Zajištění činnosti jednotek požární ochrany

HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 700 30 Ostrava Zábřeh, Výškovická 40 Koncepční materiál Zajištění činnosti jednotek požární ochrany Statutární město Ostrava Ostrava, srpen 2012 zpracoval kolektiv autorů HZS MSK Předkládá: plk.ing.vladimír Vlček, Ph.D. ředitel územního odboru Ostrava Hasičský záchranný sbor MSK

Obsah Úvod 3 Problematika jednotek HZS MSK dislokovaných na území SMO 4 Početní stavy 4 Mobilní technika jednotek HZS MSK dislokovaných na území SMO 7 Integrované bezpečnostní centrum Moravskoslezského kraje 9 Hasičské stanice / Integrovaná výjezdová centra 11 Integrované výjezdové centrum Ostrava Zábřeh 11 Integrované výjezdové centrum Ostrava Přívoz 12 Integrované výjezdové centrum Ostrava Slezská 13 Integrované výjezdové centrum Ostrava Jih 14 Technická a výcviková základna IZS - Hranečník 16 Speciální odřady 17 Vyhledávání a záchrana osob ve zřícených budovách USAR odřad 17 Vyhledávání a záchrana osob na vodní hladině při povodních WASAR odřad 18 Vysokokapacitní čerpání vody HCP odřad 18 Problematika jednotek sborů dobrovolných hasičů městských obvodů SMO 20 Akceschopnost jednotek sborů dobrovolných hasičů SMO 23 Zásahová činnost jednotek sborů dobrovolných hasičů SMO 24 Mobilní technika a technické prostředky PO jednotek sborů dobrovolných hasičů 25 SMO Hasičské zbrojnice jednotek sborů dobrovolných hasičů SMO 31 Spolupráce jednotek sborů dobrovolných hasičů SMO a HZS MSK 39 Předurčenost jednotek sborů dobrovolných hasičů SMO k řešení vybraných typů MU Práce s mládeží 42 Požární sport u jednotek sborů dobrovolných hasičů SMO 43 41 1

Jednotky HZS podniků na území SMO 44 Jednotky SDH podniků na území SMO 44 Koncepční úkoly a cíle 45 2

Úvod Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, jako organizační složka státu a samostatná účetní jednotka, jehož je možno vnímat jako část Hasičského záchranného sboru České republiky, byl zřízen s účinností od 01.01.2001 na základě zákona č.238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dnem účinnosti tohoto zákona přešla na HZS MSK práva a povinnosti HZS města Ostravy a k 31.12.2003 byly upraveny vztahy mezi městem a HZS MSK smlouvou o výpůjčce majetku a smlouvou o spolupráci v souladu se zmíněným zákonem a zákonem o požární ochraně. Statutární město Ostrava (dále také SMO ) dlouhodobě spolupracuje s Hasičským záchranným sborem Moravskoslezského kraje (dále také HZS MSK ) v oblasti požární ochrany, integrovaného záchranného systému (dále také IZS ) a krizového řízení. SMO rovněž dlouhodobě vynakládá významné finanční prostředky na činnost HZS MSK a dalších složek IZS na území SMO. HZS MSK na základě smlouvy o spolupráci mezi SMO a HZS MSK a v souladu se Statutem města Ostravy zabezpečuje na vymezeném území plnění úkolů příslušejících SMO ze zákona č.133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů dále jen zákon o PO), ze zákona č.239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ze zákona č.240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a dalších právních předpisů. Na základě smlouvy o spolupráci HZS MSK rovněž provozuje společná pracoviště složek integrovaného záchranného systému, v nichž HZS MSK zabezpečuje vlastní výkon služby pro potřeby SMO a zabezpečuje činnosti pro podporu jednotek sborů dobrovolných hasičů městských obvodů SMO. Na základě ustanovení 26,odst.2, písm.a) zákona o PO, zpracovává HZS MSK koncepci požární ochrany Moravskoslezského kraje a předkládá ji k projednání orgánům kraje. Zajištění požární ochrany SMO vychází z koncepce požární ochrany Moravskoslezského kraje s důrazem na zajištění základních potřeb k zabezpečení plošného pokrytí SMO jednotkami požární ochrany. V předloženém materiálu je zmapována problematika jednotek sborů dobrovolných hasičů městských obvodů SMO, problematika jednotek HZS MSK dislokovaných na území SMO, problematika integrovaných výjezdových center složek IZS, problematika Technické a výcvikové základny IZS a Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje. 3

Problematika jednotek HZS MSK dislokovaných na území SMO Úvod Jednotky Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (dále také HZS MSK) jsou na území statutárního města Ostravy (dále také SMO ) dislokované na 6 hasičských stanicích, kdy ve 4 případech se jedná o integrovaná výjezdová centra, která jednotky využívají spolu s dalšími základními (ÚSZS MSK, PČR), resp. ostatními (MěP Ostrava) složkami integrovaného záchranného systému (dále také IZS ) - viz. tabulka č.1 Tabulka č. 1 Dislokace jednotky Složky IZS na společných stanicích Integrovaná výjezdová centra Ostrava Zábřeh ÚSZS MSK, MPO Ostrava Fifejdy - Ostrava Poruba ÚSZS MSK, MPO Ostrava Hrabůvka - Ostrava Slez. Ostrava Ostrava Přívoz ÚSZS MSK, MPO PČR, MPO V roce 2013 redislokace stávajících služeben, resp. oddílů MPO v návaznosti na stávající dostavbu Početní stavy Dislokace a počty stanic hasičského záchranného sboru kraje jsou určeny nařízením kraje, kterým se provádí Plošné pokrytí území kraje jednotkami PO (dále také plošné pokrytí ). Pokud jsou do systému plošného pokrytí území kraje zařazeny jednotky Hasičského záchranného sboru České republiky, lze tak učinit pouze v dohodě s generálním ředitelstvím HZS ČR. V případě Moravskoslezského kraje, potažmo území SMO, je plošné pokrytí vydáno nařízením Moravskoslezského kraje č. 6/2002, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení plošného pokrytí území Moravskoslezského kraje jednotkami požární ochrany, ve znění pozdějších novelizací. Pro zabezpečení požadovaného množství sil a prostředků, při splnění požadované doby jejich dojezdu na místo zásahu, ve vztahu ke stupni nebezpečí území je pro území SMO ve výše zmíněném nařízení kraje stanoveno 6 jednotek HZS MSK kategorie JPO I. Plánované základní početní stavy příslušníků jednotek hasičského záchranného sboru kraje vč. navýšení souvisejícím s typem předurčenosti pro záchranné práce jsou stanoveny plošným pokrytím tak, že odrážejí skutečnou potřebu sil pro zajištění adekvátní pomoci, viz.tabulka č.2. Skutečné početní stavy vycházejí ze systemizace počtu služebních míst a objemu prostředků stanovených státním rozpočtem, které schvaluje vláda na příslušný kalendářní rok pro každý bezpečnostní sbor. Generální ředitel Hasičského 4

záchranného sboru ČR je následně zmocněn připravit na základě schválené systemizace návrh organizační struktury = rozdělení služebních míst, který schvaluje ministr vnitra podle vládou schválené systemizace. Ve světle úsporných opatření, kdy vláda razantně snižuje deficit státního rozpočtu, bylo opakovaně přistoupeno k redukci systemizovaných služebních míst ve všech bezpečnostních sborech, Hasičský záchranný sbor ČR nevyjímaje. Tím dochází k postupnému snižování početních stavů také na stanicích HZS ČR. Důsledkem je skutečnost, že byl zcela zastaven trend doplňování početních stavů na úroveň požadovanou vyhláškou č.247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek PO, ve znění pozdějších předpisů, pro zabezpečení požadovaného množství sil a prostředků při splnění požadované doby jejich dojezdu na místo zásahu ve vztahu ke stupni nebezpečí území a naopak se tento rozdíl dále prohlubuje. Tabulka č. 2 Jednotka Početní stav příslušníků ve 3 směnách Početní stav příslušníků ve 3 směnách Rozdíl Ostrava Zábřeh 75 72-3 Ostrava Fifejdy 60 54-6 Ostrava Poruba 33 33 - Ostrava Hrabůvka 33 27-6 Ostrava Slez. Ostrava 33 24-9 Ostrava Přívoz 33 24-9 CELKEM 267 234-33 ( - 12%) Podle schváleného plošného pokrytí území MSK jednotkami PO Podle systemizace služebních míst HZS MSK platné od 1.1.2012 Graf č.1 - Porovnání početních stavů stanovených plošným pokrytím a skutečných početních stavů k 1.1.2012 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Zábřeh Fifejdy Poruba Hrabůvka Slezská Přívoz Početní stav dle plošného pokrytí 5

