Mgr. Radek Hanuš, Ph.D. Mgr. Lenka Chytilová, Ph.D. ZÁŽITKOVÌ PEDAGOGICKÉ UÈENÍ Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 www.grada.cz jako svou 3696. publikaci Odpovìdný redaktor Mgr. Martin Hrdina Sazba a zlom Milan Vokál Návrh a realizace obálky Antonín Plicka Poèet stran 192 Vydání 1., 2009 Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a. s. Husova ulice 1881, Havlíèkùv Brod Grada Publishing, a.s., 2009 Cover Photo profimedia.cz Recenzovali: PhDr. Zuzana Tichá, Ph.D. PhDr. Jiøí Kirchner, Ph.D. ISBN 978-80-247-2816-2
OBSAH O autorech....8 Úvod...9 1. Zážitkovì pedagogické pøístupy...11 1.1 Prázdninová škola Lipnice...................... 13 Období smìøování (1964 1970)................... 13 Období experimentù (1970 1976).................. 14 Období prázdninové školy (1977 1989)............... 15 Období Prázdninová škola Lipnice, o. s. (1990 až souèasnost)... 16 1.2 Outward Bound........................... 22 Modely zážitkové pedagogiky.................... 28 1.3 Project Adventure.......................... 33 1.4 Modely zkušenostního uèení..................... 34 Deweyho model zkušenostního uèení................ 36 Lewinùv model zkušenostního uèení................ 38 Piagetùv model uèení a kognitivního rozvoje............ 40 Kolbùv zkušenostní model uèení.................. 42 Bannonùv model problem-solvingu................. 44 Priestùv model zkušenostního uèení................. 49 2. Pedagogické a psychologické aspekty zážitkové pedagogiky...52 2.1 Osobnost jako východisko a cíl výchovy.............. 53 2.2 Motivace............................... 63 2.3 Prostøedky motivace......................... 73 2.4 Pedagogicko-psychologické aspekty................. 82 2.5 Kritéria výbìru a pøípravy pedagogù................. 90 Pøehled a test nejdùležitìjších pøedpokladù pro vedoucí úroveò øízení................................. 93 2.6 Evaluace a zpìtná vazba....................... 94 Evaluace zážitkovì pedagogického uèení.............. 94 Zpìtná vazba a její základní techniky................ 96 Pøíklad využití her dle zvoleného cíle............... 99 2.7 Praktické tipy a doporuèení..................... 102
3. Prostøedky zážitkové pedagogiky...110 3.1 Programové oblasti......................... 111 3.2 Hra a její dìlení........................... 114 Charakter hry............................ 116 Forma hry.............................. 116 Popis hry.............................. 118 Kritéria her............................. 119 3.3 Uvádìní, režie programù a her................... 121 Stalker................................ 124 Malý slovníèek velkého hráèe................... 125 4. Projektování...129 4.1 Fáze pøípravy a realizace projektu................. 129 4.2 Cílování a tvorba základní myšlenky................ 133 4.3 Specifikace cílové skupiny..................... 136 4.4 Stanovení cílù............................ 137 4.5 Sestavení realizaèního týmu a role v týmu............. 139 Normy a pravidla.......................... 141 Rozdìlení a pøijetí rolí....................... 142 Vùdce a styl vedení skupiny.................... 143 Soudržnost týmu.......................... 145 Napìtí, tlak............................. 146 Velikost týmu a vytváøení podskupin................ 146 Týmové role............................ 147 Provozní role............................ 148 Programové role.......................... 150 Individuální role.......................... 151 Životní role............................. 151 4.6 Sestavení programu, dramaturgie akce............... 152 Dramaturgická pravidla....................... 