro on-line platby, včetně kartových plateb V rámci EPC vytvořena samostatná pracovní skupina pro e- commerce SEPA e-payment Framework Doporučení pro SEPA e-payment řešení, základní požadavky, pravidla a standardy, vymezení rámce pro jednotné fungování Původně bylo zamýšleno, že existující E-Payment schémata se vzájemně propojí a budou poskytovat služby v celé oblasti SEPA (eps, ideal, giropay) V roce 2011 změna koncept MyBank od EBA Clearing. 49 M-Paymsnts and MyBank Pan-evropské řešení pro e-platby prostřednictvím Credit Transfer transakce (nejedná se o kartovou transakci) jedna platební metoda pro on-line nákupy v Evropě iniciace platby přes on-line portál banky iniciativa oznámena v 6/2011, pilot v 5/2012, rollout v létě 2012 provoz zajistí EBA Clearing (vlastní cca 67 bank), provozuje ACH (PE-ACH) pro SCT a SDD (spojuje cca 4600 bank)

26 Jak platba probíhá: zákazník si zvolí na e-shopu jako platební metodu MyBank pop up window, kde zadá název své banky nebo BIC, přesměrování na internetbanking vlastní banky, dojde k běžnému zalogování, předvyplněný formulář pro Credit Transfer se všemi daty nákupu, klient potvrdí. Platby generované mobily a platby v jiných měnách než EUR budou realizovány následně. 51 Problematika Intercharge Fee EC zřídila pracovní skupinu, která má posoudit oprávněnost MIF pro kartové transakce a možnost jejich regulace Důvody: změny v oblasti karet nepostupují dostatečně rychle, nutno vytvořit podmínky pro konkurenční prostředí (nižší ceny, odstranění vstupních bariér, více hráčů, více inovací) MIF omezuje konkurenci, je třeba nastavit správný mix regulace, samoregulace a tlaku konkurenčního prostředí, 52 26

27 Regulace MIF ve světě: Austrálie: MIF průměrně 0,5% pro VISA i MC od r USA: MIF max. 0,21 USD + 5 b.p USD (prevence fraudů) 53 MIF v Evropě - dohody s EC: MasterCard 4/ cross border MIF (vážený průměr): 0,3% kreditní karty 0,2% debetní karty VISA 4/ cross border MIF + domácí (9 zemí) 0,2% debetní karty kreditní karty stále byly v řešení (bude stejné ). Nicméně v EU přijato Nařízení EU a Rady č. 2015/751 o mezibankovních poplatcích za karetní transakce, které od IV. Q 2015 stanoví poplatky

28 Pro podporu implementace SEPA na národní úrovni vnikly National Adherence Support Organization (NASO) Národní koordinační výbory SEPA (NKV) Byly zřízeny v jednotlivých zemích SEPA pro usnadnění organizačních a administrativních záležitostí spojených s přistupováním poskytovatelů platebních služeb k systémům SEPA (v ČR Národní koordinační výbor pro zavedení SEPA v ČR (NKV SEPA). Nicméně ani přesto se nedařilo produkty SEPA zavádět tak, jak EPC předpokládal (až na SEPA Cards). 55 Pravidelné schůzky NKV + dvakrát ročně účast na SEPA EU FORUM (z iniciativy EK). Zasedání SEPA EU FORUM: zapojení veřejné správy do migrace SEPA, zapojení koncových uživatelů do činnosti národních SEPA koordinačních výborů, zřízení SEPA Council, prezentace představitelů jednotlivých zemí aktuální stav zavedení SEPA, iniciativa na vytvoření společného standardu na XML výpisy

29 SEPA EU FORUM: SEPA Migration End Date Preferovaná právní forma stanovení závazného data pro zavedení SEPA (od Doporučení EK, přes Směrnici EK, nebo Nařízení EK) představovalo urychlené zavedení do roku Nakonec bylo vybráno Nařízení (viz dále). Usnesení Evropského parlamentu ze dne : Evropský parlament vyzývá znovu Evropskou komisi, aby stanovila jasný, vhodný a závazný konečný termín pro přechod na nástroje SEPA, a to nejpozději do 31. prosince 2012, po jehož uplynutí již budou muset být všechny platby v eurech prováděny s využitím norem SEPA. 57 Možný problém interoperabilita jednotlivých SEPA clearingových systémů bohužel, dosud není zajištěna celoevropská interoperabilita. Banka nemůže klientovi garantovat provedení SEPA platby, pokud nemá partnerova banka účast u stejného PE-ACH

30 End-date měl zavést dosažitelnost nově i pro SCT. Poskytovatel příjemce, který umožňuje na účet příjemce provádět vnitrostátní úhrady, umožní provádět na tento účet úhrady iniciované plátcem z účtu u poskytovatele nacházejícího se v kterémkoli ČS. A to. bez přechodných období, od nabytí účinnosti, i pro členské státy mimo eurozónu. 59 SEPA Proxy Lookup Scheme Program Proxy Lookup (SPL) zahrnuje výměnu dat nezbytných k zahájení plateb mezi platebními řešeními založenými na proxy na celoevropské úrovni. Jeho cílem je usnadnit interoperabilitu mezi zúčastněnými platebními řešeními. Proxy server funguje jako prostředník mezi klientem a cílovým počítačem (serverem), překládá klientské požadavky a vůči cílovému počítači vystupuje sám jako klient. Přijatou odpověď následně odesílá zpět na klienta. Může se jednat jak o specializovaný hardware, tak o software provozovaný na běžném počítači. Proxy server odděluje lokální počítačovou síť (intranet) od internetu

31 Režim je omezen na vyhledávací funkci s jediným účelem a to zahájit a realizovat platbu. Skutečná platba však není součástí režimu a je pokryta systémem dohlížených plateb v rámci dané zeměpisné oblasti. Zpočátku bude důraz kladen na (mobilní) platby, kdy se číslo mobilního telefonu použije jako náhrada mezinárodního čísla bankovního účtu (IBAN). Předpokládá se, že se systém bude postupem času vyvíjet tak, aby podporoval další typy proxy, identifikátory účtů a případy použití

32 Struktura Nařízení a jeho cíle Nařízení EP a R 924/2009 (ES) Jak konstatuje Zpráva Komise z února 2008, která zkoumala uplatňování bývalého nařízení ES 2560/2001, podařilo se sice snížit poplatky za přehraniční převody v eurech na úroveň vnitrostátních poplatků, ale zároveň se objevily problémy. Tyto byly způsobeny např. odlišnými oznamovacími povinnostmi pro statistické účely, nedostatečností při vymáhání dodržování výše uvedeného nařízení nebo neexistencí autority pro mimosoudní řešení sporů. 63 Struktura Nařízení a jeho cíle 64 Právním základem pro toto Nařízení EP a R (ES) č. 924/2009 byla Směrnice EP a R 2007/64/ES z listopadu 2007, o platebních službách na vnitřním trhu. Nařízení 2560/2001 se vztahovalo pouze na přeshraniční převody a elektronické platební operace (a to vždy ve formě úhrady, neboť přeshraniční převod byl takto definován). Ale.. 32

