Vyhodnocení imisní situace v Litvínově v roce 2011 Zpracovatel: Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s. Ekologické centrum Most pro Krušnohoří Budovatelů 2830 434 37 Most Datum vydání: 30.03.2012
1. ÚVOD Vyhodnocení imisní situace v Litvínově v roce 2011 Hodnocení imisní situace je zpracováno na základě dat Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem pracoviště Most, k nimž má Ekologické centrum Most přístup na základě Dohody o spolupráci. Při zpracování imisní situace v Litvínově bylo využito rovněž dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) - viz bod 3.6). Aktuální data ze stanic automatizovaného imisního monitoringu ČHMÚ jsou veřejně přístupná na internetových stránkách www.ecmost.cz. Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) informuje veřejnost také prostřednictvím Zeleného telefonu a regionálních médií, tabulku s denními a tříhodinovými průměry i hodinovými koncentracemi zpracovává ECM denně (každý všední den) rovněž pro Odbor životního prostředí Městského úřadu Litvínov. Každý týden zpracovává ECM tabulku s průměrnými týdenními koncentracemi a hodnocením uplynulého období pro listy Homér a Mostecký deník. Každý měsíc jsou na webových stránkách ECM zpřístupněny grafické výstupy koncentrací jednotlivých škodlivin z předcházejícího období a to v sekci Ovzduší zpětné vyhodnocení. Litvínov leží v klimatické oblasti T2, pro kterou je typické dlouhé, teplé a suché léto a krátká, mírně teplá a až velmi sucha zima. Průměrná roční teplota sledovaného území je 8,2 C. Ro ční úhrn srážek činí 499 mm a průměrný úhrn srážek ve vegetační době je 299 mm [1]. Časté zhoršení rozptylových podmínek v oblasti je způsobeno zejména její polohou v kotlině, uzavřené hradbou Krušných hor, jež vytvářejí tzv. srážkový stín. Dochází zde k inverznímu zvrstvení ovzduší, což omezuje možnost proudění vzduchu a dochází tak k hromadění škodlivin bez možnosti jejich rozptylu. Kombinací inverzní vrstvy vzduchu a slabého proudění větru se rozptylové podmínky stávají nepříznivými a dochází ke kumulaci znečišťujících látek, jež následně v ovzduší přetrvávají a hromadí se až do doby, než dojde ke změně meteorologických podmínek na stav příznivý pro rozptyl. Obvykle nás trápí zhoršené rozptylové podmínky zejména na konci roku a v předjaří, přízemní ozon nás ohrožuje zvláště v letním období. Hodnocení stavu znečištění ovzduší se opírá o imisní limity pro znečišťující látky uvedené v nařízení vlády č. 597/2006 Sb., změněném nařízením vlády č. 42/2011 Sb., a ve vyhlášce MŽP č. 373/2009 Sb. Nařízením vlády č. 597/2006 Sb. jsou stanoveny imisní limity škodlivin, podmínky, způsob sledování, posuzování a hodnocení, a řízení kvality ovzduší, nařízení č. 42/2011 Sb. mimo jiné doplňuje imisní limity pro ochranu zdraví i cílový imisní limit pro ochranu zdraví nově o limity pro PM 2,5. Přehled imisních limitů pro ochranu zdraví viz tabulka č. 1. 4
Tabulka č. 1: Imisní limity pro ochranu zdraví IMISNÍ LIMITY PRO OCHRANU ZDRAVÍ (nařízení vlády 597 / 2006 Sb. změněné nařízením vlády č. 42/2011 Sb. ) Znečišťující látka SO 2 Doba průměrování Imisní limit (µg.m -3 ) Maximální tolerovaný počet překročení za kalendářní rok 1 hodina 350 24 oxid siřičitý 24 hodin 125 3 PM 10 prachové částice 24 hodin 50 35 kalendářní rok 40 0 PM 2,5 kalendářní rok 25 0 NO 2 1 hodina 200 18 oxid dusičitý kalendářní rok 40 0 CO oxid uhelnatý maximální denní 8hodinový klouzavý průměr 10 000 0 benzen kalendářní rok 5 0 CÍLOVÝ IMISNÍ LIMIT PRO OCHRANU ZDRAVÍ * (nařízení vlády