Studie revitalizace nábøeží plzeòských øek stanovují

Transkript

1 Ve mìstech všech projektových partnerù existují nábøeží, která vyžadují revitalizaci. Oèekávání veøejnosti, že tato problematika bude øešena, je vìcí, která je spoleèná všem partnerùm. Ve všech mìstech je momentální stav neefektivního využívání nábøeží dùsledkem pøekážek, které lze rozdìlit do tìchto kategorií: vìdecké, informaèní, sociální, politické, legislativní a ekonomické. Vytvoøením spoleèného pøístupu managementu mìstských nábøeží, jež prosazuje projekt REURIS, je vlastnì krokem k tomu, abychom si tyto existující pøekážky více uvìdomili a odstranili je. Co pøináší projekt REURIS nového? V tématu revitalizace øíèních tokù je velice dùležitý vznik obecné metodiky, která umožní hodnocení ekonomických i neekonomických pøínosù takovýchto úprav øíèní krajiny ve mìstì. Jedná se napøíklad o: retenèní schopnost údolních niv jako prevenci pøi povodòových stavech, pøíznivé ovlivòování mikroklimatických podmínek evapotranspirací, vázání oxidu uhlièitého z atmosféry, V Plzni byl projekt REURIS zamìøen pøedevším na zpracování základních principù revitalizace øek a návrhy struktury rekreaèních míst a jejich lokalizaci. Další dùležitou podmínkou projektu bylo vytváøení místních partnerství, tedy zapojení orgánù úøadù mìstských obvodù a mìsta, veøejnosti a majitelù dotèených pozemkù do pøípravy dokumentací revitalizace øek. Mìsto Plzeò pøipravilo v rámci projektu REURIS komplexní studie revitalizace nábøeží plzeòských øek Úslavy, Mže, Úhlavy, Radbuzy a Berounky. Hlavním cílem je zachovat a zhodnotit øíèní krajinu ve mìstì z hlediska urbanistického, rekreaèního a sportovního, ale i z hlediska ekologického, krajinného a protipovodòové ochrany. produkci biomasy vegetaèních a doprovodných porostù, retenci živin pøi rozlivu vodního toku na travnaté porosty v údolních nivách (pøedevším dusíku a fosforu rozpuštìných ve vodì), zvýšení biodiverzity organismù, biologickou filtraci kyslíku pøi fotosyntetickém procesu. Nejen výše uvedené ekologické aspekty, ale i estetické pùsobení øíèní krajiny zhodnocují mìstský prostor a poskytují nevšední rekreaèní potenciál pro širokou skupinu obyvatel. Vznik této metodiky mùže významnì ovlivnit politická a ekonomická rozhodnutí. Dùležitá témata v projektu REvitalisation of Urban RIver Spaces vytvoøení komplexního pøístupu k procesu plánování, návrhu a realizace revitalizaèních aktivit Zdroje fotografií a textù: Ing. Josef Èihák (ÚKRMP), RNDr. Jindøich Duras, Ph.D., (PVL, s. p.), RNDr. Ing. Miroslav Hájek (GeoVision, s.r.o.), Ing. Josef Houška, Ing. Jan Janda (PVL, s. p.), RNDr. Miroslav Kopecký (ÚKRMP), Mgr. Ludìk Krèmáø (ZÈM), Ing. arch. Aleš Kubalík (SPORADICAL architektonická kanceláø), Ing. arch. Tereza Nová, Ing. Libuše Piklová (ÚKRMP), Ing. Pavlína Valentová (ÚKRMP), Ing. arch. Jiøí Zábran, SITMP, GEOREAL, s.r.o. Výøez z Císaøského otisku stabilního katastru z r Webové stránky projektu REURIS: Kontakty: Útvar koncepce a rozvoje mìsta Plznì: Ing. Pavlína Valentová, valentovap@plzen.eu, Ing. Eva Brejchová, brejchova@plzen.eu zlepšení pøirozených stanoviš v údolních nivách a chápání vodních tokù jako zelených os ve mìstech zlepšení protipovodòové ochrany vèetnì nakládání s deš ovými vodami zlepšení pøístupu veøejnosti k vodnímu toku vytvoøení rekreaèních ploch v blízkosti øek zvýšení zájmu místních komunit o kvalitu mìstských nábøeží implementace