Dirigent Otakar Trhlík

Janáčkova akademie múzických umění v Brně Hudební fakulta Dirigent Otakar Trhlík Diplomová práce Brno 2011 Petr Lichnovský Janáčkova akademie múzických umění v Brně

Hudební fakulta Katedra kompozice a dirigování Studijní obor: Dirigování orchestru Akademický rok: 2010/2011 Petr Lichnovský Dirigent Otakar Trhlík Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: doc. Emil Skoták Brno 2011 1

2

Prohlašuji, ţe jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně a uvedl v ní veškerou literaturu a další zdroje informací, které jsem pouţil. Děkuji všem, kteří se jakýmkoli způsobem podíleli na vzniku této práce. Zejména rodině Trhlíkových, za poskytnuté materiály, všem citovaným autorům, zejména Prof. PhDr. Ctiradu Kohoutkovi, dále panu Mgr. Jaromíru Javůrkovi, paní Alţbětě Plaskurové, panu Denisovi Trávníčkovi a všem pracovníkům institucí, uvedených v seznamu informačních zdrojů. Děkuji téţ doc. Emilu Skotákovi, za vedení během celého studia i při psaní této práce. Všechny zúčastněné spolupracovníky jsem uvedl v seznamu informačních zdrojů. V Brně dne 15. července 2011 3

Obsah Úvod... 6 1. Stručný ţivotopis Otakara Trhlíka... 8 1.1 Dětství a studia... 8 1.2 Studium u Václava Talicha... 9 1.3 První ostravské působiště... 10 1.4 Druhým dirigentem v Brně... 11 1.5 Práce s orchestrem Československého rozhlasu v Bratislavě... 12 1.6 Šéfdirigentem Janáčkovy filharmonie v Ostravě... 13 1.7 Hostování... 15 1.8 Poslední desetiletí... 15 2. Dirigentská osobnost Otakara Trhlíka... 17 3. Otakar Trhlík jako pedagog... 19 4. Seznam koncertů a nahrávek Otakara Trhlíka... 21 4.1 Ostrava... 21 4.1.1 Ostravská opera... 21 4.1.2 Koncerty s Janáčkovou filharmonií Ostrava... 22 4.1.3 Rozhlasové nahrávky s Janáčkovou filharmonií Ostrava... 57 4.1.4 Rozhlasové nahrávky s Komorním orchestrem Leoše Janáčka... 63 4.1.5 Seznam nahrávek pořízených s JFO pro gramofonové společnosti... 64 4.2 Brno... 66 4.2.1 Koncerty se Symfonickým orchestrem Československého rozhlasu Brno... 66 4.2.1 Koncerty se Státní filharmonií Brno 1956 1962... 67 4.2.2 Koncerty se Státní filharmonií Brno 1969 2001... 77 4.2.3 Rozhlasové nahrávky se Státní filharmonií Brno a se Symfonickým orchestrem Brněnského rozhlasu (SOBR)... 79 4.3 Bratislava... 88 4.3.1 Koncerty se Symfonickým orchestrem Československého rozhlasu Bratislava 1962-1968... 88 4.3.2 Koncerty se Symfonickým orchestrem Československého rozhlasu Bratislava 1968 2000... 94 4.3.3 Rozhlasové nahrávky se Symfonickým orchestrem Československého rozhlasu Bratislava... 96 4.4 Koncerty s Moravskou filharmonií Olomouc (MFO)... 104 4.4.1 Rozhlasové nahrávky s MFO... 105 4.5 Další česká a slovenská hostování, včetně nahrávek... 107 4.6 Koncerty se zahraničními orchestry... 116 5. Televizní a rozhlasové pořady... 131 Závěr... 133 Anotace... 135 Přílohy... 138 4

Seznam zemí, kde Otakar Trhlík dirigoval... 138 Seznam dirigovaných českých a slovenských orchestrů... 139 Zájezdy JFO s Dr. Trhlíkem 1970 1990... 139 Seznam českých a slovenských skladatelů 20.století, jejichţ skladby Dr. Trhlík dirigoval... 140 Seznamy hudebníků a hudebních těles, se kterými Dr. Trhlík spolupracoval... 142 Seznam nahrávek pořízených s JFO... 152 Fotografie... 162 Programy... 171 Plakáty... 192 5

Úvod Otakar Trhlík patří bezesporu k významným českým dirigentským osobnostem. Výrazně se zapsal do hudebního povědomí především měst Brna, Ostravy a Bratislavy, kde zanechal nesmazatelné stopy v historii orchestrů Státní filharmonie Brno, Janáčkovy filharmonie Ostrava a Symfonického orchestru Československého rozhlasu Bratislava. Dirigoval nejen česká a slovenská tělesa, ale také zahraniční orchestry po celém světě. Mnohaleté zkušenosti z řízení orchestrů předával svým ţákům na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Tak by se dal velmi stručně popsat dirigentský profil Otakara Trhlíka. Kdyţ mi doc. Skoták nabídl, abych se ve své diplomové práci zaobíral touto osobností, přišlo mi zajímavé blíţe nahlédnout do ţivotopisu člověka, o němţ jsem na začátku věděl velmi málo. Na základě informace Trhlíkova syna Michala jsem zjistil, ţe ţivotopis v hrubých rysech jiţ načrtla Šárka Cigánová 1 ve své diplomní práci Otakar Trhlík, ţivot a dílo. Moje práce si tedy nekladla primárně za cíl popsat detailně ţivotopis tohoto umělce (i kdyţ i ten jsem do své práce zahrnul a rozšířil, o některé dosud neuvedené údaje), ale měla se stát jakýmsi souborným katalogem jeho umělecké a pedagogické činnosti. K tomu měly napomoci materiály z archivů těch orchestrů, které během ţivota pravidelně dirigoval. Jak jsem ale záhy zjistil, v případě některých institucí je stav archivních dokumentů velmi neuspokojivý. Např. v Ostravě jsem se musel z tohoto důvodu obrátit na Archiv města Ostravy, Muzeum města Ostravy a výbor festivalu Janáčkův máj, abych údaje o jednotlivých koncertech vyhledal tam. V případě archivu Slovenského rozhlasu je situace podobně ţalostná, protoţe se nedochovaly ţádné bliţší údaje o uskutečněných koncertech. Dr. Trhlík si systematicky po celá léta vedl pracovní deníky, do kterých zaznamenával veškerou svou aktivní činnost. Díky vstřícnému přístupu rodiny Trhlíkových jsem měl moţnost nahlédnout do zachovaných záznamů z let 1958 aţ 1992. Toto období je tedy v mé práci zdokumentováno úplně. Bohuţel z let před rokem 1958 a po roce 1992 tyto záznamy chybí, údaje bylo nutno vyhledávat jinde, tudíţ nemusejí být vţdy zcela úplné. Jedná se především o 1 Absolventka Pedagogické fakulty Ostravské univerzity 6

zahraniční aktivity Dr. Trhlíka, případně o občasná hostování u některých dalších českých a slovenských orchestrů. V této práci jsou také uvedeny všechny snímky, které pořídil pro tehdejší Československý rozhlas, a které se nacházejí v archivu této instituce. Dále téţ nahrávky, které pořídil pro gramofonové firmy Supraphon, Panton a jiné. 7

1. Stručný ţivotopis Otakara Trhlíka 1.1 Dětství a studia Dirigent Otakar Trhlík se narodil 19. ledna 1922 v Brně. Uţ od samého dětství byl malý Otakar, který vyrůstal po boku starší sestry Věry a mladšího bratra Zdeňka, obklopen hudbou. Matka pocházela z Valašska z hudební rodiny a otec, který byl zaměstnán jako zemský účetní, hrával na housle a violu v hostinci v Pacetlukách u Holešova. Byl to vášnivý lidový hudebník 2, který společně s manţelkou podporoval hudební talent svých dětí. Trhlíkovy děti spolu rády zpívaly, dokonce vícehlasně. Sestra Věra později studovala zpěv na konzervatoři. Budoucí dirigent měl tedy připravené vhodné podmínky pro rozvoj svého talentu. Od desíti let bral soukromé lekce hry na housle u Viktora Noppa (1893 1970), později k tomuto nástroji přibyla viola a klavír. Od roku 1933 studuje na klasickém gymnáziu, které se nacházelo v Legionářské ulici v Brně (nynější třída kpt. Jaroše). Na gymnáziu studoval kromě jiného i latinu a řečtinu. Studium jazyků bylo jeho celoţivotním koníčkem. Kromě výše uvedených jazyků ovládal i angličtinu, ruštinu, němčinu a francouzštinu, v pozdějších letech studoval i italštinu a španělštinu. Moţná, ţe kdyby se Otakar Trhlík nestal dirigentem, pracoval by jako filolog či diplomat. Kaţdopádně znalost jazyků mu přišla později velmi vhod, zvláště kdyţ dirigoval v různých zemích po celém světě. sdruţení 3 Během studijních let hrával jako violista v Helfertově orchestrálním v Brně, kde se poprvé jako hráč v orchestru seznamuje se symfonickým repertoárem, mezi který patřily např. Dvořákovy Slovanské tance, které později během svého ţivota dirigoval nesčetněkrát. Studium na gymnáziu ukončil v roce 1941 maturitní zkouškou. V roce 1939 byly české vysoké školy nacisty uzavřeny. Snad i díky tomu se Trhlík rozhodl věnovat hudbě váţněji. Po maturitě nastoupil tedy na Státní hudební a dramatickou konzervatoř v Brně, kde studoval kompozici a dirigování. Jeho kantorem v dirigování byl Bohumír Liška (1914 1990), ţák 2 Citována slova Otakara Trhlíka z rozhovoru, který s ním pořídil redaktor Českého rozhlasu Brno MgA. Jan Hlaváč 28.2.2005 3 Amaterské hudební těleso, zaloţeno 1906, existuje dodnes 8

