Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Název projektu: Registrační číslo projektu: Předmět: Ročník: Autor: Téma učivo: Učební pomůcky: VY_05_Z7E_23 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu CZ.1.07/1.1.02/03.0064 zeměpis sedmý Mgr. Marie Šimáčková Jihovýchodní Evropa Školní atlas světa mapy: Balkán - obecně zeměpisná mapa a Itálie, Slovinsko, Chorvatsko - obecně zeměpisná mapa, učebnice Zeměpis pro 6. a 7. roč. str. 64 65 a str. 67 68. ZÁPIS DO SEŠITU Slovinsko Chorvatsko Bosna a Hercegovina Srbsko Černá Hora Kosovo Jihovýchodní Evropa Ljubljana (Lublaň) Zagreb (Záhřeb) Sarajevo Beograd (Bělehrad) Podgorica Priština [1] [2] [3] [4] [5] Makedonie Albánie Rumunsko Bulharsko Skopje Tiranë (Tirana) Bucuresti (Bukurešť) Sofija (Sofie) 10] Strana 1 (celkem 13) [6] [7] [8] [9]
oblast Balkánského poloostrova a přilehlých ostrovů (Krk, Brač, Korčula, Pag Dalmatské ostrovy), Istrijský poloostrov Alpy, Kras, Kapela, Velebit, Dinárské hory, Stará planina, Rila, Rodopy, Valašská (Rumunská) nížina, Hornotrácká nížina Dunaj, Sáva, Dráva, Marica, Prut, Skadarské jezero, Ochridské jezero, Prespanské jezero, Plitvická jezera subtropické podnebí, směrem na V - vnitrozemské podnebí převládá slovanské obyvatelstvo, Rumuni patří do románské jazykové skupiny převládá pravoslavné náboženství a islám (Bulharsko, Albánie, Bosna a Hercegovina) kromě Albánie, Bulharska a Rumunska byly státy do roku 1990 součástí Jugoslávie - od roku 1991 se začala Jugoslávie postupně rozpadat nepokoje v celé oblasti po roce 1991 všechny státy dříve pod vlivem tzv. Východního bloku ve většině států nízká životní úroveň, často na hranici bídy v hospodářství převládá zemědělství (pšenice, kukuřice, vinná réva, tabák, olivy ), průmysl potravinářský a strojírenský těžba barevných kovů hospodářsky nejrozvinutější je Slovinsko cestovní ruch - mořská rekreace a horská turistika Strana 2 (celkem 13)
ÚKOLY 1) Na politické mapě Evropy si ukaž státy: Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Černá Hora, Kosovo, Makedonie, Albánie, Rumunsko a Bulharsko. Ukaž si hlavní města těchto států. 2) Ukaž si tyto státy na mapách: Balkán; Itálie, Slovinsko a Chorvatsko - obecně zeměpisná mapa Prohlédni si tyto státy na mapě Střední Evropa - administrativní členění. 3) Na obecně zeměpisné mapě si pozorně prohlédni povrch těchto států. Jaká pohoří a jaké nížiny tvoří povrch zmíněných států. Na obecně zeměpisných mapách si ukaž tyto vodní toky: Dunaj, Dráva, Sáva, Marica, Prut. Urči, do kterého moře odtéká voda těchto řek. 4) Ukaž si na mapě tato jezera: Skadarské jezero, Ochridské jezero, Prespanské jezero, Plitvická jezera. Pokud nemůžeš nějaký pojem na mapě najít, užij rejstřík vzadu v atlase. 5) Pomocí mapy zjisti, jaká moře omývají státy Jihovýchodní Evropy. Urči, které státy jsou vnitrozemské. 6) Pomocí mapy Evropa - hospodářství urči, jaké nerostné suroviny se v těchto státech těží (jednotlivé státy)? 7) Pomocí mapy Evropa - zemědělství urči, jaké zemědělské plodiny se v těchto státech pěstují. 8) Přečti si články v učebnici Jihovýchodní Evropa a Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Makedonie, Jugoslávie a Albánie. 9) Přečti si Doplňující text. 10) Vypracuj zápis do sešitu (lze jej vytisknout a vlepit). Úkol 3) Alpy, Kras, Kapela, Velebit, Dinárské hory, Stará planina (Balkán), Rila, Rodopy, Valašská (Rumunská) nížina, Horno thrácká nížina Úkol 5) Jaderské a Černé moře. Vnitrozemské: Srbsko, Makedonie, Kosovo, Bosna a Hercegovina Úkol 6) polymetalické rudy, černé uhlí a ropa Úkol 7) vinná réva, pšenice, kukuřice, brambory, ovoce, zelenina, slunečnice, tabák Strana 3 (celkem 13)