č. 597 / 2006 Sb. změněné nařízením vlády č. 42/2011 Sb. ) Znečišťující látka Doba průměrování Cílový imisní limit (µg.m -3 ) Maximální tolerovaný počet překročení O 3 troposférický ozón PM 2,5 maximální denní 8hodinový klouzavý průměr 120 25x v průměru za 3 roky roky 2013, 2014 a 2015 * 20 0 *Cílový imisní limit Úroveň znečištění ovzduší stanovená za účelem odstranění, zabránění nebo omezení škodlivých účinků na zdraví lidí a na životní prostředí celkově, které je třeba dosáhnout, pokud je to běžně dostupnými prostředky možné, ve stanovené době. ** Cílový imisní limit pro PM 2,5 je stanoven pro rok 2015 a je vyjádřen jako průměr ročních průměrných úrovní znečištění ovzduší PM 2,5 za roky 2013, 2014 a 2015 ve všech městských pozaďových lokalitách. Hodnoty jsou zjišťovány z míst odběru vzorků zřízených podle bodu 1.6 části A přílohy č. 5 k tomuto nařízení.". Vyhláška MŽP č. 373/2009 Sb. stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu 5
stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, určuje zásady pro vypracovávání a provozování krajských a místních regulačních řádů a rovněž způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečišťování ovzduší veřejnosti. Přehled zvláštních imisních limitů pro ochranu zdraví viz tabulka č. 2. Tabulka č. 2: Zvláštní imisní limity ZVLÁŠTNÍ IMISNÍ LIMITY PRO ÚČELY VYHLÁŠENÍ SIGNÁLŮ UPOZORNĚNÍ, SIGNÁLŮ REGULACE A SIGNÁLŮ VAROVÁNÍ* Signál upozornění SO 2 oxid siřičitý NO 2 oxid dusičitý O 3 troposférický ozon PM 10 suspendované částice SO 2 oxid siřičitý NO 2 oxid dusičitý PM 10 suspendované částice O 3 troposférický ozon 250 µg.m 3 200 µg.m 3 180 µg.m 3 Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících hodinách 100 µg.m 3 Při překročení 24hodinového průměru koncentrace 500 µg.m 3 400 µg.m 3 Signál regulace Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících hodinách 150 µg.m 3 Při překročení 24hodinového průměru koncentrace Signál varování 240 µg.m 3 Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících hodinách *Dle Vyhlášky č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování ve znění změny č. 373/2009 Sb. Všechny výše uvedené úrovně znečištění ovzduší se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,35 kpa. Vyhláška č. 373/2009 Sb. platí od listopadu 2009 a upravuje se jí původní vyhláška č. 553/2002 Sb. K zvláštním imisním limitům pro oxid dusičitý, oxid siřičitý a přízemní ozón přibyla závazná hodnota pro jemné prachové částice frakce PM 10. Ty mohou mít významný negativní vliv na zdraví obyvatel. Mohou na sebe vázat zdraví škodlivé látky, jež se pak spolu s jemnými prachovými částicemi mohou dostat nejen hluboko do plic, ale i přímo do krevního oběhu. Zvýšení koncentrací těchto látek v ovzduší, zejména za nepříznivých rozptylových podmínek, ovlivňuje i silniční doprava a spalování nekvalitních paliv v domácnostech. 6
Pokud čtyřiadvacetihodinové koncentrace prachových částic překročí hodnotu 100 mikrogramů na metr krychlový, vydá Český hydrometeorologický ústav signál upozornění. Při překročení hranice 150 mikrogramů je vydán signál regulace. Příslušné úřady pak mohou vyhlásit opatření (například zákaz vjezdu aut do center měst nebo omezování výroby). Vydávání signálů upozornění a regulace k omezení emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší na území kraje za situací, při nichž dochází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v Ústeckém kraji k nadměrnému znečištění ovzduší (smogová situace), je upraveno a specifikováno Krajským regulačním řádem Ústeckého kraje, včetně seznamu subjektů pro předávání signálu upozornění a signálu regulace i stanovení provozoven, jejichž zdroje znečištění mají vliv na úroveň znečištění ovzduší ve vymezeném území. 