Základy pedologie a ochrana půdy



Podobné dokumenty
Sorpční charakteristiky půdy stanovení KVK podle Bowera, stanovení hydrolytické acidity, výpočet S,V

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Základy pedologie a ochrana půdy


05 Biogeochemické cykly

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

Ochrana půdy. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Pedologie. Půda je přírodní bohatství. Zákony na ochranu půdního fondu

Pedogeochemie. Zdroje prvků v půdě UHLÍK V PŮDĚ. Globální bilance C. 10. přednáška. Procesy ovlivňující obsahy prvků v půdě

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch

Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy

Izolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

Základy pedologie a ochrana půdy

Struktura. Velikost ionexových perliček Katex. Iontová výměna. Ionex (ion exchanger) Iontoměnič Měnič iontů. Katex (cation exchanger) Měnič kationtů

Chemie životního prostředí III Pedosféra (04) Půdotvorné procesy - huminifikace

Základy pedologie a ochrana půdy

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách

Abiotické faktory působící na vegetaci

Biologické odsiřování bioplynu. Ing. Dana Pokorná, CSc.

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

Kyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy

Sloučeniny dusíku. N elementární N anorganicky vázaný. N organicky vázaný. resp. N-NH 3 dusitanový dusík N-NO. amoniakální dusík N-NH 4+

Pedogeochemie VÁPNÍK V PŮDĚ. Vápník v půdě HOŘČÍK V PŮDĚ. 12. přednáška. Koloběh a přeměny vápníku v půdě

Fyzikální vlastnosti půdy

Agroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza

Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )

Chemie životního prostředí III Pedosféra (03) Půdotvorné procesy - zvětrávání

SHRNUTÍ A ZÁKLADNÍ POJMY chemie 8.ročník ZŠ

Oceněné rostlinné hnojivo!

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Chemie povrchů verze 2013

Úprava podzemních vod

Jednotné pracovní postupy ÚKZÚZ Analýza půd I 4. vydání Brno 2016 ÚPRAVA VZORKŮ PŮD PRO ANALÝZU REPREZENTATIVNÍ ZMENŠOVÁNÍ VZORKU

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (04) Samočistící schopnost vod

a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů

Aplikace nano-sorbentů pro stabilizaci Pb a Zn v kontaminované půdě

Stanovení kvality humusu spektrofotometricky

Hydrochemie Oxid uhličitý a jeho iontové formy, ph, NK

ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno

Vliv vybraných PPL na chemismus půdy

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Národní referenční laboratoř. Bulletin Ročník XII, číslo 3/2008

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

č.. 7: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim

Environmentální geomorfologie

Biogeochemické cykly biogenních prvků

DOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN

Biologické odstraňování nutrientů

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN

Denitrifikace vod s vysokým obsahem solí pomocí biotechnologie Lentikats

12. Elektrochemie základní pojmy

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)

Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim

Mendělejevova tabulka prvků

OPTIMALIZACE CHEMICKY PODPOROVANÝCH METOD IN SITU REDUKTIVNÍ DEHALOGENACE CHLOROVANÝCH ETHYLENŮ.

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

Chemie životního prostředí III Pedosféra (01) Základní charakteristiky

2.2. Základní biogeochemické pochody. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Transport živin do rostliny. Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin.

Galvanický článek. Li Rb K Na Be Sr Ca Mg Al Be Mn Zn Cr Fe Cd Co Ni Sn Pb H Sb Bi As CU Hg Ag Pt Au

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_10_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

3.2. PLO 21 Jizerské hory

J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně

Úprava podzemních vod ODKYSELOVÁNÍ

Základy pedologie a ochrana půdy

STANOVENÍ OBSAHŮ PŘÍSTUPNÝCH MIKROELEMENTŮ V PŮDÁCH BMP. Šárka Poláková

POKYNY FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ RYCHLOST REAKCÍ

Metody gravimetrické

SYSTÉMY BIOLOGICKÉHO ODSTRAŇOVÁNÍ NUTRIENTŮ

PŘÍPRAVKY NA BÁZI LIGNOSULFONÁTŮ

20. Radionuklidy jako indikátory

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.

Biochemie, Makroživiny. Chemie, 1.KŠPA

Koroze kovů. Koroze lat. corode = rozhlodávat

Elektrochemický potenciál Standardní vodíková elektroda Oxidačně-redukční potenciály

NÁZVOSLOVÍ SOLÍ. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví

Anorganické látky v buňkách - seminář. Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové

Technologie pro úpravu bazénové vody

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů

Roztoky - elektrolyty

Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )

Transkript:

Základy pedologie a ochrana půdy 7. přednáška PŮDNÍ SORPCE = zvýšení koncentrace látky na fázovém rozhraní ve srovnání s okolním prostředím poutání látek v půdě důsledek nevyvážených sil na povrchu sorbentu Druhy: adsorpce absorpce Účastníci děje: sorbent látka sorbující (půdní částice) sorbát látka poutaná solvent rozpouštědlo (půdní roztok) Mechanismy sorpce v půdě Mechanická sorpce: mechanické zadržení v pórech a dutinách hrubě dispersní částice, agregáty, sraženiny, molekuly Fyzikální sorpce: povrchové jevy na fázovém rozhraní především molekuly Fyzikálně chemická (výměnná) sorpce: iontová výměna mezi povrchem částic a roztokem nejvýznamnější ionty, v našich půdách hlavně kationty Mechanismy sorpce v půdě Chemická sorpce: tvorba málo rozpustných nebo nerozpustných sloučenin (precipitace) řízena produktem rozpustnosti Biologická sorpce: poutání v tělech rostlin a mikroorganismů výrazně selektivní zejména živiny (NO 3- ) Výměnná sorpce v půdě Sorpční půdní komplex: soubor půdních složek schopných poutat kationty: organické složky - humus minerální složky jílové minerály nese záporný náboj: permanentní (konstituční) isomorfní substituce v jílových minerálech variabilní disociace hydroxylových a karboxylových skupin na minerálech i org. hmotě - závisí na ph: -OH -O - H Výměnná sorpce v půdě Kationtová výměnná kapacita (KVK, CEC, T): množství kationtů, které je půda schopna poutat udává se v mmol().100g -1, cmol().kg -1, mmol().kg -1 potenciální při ph 7 nebo vyšším efektivní při skutečném ph půdy

Sorpční půdní komplex T = KVK = kationtová výměnná kapacita S = suma bazických kationtů H = výměnný vodík (H a ) V = stupeň nasycení sorpčního komplexu bazickými kationty NH 4 H - - Mg (angl.: BS - base saturation) 2 - - Al 3 Na S - T - H H - T = KVK = S H K - - Ca 2 H (mmol().100g -1 K ) V = S/T. 100 (%) Metody stanovení KVK promývání zředěnou kyselinou následná titrace hydroxidem sumační metody extrakce hlavních kationtů použití iontoměníčů (pryskyřice) konduktometrická titrace změny vodivosti při titraci suspenze hydroxidem metody indexového iontu nasycení iontem z roztoku soli vymytí přebytku soli vytěsnění a stanovení Na (octan sodný), Ba 2 (BaCl 2, BaSO 4 ) aj. potenciální (pufrovaný roztok) nebo efektivní KVK promývání nebo protřepávání a odstřeďování Kationtová výměnná kapacita Hodnocení (ČR): 8-12 mmol().100g -1 nízká až velmi nízká 13-24 mmol().100g -1 střední 25-30 mmol().100g -1 vysoká > 30 mmol().100g -1 velmi vysoká Jednotlivé složky půdy (mmol.100g -1 ) Kaolinit 3-12 HK 350-500 Illit 20-40 FK 400-700 Vermikulit 120-150 Montmorillonit 70-110 Chlorit 30-50 Nasycenost sorpčního komplexu Hodnocení: Sorpční komplex V (%) plně nasycený 100 90 nasycený 90 75 slabě nasycený 75 50 nenasycený 50 30 extrémně nenasycený < 30 Kationtová výměnná kapacita Faktory výměny kationtů oxidační číslo Me < Me 2 < Me 3 < Me 4 postavení v lyotropní řadě Li < Na < K < NH 4 < Rb < Cs < H Mg 2 < Ca 2 < Sr 2 < Ba 2 iontový poloměr koncentrace a aktivita v roztoku charakter sorbentu pořadí

Selektivita sorpce (specifická sorpce) při biologické sorpci při sorpci ze směsi Příčiny (v případě sorpce iontů): viz faktory sorpce Cl - < NO 3 - specifická vazebná místa Význam: výživa rostlin (hnojení) zasolení půdy transport kontaminace půdy Fixace kationtů = trvalé zadržení iontu v dutině podmíněno nábojem v tetraedrové vrstvě závisí na iontovém poloměru týká se K, NH 4 Fixace K : úbytek rozpustné, přístupné formy v půdách až 1,5-4,0 mmol.100g -1 Fixace NH 4 : za vlhka menší až 19 mg NH 3 /kg půdy NH 4 chráněn před nitrifikací Na K NH 4 Ca 2 Mg 2 Fe 2 Fe 3 Al 3 r = 0,14 nm 0,098 nm 0,133 nm 0,143 nm 0,104 nm 0,074 nm 0,080 nm 0,067 nm 0,057 nm Sorpce aniontů chemosorpce většinou fosforečnany, sírany, uhličitany biologická sorpce dusičnany, fosforečnany výměnná sorpce málo Sorpce molekul a slabých elektrolytů zpravidla slabé síly, složitější děje Faktory: kvalita sorbentu povrch, náboj kvalita sorbátu velikost náboj, povrch koncentrace sorbátu afinita doba interakce teplota Způsoby studia sorpce molekul a slabých elektrolytů Kinetika sorpce: množství sorbátu (rychlost sorpce) v závislosti na čase zjišťuje se doba pro dosažení rovnováhy (popř. rychlost) a v = a/t Způsoby studia sorpce molekul a slabých elektrolytů Statika sorpce: sorpce po dosažení rovnováhy, při konstantní teplotě adsorpční isotermy závislost adsorbovaného množství na rovnovážné koncentraci Freundlichova isoterma a = k.c 1/N Langmuirova isoterma a = a max k c 1 k c c 1 = a k a c max a max t t