Pavla Dědečka (1885-1954), profesora praţské konzervatoře. Škola byla v roce 1943 uzavřena a Otakar Trhlík byl totálně nasazen. Do konce války pracoval v Zemském svazu chovatelů hospodářských zvířat. Po skončení druhé světové války pokračoval ve studiích dirigování na praţské konzervatoři u profesora Pavla Dědečka, v jehoţ třídě v roce 1947 absolvoval. 1.2 Studium u Václava Talicha V Praze se Trhlík setkává s Václavem Talichem (1883 1961), významnou dirigentskou osobností, která se zlatým písmem zapsala do dějin českého interpretačního umění. Mezi Talichovy významné zásluhy patří především systematická práce s Českou filharmonii, která se díky jeho práci stala prvotřídním orchestrem světové pověsti. Těsně po válce zaloţil Talich v Praze Český komorní orchestr, který měl vysokou uměleckou úroveň. V té době diriguje také v Národním divadle, kde se v roce 1947 stává šéfem opery, mimoto stále diriguje Českou filharmonii. Talichovo pracovní vytíţení bylo v té době značné a běţně se stávalo, ţe dopoledne intenzívně zkoušel v Národním divadle a odpoledne pracoval s Českým komorním orchestrem. Mladý Trhlík byl hned po absolutoriu na konzervatoři přijat do mistrovské školy Václava Talicha, kde studoval mimo jiné s dalšími významnými dirigentskými osobnostmi, mezi které patřili např. Zbyněk Mrkos (1919 1993), Milan Munclinger (1923 1986) nebo Charles Mackerras (1925 2010). Talichovi ţáci měli moţnost asistovat svému učiteli při práci s Českým komorním orchestrem. Měli zde výbornou příleţitost vstřebávat nové poznatky týkající se dirigentského umění a práce s orchestrem. Trhlík tento orchestr veřejně dirigoval celkem šestkrát. Na programu byly např. Mozartovy skladby 4, Stravinského Concerto in Es nebo skladby Leoše Janáčka 5. Činnost Českého komorního orchestru končí v roce 1948, kdy bylo Talichovi znemoţněno veřejně vystupovat. Hráči tehdy odmítli spolupracovat s jiným dirigentem a orchestr byl rozpušťen. 4 Viz příloha č. 34 5 Viz příloha č. 33 9

1.3 První ostravské působiště Po absolvování Talichovy mistrovské školy bylo Trhlíkovi nabídnuto místo asistenta Rafaela Kubelíka, který byl tehdy šéfdirigentem České filharmonie. Na základě politických událostí v roce 1948 ale Kubelík emigroval do zahraničí, takţe k asistenci nakonec nedošlo. Souhrou okolností dirigent Zdeněk Chalabala (1899 1962), který byl v té době šéfem v ostravské opeře, nabídl Trhlíkovi práci v Ostravě. Trhlík pozvání přijal a nastupuje jako dirigent do opery Státního divadla v Ostravě, kde působil v letech 1948 1952. Za tu dobu zde nastudoval sedm operních titulů (např. Smetanovy Dvě vdovy nebo Bizetovu Carmen), řídil několik dalších operních představení, dirigoval balet Romeo a Julie. V té době v Ostravě zpívali vynikající pěvci, např. Ludmila Dvořáková, Ivo Ţídek, Přemysl Kočí, Beno Blachut, Eduard Haken. Trhlík se také snaţil navázat na tradici orchestrálních koncertů operního orchestru a tak v Ostravě uvedl Schulhoffovu Symfonii svobody, Čajkovského Patetickou symfonii 6, Šostakovičovu kantátu Píseň o lesích a Smetanův cyklus symfonických básní Má vlast. V Ostravě se Trhlík seznamuje se svou budoucí manţelkou, herečkou Janou Ebertovou (1920 2010), se kterou se v roce 1951 oţenil. Zpočátku společně ţili v Ostravě, později, kdyţ Trhlík dostal angaţmá v brněnském rozhlase, přesídlili do Brna. V letech 1949 1953 Trhlík studoval na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně obor Hudební věda. Studium ukončil v roce 1953 doktorátem. Do ostravské opery se Trhlík po letech vrací ještě jednou, a to pohostinsky při nastudování Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky. Premiéra proběhla 1. 6. 1985. 6 Viz příloha č. 35 10

1.4 Druhým dirigentem v Brně Po odchodu z Ostravy se v roce 1952 stává dirigentem Symfonického orchestru Brněnského rozhlasu, se kterým pracuje po boku významného brněnského dirigenta Břetislava Bakaly (1897 1958). Dalo by se říct, ţe Bakala byl pro Brno podobně důleţitý jako Talich pro Prahu. Pro Otakara Trhlíka bylo velice přínosné setkat se s nejvýznamnějšími českými dirigenty té doby, kteří jistě přispěli zásadním způsobem k formování jeho dirigentské osobnosti. Některé zdroje, kdyţ hodnotí dirigentskou stránku osobnosti Otakara Trhlíka, mluví o tzv. talichovsko bakalovské syntéze 7. Trhlík měl tedy moţnost účastnit se mnoha zkoušek a koncertů, které Bakala dirigoval, a nasát tak mnoho informací, které mu setkání s touto osobností nabízelo. Bakala se zaměřoval především na Janáčka, jehoţ skladby, včetně oper, nahrával i v rozhlase. Byl ostatně Janáčkovým ţákem, proto se snad lze domnívat, ţe Bakalova interpretace Janáčkových skladeb můţe být povaţována za autentickou a vzorovou. Snad můţeme s nadsázkou říci, ţe stejně jako Talich zastával roli tzv. dělníka hudby, který maximálně slouţí danému dílu a veškeré své umělecké snaţení podřizuje záměru skladatele. Jeho dirigentský projev byl spíše úsporný, zkoušení s orchestrem velmi efektivní, zaloţené na vynikající znalosti partitury, velké muzikálnosti a výborném sluchu. V roce 1956 vzniká sloučením orchestru Brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského Státní filharmonie Brno. Bakala mohl nově vzniklou filharmonii řídit pouze dva roky, protoţe v roce 1958 umírá. Po jeho smrti se do čela filharmonie dostává Jaroslav Vogel (1894 1970) a za dirigentským pultem se střídá s Otakarem Trhlíkem, který filharmonii diriguje aţ do června roku 1962, dále pak s Martinem Turnovským (1928), Václavem Smetáčkem (1906 1986), Zbyňkem Mrkosem a dalšími. 7 např. Šárka Cigánová ve své práci Otakar Trhlík Ţivot a dílo 11