2. MĚŘICÍ STANICE Ve zprávě jsou použita data ze stanice Litvínov ZÚ, umístěné v budově Krušnohorské polikliniky (viz tab. č. 3 a obr. č. 1 a 2) a z měřicí stanice ČHMÚ v Mostě. Stanice se svým typem řadí mezi tzv. stanice pozaďové, tzn., že jsou umístěny v nezatížených lokalitách a měří pozadí regionů, měst a průmyslových oblastí. Rozhodujícím kritériem pozaďové stanice by mělo být to, že stanice není přímo ovlivněna žádným zdrojem. Přirozené imisní pozadí je tedy takové, které se v ovzduší vyskytuje nezávisle na lokálních antropogenních zdrojích. Obrázek č. 1: Mapa umístění měřicí stanice Litvínov ZÚ 7
2.1 Charakteristika měřicí stanice Litvínov ZÚ V současné době získává ECM od zdravotního ústavu údaje o koncentracích polétavého prachu PM 10, přízemního ozónu, sulfanu ( dříve sirovodíku) a oxidů síry a dusíku. Tabulka č. 3: Charakteristika měřicí stanice Litvínov ZÚ Klasifikace EOI - typ stanice: pozaďová EOI - typ zóny: městská EOI - charakteristika zóny: obytná EOI B/R - podkategorie: - EOI - zkratka: B/U/R Adresa lokality Krušnohorská poliklinika s.r.o., 436 01 Litvínov Správce lokality, adresa Tel: 477751210 ZÚ ÚL,CHL ÚL Fax: 477751277 Pasteurova 9 400 02 Ústí n. Labem E-mail: alena.zemanova@zu.cz Lokalizace 50 35 59.995" s.š; 13 36 29.997" Zeměpisné souřadnice: v.d Nadmořská výška: 334 m Doplňující údaje Terén: horní nebo střední část povlov. svahu (do 8%) Krajina: vícepodlaž. zástavba (sídliště z posled. desetil.) oblastní měřítko - městské nebo venkov (4-50 Reprezentativnost: km) Umístění Stanice se nachází v budově polikliniky, v 1.patře vedle dispečeru sanitek. Seznam měřicích programů: Kód Typ ULIVK Kombinované měření ULIVT Měření těžkých kovů v SPM ULIV0 Měření těžkých kovů v PM10 8
Obr. č. 2: Umístění měřicí stanice Litvínov ZÚ Zdroj: www.mapy.cz 9
3. ZHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH POLUTANTŮ 3.1 Oxid siřičitý Oxid siřičitý není od roku 1997, kdy došlo k odsíření velkých zdrojů emisí oxidů síry (průmyslové podniky, hnědouhelné elektrárny), škodlivinou, jež by závažně ohrožovala zdraví obyvatel, ačkoliv v lokalitách, kde je soustředěno více malých spalovacích zdrojů, jimiž jsou zejména domácí topeniště, je riziko zvyšování SO 2 podstatně vyšší. Současná legislativa zatím však neumožňuje kontroly způsobů vytápění domácností a vytápění nekvalitním uhlím je pro mnoho lidí nejpřijatelnějším řešením zejména z finančního hlediska. Graf č. 1: Průměrné hodinové koncentrace SO2 na stanici Litvínov ZÚ 10
Graf č. 2: Průměrné denní koncentrace SO2 na stanici Litvínov ZÚ Tabulka č. 4: Charakteristika měřicí stanice Litvínov ZÚ 2006 2007 2008 2009 2010 2011 SO 2 17,8 µg/m 3 18,6 µg/m 3 19,5 µg/m 3 21,6 µg/m 3 26,0 µg/m 3 16,9 µg/m 3 Zvláštní hodinový limit (signál upozornění) - 250 µg/m 3 Hodinový limit pro ochranu zdraví - 350 µg/m 3 3.2 Sulfan (dříve sirovodík) Tato škodlivina patří k těm, u nichž rozhodně v této lokalitě nedochází ke zlepšování. Ačkoliv rok 2011 vykazuje podstatné zlepšení, v předcházejících obdobích byl zaznamenán skutečně vysoký nárůst koncentrací. Ve sledovaném období došlo k překročení hodnoty pro ochranu proti obtěžování zápachem ve 748 měřených hodinách z celkového množství 8 264 hodin, v roce 2010 to bylo 4 493 překročení z celkového množství 6 980 měřených hodin. Stanovená hodnota pro ochranu proti obtěžování zápachem činí 7 µg/m 3 (dle tabulky referenčních koncentrací vydané Státním zdravotním ústavem [2]), nicméně tato bývala a bývá nezřídka překračována, často i mnohonásobně. Ačkoliv v naměřených koncentracích ještě nezpůsobuje sulfan vážnější zdravotní rizika, přesto jeho intenzivní obtěžování zápachem může u některých jedinců způsobovat nevolnosti nebo bolesti hlavy. 11