33 Struktura Nařízení a jeho cíle Ukázalo se, že je vhodné rozšířit oblast působnosti také na oblast inkasa, tedy inkasního způsobu placení coby jednoho ze základních produktů SEPA. 65 Zásada rovných poplatků by měla být uplatňována na platby, které byly zahájeny či ukončeny v písemné podobě či v hotovosti, pokud byly v průběhu provádění platby zpracovány elektronicky. Jde o poplatky související přímo či nepřímo s těmito transakcemi. Bylo konstatováno, že šeků se takto oblast netýká. Struktura Nařízení a jeho cíle Za nepřímé poplatky byly a jsou považovány např. poplatky za vystavení trvalého platebního příkazu nebo poplatky za používání platební karty apod., které by měly být stejné jak pro vnitrostátní, tak i přeshraniční platební transakce v rámci Společenství. Je doporučeno uplatňovat zásadu rovných poplatků, a to z důvodů, aby se zabránilo roztříštěnosti platebních trhů

34 Struktura Nařízení a jeho cíle Každá přeshraniční platby by měla odpovídat jisté vnitrostátní platbě podle předem stanovených kritérií. Těmito kritérii by mohly být např.: způsob, jaký byl dán podnět k platbě, způsob provedení a uložení platby, stupeň automatizace, stanovení případné platební záruky, status klienta, vztah k poskytovateli platební služby, použitý platební prostředek. 67 Struktura Nařízení a jeho cíle Nadále je třeba podporovat standardizaci, a to zejména používání mezinárodního čísla účtu (IBAN) a identifikačního kódu banky (BIC). Proto poskytovatelé platebních služeb poskytují uživatelům platebních služeb IBAN a BIC týkající se daného účtu

35 Struktura Nařízení a jeho cíle Další cíl, vytyčený tímto Nařízením, se týká statistiky. Nařízení hovořilo o vhodnosti přehodnotit do 31. října 2011 zrušení různých oznamovacích povinností vůči regulátorům či jiným orgánům týkající se statistiky přeshraničních plateb založených na zúčtování mezi bankami. 69 Struktura Nařízení a jeho cíle Nadále by měly být vyžadovány pouze statistiky související s platbami ve vazbě na IBAN, BIC a částku transakce nebo základní údaje ve vazbě na daný platební nástroj. To vše však musí být v souladu s potřebami boje proti praní špinavých peněz 70 35

36 Struktura Nařízení a jeho cíle Nařízení konstatovalo, že v současné době existují různé národní modely pro realizaci inkasního způsobu placení. Proto bylo nezbytné zavést společný obchodní model pro inkasa s důrazem na poskytnutí větší právní jistoty se zaměřením na bankovní poplatky. Přechodně bude jistota postavena na stanovení maximální výše vícestranného bankovního poplatku za jednu transakci. 71 Struktura Nařízení a jeho cíle 72 Nařízení stanovilo další zásadu, kterou je dosažitelnost. K podpoře úspěšného zavedení SEPA inkas je důležité, aby všechny účty plátců byly dosažitelné jako je tomu ve vnitrostátních inkasech denominovaných v eurech, jinak plátci a příjemci nebudou moci využívat výhod přeshraničních inkas. Jde o to, že pokud nebudou věřitelé schopni dosáhnout na účty dlužníků, bude nutný vnitřní zásah, který pravděpodobně zvýší náklady. 36

37 Struktura Nařízení a jeho cíle Pokud nebude princip dosažitelnosti povinný pro všechny státy Společenství, účinnost inkasní formy placení nebude úplná a konkurence na evropské úrovni tak zůstane omezená. Povinnost dosažitelnosti zahrnuje právo poskytovatele platebních služeb plátce neprovést inkasní transakci v souladu s pravidly inkasního systému např. z důvodu nepřijetí inkasa, odmítnutí nebo dokonce vrácení inkasa. 73 Struktura Nařízení a jeho cíle 74 Pro splnění inkasa však musí mít poskytovatel platebních služeb dostatek času. Proto Nařízení uvažuje ve své zvláštní části s přechodným obdobím. Dále Nařízení ukládalo zavést účinné a přiměřené postupy pro vyřizování stížností a zjednání nápravy v případě sporů mezi uživatelem platebních služeb a poskytovatelem platebních služeb. Je podporována mezinárodní spolupráce v této oblasti zejména co se týká výměny informací. 37

38 Struktura Nařízení a jeho cíle Nařízení také stanovilo: Vyhodnotit, zda hranice 50 tis. EUR pro sjednocení poplatků za přeshraniční převody a vnitrostátní převody je vhodná a účinná. 75 Struktura Nařízení a jeho cíle Působnost nařízení: Stanovilo cenovou politiku s tím, že poplatky za přeshraniční převody musí být stejné jako poplatky v téže měně uvnitř členského státu, Nařízení se vztahuje na přeshraniční platby podle směrnice 2007/64/ES (tzn. podle zákona č. 283/2009 Sb., o platebním styku) denominované v eurech nebo v národních měnách členských států

39 Struktura Nařízení a jeho cíle Působnost nařízení: Nadále platí možnost dobrovolného rozhodnutí plnit podmínky stanovené tímto nařízením i pro země Společenství, které by jinak toto nařízení plnit nemusely; Nevztahuje se na platební služby poskytovatelů platebních služeb na jejich účet nebo pro jiné poskytovatele. 77 Struktura Nařízení a jeho cíle Nařízení stanoví ve svém čl. 3 následující: Poplatky účtované poskytovatelem platebních služeb uživateli platebních služeb za přeshraniční platby do výše 50 tis. EUR jsou stejné jako poplatky účtované tímto poskytovatelem platebních služeb uživatelům platebních služeb za odpovídající vnitrostátní platby stejné hodnoty a ve stejné měně

40 Struktura Nařízení a jeho cíle Nařízení stanoví ve svém čl. 3 následující: Pokud se členský stát rozhodl o rozšíření uplatňování této povinnosti na svou národní měnu, je vnitrostátní platba prováděna v měně tohoto členského státu považována za platbu odpovídající přeshraniční platbě prováděné v eurech. Toto se týká měn SEK a RON. 79 Struktura Nařízení a jeho cíle Pokud to připadá v úvahu, poskytovatel platebních služeb sdělí uživateli platebních služeb jeho IBAN a BIC a tyto náležitosti by měly být uvedeny také ve výpisy z účtu každého uživatele platebních služeb. Tyto skutečnosti musí být poskytnuty uživatelům platebních služeb bezplatně

41 Struktura Nařízení a jeho cíle Pokud je to vhodné s ohledem na povahu platební transakce: u transakce z podnětu plátce sdělí plátce na žádost poskytovatele platebních služeb IBAN příjemce a BIC poskytovatele platebních služeb příjemce, u transakcí z podnětu příjemce sdělí příjemce na žádost poskytovatele platebních služeb IBAN plátce a BIC poskytovatele platebních služeb plátce. 81 Struktura Nařízení a jeho cíle 82 Dílčí závěr: Hlavní myšlenka původního nařízení zůstala poplatky za přeshraniční platby do výše 50 tis. EUR jsou stejné jako poplatky účtované poskytovatelem platebních služeb uživatelům za odpovídající vnitrostátní platby stejné hodnoty a v měně EUR. Pokud členský stát Společenství se rozhodne dobrovolně uplatňovat toto Nařízení na svou národní měnu, je pak vnitrostátní platba prováděná v této měně považována za platbu odpovídající přeshraniční platbě prováděné v eurech (SEK a RON) Opětovné uvádění BIC a IBAN pro automatizaci zpracování plateb. 41