158 4.7 Zajištìní ubytování, stravování a dalších služeb.......... 164 4.8 Tvorba rozpoètu.......................... 166 4.9 Propagace.............................. 169 Prostøedky propagace........................ 169 Co propagovat........................... 170 4.10 Komunikace s úèastníky a výbìr úèastníkù............ 171 4.11 Práce týmu............................. 174 Práce týmu pøed akcí........................ 174 Práce v prùbìhu akce........................ 175 Práce týmu po akci......................... 175 Závìreèná zpráva.......................... 175
Formuláøe...179 Pøihláška do projektu........................ 180 Scénáø akce............................. 181 Formuláø her............................ 182 Zdravotní prohlášení........................ 183 Pozorovatelovy záznamy...................... 185 Hodnocení programu/akce..................... 186 Použitá literatura...189
8 / ZÁŽITKOVÌ PEDAGOGICKÉ UÈENÍ O AUTORECH Mgr. Radek Hanuš, Ph.D. Vystudoval doktorský studijní program na PedF UP v Olomouci v oboru Pedagogika. Jeho disertaèní práce se zabývala Vývojem èeského konceptu zážitkové pedagogiky a jejím postavením v rámci pedagogických vìd. Od roku 1995 pùsobí na katedøe rekreologie FTK UP v Olomouci, kde garantuje výuku v pøedmìtech teorie a metodiky zážitkové pedagogiky. Je jednatelem spoleènosti Project Outdoor, s.r.o., pøedsedou Správní rady Gymnasion o.p.s. vìdecko-výzkumného centra zážitkové pedagogiky, místopøedsedou Lanových center PROUD a Profesního sdružení pro zážitkové vzdìlávání PSZV, èlenem Správní rady Nadace Pangea. Zážitkovou pedagogikou se aktivnì zabývá od roku 1992. Mgr. Lenka Chytilová, Ph.D. Vystudovala doktorský studijní program na Fakultì tìlesné kultury v Olomouci v oboru Kinantropologie. V letech 2004 2008 absolvovala ètyøi zahranièní studijní pobyty v Evropì a USA. Vìnuje se tvorbì a realizaci zážitkovì vzdìlávacích programù pro neziskové organizace, firemní kolektivy, pedagogické sbory a školní tøídy. Aktivnì spolupracuje s firmou Project Outdoor, s.r.o., a obèanským sdružením Lanové centrum PROUD.
/ 9 ÚVOD Blaženìjší je dávat než brát! Ale nejdùležitìjší je probudit touhu. Otevøít oèi. Nadchnout. To je nejtìžší úkol. Ostatní už záleží jen na tobì. Ať Dobré Štìstí øídí moje slova! Miroslav Nevrlý Vážený ètenáøi, publikace, kterou právì otvíráte, slouží jako metodicko-praktický materiál všem pedagogickým pracovníkùm zajímajícím se o zážitkovou pedagogiku. Pøedem je potøeba vysvìtlit, že publikace nemá a nemìla ambice teoretické ani filosofující. Vychází z vlastní zkušenosti autorù. Ti pøedkládají široké veøejnosti koncept postavený na reflexi nejlepších èeských tradic výchovy v pøírodì a vlastního èeského zdroje zážitkové pedagogiky, Prázdninové školy Lipnice. V první èásti se seznamujeme se základními pojmy èeské výchovy v pøírodì a zážitkové pedagogiky, které v našich projektech hrají významnou roli. Dále pak pøedstavujeme jiné, v praxi velmi èasto zmiòované pøístupy a koncepce zahranièní, tak abychom upozornili na drobné rozdíly a možnosti použití. Protože když dva dìlají totéž, tak to není vždy totéž. V hlavní èásti textu vám objasníme pojmy projektování, dramaturgie, programové oblasti, hry a prostøedky, které nás zavedou k poznání, že je velmi vhodné pokládat si pøi tvorbì našich programù a projektù v pøírodì praktické otázky a hledat na nì reálné odpovìdi. Mùžeme tím pøesnìji zacílit a dopracovat náš program, usnadnit výbìr her a dalších prostøedkù, zlepšit motivaci, atmosféru a uvádìní programù, a tím zvýšit dopad naší pedagogické práce. Publikace obsahuje nìkolik praktických pøíkladù a inspirací z úspìšnì realizovaných projektù. Souèasnì bychom zde rádi podìkovali nìkolika málo lidem a organizacím, bez jejichž pøièinìní, práce, názorù ani pochopení by kniha nevyšla. Dìkujeme tímto lidem z Prázdninové školy Lipnice a HNUTÍ GO!, obèanským sdružením, kde jsme mìli možnost rozvíjet praktickou podobu èeské zážitkové pedagogiky, kolegùm z Katedry rekreologie FTK UP v Olomouci,
