Střevlíkovití (Coleoptera, Carabidae) okresu Kladno

Bohemia centralis, Praha, 15: 113-134, 1986 Střevlíkovití (Coleoptera, Carabidae) okresu Kladno Die Laufkäferarten (Coleoptera, Carabidae) vom Kladno-Kreis Vladimír SKOUPÝ ÚVOD Přírodní poměry okresu Kladno se v posledních desetiletích nebývale mění. Kromě všeobecně známého negativního vlivu hutnického průmyslu v Kladně a důlní činnosti v jeho okolí zde probíhají neméně závažné změny, které s sebou přináší rozvoj zemědělské výroby. Po 2. světové válce se začaly scelovat zemědělské pozemky, přičemž zároveň se rušily meze, ale někdy i protierozní terasy, remízky a rybníky. V posledních letech charakter krajiny pozměňují úpravy toků, při kterých se odstraňují břehové porosty, a následné meliorace přilehlých polí a luk. Díky tomu se velmi mění vodní režim. Proto se více dbá na rekultivaci starých sadů a bývalých pastvin, aby se získala nová orná půda, nebo se dbalo na zakládání nových zahrádkářských kolonií. K těmto vlivům je nutno přidat ještě aplikaci velkého množství chemických přípravků jak v zemědělství, tak i v lesním hospodářství. Všechny tyto zásahy do přírodních poměrů nevyhnutelně vyvolávají výrazné změny v druhovém složení fauny a flóry. Jednou z hospodářsky důležitých složek hmyzí fauny je skupina převážně masožravých, a tedy z velké části užitečných brouků - čeleď Střevlíkovití (Carabidae). Přes poměrně značný zájem entomologů o tuto čeleď nebyla dosud zpracována souborná práce, která by se zabývala faunistikou této skupiny v rámci našeho okresu. Proto jsem se rozhodl shrnout a zhodnotit současný stav poznatků do této práce. 113

Chtěl bych využit tuto příležitost, abych poděkoval všem kolegům, kteří mi laskavě poskytli údaje ze svých soukromých sbírek, zejména panu O. Voříškovi, F. Hujovi, J. Steifovi, RNDr. S. Vaňkovi, J. Dalihodovi, V. Šilhovi, J. Morozinskému, RNDr. V Lapáčkovi a dalším. LITERÁRNÍ ÚDAJE První prací, která obsahuje výčet druhů čeledi Carabidae užšího kladenského okolí, je práce Drobní střevlíčci na Kladensku (VOŘÍŠEK 1957). Autor v ní zveřejňuje své nálezy 192 druhů střevlíkovitých z let 1952-57 z okruhu přibližně 20 km kolem Kladna. Některé uvedené lokality však již leží mimo území dnešního okresu Kladno /např. Křivoklát nebo Mšec/. V další práci Střevlíci na lokalitě Hostouň u Kladna (HUJA 1973) jsou shrnuty zajímavé výsledky intenzivního průzkumu lučního biotopu na břehu Sulovického potoka. V letech 1965-70 byl na hektarové ploše zjištěn výskyt 91 druhů čeledi Carabidae. V příspěvcích (VYSOKÝ 1975a, b) jsou publikovány údaje o výskytu 7 druhů z území okresu Kladno. V roce 1984 byly v periodiku Bohemia centralis zveřejněny dvě práce týkající se území okresu Kladno. První z nich, Střevlíkovití Vinařické hory (SKOUPÝ et STEIF 1984), zpracovává údaje o výskytu střevlíkovitých na Vinařické hoře v letech 1965-82. Druhá práce, Střevlíci rodu Dromius BON. přezimujicí na jedlích (SKOUPÝ et RÉBL 1984), se zabývá kvalitativním a kvantitativním rozborem složení zimujících populaci střevlíků rodu Dromius ve zbytcích jedlových porostů v širším okolí Kladna. Zkoumané lokality zasahují do sousedních okresů Rakovník a Beroun. VYMEZENÍ SLEDOVANÉHO ÚZEMÍ V okrese Kladno, který zaujímá rozlohu 692 km 2, žije více než 155 tisíc obyvatel. Hranice okresu tvoři katastrální území obci Sazená, Uhy, Velvary, Olovnice, Otvovice, Zákolany, Libochovičky, Zájezd, Makotřasy, Hostouň, Pavlov, Unhošť, Malé Kyšice, Bratronice, Běleč, Lhota, Žilina, Tuchlovice, Stochov, Čelechovice, Hradečno, Drnek, Jedomělice, Pozdeň, Hřešice, Bilichov, Zíchovec, Hořešovice, Klobuky, Vrbičany, Vraný, Lukov, Jarpice, Šlapanice, Kmetiněves, Hospozín, Černuc a Chržín. Katastrální území obce Běleč a části katastrálních území obcí Malé Kyšice, Horní Bezděkov, Bratronice, Lhota a Žilina patři do CHKO Křivoklátsko. Kromě toho se na území okresu nachází 6 vyhlášených chráněných území a několik dalších je v návrhu na různém stupni schvalovacího řízení. 114

Podle rozdělení území ČSSR pro faunistické práce čeledi Carabidae zkoumané území z větší části patří do subareálu 2e Středočeská pahorkatina - Rakovnická plošina, z menší části pak do areálu 1 Polabská nížina (PULPAN 1969). PŘÍRODNÍ POMĚRY Území okresu se rozkládá ve dvou klimatických oblastech, a to v teplé a mírně teplé oblasti. Teplá klimatická oblast se nachází v severovýchodním výběžku okresu až po trasu Černuc, Bratkovice, Velvary, Neuměřice a Olovnice. Tento okrsek je charakterizován jako teplý, mírně suchý, s mírnou zimou. Roční úhrn srážek se pohybuje kolem 500 mm, minimum připadá na únor /22 mm/ a maximum se dostavuje v červnu a červenci /71 mm/. Průměrná teplota vzduchu je 8,5 C, nejnižší připadá na leden /-2,4 C/ a maximum je v červenci /18,7 C/. Zbytek okresu, prakticky 9/10 území, spadá do mírně teplé oblasti, reprezentované dvěma okrsky B 1 a B 2. Klimatický okrsek tvoří sever, střed a východ okresu po trasu Hořešovice, Řisuty, Kladno a Hostouň. Je to okrsek mírně teplý, suchý, s mírnou zimou. Roční úhrn srážek leží v rozmezí 450-500 mm. Nevýrazné minimum je v únoru, maximální hodnoty jsou též nevýrazné v červnu a červenci. Teplota vzduchu v ročním průměru dosahuje 8 C s minimem v lednu /-1,9 C/ a maximem v červenci /18,2 C/. Klimatický okrsek B2, který zaujímá západní, jihozápadní a jižní část okresu, lze charakterizovat jako mírně teplý, mírně suchý, převážně s mírnou zimou. Atmosférické srážky se pohybují mezi 500-550 mm, a to s minimem v únoru a lednu a maximem v červenci. Teplota vzduchu v ročním průměru klesá slabě pod 8 C, minimum je v lednu /-2,7 C/ a maximum v červenci. Na území zpravidla převládá západní, popřípadě jihozápadní nebo severozápadní směr větrů. Území okresu Kladno z geomorfologického hlediska tvoří v severní a jihovýchodní části plošiny, ve střední a jižní pahorkatiny. Severní a severovýchodní část zaujímá Slánská plošina. Celkový sklon plošiny je východní, směrem k Vltavě. Nejnižší bod okresu, 173 m n. m., se nachází v údolí Bakovského potoka u Sazené. Plošinu tvoří křídové sedimenty, opuky, pískovce a lokality slínů. U Chržína se setkáváme s mocnými vrstvami štěrkopískových teras. Střed okresu vyplňuje Kladenská pahorkatina o výškovém rozmezí 270-430 m n. m. Jako mateční substrát se značně uplatňují permokarbonské sedimenty ve formě lupků a pískovců. Západní, většinou zalesněný okraj tvoří opuky, které se vyskytují i ve střední části pahorkatiny. Jihozápadně a severovýchodně od Slaného se v méně členitém terénu vyskytuje 115