Graf č.2 - Celkové systemizované početní stavy jednotek ÚO Ostrava HZS MSK 265 260 261 261 261 255 250 245 240 235 234 234 230 225 220 2008 2009 2010 2011 2012 V jednotkách dislokovaných na území SMO schází k naplnění početních stavů, které jsou definovány jako základní pro zabezpečení požadovaného množství sil a prostředků, při splnění požadované doby jejich dojezdu na místo zásahu, ve vztahu ke stupni nebezpečí území, 33 tabulkových míst, což představuje snížení o více než 12%. U všech 22 hasičských jednotek HZS MSK působících na území Moravskoslezského kraje vč. jedné dosud nezřízené (Kopřivnice) potom tento deficit představuje 99 tabulkových míst (13%). 6

Mobilní technika jednotek HZS MSK dislokovaných na území SMO Tabulky č.3-6 představují souhrny nejvytíženější mobilní zásahové techniky jednotlivých jednotek HZS MSK dislokovaných na území SMO dle druhu, resp. zařazení této techniky, včetně údajů charakterizujících jednotlivou techniku, zejména co se stáří a opotřebovanosti týče. Opotřebovanost starší techniky uvedené v tabulkách č.3 a č.4 je přesněji charakterizována posledním sloupcem km + mth, který je součtem ujetých km a provozovaných motohodin na km přepočtených. Důvodem je, že se jedná o techniku, na jejímž opotřebování se významně podílí i doba strávená u zásahu. Tabulka č. 3 - přehled mobilní techniky na pozici 1.výjezd Jednotka CAS - 1.výjezd RZ r.v. repase km km+mth Ostrava Zábřeh CAS 20 MB Econic 5T7 9463 2010-8579 - Ostrava Fifejdy CAS 20 MB Econic 6T8 9895 2011-2219 - Ostrava Poruba CAS 20 MB Econic 6T8 9897 2011-2273 - Ostrava - Hrabůvka CAS 20 MB Econic 6T8 9896 2011-1883 - Ostrava Slezská Ostrava CAS K27 Dennis R OVC 50-95 1997-101912 150812 Ostrava Přívoz CAS K27 Dennis R OVC 12-99 1994 2003 117177 183712 Tabulka č. 4 - přehled mobilní techniky na pozicích 2.výjezd, 3 výjezd a záložní CAS Jednotka CAS - 2.výj.+3.výj.+zál. RZ r.v. repase km km+mth Ostrava - Zábřeh Ostrava - Fifejdy CAS 20 MB Econic 5T7 9464 2010-8263 - CAS 24 Dennis R OVC 50-85 1997-100780 158532 CAS 24 Dennis S 1T3 7650 2003-38287 70390 CAS 24 Dennis S 1T3 8125 2005-31057 53980 CAS 24 Dennis S OVC 60-68 1998-69549 106273 CAS 24 Dennis S OVC 60-67 1998-66964 109618 Tabulka č. 5 přehled techniky pro velkoobjemové hašení Jednotka CAS velkoobjemová RZ r.v. repase km Ostrava Zábřeh CAS 30 T815-7 5T7 9430 2010-7530 Ostrava Fifejdy CAS 32 T815 OVB 36-40 1987 2001 31638 Ostrava Poruba CAS K36 T815 OVC 64-11 1987 2001 15050 Ostrava - Hrabůvka CAS 32 T815 OVB 22-28 1986 2001 26338 Ostrava Slezská Ostrava CAS K36 T815 OVC 05-81 1984 2001 30285 Ostrava Přívoz CAS 32 T815 4T1 7201 1985 2007 4437 Tabulka č. 6 - přehled výškové techniky Stanice výšková technika RZ r.v. repase km Ostrava Zábřeh AZ 30 Econic/Camiva OSC 28-38 2001-18737 AZ 52 Iveco/Magirus OVC 11-00 1994 2009 27859 Ostrava Fifejdy AZ 30 Econic/Camiva 3T5 3923 2006-15414 Ostrava Poruba AZ 30 Econic/Camiva 5T3 3442 2007-17926 7

Ostrava - Hrabůvka AP 30 Econic/Bronto 4T4 5983 2006-7283 Ostrava Slezská Ostrava AP 30 Econic/Bronto 4T4 5982 2006-8353 Ostrava Přívoz AP 44 Econic/Bronto 6T0 0796 2008-7503 Z výše uvedených dat mobilní techniky vyplývá, že je nezbytné v souladu se systemizací vozidel HZS MSK prioritně pokračovat v procesu obměny nejopotřebovanějších vozidel zařazených na pozici 1.,2., nebo 3.výjezdu, resp. na pozici záložního vozidla, byť tyto vozy jsou někdy mladšího roku výroby než mobilní technika pro velkoobjemové hašení nebo některá výšková mobilní technika, avšak jsou mnohem intenzívněji využívány v operační činnosti jednotek. Doposud provozované CAS Dennis, které byly ve své době špičkou v oblasti prvovýjezdové techniky, již v současné době vykazují známky značné morální zastaralosti, současné provozní nespolehlivosti z důvodu stáří a vysoké míry opotřebení hlavních částí vozidla. Vzhledem k omezené výrobě náhradních dílů, komplikovanému nákupu a dovozu většiny potřebných součástek ze zahraničí a naopak zvyšující se spotřebě těchto náhradních dílů a součástek, je stále složitější a nákladnější udržet tuto techniku v provozuschopném stavu. Celkově nevyhovující stav je dán jak vlastním stářím vozidel a ujetými km (vč. odpracovaných motohodin), tak také charakterem jejich provozu, který je výrazně specifický a pro kondici vozidel značně nepříznivý. Z těchto důvodu HZS MSK započal s obměnou CAS Dennis vozidly CAS 20 MB Econic s cílem postupně nahradit všechny CAS Dennis. Vozidla MB Econic jsou požární vozidla reflektující na současné nejmodernější trendy v oblasti požární techniky, přinášejí celou řadu technických vylepšení, moderních prvků významných jak pro vlastní provádění zásahu, tak pro uživatelský komfort a bezpečnost při dopravě zasahující jednotky na místo zásahu, což přináší maximální zefektivnění zásahu jednotek profesionálních hasičů na území SMO. Vozidlo také vyhovuje požadavkům na pohyb v silně urbanizovaném prostředí. Tento proces obměny je nevyhnutelný, neboť provoz zastaralé techniky je do budoucna neudržitelný. Tuto obměnu preferujeme s vědomím, že HZS MSK na území SMO disponuje i starší technikou z řad ostatních kategorií požárních vozidel, tyto však nejsou tak univerzální a tedy jsou méně využívány k běžným zásahům. Po dokončení obměny CAS Dennis je nutno pokračovat obměnou CAS v provedení redukovaném, popř. pro velkoobjemové hašení, v současné době reprezentovaných typem CAS 32(36) T815 6x6. Tyto by měly být postupně nahrazeny vozidly CAS 30 T815-7 6x6 s tím, že stávající CAS 32 budou následně uvolněny pro převod k vytypovaným jednotkám sborů dobrovolných hasičů. Z důvodů stáří techniky bude také potřeba začít řešit otázku obměny automobilového žebříku AZ 52, potřebného na území SMO s ohledem na charakter zástavby a kombinovaných hasících automobilů KHA na podvozku T815, které jsou nezbytné pro zásahovou činnost HZS MSK v řadě průmyslových provozů na území SMO. 8