10 / ZÁŽITKOVÌ PEDAGOGICKÉ UÈENÍ kteøí uchopili zážitkovou pedagogiku jako metodu rozvoje svých studentù a vytvoøili první podobu oboru s názvem zážitková pedagogika. Dìkujeme také spolupracovníkùm z Project Outdoor, s. r. o., kteøí hledají aplikaèní využití zážitkové pedagogiky v komerèní praxi a umožnili nám bok po boku rùst i v této oblasti, tak jako kolegùm z Profesního sdružení pro zážitkové vzdìlávaní PSZV. Pøátelùm z Veteran Greenu dìkujeme za rodinné táboøení v duchu lesní moudrosti. Jmenovitì pak Václavu Bøicháèkovi za otvírání oèí a srdcí, Petrovi Hoøejšovi za moudrost, o kterou se umí barvitì podìlit, Honzovi Neumannovi za kontexty a vytrvalost, Allanu Gintelovi za založení PŠL a neotøelé vidìní svìta, Helenì a Vláïovi Haladovi za práci na projektu GO!, Mirkovi a Milanu Hanušovi za Svatoplukovy pruty a projekt Život je Gotickej pes, Miloši Zapletalovi za rady a inspiraci, Ivu Jiráskovi za upøímnou kritiènost a èasopis Gymnasion, Jirkovi Kratochvílovi za nadhled a pochopení, Edovi Hrabalíkovi, Michalu Pavlíèkovi za spolupráci a mnoha dalším, díky. Speciální podìkování patøí Janu Hrkalovi, bez jehož práce a pøièinìní by tato publikace nikdy nevyšla.
/ 11 1. ZÁŽITKOVÌ PEDAGOGICKÉ PØÍSTUPY Výchova není v tom, pouèovat lidi nebo jim dìlat kázání, ale dát jim pøíležitost, aby sami myslili, sami srovnávali. Karel Èapek V odborné literatuøe, ale i v praktickém kontaktu mùžeme objevit po svìtì nìkolik význaèných zážitkovì pedagogických koncepcí. V tomto ohledu nejèastìji hovoøíme o nìmecké, britské, americké, severské a èeské linii a zdrojích zážitkové pedagogiky. Pro jednodušší pochopení rozdílù jednotlivých koncepcí nám staèí sledovat výchozí zdroje pro tvorbu vlastní svébytné koncepce a metodiky zážitkové pedagogiky: Nìmecká linie a zdroje ZP: venkovské výchovné ústavy H. Lietze, salemská škola K. Hahna, Waisenhaus-Kurzschulen, W. Neubert, M. Šlechtová. Britská linie a zdroje ZP: Gordonstounská škola K. Hahna, City Challenge, City Bound, Aberdovey Short Term School, The Mountains Speak for Themselves, Outward Bound. Americká linie a zdroje ZP: Project Adventure, Adventure Based Counseling, Adventure in the Classroom, Adventure Programming. Severská linie a zdroje ZP: Fridtjof Nansen a Friluftsliv. Èeská linie a zdroje ZP: Junák èeský skaut, Lesní moudrost, Tramping, Foglarovy ètenáøské kluby, Tábornické školy, P. Tajovský, A. Gintel experimentální období, Prázdninová škola Lipnice. Zážitkovì pedagogický koncept v Èesku se vyvíjel samostatnì, specificky, ve zvláštní dobì a za zvláštních okolností. Tyto vlivy a síly ovšem zpùsobily, že vznikl velmi úèinný a originální koncept, který mùžeme právem považovat za originální èeský pøíspìvek do spoleèného duchovního hnutí evropské výchovy. Èeský koncept vychází z ojedinìlých koøenù èeské výchovy