42 Struktura Nařízení a jeho cíle I nadále platí zásada, že poskytovatel může uživateli platebních služeb účtovat dodatečné poplatky, pokud nebude uživatelem vůči jeho poskytovateli sdělen IBAN a BIC protistran. Poplatky však musí být přiměřené a musí odpovídat nákladům. Poplatky však musí uživatel znát s dostatečným předstihem před tím, že jsou uplatněny. 83 Struktura Nařízení a jeho cíle Co se oznamovací povinnosti týká, nařízení zrušilo k datu 1. ledna 2010 vnitrostátní oznamovací povinnosti uložené poskytovatelům platebních služeb pro účely statistiky platební bilance, které souvisejí s platebními transakcemi do výše 50 tis. EUR. Lze tyto údaje však požadovat a shromažďovat, pokud to nebude mít vliv na zpracování plateb a toto shromažďování bude zcela automatizované

43 Struktura Nařízení a jeho cíle Pokud šlo o vnitrostátní poplatky za inkaso, pak se do výše uvedeného data uplatňóvaly stávající poplatky, ale jen do 1. listopadu Zde však došlo následně s platností Nařízení 260 ke změně. 85 Struktura Nařízení a jeho cíle Dosažitelnost poskytovatel plátce, který umožňuje z platebního účtu plátce provádět vnitrostátní inkaso denominované v eurech, umožní z toho účtu provádět také v rámci přeshraničních transakcí. Uplatňuje se však jen na platby v eurech!! Podmínky musely být splněny do 1. listopadu Podmínka dosažitelnosti se však týkala jen inkas vůči spotřebitelům

44 Struktura Nařízení a jeho cíle Nařízení 260/2012 (EU): Nařízení je složeno z celkem 38 bodů Preambule, 18 článků a přílohou. Nařízení vstoupilo v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku EU, což bylo koncem března, konkrétně dne 30. března Projekt SEPA musí vytvořit společné celounijní platební služby, jež nahradí stávající vnitrostátní platební služby. V důsledku zavedení otevřených, společných platebních norem, pravidel a postupů a prostřednictvím integrovaného zpracování plateb by SEPA měla občanům a podnikům Unie zajistit bezpečné, cenově konkurenceschopné, uživatelsky vstřícné a spolehlivé platební služby v eurech. 87 Struktura Nařízení a jeho cíle Úspěch SEPA je velmi důležitý z hlediska hospodářského a politického. SEPA je plně v souladu se strategií Evropa Tato myšlenka podporuje formování tzv. hospodářské unie, o kterou se současná měnová unie snaží. Proto orgány EU nejenže podporují, ale přímo prosazují dovedení projektu SEPA do praxe v celém rozsahu

45 Struktura Nařízení a jeho cíle Je však nutno konstatovat, že samoregulační úsilí evropského bankovního sektoru prostřednictvím iniciativy SEPA nedostačuje k provedení jednotného přechodu na celounijní schéma pro úhrady a inkasa jak na straně nabídky, tak na straně poptávky. Zejména nebyly dostatečným a transparentním způsobem zohledněny zájmy spotřebitelů a dalších uživatelů. Pouze rychlým a komplexním přechodem na celounijní úhrady a inkasa bude využito všech výhod integrovaného trhu plateb, takže bude možné odstranit vysoké náklady na paralelní provoz starších produktů a produktů SEPA Struktura Nařízení a jeho cíle Proto bylo nutno stanovit pravidla vztahující se na provádění všech úhrad a inkasních transakcí denominovaných v eurech v rámci Unie. V této fázi by však neměly být zahrnuty transakce uskutečňované platebními kartami, neboť společné normy pro platby prováděné platebními kartami v rámci Unie se stále vytvářejí. Do oblasti působnosti těchto pravidel by nemělo spadat ani poukazování peněz, vnitřně zpracované platby, transakce velkých plateb, platby mezi poskytovateli platebních služeb na jejich vlastní účet a platby prostřednictvím mobilního telefonu nebo prostřednictvím jiného telekomunikačního, digitálního nebo informačně technologického zařízení, neboť tyto platební služby nelze srovnávat s úhradami nebo inkasy. 45

46 Struktura Nařízení a jeho cíle Nařízení konstatuje, že praxe ukázala, že kód BIC je nezbytný pouze u malého, zanedbatelného množství případů. Bylo by tedy zjevně neodůvodněné a příliš zatěžující, kdyby všichni plátci a příjemci plateb v Unii byli povinni uvádět kvůli malému počtu případů, kdy je to v současné době nutné, kromě čísla účtu ve formátu IBAN také kód BIC. 91 Struktura Nařízení a jeho cíle 92 Aby mohla být úhrada provedena, musí být platební účet příjemce dosažitelný. Měla by být proto stanovena povinnost dosažitelnosti v rámci celé Unie s cílem podpořit úspěšné zavedení celounijních úhradových a inkasních služeb. Pro zvýšení transparentnosti je dále vhodné sloučit tuto povinnost a povinnost dosažitelnosti inkasa, kterou již stanoví Nařízení (ES) č. 924/2009, do jediného aktu. Veškeré platební účty plátců, které jsou dosažitelné pro vnitrostátní inkaso, by měly být rovněž dosažitelné pro celounijní inkasní schéma. Veškeré platební účty příjemců plateb, které jsou dosažitelné pro vnitrostátní úhradu, by měly být rovněž dosažitelné pro celounijní schéma úhrad. 46

47 Struktura Nařízení a jeho cíle Nařízení dále určuje technické požadavky jednoznačně vymezující prvky, jež celounijní platební schémata, která musejí být vytvořena v rámci vhodných mechanismů pro správu a řízení, musí mít, aby byla zajištěna interoperabilita mezi platebními systémy. Je důležité přijmout opatření k posílení důvěry uživatelů platebních služeb v používání těchto prostředků, zejména u inkasa. Na základě těchto opatření by měli mít plátci možnost dát svým poskytovatelům platebních služeb pokyn, aby omezili inkaso na určitou výši nebo určitou periodicitu a sestavili specifické pozitivní nebo negativní seznamy příjemců. 93 Struktura Nařízení a jeho cíle U všech příslušných transakcí by mělo být od určitého data povinné používání norem vytvořených mezinárodními nebo evropskými normalizačními orgány. V souvislosti s platbami jsou takovými povinnými normami IBAN, kód BIC a norma pro vytváření zpráv finančních služeb ISO XML. Používání těchto norem všemi poskytovateli platebních služeb je proto požadavkem na úplnou interoperabilitu v rámci celé Unie