1.5 Práce s orchestrem Československého rozhlasu v Bratislavě Od podzimu roku 1962 se Trhlík stává šéfdirigentem Symfonického orchestru Československého rozhlasu v Bratislavě (SOČR). Dalo by se říct, ţe toto období bylo v rámci jeho dirigentské kariéry velmi úspěšné. Především si s tamějším orchestrem velice umělecky i lidsky rozuměl. Orchestr do této doby neměl příliš intenzívní koncertní činnost, spíše jen nahrával. Po příchodu Trhlíka se situace změnila v tom, ţe orchestr začal více koncertovat a podnikal i zájezdy do Čech a i do ciziny (Itálie, Rakousko). Trhlíkův bratr Zdeněk byl zaměstnaný v diplomatických sluţbách, coţ jistě napomohlo k tomu, aby orchestr mohl vyjet i do zahraničí. Otakar Trhlík významnou měrou rozšířil repertoár bratislavského orchestru o významná díla 20. století autorů jako byli např. Janáček a Martinů, Bartók, Prokofjev, Stravinskij, Hindemith, Šostakovič a další. Pravidelně uváděl díla slovenských skladatelů jako byli Cikker, Moyzer, Suchoň nebo Ferenczy. Pro tehdejší konzervativní Bratislavu to byl v dramaturgii doslova hrdinský čin 8. Trhlík s rozhlasovým orchestrem začal pracovat velice intenzivně tak, aby dosáhl co nejvyšších uměleckých cílů. Rozhodně díky jeho novému, na tehdejší poměry v Bratislavě modernímu přístupu, šla umělecká úroveň tohoto orchestru rapidně nahoru. Nicméně, ani osobnost Trhlíkova formátu se v určité etapě své kariéry nevyhnula kritice ze strany některých hráčů 9. Trhlíkovy zásluhy byly očividné. Můţeme mezi ně řadit např. i náročný čtrnáctidenní zájezd do Itálie v roce 1965, kde byla provedena např. díla Martinů (Hry o Marii), Dvořáka (Oratorium Sv. Ludmila) nebo Smetany (Česká píseň). V italské Perrugii pak bylo provedeno v italské premiéře dílo německého skladatele Paula Dessau Rekviem za Lumumbu. Kritické ohlasy na tyto koncerty byly velmi pozitivní, některé dokonce hýřily superlativy. 10 Za zmínku stojí i děkovný telegram za provedení tohoto oratoria od Paula Dessau. 11 8 Z rozhovoru s Alţbětou Plaskurovou, tehdejší houslistkou bratislavského SOČRu. 9 Viz příloha č. 11 10 Viz příloha č. 8 a 9 11 Viz příloha č. 14 12

1.6 Šéfdirigentem Janáčkovy filharmonie v Ostravě V roce 1968 se Trhlík stává šéfdirigentem Státní filharmonie v Ostravě a začíná tímto novou etapu své umělecké kariéry. Orchestr tehdy navazoval na interpretační odkaz dirigentů jako byli Otakar Pařík, Jiří Waldhans, Václav Jiráček a Josef Daniel, a hledal dirigentskou osobnost, která by po odchodu Václava Jiráčka, jehoţ tragická smrt v roce 1966 ukončila šťastné období uměleckého růstu, orchestr umělecky stmelila a pozvedla hráčskou úroveň. Trhlík skutečně dostál svým závazkům a za dobu působení (1968 1986) se mu podařilo z tohoto orchestru vytvořit velké symfonické těleso, jehoţ úroveň byla srovnatelná s dalšími velkými symfonickými orchestry tohoto druhu v Evropě. Pozvedl tedy uměleckou úroveň orchestru a podle názorů pamětníků orchestr de facto vychoval. Dramaturgie koncertů byla tehdy zaloţena především na pilířích české hudby, jimiţ je trojhvězdí - Smetana, Dvořák, Janáček. Jméno hukvaldského velikána se zásluhou Otakara Trhlíka v roce 1971 dostává i do názvu filharmonie a velmi často se objevuje i v programech koncertů, vţdyť Trhlík s filharmonií opakovaně prováděl doma i v zahraničí a s výjimkou Glagolské mše také nahrál celé Janáčkovo symfonické dílo. Mezi významné dramaturgické počiny patří také provedení rekonstruované verze Janáčkovy Symfonie Dunaj (premiéra 6.6. 1985 v Ostravě), jejíţ vznik Trhlík inicioval. S autory této verze Milošem Štědroněm a Leošem Faltusem Trhlík čile komunikoval, jak osobně, tak korespondečně během prázdnin 12. Z interpretačního odkazu Otakara Trhlíka orchestr čerpal ještě dlouhou dobu po jeho odchodu i v době, kdy uţ orchestru šéfovali dirigenti jako Tomáš Koutník, Denis Burkh či Christian Arming a vlastně je jeho interpretační vliv patrný dodnes. Kromě českých skladatelů 19. století se hrála ovšem také díla světových mistrů jako byli Hindemith, Stravinskij, Honegger, Britten, Berg, Bartók a další. Pamětníci také vzpomínají na mnoho úspěšných provedení skladeb českého velikána Bohuslava Martinů. Otakar Trhlík patřil navíc k neúnavným a nadšeným propagátorům současné české a světové hudby. Pravidelně uváděl novinky ţijících skladatelů, 12 Viz příloha č. 13 13

z ostravských uveďme např. jména: Kubín, Klega, Podešva, Gregor, Matěj a další. Také Milan Báchorek tomuto dirigentovi vděčí za mnohá provedení svých skladeb. V premiéře byly provedeny jeho skladby: Ritornello per orchestra, Dramatická předehra, Lidice, Stereofonietta a Hukvaldská poéma. O svém vztahu k tomuto umělci Milan Báchorek říká: Svou uměleckou spolupráci s Dr. Trhlíkem povaţuji za velmi významnou. Provedl a postupně nahrál téměř celé moje orchestrální a vokálně symfonické dílo. Jako autor jsem měl vlastně veliké štěstí, ţe jsem mohl korigovat zvukovou představu svých děl s dirigentskou autoritou Trhlíkova formátu a vyvarovat se zbytečných orchestračních chyb. 13 S orchestrem Trhlík rovněţ zavítal na zájezdech do mnoha evropských zemí, např. do Německa, Polska, Itálie, Švédska, Španělska, Rakouska, nebo Dánska. Kromě umělecké činnosti se věnoval také organizační činnosti v Krajské pobočce Svazu českých skladatelů a koncertních umělců v Ostravě, které byl předsedou od roku 1974 aţ do období transformace v roce 1991, kdy vzniká Asociace hudebních umělců a vědců a samostatné Tvůrčí centrum Ostrava. I v Ostravě docházelo tehdy k situacím, kdy Trhlík musel čelit některým nepředvídatelným okolnostem. Smutně kuriózní je případ, kdy vedoucím funkcionářům Ostravské Komunistické strany Československa (KSČ) ideově nevyhovovalo provedení Honeggerova oratoria Král David. Celý program koncertu byl normálně nazkoušen, v den koncertu byl Dr. Trhlík pozván na sekretariát KSČ, kde mu bylo oznámeno, ţe konání koncertu není ţádoucí a koncert bude pro náhlé onemocnění dirigenta zrušen. Dr. Trhlík poté strávil nedobrovolně jednu noc v nemocnici a následující den byl propušťen. Pracovníkům Českého hudebního fondu se tato informace nedonesla a rozladěně ţádali vysvětlení, zda a kdy se koncert uskuteční, s odkazem na finanční ztráty v devizovém hospodářství. 14 13 Citováno z korespondence s Milanem Báchorkem 14 Příloha č. 12 14

1.7 Hostování Otakar Trhlík během své dirigentské kariéry hostoval asi ve 36 zemích 15,kde mohl dirigovat skutečně prestiţní symfonické orchestry. Z nejvýznamnějších jmenujme Leningradskou filharmonii, Dráţďanskou filharmonii, Göteborské symfoniky, Tokijské symfoniky či lipský Gewandhaus orchestr. Z jeho dalších dirigentských působišť uveďme Káhiru, kde působil nepřetrţitě mezi léty 1963 64, později také pohostinsky. S s tamějším symfonickým orchestrem, který byl sloţen z hráčů jak z arabských států, tak z různých evropských zemí (např. Francie, Bulharska, Španělska, Jugoslávie, ale i z Československa), provedl významná díla světového repertoáru (např. skladby Beethovena, Händela, Mozarta, Schuberta, Dvořáka). Provedl i Verdiho operu Aida nebo Orffovu kantátu Carmina Burana 16. Provedení tohoto díla se účastnil i sám skladatel, který, jak Otakar Trhlík vzpomíná, po koncertě všechny učinkující pohostil. Mezi další země, které Otakar Trhlík navštívil, patří takové destinace jako je jiţní Korea, Mexiko, Kanada, Filipíny, Rusko, Turecko, Japonsko (1. uvedení Janáčkovy Sinfonietty 30. ledna 1968 v Osace), Rumunsko nebo Austrálie. V Austrálii dirigoval v Sydney a také v Melbourne, kde k 10. výročí úmrtí Bohuslava Martinů provedl a natočil pro australský rozhlas všechny jeho symfonie. V roce 1975 řídil první provedení Janáčkova Tarase Bulby v Madridu, v roce 1979 premiéru Martinů 4. symfonie v Göteborgu, v roce 1985 Lašské tance v Singapuru, o rok později Glagolskou mši v Budapešti. Nesmíme zapomenout také na pravidelná hostování u českých a slovenských orchestrů. 17 1.8 Poslední desetiletí V roce 1993 Trhlík nastupuje na místo šéfdirigenta po Stanislavu Macurovi do Moravské filharmonie Olomouc (MFO). Je to mimo jiné v době, 15 Viz příloha č. 1 16 Viz příloha č. 41 17 Viz příloha č. 2 15