Doplňující text: Mezi nejrozvinutější státy celé oblasti patří Slovinsko. Počátky industrializace Slovinska sahají do období habsburské monarchie. Po válce se budoval především těžký průmysl. Ve Slovinsku je evidováno přes sto padesát tisíc podnikatelských subjektů, z nichž nejznámější jsou Elan, Gorenje, Krka, REVOZ a Triglav. Nejvýznamnějšími odvětvími jsou kovozpracující průmysl, chemický průmysl, elektronický a elektrotechnický, potravinářský, papírenský průmysl a textilní, oděvní a kožedělný [11]. Obrázek 1: sídlo pojišťovny Triglav v Lublaně [12] Chorvatská ekonomika by se dala charakterizovat jako středně rozvinutá v rámci Evropy. Chorvatsko vyváží dopravní prostředky, textil, chemikálie, potraviny, paliva. Důležitou součástí chorvatského hospodářství je cestovní ruch. Celé Jadranské pobřeží s četnými ostrovy je velmi lákavé - města Rijeka, Split, Zadar, Makarska a další, dále ve vnitrozemí Plitvická jezera - soustava jezer ve vápencové krajině. Chorvatsko je pro Čechy jedna z nejnavštěvovanějších zemí [13]. Obrázek 2: město Rijeka se nachází v severní části Chorvatska [14] Strana 4 (celkem 13)
Obrázek 3: Makarska je chorvatské přístavní město a turistické letovisko, které se nachází na pobřeží Jaderského moře, v střední Dalmácii [15] Obrázek 4: Plitvická jezera - patří mezi světové dědictví UNESCO. Vstup do národního parku je placený, turistické stezky a mosty vedou po obou stranách kaňonu i pod vodopády. K nejvýše položenému jezeru (Proščansko jezero) [16] Bosna a Hercegovina byla vedle Makedonie nejzaostalejší republikou v bývalé socialistické Jugoslávii. Zemědělství bylo většinou v soukromých rukou, ale bylo nemechanizované, velmi nevýkonné a potraviny se musely dovážet. Tři roky války zničily většinu bosenského hospodářství a infrastruktury. Po ukončení bojů se výroba sice mírně zvýšila (1996 1998), zato ale růst se značně zpomalil. Obrovským Strana 5 (celkem 13)
problémem pro rozvoj hospodářství, a také turistiky ale zůstává kolem 2000 objevených (a zhruba dvojnásobku neobjevených) minových polí rozesetých hlavně v oblasti fronty (především kolem hlavního města Sarajeva) [17]. Obrázek 5: hlavní město Bosny a Hercegoviny má pohnutou historii [18] Srbské hospodářství bylo rovněž poznamenáno válkou, patří mezi méně rozvinuté. V poslední době se pozvolně rozvíjí. Nejvíce je rozvinutý potravinářský a strojírenský průmysl. Obrázek 6: budova univerzity v Bělehradu [19] Černá hora patří mezi nejchudší evropské země. Země vyváží především potraviny, tabák, hliník, ocel. V Černé Hoře velmi rychle kvete turistický ruch. Hlavní Strana 6 (celkem 13)
turistická letoviska se nacházejí u moře, jedná se o města Budva, Kotor, Ulcinj [20]. Obrázek 7: Černá Hora - Kotorská zátoka[21] Ekonomika Makedonie patří k deseti nejslabším evropským ekonomikám. Převládá především zemědělství. Hlavními produkty jsou vinná réva, tabák, zelenina, mléko a vejce. Hlavními obory postupně rozvíjejícího průmyslu jsou potravinářství, textilní průmysl, chemický průmysl, hutnictví (železo, ocel), průmysl stavebních hmot (výroba cementu) a energetika [22]. Obrázek 8: Náměstí Makedonie v centru Skopje [23] Strana 7 (celkem 13)