Ve své akutní formě je otrava sulfanem hlavně výsledkem účinků na nervový systém. Při koncentracích 15 mg/m3 a vyšších vyvolává sulfan zánět spojivek. K vážnému poškození očí dochází při koncentracích sulfanu 70 mg/m3. Při ještě vyšších koncentracích (nad 225 mg/m3, tj. nad 150 ppm) sulfan paralyzuje čichové vnímání, takže zápach přestává působit jako varovný signál. Graf č. 3: Průměrné hodinové koncentrace H 2 S na stanici Litvínov ZÚ Graf č. 4: Průměrné denní koncentrace H 2 S na stanici Litvínov ZÚ 12
Tabulka č. 5: Průměrné roční koncentrace H 2 S na měřicí stanici Litvínov ZÚ 2006 2007 2008 2009 2010 2011 H 2 S 4,1 µg/m 3 2,8 µg/m 3 2,8 µg/m 3 5,7 µg/m 3 13,5 µg/m 3 4,2 µg/m 3 Půlhodinový hygienický limit - 7 µg/m 3 3.3 Oxid dusičitý Oxid dusičitý v Litvínově vykazoval po celý rok 2011 hodnoty nepřekračující index č.1 na stupnici hodnocení kvality ovzduší. Nejvyšší naměřená koncentrace byla 21,6 µg/m 3 a téměř 92 % všech naměřených hodnot, tvořily koncentrace do 10 µg/m 3. Zdrojem oxidů dusíků jsou ve velké míře spalovací procesy, zejména spalování fosilních paliv a doprava, která v současné době představuje nejvyšší míru znečištění ovzduší. Hodnoty oxidu dusičitého v Litvínově rozhodně nejsou důvodem ke znepokojení a k obavám z negativního vlivu na zdraví osob. Tabulka č. 6: Průměrné roční koncentrace NO 2 2006 2007 2008 2009 2010 2011 NO 2 11,3 µg/m 3 7,5 µg/m 3 5,5 µg/m 3 5,8 µg/m 3 5,8 µg/m 3 4,5 µg/m 3 Roční limit pro ochranu zdraví 40 µg/m 3 Hodinový limit pro ochranu zdraví 200 µg/m 3 Graf č. 5: Průměrné hodinové koncentrace NO x, NO 2 a NO na stanici Litvínov ZÚ 13
Graf č. 6: Průměrné denní koncentrace NO x, NO 2 a NO na stanici Litvínov ZÚ 3.4 Přízemní ozón Přízemní ozón v Litvínově byl ve sledovaném období přátelštější a dosáhl nižšího ročního průměru než v předchozích letech. Cílový imisní limit pro přízemní ozón je stanoven na 120 µg/m 3 v 8hodinovém klouzavém průměru (viz tab. č. 7). Maximální tolerovaný počet překročení je 25x za 3 roky. V roce 2011 nebyl 8hodinový klouzavý průměr překročen ani jednou a maximální hodnota činila 110,6 µg/m 3. Zvýšené hodnoty ozónu jsou typické pro letní období s vysokým slunečním zářením, někdy se však objevují i v jiných měsících (viz grafy č. 7-8). Vysoké koncentrace této škodliviny jsou o to nebezpečnější, že se vyskytují právě v období, kdy vysoké teploty a sálající slunce přímo vybízejí k venkovním aktivitám včetně koupání. Tabulka č. 7: Průměrné roční koncentrace O3 2006 2007 2008 2009 2010 2011 O 3 58,5 µg/m 3 40,8 µg/m 3 28,9 µg/m 3 44,4 µg/m 3 47,5 µg/m 3 35,0 µg/m 3 Zvláštní hodinový limit signál upozornění 180 µg/m3 Maximální denní 8hodinový klouzavý průměr - 120 µg/m3 14
Graf č. 7: Průměrné hodinové koncentrace ozónu na stanici Litvínov ZÚ Graf č. 8: Průměrné denní koncentrace ozónu na stanici Litvínov ZÚ 15