Integrované bezpečnostní centrum Moravskoslezského kraje V prosinci roku 2010 došlo k přesunu krajského operačního a informačního střediska HZS MSK z Centra tísňového volání Ostrava a ze Sektorových operačních středisek dislokovaných ve Frýdku Místku a Bruntále do budovy Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje (dále také IBC MSK ). Společně s HZS MSK se do budovy IBC MSK postupně přestěhovala operační střediska Městské policie Ostrava (dále jen MPO ) a na počátku roku 2011 i Policie ČR MSK a ÚSZS MSK. V prostorách IBC MSK jsou dále situovány prostory krizových štábů Moravskoslezského kraje, statutárního města Ostravy, výjezdové stanoviště ÚSZS MSK a ředitelství Městské policie SMO. V objektu IBC MSK jsou v současnosti přijímána a v operačním řízení odbavována veškerá tísňová volání na emergentní čísla (112, 150, 155 a 158 z celého území MSK a dále volání na linku 156 v rámci SMO). IBC MSK je koncipováno jako operační a informační uzel, který je schopen sdílet, přijímat, zpracovávat, analyzovat a předávat informace kompetentním stranám a dotčeným orgánům, k čemuž využívá vyspělé informační technologie včetně data-videokonferenčních zařízení. V průběhu roku 2011 bylo na IBC MSK dispečery složek IZS přijato celkem 757 696 tísňových volání v poměru daném následující tabulkou. Tabulka č. 7 Složka IZS MPO - 156 ZZS - 155 PČR - 158 ** HZS - 150 + 112* Počet tísňových volání 66 718 150 305 161 927 378 746 rok 2011 Celkem přijatých tísňových volání 757 696 * HZS 112 tísňová volání přijímána dispečery HZS pro všechny složky IZS zdroj: REDAT IBC * HZS 112 + 150 hovory, průchozí přes ústředny, hlásku a byly odbavené dispečerem ** PČR obsadila všechna dispečerská pracoviště pro příjem tísňového volání z celého kraje až od února 2011 Pokud jde o porovnání počtu hovorů přijatých operačním a informačním střediskem HZS MSK a OPIS HZS ostatních krajů v ČR, je k dispozici statistika, která oproti statistickým údajům v tabulce č.7 zohledňuje všechny hovory, které byly v systému přesměrovány na OPIS HZS MSK, tzn. i ty, které volající položil ještě v průběhu automatické hlásky tj., před fyzickým přijetím dispečerem. Tabulka č. 8 Kraj 112 na TCTV 150 na TCTV Celkem Praha 438 329 75 037 513 366 Středočeský 459 415 39 329 498 744 Moravskoslezský 416 429 67 625 484 054 Ústecký 366 535 43 246 409 781 Jihomoravský 323 155 49 605 372 760 9

Jihočeský 271 243 27 426 298 669 Olomoucký 190 907 29 762 220 669 Plzeňský 188 466 26 560 215 026 Královehradecký 161 375 20 618 181 993 Zlínský 147 587 21 254 168 841 Karlovarský 146 861 16 727 163 588 Pardubický 140 855 20 401 161 256 Liberecký 142 966 16 160 159 126 Vysočina 129 950 18 589 148 539 zdroj dat : https://o2portal.cz.o2.com/ Regionální členění příchozích hovorů V IBC MSK je provozován kombinovaný pult centralizované ochrany (PCO) pro příjem požárně-taktických informací z ústředen elektrické požární signalizace jednotlivých objektů z území celého Moravskoslezského kraje. Obsluha vyhodnocovací části - elektrické požární signalizace je zajišťována příslušníky HZS MSK. Celkový počet připojených objektů k 31.12.2011 v členění dle jednotlivých územních odborů HZS MSK je uveden v následující tabulce: Tabulka č. 9 celkový počet objektů připojených na PCO podle územních odborů HZS MSK ÚO HZS MSK Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Celkem Počet objektů 9 25 49 9 19 111 222 Budování IBC MSK bylo financováno z 92,5% ze strukturálních fondů EU v rámci Regionálního operačního programu, region soudržnosti NUTS 2 - Moravskoslezsko a zbylých 7,5% společně z financí Moravskoslezského kraje, statutárního města Ostravy a Ministerstva vnitra ČR. V průběhu výstavby došlo z důvodu nedostatku financí ke škrtům, které nedovolily vybavit IBC MSK v plném původně plánovaném rozsahu. Jedná se zejména o zobrazovací plochy a koncová data-videokonferenční zařízení na společném operačním středisku složek IZS a místnosti krizového štábu SMO, dokončení 2. a 3. etapy dovybavení budovy systémem elektronické kontroly vstupu, naftového hospodářství pro zásobování dieselagregátů palivem pro nouzový chod budovy a dále o dovybavení některých místností, jako např. prostor pro fyzickou přípravu. 10

Hasičské stanice / Integrovaná výjezdová centra Myšlenku integrovat nejen operační a informační střediska jednotlivých složek IZS, ale zejména jejich stanice, výjezdová stanoviště a služebny realizuje SMO od poloviny 90.let minulého století. Uplynulých 16 let od realizace prvního IVC na Slezské Ostravě jednoznačně prokázalo, že se jedná o plně funkční model, který významně přispívá k naplnění základního úkolu zajistit koordinovaný postup základních i ostatních složek IZS při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech. Spolupráce mezi hasiči, záchranáři, policisty i strážníky se tak dostává na kvalitativně vyšší úroveň. Složky IZS mají možnost využívat společná technicky i technologicky vyspělá pracoviště, jejichž výstavbou se výrazně snižují investiční i provozní náklady ve srovnání s budováním a provozováním samostatných pracovišť jednotlivých složek. Je mimořádně žádoucí v tomto trendu pokračovat. Integrované výjezdové centrum Ostrava Zábřeh SKLADY HZS GARÁŽE GARÁŽE MĚSTSKÁ POLICIE 2. STOJÁNKA PRO VRTULNÍK Areál stávající centrální hasičské stanice využívají od roku 2002 také 4 výjezdové posádky ÚSZS MSK. Současně je místem dislokace vrtulníku letecké záchranné služby. Zázemí stanice využívají také krajská ředitelství HZS MSK a ÚSZS MSK. V rámci rozvoje a modernizace podmínek služby složek IZS a s cílem zvýšení úrovně jejich spolupráce (HZS MSK, ÚSZS MSK a MPO) se připravuje dostavba a rozšíření areálu stávající Centrální hasičské stanice v Ostravě Zábřehu, kdy se výstavbou nové spádové služebny MPO završí vznik Integrovaného výjezdového centra Ostrava Zábřeh. 11