Obrázek 9: Kříž tisíciletí, který se nachází na vrcholu Vodno, je přední turistická atrakce Skopje. Na výšku měří 66 m a je to nejvyšší monumentální kříž na světě, který lze vidět ze vzdálenosti až 30 km. Byl vystavěn u příležitosti 2000 výročí křesťanství a Makedonie jako biblické země [24]. Parlament autonomní oblasti Kosovo vyhlásil dne 17. února 2008 nezávislost na Srbsku a prohlásil Kosovo za demokratický, světský a multietnický stát, oficiální orgány a představitelé Srbska však nezávislost odmítají uznat a považují oblast nadále za součást Srbska, postoj ostatních států není jednotný. Před vleklými nepokoji, bombardováním a válkou byl rozvinut těžební a cementárenský průmysl, hlavní složkou ekonomiky bylo přesto ale stále zemědělství. Dnes je i dříve velmi chudá země kvůli válce na tom ještě hůře. Oficiálním platidlem v zemi je Euro, stejně jako v Černé Hoře, přestože Kosovo není členem eurozóny [25]. Obrázek 10: Národní knihovna v Prištině [26] Strana 8 (celkem 13)
OTÁZKY 1) Na jakých poloostrovech a ostrovech se nachází státy Jihovýchodní Evropy? 2) Které dnešní státy tvořily bývalou Jugoslávii? 3) Ve kterém roce došlo k rozpadu Jugoslávie? 4) Ve kterém státě proběhl velký válečný konflikt (občanská válka), při němž zemřelo mnoho lidí, a následky v této zemi jsou patrné dodnes? 5) Jak lze charakterizovat hospodářství států Jihovýchodní Evropy? 6) Jak se jmenuje stát, který získal svoji samostatnost jako poslední? 7) Který ze států Jihovýchodní Evropy je hospodářsky nejrozvinutější? 8) Proč turisté navštěvují tyto státy? 9) Do jaké jazykové skupiny patří obyvatelstvo Jihovýchodní Evropy? 10) Jaké je nejrozšířenější náboženství v této oblast? 11) Dokážeš jmenovat nějaká velmi navštěvovaná místa v Chorvatsku? Správné odpovědi: 1) Balkánský, Istrijský, Dalmatské ostrovy 2) Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Makedonie, Černá Hora, Kosovo 3) 1991 4) Bosna a Hercegovina 5) Méně rozvinuté, některé státy patří k nejchudším státům Evropy, převládá zemědělství a potravinářský průmysl, důležitý je cestovní ruch 6) Kosovo 7) Slovinsko 8) mořská rekreace, horská turistika 9) slovanské a románské (Rumuni) 10) křesťanství (pravoslaví), islám 11) Zadar, Dubrovnik, Split, Makarska, Hvar, Šibenik, Plitvická jezera.. Zapamatuj si: Státy Jihovýchodní Evropy patří k hospodářsky nejméně rozvinutým státům Evropy. Jsou politicky i hospodářsky nestabilní. Velká část obyvatelstva je zaměstnána v zemědělství a v cestovním ruchu. DOMÁCÍ ÚKOL Tvým úkolem je doplnit pracovní list Úkoly pro bystré hlavičky (všichni žáci): Přečti si učebnici článek Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Makedonie, Jugoslávie (Srbsko, Vojvodina, Černá Hora) a Albánie a zkus doplnit tento pracovní list, POZOR NĚKTERÁ FAKTA SE OD DOBY VZNIKU ČLÁNKU ZMĚNILA: Strana 9 (celkem 13)
1) Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Černá Hora, Kosovo a Makedonie tvořily v minulosti Jugoslávii. Tento federativní stát, který vznikl v roce 1918 se začal rozpadat v roce 2) Oblast je politicky neklidná, největší konflikty byly v Bosně a Hercegovině mezi. na jedné straně a.na druhé straně. Pozůstatky občanské války jsou v této oblasti patrné dodnes. 3) Hospodářsky nejrozvinutějším státem bývalé Jugoslávie je...v průmyslu tohoto státu převládá hutnictví a strojírenství. Známé jsou výrobky značky....hlavním městem tohoto státu je 4) Chorvatko má protáhlý tvar připomínající. Velkými přístavy jsou města. a. Turisté často navštěvují.. jezera, kde natáčel Vinetou. Hlavním městem je... 5) Ve válce nejvíce utrpěla Bosna a Hercegovina, jejíž hlavní město. je spojeno také se začátkem 1. Světové války. V tomto hornatém státě je nejvíce rozvinutý... průmysl. 6) V hospodářství Makedonie převládá.průmysl. Hlavním městem je. 7) Největšími průmyslovými centry Srbska jsou města. a 8) Největším a hlavním městem Černé Hory je.. 9) Nejpozději se osamostatnil stát Kosovo. Jeho hlavním městem je Ukaž si následující města: Dubrovnik, Zadar, Split Strana 10 (celkem 13)