12 / ZÁŽITKOVÌ PEDAGOGICKÉ UÈENÍ v pøírodì a navazuje na její nejlepší tradice. Je tedy logickým vyústìním pedagogických snah a koncepcí, které daly základ zážitkové pedagogice èeského ritu. Už tímto zdrojem se èeský koncept zážitkové pedagogiky liší od konceptù zahranièních. Èeská zážitková pedagogika zdùrazòuje pøedevším slova prožitek, zážitek, zkušenost; ty jsou vyvolávány v procesu dramaturgie, tedy v cílenì plánovaných a uvádìných situacích, kde se nejèastìji jako prostøedek používají rùzné podoby fenoménu hry. Celý proces je pak po celou dobu svého prùbìhu evaluován a zpracováván se snahou dosáhnout co nejvìtšího rozvojového potenciálu. Tímto pøístupem je èeská zážitková pedagogika jedineèná a originální. Navíc byla rozvinuta v jednorázových projektech se znaènou intenzitou programu a intervencí do struktury osobnosti. Cílem tohoto pojetí byl vždy rozvoj jedince, rozvoj osobnosti v nejrùznìjších dimenzích a aspektech. Více než na vìdomosti a dovednosti se orientoval tento pøístup smìrem k rozvoji osobnosti. Znaky prožitku: Nenahraditelnost v lidském životì. Zamìøujeme se na jednotlivou, jedineènou událost, ohranièenou èasovì i prostorovì. Jedineènost prožitku spoèívá v nemožnosti zamìnit jeden za druhý, v nemožnosti nahrazení jedné události jinou v touze po totožném vyznìní v èlovìku. Individuálnost prožitku. Každý z nás prožívá danou situaci jinak, podle svého, na základì individuálnì rozvinutých složek osobnosti a døívìjších zkušeností. Intencionálnost prožitku. Prožitek je neoddìlitelný od svého obsahu, sounáležitost prožívajícího jedince a prožívané události. Nepøenositelnost z jednoho individua na druhé. Prožitek je ryze individuální záležitostí, sdìlitelnou pouze za cenu maximálního zploštìní a ochuzení. Zážitek ze hry pøenesený na posluchaèe se nikdy nestane zážitkem posluchaèovým, a to i pøes nejvìtší možnou míru empatie a snahy po pøijetí. Není možné jej pøenést, protože komplexnost zapojení všech složek osobnosti pøi prožívání nelze nahradit pouze vizuálním èi sluchovým vnímáním.
ZÁŽITKOVÌ PEDAGOGICKÉ PØÍSTUPY / 13 Komplexnost pøi získávání prožitku. Prožití nemùžeme zúžit na racionální èi emocionální zaujetí. Psychosomatická jednota je zøetelná právì u reflexe tohoto fenoménu a zapojení tìlesných i duševních charakteristik je nutnou podmínkou pro získání silné prožitkovosti (Jirásek, 1998). V tomto smìru pùsobení se jedná o systémové pojetí pedagogiky, která se snaží pùsobit na celého èlovìka, a to vèetnì jeho emocionální složky. Pro pøesnìjší pochopení a vysvìtlení pøedstavíme nìkolik koncepcí, se kterými se v souèasnosti u nás mùžeme okolo zážitkové pedagogiky setkat. Povíme si o Prázdninové škole Lipnice jakožto našem originálním pøíspìvku k zážitkovì pedagogické výchovì, o Kurtu Hahnovi, jeho salemské škole, kurzschule a Outward Bound, o Project Adventure a modelech zkušenostního uèení, které se po roce 1989 zaèaly objevovat díky dostupnosti anglosaské literatury. 1.1 PRÁZDNINOVÁ ŠKOLA LIPNICE Jejím specifikem je cílené zamìøení èinnosti na období mladší dospìlosti (adolescence a pozdní adolescence) a využívání specifické metody zážitkové pedagogiky. Vzniku PŠL v roce 1977 pøedcházelo dlouhé období vývoje, jehož koøeny bychom našli ještì hluboko pøed rokem 1964. Popišme si struènì jednotlivá období, abychom lépe pochopili koøeny a vývoj této metody. OBDOBÍ SMÌØOVÁNÍ (1964 1970) Dlouhou èervenou nit zkusme sledovat od let šedesátých, kdy probíhaly na Sluneèní pasece pod Køemešníkem první Tábornické školy (poøádány v letech 1964 1967 ÈSM a v letech 1968 1970 ÈTU). Pro odlišné pojetí navržených škol od turistiky byl zaveden pojem tábornická škola a pro èinnost pojem tábornictví. Objevily se zde osvìdèené zálesácké a sportovní prvky døívìjších organizací Lesní moudrosti, Junáka, historického trampského hnutí. V letech 1964 1970 dochází k prudkému rozvoji tábornictví. V rámci tábornických škol se kromì kombinace osvìdèených prvkù Junáka, Lesní moudrosti a trampingu zaèínají hledat a objevovat nové, moderní formy rekreaèního pobytu v pøírodì.