oblast spraší. Lánská pahorkatina zaujímá nejjižnější část okresu a je nejvýše položenou geomorfologickou oblastí okresu, kde se nachází také nejvyšší bod okresu, a to vrch Tuchonín 488 m n. m. Tuto členitou oblast tvoří převážně algonkické břidlice s ojedinělými výchozy buližníků a spilitů. Jihovýchodní část území okresu tvoří mírně zvlněná Bělohorská plošina s výškou 190-400 m n. m. Křídové podloží s výchozy algonkia je kryto mocnějšími pokryvy spraší. Území okresu spadá do dvou povodí - celý sever a střed do povodí dolní Vltavy a jih a západ do povodí Berounky. Uvedené sběrné toky neprobíhají územím okresu. Osou povodí Berounky je na území okresu Kladno potok Kačák s drobnými přítoky. Převážnou část okresu patřící k povodí Vltavy odvodňuje síť potoků tekoucích na Slánsku od západu k východu /Vranský, Zlonický, Bakovský a Červený potok/, které se v okolí Velvar spojují v jeden tok a vlévají se do Vltavy. Vody ze střední části odvádějí potoky Knovízský, Týnecký a Zákolanský, které tekou od jihozápadu k severovýchodu a po splynutí se v Kralupech vlévají do Vltavy. Vodních ploch je na okrese poměrně málo. S menšími plochami rybníků se setkáváme na Červeném potoce a na Vranském potoce. Na Kačáku u Kamenných Žehrovic vznikly vlivem poklesu terénu při poddolování větší vodní plochy, tzv. Záplavy. Dnešní ráz vegetačního krytu okresu Kladno vznikl přeměnou původních rostlinných společenstev. Nejteplejší a nejsušší nížinnou část okresu původně pokrývaly stepi a lesostepie které tvořily hlavně porosty teplomilných trav s hojným výskytem stepní pontickopannonské bylinné vegetace a teplomilných doubrav. Dnes se tyto původní prvky zachovaly pouze na malých plochách na Slánsku, v okolí Zákolan, Vinařic apod. Zbytek okresu byl kryt dubohabrovými lesy s bohatou druhovou skladbou dřevin a travního porostu. V této formě se původní les zachoval na špatně přístupných svazích podél Kačáku v okolí Unhoště a v SPR Vaznice. Jinde je druhové složení původních lesů značně pozměněno a nahrazeno smrkovými a borovými monokulturami. Toky s vytvořenou inundační nivou doprovázely lužní lesy, které byly již v prehistorické době vymýceny a přeměněny na louky. Dnes jsou již na území okresu zastoupeny velmi málo (NĚMEČEK 1964). Vzhledem k původnímu rostlinnému krytu je nutno dále uvést, že mnoho lesních nebo lučních ploch bylo přeměněno a i v současné době je přeměňováno v ornou půdu. Vliv těžební činnosti obohatil území okresu o značné množství ruderálních ploch. Kromě cihelen, pískoven a lomů jsou to především odvalové haldy kamenouhelných dolů a kalová rybníky. Druhově specifickým biotopem/botanicky i 116

zoologicky/ jsou skládky domovního odpadu rozmístěné u lidských sídel po celém území okresu. METODIKA SBĚRU Tato práce shromažďuje údaje, které byly získány většinou více nebo méně nahodilým sběrem bez dlouhodobější koncepce. Rovněž výběr lokalit a biotopů na území okresu byl dán zájmem a zkušeností jednotlivých sběratelů. Proto některé tradiční lokality, jako např. Vinařická hora nebo Záplavy u Srb, jsou poměrně podrobně prosbírány, kdežto většina území na severu okresu je po entomologické stránce málo známa. Při sběru byly použity běžné metody užívané pro terrikolní skupiny hmyzu. Kromě individuálního sběru v úkrytech pod kameny, padlými kmeny a kůrou se použilo především prosívání, polévání a vyšlapávání břehů vod a méně i sklepávání a smýkání. Na některých lokalitách, např. v okolí Kovář a na Vinařické hoře, byl použit sběr do zemních pastí s návnadou pivo-etylénglykol. V Žilině jsem na zahradě záměrně vytvořil kupky sena, které osídlovali někteří zástupci rodu Amara /např. A. nitida a A. montivaga/. U rybníků hledali v připravených hromádkách nařezaného rákosu zimní úkryt zástupci rodů Odacantha, Demetrias a Europhilus. Celkem bylo zpracováno zhruba 10 000 nálezů uložených ve sbírkách 0. Voříška, J. Steifa, V. Huji, RNDr. S. Vaňka, J. Morozinského, V. Šilhy, J. Dalihoda, RNDr. V. Lapáčka, VI. Skoupého a u některých dalších sběratelů a čelné nálezy běžných druhů, které autor pouze evidoval. Determinace byla provedena převážně podle Kultovy práce (KULT 1947), ve speciálních případech podle dalších prací (FREUDE et col. 1976, REŠKA 1967, REŠKA 1972). Revizi determinace většiny materiálu provedl pan Pulpán, za což mu jménem všech sběratelů srdečně děkuji. Názvosloví bylo upraveno podle nejnovější práce (PULPÁN et HŮRKA 1984) a rovněž bylo akceptováno v této práci publikované zařazení dříve samostatné čeledi Cicindelidae jako podčeleď Cicindelinae do čeledi Carabidae. ROZDĚLENÍ BIOTOPŮ Na území okresu lze rozlišit tyto hlavní biotopy: 1. Břehy vodních toků - nejčastěji se vzorky sbíraly podél Zákolanského, Bakovského a Týneckého potoka - a stojatých vod - Záplavy mezi obcemi Kamenné Žehrovice a Srby. 2. Louky - především rozmístěné podle jmenovaných vodotečí a vodních ploch. 117

3. Úhory a xerotermní pastviny - vyskytují se zejména na Slánsku, Vinařické hoře, v okolí Kovář a Veselov u Družce. 4. Pole a chmelnice - obhospodařované kulturní stepi, kde nejčastější plodiny jsou cukrovka, obilniny, kukuřice a pícniny; chmelnice jsou v okolí Zlonic a Hořešovic. 5. Lesy - smrkové a borové monokultury, méně smíšený les nebo zbytky bukových a dubohabrových porostů. 6. Umělé biotopy - několik různorodých biotopů, např. cihelny /Třebichovice/, pískovny /Rozdělov, Pchery, Klobuky/, odvalové haldy dolů a odkalovací nádrže /okolí Libušina/, železniční náspy a skládky domovního odpadu. Získané údaje jsou uspořádány v tabulce 5. NÁLEZY VÝZNAČNĚJŠÍCH DRUHŮ V této kapitole uvádím bližší údaje o nálezech vzácných druhů nebo údaje, které jsou zajímavé z faunistického nebo bionomického hlediska. Pokud není uvedeno jinak, následuje za místem a datem nálezu jméno sběratele, který druh chytil a má ve své sbírce. Cicindela hybrida - Stochov 5. 1968 Skoupý. Carabus problematicus problematicus - Drnek 8. 1977 a 22.9.1983 Steif; Drnek 9.1981 Šilha. Carabus glabratus - Kladno 5.1970 Skoupý. Carabus cancellatus cancellatus - Drnek 5.1979 Steif, Malíkovice 5.1984 Skoupý. Carabus arcensis arcensis - Drnek 8.1977 Steif. Carabus violaceus violaceus - Stochov 8.1982 Šilha. Calosoma inquisitor - Horní Bezděkov 6.1980 Skoupý; Hostouň 20.5.1972 Huja; Stochov 9.5.1980, 7.6.1980 Morozinski. Nothiophilus aquaticus - Drnek 9.1980 Steif. Nothiophilus hypocrita - Vinařice, vřesoviště 2 exempláře 5.10.1983 Steif. Elaphrus uliginosus - Dobrá 9.1966 Skoupý; Švermov 8.1964 Steif. Dyschirius tristis- Hostouň 4.1981 Skoupý; Stochov 2.7.1982, 6.6.1982 Morozinski. Bembidion obliquum - Srby 9.5.1967 Huja; Stochov 20.5.1969 Huja; Ledce 5.1972 Steif. Bembidion semipunctatum - Libušín, odkalovací rybník Dolu Nejedlý I 5.8.1982 Skoupý. Bembidion stephensii - Libušín, odkalovací rybník Dolu Nejedlý I 5.8.1982, 1.9.1982 Skoupý. Bembidion assimile - Srby 2.1969 Skoupý; Švermov 3.4.1960 Huja. Bembidion quadripustulatum - Srby 9.5.1967 Huja; Stochov 22.5.1981, 2.7.1982, 6.6.1982 Morozinski. 118