Klasifikace isoterem (Gilles et al., 1960) PŮDNÍ ORGANISMY H vysoká afinita sorbátu vůči povrchu (často sorpce iontů) L molekuly poutané na plocho, nebo silná mezimolekulární afinita S poutání kolmo k povrchu sorbentu C lineární průběh (Henryho isoterma) sorbát proniká do sorbentu stejně snadno jako solvent a H L C S c = živá složka půdy živočišná rostlinná Živé orgány vyšších rostlin: různorodý materiál doplňování humusotvorného materiálu Edafon: soubor organismů přítomných v půdě celými těly migrace, rychlejší množení (mikroorganismy) dynamičtější skupina Třídění edafonu podle R/Ž říše Fytoedafon (flóra): řasy, bakterie, houby, mikromycety, aktinomycety Třídění edafonu podle velikosti Makroedafon: krtci, hraboši, křečci Mesoedafon 80-0,2 mm červi, měkkýši, členovci Zooedafon (fauna) savci, červi, prvoci, měkkýši Mikroedafon < 0,2 mm bakterie, prvoci, sinice, řasy, aktinomycety, Třídění edafonu podle velikosti Zastoupení organismů v orné půdě (Russel, 1973) Skupina Čerstvá hmota (t/ha) Bakterie 6,3 Houby 3,1 Prvoci 0,3 Mesoedafon (mimo háďátka) 1,8 Makroedafon ( háďátka) 1,0 Celkem 12,5

Třídění edafonu - podle fyziologických skupin Koloběh dusíku amonifikační Proteus, Bacterium, Pseudomonas, Bacillus, Clostridium, Aspergillus, Trichoderma nitrifikační Nitrosomonas, Nitrosocystis, Nitrobacter denitrifikační Bacillus, Streptomyces, Paracoccus, Pseudomonas, mikromycety diasotrofní (fixační) Clostridium, Azotobacter, Azothomonas, Rhizobium, Bradyrhizobium Třídění edafonu - podle fyziologických skupin Koloběh uhlíku celulolytické Clostridium omelianski, Cytophaga, Cellvibrio, aktinomycety, mikromycety amylolytické Clostridium, Bacillus, Pseudomonas, Aspergillus, Streptomyces pektinolytické Clostridium, Bacillus Koloběh síry sulfurikační - Thiobacillus desulfurikační - Desulfovibrio Funkce edafonu Rozkladná makroedafon transport organické hmoty, rozmělnění mesoedafon zvětšení povrchu mikroedafon vlastní rozklad Syntetická autotrofní organismy heterotrofní organismy Chemické složení koprolitů (Russel, 1973) Složka Jednotka Zemina Koprolity výměnný Ca mg.kg -1 1990 2 790 výměnný Mg mg.kg -1 162 492 výměnný K mg.kg -1 32 358 přístupný P mg.kg -1 9 67 celkový N % 0,246 0,358 N-NO - 3 mg.kg -1 4,7 21,9 celkový C % 3,35 5,17 ph H2O 6,4 7,0 Význam edafonu přeměna látek (včetně cizorodých) rozklad a syntéza oxidace a redukce přeměna energie chemismus půdy tvorba reaktivních látek ovlivňování reakcí (enzymy) půdní reakce sorpce (biologická) redox fyzikální vlastnosti půdy struktura transport a koloběh látek Význam edafonu

Rychlost rozkladu Faktory ovlivňující složení a činnost edafonu dny -kořenové vlášení roky - silné kořeny desetiletí -dřevo Omezení rozkladu: nízké teploty zatopení vodou nízké ph Roční míra rozkladu: borovice severské (horské) podnebí 2 % borovice mírné klima 25 % javor mírné klima 50 % tropický deštný prales 400 % Povrchový rozklad v průměru 5x pomalejší než podpovrchový. složení půdy minerální složení, zrnitost organická hmota vlhkost provzdušnění půdní reakce redox potenciál sorpce v půdě teplota rostliny kontaminace půdy Nároky mikroorganismů na ph prostředí 10 tolerance k alkalitě Aktinomycety většina bakterií 7 ph půdy většina hub Půdní enzymy Vnitrobuněčné: živé buňky dormantní buňky buněčný odpad Mimobuněčné: imobilizované enzymy volné enzymy Bakterie oxidující S (Thiobacillus) 2 tolerance k aciditě RHIZOSFÉRA = tenká vrstva půdy obklopující kořeny rostlin Rozdíly od volné půdy: chemické složení obsah a složení organické hmoty struktura půdy nižší ph, nižší Eh zvětrávání biologická činnost vyšší obsah CO 2 dynamika Působení kořenů: příjem a výdej vody dýchání exudace organických látek příjem a vylučování anorganických látek živiny toxické látky