nebo alespoò zpracování návrhu pilotních investic možnosti financování Seznam projektových partnerù projektu REURIS: PP1 Centrální báòský institut PP2 mìsto Katowice PP3 mìsto Bydgoszcz PP4 mìsto Brno PP5 Útvar koncepce a rozvoje mìsta Plznì PP6 mìsto Stuttgart PP7 Aufbauwerk Lipsko PP8 univerzita Lipsko Revitalizace nábøeží plzeòských øek REURIS REvitalisation of Urban RIver Spaces V záøí roku 2008 se mìsto Plzeò prostøednictvím své pøíspìvkové organizace Útvaru koncepce a rozvoje mìsta Plznì zapojilo do projektu REURIS (REvitalisation of Urban RIver Spaces) v rámci Operaèního programu Nadnárodní spolupráce CENTRAL EUROPE. Útvar koncepce a rozvoje získal díky projektu, který probíhal do srpna 2012, finanèní prostøedky ve výši EUR (cca 9,5 mil. Kè), z toho 85 % bylo hrazeno z Evropského fondu regionálního rozvoje. Vedoucím partnerem projektu REURIS byl Centrální báòský institut Katowice (PL), dalšími partnery Útvar koncepce a rozvoje mìsta Plznì (CZ), mìsto Katowice (PL), mìsto Bydgoszcz (PL), mìsto a univerzita Lipsko (DE), mìsto Stuttgart (DE) a mìsto Brno (CZ). Hlavní náplò projektu REURIS pøedstavovala revitalizace mìstských nábøeží v celé støední Evropì. Komplexní povaha této problematiky vyžaduje øešení mnoha environmentálních, socioekonomických a politických otázek. Bez ohledu na specifiènost daného støedoevropského mìsta a dané øeky by strategický pøístup k øešení tìchto záležitostí mìl být pøedmìtem spoleèné nadnárodní spolupráce. Projekt nabízí informace všem, kdo se zajímají o zvyšování kvality života zkvalitòováním mìstských nábøeží. Studie revitalizace nábøeží plzeòských øek stanovují hlavní principy, které by mìly být dodržovány pøi revitalizaci vodních tokù v zastavìných mìstských územích i volné krajinì. Jedná se pøedevším o preferenci pøírodì blízkých úprav pøed dalšími technickými zákroky do krajiny; dále o pøijetí myšlenky, že øeky a potoky potøebují více prostoru; možnost pøirozeného rozlivu do údolních niv; obnovení pùvodních tras koryt drobných vodních tokù a zamezení jejich dalšímu zatrubòování. Je rovnìž potøeba pøedejít umìlému navyšování pùvodního terénu z dùvodu nové stavební èinnosti v zátopové zónì. Mezi další dùležitá opatøení patøí také doplnìní bøehových a doprovodných porostù vodních tokù nebo zvýšení retenèní schopnosti krajiny vytvoøením prvkù v rámci územního systému ekologické stability (napø. mokøadních spoleèenstev). Již døíve zpracovaná studie sportovnì-rekreaèních tras v údolích plzeòských øek, na kterou tento dokument navazuje, prokázala potøebnost a oblíbenost smíšených stezek chodci, cyklisty a ostatními nemotorovými uživateli. Paprskovité uspoøádání sportovnì-rekreaèních tras v údolích plzeòských øek umožòuje pøíjemné a bezpeèné propojení jednotlivých èástí mìsta a nabízí obyvatelùm podmínky pro aktivní rekreaci pøímo uvnitø mìsta v pøíjemném pøírodním prostøedí s vodními toky a bohatou zelení. První èást sportovnì-rekreaèní trasy podél Radbuzy vede od centra mìsta po Škoda sport park na Malostranské ulici, kde navazuje na stezku podél Úhlavy. Spojením obou tras vzniká ucelený úsek procházející z centra mìsta do jeho krajinného zázemí smìrem na Výsluní nebo Radobyèice. Upravené úseky ve Štruncových sadech a mezi ulicemi U Trati a Malostranská jsou využívané nejen chodci a cyklisty, ale i in-line bruslaøi. Velmi oblíbený je též úsek mezi Tyršovým mostem a hrází vodní nádrže Èeského údolí. Greenway