14 / ZÁŽITKOVÌ PEDAGOGICKÉ UÈENÍ OBDOBÍ EXPERIMENTÙ (1970 1976) Ovlivnìní myšlenkou významného japonského architekta Kenzo Tance, že pøíroda by mìla být oživena nikoliv jako prostøedí lidské rekreace, ale jako místo lidské tvoøivosti, inspirované antikou a renesancí. Na poèátku sedmdesátých let se zrodilo hnutí usilující o propojení pobytu v pøírodì s tìlocviènými a kulturními aktivitami. Nabízí romantiku, tedy pøedevším aktivní prožitky, na druhé stranì mobilizuje citové, morální a intelektuální schopnosti k maximálnímu uskuteènìní. Celá koncepce byla budována na poznatku, že stupòování nároènosti a požadavkù na fyzickou kondici a zároveò na intelekt, samostatnost pøi rozhodování, tedy jakýsi komplexní tlak na osobnost každého jedince pøináší v koneèném souètu nebývalé uspokojení, do jisté míry formuje vnitøní duchovní svìt, nutí znovu zvážit dosavadní hodnoty, ideály, názory. Tady nešlo o zobecnìní zkušeností z tábornických škol. Tábornické školy, to bylo nìco diametrálnì odlišného, organizovaného i v SSM zcela mimo proud moderních forem pobytu v pøírodì. Jedním z prvních experimentù je projekt Pokus pro dvacet (1970), který má hned dvì prvenství. Otevírá provoz novì vybudovaného experimentálního støediska na Lipnici a je první akcí pro mladé lidi ve vìku od 16 do 24 let, pøi nichž je uplatnìn velmi intenzivní rekreaèní režim kombinující èinnosti pohybové s èinnostmi zprostøedkovávajícími kulturní hodnoty. V roce 1971 si odbývá svoji premiéru Gymnasion, který pøedstavoval úplnì nový koncepèní pohled pro øešení výchovy a rekreace mládeže v pøírodì. Jeho autoøi se výraznì odklonili od dosavadní praxe organizovaného pobytu v pøírodì, který mìl své historicky vyvinuté stereotypy s jednostranným zamìøením, a uchopili myšlenku prosazování životní harmonie antického Øecka. Za pøíklad slouží antický Gymnasion, kde byl naplòován ideál kalokagathie. Program experimentu je naplnìn: sporty v pøírodì (kanoistika, kolo, lukostøelba, softbal, horolezectví, plavání aj.), umìleckými èinnostmi (tanec, zpìv, recitace poezie, poslech vážné hudby, divadlo aj.), podnìty pro øízení vlastního rozvoje (Margareta, psychologické testy aj.), hrami a programy (komunikativní, strategické a málo strukturované hry), èinnostmi v pøírodì (táboøení, turistika, poznávání pøírody).