Bembidion octomaculatum - Srby 1.5.1950 leg. Kučera, coll. Voříšek; Hostouň 3.7.1970 Huja. Bembidion biguttatum - Srby 12.1965, 11.1981, 18.10.1982 Skoupý; Hostouň 22.4.1971 Huja; Slatina 9.3.1975 Dalihod. Bembidion unicolor - Srby 15.5.1957 Voříšek; Hostouň 12.3.1967 Huja; Švermov 5.1981 Steif. Bembidion guttula - Srby 10.5.1969 Huja; Hostouň 19.4.1971, 24.4.1971 Huja. Tachys bistriatus - Srby 17.6.1952 Voříšek; Hostouň 25.4.1969 Huja. Tachys quadrisignatus - Kladno 30.4.1952 Voříšek; Stochov 2.7.1982, 16.10.1982 Morozinski. Tachyta nana - Stochov 2.7.1982 Morozinski. Trechus rubens - Srby 6.1981, na břehu Velkých Záplav 1 ex. Steif. Trechus obtusus - Srby 11.1968 1 ex., 18.10.1982 2 ex. Skoupý; Stochov 16.10. 1982 Morozinski; Brandýsek 17.10.1983 prosev u rybníka Čabárna 1 okřídlený exemplář Skoupý, SPR Vůznice, 1.10. 1984 4 ex. v etylenglykolové pasti Skoupý. Trechus austriacus - Vinařice, halda Dolu Gottwald II 9.9.1980 Steif. Trechoblemus micros - Hostouň 7.1969 Skoupý; Hostouň 13.9.1969 Huja; Kladno 9.1978 Dalihod. Lasiotrechus discus - Hostouň 4.-7.1969 více sběratelů; Švermov 9.1969 Steif. Patrobus assimilis - Stochov 21.8.1980 Morozinski. Panagaeus cruxmajor - Srby 10.5.1969 Huja; Švermov 28.8.1966 Huja; Hostouň 18.5.1971 Huja. Chlaenius nigricornis - Hostouň 15.4.1967, 20.6.1968 Huja; Hostouň 4.1967 Steif; Stochov 8.6.1980 Morozinski. Badister meridionalis - Hostouň 15.4.1967 a 9.4.1968 Huja. Badister sodalis - Hostouň 22.3.1968 8 ex. Huja; Kováry 18.4.1983 Skoupý; Stochov 4.- 5.1982 Šilha. Badister anomalus - Srby 9.5.1955 Voříšek, det. Kult. Licinus cassideus - Vinařice 8.-9.1971 Steif; Vinařice 7.9.1971 6 ex. Huja. Licinus depressus - Vinařice 9.1971 Skoupý; Vinařice 8.1971 Steif; Hostouň 4. 1966 Steif; Hostouň 21.8.1970 Huja; Švermov 7.1969 Steif; Kyšice 25.3.1982 Skoupý. Ophonus sabulicola - Vinařice 6.1969, 9.1970 Skoupý; Vinařice 6.1969 Steif; Vinařice 14.6.1975 Dalihod. Ophonus obscurus - Hostouň 4.5.1968, 21.8.1970 Huja. Ophonus punctatulus - Hostouň 5.1969, 4.1971 Steif; Hostouň 10.5.1969 Huja. Ophonus cordatus - Vinařice 8.1977, 7.1978, 7.1979, 8.1980 Steif. Ophonus melletii -Hostouň 20.5.1970 Huja; Vinařice 3.1969, 8.1971 Steif. Ophonus puncticeps - Švermov 7.1967 Steif; Kováry 6.1982 Skoupý; Unhošť 30.7. 1982 Štěpánek. Ophonus signaticornis - Švermov 7.1978 Steif. Harpalus smaragdinus - Vinařice 7.4.1957 Voříšek. 119

Harpalus caspius roubali - Vinařice 18.3.1952, 25.4.1954, 27.3.1955 Voříšek. Harpalus luteicornis - Dobrá 4.1966 Skoupý; Hostouň 12.5.1969 Huja; Stochov 4. až 6.8. 1982 Morozinski a Šilha. Harpalus quadripunctatus - Hostouň 7.5.1970, 16.4.1967 5 ex. Huja; Vinařice, 8.1973 Steif. Harpalus serripes - Vinařice 4.1969, 4.1976 Skoupý; Vinařice 14.6.1975, 6.9. 1977 Dalihod; Klobuky 5.1981 Skoupý. Harpalus anxius - Hostouň 10.4.1967 Huja; Vinařice, halda Dolu Gottwald II, 9.9.1980 Steif. Trichotichnus laevicollis - Švermov 4.1978 Steif. Acupalpus dorsalis - Kladno 1.5.1963 Voříšek; Stochov 5.1969 Steif. Acupalpus interstitialis - Vinařice 30.4.1952 Voříšek. Stenolophus mixtus - Stochov 5.1969 Steif. Bradycellus ruficollis - Vinařice, vřesoviště 31.7. - 1.9.1982 více immaturních exemplářů, 5.10.1983 Skoupý. Bradycellus verbasci - Kyšice, skládka 10.1981 Skoupý; Stochov 2.7.1982, 2.10. 1982 Morozinski. Bradycellus csikii - Hostouň 6.1981 Skoupý; Kyšice 4.4.1983 Skoupý, oba nálezy na rumišti. Trichocellus placidus - Libušín 4.1969, 11.1969 Skoupý; Kamenné Žehrovice 10. 1968 Skoupý; Kladno 4.1969 Skoupý; Srby 30.11.1981, 18.10.1982 Skoupý vše na vlhkých loukách v prosevu, Hostouň 9.5.1971 Huja; Vinařice 4.1969 Dalihod, Vinařice 9.1977 Steif; Stochov 4.1982 Šilha. Dicheirotrichus rufithorax - Hostouň 10.7.1967 Huja, Švermov 4.1971 Steif; Cvrčovice 5.1975 Steif; Stochov 6.3.1982, 13.3.1982, 20.4.1983 Morozinski. Amara nitida - Žilina 8., 9.1982 na zahradě v kupkách sena, asi 40 ex. Skoupý. Amara pseudocommunis - Dobrá 11.4.1952 Voříšek;Stochov 4.8.1982 Morozinski. Amara spreta - Kladno 20.9.1957 Voříšek; Hostouň 22.10.1966 Huja. Amara lucida - Hostouň 6.1969 Skoupý; Stochov 3.4.1982 Morozinski. Amara tibialis - Dobrá 12.5.1958 Voříšek. Amara cursitans - Vinařice, okolí ohniště 6.-7.1975 Dalihod a Steif více exemplářů; Kyšice skládka 10.1981, 3.1982, 6.10.1982 Skoupý více exemplářů; Švermov 4.1971 Steif. Amara fulva - Švermov 8.1972 Steif; Stochov 31.8.1981 Morozinski. Amara majuscula - Hostouň 6.1969, 6.1981, 11.7.1982 Skoupý, Huja a Steif; Švermov 6.1978 Steif; Stochov 25.4.1982, 20.6.1982 Morozinski; Stochov 5.1982 Šilha. Amara crenata - Vinařice 6.1969 Steif; Vinařice 25.8.1969 Huja. Amara convexiuscula - Hostouň 5.1969 Steif; Hostouň 6.1969 Skoupý; Třebichovice, 9.1981 Skoupý; Srby 6.1981 Steif; Švermov 4.1979 Steif; Pchery 5.10.1983 Skoupý; Stochov 2.10.1982 Morozinski; Unhošť 15.7.1982 Štěpánek. Pterostichus longicollis - Vinařice 6.1969 Steif; Vinařice 7.1969 Skoupý. Pterostichus macer - Vinařice 3.1967, 7.1969, 9.1970, 3.1971, 8.5.1982 Skoupý; 6.1969 Steif; 9.6.1975 Dalihod; Třebichovice 14.9.1981 Skoupý. 120

