Bambusy Základy pěstování, přehled hlavních rodů
Co jsou bambusy? Stálezelené oddenkové trvalky řazené do podčeledi Bambusoideae (z čeledi Poaceae) Od ostatních trav se liší dřevnatěním stébel a schopností se větvit Stébla dutá (krom rodu Chusquea), zelenohnědá a díky oxidu křemičitému velmi pevná, tloušťka až 15 cm (někdy se uvádí až 30 cm), délka více než 30 m (tropické bambusy) Rychle rostou (u nás až 30 cm za den, v tropech více než 100 cm za den) Listy kopinaté, žilnatina síťovitá (mozaikovitý vzhled) Květy nejsou moc nápadné, v květenstvích, po odkvětu odumírá stéblo, někdy i celá rostlina
Růst bambusu https://www.youtube.com/watch?v=ffdomwfx5hg
Třída Liliopsida (jednoděložné rostliny) Simpson (2010)
Kolik je na světě bambusů a odkud pocházejí? Je známo přibližně 2000 druhů bambusů centrem výskytu je Jihovýchodní Asie a Tropická a Jižní Amerika Čína a Japonsko jsou domovem většiny zimovzdorných bambusů Stevens, P. 2001, onwards. http://www.mobot.org/mobot/research/apweb/
Bamboo: The Miracle Plant https://www.youtube.com/watch?v=bgdmtixu9uc
Zdroje informací Opatrná M. & Součková M. (2003): Pěstujeme okrasné trávy. Brázda, s.r.o., Praha. Pavel Rezl (2006): Bambusy a jejich pěstování u nás. - Grada, Praha.
Zdroje informací Přehledně zpracovaná literatura o bambusech je zde: http://bambusy.info/?bambus-a-kultura:odborne-publikace Dále ze přehledně zpracovaný popis a podmínky pěstování u nás pěstovatelných druhů těchto rodů:
Zdroje informací http://bambusarium.cz/
Zdroje informací http://www.bambusy.cz/ A mnoho dalších
Dělení bambusů podle růstu oddenků Trsnaté Tvoří krátké tlusté oddenky (Pachymorfní)(tropické druhy a horské mrazuvzdorné druhy rodu Fargesia) Výběžkaté Tvoří dlouhé úzké oddenky (Leptomorfní) hlavně u druhů mírného a subtropického pásu tvoří porosty
Stavba těla bambusů Kořenový systém Mělký (do 40 cm) Bohatě větvený Stébla Nody (kolénka) v místě nodu se může větvit (často druhově specifické) Internodia (články)
Stavba těla bambusů Listy Květy Stálezelené, postupně se obnovují, mladé listy chráněné pochvami Síťovitá žilnatina zajištuje dobré zásobení listu vodou a tím zajišťuje mrazu odolnost Bambusy kvetou vzácně, (po 40-100 letech), kvetení některých druhů synchronizováno na značnou vzdálenost, Kvetení velmi energeticky náročné Trsnaté druhy většinou po odkvětu odumírají Výběžkaté regenerují
Pěstování Stanoviště a půda dostatkem vláhy a světla vysoké druhy vyžadují co nejvíce slunce nižší bambusy a vysokohorské fargesie dávají přednost zastínění. chráněná před severními a východními větry Podmínky v zimním období jsou určující, neboť kombinace silného mrazu, větru a slunce rostlinám velmi škodí. Na půdu nejsou bambusy náročné, rostou dobře v mírně kyselé i neutrální půdě. Spíše než ph hodnota půdy je důležitější její fyzikální struktura. Těžší půdy lépe drží živiny a vodu, pomalu se však ohřívají. Lehké, písčité půdy se naopak rychle ohřívají, ale v teplém období rychle ztrácejí vodu Přednáška http://bambusarium.cz/pestovani/ JN
Pěstování Zálivka V období růstu vyžadují bambusy stálý přísun vláhy, trvalé zamokření však nesnášejí. Zvláště v prvních dvou letech po výsadbě je třeba zajistit dostatečnou závlahu v období sucha, dokud rostliny důkladně nezakoření. Nedostatek vody, ale i vysoké teploty se projeví stáčením listů. Starší rostliny v dobré kondici snášejí kratší období sucha bez větších problémů Přednáška http://bambusarium.cz/pestovani/ JN
Pěstování Hnojení Jako většina trav mají bambusy vysokou potřebu živin, především dusíku. Hnojíme na jaře před vyrážením výhonků, upřednostňujeme organická hnojiva, jako rozložený koňský, nebo kravský hnůj, ale můžeme použít i průmyslová hnojiva s vyšším obsahem dusíku. Důležitým prvkem je křemík, který se ukládá ve stéblech a listech, ve většině půd je ho dostatek. Na konci léta můžeme přihnojit draselným hnojivem, které podporuje vyzrávání pletiv. Přednáška http://bambusarium.cz/pestovani/ JN