kdy se ředitelem této instituce stává současný ředitel Vladislav Kvapil. Trhlík se v MFO stává jakýmsi uměleckým garantem. Mezi léty 1995 97 byl šéfdirigentem Státní filharmonie Brno. Z významnějších koncertních událostí posledního desetiletí dirigentova ţivota uveďme české premiéry celovečerního oratoria Krzysztofa Pendereckého Sedm bran Jeruzaléma, které byly uvedeny v září 1998 v Praze a Ostravě. V roce 1999 uvedl 4. symfonii Martinů se Severočeskou filharmonií Teplice. V Rudolfinu vystoupil v r. 2000 s JF v rámci Velkého reprezentativního cyklu české hudby, pořádaného ČF, v Brně zase s olomouckou Moravskou filharmonií na koncertě Klubu moravských skladatelů. Mezi nejbliţší přátele Otakara Trhlíka patřil i významný skladatel Ctirad Kohoutek. Ten na Dr. Trhlíka vzpomíná takto: Profesora Trhlíka zvali do porot dirigentských soutěţí, obdrţel řadu domácích i zahraničních cen a ocenění, rád se účastnil aţ do konce svých dní kulturního a společenského ţivota mj. i jako dlouholetý člen Asociace hudebních umělců a vědců, Klubu moravských skladatelů a Společnosti B. Martinů. Vţdyť právě k tomuto hudebnímu velikánu měl vedle Janáčka ten nejniternější vztah. 18 V roce 2002 a 2004 ještě proběhly mimo jiné koncerty s Janáčkovou filharmonií Ostrava. Umírá 27. srpna roku 2005 v nemocnici ve Frýdku - Místku na následky zranění hlavy, které mu přivodil pád při procházce v Beskydech. 18 Citováno z nekrologu, který C. Kohoutek napsal k úmrtí O. Trhlíka 16

2. Dirigentská osobnost Otakara Trhlíka Jak uţ jsem dříve uvedl, na Trhlíka měly zásadní vliv dvě dirigentské osobnosti Talich a Bakala. Talich byl umělec velice pracovitý, poctivý a kladl na své spolupracovníky ty nejvyšší umělecké poţadavky. Upřednostňoval zpěvnost a emocionalitu hudebních frází, a aby dosáhl kýţeného výsledku, nesmlouvavě některé fráze mnohokrát opakoval. Otakar Trhlík v jednom rozhovoru vzpomíná, ţe u Talicha poznal křehkost a jemnost hudby. Nicméně Talich podle Trhlíka 19 nedbal mnoho na taktovací techniku ta měla zřejmě vycházet automaticky z hudebního pojetí dirigenta. Bakala byl v porovnání s výbušným Talichem člověk klidný, byla to dirigentská autorita s demokratickým přístupem k hráčům. Stejně jako Talich byl poctivým umělcem, dělníkem hudby, který měl světový rozhled. Věnoval se hlavně Janáčkovi. O Otakaru Trhlíkovi by se dalo říct, ţe stejně jako oba výše uvedení umělci, i on přistupoval ke své práci velmi zodpovědně. Na zkoušky chodil vţdy perfektně připraven a jeho vysoký intelekt mu umoţňoval učit se rychle nový repertoár. Podle slov pamětníků, kteří jej viděli dirigovat, byl jeho dirigentský styl spíše racionální neţ emocionální, ve výraze spíše uměřenější. Někteří Trhlíkovi vytýkali, ţe byl příliš akademický a málo spontánní. Alţběta Plaskurová o něm říká: K lidem se choval s úctou. Na zkouškách s orchestrem nikdy neskandalizoval, nikdy nešikanoval. Při jednání s lidmi byl nekonečně laskavý, obezřetný, diplomatický, vyhýbal se konfliktům. Pracoval poctivě s láskou a přesvědčením. V jeho dirigentské praxi byly časté dělené zkoušky, rozuměl smyčcovým nástrojům, proto byly běţné jeho prosby ohledně frázování a tvoření tónu u smyčců, odmítal tzv. glissanda a vyţadoval jednotu u celé skupiny. Různé zdroje uvádějí, ţe kladl důraz nejen na celek, ale i na malé drobné detaily. Trhlíkovou láskou byla hudba Bohuslava Martinů. Skladatel Pavel Blatný k tomuto říká: Trhlík dělal vţdy skvěle Janáčka, ale především Martinů. Jeho provádění pak specielně "4. symfonie" nemělo konkurenci v 19 Citována slova Otakara Trhlíka z rozhovoru, který s ním pořídil MgA. Jan Hlaváč 28.2.2005. 17

celosvětovém měřítku. 20 A v jiném rozhovoru sám Otakar Trhlíka mluví o svém vztahu ke skladatelům světové hudby: Nejradši jsem se pohyboval ve sféře romantismu. Slabost mám i pro klasiky dvacátého století, konkrétně pro Šostakoviče, Prokofjeva, Stravinského, z našich pak pro Nováka a zejména Suka, v poslední době je našim nejfrekventovanějším autorem kromě Janáčka Bohuslav Martinů. 21 Nelze samozřejmě opomenout velmi rozsáhlou oblast interpretace soudobé hudby. Mnoho a mnoho autorů 22 mu vděčí za uvedení svých skladeb v ţivot, drtivá většina z nich ve světové premiéře. Tato oblast zaujímá velký objem z celkového počtu jeho interpretačních výkonů. 20 Citováno z korespondence s Pavlem Blatným 21 Citováno z: ČECH, V. Aplaus. Mým vzorem byl Václav Talich.Brno: 2004. 22 Viz příloha č. 4 18

3. Otakar Trhlík jako pedagog Své bohaté praktické dirigentské zkušenosti předával Otakar Trhlík studentům jednak na ostravské konzervatoři, ale zejména pak na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Zde učil od roku 1955 jako externí pedagog, později v roce 1969 se stává docentem a interním pedagogem na katedře Kompozice a dirigování, v roce 1996 se stává profesorem. Na této škole vyučoval aţ do června 2001, kdy byl nucen ze zdravotních důvodů tuto činnost ukončit. Svůj týdenní plán měl v době, kdy byl šéfdirigentem Janáčkovy filharmonie v Ostravě rozdělen tak, ţe sobotní a pondělní dopoledne věnoval svým studentům a zbytek týdne trávil v Ostravě. Trhlík byl neobyčejně pracovně vytíţen a neustále pendloval z místa na místo. Nicméně se svým studentům věnoval velmi svědomitě, takţe pokud se někdy hodina dirigování z důvodu jeho pracovního vytíţení nekonala, bylo pravidlem, ţe jej pedagog svým studentům spolehlivě nahradil v jiný termín. Doc. Skoták 23 o Otakaru Trhlíkovi říká: Jako pedagog byl na své studenty celkem přísný, náročný, neodpouštěl povrchní přístup ke studiu. Trval na detailní znalosti partitury, včetně všech drobných odchylek a nuancí. Zejména dbal na přesné dodrţování notového zápisu po všech stránkách. Perfektní zvládnutí taktovací techniky bylo samozřejmostí. Byl pedagogem s přirozenými pedagogickými schopnostmi, podpořenými velkou šíří repertoáru vlastní dirigentské praxe. Během pětiletého studia prošli studenti velkým mnoţstvím repertoáru u klavíru od Haydnových symfonií přes romantismus aţ po skladby 20. století a to velmi systematicky a komplexně.vzpomínám na studium takových titulů jako Straussova Alpská symfonie (u klavíru!) nebo Debussyho Moře. Nebylo vyjímkou, ţe jsme kaţdý týden studovali novou symfonii. Za dobu pedagogického působení prošlo jeho výukou nespočet studentů. V 90. letech to byli i zahraniční studenti, kteří byli přiděleni do dirigentské třídy Otakara Trhlíka mimo jiné i proto, ţe ovládal několik cizích 23 Absolvent Dr. Trhlíka, v současnosti docent dirigování na katedře Kompozice a dirigování na Jamu 19