Pterostichus angustatus - Švermov 5.1978 Steif; Drnek 6.1978 Steif; Kladno-Rozdělov 6.1978 Steif; Stochov 2.10.1982 Morozinski; Hostouň 20.9.1966 Huja; Žilina 8.9.1984 Skoupý. Pterostichus brunneus - Srby 12. 4.1953 Voříšek; Kyšice 10.9.1982 Štěpánek. Pterostichus sethiops - Běleč 8.1967 Skoupý. Pterostichus burmeisteri -Doksy 9.1968 Skoupý;Švermov 5.1969 Steif; Hradečno 30.8.1982 Skoupý. Molops elatus - Vinařice 9.1977 Dalihod; Švermov 4.1978, 4.1980 Steif; Libušín, 1.6.1983 Skoupý; Kladno 20.5.1983 Habarta. Molops piceus piceus - Vinařice 11.5.1974 Dalihod; Švermov 6.1978 Steif. Dolichus halensis - Osluchov 28.6.1983 Bradka. Calathus ambiguus - Vinařice 7.1969 Skoupý. Calathus mollis - Hostouň 2.5.1970 Huja; Vinařice 9.9.1980 Steif. Pristonichus terricola - Švermov, sklep 10.1969 Steif. Olisthopus rotundatus - Kyšice, vřesoviště 6.10.1982 Skoupý. Agonum gracilipes - Vinařice 5.1978 Steif. Agonum obscurum - Hobšovice 14.4.1981 Skoupý; Kováry 18.4.1983, 24.9.1983 Skoupý. Masoreus wetterhallii - Vinařice 7.-8. 1975, 7.1978,7.1979 Steif; 7.1981 Skoupý. Demetrias imperialis - Srby 6.1971 Skoupý; Srby 1.1978, 2.1979 Šilha; Olšany, 1.1969, 12.1978 Steif; Olšany 5.12.1983 Skoupý. Dromius linearis - Kladno 1.8.1976 Dalihod. Dromius angustus - Žilina 20.2.1982 na borovici, jedli a smrku, Skoupý; Poteplí, 20.12.1982 na jedli, Skoupý; Žilina 10.1.1985 na jedli, Skoupý; SPR Vůznice, 29.2.1984 na jedli, Skoupý. Dromius kuntzei-poteplí 10.1.1983 na jedli, Skoupý; Doksy 27.2.1983 na dubu, Skoupý. Cymindis axillaris - Vinařice 28.8.1977 Dalihod; Vinařice 7.1978, 7.1979 Steif; Vinařice 8.9.1981 Skoupý. Cymindis angularis - Vinařice více údajů např. 3.1971 Skoupý; Kladno 7.1969, Skoupý; Hostouň 4.1966, 8.1980 Huja. Odacantha melanura - Srby 6.1971 Skoupý; Srby 9.5.1967 Huja; Olšany 3.1969 Steif;Olšany 5.12.1983 Skoupý; Slatina 3.1975 Dalihod. DISKUSE V práci Verzeichnis der tschechoslowakischen Laufkäfer /Coleoptera - Carabidae/ (PULPÁN et HŮRKA 1984) uvádějí autoři pro Čechy výskyt 418 druhů čeledi Carabidae včetně podčeledi Cicindelinae. Z tohoto počtu jsem pro území okresu Kladno zaznamenal celkem 252 druhů, z čehož literární údaj o výskytu Demetrias atricapillus (VOŘÍŠEK 1957) je vzhledem k současným poznatkům málo pravděpodobný a je nutno jej potvrdit. Ze 74 druhů, u kterých byl zjištěn výskyt ve 121

všech oblastech a podoblastech ČSSR (PULPÁN et REŠKA 1971), nebyl zatím zaznamenán pro území okresu druh Pterostichus ovoideus (STURM) a u druhů Broscus cephalotes a Bembidion punctulatum jsou známé pouze starší literární údaje. Z 31 druhů, u nichž byl zjištěn výskyt ve více než 75 % oblastí a podoblastí, nebyl zaznamenán druh Europhilus micans (NIC.) a druh Anisodactylus nemorivagus je znám ze staršího literárního údaje. Výskyt všech těchto druhů je tedy možno na území okresu předpokládat. Ve srovnání s prací Drobní střevlíčci na Kladensku (VOŘÍŠEK 1957), která uvádí pro okres Kladno výskyt 192 druhů, nebylo již později zjištěno těchto 25 druhů /v citované práci je uvedena pouze lokalita a měsíc sběru/: Blethisa multipunctata - Srby, 5; Broscus cephalotes - Doksy, 5; Elaphrus aureus - Smečno /rybník Srnčák/, 6; Bembidion punctulatum - Kladno, 7; Bemb. bipunctatum - Srby, 5; Bemb. monticula - Srby, 5; Bemb. minimum - Srby, 6; Bemb. tenellum - Srby, 6; Bemb. doris - Srby, 4; Tachys parvulus - Srby, 5; Chlaenius tristis - Srby, 6; Badister dilatatus - Srby, 5; Pseudoophonus calceatus -Kladno, 7; Harpalus tenebrosus centralis - Vinařice, 8; Stenolophus skrimshiranus - Srby, Doksy, 6; Diachromus germanus - Srby, 4; Anisodactylus nemorivagus - Srby, 4; Amara chaudoiri incognita - Srby, 6; Amara pulpani - Družec, 3; Amara infima - Libochovičky, 7; Pterostichus guentheri - Srby, 4; Agonum versutum - Srby, 4-5; Europhilus piceus - Srby, 4-5; Europhilus gracilis,-srby, 7; Demetrias atricapilus - Srby, 7. Uvedené druhy, které tvoří 10 % z celkově zjištěného počtu, ukazují na změny v životním prostředí, postihující zejména stenobiontní živočichy. Například lokalita Srby, tj. území vodních nádrži Velké a Malé Záplavy, byla zhruba asi před 15 lety velmi pozměněna rekultivací severních břehů a asanací části obce Srby s následnou navážkou a výstavbou. Není ovšem vyloučeno, že některé tyto druhy budou objeveny na jiných lokalitách nebo že jde o druhy žijící skrytě nebo druhy s dlouhou periodou výskytu. Naproti tomu zaznamenávám nálezy 60 druhů neuvedených v této práci. ZÁVĚR Z území okresu Kladno uvádím na základě vlastních sběrů a dalších údajů ze soukromých sbírek i literárních údajů výskyt 252 druhů čeledi Carabidae, tj. asi 60 % všech druhů známých z Čech. Výskyt 25 druhů /10 %/ je znám pouze na základě literárního údaje (VOŘÍŠEK 1957), výskyt dalších 90 druhů /36 %/ byl zatím zjištěn na 1-3 lokalitách vzácně nebo velmi vzácně. Literární údaj o výskytu druhu Demetrias atricapillus by bylo třeba potvrdit. Předpokládat lze výskyt druhů Pterostichus ovoideus a Europhilus micans. U jednotlivých druhů jsou v tabulce 5 zaznamenány 122