48 Struktura Nařízení a jeho cíle Aby byl proces přechodu jednotný v zájmu srozumitelnosti a jednoduchosti pro spotřebitele, je vhodné stanovit jedno společné datum přechodu, do kterého by všechny úhrady a inkasní transakce měly tyto technické požadavky splňovat a zároveň ponechat trh otevřený dalšímu rozvoji a inovacím. 95 Struktura Nařízení a jeho cíle Má-li být zajištěna široká veřejná podpora pro SEPA, je zásadní, aby byla zajištěna i vysoká úroveň ochrany plátců, zejména v případě inkasních transakcí. Současné a zároveň jediné celoevropské spotřebitelské schéma inkasních plateb vytvořené EPC poskytuje bezvýhradné právo na vrácení autorizovaných plateb, kdy nebudou kladeny žádné otázky, a to po dobu osmi týdnů od data, kdy byly prostředky odečteny z účtu

49 Struktura Nařízení a jeho cíle Nařízení EP a R č. 260/2012 (EU) stanoví pravidla pro úhrady a inkasní transakce denominované v eurech v rámci Unie, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí v Unii nebo pokud se jediný poskytovatel platebních služeb v rámci platební transakce nachází v Unii. 97 Struktura Nařízení a jeho cíle Toto nařízení se nevztahuje na: platební transakce prováděné mezi poskytovateli platebních služeb a v rámci poskytovatelů platebních služeb, platební transakce zpracovávané a vypořádávané platebními systémy pro velké platby, platební transakce uskutečňované prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku,včetně výběrů hotovosti, pokud není platební karta nebo podobný prostředek použit pouze k získání informací nutných přímo pro provedení úhrady nebo inkasa na platební účet a z platebního účtu identifikovatelného ve formátu BBAN nebo IBAN 98 49

50 Struktura Nařízení a jeho cíle platební transakce prováděné pomocí jakéhokoli telekomunikačního, digitálního nebo informačně technologického zařízení, pokud výsledkem takových platebních transakcí není úhrada ani inkaso na platební účet a z platebního účtu identifikovatelného ve formátu BBAN nebo IBAN, transakce poukazování peněz, platební transakce, při kterých dochází k převodu elektronických peněz. 99 Dosažitelnost: Struktura Nařízení a jeho cíle Poskytovatel platebních služeb příjemce, který je dosažitelný pro vnitrostátní úhradu a vnitrostátní inkaso v rámci platebního schématu, musí být v souladu s pravidly celounijního platebního schématu dosažitelný pro úhradu z podnětu plátce a pro inkaso z podnětu příjemce prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nacházejícího se v kterémkoliv členském státě

51 Struktura Nařízení a jeho cíle Interoperabilita: Platební schémata využívaná poskytovateli platebních služeb za účelem provádění úhrad a inkasa musí splňovat tyto podmínky: a) pravidla těchto schémat jsou stejná pro vnitrostátní a přeshraniční úhrady v rámci Unie a obdobně pro vnitrostátní a přeshraniční inkasní transakce v rámci Unie; b) účastníci platebního schématu představují většinu poskytovatelů platebních služeb ve většině členských států a představují většinu poskytovatelů platebních služeb v Unii, přičemž se v úvahu berou pouze poskytovatelé platebních služeb, kteří úhrady, popřípadě inkaso poskytují Přístup k realizaci SEPA produktů ve vazbě na Nařízení Poskytovatelé platebních služeb provádějí úhrady a inkasní transakce za těchto podmínek: musí používat identifikátor platebního účtu ve formě IBAN, musí používat při převodu platebních transakcí jiným poskytovatelům platebních služeb nebo prostřednictvím platebního systému malých plateb formát zpráv podle normy ISO XML, musí zajistit, aby uživatelé platebních služeb používali pro identifikaci platebních účtů identifikátor platebního účtu ve tvaru IBAN, bez ohledu na to, zda se poskytovatel plátce a poskytovatel příjemce nebo jediný poskytovatel platebních služeb účastnící se platební transakce nacházejí v témže členském státě nebo v různých členských státech. 51

52 Přístup k realizaci SEPA produktů ve vazbě na Nařízení musí zajistit, aby v případě, že uživatel platebních služeb, jenž není spotřebitel nebo mikropodnik, dává podnět k jednotlivým úhradám nebo jednotlivým inkasům, které nejsou předávány jednotlivě, nýbrž jsou předány hromadně ke zpracování, nebo je přijímá, byly používány formáty zpráv ve tvaru XML, 103 Přístup k realizaci SEPA produktů ve vazbě na Nařízení Informace, které musí plátce sdělit poskytovateli plátce. Jedná se v podstatě o náležitosti platební transakce: jméno/název platebního plátce nebo číslo účtu plátce ve formátu IBAN, částka úhrady, číslo platebního účtu příjemce ve formátu IBAN, jméno/název příjemce, pokud je k dispozici, v) případně doplňující informace

53 Přístup k realizaci SEPA produktů ve vazbě na Nařízení Poskytovatel platebních služeb plátce musí zajistit poskytovateli platebních služeb příjemce následující údaje: jméno/název plátce, číslo platebního účtu plátce ve formátu IBAN, částka úhrady, číslo platebního účtu příjemce ve formátu IBAN, případně doplňující informace, případně identifikační kód příjemce, jméno referenční strany příjemce, případně účel úhrady, případně kategorie účelu úhrady. 105 Přístup k realizaci SEPA produktů ve vazbě na Nařízení Kromě skutečností uvedených výše, které se týkají v podstatě povinností plátce, uvádí poskytovatel platebních služeb plátce další povinné údaje: kód BIC poskytovatele platebních služeb plátce (je umožněno dohodnout se i jinak), kód BIC poskytovatele platebních služeb příjemce (je umožněno dohodnout se i jinak), identifikační kód platebního schématu, den vypořádání úhrady, referenční číslo poskytovatele platebních služeb plátce vztahující se ke zprávě o úhradě

54 Přístup k realizaci SEPA produktů ve vazbě na Nařízení Poskytovatel platebních služeb příjemce musí pak poskytnout nebo zpřístupnit příjemci tyto údaje: jméno/název plátce, částka úhrady, případně doplňující informace Přístup k realizaci SEPA produktů ve vazbě na Nařízení Pro inkasní způsob placení pak musí platit tato pravidla: Příjemce poskytnul společně s prvním inkasem následující údaje: typ inkasa (trvalé, jednorázové, první, poslední nebo zrušené), jméno/název příjemce, číslo platebního účtu příjemce ve formátu IBAN, na který má být připsána inkasovaná částka, jméno/název plátce, pokud je k dispozici, číslo platebního účtu plátce ve formátu IBAN, ze kterého má být odepsána inkasovaná částka, jedinečný referenční údaj zmocnění k inkasu, 54