Do budoucna je počítáno i s výstavbou druhého hangáru a jeho zázemí a tím pádem s vytvořením předpokladů pro trvalé umístění vrtulníku pro potřeby složek IZS zejména PČR a HZS MSK. Celková výše nákladů projektu 50 280 tis. Kč vč.dph Předpoklad realizace v realizaci, předpoklad dokončení 2013 Finanční krytí: Statutární město Ostrava Integrované výjezdové centrum Ostrava Přívoz Vybudováním Integrovaného výjezdového centra na ul.slovenská v Ostravě-Přívoze došlo ke zlepšení podmínek k zásahové činnosti HZS MSK a PČR a ke zvýšení úrovně spolupráce obou základních složek IZS. Moderní a vysoce funkční prostory ke své činnosti získala jednotka HZS MSK s hasebním obvodem v lokalitách Ostrava-Přívoz, Ostrava-Lhotka, Ostrava- Hošťálkovice, Ostrava-Petřkovice, Ostrava-Koblov, Ostrava-Antošovice a dále pokrývající primárně dálnici D1 ve směru na Brno od 370 km po 330 km a ve směru na Bohumín od 342 km po 370 km včetně tunelu Klimkovice. Moderní a vysoce funkční prostory ke své činnosti získalo nově vytvořené dálniční oddělení PČR včetně důstojných prostor pro styk s občany. 12

V rámci rozvoje a modernizace podmínek služby složek IZS a s cílem zvýšení úrovně jejich spolupráce (HZS MSK, PČR a MPO) se připravuje dostavba a rozšíření areálu stávající areálu, kdy se výstavbou nové spádové služebny MPO, prostor pro výcvik a odbornou přípravu završí vznik Integrovaného výjezdového centra Slovenská. Celková výše nákladů projektu 70 380 tis. Kč vč.dph Předpoklad realizace v realizaci, předpoklad dokončení 2013 Finanční krytí: Statutární město Ostrava Integrované výjezdové centrum Ostrava Slezská Objekt IVC Ostrava-Slezská byl vybudován a předán do provozu v roce 1996 a je využíván jednotkou HZS MSK, výjezdovou posádkou ÚSZS MSK a slouží jako služebna MPO. Z důvodu extrémního užitného zatížení daného zvýšením počtu sloužících osob, zejména z řad Městské policie a také možným vlivem poddolování vyžaduje objekt v současné době nutnou investici na udržení bezproblémového chodu jednotek IZS. Nové stavební a technologické investice přinesou také zefektivnění provozu a energetické a následně finanční úspory. 13

Zvýšený počet sloužících osob na straně MPO, který využívá objekt IVC jako základnu pro standardní práci v terénu nebo v obdobích bezpečnostních opatření, negativně ovlivňuje původně navržené funkční uspořádání budovy. V rámci rozvoje a modernizace podmínek služby složek IZS a s cílem zvýšení úrovně jejich spolupráce (HZS MSK, ÚSZS MSK a MPO) se připravuje dostavba a rozšíření areálu stávající stanice, kdy se výstavbou nové spádové služebny MPO, prostor pro výcvik a odbornou přípravu završí dostavba Integrovaného výjezdového centra Slezská Ostrava. Celková výše nákladů projektu 25 000 tis. Kč vč.dph Předpoklad realizace probíhá projektová příprava, realizace 2012-2013 Finanční krytí: Statutární město Ostrava Integrované výjezdové centrum Ostrava Jih Koncepce Integrovaného výjezdového centra (dále také IVC ) Ostrava-Jih plně odpovídá strategii, kterou přijalo SMO i Moravskoslezský kraj při výstavbě nových objektů bezpečnostních a záchranných služeb, kdy jedním ze základních úkolů je zajistit koordinovaný postup složek IZS při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech. Složky IZS dostanou k dispozici moderní a odpovídající zázemí pro svoji činnost (kancelářské prostory, výukové prostory, tréninkové prostory, zázemí pro techniku, zázemí pro kynologii a hipologii). Využíváním společných prostor a technologií se 14

sníží investiční i provozní náklady nutné na provozování separátních stanovišť bezpečnostních a záchranných složek. Zlepší se rovněž koordinace příprav na krizové situace (praktická a teoretická), dojde k prohloubení a posílení spolupráce jednotlivých složek IZS a tím ke zvýšení kvality a efektivnosti jejich akceschopnosti v případě krizových stavů a mimořádných událostí a zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb poskytovaných ve vztahu k bezpečnosti občanů. Rozšíří se počet poskytovaných služeb (možnost zapojení do mezinárodních operací, možnost záchranných akcí na vodě a při povodních). V městském obvodu Ostrava Jih žije cca 116 000 obyvatel, což z něj dělá největší obvod na území města. Nacházejí se zde všechny druhy specifických objektů: bytové domy, průmyslové objekty, zástavba rodinných domků, nízkopodlažní budovy, výškové budovy, řadové garáže, školy a školky, budovy pro osoby se sníženou schopností pohybu, obchodní a nákupní centra, ubytovací a kulturní zařízení. V městském obvodu Ostrava-jih jsou v současnosti dislokovány 2 jednotky HZS MSK. Jedna v Ostravě-Zábřehu, ul.výškovická 40 a druhá v Ostravě-Hrabůvce, ul.hasičská 34. Hasičská jednotka ze stanice Ostrava-Hrabůvka by měla být redislokována do IVC Ostrava-Jih. Dnes z hlediska dopravní dostupnosti a dojezdových časů pokrývá stávající hasební obvod této jednotky území místních částí městského obvodu Ostrava jih - Hrabůvka, Bělský Les a Dubina, místní části městského obvodu Slezská Ostrava Kunčice a Kunčičky, dále pak území městských obvodů Hrabová a Nová Bělá. Realizací navrhovaného IVC Ostrava-Jih pak dojde k rozšíření hasebního obvodu o území městských obvodů Stará Bělá a Proskovice, čímž budou zkráceny dojezdové časy do uvedených městských obvodů. V Integrovaném výjezdovém centru Ostrava-Jih budou společně působit následující složky IZS: 1. Městská policie Ostrava (oblastní služebna, skupina kynologie a skupina hipologie) 2. Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje (stávající jednotka Ostrava-Hrabůvka včetně prostor pro techniku opěrného bodu pro práce a záchranu osob na vodních plochách) 3. Územní středisko záchranné služby Moravskoslezského kraje (nové výjezdové stanoviště) Celková výše nákladů projektu 350 000 tis. Kč vč.dph Předpoklad realizace 2013-2016 Finanční krytí: Evropské fondy + Statutární město Ostrava + MSK 15

Technická a výcviková základna IZS - Hranečník Cílem revitalizace areálu bývalých kasáren na Hranečníku je vytvoření materiálně technické a výcvikové základny složek IZS Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, Městské policie Ostrava a Policie České republiky. Vznikne jedinečné funkční spojení prostor, které umožní jednotlivým složkám IZS komplexně a na jednom místě vyřešit dlouhodobě přetrvávající nedostatečné prostorové kapacity pro praktický výcvik, teoretickou odbornou přípravu, skladování materiálu, redislokaci jednotek ve prospěch SMO a další. HZS MSK využije TVZ IZS k vybudování výcvikových zařízení pro odbornou přípravu jednotek HZS a pro vytvoření základny pro skladování, údržbu a výdej materiálu PIO a humanitární pomoci. Současně zde vzniknou sklady pro záchranné a vyhledávací odřady (USAR, WASAR). MPO využije TVZ IZS k redislokaci operativního oddílu a k vytvoření odstavných ploch dočasně uložených vraků motorových vozidel. PČR využije TVZ IZS k redislokaci Speciální pořádkové jednotky PČR, která je v současnosti umístěna v nevyhovujících prostorách bývalých kasáren ve F-M, vytvoření prostor pro fyzickou a odbornou přípravu této jednotky (fitness, střelnice ) Společně pro všechny složky budou sloužit skladovací a garážová stání a víceúčelové plochy pro nácvik soustředění sil a prostředků k zajištění mezinárodní a mezikrajské pomoci při mimořádných událostech. Celková výše nákladů projektu 200 000 tis. Kč vč.dph Předpoklad realizace I. etapa 2009-2013, II.etapa 2014-2016 Finanční krytí: Fond MMR, Evropské fondy, Statutární město Ostrava (+PČR) 16