řečí a komunikace s cizinci pro něj nebyla problémem. Ve své práci uvádím pouze ty Trhlíkovy ţáky, kteří v jeho dirigentské třídě absolvovali. Seznam absolventů Otakara Trhlíka v jednotlivých letech: 1978 Petr Altrichter, Jan Šrubař 1979 Josef Zaplatílek 1981 Emil Skoták, Jaromír Javůrek 1982 Miloš Machek, Jan Rozehnal 1985 František Sviták 1986 Tibor Varga 1987 Bohumil Kulínský ml. 1988 Miloš Řehák 1991 Radek Dočkal, Jan Frank 1992 Stanislav Kummer 1993 Jiří Mottl 1994 Charles Olivieri Munroe 1997 Petr Pololáník 20

4. Seznam koncertů a nahrávek Otakara Trhlíka Od roku 1958 aţ do května roku 1992 je uveden kompletní seznam koncertů, které Trhlík dirigoval. U některých koncertů bohuţel chybí křestní nebo i celá jména sólistů, protoţe ta často nebyla v Trhlíkových záznamech uvedena nebo byla nečitelná. Dále je uveden kompletní seznam rozhlasových snímků, které byly pořízeny s danými orchestry pro Československý rozhlas. 4.1 Ostrava 4.1.1 Ostravská opera Premiéry oper 1948 1952 1. BIZET, Georges - Carmen. R: B. Hrdlička, V: J. Svoboda, CH: E. Gabzdyl. 1. 7. 1950 24. 2. DVOŘÁK, Antonín - Jakobín. R: B. Hrdlička, V: J. Gottlieb, CH: E. Gabzdyl. 28. 1. 1951. 3. KUBÍN, Rudolf - Naši furianti. Českoslov. premiéra. R: H. Thein, V: M. Kouřil, CH: E. Gabzdyl. 18. 9. 1949. 4. MEJTUS, Julius - Mladá garda. R: M. Hynšt, V: M. Zezula, K: J. a M. Stejskalovi. 23. 3. 1952. 5. SMETANA, Bedřich - Braniboři v Čechách. R: Miloš Pilát, V: Miroslav Kouřil, CH: Emerich Gabzdyl. 19. 9. 1948. 6. SMETANA, Bedřich - Dvě vdovy. R: Peter Burja, S: Vladimír Kristin, CH: Emerich Gabzdyl, K: Stejskalovi. 5. 12. 1948. 7. ROSSINI, Gioacchino - Lazebník sevillský. R: B. Hrdlička, V: M. Kouřil. 3. 3. 1949. 10. 9. 1983, Divadlo Zdeňka Nejedlého DVOŘÁK, Antonín Rusalka 13.(premiéra) a 14. 10., 1. a 9. 11. 1984, 1. 6. 1985 Divadlo Zdeňka Nejedlého - JANÁČEK, Leoš Příhody lišky Bystroušky, operní soubor SDO. 24 pozn. R reţisér V výtvarník Ch choreograf K - kostýmy časový údaj značí datum premiéry 21

Koncerty s operním orchestrem: 1. 2. 1949 1. symfonický koncert MJASKOVSKIJ, Nikolaj Jakowlewitsch Concertino lyrico, MUSORGSKIJ, Modest Petrovič Noc na Lysé hoře, ČAJKOVSKIJ, Petr Iljič Symfonie č. 6 h moll 8. 5. 1950 Ostravské hudební jaro BEETHOVEN, Ludwig van Symfonie č. 5 c moll, SCHULHOFF, Ervín Symfonie Svobody VI. květen 1948 SMETANA, Bedřich Má vlast 4.1.2 Koncerty s Janáčkovou filharmonií Ostrava 25 Ze zajímavějších dramaturgických počinů uvádím např. provedení díla Carmina Burana v roce 1970, Stravinského Svěcení jara v roce 1972, Debussyho Moře v roce 1974, Lutoslawského Koncert pro orchestr 1973, Pendereckého Obětem Hirošimi 1976, Brittenovo Válečné requiem v roce 1977 nebo Pendereckého Sedm bran Jeruzaléma v roce 1998. Sezóna 1966/67 16. a 17. 11. Ostrava SUK, Josef Smyčcová serenáda, MARTINŮ, Bohuslav 2. koncert pro violoncello, DVOŘÁK, Antonín 5. symfonie F dur, sólo A. Večtomov Sezóna 1967/68 5. 10. AK 26, 6. 10. Koncert pro mládeţ DVOŘÁK, Antonín V přírodě, NOVÁK, Vítězslav O věčné touze, FIBICH, Zdeněk Vodník, melodram; SMETANA, Bedřich Valdštýnův tábor, recitace Zora Rozsypalová 6. 6. Ostravský máj JANÁČEK, Leoš Věčné evangelium, Glagolská mše, smíšený sbor SFO, sbormistr L. Vrtal Sezóna 1968/69 7. 9. SMETANA, Bedřich Má vlast 25 Pokud není uvedeno jinak, koncerty se konaly ve Společenském sále VŢKG v Ostravě, od roku 1976 nese tento sál název Společenský sál Domu kultury pracujících Vítkovic v Ostravě. 26 AK abonentní koncert, MK mimořádný koncert 22

11. 9. Římskokatolický kostel, Ostrava 1, MK, 12. 9. Opava DVOŘÁK, Antonín - Requiem, solo soprán Stefania Woytowicz (Polsko), mezzosoprán - Anita Turner Butler (USA), tenor - Gaetano Bardini (Itálie), bas Bonaldo Giaiotti (Itálie, MET opera), Smíšený sbor SFO, sbormistr Ladislav Vrtal 24. 10. AK SMETANA, Bedřich Prodaná nevěsta, předehra, DVOŘÁK, Antonín Koncert pro violoncello, JANÁČEK, Leoš Sinfonietta, solo Josef Chuchro 29. 10. MK k 50. výročí vzniku ČSR SMETANA, Bedřich Má vlast 28. 11. AK IBERT, Jacques - Přístavy, BRUCH, Max Koncert pro housle, DVOŘÁK, Antonín Symfonie č. 7 d moll, solo housle Petr Messiereur 5. 12. AK KUPKA, Karel Picassiada, CHOPIN, Frédéric 2. koncert pro klavír, MAHLER, Gustav 4. symfonie, solo Grigorij Sokolov (SSSR) 9. 1. AK hudební mládeţ, u příleţitosti ţivotního jubilea skladatele Rudolfa KUBÍNA KUBÍN, Rudolf Zpěv uhlí, Reminiscence symfonie (čs. premiéra), Pozdrav do Frenštátu, melodram (čs. premiéra), Ostrava budující, recitace Milan Friedl 16. 1. AK RAVEL, Maurice Španělská rapsodie, POULENC, Francis Koncert pro 2 klavíry, FRANCK, César - Symfonie d moll, solo klavíry Myrio a Lydia Conter (Itálie) 20. 1. Opava, divadlo WEBER, Carl Maria von Oberon, RAVEL, Maurice Španělská rapsodie, FRANCK, César - Symfonie d moll 23. 1. AK IŠTVAN, Miloslav Zaklínání času, SAINT SAËNS, Camille Koncert pro violoncello, BEETHOVEN, Ludwig van 3. symfonie, solo Daniel Šafran (SSSR) 28. 1. Karviná, Dům kultury WEBER, Carl Maria von Oberon, RAVEL, Maurice Španělská rapsodie, BEETHOVEN, Ludwig van 3. symfonie 29. 1. Nový Jičín WEBER, Carl Maria von Oberon, RAVEL, Maurice Španělská rapsodie, BEETHOVEN, Ludwig van 3. symfonie 30. 1. Kulturní dům, Havířov WEBER, Carl Maria von Oberon, RAVEL, Maurice Španělská rapsodie, BEETHOVEN, Ludwig van 3. symfonie 20. 2. AK WAGNER, Richard Siegfriedova idyla, BACH, Johann Sebastian Koncert pro klavír, BERLIOZ, Hector Fantastická symfonie solo klavír Viktorie Švihlíková 23