55 Přístup k realizaci SEPA produktů ve vazbě na Nařízení pokud plátce udělil zmocnění k inkasu po dni 31. března 2012, datum podpisu zmocnění k inkasu, inkasovaná částka, identifikátor příjemce, pokud zmocnění k inkasu převzal jiný příjemce než příjemce, který zmocnění k inkasu vydal, identifikátor původního příjemce, který zmocnění k inkasu vydal, případně doplňující informace příjemce určené plátci, případně účel inkasování, případně kategorie účelu inkasování. 109 Přístup k realizaci SEPA produktů ve vazbě na Nařízení Dále musí poskytovatel platebních služeb příjemce zajistit, aby plátce dal souhlas jak příjemci, tak poskytovateli platebních služeb plátce (a to jak přímo metoda DMF, tak nepřímo metoda CMF). Poskytovatel příjemce musí poskytnout poskytovateli plátce tyto údaje: kód BIC poskytovatele platebních služeb příjemce (je umožněno dohodnout se i jinak), kód BIC poskytovatele platebních služeb plátce (je umožněno dohodnout se i jinak), jméno/název referenční strany plátce,

56 111 Přístup k realizaci SEPA produktů ve vazbě na Nařízení identifikační kód referenční strany plátce, jméno/název referenční strany příjemce, identifikační kód referenční strany příjemce, identifikační kód platebního schématu, den vypořádání inkasování, referenční údaj poskytovatele platebních služeb příjemce vztahující se k inkasování, typ zmocnění k inkasu, typ inkasa (trvalé, jednorázové, první, poslední nebo zrušené), Přístup k realizaci SEPA produktů ve vazbě na Nařízení 112 jméno/název příjemce, číslo platebního účtu příjemce ve formátu IBAN, na který má být připsána inkasovaná částka, jméno/název plátce, pokud je k dispozici, číslo platebního účtu plátce ve formátu IBAN, ze kterého má být odepsána inkasovaná částka, jedinečný referenční údaj zmocnění k inkasu, datum podpisu zmocnění k inkasu, pokud plátce vydal zmocnění k inkasu po 31. března 2012, inkasovaná částka, jedinečný referenční údaj zmocnění k inkasu poskytnutý původním příjemcem, který zmocnění k inkasu vydal, 56

57 Přístup k realizaci SEPA produktů ve vazbě na Nařízení identifikátor příjemce, identifikátor původního příjemce, který vydal zmocnění k inkasu (pokud zmocnění k inkasu převzal jiný příjemce než příjemce, který zmocnění k inkasu vydal), případně doplňující informace příjemce určené plátci. 113 Přístup k realizaci SEPA produktů ve vazbě na Nařízení Poskytovatel platebních služeb plátce musí poskytnout nebo zpřístupnit plátci tyto údaje: jedinečný referenční údaj zmocnění k inkasu, identifikátor příjemce, jméno/název příjemce, inkasovaná částka, případně doplňující informace, identifikační kód platebního schématu

58 Přístup k realizaci SEPA produktů ve vazbě na Nařízení U inkasa plátce v roli spotřebitele musí mít právo dát svému poskytovateli platebních služeb pokyn, aby: omezil inkaso na určitou částku nebo periodicitu, případně obojí, v případě, že zmocnění k inkasu v rámci platebního schématu nestanoví právo na vrácení peněžních prostředků, ověřil před odepsáním částky z platebního účtu každou inkasní transakci a zkontroloval, zda částka a periodicita zadané inkasní transakce odpovídá částce a periodicitě stanovené ve zmocnění k inkasu, a to na základě informací týkajících se zmocnění k inkasu, případně veškerá inkasa zablokoval. 115 Přístup k realizaci SEPA produktů ve vazbě na Nařízení 116 Je nutno zdůraznit, že jakákoliv platná autorizace k pravidelnému inkasu v rámci stávajícího platebního schématu udělená příjemci před 1. únorem 2014 zůstává v platnosti i po tomto dni a je považována za souhlas udělený poskytovateli platebních služeb plátce k provádění pravidelného inkasa ve prospěch tohoto příjemce v souladu s tímto Nařízením, pokud neexistují vnitrostátní právní předpisy nebo zákaznické dohody, které zajišťují zachování platnosti zmocnění k inkasu. 58

59 Přístup k realizaci SEPA produktů ve vazbě na Nařízení S ohledem na preambuli tohoto nařízení sdělují kódy BIC plátci nebo příjemci svým poskytovatelům, a to: u vnitrostátních převodů do 1. února 2012, u přeshraničních převodů do 1. února Po 1. únoru 2014 v případě vnitrostátních platebních transakcí a po 1. únoru 2016 v případě přeshraničních platebních transakcí poskytovatelé platebních služeb nesmí požadovat, aby uživatelé platebních služeb uváděli kód BIC poskytovatele platebních služeb plátce nebo poskytovatele platebních služeb příjemce. 117 Přístup k realizaci SEPA produktů ve vazbě na Nařízení Lhůty implemetace: Úhrady i inkasa v rámci zemí eurozóny musejí být realizovány jak ve vnitrostáním, tak přeshraničním platebním styku s účinností od 1. února Je možno ale užít výjimku do 1. února Nařízení 248/2014 tento termín koriguje na 1. srpna Co se vícestranného poplatku týká, nelze jej užít po 1. listopadu 2012 u přeshraničních plateb a s účinností od 1. února 2017 v případě vnitrostátních plateb

60 Přístup k realizaci SEPA produktů ve vazbě na Nařízení Lhůty implemetace Nařízení 248/2014 dále říká: Členské státy mohou dále povolit poskytovatelům platebních služeb, aby do 1. února 2016 poskytovali uživatelům platebních služeb u vnitrostátních platebních transakcí konverzní služby, a umožnili jim tak i nadále používat číslo účtu ve formátu BBAN místo IBAN a to pod podmínkou, že je zajištěna interoperabilita pomocí technicky proveditelné a bezpečné konverze čísla účtu ve formátu BBAN plátce a příjemce na příslušný identifikátor platebního účtu Přístup k realizaci SEPA produktů ve vazbě na Nařízení Poskytovatelé platebních služeb, kteří nabízejí platební služby denominované v eurech a nacházejí se v členském státě, jehož měnou není euro, musí v případě, že nabízejí platební služby denominované v eurech, dodržovat dosažitelnost od 31. října Je-li však euro jako měna některého takového členského státu zavedeno před 31. říjnem 2015, poskytovatel platebních služeb, který se nachází v tomto členském státě, musí dodržovat článek 3 do jednoho roku ode dne, kdy se daný členský stát stal členem eurozóny. 60

61 Přístup k realizaci SEPA produktů ve vazbě na Nařízení Pozor platné i pro Českou republiku: Poskytovatelé platebních služeb nacházející se v členském státě, jehož měnou není euro, a uživatelé platebních služeb využívající platební službu v takovém státě musí dodržovat požadavky stanovené v technických požadavcích na úhrady a inkasa, a to od 31. října Realizace SEPA platebních příkazů

62 Realizace SEPA platebních příkazů Shrnutí: Mezi podstatné náležitosti platebního příkazu pro SEPA platbu patří v současné době následující údaje: číslo účtu plátce a příjemce ve tvaru IBAN, částka v EUR, slovní název plátce (jméno, obchodní jméno), slovní název příjemce (dtto), BIC banky příjemce, podpis plátce nebo jiný autentifikační kód. 123 Přístup k realizaci SEPA produktů ve vazbě na Nařízení