3.5 Polétavý prach Polétavý prach (užívá se rovněž výrazů: prachové částice, suspendované částice či PM 10 ) je škodlivinou, na kterou se v posledních letech upírá pozornost široké veřejnosti. Trend zvyšování koncentrací prachových částic je velice znepokojující (viz tab. č. 8). Zhoršení zaznamenávají měřicí stanice v celé republice. I přesto mohou být obyvatelé Litvínova, na rozdíl od jiných sídel, vcelku spokojeni, neboť z 8286 naměřených hodnot prachu cca 93 % nepřekročilo hranici 50 µg/m 3. Jako obvykle byly nejvýraznější prachové epizody zaznamenány v počátku a v konci roku, ale ke krátkodobému zvyšování také docházelo nepravidelně v průběhu celého roku. Tabulka č. 8: Průměrné roční koncentrace PM 10 2006 2007 2008 2009 2010 2011 PM 10 32,0 µg/m 3 23,0 µg/m 3 22,0 µg/m 3 13,0 µg/m 3 15,0 µg/m 3 28,5 µg/m 3 Denní limit pro ochranu zdraví 50 µg/m 3 Právě koncentrace polétavého prachu jsou ze všech polutantů nejčastěji naměřeny ve vysokých hodnotách a jediný prach (kromě sulfanu, pro který však nejsou indexy stanoveny a je zařazen pouze orientačně) dosahuje v Litvínově indexu kvality ovzduší č. 5 (viz tab. č. 10 - INDEXY KVALITY OVZDUŠÍ v závěru zprávy) a snižuje tak často celkovou kvalitu ovzduší až na špatnou, hodnocenou jako silně znečištěné ovzduší. Jak je již uvedeno v úvodu, od listopadu 2009 platí vyhláška č. 373/2009 Sb., která stanoví zvláštní imisní limity rovněž pro prachové částice (doposud se tyto limity týkaly pouze oxidu siřičitého, oxidu dusičitého a troposférického ozónu). Postup pro vyhlášení signálů upozornění i regulace je zpracován v krajském regulačním řádu, jenž byl vydán nařízením kraje č. 4/2010 ze dne 7. 4. 2010, vydaným ve Věstníku právních předpisů Ústeckého kraje ročník 2010, částka 3. Český hydrometeorologický ústav vydává signál upozornění, pokud 24hodinové koncentrace prachových částic překročí hodnotu 100 mikrogramů na metr krychlový a při překročení hranice 150 mikrogramů je vydán signál regulace. Příslušné úřady pak mohou vyhlásit opatření (například zákaz vjezdu aut do center měst nebo omezování výroby). 16
Graf č. 9: Průměrné hodinové koncentrace PM 10 na stanici Litvínov ZÚ V posledních 3 letech je zaznamenáváno zhoršování situace a zvyšování ročního průměru koncentrací prachových částic PM 10, jakož i četnost překročení 24hodinového imisního limitu za kalendářní rok. O nebezpečí, vyplývajícího z pobytu v prostředí s vysokou prašností, je už dobře informována i velká část mostecké veřejnosti, což je impulsem k častému ověřování aktuálního stavu ovzduší občany i veřejnými institucemi. Vzhledem k tomu, že polétavý prach je velmi nebezpečnou škodlivinou, která negativně ovlivňuje zdraví obyvatel Mostecka, zvláště pak dětí a rizikových skupin, je zájem o aktuální stav a přizpůsobení se dané situaci velmi pozitivní reakcí. Vydávání signálů upozornění a regulace k omezení emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší na území kraje za situací, při nichž dochází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v Ústeckém kraji k nadměrnému znečištění ovzduší (smogová situace), je upraveno a specifikováno Krajským regulačním řádem Ústeckého kraje, včetně seznamu subjektů pro předávání signálu upozornění a signálu regulace i stanovení provozoven, jejichž zdroje znečištění mají vliv na úroveň znečištění ovzduší ve vymezeném území. 17