údaje o výskytu během roku a o biotopu, na kterém byl druh zjištěn. U druhů vyskytujících se vzácně až velmi vzácně jsou nálezy konkrétně upřesněny. K nejzajímavějším je možno řadit nálezy druhů Trechus austriacus, Masoreus wetterhallii a Dromius kuntzei. Zjištěné poznatky mohou být dále prohlubovány průzkumem málo známé severní části okresu. Výskyt vzácnějších druhů na skládkách /Amara cursitans, Amara municipalis, Licinus depressus, Bradycellus csikii/, druhů Cicindela sylvicola, Bembidion stephensii, Chlaenius nitidulus a Chlaenius vestitus na březích nebo nezatopených plochách odkalovacích rybníků kamenouhelných dolů, popřípadě nálezy druhů Harpalus honestus, Calathus erratus a Trechus austriacus na poměrně sterilních výsypkách dolů naznačují zajímavé přizpůsobování některých druhů životu na lokalitách devastovaných antropogenními vlivy. Zde je také zatím takřka nedotčené pole působnosti pro další bádání. Území kladenského okresu je z hlediska životního prostředí řazeno mezi velmi postižené oblasti. Protože nebylo dosud z pohledu faunistiky čeledi Carabidae toto území zpracováno, může předkládaná práce sloužit jako podklad k pozdějšímu zhodnocení antropogenního vlivu na zkoumané území i na některé z hlediska ochrany přírody významné lokality. Zusammenfassung Auf Grund meiner eigenen Sammelnarbeiten und auf Grund der Zahlreichen Angaben, die mir meine Kollegen ihren privaten Sammlungen nach vermittelt haben, sowie aus den Literaturquellen, führe ich in dieser Studie 250 Artender Familie Carabidae, die im Kreis Kladno vorkommen, an; diese Zahl repräsentiert cca 63 % aller in Böhmen bekannten Laufkäferarten. 25 Arten dieser Übersicht sind nur den älteren schriftlichen Angaben nach bekannt. Annehmbar ist das Vorkommen der Arten Pterostichus ovoideus und Platynus micans; denselben Quellen nach kann das Vorkommen der Arten Broscus cephalotes, Bembidion punctulatum und Anisodactylus nemorivagus bestätigt werden. Bei den einzelnen Arten sind in der Tabelle Angaben über ihr Vorkommen im Laufe des Jahres, sowie über den Biotop in welchem betreffende Art gefunden wurde, angeführt. Mehr wie ein Drittel der festgestellten Arten /90/ ist im Kreis selten oder sehr selten zu finden, d. i. an 1-3 Lokalitäten. Bei diesen Arten sind die Angaben noch genauer konkretisiert. Zu den meist interessantesten Funden kann man die Arten Trechus austriacus, Masoreus wetterhallii, Dromius kuntzei, und andere zahlen. Die veröffentlichten Angaben kann man zur Auswertung des untersuchten Gebietes, bzw. der einzelnen Lokalitäten /z. B. vom 123

Standpunkt des Naturschutzes/, oder als Unterlage zu anderen Vergleichsarbeiten, ausnutzen. Literatura FREUDE,H., HARDE,K.W., LOHSE.G.A., 1976: Die Käfer Mitteleuropas, Band 2, Adephaga 1 - Carabidae, 1-302. - Krefeld. HUJA,F., 1973: Střevlíci na lokalitě Hostouň u Kladna /Carabidae, Coleoptera/. - Zprávy Čs. spol. ent. 9/2-4/: 69-72. - Praha. KULT,K., 1947: Klíč k určování brouků čeledi Carabidae Československé republiky. - Praha, 198 pp. NĚMEČEK,J., 1964: Průvodní zpráva okresu Kladno komplexního průzkumu půd ČSSR. - Ústav geodesie a kartografie, Praha. PULPÁN,J., 1969: Stanovení areálů a subareálu československa vzhledem k faunistice brouků čeledi Carabidae /Coleoptera/. - Acta Mus. Reginaehradec, ser. B., /1968/ 9:95-146, Hradec Králové. PULPÁN,J., 1973: Dodatek ke stanovení některých subareálu vzhledem k faunistice československých druhů čeledi Carabidae /Coleoptera/. - Acta Mus. Reginaehradec, s. A. 12/1971/: 81-83, Hradec Králové. PULPÁN,J., REŠKA,M., 1973: Vertikální a územní rozšíření brouků čeledi Carabidae /Coleoptera/ v Československu. - Acta Mus. Reginaehradec, s. A. 12 /1971/: 85-104, Hradec Králové. PULPÁN,J., HŮRKA,K., 1984: Verzeichnis der tschechoslowakischen Laufkäfer /Coleoptera - Carabidae/. Zpravodaj západočes. pob. čs. spol. ent. při ČSAV v Plzni 1: 28 pp, supplementum, Plzeň. REŠKA,M., 1967: Příspěvek k poznání československých druhů rodu Dromius Bonneli /Coleoptera, Carabidae/ v Československu. - Acta rer. natur. Mus. Nat. Slov., Bratislava 13-2: 75-100. REŠKA,M., 1972: Klíč československých druhů rodu Badister Clairville /Coleoptera, Carabidae/. - Acta Mus. Reginaehradec, s. A. 13: 135-150., Hradec Králové. SKOUPÝ,V., RÉBL,K., 1984: Střevlíci rodu Dromius Bon. /Coleoptera, Carabidae/ přezimující na jedlích. - Bohemia centr. 13: 271-277, Praha. SKOUPÝ,V., STEIF,J., 1984: Střevlíkovití /Coleoptera, Carabidae/ Vinařické hory. - Bohemia centr. 13: 279-286, Praha. VOŘÍŠEK,0., 1957: Drobní střevlíčci na Kladensku. - Zprávy okresního vlastivědného muzea a konzervátora st. ochrany přírody 3: 18-23, Kladno. VYSOKÝ,V., 1975a: Příspěvek k faunistice čeledi Carabidae Československa /Coleoptera/ I. Harpalinae. - Zprávy čs. spol. ent. 11/2/: 55-58, Praha. VYSOKÝ,V., 1975b: Příspěvek k faunistice čeledi Carabidae československa /Coleoptera/ II. Amarinae. - Zprávy Čs. spol. ent. 11/3-4/: 95-98, Praha. Adresa autora: Vladimír Skoupý Žilina 149, 273 01 Kamenné Žehrovice 124