63 Realizace SEPA platebních příkazů obr. zdroj: ČBA 125 Realizace SEPA platebních příkazů Předpokladem pro řádné provedení příkazu k inkasu je souhlas plátce s inkasem, které vůči jeho účtu dává příkazce. Tento souhlas může být dán dvojí formou: na bázi kontroly souhlasu s inkasem na účtu plátce (inkasovaného); tato metoda se označuje jako DMF (Debet Mandate Flow), na bázi kontroly souhlasu s inkasem na účtu příjemce (tedy příkazce); tato metoda se označuje jako CMF (Credit Mandate Flow), Systém SCT na bázi core systémi využívá metodu CMF, na bázi B2B pak metodu DMF

64 Realizace SEPA platebních příkazů Pro metodu DMF je potřeby vyhotovit tzv. mandát, který mezi sebou uzavírají plátce a příjemce v písemné nebo elektronické formě. Tento mandát je předán nebo zaslán bance příjemce, která jej uschovává pro případné potřeby reklamací. 127 Realizace SEPA platebních příkazů

65 Realizace SEPA platebních příkazů Kroky při realizaci SDD probíhají následovně: Příjemce peněţních prostředků zasílá plátci tzv. Pre-Notification (např. účet za telefon) 14 dní před splatností inkasa, Vlastní výzvu k inkasu zasílá příjemce zpravidla 5 dní před splatností inkasa, nejdříve však 14 dní před jeho splatností a nejpozději 2 dny. Výzva k inkasu je vždy doplněna základními údaji ze SEPA mandátu (souhlas k inkasu). Příjemce je povinen uvést zda se jedná o první nebo jednorázovou výzvu k inkasu. Pro přímá inkasa jsou určeny všechny platební klientské účty, není-li klientem předem určeno jinak. Z důvodu omezení kurzových rizik v případě výplaty náhrad (refund), je vhodnější provádět přímá inkasa pouze z účtů vedených v EUR. 129 Realizace SEPA platebních příkazů Vypořádání přímého inkasa, zatížení účtu plátce a připsání inkasované částky probíhá v jeden den, jedná-li se o den pracovní, v případě státního svátku může dojít k posunutí splatnosti o 1 den. Vypořádání se uskutečňuje výhradně v EUR. Zásadní rozdíl mezi vnitrostátními a SEPA inkasy je, že banka příjemce v okamžiku vyslání výzvy k inkasu bance plátce zároveň předúčtuje požadovanou finanční částku předepsanou splatností ve prospěch účtu příjemce

66 Realizace SEPA platebních příkazů obr. zdroj: ČBA 131 Realizace SEPA platebních příkazů 132 Kód příjemce inkasa: Ve smyslu příslušných pravidel Roolbook pro SDD, atribut AT 02 je třeba v mandátu uvést mimo jiných náležitostí také kód příjemce inkasa. Tento kód (CID - Creditor Identifier) jednoznačně identifikuje příjemce inkasa. Česká národní banka z titulu své zákonné povinnosti řídit platební styk a po dohodě s Českou bankovní asociací stanovila Pravidla pro vedení registru příjemců inkas v České republice. Registr eviduje příjemce inkas v ČR pro potřeby inkasa SEPA Direct Debit (v EUR), tj. příjemce mající účty pro příjem inkasních plateb v EUR v bankách v ČR. 66

67 Realizace SEPA platebních příkazů Identifikátor má umožnit plátci a jeho bance zkontrolovat údaje o subjektu v žádosti o inkaso s údaji uvedenými v souhlasu s inkasem ( SEPA MANDATE ). Některé země pro účely SEPA využívají identifikační kódy příjemců zavedené již dříve (např. pro vnitrostátní platební styk), v ČR se identifikační kód příjemce inkas nepoužíval. 133 Realizace SEPA platebních příkazů Kód CID má tvar CZkkZZZnnnnn, kde: kk je kontrolka modulo 97, ZZZ nepoužívá se vyplňují se písmena ZZZ, nnnnn je číslo od do 99999, které jednoznačně určuje příjemce inkas

68 Realizace SEPA platebních příkazů Jednotlivý záznam v registru má tyto atributy: kód CID, název subjektu příjemce, IČ příjemce, kontaktní údaj příjemce určený ke zveřejnění (nepovinný) obvykle webová adresa, případně či další údaje dle volby příjemce, kontaktní údaj příjemce pro potřeby ČNB, datum počátku platnosti kódu CID, kód platebního styku (dle Číselníku CPS), která garantuje výše uvedené údaje o příjemci, datum poslední změny údajů (technický, informativní údaj) a záznam o důvodu změny. 135 Realizace SEPA platebních příkazů Něco o tzv. R transakcích Refunds je nárok plátce na vrácení finančních prostředků odepsaných z účtu na základě výzvy k inkasu. V případě autorizované platby může plátce požádat o vrácení platby do 6-ti týdnů od odepsání. V případě neautorizované platby do 1 roku, nejpozději však 2 bankovní pracovní dny po tomto termínu. Banka plátce je pak oprávněna zatížit účet banky příjemce a povinna připsat peněžní prostředky plátci. Zatížení příjemce jeho bankou není Souborem pravidel řešeno. Plátci náleží také úroková kompenzace

69 Realizace SEPA platebních příkazů Něco o tzv. R transakcích pokračování: Rejects je odmítnutí výzvy k inkasu z důvodu technických problémů některého z účastníků procesu SEPA, bankou plátce z důvodu, který je obecně uznán účastníky procesu nebo z podnětu plátce ještě před splatnosti žádosti k inkasu. Returns je odmítnutí výzvy k inkasu po splatnosti, nejpozději však 5 bankovních pracovních dní po splatnosti. 137 Realizace SEPA platebních příkazů Něco o tzv. R transakcích pokračování: Reversals zrušení výzvy k inkasu po splatnosti z podnětu příjemce, banka příjemce není povinna tuto službu nabízet, banka plátce však ano. Tuto R operaci může použít i banka příjemce z důvodu např. vlastní chyby. Banka plátce nezkoumá důvod toto operace

70 Realizace SEPA platebních příkazů Něco o tzv. R transakcích pokračování: Revocations jde o požadavek na zrušení výzvy k inkasu z podnětu příjemce platby před splatností. Tato služba je prováděna na základě bilaterální smlouvy mezi příjemcem a bankou příjemce, není součástí schématu pro přímá inkasa. Requests for cancellations jedná se o žádost banky příjemce o zrušení výzvy k inkasu před jeho akceptací. Provádí se na základě smlouvy mezi bankou příjemce a CSM, není součástí schématu. 139 Realizace SEPA platebních příkazů Aditional Optional Service (doplňkové služby pro SEPA). Doplňkový nepovinný servis nebo taky zvláštní podmínky mohou být poskytovány bankami u SEPA hladkých plateb a rovněž tak u SEPA inkas. Nesmí mít vliv na mezibankovní standardy dané Pravidly EPC