ZÁŽITKOVÌ PEDAGOGICKÉ PØÍSTUPY / 15 Nároky na vedoucí a instruktory jsou nevídané: Souèástí povinné výbavy instruktora bylo dùkladné a pøesné uplatòovaní zásad pedagogiky, skupinové i individuální psychologie, schopnosti improvizace, chladnokrevnost, objektivnost a všeobecnì vysoká kulturní a fyzická vyspìlost. Pøestože logicky byl každý z instruktorù specialistou na nìkterou ze základních oblastí aktivit podle programové náplnì, vyžadovala se vzájemná zastupitelnost. Dalšími experimentálními projekty tohoto období jsou napø. Lesní sportovní škola, Prázdniny na objednávku, Fatranský projekt prima prázdnin, Øeka pod horou, Projekt Jeseníky, Šance, Dlouhé cesty, Konfrontace, Konkurz ducha a tìla, Tour 73, Entomologická kalvárie, Zimní kalvárie, soubìžnì s dalšími roèníky Gymnasionù. (V tomto období vzniká základní koncept èeské zážitkové pedagogiky, který do souèasnosti rozvíjíme.) OBDOBÍ PRÁZDNINOVÉ ŠKOLY (1977 1989) Pøelomem v tomto vývoji pobytu a výchovy v pøírodì u nás je rok 1977, kdy byl 4. 6. bøezna ve Žïáru nad Sázavou poøádán celostátní semináø s tématem rozvoj moderních forem pobytu v pøírodì a turistiky. Semináø potvrzuje úèinnost a oprávnìnost výsledkù experimentálních akcí a pøijímá návrh na zøízení Prázdninové školy ÈÚV SSM, ta vzniká o mìsíc pozdìji v Praze. Jejím hlavním cílem je pøedávání a rozvoj nových forem rekreace, pobytu a výchovy v pøírodì èlenùm SSM (školicí, metodické a experimentální centrum). Do jejího èela se staví autor projektu Pokus pro dvacet a Gymnasionù, muž který pomohl tuto pøírodní školu univerzitu života založit, psycholog Allan Gintel (1948). V jejím èele stál až do roku 1987. Øízením prací na prvním projektu prvního roèníku Prázdninové školy bylo povìøeno tzv. Metodické vedení (pozdìji Metodická rada), které tvoøili: Ludmila Blanáøová, Dagmar Èejpová, Allan Gintel, Pavel Tajovský, Jiøí Gregor, Antonín Rosický, Ivan Slamìník a Martin Viktorin. Prázdninová škola si dala za úkol pøipravovat mladé lidi ponìkud nezvyklými formami pro jejich budoucí spoleèenské a profesionální pùsobení. Struènì øeèeno: Šlo o to uèit se být, pomáhat vytváøet mladým lidem vlastní život v celém jeho bohatství, pestré paletì zkušeností a prožitkù, nauèit èlovìka být nejen nástrojem využívaným pro rùzné povinnosti, funkce a významy, ale také žít. (PŠL navazuje na výsledky a èinnost experimentálního období a rozvíjí dále èeský koncept zážitkové pedagogiky.) Prázdninová škola se v prùbìhu let obohacuje o metody a programy získávané vlastní zkušeností. Stala se prostøedím experimentù a hledání, jejichž
16 / ZÁŽITKOVÌ PEDAGOGICKÉ UÈENÍ cílem byla osobnost a její rozvoj. PŠ spìla postupnì k budování alternativního hnutí, které se snažilo èelit duchovní prázdnotì, odcizení a mechanickému stereotypu materiální spotøeby prostøednictvím nejrùznìjších výchovných metod a zajímavì komponovaných programù, které prokazatelnì nemìly u nás ani ve svìtì obdoby (málo strukturované hry, inscenaèní hry, sociodramata aj.). Místem konání tìchto experimentálních projektù v pøírodì zùstává Lom na Høebenech u mìsteèka a hradu Lipnice nad Sázavou. Tamní genius loci se stal pro instruktory trvalou inspirací, výzvou a