podél Radbuzy je již dnes možné projet celou, nìkde však jen po náhradních úsecích vedených po vozovce, jinde zas po ještì neupravených úsecích, tvoøených jen vyšlapanými cestami. Radbuza Øeka Radbuza pramení v okrese Domažlice, pøibližnì 1,5 km severovýchodnì od vesnice Závist (èást obce Rybník) na západním svahu Pivoòských hor v Èeském lese pod vrchem Lysá ve výšce 689 m n. m. Plocha povodí èiní 2179,4 km 2 a prùmìrný prùtok v ústí je 11 m 3 /s. Odvodòuje jižní èást Èeského lesa a Chodské pahorkatiny, dále tok protéká Støíbrskou pahorkatinou a smìøuje severovýchodním smìrem do Plzeòské kotliny. V Plzni se na 4,8 øíèním kilometru ve výšce 303 m n. m. vlévá zprava do Radbuzy øeka Úhlava. Po celkové cestì dlouhé 111,5 km se vlévá do øeky Mže, pøitékající zleva od západu. Nadmoøská výška soutoku ve Štruncových sadech je 298 m n. m. Øeka Radbuza teèe od svého pramene nejprve severním smìrem, v Bìlé nad Radbuzou se prudce ohýbá k jihovýchodu až k Horšovskému Týnu, kde se stáèí smìrem severovýchodním pøes Staòkov, Stod, Chotìšov a Dobøany k Plzni, aby se spojila se Mží v Berounku. Na území mìsta Plznì Radbuza vstupuje v mìstském obvodu Plzeò 10 Lhota a Plzní protéká v délce 16 km. Od Litic až do prostoru pod borskou vìznicí se nachází vodní nádrž Èeské údolí (hráz je na 7. øíèním kilometru, konec vzdutí je na 12. øíèním kilometru). Nádrž má sypanou zemní hráz o výšce 9,2 m (délka v korunì je 106 m, šíøka v korunì 14 m), vodní plocha mìøí 116,6 ha (zásobní prostor), max. hloubka je 7,6 m. Prùmìrný dlouhodobý roèní prùtok èiní 5,6 m3/s, minimální prùtok 1 m3/s. Úèelem vodního díla z roku 1973 je akumulace vody pro rekreaci, chov ryb a èásteèné zachycení povodní. Zároveò se stala od roku 2004 havarijním zdrojem pitné vody pro mìsto Plzeò. Nádrž je souèástí Rekreaèní oblasti È e s k é údolí a využívá se pøedevším pro sportovní rybáøství a vodní sporty. Ke koupání je nádrž nevhodná. Øeka Radbuza má ze ètyø plzeòských øek nejvìtší povodí, je nejdelší a nejvíce vodná. Z historických povodní vyniká ta z 13. srpna 2002, oznaèená jako tisíciletá voda N1000, kdy byl v ústí øeky namìøen prùtok 213 m3/s.

2

3

4

5 Ve mìstech všech projektových partnerù existují nábøeží, která vyžadují revitalizaci. Oèekávání veøejnosti, že tato problematika bude øešena, je vìcí, která je spoleèná všem partnerùm. Ve všech mìstech je momentální stav neefektivního využívání nábøeží dùsledkem pøekážek, které lze rozdìlit do tìchto kategorií: vìdecké, informaèní, sociální, politické, legislativní a ekonomické. Vytvoøením spoleèného pøístupu managementu mìstských nábøeží, jež prosazuje projekt REURIS, je vlastnì krokem k tomu, abychom si tyto existující pøekážky více uvìdomili a odstranili je. Co pøináší projekt REURIS nového? V tématu revitalizace øíèních tokù je velice dùležitý vznik obecné metodiky, která umožní hodnocení ekonomických i neekonomických pøínosù takovýchto úprav øíèní krajiny ve mìstì. Jedná se napøíklad o: retenèní schopnost údolních niv jako prevenci pøi povodòových stavech, pøíznivé ovlivòování mikroklimatických podmínek evapotranspirací, vázání oxidu uhlièitého z atmosféry, V Plzni byl projekt REURIS zamìøen pøedevším na zpracování základních principù revitalizace øek a návrhy struktury rekreaèních míst a jejich lokalizaci. Další dùležitou podmínkou projektu bylo vytváøení místních partnerství, tedy zapojení orgánù úøadù mìstských obvodù a