PROCVIČOVÁNÍ, TEST V každé otázce je jedna správná odpověď, najdeš ji? 1) Který ze států má přístup k moři? a) Makedonie b) Srbsko c) Slovinsko 2) Který ze států nebyl součástí Jugoslávie? a) Rumunsko b) Chorvatsko c) Černá Hora 3) Které moře omývá břehy Bulharska? a) Jadranské b) Černé c) Egejské 4) Který stát byl nejvíce postižen válkou na Balkáně? a) Slovinsko b) Makedonie c) Bosna a Hercegovina 5) Jaké podnebí mají státy na Balkánském poloostrově? a) subtropické b) tropické c) arktické 6) Které z uvedených ostrovů patří Chorvatsku: a) Jónské b) Dalmatské c) Kyklady 7) Která z uvedených plodin se v jihovýchodní Evropě nepěstuje? a) tabák b) vinná réva c) kokosová palma 8) Která z uvedených surovin se Jihovýchodní Evropě netěží: a) ropa b) polymetalické rudy c) bauxit Hodnocení: Za každou správnou odpověď máš 1 bod, klasifikace by vypadala následovně: 8 bodů 1 7 6 bodů 2 5 4 body 3 3 2 body 4 1 0 bodu 5 Strana 11 (celkem 13)
Správné řešení testu: Použité zdroje: Školní atlas světa. 1. vydání, 2.dotisk. Praha: Kartografie Praha, a.s., 2005. ISBN 80-7011-730-3. DEMEK, Jaromír a Ivan MALIŠ. Zeměpis pro 6. a 7. ročník základní školy: Zeměpis světadílů. dotisk 1. vydání. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, a.s., 2000, s. 64-65. ISBN 80-7235-003-X. DEMEK, Jaromír a Ivan MALIŠ. Zeměpis pro 6. a 7. ročník základní školy: Zeměpis světadílů. dotisk 1. vydání. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, a.s., 2000, s. 67-68. ISBN 80-7235-003-X. [1] Flag of Slovenia. In: SKOPP, MODIFIED BY ZSCOUT370 AND BY VZB83. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2005-09-28, 2011-03-25 [cit. 2011-05-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:flag_of_slovenia.svg [2] Flag of Croatia. In: NIGHTSTALLION, ELEPHANTUS, NEONEO13, DENELSON83, RAINMAN, R-41, MINESTRONE, LUPO, ZSCOUT370,. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2007-11-28, 2009-12-02 [cit. 2011-05-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:flag_of_croatia.svg [3] Flag of Bosnia and Herzegovina. In: KSEFEROVIC. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2005-09-27, 2010-10-16 [cit. 2011-05-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:flag_of_bosnia_and_herzegovina.svg [4] Flag of Serbia. In: SODIPODI.COM. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2005-11-27, 2011-01-14 [cit. 2011-05-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:flag_of_serbia.svg [5] Flag of Montenegro. In: B1MBO, FROZTBYTE. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2006-01-02, 2010-10-18 [cit. 2011-05-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:flag_of_montenegro.svg [6] Flag of Kosovo. In: CRADEL (CURRENT VERSION), EARLIER VERSION BY NINGYOU. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2008-02-08, 2010-08-28 [cit. 2011-05-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:flag_of_kosovo.svg [7] Flag of Macedonia. In: USER:SKOPP, REWRITTEN BY USER:GABBE. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2005-09-28, 2011-03-06 [cit. 2011-05-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:flag_of_macedonia.svg [8] Flag of Albania. In: DBENBENN AND OTHERS. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2005-10-13, 2011-03-23 [cit. 2011-05-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:flag_of_albania.svg [9] Flag of Romania. In: ADIJAPAN. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2005-11-24, 2009-03-10 [cit. 2011-05-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:flag_of_romania.svg [10] Flag of Bulgaria. In: SKOPP. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2005-09-27, 2010-07-01 [cit. 2011-05-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:flag_of_bulgaria.svg [11] Slovinsko. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2003-09-12, 2011-05-14 [cit. 2011-05-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/slovinsko [12] Ljubljana 150. In: MIHAEL GRMEK. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2012-01-24, 2012-01-24 [cit. 2012-01-31]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:ljubljana_150.jpg Strana 12 (celkem 13)
[13] Chorvatsko. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2004-08-12, 2011-06-30 [cit. 2011-06-30]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/chorvatsko [14] Rijeka-view-2. In: LÁSZLÓ SZALAI (BEYOND SILENCE). Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2007-08-07, 2007-08-07 [cit. 2011-06-30]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:rijeka-view-2.jpg [15] Makarska from port. In: AXEL HEYMANN. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2005-08-05, 2005-08-05 [cit. 2011-05-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:makarska_from_port.jpg [16] Plitvice lakes. In: DONARREISKOFFER. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2005-10-31, 2005-10-31 [cit. 2011-06-30]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:plitvice_lakes.jpg [17] Bosna a Hercegovina. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2004-08-27, 2011-05-19 [cit. 2011-05-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/bosna_a_hercegovina [18] Sarajevo downtown. In: ASIM LED, AND UPLOADED BY ME, ~PYB. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2005-05-14, 2005-05-14 [cit. 2011-06-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:sarajevo_downtown.png [19] Captain Miša's Mansion. In: ORJEN. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2008-11-02, 2008-11-02 [cit. 2011-06-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:captain_mi%c5%a1a%27s_mansion.png [20] Černá Hora. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2005-07-27, 2011-05-15 [cit. 2011-05-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%c4%8cern%c3%a1_hora [21] Zatoka kotorska 02. In: JANUSZ RECŁAW. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2009-10-21, 2009-10-21 [cit. 2011-05-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:zatoka_kotorska_02.jpg [22] Ekonomika Makedonie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2008-03-09, 2011-01-24 [cit. 2011-05-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ekonomika_makedonie [23] Skopje Macedonia Square panorama. In: GUITARDEMON666. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2009-05-10, 2009-05-10 [cit. 2011-05-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:skopje_macedonia_square_panorama.jpg [24] Millennium Cross, Vodno. In: GEOFF. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2009-08-13, 2009-08-13 [cit. 2011-05-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:millennium_cross,_vodno.jpg [25] Kosovo. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2005-03-11, 2011-05-27 [cit. 2011-05-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/kosovo [26] Bibloteka Kombëtare e Kosovës. In: HIPI ZHDRIPI. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2006-05-01, 2006-05-01 [cit. 2011-05-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:bibloteka_komb%c3%abtare_e_kosov%c3%abs.jpg Strana 13 (celkem 13)