PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE (1836 1913) Za průmyslovou revoluci se označuje období, v němž nastaly ve Velké Británii výrazné změny, a v tovární výrobě se začal používat parní pohon. Průmyslová revoluce znamenala přechod od řemeslné a manufakturní výroby k výrobě tovární (za použití pracovních strojů a nových technologií). Hlavní pohonnou silou byla pára, symbolem revoluce parní stroj. V 18. století se ve Velké Británii mnoho lidí věnovalo domácí ruční výrobě zboží. Existoval také velký počet farmářů a rolníků tato situace se v polovině 19. století změnila. Značná část Britů žila ve městech a pracovala v obrovských továrnách, obchodech, úřadech nebo na železnici. Britští vynálezci dále vyvíjeli nové převratné stroje, které vykonávaly tradiční práci (tkaní, předení) mnohem rychleji, než se dalo zvládnout ručně. Stroje se začaly používat i při výrobě železa a oceli, ze kterých se zase dále vyráběly další stroje, nástroje a zbraně. Tyto změny umožnily 4 faktory těžba uhlí systém plavebních kanálů kapitál levná pracovní síla Rozmach obchodu Uhelné doly dodávaly uhlí pro pohon parních strojů. Systém kanálů a železnic propojoval všechna hlavní britská průmyslová města. Nové stroje se zasloužily o rychlejší a levnější výrobu zboží. Majitelé továren a dolů měli velké zisky, z nichž část věnovali na nákup dalších strojů, a tak vytvářeli nová pracovní místa. Část peněz ukládali do banky, které potom poskytovaly půjčky. Život dělníků Pro mnoho dělníků byl život v továrnách a dolech těžký a nebezpečný. Muži, ženy a děti pracovali denně více jak 13 hodin, často za nízké mzdy. Nebezpečné stroje usmrcovaly nebo zraňovaly mnoho pracovníků. Postupně se prosazovaly zákony, které zkracovaly pracovní dobu a zakazovaly práci dětí (r. 1900). Odbory, dříve zakázané, bojovaly za lepší mzdu a pracovní podmínky nakonec se jim to podařilo, dosáhly také možnosti vzdělávání pro všechny děti. Chudinské slumy byly vyklízeny a továrny a domy podléhaly kontrole, aby se zabránilo tomu, že některá obydlí neměla kanalizaci ani čistou vodu (z infikované vody totiž byly nemoci, hlavně cholera). Nové továrny se stavěly v blízkosti kanálů a železnic, aby se do nich mohly rychleji dovážet suroviny a odvážet hotové výrobky. 1
Práce v továrnách často vyžadovala spíše zručnost než sílu. Pro takovou práci se hodily i ženy a mnoho svobodných žen díky tomu získalo nezávislost, protože se dokázaly uživit samy. Důsledky průmyslové revoluce rozvoj výroby o rozvoj strojírenství poptávka po železné rudě, uhlí; nové metody výroby oceli o rozvoj chemie poznatky užitečné v barvířství, tiskařství o rozvoj dopravy (hlavně železniční budování kolejí, nádraží) - rok 1832 spojila České Budějovice s Lincem první veřejná koněspřežná železnice na evropském kontinentě o rozvoj také říční dopravy (stavba průplavů), námořní dopravy o budování mostů (první železný most přes řeku Severn vybudován 1775 79) o budování silnic o rozvoj obchodu o myšlenka free trade (volný, svobodný obchod) sociální důsledky o růst počtu obyvatel o průmyslová revoluce zajistila práci o snížila se úmrtnost (zdokonalení hygieny, lékařské péče, menší hlad) o urbanizace o vznikají velká městská průmyslová centra, stěhování do měst o snížení počtu lidí v zemědělství, zvýšení v průmyslu o postupně vzniká dělnické hnutí (nízké mzdy => vykořisťování) o ve 40. 