mìsta, veøejnosti a majitelù dotèených pozemkù do pøípravy dokumentací revitalizace øek. Mìsto Plzeò pøipravilo v rámci projektu REURIS komplexní studie revitalizace nábøeží plzeòských øek Úslavy, Mže, Úhlavy, Radbuzy a Berounky. Hlavním cílem je zachovat a zhodnotit øíèní krajinu ve mìstì z hlediska urbanistického, rekreaèního a sportovního, ale i z hlediska ekologického, krajinného a protipovodòové ochrany. produkci biomasy vegetaèních a doprovodných porostù, retenci živin pøi rozlivu vodního toku na travnaté porosty v údolních nivách (pøedevším dusíku a fosforu rozpuštìných ve vodì), zvýšení biodiverzity organismù, biologickou filtraci kyslíku pøi fotosyntetickém procesu. Nejen výše uvedené ekologické aspekty, ale i estetické pùsobení øíèní krajiny zhodnocují mìstský prostor a poskytují nevšední rekreaèní potenciál pro širokou skupinu obyvatel. Vznik této metodiky mùže významnì ovlivnit politická a ekonomická rozhodnutí. Dùležitá témata v projektu REvitalisation of Urban RIver Spaces vytvoøení komplexního pøístupu k procesu plánování, návrhu a realizace revitalizaèních aktivit Zdroje fotografií a textù: Ing. Josef Èihák (ÚKRMP), RNDr. Jindøich Duras, Ph.D., (PVL, s. p.), RNDr. Ing. Miroslav Hájek (GeoVision, s.r.o.), Ing. Josef Houška, Ing. Jan Janda (PVL, s. p.), RNDr. Miroslav Kopecký (ÚKRMP), Mgr. Ludìk Krèmáø (ZÈM), Ing. arch. Aleš Kubalík (SPORADICAL architektonická kanceláø), Ing. arch. Tereza Nová, Ing. Libuše Piklová (ÚKRMP), Ing. Pavlína Valentová (ÚKRMP), Ing. arch. Jiøí Zábran, SITMP, GEOREAL, s.r.o. Výøez z Císaøského otisku stabilního katastru z r Webové stránky projektu REURIS: Kontakty: Útvar koncepce a rozvoje mìsta Plznì: Ing. Pavlína Valentová, valentovap@plzen.eu, Ing. Eva Brejchová, brejchova@plzen.eu zlepšení pøirozených stanoviš v údolních nivách a chápání vodních tokù jako zelených os ve mìstech zlepšení protipovodòové ochrany vèetnì nakládání s deš ovými vodami zlepšení pøístupu veøejnosti k vodnímu toku vytvoøení rekreaèních ploch v blízkosti øek zvýšení zájmu místních komunit o kvalitu mìstských nábøeží implementace nebo alespoò zpracování návrhu pilotních investic možnosti financování Seznam projektových partnerù projektu REURIS: PP1 Centrální báòský institut PP2 mìsto Katowice PP3 mìsto Bydgoszcz PP4 mìsto Brno PP5 Útvar koncepce a rozvoje mìsta Plznì PP6 mìsto Stuttgart PP7 Aufbauwerk Lipsko PP8 univerzita Lipsko Revitalizace nábøeží plzeòských øek REURIS REvitalisation of Urban RIver Spaces V záøí roku 2008 se mìsto Plzeò prostøednictvím své pøíspìvkové organizace Útvaru koncepce a rozvoje mìsta Plznì zapojilo do projektu REURIS (REvitalisation of Urban RIver Spaces) v rámci Operaèního programu Nadnárodní spolupráce CENTRAL EUROPE. Útvar koncepce a rozvoje získal díky projektu, který probíhal do srpna 2012, finanèní prostøedky ve výši EUR (cca 9,5 mil. Kè), z toho 85 % bylo hrazeno z Evropského fondu regionálního rozvoje. Vedoucím partnerem projektu REURIS byl Centrální báòský institut Katowice (PL), dalšími partnery Útvar koncepce a rozvoje mìsta Plznì (CZ), mìsto Katowice (PL), mìsto Bydgoszcz (PL), mìsto a univerzita Lipsko (DE), mìsto Stuttgart (DE) a mìsto Brno (CZ). Hlavní náplò projektu REURIS pøedstavovala revitalizace mìstských nábøeží v celé støední Evropì. Komplexní povaha této problematiky vyžaduje øešení mnoha environmentálních, socioekonomických a politických otázek. Bez ohledu na specifiènost