Tabulka 5 Přehled zjištěných druhů Tabulka 5 Druh Měsíc Biotop Hojnost 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Cicindela campestris L. - - + + + + - - - - - - 5,6d H - C. hybrida L. - - - - + + + - - - - - 6d H - C. sylvicola DEJ. - - - - - + - + - - - - 6abd H - Carabus convexus FAB. - - + + + - + - + - - - 3,6d J - Literární údaj C. problematicus roblematicus HBST. - - - - - - - + + - - - 5 v - C. glabratus PAYK. - - - - + - - - - - - - 5 v - C. hortenesis L. - - - - + + + + - - - - 3,5 H 6 C. nemoralis 0. P. M&LL. - + - + + + - - + + - - 5 H 6 C. cancellatus cancellatus L. - - - - + - - - - - - - 4 R - C. granulatus L. - + + + - + + + - + - - 4,6c 0 - C. arcensis arcensis HBST. - - - - - - - + - - - - 5 R - C intricatus L. - - - + + + - - + + - - 5,6b H 6 C coriaceus coriaceus L. - - - + - - - + + - - - 5 J - C violaceus violaceus L. - - - - - - - + - - - - 5 R - Calosoma inquisitor (L.) - - - - + + - - - - - - 5 v - Leistus ferrugineus (L.) - - - + + + + + + + + - 3,4 0 1,2,6 Nebria brevicollis (FAB.) - - + - - + + + + - - - 2 v 1 Nothiophilus pusillus G. R. WATERH. + + - + + + + + + + + - 4 J 1,2 N. aquaticus (L.) - - - - - - - - + - - - - R 1 N. palustris (DFT.) - - + + + + - + + - - - 4 0 1,2,6 N. hypocrita CURTIS - - - - - - - - - + - - 3 R - N. biguttatus (FAB.) + - - + - - + + + - - - 5 H 1,2 Blethisa multipunctata (L.) - - - - - - - - - - - - - - 1! Elaphrus uliginosus FAB. - - - - - + - + + - - - 1a R 1 Elaphrus cupreus DFT. - - - - + + + + + - - - 1a, 6a H 1 E. riparius (L.) - - - + + + + + + - - - 1a, 6a 0 1,2 E. aureus PH. C^LL. - - - - - + - - - - - - - - 1! Loricera pilicornis (FAB.) + - + - + + + + + + - + 2,5 0 1,2,6 Clivina fossor (L.) - - - + + + + - - - - - lab,2 H 1,2

Druh Měsíc Biotop Hojnost Literární údaj 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Clivina collaris (HBST.) - - - + + + - - - - - - 1ab,2 J 1.2 Dyschirius aeneus (DEJ.) - - - + + + + - - - - 1a H 1 D. tristis STBPH. - - - + - + + - - - - - 1a R - D. globosus (HBST.) - - - + + + + + - - - - 1a H 1,2 Broscus cephalotes (L.) - - - - - - - - - - - - - - 1! Asaphidion flavipes (L.) - - - + - + + + + - - - 4 o 1,2 Bembidion lampros (HBST.) - + + + + + + + + - + - 4 o 1,2,6 B. properans STEPH. - - - - + + + + + - + - 4 H 1,2 B. punctulatum DRAP. - - - - - - - - - - - - - - 1! B. bipunctatum (L.). - - - - - - - - - - - - - - 1! B. dentellum (THUNB.) - - - + + + - + - - - - 1ab H 1 B. varium (OLIV.) - - - + + + + + - - - - 1ab H 1 B. obliquum STURM - - - - + + - - - - - - 1ab R 1 B. semipunctatum (DONOV.) - - - - - - - + - - - - 6a R - B. tibiale (DFT.) - - - - + + + + - - - - 1b V = B. monticula STURM. - - - - - - - - - - - - - - 1! B. nitidulum (MARSH.) - - - + + - + + + - + - 1a,6ad H - B. stephensii CROTCH - - - - - - + + + - - - 6a v 1 B. decorum (ZENK. in PANZ.) - - - - - - + + - - - - 1b,6c R - B. bruxellense WESMABL - - - + + + + + - + - - 14ab H 1 B. tetracolum SAY + - + + + + + + + - - 1ab o 1.2 B. femoratum STURM - + - - + + - + + + - - 1ab H 1 B. tetragrammum illigeri NET. - - - + + + + + + + - - 1ab, 2 o 1 B.gilvipes STURM - + - - + - + - - - - + 1a H 1,2 B. assimile GYLL. - + - + - + - - - - - - 1a v 1 B. minimum (FAB.) - - - - - - - - - - - - - - 1! B. tenellum ER. - - - - - - - - - - - - - - 1! B. quadripustulatum AUD.-SERV. - - - - + + + + - + - - 1a v 1,2 B. quadrimaculatum (L.) - - + + + + + + + + + - 1ab,6abc 0 1,2,6 B. doris (PNZ.) - - - - - - - - - - - - - - 1! 126

Měsíc Biotop Hojnost 1 2 3 4 5 6 7 8 3 10 11 12 Literární údaj Bembidion articulatum (PNZ.) - - - + + + + - - + - - 1ab 0 3, B. octomaculatum (GOEZE) - - - - + + - - - - - 1ab R 1 B. obtusum AUD.-SERV. - - - + + + + + + + + + 1a 0 1,2,6 B. biguttatum (FAB.) - - + + + + - - - + + + la V 1,2 B. unicolor CHAUD. - - + - + - - - - - - - 1b R 2 B. guttula (FAB.) - - - + + - - - - - - - 1a R 1 B. lunulatum (FOURCR.) - - - + + + - + - - - - 1ab H 1.2,6 Tachys bistriatus (DFT.) - - - + - + - - - - - - 1a R 1,2 T. parvulus (DEJ.) - - - - - - - - - - - - - - 1! T.quadrisignatus (BFT.) - - - + - - + - - + - - 4 R 1 Tachyta nana (GYLL.) - - - - - - + - - - - - 5 R 1 Trecus secalis (PAYK.) - - - - - + + + - - - - 2,4 H 1,2 T. rubens (FAB.) - - - - - + - - - - - - 1a R -= T. quadristriatus (SCHRNK.) + - + + + + - - + + + + 3,4,6c 0 1,2,6 T. obtusus ER. - - - - - - - - - + + - 1ab,2 J - T. austriacus DEJ. - - - - - - - + - - - 6b R - Trechoblemus micros (HBST.) - - - - - - + - + - - - 2 V 2 Lasiotrechus discus (FAB.) - - - + - + + - + - - - 2 V 2 Patrobus atrorufus (STURM) - - + + + + + + + - - - 1a,5 H 1.2 P. assimilis CHAUD. - - - - - - - + - - - - 1a R - Panagaeus cruxmajor (L.) - - - - + - - + = - - - 1b V 2 P. bipuatulatus (FAB.) - - - + + - + + + - - - 3,6e J 1,6 Callistus lunatus (FAB.) - - + + - + - - + - - - 3,6d J 1 Chlaenius vestitus (PAYK.) - - - + + + - + + - - - 1ab, 6a H 1,2,6 Ch. nitidulus (SCHRNK.) - - - + + - - + + - - - 1ab, 6a H 1.2,6 Ch. nigricornis (FAB.) - - - + - + - - - - - - 1ab v 1,2 Ch. triatis (SCHALL.) - - - - - - - - - - - - - - 13 Oodes helopioides (FAB.) - - - - + + - - + - - - 1a J 1 Badister lacertosus STURM + - - + + - + - + + - - 1ab, 2 J 2 B. meridionalis PUEL - - - + - - - - - - - - 1b R 2 B. bipustulatus (FAB.) - - + + + - - - + + - - 1ab H 1.2,6 B. sodalis (DFT.) - - + + + - - - - - - - 2 V 2 127