Speciální odřady Na základě rozhodnutí Evropské komise z prosince 2008 jsou vytvořeny standardy pro moduly civilní ochrany. Moduly civilní ochrany jsou jednotky vytvořené z vnitrostátních zdrojů jednoho nebo více členských států na základě dobrovolnosti a představují příspěvek jednotlivých členských států ke schopnosti EU rychle a koordinovaně reagovat na rozsáhlé mimořádné události. V České republice, v oblasti integrovaného záchranného systému a požární ochrany hovoříme o tzv. odřadech. Vyhledávání a záchrana osob ve zřícených budovách USAR odřad V roce 2007 vznikla v rámci HZS MSK, územního odboru Ostrava, speciální jednotka určená pro záchranné práce ve staticky narušených budovách tzv. USAR odřad (z anglického Urban Search and Rescue ). Vyhledávání a vyprošťování osob v částečně nebo zcela zříceném objektu je zásahem velmi náročným. Pro lokalizaci místa obětí se používá řada speciálních technických prostředků, které nejsou zejména z finančních důvodů běžně ve vybavení jednotek požární ochrany. S tímto typem zásahu se také pojí i používání specifických taktických postupů pro lokalizaci zasypaných osob. Ani tyto postupy nejsou běžnou součástí odborné přípravy jednotek PO. Nestandardní technické prostředky jsou také nezbytné pro stabilizaci staticky narušeného objektu. Členové USAR odřadu patří k nejzkušenějším příslušníkům HZS MSK a jsou schopni efektivně provádět vyhledávání a záchranné práce ve stísněných prostorách, v atypických podmínkách a pod značným psychickým i časovým tlakem. Personální základnu USAR odřadu tvoří příslušníci z hasičských jednotek Ostrava-Zábřeh a Ostrava-Poruba a dále z krajského ředitelství HZS MSK. USAR odřad je aktuálně vybaven nejmodernějšími prostředky pro lokalizaci zasypaných osob, které jsou v objektivním srovnání s obdobnými jednotkami v zahraničí na špičkové úrovni. K provedení technické záchrany odřad disponuje prostředky pro zajištění prostupu konstrukcemi, jejich dělení, pro přesun břemen, záchranu osob z výšek apod. V rámci mezinárodní záchranné humanitární operace může být zmíněný USAR odřad nasazen jako jednotka Ministerstva vnitra generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky samostatně v modifikaci Medium (střední) nebo vytváří společně s příslušníky Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy USAR odřad České republiky v modifikaci Heavy (těžký). V říjnu 2010 prošel odřad v těžké modifikaci úspěšně mezinárodní klasifikací ze strany UN-OCHA (United Nations - Office for the Coordination of Humanitarian Affairs), kdy byl završen tříletý náročný proces budování jednotky připravené po stránce personální, taktické, technické i logistické, k nasazení v místech přírodních či člověkem vyvolaných katastrof. Český těžký USAR odřad se dnes řadí po bok odřadů ze Spojených států, Velké Británie, Ruska, Německa, Austrálie, Japonska, Číny a některých dalších zemí do společenství 16 týmů z celého světa, které úspěšně prošly tak náročnou klasifikací a od kterých se nyní prioritně očekává, že budou v okamžiku rozhodnutí národních vlád vyslány do postižených území. 17

Město Ostrava se v období let 2006 až 2011 zásadní měrou finančně spolupodílelo na pořízení řady nezbytných technických prostředků a maximálně podporovalo zřízení a fungování této speciální jednotky. Vyhledávání a záchrana osob na vodní hladině při povodních WASAR odřad Jedná se o pilotní projekt vybudování mezinárodního týmu pro vyhledávání a záchranu při povodních za použití člunů, do kterého vstoupil HZS MSK v letech 2010-2011. Partnerskými zeměmi byly Česká republika, Holandsko a Velká Británie. Tým tvoří 35 osob. V rámci projektu vznikl koncept speciální odborné přípravy na klidné, tekoucí a divoké vodě, byly zrealizovány společné mezinárodní výcviky v partnerských zemích a vytvořeny společné standardní operační postupy. Personální základnu českého segmentu tvoří 59 příslušníků HZS MSK ze všech územních odborů a krajského ředitelství. Český segment je v současnosti připraven i k samostatnému nasazení na národní i mezinárodní úrovni poté, kdy byl v lednu 2012 zaregistrován jako modul pro povodňové záchranné práce s pomocí člunů v databázi CECIS (Common Emergency Communication and Information System) provozované v rámci The European Civil Protection Mechanism. Operační vybavení odřadu tvoří 6 základních lodí ve 3 lodních kontejnerech (Zodiac Futura Mark II), 3 speciální lodě dle charakteru mimořádné události (Zodiac Futura Mark, Zodiac Pro 650, Marine 17H), 3 rafty Gumotex 380N. Přeprava lodí se realizuje pozemní cestou v akčním rádiu 1500 km. Vysokokapacitní čerpání vody HCP odřad Od ledna 2009 Česká republika nabízí v rámci mezinárodní pomoci odřad pro vysokokapacitní čerpání vody. Ten je připraven k vyslání v rámci České republiky i do zahraničí do 12 hodin po obdržení žádosti o nasazení. Odřad je soběstačný po dobu 96 hodin a způsobilý pro nasazení po dobu až 28 dní. Hlavními operačními úkoly odřadu jsou: zajištění odčerpávání vody ze zaplavených oblastí, dodávka vody pro hašení požárů, dodávka vody při technologických haváriích apod. Základní kompozici HCP odřadu tvoří 28 osob a tři velkoobjemová čerpadla, kterými jsou variantně mobilní čerpací stanice (dále jen MČS ) a čerpadla pro dálkovou dopravu vody hadicemi a čerpání z velkých hloubek (dále jen HFS ). HCP odřad je sestavován ad-hoc podle konkrétních potřeb postižené země nebo oblasti. Při skladbě odřadu se vychází z rozmístění jednotlivých velkoobjemových čerpadel u HZS krajů. HZS MSK disponuje dvěma typy čerpadel. Čerpadlem MČS Sigma 400, které odčerpá 1440 m 3 za hodinu a čerpadlem HFS Somati, které odčerpá 255 m 3 za hodinu a tuto masu vody je schopno dopravit na vzdálenost 1.000 m. 18

Na základě žádosti Slovenské republiky byl v červnu 2010 sestaven a vyslán HCP odřad pro pomoc zaplaveným oblastem v okolí Trebišova. Odřad sestavoval personálně i technicky HZS MSK. Statutární město Ostrava se dlouhodobě významně finančně podílí na pořízení řady technických prostředků výše zmíněných odřadů. Současně podporuje nasazení personálních a technických kapacit těchto odřadů při řešení mimořádných událostí nejen na území SMO a Moravskoslezského kraje, ale také na celém území České republiky a podporuje zapojení odřadů do mezinárodních záchranných humanitárních operací. V této souvislosti si vedení SMO uvědomuje dlouhodobě nevyřešený problém leteckého transportu na místo nasazení zejména USAR a WASAR odřadů. Jedná se o dlouhodobě přetrvávající problém, jehož úspěšné vyřešení je pro možnost nasazení speciálních odřadů klíčové. Přepravní kapacity Armády České republiky jsou dlouhodobě ve vztahu k aktivitám Hasičského záchranného sboru ČR diskutabilní a nedošlo ani k posunu v zajištění přepravy týmů komerčním přepravcem ať národním, či zahraničním. Primátor SMO se osobními dopisy obrátil v uplynulých dvou létech na předsedu vlády i ministra vnitra se žádostí, aby z titulu a kompetencí svých funkcí nevyhovující stav řešili. 19