Pěstování Nastýlka neboli mulč je velmi důležitá pro mělký kořenový systém bambusů. Chrání před rychlým vysycháním povrchu půdy, růstem plevelů, zimními mrazy a dodává rostlinám důležité živiny a humus. Používáme cokoliv organického původu od drcené kůry, větví, starého dřeva, listí, až po zbytky trávy a slámy. S nastýlkou začínáme velmi brzy, už v prvním roce po výsadbě rostlin. S materiálem pokud možno nešetříme. Spadané listí bambusů postupně nahradí vrstvu mulče na povrchu půdy. Kromě toho, že působí přirozeně, obsahuje také cenné živiny a proto je neodstraňujeme. Přednáška http://bambusarium.cz/pestovani/ JN
Pěstování Kořenové zábrany Výběžkaté druhy bambusů mají sklon časem prorůstat větší plochy, což je zvláště v malých zahradách nežádoucí. Pomáháme si instalací kořenové bariéry. Je to 1mm silná fólie z HDPE o šířce 65 cm spojená pevnými šrouby. Její životnost je vysoká. Další pěstování takto zajištěné rostliny je prakticky bez údržby. Výběžkaté bambusy lze pěstovat i bez kořenové bariéry. Na podzim po skončení aktivního růstu je třeba obejít danou hranici rýčem a oddělit všechny mladé oddenky. V té době ještě nejsou dostatečně vyzrálé a jsou-li odděleny včas od mateřské rostliny, nejsou schopny samostatného růstu a odumřou. Pokud se přece jen objeví za hranicí nový výhonek, snadno jej na jaře odstraníme. Přednáška http://bambusarium.cz/pestovani/ JN
Pěstování Probírka stébel Stébla po několika letech ztrácejí svoji funkci a stávají se pro rostlinu balastem. Odstraněním starých, tenkých a poškozených stébel rostlinu prosvětlíme a stimulujeme tvorbu nových, silnějších stébel. Probírku stébel provádíme pouze u výběžkatých druhů, nejlépe v období vegetačního klidu. Nikdy nesmíme odstranit více než 1/3 nadzemních částí, jinak dojde ke zmenšení nových stébel. Z toho důvodu začínáme s probírkou nejdříve 3-4. rokem po výsadbě. U trsovitých bambusů se z estetických i praktických důvodů probírka stébel neprovádí. Přednáška http://bambusarium.cz/pestovani/ JN
Množení Dělením trsů semeny Growing Giant Bamboo Fast How to grow bamboo From SEED https://www.youtube.com/watch?v=fv5sllqtxem
Fylogeneze bambusů Lakshmi Attigalaa, William P. Wysockib,, Melvin R. Duvallb,, Lynn G. Clarka (2016): Phylogenetic estimation and morphological evolution of Arundinarieae (Bambusoideae: Poaceae) based on plastome phylogenomic analysis. - Molecular Phylogenetics and Evolution, Volume 101, August, Pages 111 121
Scot A. Kelchner Higher level phylogenetic relationships within the bamboos (Poaceae: Bambusoideae) based on five plastid markers Molecular Phylogenetics and Evolution, Volume 67, Issue 2, 2013, 404 413 http://dx.doi.org/10.1016/j.ympev.2013.02.005
Bambusa Početný rod (více než 100 druhů) z JV Asie (Čína, Taiwan, Himálaj, New Guinea, Melanésie, Severní teritorium v Austrálii Velké druhy, (až 11 m) větvené v nodech (jedna větev je silnější než ostatní) Většinou málo mrazuvzdorné pro pěstování u nás
Bambusa multiplex https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a5/starr_080117-2056_bambusa_multiplex.jpg Výška do 15 m, uzké 10-15 cm dlouhé listy, u nás vymrzá Forest & Kim Starr (CC BY-SA 3.0)
Chusquea Jižní Amerika Většinou trsnaté, ve vlhkých lokalitách rostou i v otevřenějších trsech. Mají vzpřímená plná, zelená stébla, u kolének ze stébel vyrůstá několik větví. Jedna, která vyrůstá často později, bývá dominantní. obtížně pěstovatelné bambusy, které se špatně množí a několik let trvá než se stabilizují na novém místě. Nejsou příliš vhodné k pěstování v našich podmínkách snad krom některých vysokohorských druhů z And, ale opravdu jen na nejchráněnějších lokalitách. V Evropě se pěstuje poměrně dost druhů, ale hlavně ve Velké Británii, kde podmínky pro jejich pěstování jsou vhodnější.