dílnou, takže se pojem Lipnice stal nejen synonymem pro oznaèení místa, ale i oznaèení her, typu programù, metodiky, a dostává se postupnì i do názvu této školy. Kouzelné prostøedí zatopeného lomu bylo svìdkem stovek premiér her, z nichž mnohé se staly vìhlasnými i za branami Prázdninové školy Lipnice. OBDOBÍ PRÁZDNINOVÁ ŠKOLA LIPNICE, O. S. (1990 AŽ SOUÈASNOST) Po sametové revoluci v listopadu 1989 rozhoduje vedení PŠL o osamostatnìní této instituce na obèanské sdružení s názvem Prázdninová škola Lipnice (únor 1990). V tomto období hledá PŠL, tak jako jiné organizace, odpovìdi na øadu existenèních otázek a se støídavými úspìchy øeší profesionální, provozní, ekonomické a produkèní problémy a hledá cesty svého dalšího smìøování. V èervnu 1991 je PŠL pøijata do mezinárodní pedagogické organizace Outward Bound. Bìhem let se metoda PŠL vyvíjela a prohlubovala. Je nesporné, že PŠL vytvoøila vlastní pojetí zážitkové pedagogiky. Pokud se podíváme do zahranièí, existuje tu nìkolik zážitkovì pedagogických koncepcí, které s koncepcí PŠL nemají mnoho spoleèného (nejblíže je pojetí zážitkové pedagogiky Kurta Hahna v hnutí Outward Bound). Zážitková pedagogika PŠL je vytvoøena pro jednorázové, 3 18denní (vìtšinou prázdninové) výchovné èi rekreaèní projekty, urèené pøedevším dospívajícím a mladým dospìlým. Vznikla sama, bez cizích vzorù a návodù, ze svébytných koøenù a ve zvláštní dobì. Specifikem metody Prázdninové školy Lipnice je dùraz na skupinovou a osobnostní dynamiku, emoèní bilanci a cílenou dramaturgii projektù, vytváøení nejrozmanitìjších pøíbìhù a dìjù, rolí a postav s dùrazem na jednání (aktivní postoj). Dynamika programù, velká intenzita nasazení èlovìka ve všech jeho dimenzích, støídání èinností (sportovních, umìleckých, technických aj.) a rùzných prostøedkù vyvolává ojedinìlý zážitek, který je ve zpìtnovazebním pùsobení usmìròován ve smyslu sebepoznání
ZÁŽITKOVÌ PEDAGOGICKÉ PØÍSTUPY / 17 (sejmutí masky) a seberozvoje (poznání a nastartování potenciálù), které vedou k pøehodnocení èi pøímo zmìnì životního stylu èlovìka. K hlavním prostøedkùm Prázdninové školy Lipnice vždy patøí vedle tábornictví, používaného hlavnì v poèátcích, a øady pøírodních sportù (horolezectví, orientaèní bìh, pøírodní víceboje aj.) také hry, a sice hry málo strukturované, psychologické, strategické, inscenaèní, simulaèní, dramatické. Hry, jejich rozvoj a zdokonalování byly vždy hlavním prostøedkem PŠL. Používáním pøedevším tìchto specifických aktivit zážitková pedagogika PŠL pøirozenì dospìla k zdùrazòování pojmù prožitek, hra, evaluace. Zážitková pedagogika PŠL postupnì rozvinula vlastní originální metody a metodiku práce. Síla zážitkové pedagogiky Prázdninové školy Lipnice spoèívá v následujících bodech: Cílování precizní formulování cílù autorských kurzù a jejich specifické tematizování (cíl, téma, logo, design, hudba, podoba materiálù). Motivace cílené motivování úèastníkù projektu (maximální výkon, velká intenzita a dynamika). Dramaturgie promyšlená skladba programù ve vztahu k zamýšlenému cíli projektu. Rozeznáváme tøi typy dramaturgie: plánovaná (teoretická), reálná (praktická), evaluovaná (ideální, závìreèná). Výrazové prostøedky