21. 4. Opava BEETHOVEN, Ludwig van Egmont, koncert pro klavír a orchestr č. 5, Symfonie č. 7 24. 4. mimořádný koncert v k 15. výročí vzniku SFO SMETANA, Bedřich Šárka, DVOŘÁK, Antonín Koncert pro housle a orchestr a moll, op. 53, BEETHOVEN, Ludwig van Symfonie č. 7 A dur, solo Václav Snítil 4. 5. mimořádný koncert v rámci Týdne anglické kultury PURCELL, Henry Dido a Aeneas, BRITTEN, Benjamin Iluminace, DVOŘÁK, Antonín Symfonie G dur Anglická, solo zpěv Margaret Tynes (USA) 8. 5. koncert v rámci Ostravského máje JANÁČEK, Leoš Sinfonietta, SUK, Josef Praga, V nový ţivot, solo Jan Panenka, Smíšený sbor SFO, sbormistr Ladislav Vrtal 23. 5. koncert pro městský výbor ČS Červeného kříţe JANÁČEK, Leoš Sinfonietta, SMETANA, Bedřich Blaník, Tábor, SUK, Josef Praga, V nový ţivot, Smíšený sbor SFO, sbormistr František Hába Sezóna 1969/1970 25. 9. DVOŘÁK, Antonín Othello, předehra op. 93, JIRÁK, Karel Bohuslav Koncert pro klavír a průvodem orchestru op. 55, MARTINŮ, Bohuslav Symfonie č. 3, solo klavír Dagmar Baloghová 30. 10. MK BÁCHOREK, Milan Ritornello per orchestra (premiéra), SVATOŠ, Vladimír Koncert pro flétnu smyčce a tympány, KLEGA, Miroslav Výpověď osamělého pěšáka, BEDŘICH, Jan III. symfonie solo flétna Vladislav Beran, recitace Luděk Eliáš 13. 11. AK KOHOUTEK, Ctirad Preludia pro komorní orchestr, NYSTROEM, Gosta partita pro flétnu, smyčce a harfu, WAGNER, Richard Lohengrin, předehra k opeře, HINDEMITH, Paul Symfonie Malíř Matyáš 14.11. Poruba Kulturní dům OKD DVOŘÁK, Antonín Slovanské tance 15. 11. Divadlo Krnov, Koncert v rámci oslav 700 let Krnova DVOŘÁK, Antonín Slovanské tance 20.11. Böblingen, Německo DVOŘÁK, Antonín Slovanské tance 24.11. Opava, 26. 11. Havířov Kulturní dům, 1. 12. Orlová, 2. 12. Karviná Kulturní dům WAGNER, Richard Lohengrin, MOZART, Wolfgang Amadeus Serenata Notturna č. 6, SCHUMANN, Robert Symfonie č. 4, spoluúčinkuje Ostravské kvarteto 4. 12. JIRKO, Ivan Elegie na smrt přítele, CHOPIN, Frédéric 2. koncert pro klavír a orch. f moll, op. 21, DEBUSSY, Claude Nokturna, 24

ROUSSEL, Albert Bacchus a Ariadna, 2. suita pro orchestr, solo Hulya Saydam (Turecko), Ţenský sbor SFO 29. 1. ORFF, Carl Carmina Burana, solo Angelina Arena (Itálie) soprán, Juergen Foerster (NSR) tenor, Raymond Mayers (Anglie) - baryton 26. 2. KLEGA, Miroslav Výpověď osamělého pěšáka, pro velký orchestr a recitátora, PROKOFJEV, Sergej 2. klavírní koncert g moll, RAVEL, Maurice Pavana za mrtvou infantku, RESPIGHI, Ottorino Římské pinie, symf. báseň, Dagmar Baloghová klavír, Luděk Eliáš recitace 19. 3. Havířov, 20. 3. Ostrava Poruba WEBER, Carl Maria von Čarostřelec, SIBELIUS, Jean Houslový koncert, TURINA, Joaquin Symfonie Sevillana, FALLA, Manuel de Třírohý klobouk, I. suita, KILAR, Vojciech Solenne, sólo housle Václav Hudeček, 26. 3. MK Ostrava, 27. 3. Olomouc MARTINŮ, Bohuslav Koncert pro smyčcové kvarteto a orchestr, PROKOFJEV, Sergej Koncert pro klavír č. 3, MOZART, Wolfgang Amadeus Koncert pro klavír d moll, RACHMANINOV, Sergej Koncert pro klavír č. 2 c moll, sólo klavíry Jan Marcol, Zdeněk Stibor, Rudolf Bernatík, Ostravské kvarteto 2. 4. RUBIN, Marcel Sonatina pro orchestr, MOZART, Wolfgang Amadeus Koncert pro klavír č. 20 d moll, BRAHMS, Johannes Symfonie č. 4 e moll, op. 96, solo Zdeněk Koţina 14. 5. Ostravský máj DVOŘÁK, Antonín Slovanské tance 16. 5. Kulturní dům Příbram DVOŘÁK, Antonín Slovanské tance 17. 5. Valdštejnská zahrada Praha, Praţské jaro DVOŘÁK, Antonín Slovanské tance 22. 5. Kulturní dům Frýdek Místek, Koncert ke 100. výročí vzniku odborů DVOŘÁK, Antonín Slovanské tance 4. 6. Ostravský máj ORFF, Carl Carmina Burana, sólo soprán Helena Tattermuschová, tenor Karel Vachek, baryton Zdeněk Zítek, smíšený sbor SFO, Dívčí sbor konzervatoře, Muţský sbor SDO, Dětský rozhlasový sbor, sbormistři Ladislav Vrtal, Karel Kupka, Jaromír Richter Sezóna 1970/71 12. 9. Chrám sv. Víta v Praze DVOŘÁK, Antonín Requiem, sólo Jadviga Wysoczanská, Marie Mrázová, Jiří Zahradníček, Karel Průša, Praţský filharmonický sbor, sbormistr Josef Veselka 22. 9. Nový Jičín, 24. 9. Havířov BEETHOVEN, Ludwig van Coriolan, Klavírní koncert č. 4, DVOŘÁK, Antonín Symfonie č. 9 25

1. 10. AK Ostrava, 3. 10. Opava BEETHOVEN, Ludwig van Missa solemnis, sólo Maria Vittoria Romano (Itálie), Annelies Burmeister (NDR), Joszef Réti (Maďarsko), Mirko Čangalovič (Jugoslávie), Smíšený sbor SFO, sbormistr Ladislav Vrtal 20. 11. Villingen, Německo FRANCK, César Symfonie d moll, BEETHOVEN, Ludwig van Symfonie č. 3 Es dur 24. 11. Příbram FRANCK, César Symfonie d moll, BEETHOVEN, Ludwig van Symfonie č. 3 Es dur 5. 12. Katovice, Polsko DVOŘÁK, Antonín Symfonie č. 9, BEETHOVEN, Ludwig van Mše C dur 10. 12. AK BEETHOVEN, Ludwig van 2. symfonie, DVOŘÁK, Antonín Koncert pro housle a moll, RAVEL, Maurice La Valse, sólo housle Yuriko Kuronuma (Japonsko) 28. 1. AK GREGOR, Čestmír Symfonie mého města, ŠOSTAKOVIČ, Dmitrij Koncert pro violoncello, BEETHOVEN, Ludwig van Symfonie č. 5, sólo Jan Hališka 29. 1. Poruba GREGOR, Čestmír Symfonie mého města, BACH, Johann Christian Koncert pro violoncello, BEETHOVEN, Ludwig van Symfonie č. 5, sólo Jan Hališka 4. 2. AK EBEN, Petr Vox clamantis, symfonická věta pro 3 trubky a orchestr, BARTÓK, Béla Rapsódie pro klavír, BEETHOVEN, Ludwig van 6. symfonie, sólo klavír Toos Wijngaard (Holandsko) 18. 2. Frýdek Místek, 19. 2. Ostrava - Poruba DVOŘÁK, Antonín Slovanské tance 4. 3. AK ŠTĚDROŇ, Vladimír Alla Marcia, symfonická předehra pro velký orchestr, BEETHOVEN, Ludwig van Klavírní koncert č. 1, MUSORGSKIJ, Modest Petrovič Obrázky z výstavy, sólo klavír Eliso Virsaladze (SSSR) 11. 3. AK JANÁČEK, Leoš Suita z Lišky Bystroušky, HÄNDEL, Georg Friedrich Koncert pro 2 violoncella a orchestr, BEETHOVEN, Ludwig van Symfonie č. 7, sólo Dr. Karel Krafka, Miroslav Doleţal 15. 3. Opava BEETHOVEN, Ludwig van Leonora III., HÄNDEL, Georg Friedrich Koncert pro 2 violoncella, BEETHOVEN, Ludwig van Symfonie č. 7 26