71 Realizace SEPA platebních příkazů Zvláštní podmínky banky vůči svému klientovi bez vlivu na jinou banku: Tyto služby mohou být poskytovány individuálními bankami nebo skupinou bank Nemusí být publikované na veřejně dostupné webové stránce (na rozdíl od Pravidel EPC) Příkladem AOS jsou například: Vykonávání většího množství kontrol než vyžaduje Směrnice. Tyto kontroly musí být dohodnuty mezi bankou a klientem. Příklad je archivace Souhlasů k inkasu v bance plátce a jejich kontrola při přijetí Výzvy k inkasu. (při využití můžeme mluvit o SDD DMF). Služba týkající se poskytnutí BIC kódu, když klient uvede IBAN. Podporovat ve zprávách pro klienty zvláštní znaky v jazyku (jedná se především o bulharštinu, řečtinu). Generování IBANu při předložení BBANu, kódu banky a BICu. 141 Realizace SEPA platebních příkazů Uvedené příklady jasně ukazují, že tento typ služeb je nezávislý od schémata a můžou být nabízeny pro jiné typy plateb, jako TARGET platby nebo platby provedené prostřednictvím korespondenčního bankovnictví. Společné zvláštní podmínky pro více bank: Jsou to AOS, které více bank poskytuje svým klientům jako služby nad rámec daných Pravidel základního schématu. Tyto AOS jsou předmětem vztahu mezi bankami a jejich zákazníky na trhu. AOS poskytované lokáními, národními a Pan-evropskými společenstvími bank, např. doplňkových datových prvků v XML standardu (ISO 20022). Může se týkat plateb, inkas nebo výpisů z účtu

72 Realizace SEPA platebních příkazů Kdo stanovuje a řídí tyto zvláštní podmínky? Tato AOS jsou definována společenstvím jejich vlastníků. Musí být definovány principy fungování a dodržování dohodnutých principů všemi členy společenství. Tuto roli mohou převzít například bankovní asociace. Mohou se však dohodnout i skupiny bank. Jedna z možností může být dohoda o provádění SEPA inkas na základě kontroly souhlasu k inkasu s došlou výzvou k inkasu. Tento postup určitě vnese více důvěry klientů k tomuto novému produktu (metoda DMF). 143 Realizace SEPA platebních příkazů Pro zúčtování platebních příkazů na bázi SCT a SDD byl dotvořen platební systém STEP2. Systém STEP2 lze jej charakterizovat jako Pan- Evropský Automatizovaný Zúčtovací Systém (PE- ACH) pro přeshraniční převody a domácí platby velkého objemu na bázi hromadných plateb (bulk payments) v EUR

73 Realizace SEPA platebních příkazů Původně byl postaven proto, aby zajišťoval zúčtování přeshraničních převodů podle Nařízení 2560/2001. Zpracovával platby ve formátu XML (zprávy XCT XML Credit Transfer) pro 105 přímých účastníků. Pokud zprávy mají formát SWIFT Fin (zprávy typu MT), STEP2 byl konvertorem změní na typ XML. Vzhledem k tomu, že byl nízkonákladový a založený na moderních technologiích zpracování, byl vybrán jako nástroj pro zúčtování plateb SEPA. 145 Realizace SEPA platebních příkazů Je tedy postaven pro zpracování všech typů plateb ve formě SCT a SDD pro drobné platby a platby velkého rozsahu ve standardním režimu zpracování. Účastníci systému mohou posílat soubory již od hod. dne D-1, tj. v den, který předchází zúčtovacímu dni D. Cut-off time je pak hod. dne D-1. Po této hodině, ale před hod. dne D systém STEP2 propočítává hrubou bilanci na bázi bilaterálních vazeb jednotlivých členů a připravuje zúčtovací soubory

74 Tisíce 9/ / / /2014 1/2015 2/2015 3/2015 4/2015 5/2015 6/2015 7/2015 8/2015 9/ / / /2015 1/2016 2/2016 3/2016 Realizace SEPA platebních příkazů - systém STEP2 147 Realizace SEPA platebních příkazů Počet a objem SCT zpracovaný v rámci STEP Počet SCT Lineární (Počet SCT) Hodnota SCT v mld. EUR Lineární (Hodnota SCT v mld. EUR) Zdroj: EBA Clearing. [on-line] [cit ]. Vlastní zpracování. Dostupné z: N=STEP2-Statistics-L=EN.aspx

75 Tisíce Tisíce Realizace SEPA platebních příkazů Počet a objem SDD core zpracovaný v rámci STEP Počet SDD - core Lineární (Počet SDD - core) Hodnota v mld. eur Lineární (Hodnota v mld. eur) 149 Zdroj: EBA Clearing. [on-line] [cit ]. Vlastní zpracování. Dostupné z: L=EN.aspx Realizace SEPA platebních příkazů Počet a objem SDD B2B zpracovaný v rámci STEP ,5 3,3 3,1 2,9 2,7 2,5 2,3 2,1 1,9 1,7 1,5 Počet SDD - B2B Lineární (Počet SDD - B2B) Hodnota v mld. eur Lineární (Hodnota v mld. eur) 150 Zdroj: EBA Clearing. [on-line] [cit ]. Vlastní zpracování. Dostupné z: L=EN.aspx 75

76 Realizace SEPA platebních příkazů Podíl počtu transakcí v eurech vybraných platebních systémů v % Target CLS (jen EUR) STEP1/EURO1 STEP Target 13 9,4 7,5 4,3 1 CLS (jen EUR) 6,2 4,8 3 1,7 0,4 STEP1/EURO1 8,8 6,5 5,5 3 0,6 STEP , Zdroj: ECB. Payment statistics. Říjen [on-line] [cit ]. Vlastní zpracování. Dostupné z: Realizace SEPA platebních příkazů Podíl objemu transakcí v eurech vybraných platebních systémů v % Target CLS (jen EUR) STEP1/EURO1 STEP Target 73,7 72,3 74,2 70,4 67,2 CLS (jen EUR) 18,9 20,2 19,4 22,9 25,7 STEP1/EURO1 7,2 7,2 6 6,1 5,6 STEP2 0,2 0,3 0,4 0,6 1,5 Zdroj: ECB. Payment statistics. Říjen [on-line] [cit ]. Vlastní zpracování. Dostupné z: 76

77 Národní implementační plán SEPA v ČR NKV SEPA vznikl v listopadu 2008 rozhodnutím prezidia České bankovní asociace. Členy NKV SEPA jsou zástupci: České národní banky, Ministerstva financí ČR, Hospodářské komory ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR, České asociace treasury, Sdružení českých spotřebitelů, Sdružení pro bankovní karty a experti ČBA. 153 Národní implementační plán SEPA v ČR 154 Existuje jeho II. verze z října V ní se praví: Především pro finanční instituce poskytující služby platebního styku toto nařízení znamená v dostatečném předstihu (v ČR před ) upravit své platební systémy, procesy, interní předpisy a dokumentaci pro klienty. Současně poskytovatelé platebních služeb nesou profesní odpovědnost za včasnou komunikaci nezbytných změn svým klientům. Nejvíce zasaženým klientským segmentem budou korporátní klienti, kteří provádí platební styk v EUR a kteří budou povinni upravit své účetní systémy tak, aby je přizpůsobili jednotným SEPA požadavkům (technicky založeným na komunikaci v XML formátu). S tím úzce souvisí riziko časově koncentrované poptávky ze strany firemních klientů po IT SEPA řešeních. Martin Kadorík, předseda NKV pro SEPA, Úvod materiálu. 77