50. letech vznikají odbory (sdružení dělníků stejného oboru) kvůli hájení svých hospodářských zájmů (délka pracovní doby, výše mzdy) o v 60. 70. letech vznikají politické strany dělnictva (usilují o zastoupení dělníků v parlamentě, politickými prostředky prosazují své zájmy), které bojují za všeobecné volební právo Parní stroj 1765 vynález parního stroje je připisován Jamesi Wattovi (ve skutečnosti Watt pouze významně zdokonalil stroje Thomase Saveryho a Thomase Newcomena). V 19. století se parní stroj stal nejvýznamnějším zdrojem energie jak v průmyslu, tak v dopravě. Proto se tomuto století také říká století páry. Dopravě kralovaly vlaky tažené parními lokomotivami, vody brázdily parníky, na polích se objevily parní oračky, parní mlátičky a parní lokomobily. Povrch silnic pak upravovaly parní válcovačky. Ve 20. století význam parního stroje postupně upadá. Z dopravy byl vytlačen spalovacím motorem a z průmyslu elektrickými stroji a parní turbínou. V současnosti je možné se s provozem parních strojů setkat především u nostalgických jízd parních lokomotiv. 2
Schematický popis jednoválcového parního stroje 1 - Píst 2 - Pístní tyč 3 - Křižák 4 - Ojnice 5 - Klika čepu ojnice 6 - Excentrický mechanismus 7 - Setrvačník 8 - Šoupátko 9 - Wattův odstředivý regulátor Isambard Kingdom Brunel byl britský vynálezce, který navrhoval a stavěl železnice, mosty, tunely, viadukty, železniční stanice, přístavy a největší loď tehdejšího světa. Great Eastern byl svého času největší parník světa (parník byla původně loď poháněná parním strojem, později i parní turbínou.) ROZVOJ VĚDY A TECHNIKY Evropané i Američané byli v 19. století očarováni vědou. Chtěli o světě vědět více, než jim do té doby sdělovalo náboženství. Objevy byly dvojího druhu teoretické a praktické. Matematici, vědci či filozofové bádali, diskutovali a pak své výsledky svých výzkumů publikovali, zatímco technici a vynálezci vyvíjeli nové úspěšné stroje a technologické postupy. Velký skok kupředu se učinil tehdy, když se začaly jako zdroj energie využívat namísto uhlí elektřina a nafta. Nebývale se rozvíjely přírodní a humanitní vědy, proto vznikaly vědecké instituce (Francouzské akademie přírodních věd), sdružení a nadace. Aby bylo možné oceňovat nejúspěšnější vědce, začala se roku 1901 udělovat Nobelova cena. Nejdůležitější vynálezy Rok Kdo Co 1752 Benjamin Franklin Při pokusu s bleskem objevil elektřinu 1769 James Watt Zkonstruoval parní stroj 1800 Alessandro Volta První elektrická baterie, tzv. Voltův článek 1831 Michael Faraday Objevil magnetickou indukci a vynalezl elektrické dynamo 1837 Samuel Morse Vynalezl Morseovu abecedu 3
1859 Edwin L. Drake Objevil v Oil Creeku v Pensylvánii v USA bohatá ložiska ropy v hloubce jen 22 m, téhož roku první ropný vrt 1867 Alfred Nobel Vynalezl dynamit 1869 Dmitrij Ivanovič Mendělejev Vytvořil periodickou tabulku prvků 1873 James Clerk Maxwell Objevil spojitost mezi elektřinou a magnetismem tento objev nejvíce přesáhl význam 19. století, vedl totiž k používání elektrických motorů a veškerých elektrických zařízení, která používáme dodnes 1876 Alexander Bell Vynalezl telefon 1877 Thomas Alva Edison Vynalezl gramofon 1879 Thomas Alva Edison Vynalezl žárovku 1881 Otevřeny první dvě elektrárny na světě, New Yorku/Londýn 1885 Carl Benz a Gottlieb Daimler Sestavili první automobil 1888 Juhn Dunlop Vynalezl pneumatiku 1889 Alexander Gustave Eiffel Postavena