Zájezd Itálie 20. 4. Messina, 21. 4. Bari DEBUSSY, Claude Faunovo odpoledne, DUKAS, Paul Čarodějův učeň, FRANCK, César Symfonické variace pro klavír a orchestr, STRAUSS, Richard Tak pravil Zarathustra 22. 4. Taranto - DEBUSSY, Claude Faunovo odpoledne, STRAUSS, Richard Tak pravil Zarathustra, DVOŘÁK, Antonín 8. symfonie 24. 4. Brescia PROKOFJEV, Sergej Romeo a Julie, DUKAS, Paul Čarodějův učeň, FRANCK, César Symfonické variace pro klavír a orchestr, STRAUSS, Richard Tak pravil Zarathustra 25. 4. Ravena DUKAS, Paul Čarodějův učeň, DEBUSSY, Claude Faunovo odpoledne, STRAUSS, Richard Tak pravil Zarathustra -------- 6. 5. Ostravský Máj, 7.5. Nový Jičín, 8. 5. Příbor SMETANA, Bedřich Předehra Libuše, DVOŘÁK, Antonín Koncert pro violoncello a orchestr, JANÁČEK, Leoš Taras Bulba, sólo Boris Pergamenščikov (SSSR) 12. 6. Hlučín DVOŘÁK, Antonín Slovanské tance Sezóna 1971/72 Zájezd Švédsko 26. 8. Göteborg SMETANA, Bedřich Vltava, MARTINŮ, Bohuslav 6. symfonie, DVOŘÁK, Antonín Symfonie č. 9 27. 8. Halmstad BERLIOZ, Hector Římský karneval, KLEGA, Miroslav Noční slavnosti, SUK, Josef Fantazie pro housle a orchestr, SMETANA, Bedřich Vltava, solo housle Petr Messiereur 28. 8. Göteborg SMETANA, Bedřich Prodaná nevěsta, předehra, KLEGA, Miroslav Noční slavnosti, ČAJKOVSKIJ, Petr Iljič Symfonie č. 5 29. 8. Karlstad - BERLIOZ, Hector Římský karneval, KLEGA, Miroslav Noční slavnosti, SUK, Josef Fantazie pro housle a orchestr, SMETANA, Bedřich Vltava, solo housle Petr Messiereur ------------- 30. 9. AK, 1. 10. Hradec nad Moravicí KLEGA, Miroslav Noční slavnosti, suita pro velký orchestr, ČAJKOVSKIJ, Petr Iljič Koncert pro housle a orchestr D dur, RESPIGHI, Ottorino Římské slavnosti, sólo Ilona Bočková (SSSR) 27

7. 10. PAUER, Jiří Panychida, pro velký orchestr, BRAHMS, Johannes Koncert pro klavír č. 2 B dur, RIMSKIJ KORSAKOV, Nikolaj Šeherezáda, symfonická suita, sólo klavír Dagmar Baloghová 19. 10. Karviná RAVEL, Maurice Bolero, MYSLIVEČEK, Josef Koncert pro violoncello, RIMSKIJ KORSAKOV, Nikolaj Šeherezáda 25. 10. Opava KÁLIK, Václav 2. symfonie, SAINT SAËNS, Camille Koncert pro violoncello a orchestr, RIMSKIJ KORSAKOV, Nikolaj Šeherezáda, sólo Miroslav Petráš 6. 11., 7. 11. Třinec ŠOSTAKOVIČ, Dmitrij Slavnostní předehra, ČAJKOVSKIJ, Petr Iljič Koncert pro klavír b moll, DVOŘÁK, Antonín Symfonie č. 8, sólo Viktor Jeresko 15. 11. Opava ŠOSTAKOVIČ, Dmitrij Slavnostní předehra, ČAJKOVSKIJ, Petr Iljič Koncert pro klavír b moll, RAVEL, Maurice Bolero, sólo Valentina Kameníková 16. Orlová a 17. 11. Frýdek - Místek ŠOSTAKOVIČ, Dmitrij Slavnostní předehra, ČAJKOVSKIJ, Petr Iljič Koncert pro klavír b moll, DVOŘÁK, Antonín Symfonie č. 8, sólo Valentina Kameníková 25. 11. JIRÁČEK, Václav - Variace, SUK, Josef Radúz a Mahulena, BOHÁČ, Josef Elegie pro violoncello, MARTINŮ, Bohuslav Symfonie č. 6, sólo violoncello Jaroslav Chovanec 26. 11. Poruba SUK, Josef Radúz a Mahulena, SIBELIUS, Jean Houslový koncert, MARTINŮ, Bohuslav Symfonie č. 6, 20. 1. AK KALABIS, Viktor 2. symfonie Sinfonia pacis, FRANCK, César Symfonické variace pro klavír a orchestr, JANÁČEK, Leoš Taras Bulba, sólo František Rauch 21. 1. Ostrava, Poruba KALABIS, Viktor 2. symfonie Sinfonia pacis, GRIEG, Edvard Klavírní koncert a moll, ČAJKOVSKIJ, Petr Iljič Symfonie č. 6 24. 2. AK MATYS, Jiří Hudba pro smyčcové kvarteto a orchestr, HAYDN, Joseph Koncert pro housle č. 2, STRAUSS, Richard Tak pravil Zarathustra, sólo housle Manfred Geyrhalter (Rakousko), Ostravské kvarteto 25. 2. Frenštát pod Radhoštěm MATYS, Jiří Hudba pro smyčcové kvarteto a orchestr, HAYDN, Joseph Koncert pro housle č. 2, ČAJKOVSKIJ, Petr Iljič Symfonie č. 5, sólo housle Manfred Geyrhalter (Rakousko), Ostravské kvarteto 23. 3. MOZART, Wolfgang Amadeus Figarova svatba, Koncert pro housle D dur, Requiem, solo housle B. Malocha, soprán E. Zikmundová, 28

alt B. Jelínková, tenor J. Zahradníček, bas R. Novák, Smíšený sbor JFO, sbormistr L. Vrtal 25. 5. Ostravský máj, 31. 5. Praţské jaro ZÁMEČNÍK, Evţen Hommage á Stravinskij, SCHUBERT, Franz Symfonie č.8, SMETANA, Bedřich Valdštýnův tábor, BÁRTA Houslový koncert č. 2, JANÁČEK, Leoš Taras Bulba, solo housle Ivan Štraus Sezóna 1972/73 1. 9. Wroclav, Polsko DVOŘÁK, Antonín Te deum, MARTINŮ, Bohuslav Polní mše, JANÁČEK, Leoš Glagolská mše 26. 9. Praha SCHUMANN, Robert Koncert pro violoncello, SOMMER, Vladimír Koncert pro housle, NOVÁK, Vítězslav Údolí nového království, MARTINŮ, Bohuslav 3. klavírní koncert, sólo violoncello Stanislav Apolín, housle Václav Snítil 5. 10. AK VÁLEK, Jiří Symfonie 8 Hic sunt homines pro soprán a orchestr (věnováno Janáčkově filharmonii čs. premiéra), BORODIN, Alexandr Porfirjevič Polovecké tance, STRAVINSKIJ, Igor Svěcení jara, sólo Jarmila Vrchotová Pátová, Ostravský filharmonický sbor, sbormistr Lubomír Mátl 12. 10. AK SZYMANOWSKI, Karol Koncert pro housle, MÁCHA, Otmar Varianty, BRAHMS, Johannes 1. symfonie, sólo Kaja Danczowska (Polsko) Zájezd Španělsko 16. 10. Taragona, 17. 10. Barcelona, 20. 10. San Sebastian, 23. 10. Zaragoza, 25. 10. Valladolid, 27. 10. Coruna, 28. 10. Lugo DVOŘÁK, Antonín Karneval, ČAJKOVSKIJ, Petr Iljič Koncert pro klavír a orchestr b moll, BRAHMS, Johannes 1. symfonie, sólo Lipovetsky 24. 10. Vittoria BERLIOZ, Hector Římský karneval, ČAJKOVSKIJ, Petr Iljič Koncert pro klavír a orchestr b moll, SMETANA, Bedřich Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů 26. 10. Oviedo DVOŘÁK, Antonín Karneval, BRAHMS, Johannes 1. symfonie, ČAJKOVSKIJ, Petr Iljič 4. symfonie 30. 10. Barcelona - BERLIOZ, Hector Římský karneval, MOZART, Wolfgang Amadeus Houslový koncert G dur, SMETANA, Bedřich Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, sólo Antonio Gorostiaga -------------- 29