Problematika jednotek sborů dobrovolných hasičů městských obvodů statutárního města Ostravy Úvod Statutární město Ostrava je prostřednictvím městských obvodů zřizovatelem celkem 22 jednotek sborů dobrovolných hasičů městských obvodů (dále také JSDH ), které se člení dle vyhlášky č.247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů (dále také vyhláška ), do následujících kategorií Tabulka č. 10 - kategorie JSDH JSDH kategorie JPO II, která zabezpečuje výjezd družstva o zmenšeném početním stavu JPO II/1 (1+3) do 5 minut od vyhlášení poplachu a zřizuje se zpravidla ve vybrané obci s počtem obyvatel nad 1000 JPO II/2 JPO JPO V JSDH kategorie JPO II, která zabezpečuje výjezd dvou družstev o zmenšeném početním stavu do 5 minut od vyhlášení poplachu a zřizuje se zpravidla ve vybrané obci s počtem obyvatel nad 1000 JSDH kategorie JPO, která zabezpečuje výjezd družstva o zmenšeném početním stavu do 10 minut od vyhlášení poplachu a zřizuje se zpravidla ve vybrané obci s počtem obyvatel nad 1000 JSDH kategorie JPO V, která zabezpečuje výjezd družstva o zmenšeném početním stavu do 10 minut od vyhlášení poplachu Jednotky kategorie JPO II a JPO jsou charakterizovány jako jednotky PO s územní působností, jsou tedy vysílány k řešení mimořádných událostí i mimo území zřizovatele. Jednotky kategorie JPO II a JPO mají vyšší operační i taktickou hodnotu, která odpovídá jejich vybavení a úrovni odborné přípravy. Jednotky kategorie JPO V jsou charakterizovány jako jednotky PO s místní působností a jsou nasazovány pro řešení mimořádných událostí na území zřizovatele. Analýza stávajícího stavu Z celkového počtu 22 JSDH SMO je jedna jednotka kategorie JPO II/2, šestnáct jednotek kategorie JPO a pět jednotek kategorie JPO V, viz. tabulka č.11. Tabulka č. 11 - kategorie JSDH SMO Kategorie JPO JSDH ev.číslo Kategorie JPO JSDH ev.číslo II/2 Radvanice 816 114 Plesná 816 122 Antošovice 816 106 Polanka 816 123 Bartovice 816 107 Pustkovec 816 125 Heřmanice 816 108 Stará Bělá 816 118 Hošťálkovice 816 100 Svinov 816 126 20

Hrabová 816 115 Zábřeh 816 119 Krásné Pole 816 120 V Koblov 816 109 Kunčičky 816 111 V Martinov 816 121 Michálkovice 816 112 V Muglinov 816 113 Nová Ves 816 102 V Proskovice 816 117 Petřkovice 816 104 V Třebovice 816 127 Statutární město Ostrava je členěno do 23 městských obvodů (viz.obrázek č.1 hranice SMO jsou vyznačeny červeně). Obrázek č.1 členění SMO do městských obvodů Ve SMO jsou městské obvody, které nemají zřízenou žádnou JSDH. Jedná se celkem o 6 městských obvodů, což představuje 26% městských obvodů, které JSDH nezřizují - viz tabulka č.12 a obrázek č.1. 21

Tabulka č. 12 - rozdělení JSDH dle městských obvodů Městský obvod JSDH Kategorie JPO 1. Hošťálkovice Hošťálkovice 2. Hrabová Hrabová 3. Krásné Pole Krásné Pole 4. Martinov Martinov V 5. Michálkovice Michálkovice 6. Nová Ves Nová Ves 7. Ostrava Jih Zábřeh 8. Petřkovice Petřkovice 9. Plesná Plesná 10. Polanka nad Odrou Polanka 11. Proskovice Proskovice V 12. Pustkovec Pustkovec 13. Radvanice a Bartovice Radvanice II/2 Bartovice Antošovice Heřmanice 14. Slezská Ostrava Kunčičky Koblov V Muglinov V 15. Stará Bělá Stará Bělá 16. Svinov Svinov 17. Třebovice Třebovice V 18. Lhotka x 19. Mariánské Hory a Hulváky x 20. Moravská Ostrava a Přívoz x 21. Nová Bělá x 22. Poruba x 23. Vítkovice x Na území městských obvodů SMO, které nezřizují JSDH, zasahují dle platného Požárního poplachového plánu MSK mimo jednotek Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje územního odboru Ostrava, které působí na celém území SMO i JSDH ze sousedních městských obvodů s územní působností (kategorie JPO II a JPO ). Tím vzniká nepoměr ve financování mezi městskými obvody, které JSDH zřizují oproti těm, které JDSH nezřizují. Jedná se zejména o náklady na provoz hasičské zbrojnice a výdaje spojené se zajištěním akceschopnosti JSDH, které hradí v samostatné působnosti pro svou JSDH daný městský obvod. 22

Aktuální počet JSDH zřízených na území SMO je z pohledu dlouhodobého trendu výjezdové činnosti a potřeby zabezpečení požadovaného množství sil a prostředků při splnění požadované doby jejich dojezdu na místo zásahu ve vztahu ke stupni nebezpečí území optimální. Akceschopnost jednotek sborů dobrovolných hasičů SMO V tabulce č.13 jsou uvedeny vyhláškou požadované a skutečné početní stavy členů JSDH SMO platné k 1.2.2012. Pokud se jedná o odbornou způsobilost velitelů a strojníků není vyhláškou požadovaný početní stav naplněn u JSDH Krásné Pole (1 strojník), JSDH Polanka (1 strojník), JSDH Heřmanice (1 velitel družstva) a JSDH Koblov (1 velitel družstva, 2 strojníci). Tabulka č. 13 - požadované a skutečné početní stavy členů JSDH SMO JSDH Kategorie JPO Velitel jednotky požad./skut. Vel. družstva požad./skut. Strojníci požad./skut. Hasiči požad./skut. Celkem požad./skut. Radvanice II/2 1/1 5/5 6/6 12/17 24/29 Antošovice 1/1 2/2 4/4 5/13 12/20 Bartovice 1/1 2/3 4/4 5/13 12/21 Heřmanice 1/1 2/1 4/5 5/5 12/12 Hošťálkovice 1/1 2/2 4/4 5/13 12/20 Hrabová 1/1 2/2 4/5 5/9 12/17 Krásné Pole 1/1 2/3 4/3 5/15 12/22 Kunčičky 1/1 2/2 4/4 5/8 12/15 Michálkovice 1/1 2/4 4/7 5/11 12/23 Nová Ves 1/1 2/2 4/4 5/11 12/18 Petřkovice 1/1 2/2 4/4 5/9 12/16 Plesná 1/1 2/2 4/4 5/11 12/18 Polanka 1/1 2/1 4/3 5/10 12/15 Pustkovec 1/1 2/2 4/4 5/11 12/18 Stará Bělá 1/1 2/3 4/5 5/13 12/22 Svinov 1/1 2/2 4/5 5/11 12/19 Zábřeh 1/1 2/5 4/5 5/22 12/33 Koblov V 1/1 2/1 2/0 4/13 9/18 Martinov V 1/1 2/2 2/5 4/6 9/14 Muglinov V 1/1 2/2 2/4 4/9 9/16 Proskovice V 1/1 2/2 2/5 4/6 9/14 Třebovice V 1/1 2/2 2/3 4/10 9/16 23