Graf č. 10: Průměrné denní koncentrace PM 10 na stanicích Litvínov ZÚ 3.6 Aromatické uhlovodíky Tabulka č. 9: Průměrné roční koncentrace benzenu a toluenu v Mostě 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Benzen 1,7 µg/m 3 1,2 µg/m 3 1,2 µg/m 3 1,3 µg/m 3 1,1 µg/m 3 0,4 µg/m 3 Toluen 0,9 µg/m 3 0,6 µg/m 3 0,6 µg/m 3 0,6 µg/m 3 0,5 µg/m 3 0,5 µg/m 3 Benzen: roční limit pro ochranu zdraví 5 µg/m3 Ačkoliv Litvínov ZÚ se nezabývá měřením aromatických uhlovodíků, je do zprávy zařazena tabulka s přehledem ročních koncentrací benzenu a toluenu z měřicí stanice Most ČHMÚ. Za velice pozitivní lze považovat snížení roční koncentrace u benzenu o 63,6 % (viz tab. č. 9). Na měřicí stanici Most ČHMÚ jsou pravidelně zaznamenávány také hodnoty dalších aromatických uhlovodíků: ethylbenzenu, p-xylenu, m-xylenu, o-xylenu. Jejich hodnoty bývají zpravidla minimální nebo nulové. Benzen je velmi toxická látka. Je toxický akutně i chronicky. Při dlouhodobé expozici může způsobovat leukémii. Negativní je i jeho příspěvek ke vzniku fotochemického smogu. Hlavním zdrojem emisí benzenu do atmosféry jsou výfukové plyny 18
automobilu, dále emise způsobené těkáním benzinu z palivové nádrže nebo během tankování. Další významné úniky pocházejí z chemického průmyslu, rafinerií ropy a plynu a ze spalování paliv (uhlí, oleje). Benzen se také dostává do prostředí z průmyslových odpadních vod a z havárií. Značné koncentrace benzenu se vyskytují také v cigaretovém kouři. Přirozené zdroje benzenu, jako jsou výbuchy sopek nebo lesní požáry, jsou ve srovnání se zdroji antropogenními nevýznamné. Benzen primárně poškozuje centrální nervovou soustavu, imunitní systém a krvetvorbu. Projevem otravy jsou závratě, bolesti hlavy, euforie a zmatenost. Může dojít až ke smrti z důvodu selhání dýchání a srdeční arytmie. Chronická expozice poškozuje červené i bílé krvinky a krevní destičky a může způsobit anemii. Projevuje se zvýšenou únavou, anorexií a krvácením z dásní, nosu, kůže a trávicího traktu. Chronická expozice také poškozuje kostní dřeň. Poškození se po uplynutí latentní doby 5 15 let může projevit leukémií. 4. PODÍL ECM NA ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ 4.1 Informování o aktuální imisní situaci Pro účely sledování čistoty ovzduší disponuje ECM programovým vybavením, jenž umožňuje přenést a zobrazovat data z měřicích stanic imisního monitoringu. Využívána jsou data z měřicích stanic Českého hydrometeorologického ústavu Ústí nad Labem, Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem, pobočka Most, a ČEZ, a.s./elektrárny Počerady. Spektrum sledovaných veličin zahrnuje SO 2, NO x, PM 10, PM 2,5, ozón, benzen, toluen, xylen a základní meteorologické veličiny jako je teplota, vlhkost, rychlost a směr větru. Přenos dat probíhá přes Internet. ECM získává data přes FTP schránku od Českého hydrometeorologického ústavu. Hodnoty jsou v této schránce obnovovány každou hodinu. Dispečeři stahují aktuální data každé tři hodiny, vždy v 6, 8, 11, 14, 17 a 20 hod. Bezprostředně po jejich stažení musí být data převedena do zobrazitelného formátu a poté jsou kontrolována, zejména ve vztahu k přípustným limitům, a zaznamenávána do denních protokolů. Následně jsou data konvertována do grafického formátu, vhodného pro prostředí Internetu, a přes FTP protokol jsou aktualizována na webových stránkách. V případě potřeby probíhá kontrola v kratších časových intervalech tak, aby bylo včas zachyceno případné překročení stanovených limitů. Grafy zobrazují každou měřenou škodlivinu samostatně a zahrnují měření za posledních 48 hodin, což umožňuje vytvořit si představu o aktuálním vývoji znečištění. Kromě aktuálního přehledu je na webových stránkách ECM přístupné také vyhodnocení měření za uplynulý měsíc. K dispozici jsou jednak grafy uvádějící 19