25. 1. AK KOHOUTEK, Ctirad - Pantheon, CHOPIN, Frédéric Klavírní koncert č. 1 e moll, LUTOSLAWSKI, Witold Koncert pro orchestr, sólo Lydia Grychtolöwna (Polsko) 1. 2. AK ČAJKOVSKIJ, Petr Iljič Romeo a Julie, DŘÍZGA, Eduard Vokální symfonie, sólo Birgit Finilä (Švédsko), Ostravský filharmonický sbor, sbormistr Lubomír Mátl 2. 2. Koncert k 30. výročí Stalingradské bitvy ŠOSTAKOVIČ, Dmitrij 1. věta ze 7. symfonie, ČAJKOVSKIJ, Petr Iljič Árie Gremina, z opery Evţen Oněgin, SMETANA, Bedřich Vltava, ŠOSTAKOVIČ, Dmitrij Slavnostní předehra, sólo Karel Průša 7. 3. Praha MATĚJ, Josef Koncert pro violoncello a orchestr, JIRKO, Ivan Večer u Rimbauda, BÁRTA, Lubor 3. symfonie 12. 4. AK MOZART, Wolfgang Amadeus Symfonie Es dur, BACH, Johann Sebastian Koncert pro 2 klavíry, STRAUSS, Richard Don Juan, sólo klavíry V. a V. Lejskovi 17. 4. Orlová DVOŘÁK, Antonín Koncert pro violoncello a orchestr h moll, MOZART, Wolfgang Amadeus Symfonie Es dur 19. 4. Ostrava DVOŘÁK, Antonín Karneval, Koncert pro violoncello a orchestr h moll, Symfonie č. 9 26. 4. Slavné skladby rodiny Straussů Zájezd Itálie 30. 4. Pordenone, 1. 5. Reggio Emilia, 2. 5. Potenza, 3. 5. Taranto, 4. 5. Lecce, 5. 5. Bari, 6. 5. Messina, 8. 5. Palermo, 11. 5. Ravena STRAUSS, Johann - Valčíky 7. 5. Palermo DVOŘÁK, Antonín Můj domov, Koncert pro violoncello a orchestr h moll, Symfonie č. 8, sólo Josef Chuchro 9. 5. Terni, 10. 5. Lucca - DVOŘÁK, Antonín Můj domov, Koncert pro violoncello a orchestr h moll, ČAJKOVSKIJ, Petr Iljič 5. symfonie ------------------- 31. 5. STRAVINSKIJ, Igor Pulcinella, ČAJKOVSKIJ, Petr Iljič Rokokové variace, KREJČÍ, Iša Serenáda, DUKAS, Paul Učeň čaroděj, sólo Miroslav Petráš 2. 6. Praţské jaro, Obecní dům Praha STRAVINSKIJ, Igor Pulcinella, ČAJKOVSKIJ, Petr Iljič Rokokové variace, KREJČÍ, Iša Serenáda, DUKAS, Paul Učeň čaroděj, sólo Maurice Gendron 30

3. 6. Karviná JANÁČEK, Leoš Lašské tance, DVOŘÁK, Antonín 8. symfonie 14. 6.Ostrava, 15. 6. Havířov BEETHOVEN, Ludwig van Symfonie č. 9 Sezóna 1973/74 8. 9. Praha DVOŘÁK, Antonín Te Deum, MARTINŮ, Bohuslav Polní mše, JANÁČEK, Leoš Glagolská mše 20. 9. AK JANÁČEK, Leoš Lašské tance, SCHULHOFF, Ervín Koncert pro smyčcové kvarteto a orchestr, MARTINŮ, Bohuslav - Špalíček, Ostravské kvarteto 5. 10. Bratislava HAYDN, Joseph Koncert pro violoncello a orchestr C dur, MOZART, Wolfgang Amadeus Koncert pro klarinet A dur, BEETHOVEN, Ludwig van Klavírní koncert c moll 25. 10. FELIX, Václav Radostná předehra, ŘEZÁČ, Ivan Koncert pro violoncello a orchestr Návrat, BACH, Johann Christian Koncert pro violoncello a orchestr c moll, BEETHOVEN, Ludwig van Symfonie 5, sólo violoncello Miloš Sádlo 26. 10. Ostrava Poruba DVOŘÁK, Antonín Slovanské tance 31. 10. Orlová - FELIX, Václav Radostná předehra, ČAJKOVSKIJ, Petr Iljič Rokokové variace, BEETHOVEN, Ludwig van 5. symfonie 8. 11. AK HORKÝ, Karel Dimitrov (čs. premiéra), JIRKO, Ivan Koncert pro trubku a orchestr (čs. premiéra), ČAJKOVSKIJ, Petr Iljič Symfonie č. 6, sólo trubka Stanislav Sejpal, recitace Jiří Dušek, Ostravský filharmonický sbor, sbormistr Lubomír Mátl 29. 11. MK Večer s J. Straussem Netopýr, předehra, Povídky z Vídeňského lesa, valčík, Lehká krev, polka, Růţe z jihu, valčík, Trič trač, polka, Císařský valčík, Perpetum mobile, Víno, ţeny, zpěv, valčík, Pizzicato, polka, Na krásném modrém Dunaji, valčík 13. 12. MK ŠOSTAKOVIČ, Dmitrij Slavnostní předehra, RACHMANINOV, Sergej Klavírní koncert č. 2 c moll, DVOŘÁK, Antonín Symfonie č. 8, sólo klavír Mirka Pokorná 13. 2. koncert Svazu Československých skladatelů, Praha Dům umělců HORKÝ, Karel Dimitrov, JIRKO, Ivan Koncert pro trubku a orchestr, BÁCHOREK, Milan Lidice (premiéra), sólo trubka Stanislav Sejpal, recitace Jiří Dušek, Ostravský filharmonický sbor, sbormistr Lubomír Mátl 21. 2. AK SMETANA, Bedřich Richard III., RACHMANINOV, Sergej Koncert pro klavír a orchestr č. 3, BÁCHOREK, Milan Lidice, 31

Melodramatický obraz pro sóla, recitaci, muţský a ţenský sbor, bicí nástroje a orchestr, sólo klavír Leonidas Lipovetsky (Uruguay), soprán J. Stupárková, basbaryton K. Průša, recitace R. Koval, O. Albín,Ostravský filharmonický sbor, sbormistr Lubomír Mátl 22. 2. Havířov, 25. 2. Frenštát pod Radhoštěm, 26. 2. Nový Jičín SMETANA, Bedřich Richard III., RACHMANINOV, Sergej Koncert pro klavír a orchestr č. 3, ČAJKOVSKIJ, Petr Iljič Symfonie č. 6, sólo klavír Leonidas Lipovetsky (Uruguay) 27. 2. Orlová DVOŘÁK, Antonín Moravské dvojzpěvy, RACHMANINOV, Sergej Koncert pro klavír a orchestr č. 3, ČAJKOVSKIJ, Petr Iljič Symfonie č. 6, sólo klavír Leonidas Lipovetsky (Uruguay) 1. 3. Poruba - SMETANA, Bedřich Richard III., HAYDN, Joseph Koncert pro hoboj, ČAJKOVSKIJ, Petr Iljič Symfonie č. 6, Zájezd SSSR 9. 3. Doněc, 12. 3. Vorošilovgrad SMETANA, Bedřich Vltava, DVOŘÁK, Antonín Koncert pro violoncello a orchestr h moll, 8. symfonie G dur 10. 3. Doněc, 13. 3. Vorošilovgrad KREJČÍ, Iša Serenáda, MARTINŮ, Bohuslav Koncert pro smyčcové kvarteto, DVOŘÁK, Antonín 9. symfonie 15. 3. Kijev - KREJČÍ, Iša Serenáda, DVOŘÁK, Antonín Koncert pro violoncello a orchestr h moll, JANÁČEK, Leoš Taras Bulba ----------------- 21. 3. AK, 22. 3. Havířov HAYDN, Joseph Symfonie č. 104, MOZART, Wolfgang Amadeus Předehra k opeře Don Giovanni, Koncert pro housle a orchestr, sólo housle Shizuka Ishikava (Japonsko) 18. 4. MK - SMETANA, Bedřich Předehra k op. Libuše, DVOŘÁK, Antonín Koncert pro violoncello a orchestr h moll, JANÁČEK, Leoš Taras Bulba 16. 5. Ostravský Máj, 18. 5. Praţské jaro KOHOUTEK, Ctirad Teatro del mondo (Divadlo světa), BEETHOVEN, Ludwig van Koncert pro housle a orchestr D dur, JANÁČEK, Leoš - Sinfonietta, sólo housle Konstanty Kulka (Polsko) Zájezd Španělsko 27. 5. Barcelona ČAJKOVSKIJ, Petr Iljič Romeo a Julie, CASULS Koncert pro violoncello a orchestr, BEETHOVEN, Ludwig van 3. symfonie 32