Eiffelova věž v Paříži 1895 bratři Lumiérové Uspořádali první veřejné promítání filmu v Paříži 1898 Peirre a Marie Currie Zkoumali radioaktivitu a objevili radium Sklodowská 1899 Ferdinand von Zeppelin Vynalezl vzducholoď 1903 bratři Wrightovi Poprvé podnikli řízený let letadlem s benzínovým motorem R. 1911 první let u nás (Ing. Kašpar: Pardubice/Praha) 1912 Henri Ford Začíná hromadně vyrábět motorová vozidla (heslo: "Každý Američan bude mít vlastní vůz!") Až r. 1897 první automobil u nás (President) Auto H. Forda Eiffelova věž Letadlo bratrů Wrightonových Vzducholoď Vzducholoď 4
Rozšiřování poznatků V mnoha městech se pořádaly přednášky a ukázky, které mohli navštěvovat i prostí lidé podobné události byly velmi populární, každý chtěl slyšet o uskutečněných objevech. Pro ty, kteří se na ně nedostali, vycházely populárně naučné časopisy (Chambers Journal založený ve Skotsku r. 1854). Také noviny dávaly vědě stále více prostoru a každý si mohl kupovat vědecké encyklopedie, jak vycházely po částech, shromažďovat je a vytvářet si tak vlastní knihovnu. Přínos biologie Charles Robert Darwin britský přírodovědec a zakladatel evoluční biologie. Evoluční teorii opíral o přírodní výběr a pohlavní výběr. Velmi významné dílo O původu druhů (1859) Evoluční vývoj dle Darwina Přínos v lékařství Věda vedla k pokrokům v léčbě chorob a také při jejich předcházení. Představy o příčinách chorob, které bývaly zpravidla jen pověrami, byly nahrazeny vědecky podloženými teoriemi. Například v Británii předvedl doktor John Snow, že propuknutí cholery roku 1854 v Londýně, které mělo za důsledek tisíce životů, lze přičíst používání jedné jediné infikované pouliční studny. To vedlo k vydání zákona o veřejném zdravotnictví, který nutil všechna města k zajištění čisté vody. Důležitý byl také objev Michaela Faradaye, že chemikálie éter tlumí bolest. V té době ještě neexistoval způsob, jak pacienta před operací uspat. Pacienti byli při plném vědomí a museli být drženi silnými muži. V roce 1846 byl poprvé při operaci použit éter, ale už o rok později zkusil Skot James Simpson chloroform. Anestetika tak umožňovala lékařům provádění takových operací, které byly dříve nemožné. Jan Evangelista Purkyně český fyziolog, anatom, biolog. Svým příspěvkem o živočišných tkáních složených z buněk s jádry se stal jedním ze spoluzakladatelů cytologie (věda zabývající se studiem buněk). Louis Pasteur (1822 1895) francouzský biolog, chemik a lékař. Zakladatel nových vědeckých oborů mikrobiologie (věda studující mikroorganismy jako jsou houby nebo viry) a imunologie (věda zabývající se zkoumáním imunitního systému), objevitel vakcín proti sněti slezinné a vzteklině. Alexander Fleming (1881 1955) skotský lékař, jenž v roce 1928 zjistil, že plíseň Penicilinum notatum vytváří látky, které zabíjí některé kmeny bakterií. V roce 1941 se začal penicilin masově vyrábět a používat v medicíně. Zásluhu na tom mají také německý biochemik Ernst Chain a australský patolog Howard Florey, kteří objevili způsob izolace a průmyslové výroby. Všichni tři dostali v roce 1945 Nobelovu cenu. Penicilin byl zpočátku vyhrazen jen pro oběti druhé světové války, ale od roku 1944 se začal používat i pro léčbu civilních obyvatel Británie a USA po skončení války se používání penicilinu rozšířilo po celém světě. Objev penicilinu znamenal převrat v medicíně dodnes je penicilin účinné antibiotikum. 5