průměrné denní hodnoty, a jednak grafy zobrazující průběh hodnot všech měřených půlhodin. K informování veřejnosti o aktuální imisní situaci a nestandardních událostech v průmyslových podnicích s potenciálním vlivem na ovzduší dochází prostřednictvím Zeleného telefonu 800 195 342. Dále ECM v týdenních intervalech vyhodnocuje imisní situaci na Mostecku pro Mostecký deník a týdeník Homér. V případě překročení limitů škodlivin v ovzduší je bezprostředně informováno Radio Most, energetický dispečink Czech Coal a.s. a zástupci Odboru životního prostředí a mimořádných událostí Magistrátu města Mostu a Odboru životního prostředí Městského úřadu v Litvínově. Elektronickou poštou jsou informováni o nestandardních situacích rovněž zájemci, kteří o tuto službu požádají prostřednictvím webových stránek, elektronickou cestou nebo telefonicky na bezplatné Zelené lince 800 195 342. 4.2 Dotazy a stížnosti na zápach V rámci poradenské služby a poskytování informací o životním prostředí zodpovídají dispečeři ECM denně stále častější dotazy na stav ovzduší. Tuto informaci využívají zejména učitelé mateřských škol, ale i maminky s dětmi, či občané se zdravotními problémy. V roce 2011 bylo zodpovězeno 2437 těchto dotazů, což je oproti loňskému roku (1531 dotazů) zvýšení o 59 %. Ke zvýšení sledovanosti čistoty ovzduší zajisté přispěl seminář Prach v ovzduší a veřejnost, který pořádalo ECM ve spolupráci se Statutárním městem Most, a vydání informačního letáku Veřejnost a prach v ovzduší. Cílem semináře bylo vysvětlit veřejnosti jaký je systém sledování imisí v Ústeckém kraji a na Mostecku, jak se pracuje s daty z měřicích stanic, jak a proč se vyhlašuje signál upozornění a regulace. Zvláštní pozornost byla věnována problematice polétavého prachu. Přednášejícími byly: Ing. Helena Plachá, vedoucí Oddělení ochrany čistoty ovzduší, Český hydrometeorologický ústav Ústí nad Labem, a MUDr. Helena Kazmarová, vedoucí odborného Centra zdraví a životního prostředí, Státní zdravotní ústav Praha. Mezi dotazy ECM se jako každým rokem objevily také stížnosti na zápach a hluk. V roce 2011 jich bylo přijato 30, včetně 1 dotazu ze saského pohraničí. 17 stížností mělo charakter stížnosti na zápach, zde je vždy možná spojitost s průmyslovou výrobou. Ve všech 17 případech se nám skutečně podařilo vysledovat souvislost s mimořádnou událostí v průmyslu. Z důvodu navýšení četnosti stížností na zápach od června 2011 bylo v součinnosti s Odborem životního prostředí a mimořádných událostí Magistrátu města Mostu (OŽP) iniciováno v 06/2011 jednání s firmou ODOUR, s.r.o. Na základě tohoto jednání OŽP objednalo analýzu vzorků vzduchu, jejichž vzorkování při identifikaci zápachu provedli sami stěžovatelé. V rámci přeshraniční spolupráce jsme v roce 2011 přijali pouze 1 stížnost, na rozdíl od uplynulých let, kdy jsme řešili problémy s pachovými epizodami v saském Seiffenu s charakterem benzenového zápachu podstatně častěji. Od roku 2009 se však 20
pokouší zjistit přesnou příčinu a zdroj zápachu i společnost Unipetrol RPA. Pro tento účel ECM denně zpracovává tabulku s hodnotami benzenu a směrem větru na měřicích stanicích Most ČHMÚ, Litvínov ZÚ a Rudolice. 5. SIGNÁLY UPOZORNĚNÍ A REGULACE 5.1 Přehled vyhlášených signálů v roce 2011 V souladu s vyhláškou MŽP č. 373/2009 Sb. byly pro Ústecký kraj vyhlášeny v roce 2011 tyto signály v souvislosti s koncentracemi polétavého prachu PM 10 : epizoda 1 vyhlášení signálu upozornění 31.01.2011 11,15 hod zrušení signálu upozornění 05.02.2011 10,00 hod epizoda 2 vyhlášení signálu upozornění 18.02.2011 21,15 hod zrušení signálu upozornění 20.02.2011 8,04 hod epizoda 3 vyhlášení signálu upozornění 24.02.2011 4,55 hod vyhlášení signálu regulace 25.02.2011 