Chilean Bamboo Chusquea culeou https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/87/chilean_bamboo_chusquea_culeou_by_pellaea.jpg Jason Hollinger (CC BY-NC-ND 2.0)
Phyllostachys (listoklasec) Asi 50 druhů v teplých oblastech V Asie, Himálaji, Číně, Barmě a Indii Výběžkatý, výška 2-20 m, přímá dutá dřevnatá stébla, nad vystupujícími kolínky z jedné strany zploštělá, v kolínkách silně větvená až přeslenitá z každého kolínka vyrůstá 2-3 i více větviček, stálezelené listy kopinaté na líci zelené na spodu sivozelené, ve spodních částech stonku na podzim opadají Vysoké nároky na teplo během vegetace, dorostou do pořádné velikosti až po 10 letech od zasazení
Phyllostachys aurea https://c1.staticflickr.com/4/3872/14880716440_b0c5a62f8a_b.jpg barloventomagico (CC BY-NC-ND 2.0) Přednáška Rostlina JNmenší, zůstává dlouho trsnatá, pomalu se rozrůstá (u nás 2-4 m vysoká)
Phyllostachys aureosulcata https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8d/phyllostachys_aureosulcata_-_stanley_m._rowe_arboretum_- _DSC03434.JPG/1280px-Phyllostachys_aureosulcata_-_Stanley_M._Rowe_Arboretum_-_DSC03434.JPG Daderot (CC0 1.0) Dlouze výběžkatý velký druh dorůstající 4-7 m (u nás méně) vhodný do velkých zahrad
Semiarundinaria Japonsko (původní), Čína a Taiwan (některé druhy možná v minulosti importovány) Někteří botanici rod považují za hybrid mezi rody Phyllostachys a Pleioblastus. Tento názor může podporovat i fakt, že semena získaná z kvetoucích rostlin nebyla klíčivá. Středně vysoké až vysoké bambusy. Od rodu Phyllostachys se odlišují počtem větví. Zatímco rod Phyllostachys má dvě hlavní větve, rod Semiarundinaria má větve 3 a více. Stvoly buď nemají žlábek nebo je jen slabě naznačen a stébla jsou kulatá. Málo marazuodolné, pouze do nejteplejších oblastí
Semiarundinaria fastuosa https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/62/semiarundinaria_fastuosa1.jpg Stébla dlouhá 7 8 (10) m, průměr stébel 2 3 (4) cm, nadzemní část nesnese -20 C, vyžaduje teplé oblasti a chráněná stanoviště, jinak stébla dobře nevyzrávají. KENPEI (CC BY-SA 3.0) KENPEI (CC BY-SA 3.0)
Pleioblastus (mnohopučka) Asi 30 druhů původem z Číny a Japonska Výběžkaté, nízké až středně vysoké druhy s dlouhými oddenky (tvoří rozsáhlé husté porosty). Stébla válcovitá, přímá dutá se silnými kolénky. Listové pochvy drží na stéblech (x Arundinaria), na konci mají bílé štětiny. Z každé ho kolénka vyrůstají 2 a více větviček (x Sasa a Pseudosasa) Nižší druhy vyžadují jarní řez
Pleioblastus pygmaeus https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e2/pleioblastus_pygmaeus0.jpg Japonsko, znám pouze z kultury, výběžkatý 40-60 cm vysoký, tenká hustě rostoucí stébla (kultivar Minimus je nejmenší trávníkový bambus, krátké listy ve vějířích. Tvoří hustý porost. Lze sekat jako trávník. Mrazuvzdornost: - 18 C Sony Mavica (CC BY-SA 3.0)
Arundinária (rákosovec) Jedná se o rod výběžkatých, rákos připomínajících bambusů pocházejících ze Severní Ameriky. V současné době jsou popsané dva druhy neopadavý Arundinaria gigantea a opadavý Arundinaria appalachiana. Někteří autoři zahrnují do tohoto rodu i několik druhů bambusů z Asie. Jejich postavení je ale nejisté.