Druh Měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Biotop Hojnost Badister dilatatus CHAUD. - - - - - - - - - - - - - - 1! B. anomalus (PERR.) - - - - + - - - - - - - 1b R - Licinus depressus (PAYK.) - - + + - - + + - - - - 3,6c J 6 L. cassideus (FAB.) - - + - - - - + + - - - 3,6e ' V 1,6 Ophonus sabulicola (PNZ.) - - - - + + - - + - - 3 v 1,3,6 0. obscurus (FAB.) - - - - + - - + - - - - 3 R - 0. punctatulus (DFT.) - - - + + - - - - - - - 4 v 2 0. rupicola (STURM) - - - + + + + - + - - - 3,6d H 1,6 0. seladon (SCHAUB.) - - - + + + - - - - - - 3 H 1,2,6 0. schaubergerianus PUEL - - - + + + + - + - - - 3j,6de E 1,2,6 0. cordatus (DFT.) - - - - - - + + - - - - 3 R 6 0. azureus (FAB.) - - - + + + + - + - + - 3 H 1,6 0. puncticollis (PAYK.) - - + + + + + + - - - 3,4,6e H 1,2 0. melletii HEER - - + - + - - + - - - - 3 R 2,6 0. pucticeps STEPH. - - - - + + - - - - - 3 R - 0. signaticornis (DFT.) - - - + - - + - - - - - 4 V 1 Pseudoophonus rufipes (DE6.) - - - + + + + + + + - - 4,6c 0 1,2,6 P. griseus (PNZ.) - - + - - - + - - - - - 3,4 R 1 P. calceatus (DFT.) - - - - - - - - - - - - - - 1S Literární údaj Harpalus aeneus (FAB.) - - + + + + + + + + + - 4,6bcde 0 1,2,6 H. distingeundus (DFT.) - - - - - + - - + + - - 4,6c H 2 H. smaragdinus (DFT.) - - - + - - - - - - - - 4 R 6 H. caspius roubali SCHAUB. - - + + - - - - - - - - 3 R 1 H. atratus LATR. - - - + + + - - - - - 4 J 1,6 H. tenebrosus centralis SCHAUB. - - - - - - - - - - - - - - 1! H. latus (L.) - - - + + + - + + - - - 3,4,6e 0 1,2 H. luteicornis (DFT.) - - - + + + - + - - - - 4, V 2 H. quadripunctatus DEJ. - - - + + - - + - - - - 4 v 1,6 H. rubripes (DFT.) - - + + + + + + + - - - 3,4,6e 0 1,2,6 H. honestus (DFT.) - - + + + + - + + - - - 3,4,6b 0 1,6 H. rufitarsis (DFT.) - - - + + + - - + - - 4,5 J 1 128

Druh Měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Biotop Hojnost Literární údaj Harpalus serripes (QUENS. in SCHONH.) - - - + + + + - + - - - 3,6d v 1,6 H. tardus (PNZ.) - - - + + + + + + + - - 3 0 1,6 H. anxius (DFT.) - - + + - - - - + - - - 6b v 1,2 Ho subcylindricus DEJ. - - - + + + + + + - - - 3 E 1,2,6 H. vernalis (FAB.) - - + + + + + + + - - - 3 H 1,6 Trichotichnus laevicollis (DFT.) - - - + - - - - - - - - - R 1 Acupalcus flavicollis (STURM) - - - + + + + + + - - - 4 J 1,2 A. meridianus (L.) - - - + + + - - + - + - 4,6c J 1,2,6 A. dorsalis (FAB.) - - - - + - + - - - - - 1a R 1 A. interstitialis REITT. - - - + - - - - - - - - 3 R 1,3 Stenolophus teutonus (SCHRNK - - - - + - - - + - - - 1a H 1.2 S. skrimshiranus STEPH. - - - - - - - - - - - - - - 1! S. mixtus (HBST.) - - - - + + - - - - - - 1a R 1.3 Bradycellus ruficollis (STEPH.) - - - - - - + + + + - - 3 V 1,6 B. verbasci (DFT.) - - - - - - + - - + - - 6c R 3 B. harpalinus (AUD.-SERV.) - - - - - - + + + + - - 6b V 1,2 B. caikii LASZÓ - - - - - - - - - - - 6b R - B. collaris (PAYK.) - - + + + - + + + + + - 3,4 H 1,2,6 Trichocellus placidus (GYLLJ - - - + + - - + + + + - 2 H 1,2,3,6 Dicheirotrichus rufithorax (C H. SAHLB.) - - + + + - + + - + + - 4 H 2 Diachromus germanus (L.) - - - - - - - - - - - - - - 1! Anisodactylus binotatus (FAB.) - - + - + + + + + - - - 1ab, 4 0 1,2 A. nemorivagus (DFT.) - - - - - - - - - - - - - 1! Amara chaudorii incognita FASS. - - - - - - - - - - - - - - 1! A. plebeja (GYLL.) - - - + + + + + + + - - 4 0 1,6 A. similata (GYLL.) - - + + + + - + + + + - 4,6c 0 1,2,6 A. ovata (FAB.) - - + + + + + + + + - - 4 H 1,2,6 A. montivaga STURM - - + + - 4 - + + - - - - 3 J 6 A. nitida STURM - - - - - - - + - - - - 3 V 1 129

Druh Měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Biotop Hojnost Amara convexior STEPH. - - + + + - + + + + - - 4 H 1,6 A. communis (PNZ.) - - - + + + - + + + - - 4 H 1,2,6 A. pulpani KULT - - - - - - - - - - - - - - H A. pseudocommunis BURÁK. - - - + - - - + - - - - 4 R 1 A. lunicollis SCHI0DTE - - - + + - - + - - - - 3 R - A. curta DEJ. - - - - + + + - - - - - 4,6e J 1,6 A. litorea C. G. THOMS. - - - + + + + + + + - - 4 J 1.2,6 A. aenea (DEG.) - - + + + + + + + + - - 4,6c 0 1,2,6 A. spreta DEJ. - - - - - - - - + + - - 4 R - A. eyrinota (PNZ.) - + + + - + + + + + + - 4,6c 0 1.6 A. familiaris (DFT.) - - + + + + + + + - - - 4,6e 0 1,2,6 A. lucida (DFT.) - - - + - + - - - - - - 4 R A. tibialis (PAYK.) - - - - + - - - - - - - 3 R - A. ingenua (DFT.) - - - + - + + - - + - - 6c H 2 A. cursitans (ZIMM.) - - + + - + + - - + - - 3,6c V 6 A. municipalis (DFT.) + - - + + + - + - + - - 6c e J 1,2 A. bifrona (GYLL.) - - - - - + + + + + - - 3 0 1,2,6 A. infima (DFT.) - - - - - - - - - - - - - 1! A. fulva (0. F. MOLL.) - - - - - - - + - - - - 4 R 1 A. consularis (DFT.) + - + + + + + + + + + - 4s6b 0 1,2,6 A. apricaria (PAYK.) - - + + + + - + + + + - 4 0 1,2,6 A.. majuscula (CHAUD.) - - - + + + + - - - - - 2 V 2,4 A. crenata DEJ. - - - - - + - + - - - - 3 R 1,6 A. aulica (PNZ.) - - + + + + + + + + - - 4,6c 0 1,2,6 Literární údaj A. convexiuacula (MARSH.) - - - + + + + - + + - - 2,4,6d H 2,4 A. equestris (DFT.) - - - - - + + + + - - - 3 j 1,6 Zabrus tenebrioides (GOEZE) - - - + + + - + + - - - 3,4 j 1,6 Stomis pumicatus pumicatus (PNZ.) - - + + + + + - - + + - 4 0 1,2,6 Poecilus virens (0. F. MOLL.) - - - - + + - + + - - - 3 j 1 P. cupreus (L.) - - + + + - + + + - - - 4,6ce 0 1,2,6 P. versicolor STURM - - + + + + - + + - - - 4,5 J 1,2,6 130