78 Národní implementační plán SEPA v ČR Cílem implementačního plánu SEPA je v návaznosti na vydané Nařízení č. 260/2012 stanovit jednotlivé kroky, které povedou k úspěšnému ukončení procesu implementace SEPA v České republice. Zároveň by měl implementační plán sloužit jako jeden ze základních komunikačních nástrojů při přechodu na SEPA standardy v České republice pro širokou veřejnost. 155 Národní implementační plán SEPA v ČR Hlavními cíli činnosti NKV SEPA jsou: sledování vývoje při vytváření SEPA (včetně zásadních regulačních a samoregulačních opatření přijímaných nebo doporučovaných na úrovni evropských orgánů), kontrola a monitorování implementace SEPA v České republice, koordinace transformačních procesů v platebním styku na služby SEPA, pozitivní průřezová komunikace, zaměřená na zvýšení informovanosti o projektu SEPA, zajištění přípravy Národního plánu implementace SEPA pro Českou republiku. Zástupci NKV SEPA se pravidelně účastní zasedáni organizovaných EK pro koordinační orgány všech členských zemi EU

79 Národní implementační plán SEPA v ČR Požadavky pro zpracování SEPA úhrad a SEPA inkas dle Nařízení č. 260/2012. Požadavky, které musí splnit klienti: Při zasílání plateb v EUR v rámci členského státu i mimo něj v rámci SEPA musí používat identifikátor platebního účtu ve formátu IBAN. Při dávkovém zadání SEPA platebních příkazů musí klient (není-li spotřebitel nebo mikropodnik) použít formát XML. 157 Národní implementační plán SEPA v ČR Požadavky, které muset splňovat poskytovatelé platebních služeb: používat při zpracování SEPA plateb identifikátor účtu ve formátu IBAN, při zaslání transakcí v EUR do jiných bank v rámci EHP používat stanovený formát (XML), předávat přesně definované údaje, které si poskytovatelé platby musejí poskytnout mezi sebou a poskytnout nebo zpřístupnit svým klientům

80 Národní implementační plán SEPA v ČR 159 s žádostí o inkaso zasílat řadu povinných údajů (banka příjemce musí bance plátce v případě inkasa poskytnout BIC banky příjemce, BIC banky plátce, jméno/název referenční strany plátce, identifikační kód referenční strany plátce, jméno/název referenční strany příjemce, identifikační kód referenční strany příjemce, identifikační kód platebního schématu, den vypořádání inkasování, referenční údaj banky příjemce vztahující se k inkasování, typ zmocnění k inkasu, typ inkasa, jméno/název příjemce, číslo platebního účtu příjemce ve formátu IBAN, jméno/název plátce, číslo platebního účtu plátce ve formátu IBAN, jedinečný referenční údaj zmocnění k inkasu, datum podpisu zmocnění k inkasu (pokud bylo vydáno po 31. březnu 2012), inkasovanou částku, identifikátor příjemce, identifikátor původního příjemce, případně doplňující informace příjemce určené plátci), Národní implementační plán SEPA v ČR banky v ČR nebudou moci od 1. února 2016 vyžadovat BIC od klientů pro SEPA transakce, poskytnout, pokud bude banka v případě inkasa v roli banky plátce, plátci jedinečný referenční údaj zmocnění k inkasu, identifikátor příjemce, jméno/název příjemce, inkasovanou částku, identifikační kód platebního schématu, případně doplňující informace

81 Národní implementační plán SEPA v ČR Poskytovatelé platebního styku musí zajistit, aby: příjemce inkasa spolu s prvním inkasem a jednorázovým inkasem a s každou další následující transakcí poskytnul jedinečný referenční údaj k zmocnění inkasa, identifikátor příjemce, plátce inkasa dal souhlas jak příjemci, tak bance plátce, plátce inkasa (spotřebitel) mohl omezit inkaso na určitou částku a periodicitu, plátce inkasa (spotřebitel) mohl zablokovat veškerá inkasa ze svého účtu. 161 Národní implementační plán SEPA v ČR Zdroj: Národní implementační plán SEPA v ČR, říjen 2013, str

82 SECA - regulatorní rámec pro eurovou hotovost Single Euro Cash Area (SECA) Plán na vytvoření SECA byl vyvinut v úzké spolupráci s Výborem pro bankovky Eurosystému, bankami a dalšími klíčových hráči na trhu hotovostí. Eurosystém, který se skládá z Evropské centrální banky a národních centrálních bank členských států Evropské unie, jejichž měnou je euro, je měnová autorita eurozóny. 163 SECA - regulatorní rámec pro eurovou hotovost Cílem SECA je vytvořit, společně s Eurosytémem, rovné podmínky, kdy základní peněžní funkce vykonávané jednotlivými národními centrálními bankami v eurozóně jsou vzájemně zaměnitelné, např. existuje společná úroveň služeb a společných procesů u všech národních centrálních bank eurozóny

83 SECA - regulatorní rámec pro eurovou hotovost Již v roce 2006 byl přijat SINGLE EURO CASH AREA (SECA) FRAMEWORK. V současné době platí verze 4. z května 2016 a navazuje na původní verzi z roku Jeho publikace se opírala o některé obecně závazné právní normy EU jako směrnice a příp. nařízení. Řada z nich však již není platná nebo byly nahrazeny jinými normami. 165 SECA - regulatorní rámec pro eurovou hotovost Při vytvářen SECA se vyžaduje, aby: a) byly stanoveny zásady, které budou dohodnuty a zavedeny jako přístup k hotovostním službám národních centrálních bank v rámci celostátní hranice, dostatečné pokrytí sítě, zaměnitelnost služeb, pokud jde o výběry mincí a bankovek, pokročilé informační rozhraní a zpětná vazba mezi Národními centrálními bankami a bankami, a stabilita služeb a provozních podmínek. b) došlo k harmonizaci řady národních provozních podmínek centrálních bank: např. minimálních a maximálních pravidel pro odepsání/připsání peněžních prostředků, otevírací doby, politiky pro řízení pravosti měny, kontroly kvality hotovostí, sankcí pro nedostatek shody a řešení sporů

84 SECA - regulatorní rámec pro eurovou hotovost SECA je nutno vidět v kontextu SEPA z důvodu, že produkty SEPA mohou ovlivňovat práci s euro hotovostí, a to zejména ve vazbě na ATM výběry hotovosti z bankomatu. Určitý vliv ale mohou mít i platební schémata SDD a SCT. Organizace distribuce hotovosti: Pro Protože se SECA týká hotovosti v euro, tak se přímo podmínek v ČR netýká. Zdroj: SECA Framework, 2009, str Předpoklady pro zahraniční platební styk Předpoklady pro zahraniční platební styk: navázání korespondenčních vtahů nebo být členem zúčtovacího systému nebo obojí a zároveň být členem SWIFT (příp. používat jiný přenos dat)