14,15 hod zrušení signálu regulace 27.02.2011 9,00 hod vyhlášení signálu regulace 28.02.2011 6,15 hod zrušení signálu regulace 01.03.2011 23,00 hod zrušení signálu upozornění 07.03.2011 5,40 hod epizoda 4 vyhlášení signálu upozornění 13.03.2011 21,55 hod zrušení signálu upozornění 18.03.2011 0,10 hod epizoda 5 vyhlášení signálu upozornění 13.11.2011 15,15 hod vyhlášení signálu regulace 14.11.2011 13,00 hod zrušení signálu regulace 16.11.2011 13,00 hod zrušení signálu upozornění 24.11.2011 22,00 hod 5.2 Doporučení obyvatelům při vyhlášení signálů Doporučení při signálu upozornění v souvislosti s koncentracemi polétavého prachu PM 10 : Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, starším lidem a malým dětem se při překročení zvláštního imisního limitu 100 µg/m3 pro vyhlášení signálu upozornění doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže, spojené se zvýšenou frekvencí dýchání. U dospělých osob bez zdravotních potíží nejsou nutná žádná omezení. Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic PM 10 a oxidu dusičitého. 21
Doporučení při signálu regulace: Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, starším lidem a malým dětem se při překročení zvláštního imisního limitu 150 µg/m 3 pro vyhlášení signálu regulace doporučuje omezit pobyt pod širým nebem. Dospělým osobám bez zdravotních potíží se doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže, spojené se zvýšenou frekvencí dýchání. Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic PM 10 a oxidu dusičitého. 6. Závěr 6.1 Graf úrovně znečištění V následujícím grafu úrovně znečištění (graf č.11) je procentuálně zhodnocena kvalita ovzduší v roce 2011. Hodnoty v grafu vycházejí z orientačních indexů kvality ovzduší (viz tab. č. 10) stanovených Českým hydrometeorologickým ústavem. Graf č. 11: Úroveň znečištění jednotlivými polutanty v procentuálním zastoupení v roce 2011 Index velmi špatné kvality ovzduší se v grafu objevil pouze u sulfanu, což je pouze orientační hodnocení, neboť pro H 2 S vlastně neexistují indexy kvality ovzduší. V tomto případě jsou indexem č. 1 hodnoceny všechny koncentrace do 7 µg/m 3. Stále je to však prach, který nejvíce trápí oblast Mostu i Litvínova, znečišťuje ovzduší a působí nepříznivě na lidské zdraví i přírodu. Rovněž je dobré ještě připomenout pachovou zátěž sulfanu, který často znepříjemňuje pobyt ve venkovním prostředí. Ačkoliv není 22
na žádné z měřicích stanic v Mostě monitorován, a měřicí stanice Litvínov ZÚ zaznamenala značné zlepšení, přesto je sulfanový zápach problémem celé lokality. 6.2 Indexy kvality ovzduší (podle ČHMÚ) Tabulka č. 10: Indexy kvality ovzduší Kvalita ovzduší Index SO 2 1h µg/m 3 NO 2 1h µg/m 3 CO 8h µg/m 3 O 3 1h µg/m 3 PM 10 1h µg/m 3 velmi dobrá 1 0-25 0-25 0-1000 0-33 0-20 dobrá 2 25-50 25-50 1000-2000 33-65 20-40 uspokojivá 3 50-120 50-100 2000-4000 65-120 40-70 vyhovující 4 120-350 100-200 4000-10000 120-180 70-90 špatná 5 350-500 200-400 10000-30000 180-240 90-180 velmi špatná 6 >500 >400 >30000 >240 >180 6.3 Souhrn průměrných ročních hodnot Graf č.12: Souhrn průměrných ročních hodnot za posledních 6 let Použité zdroje: [1] Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 716-725, ISSN 0139-6013 [2] Referenční koncentrace vydané SZÚ (v µg/m3) - (podle 45 zákona č. 86/2002 O ochraně ovzduší z 15. 4. 2003), ve znění následných právních úprav (472/2005 Sb.) Zpracováno na základě neverifikovaných dat Českého hydrometeorologického ústavu Ústí nad Labem a Zdravotního ústavu Ústí nad Labem. 23
24