Příslušníci HZS MSK z oddělení IZS provádějí pravidelně kontroly akceschopnosti všech JSDH SMO, zásadní nedostatky nejsou zjišťovány. Dlouhodobou výjimkou je JSDH Koblov (JPO V). Od roku 2007 je ze strany velitele JSDH Koblov velmi špatná komunikace a obecně součinnost s JSDH je z pohledu HZS MSK nevyhovující. JSDH nezajišťuje v požadovaných termínech přistavení vozidla na STK, velitel JSDH nereaguje na výzvy ke spolupráci. Složení jednotky bylo upraveno naposledy v roce 2009, nejsou poskytovány údaje o členech JSDH i přes opakované urgence. Strojníci a velitel družstva nesplňují odbornou způsobilost pro dané funkce (i přes několikeré jednání s velitelem a jeho slibem nápravy). Mobilní požární technika při jedné z kontrol byla ve stavu, který by neumožňoval výjezd k mimořádné události. Zásahová činnost jednotek sborů dobrovolných hasičů SMO Tabulka č. 14 - počet zásahů JSDH SMO v období let 2007 až 2011 JSDH Kategorie JPO 2007 2008 2009 2010 2011 Celkem Radvanice II/2 221 184 201 258 222 1 086 Antošovice 6 1 6 20 0 33 Bartovice 6 4 12 27 16 65 Heřmanice 16 20 17 37 15 105 Hošťálkovice 9 6 8 22 3 48 Hrabová 133 48 65 47 92 385 Krásné Pole 144 9 9 39 7 208 Kunčičky 11 13 47 42 5 118 Michálkovice 23 18 57 64 108 270 Nová Ves 15 24 10 28 7 84 Petřkovice 7 3 13 30 8 61 Plesná 16 8 3 13 6 46 Polanka 12 19 13 27 1 72 Pustkovec 18 22 14 33 16 103 Stará Bělá 120 92 80 106 74 472 Svinov 2 1 1 15 6 25 Zábřeh 121 78 74 61 78 412 Koblov V 4 1 2 14 1 22 Martinov V 10 4 4 22 10 50 Muglinov V 167 55 57 72 95 446 Proskovice V 5 0 3 7 2 17 Třebovice V 5 0 0 12 1 18 Poznámka: Výjezdová četnost JSDH Muglinov je ovlivněna zapojením jednotky do systému předurčenosti pro likvidaci hmyzu. 24

Mobilní technika a technické prostředky PO JSDH SMO Při vybavování jednotlivých JSDH se realizovala filosofie vybavení každé JSDH dopravním automobilem (DA), JSDH kategorie JPO cisternovou automobilovou stříkačkou CAS 32 T815 (v provedení redukovaném), resp. CAS K25 LIAZ (v provedení základním) jako prvosledových zásahových automobilů. Pozn.: vybavení JSDH Radvanice je vzhledem ke kategorii JPO atypické a blíží se obsazením techniky ke stanici typu P2 HZS. Tabulka č. 15 - přehled mobilní požární techniky JSDH SMO JSDH Kat.JPO CAS r.v. Radvanice Antošovice Bartovice Heřmanice Hošťálkovice Hrabová Krásné Pole Kunčičky Michálkovice Nová Ves Petřkovice Plesná Polanka Pustkovec Stará Bělá Svinov Zábřeh II/2 CAS 20 T815 Terno CAS 32 T815 CAS K36 T815 CAS K36 T815 CAS 32 T815 CAS K36 T815 CAS K25 LIAZ CAS K36 T815 CAS 32 T815 CAS K25 LIAZ CAS K25 LIAZ CAS 32 T815 CAS 32 T815 CAS K25 LIAZ CAS K25 LIAZ CAS 32 T815 CAS 32 T815 CAS 30 T815-7 CAS K36 T815 ** 2007-1983 1998 1998 2001 1987 2001 1986 1998 1985 2001 1986 1998 1985 2001 1989 2000 1988 1998 1988 1998 1991 2009 1989 1999 1990 1999 1992 2000 1986 2001 1987 2009 2011 - Koblov V - - - DA DA 12 Avia DA MB Vito DA 12 Avia DA 12 Avia DA 12 Avia DA 12 Avia DA 12 Avia DA 12 Avia DA 12 Avia DA 12 Avia DA 12 Avia DA 12 Avia DA 12 Avia DA 12 Avia DA 12 Avia DA 12 Avia DA 12 Avia DA 12 Avia r.v. Rekonstrukce Rekonstrukce ostatní r.v. Rekonstrukce 1986 1999 2003 - AŽ 30 Renault VEA Š Yeti * 1997 2008 2010-1974 2000 - - - 1983 1999 - - - 1990 1999 - - - 1997 1999 - - - 1987 1999 - - - 1979 1998 - - - 1985 1998 - - - 1998 2000 - - - 1988 1998 - - - 1988 1999 - - - 1989 1998 - - - 1990 1999 - - - 1983 1998 - - - 1990 1999 - - - 1981 1998 - - - 1989 1999 - - - 1985 2001 - - - - - - DA 12 Avia 1987 1999 - - - 25

Martinov V - - - DA 12 Avia 1977 1998 - - - - - - DA 12 VW * 2010 - - - - Muglinov V - - - DA 12 Avia 1988 1999 - - - Proskovice V - - - DA 12 Avia 1989 1998 - - - Třebovice V - - - DA 12 Avia 1989 1999 - - - * vozidlo v majetku SDH/městského obvodu, ** CAS je předpokládanou zálohou pro JSDH Muglinov po realizaci nezbytných stavebních úprav hasičské zbrojnice a převodu JSDH do kategorie JPO JSDH SMO aktuálně provozují: 5x CAS K25 LIAZ, průměrné stáří je 23,2 let, průměrná doba od poslední rekonstrukce je 13,4 let 12x CAS 32 T815 (nebo CAS K36 T815), průměrné stáří je 24 let, průměrná doba od poslední rekonstrukce je 11 let 22x DA Avia, průměrné stáří 24 let, průměrná doba od poslední rekonstrukce je 13 let. Vzhledem k průměrnému stáří CAS K25 LIAZ, i přes provedenou celkovou rekonstrukci, je tato mobilní technika značně poruchová, což způsobuje častou neakceschopnost JSDH a přináší zvýšené náklady na opravy. CAS K25 LIAZ jsou koncepčně zastaralé, jejich nástavba nereflektuje trend vývoje technických prostředků. Vzhledem k ukončení sériové výroby těchto vozidel, je velmi problematické zabezpečování jednotlivých náhradních dílů. Z dlouhodobých zkušeností s nasazením JSDH získaných v operačním řízení vyplývá, že pro obměnu je nutné vytipovat CAS, která umožní nasazení družstva o zmenšeném početním stavu 1+3 (v případě potřeby nasazení většího počtu hasičů se doprava na místo zásahu uskuteční pomocí DA). Vybraná CAS musí být dále dostatečně vybavena technickými prostředky požární ochrany a objem nádrží na vodu a pěnidlo CAS musí být větší než u stávajících CAS K25 LIAZ. Z těchto důvodů bylo v roce 2010 rozhodnuto o tzv. I. etapě obnovy mobilní požární techniky v rámci JSDH SMO - náhrada CAS K25 LIAZ za CAS, která svou konstrukcí bude optimální pro plnění úkolů JSDH. Těmto účelům plně vyhovuje moderní zásahový automobil TATRA CAS 30 - T 815-7 4x4.1 (viz.obrázek č.2) v provedení CAS redukovaná, pro přepravu požárního družstva o zmenšeném početním stavu (1+3) a hasebních prostředků pro požární zásah vodou nebo pěnou (celkem 4.300 litrů vody, 300 l pěnidla), při použití nízkého nebo vysokého tlaku vody. V průběhu roku 2011 byl využit dotační titul MV-generálního ředitelství HZS ČR Investiční dotace obcím na pořízení cisternových automobilových stříkaček ve výši 1 000 000,- Kč a pro JSDH Zábřeh byla z prostředků SMO zakoupena nová CAS TATRA CAS 30 - T 815-7. Pro rok 2012 je ve stejném programu řešena obměna pro JSDH Michálkovice. 26