hudba, barvy, pohyb, svìtlo (tma), pøíroda, místnost, vùnì. Ovlivòování osobnosti prostøednictvím situací hra, role, dìj, pøíbìh. Zpìtná vazba má nejrùznìjší podoby (hitace, rozbor, test, anketa, hra atd.) a uzavírá celý proces. Skupinová dynamika. Osobnost pedagoga životní a profesní zralost, odborná erudice, rozvinutá emoèní inteligence. Zážitkovì pedagogické formy vytváøejí situace, provìøené procesy, postupy, pøíbìhy a dìje, které èlovìku umožòují bezprostøedním vlastním aktivním konáním a prožitím odhalit nové skuteènosti, vìdomosti a dovednosti. Princip pøímého zážitku vytváøí nejen pozitivní úèely, smìøování a možnosti, ale také negativní omezení. Zážitkovì pedagogické zásahy se pokoušejí v jedinci i skupinì probouzet, vytvoøit a sytit vnitøní struktury aktivního postoje, èímž je mínìna pohotovost, potøeba pouštìt se do aktivního konání, èinnosti, podnikání (intelektového, psychického, fyzického). Záleží jen
* 18 / ZÁŽITKOVÌ PEDAGOGICKÉ UÈENÍ na orientaci, hloubce, smìru a zpùsobu motivace a zpìtné vazby, použitých výrazových prostøedcích, celkové emoèní bilanci a dramaturgickém pojetí, aby šlo o èinnost vpravdì pozitivní, výchovnì úèelnou, zkušenostnì bohatou, hodnotovì pøínosnou, osobnostnì rozvíjející výchovu pro život. Zážitkovou pedagogiku chápeme jako teorii: výchovy prožitkem, výchovy k prožívání. Pro zážitkovou pedagogiku jsou typické: zakotvení prožitku do jeho širších souvislostí, znalost a analýza cílù navozovaných situací, cílené vyvolání zámìrného prožitku, zpracování prožitku, pøevedení do zkušenosti. Pøíprava a tvorba zážitkového projektu (obr. 1) má tøi èásti: 1. Ante factum = plánovaná dramaturgie, myšlenkový koncept, ideální scénáø. 2. Factum = reálná dramaturgie. Úèastník: cítí, prožívá, specifikuje (princip pøijetí a zvnitønìní, pomoc èlovìku najít skuteènost), nazve (pojmenuje) a vysloví. 3. Post factum = ideální dramaturgie, zhodnocení, závìreèná zpráva, upravený reálný scénáø.
ZÁŽITKOVÌ PEDAGOGICKÉ PØÍSTUPY / 19 A) Ante factum Tvorba projektu Cíl Instruktoøi Prostøedky Úèastníci Projekt Prostøedí Tématizace Evaluace PLÁNOVANÁ DRAMATURGIE PROJEKTU B) Factum realizace Motivace Skupinová dynamika Skupinová dynamika Reálná Dramaturgie Zpìtná vazba Skupinová dynamika Pedagogické situace
20 / ZÁŽITKOVÌ PEDAGOGICKÉ UÈENÍ C) Post factum vyhodnocení projektu Instruktoøi Cíl Úèastníci Výsledky Prostøedky Tématizace Prostøedí IDEÁLNÍ DRAMATURGIE PROJEKTU Obr. 1 Zážitková pedagogika Prázdninové školy Lipnice Zážitková pedagogika PŠL pùsobí: vytváøením neobvyklých, èasto nároèných a problémových situací, pøekonáváním vnìjších i vnitøních pøekážek, rozvojem fantazie a tvoøivosti, skupinovým prožíváním, rozvojem sebedùvìry, zlepšením sebepojetí, rozvojem sociální obratnosti, udržováním psychické rovnováhy, uspokojováním nejrùznìjších potøeb, zmìnou hodnotové orientace, posilováním sociální kompetence. Zážitková pedagogika klade nároky na jedince, skupinu, spoleènost a uskuteèòuje zmìnu zpùsobu myšlení, jednání a konání. Upozoròuje na spojitost mozku, srdce, ruky, na tøi dùležité rozmìry lidského života. Na obr. 2 pøedstavujeme zážitkovì pedagogicky významné pojmy, seøazené ve vzájemných souvislostech.