Arundinaria gigantea https://c1.staticflickr.com/3/2782/4118513071_c3a28b15fb_b.jpg Tento druh je jediným původním, neopadavým druhem bambusu rozšířeným po obrovském areálu v Severní Americe. Vzhledem připomíná rákos. Stébla jsou dřevnatá, kulatá, dutá. Listy jsou zelené, podlouhlé. Většinou roste vzpřímeně. Matt Lavin (CC BY-NC-ND 2.0) Matt Lavin (CC BY-NC-ND 2.0)
Pseudosasa 6 druhů z V Asie Většinou výběžkaté, stálezelené bambusy s dlouhými plazivými oddenky. Stébla vzpřímená, dutá, dřevnatá, stébelné pochvy delší než internodia. Kolénka nevýrazná, neztlustlá, vyrůstá z nich pouze 1 větévka (hlavně ve vrchní části stébel), listy na koncích větévek
Pseudosasa japonica https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d2/pseudosasa_japonica7.jpg Namazu-tron (CC BY-SA 3.0) Výběžkatý 150-200 cm vysoká bambus, stébla průměr 1-1,5 cm, nesnáší mokro, může růst Přednáška v zastínění, JN teplomilný, na zimu překrýt kořeny vrstvou listí a stébla zabalit do netkanky, pokud omrzne dobře obráží z oddenků
Sasa (polobambus) 30-70 druhů ve V Asii hlavně Japonsko a Korea, nejseverněji rozšířené ze všech bambusů (Kurily, Sachalin) Výběžkaté, nízké až středně vysoké (30-200 cm), podzemní oddenky bohatě větvené. Dutá tenká válcovitá stébla, nezploštěná. Ze zřetelně ztlustlých kolének vyrůstá 1 postranní větévka, listové pochvy neopadávají, (zpočátku jsou drsně štětinaté), kratší než internodia. Listy lysé, stálezelené, nahloučené na konci větévek. V Asii využívané ke zpevňování svahu a jako materiál pro pletení drobných výrobků V Evropě, občas splňují v parcích
Sasa tsuboldiana JN Husté 80-120 cm vysoké porosty, výběžkatý, odolný druh snáší -22 C, druh Přednáška podrostu, JN nutno omezovat
Shibatae (šibatovka) 5 druhů hlavně v Japonsku a Číně Menší (do 150 cm) bambusy s nápadně křivolakými stébly, stébla plná, z jedné strany zploštělá, pochvy lysé neopadavé. Kolénka nápadně ztlustlá vyrůstá z nich 3-5 větévek, listy zřetelně řapíkaté nahloučené na konci větévek
Shibataea kumasaca https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/82/shibataea_kumasaca2.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/17/shibataea_kumasaca3.jpg/1280px-shibataea_kumasaca3.jpg Vyžaduje vlhká až pramenitá místa (nesnáší stojatou vodu), polostín, v zimě zakrýt kořeny i nadzemní část (oddenky vydrží -20 C) KENPEI (CC BY-SA 3.0) KENPEI (CC BY-SA 3.0)
Fargesia (Sinarundinaria)(rákosovec) Asi 40 druhů většinou ze stř. Číny a Himálaje Trsnaté, 200-500 cm vysoké, s krátkými tenkými, bohatě větvenými oddenky. Starší stébla obloukovitě přehnutá, válcovitá nezploštěna, pochvy s pokřivenými jemnými štětinkami (X Semiarundinária) v dolní části opadavé. Listy lysé, nebo jemně pýřité na vrchní straně světle zelené, vespod sivé. Kvete po 30-120 letech rostliny jednoho původu kvetou současně a po odkvětu odumírají Některé druhy slouží jako stavební materiál, jiné pro pletení, některé jako potrava pandy
Fargesia robusta JN 3m,Čína papírově bílé pochvy kontrastují se vzpřímenými stébly. Dlouhé temně zelené listy. Forma Campbell je nejhezčí a nejzimovzdornější. Snáší slunce. Mrazuvzdornost: -16/-18 C
Thamnocalamus horské bambusy rostoucích v Indii, Bhůtánu, Nepálu, Tibetu, Madagaskaru a jižní Africe. Je příbuzný s rody Drepanostachyum a Himalayacalamus od kterých se liší výraznou teselací na listech. Je také podobný rodu Yushania. Na rozdíl od něj však rostliny rostou v těsném trsu a nerozrůstají se do stran. Trstnatý, Málo zimu-vzdorné pro pěstování u nás. Některé druhy si získaly oblibu v zemích s teplejším podnebím, hlavně ve Velké Británii, kde se jim daří a jsou často pěstovány.
Thamnocalamus falconeri JN