V následujících letech by měly následovat JSDH Hrabová, JSDH Pustkovec, JSDH Polanka a JSDH Nová Ves. HZS MSK v současnosti disponuje jednou CAS 32 T815, která je v záloze mobilní požární techniky HZS MSK a je s ní uvažováno pro JSDH Martinov v případě převedení této JSDH do kategorie JPO. Převod JSDH Martinov do kategorie JPO je přímo závislý na realizaci stavebních úprav hasičské zbrojnice. Obdobně JSDH Proskovice může být vybavena CAS až po jejím přeřazení do JPO, což bude možné po provedení stavebních úprav stávající hasičské zbrojnice nebo alternativně po výstavbě zbrojnice nové. Ve stejné situaci se nachází i JSDH Třebovice, kde rovněž nejsou stavebně technické podmínky pro garážování mobilní požární techniky. Obrázek č.2 - zásahový automobil TATRA CAS 30 - T 815-7 4x4.1 27

Tabulka č. 16 - přehled vybraných technických prostředků JSDH SMO JSDH kategorie JPO plovoucí čerpadlo r.v. kalové čerpadlo r.v. motorová pila řetěz. r.v. El. centrála r.v. Macximum 2007 ano 2007 Husqvarna 2007 Honda 2007 Radvanice II Macximum 1997 ano 2009 Husqvarna 2001 Honda 2007 Macximum 1997 ano 2001 Husqvarna 2001 Honda 2001 Antošovice Macximum 2000 - - Husqvarna 2001 - - Macximum 1997 ano - - - Honda 2002 Bartovice Macximum 1997 - - Husqvarna 2001 - - Macximum 1997 ano - - - Honda 2000 Heřmanice Macximum 1997 - - Husqvarna 2001 - - Macximum 1997 ano - - - Honda 2002 Hošťálkovice Macximum 1997 - - Husqvarna 2000 - - Macximum 1997 ano - - Honda 2001 Hrabová Macximum 2002 ano - Husqvarna 2003 Honda 1997 Macximum 1997 ano - - - Honda 2001 Krásné Pole Macximum 1998 - - Husqvarna - - - Macximum 1997 ano - - - Honda 2000 Kunčičky Macximum 1997 - - Husqvarna 2001 - - Macximum 1997 ano - - - Honda 2000 Michálkovice Macximum 1997 ano - Husqvarna 2002 Honda 1998 Macximum 1997 ano - - - Honda 2001 Nová Ves Macximum 2000 ano - Husqvarna 2002 Honda 1997 Macximum 1997 ano - - - Honda 2002 Petřkovice Kawasaki 2009 - - Husqvarna 2009 - - Macxinum 2002 ano - - - Honda 2002 Plesná Macximum 2000 - - Husqvarna 2001 - - Macximum 1997 ano - - - Honda 2000 Polanka Macximum 1997 ano - Husqvarna 2003 Honda 2000 Macximum 2000 ano - - - Honda 2001 Pustkovec Macximum 2000 ano - Husqvarna 2002 Honda 2000 Macximum 1997 ano - - - Honda 2000 Stará Bělá Macximum 1997 - - Husqvarna 2000 - - Macximum 2001 ano 2002 - - Honda 1998 Svinov Macximum 2002 - - Husqvarna 2009 - - Kawasaki 2009 ano - - - Honda 2000 Niagara 2011 ano - Husqvarna 2002 Honda 2000 Zábřeh Macximum 2002 ano - Husqvarna - Honda 1997 Macximum - - - - - - - Koblov V Macximum 2002 ano - - - Honda 2001 Martinov V Macximum 2002 ano - - - Honda 2001 28

Muglinov V Macximum 1997 ano - - - Honda 2002 Proskovice V Macximum 2002 ano - - - Honda 2001 Třebovice V Macximum 2002 ano - - - Honda 2000 Poznámka: JSDH Radvanice má navíc motorovou kotoučovou pilu Partner, r.v.2008. Tabulka č. 17 - přehled přenosných motorových stříkaček JSDH SMO JSDH Radvanice Antošovice Bartovice Heřmanice Hošťálkovice Hrabová Krásné Pole přenosná stříkačka PS 12 PMS 16 PS 12 PS 12 PS 12 PS 12 PS 12 PS 12 JSDH Michálkovice Nová Ves Petřkovice Plesná Polanka Pustkovec Stará Bělá přenosná stříkačka PS 12 PS 12 PS 12 PS 12 PS 12 PS 12 PS 12 JSDH Kunčičky Svinov Zábřeh Koblov Martinov Muglinov Proskovice přenosná stříkačka PS 12 PS 12 PS 12 PS 12 PS 12 PS 12 PS 12 JSDH přenosná stříkačka Třebovice PS 12 Tabulka č. 18 přehled dýchacích přístrojů JSDH SMO JSDH Kategorie JPO Přetlakové dýchací přístroje DRÄGER Radvanice II/2 16 Antošovice 4 Bartovice 4 Heřmanice 4 Hošťálkovice 4 Hrabová 4 Krásné Pole 4 Kunčičky 4 Michálkovice 4 Petřkovice 4 Nová Ves 4 Plesná 4 Polanka 4 Pustkovec 4 Stará Bělá 4 Svinov 4 Zábřeh 8 29

V minulých letech bylo přistoupeno ke komplexní obměně analogových radiostanic (RDST) JSDH za digitální RDST Matra. Pro JSDH vybavenou CAS je počet ručních RDST koncepčně volen v počtu 4 ks (družstvo o sníženém početním stavu 1+3) a 1 kus vozidlové RDST, pokud je JSDH vybavena dále DA, potom se počet ručních RDST zvyšuje o 2 ks na celkem 6 ks ručních RDST Matra. Tabulka č.19 ukazuje aktuální situaci ve vybavenosti JSDH RDST včetně potřeby doplnění. Tabulka č. 19 - přehled digitálních radiostanic MATRA u JSDH SMO Jednotka Kat JPO Stav dle systemizace Současný stav Rozdíl ve stavu přenosné přenosné přenosné RDST vozidlové RDST RDST vozidlové RDST RDST Smart, EASY+ Smart, EASY+ vozidlové RDST Radvanice II/2 12 4 12 4 0 0 Antošovice 6 1 5 1 1 0 Bartovice 6 1 5 1 1 0 Heřmanice 6 1 5 1 1 0 Hošťálkovice 6 1 5 1 1 0 Hrabová 6 1 5 1 1 0 Krásné Pole 6 1 5 1 1 0 Kunčičky 6 1 5 1 1 0 Michálkovice 6 1 5 1 1 0 Petřkovice 6 1 2 1 4 0 Nová Ves 6 1 5 1 1 0 Plesná 6 1 5 1 1 0 Polanka 6 1 5 1 1 0 Pustkovec 6 1 5 1 1 0 Stará Bělá 6 1 5 1 1 0 Svinov 6 1 2 1 4 0 Zábřeh 10 2 8 2 2 0 Koblov V 2 0 2 0 0 0 Martinov V 2 0 2 0 0 0 Muglinov V 2 0 2 0 0 0 Proskovice V 2 0 2 0 0 0 Třebovice V 2 0 1 0 1 0 Celkem 122 21 98 21 24 0 30