Druh Měsíc Biotop Hojnost 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Literární údaj Pterostichus longicollis (DFT.) - - + + - + + - - - - 3 R 1,6 P. vernalis (PNZ.) - - + + + - + + + + + - 2 H 1,6 P. macer (MRSH.) - - + + + + + - + - - - 3,6d V 1,6 P. oblongopunctatus (FAB.) + + + + + + - + + - - - 1ab, 5 0 1,6 P. angustatus (DFT.) - - - - + + - - + + - - 5 J - P. niger (SCHALL.) - - - + + + + + + + + - 1ab,6c 0 1,2,6 P. melanarius (ILLIG.) - - + + + + - + + + + - 3,4,6ce 0 1,2,6 P. anthracinus (ILLIG.) - - + + - + + - - + - - 1ab J 1,2,6 P. nigrita (FAB.) - - + + + + + + + + + + 1ab,4,5 0 1,2 P. guentheri (STURM) - - - - - - - - - - - - - - 1! P. brunneus (STURM) - - - + - - - - + - - - 2 R 1 P. strenuus (PNZ.) - - + + + + - - + + + + 1ab, 2 0 1,2,6 P. diligena (STURM) + - + + - - - + + + + - 1ab, 2 H 1 P. aethiops (PNZ.) - - - - - - - + - - - - 5 R ^ P. melas (CREUTZ.) - - - - + + - - + + - - 3,4 H 2 P. burmeisteri HEER - - - - + - - + + - - - 5 v - Abax parallelepipedus (PILL.-MITT.) - - + + + - + + + - - - 5,6c 0 1,6 A. parallelus (DFT.) - - - + - - + + - - - - 5 H 6 A. ovalis (DFT.) - - - - - + - + + - - - 5 J 1 A. carinatus (DFT.) - - - + + + - - + - - - 4,6d J 1,6 Molops piceus piceus (PNZ.) - - - - + + - - - - - - 5 R - M. elatus (FAB.) - - - + + + - - + - - - 5 J - Dolichus halensis (SCHALL.) - - - - - - - - - - - - 4 V - Calathus fuacipes (GOEZE) - - + + + + + + + + - - 3,4,6e 0 1,2,6 C. erratus (C R. SAHLBERG) - - + - + - + + + + - - 3,6b H 1,6 C. ambiguus (PAYK.) - - + - - - + - - - - - 3 R 1,6 C. melanocephalus (L.) + - - + - - + + + - + - 2,4 0 1,2,6 C. micropterus (DFT.) - - + + - - - + + + - - 5 H 1 C.mollis (MARSH.) - - - + + - - + - - - 3 R 1,2,6 Pristonichus terricola (HBST.) - - - - - - - - - + - - 6 R - Synuchus nivalis (PNZ.) - - - - + + + + + - - - 4 H 2 131

Druh Měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Biotop Hojnost Olisthopus rotundatus (PAYK.) - - - - - - - - - + - - 5 R - Agonum sexpunctatum (L.) - - - + + + - - + - - - 4 J 1,6 A. gracilipes (DFT.) - - - - - - - - - - - - 3 R 1,6 A. marginatum (L.) - - - + + + + - - - + 1a, 4 H 1 A. muelleri (HBST.) - - + + + + + + + + + + 4 O 1,2,6 A. moestum (DFT.) - - + + + + + + - - - - 1ab H 2 A. viduum (PNZ.) - - + + + + + - + - - + 1ab H 1,2 A. versutum STURM - - - - - - - - - - - - - 1! A. albipes (FAB.) - - - + + + - + + - - - 1ab H 1,2 A. obscurum (HBST.) - - - - - - - - - - - - 1ab V 6 A. dorsale (PONT.) - - + + + - - + + + - - 3,4 O 1,2,6 Europhilus piceus (L.) - - - - - - - - - - - - - - 1! E. graciiis (STURM) - - - - - - - - - - - - - - 1! E. fuliginosus (PNZ.) - + + + - - + + + + + + 1ab O 1,2 E. pelidnus (PAYK.) - + + + + - - - - - - 4-1ab H 1,2 Platynus assimilis (PAYK.) - + + + + - + + + - + - 1ab,5, 6a O 1,2,6 Masoreus wetterhallii (GYLL.) - - - - - - + + - - - - 3 V 6 Lebia chlorocephala (HOFFM.) - - + + + - + - + - + - 3,4 J 1,2,6 Demetrias atricapillus (L.) - - - - - - - - - - - - - - 1! D. imperiális (GERM.) + + - - - + - - - - - + 1a V 1 Dromius linearis (OLIV.) - - - - - - - + - - - - 4 R - D. agilis (FAB.) + + + - - - - - - - + + 5 O 1,5,6 D. angustus BRULLÉ + + - - - - - - - - - + 5 V 5 D. schneideri CROTCH - + - - - - - - - - + + 5 H 1,5 D. fenestratus (FAB.) + + + - - - - - - - + + 5 H 1,5 D. kuntzei POLENTZ + + - - - - - - - - - - 5 R 5 D. quadrimaculatus (L.) + + + + - - - - - + + + 5 O 5,6 D. spilotus (ILLIG.) + + + - - - - - - - + + 5 O 5 D. notatus STEPH. + + - + + - - + - - + + 3 H 1,6 Syntomus truncatellus (L.) + + + + + - + - - - - - 3 J 1 S. foveatus (GEOFFR.) - - - - - - - - + - - + 3 R 1,6 Microlestes maurus (STURM) - - + + - - - + + + + - 3 J 1,6 Literární údaj 132

Druh Měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Biotop Hojnost Microlestes minutulus (GOEZE) - - + - + + - - + + - - 3 J 1,6 Cymindis humeralis (GEOFFR.) - - + + + - + + + + - - 3,6e H 1,6 C. axillaris (FAB.) - - - + - - + + + - - - 3 R 1,6 C. angularis (GYLL.) - - + + + - + + + - - - 3 v 1,6 Odacantha melanura (L.) - - + - + + - - - - - + la V - Brachinua crepitans (L.) - - + + + + - + + - - - 3 H 1,6 B. explodens DFT. - - + + - - - - + - - - 3 H 1,6 Literární údaj Vysvětlivky: a) V prvních sloupcích jsou uvedeny u jednotlivých druhů údaje o výskytu v jednotlivých měsících: + značí ano, - ne. b) Biotop: la - břehy stojatých vod, lb - břehy vodních toků, 2 - nivy, louky v údolích podél toků, 3 - úhory a xerothermní pastviny, 4 - pole a chmelnice, 5 - lesy, 6 - umělé biotopy, 6a odkalovací rybníky uhelných dolů, 6b odvalové haldy dolů, 6c skládky, 6d lomy, cihelny, pískovny, 6e železniční náspy. c) Pro vyjádření hojnosti byly použity tyto symboly: R - velmi vzácný, tj. druh zaznamenaný z 1-3 lokalit, chyceno 1-10 exemplářů, V - vzácný, tj. druh zaznamenaný z 1-3 lokalit, chyceno více než 10 exemplářů, J - ojedinělý, tj. druh zaznamenaný z 3-10 lokalit, ale vždy jednotlivě, tzn. v počtu 1-5 exemplářů z jedné lokality, H - hojný, tj. druh vyskytující se na 3-10 lokalitách, většinou ve větším počtu exemplářů než 5 z jedné lokality, 0 - obecný, tj. druh žijící prakticky po celém území okresu, zaznamenaný z více než 10 lokalit, chytaný ve větším počtu exemplářů než 5 z jedné lokality. d) čísla uvedená ve sloupci literární údaje odkazují na zmínku o uvedeném druhu v následujících pracích: 1 - Voříšek 1957, 2 - Huja 1973, 3 - Vysoký 1975a, 4 - Vysoký 1975b, 5 - Skoupý, Rébl 1984, 6 - Skoupý, Steif 1984.! - výskyt druhu na okrese zaznamenán pouze na základě příslušného literárního údaje. 133

134