daného støedoevropského mìsta a dané øeky by strategický pøístup k øešení tìchto záležitostí mìl být pøedmìtem spoleèné nadnárodní spolupráce. Projekt nabízí informace všem, kdo se zajímají o zvyšování kvality života zkvalitòováním mìstských nábøeží. Studie revitalizace nábøeží plzeòských øek stanovují hlavní principy, které by mìly být dodržovány pøi revitalizaci vodních tokù v zastavìných mìstských územích i volné krajinì. Jedná se pøedevším o preferenci pøírodì blízkých úprav pøed dalšími technickými zákroky do krajiny; dále o pøijetí myšlenky, že øeky a potoky potøebují více prostoru; možnost pøirozeného rozlivu do údolních niv; obnovení pùvodních tras koryt drobných vodních tokù a zamezení jejich dalšímu zatrubòování. Je rovnìž potøeba pøedejít umìlému navyšování pùvodního terénu z dùvodu nové stavební èinnosti v zátopové zónì. Mezi další dùležitá opatøení patøí také doplnìní bøehových a doprovodných porostù vodních tokù nebo zvýšení retenèní schopnosti krajiny vytvoøením prvkù v rámci územního systému ekologické stability (napø. mokøadních spoleèenstev). Již døíve zpracovaná studie sportovnì-rekreaèních tras v údolích plzeòských øek, na kterou tento dokument navazuje, prokázala potøebnost a oblíbenost smíšených stezek chodci, cyklisty a ostatními nemotorovými uživateli. Paprskovité uspoøádání sportovnì-rekreaèních tras v údolích plzeòských øek umožòuje pøíjemné a bezpeèné propojení jednotlivých èástí mìsta a nabízí obyvatelùm podmínky pro aktivní rekreaci pøímo uvnitø mìsta v pøíjemném pøírodním prostøedí s vodními toky a bohatou zelení. První èást sportovnì-rekreaèní trasy podél Radbuzy vede od centra mìsta po Škoda sport park na Malostranské ulici, kde navazuje na stezku podél Úhlavy. Spojením obou tras vzniká ucelený úsek procházející z centra mìsta do jeho krajinného zázemí smìrem na Výsluní nebo Radobyèice. Upravené úseky ve Štruncových sadech a mezi ulicemi U Trati a Malostranská jsou využívané nejen chodci a cyklisty, ale i in-line bruslaøi. Velmi oblíbený je též úsek mezi Tyršovým mostem a hrází vodní nádrže Èeského údolí. Greenway podél Radbuzy je již dnes možné projet celou, nìkde však jen po náhradních úsecích vedených po vozovce, jinde zas po ještì neupravených úsecích, tvoøených jen vyšlapanými cestami. Radbuza Øeka Radbuza pramení v okrese Domažlice, pøibližnì 1,5 km severovýchodnì od vesnice Závist (èást obce Rybník) na západním svahu Pivoòských hor v Èeském lese pod vrchem Lysá ve výšce 689 m n. m. Plocha povodí èiní 2179,4 km 2 a prùmìrný prùtok v ústí je 11 m 3 /s. Odvodòuje jižní èást Èeského lesa a Chodské pahorkatiny, dále tok protéká Støíbrskou pahorkatinou a smìøuje severovýchodním smìrem do Plzeòské kotliny. V Plzni se na 4,8 øíèním kilometru ve výšce 303 m n. m. vlévá zprava do Radbuzy øeka Úhlava. Po celkové cestì dlouhé 111,5 km se vlévá do øeky Mže, pøitékající zleva od západu. Nadmoøská výška soutoku ve Štruncových sadech je 298 m n. m. Øeka Radbuza teèe od svého pramene nejprve severním smìrem, v Bìlé nad Radbuzou se prudce ohýbá k jihovýchodu až k Horšovskému Týnu, kde se stáèí smìrem severovýchodním pøes Staòkov, Stod, Chotìšov a Dobøany k Plzni, aby se spojila se Mží v Berounku. Na území mìsta Plznì Radbuza vstupuje v mìstském obvodu Plzeò 10 Lhota a Plzní protéká v délce 16 km. Od Litic až do prostoru pod borskou vìznicí se nachází vodní nádrž Èeské údolí (hráz je na 7. øíèním kilometru, konec vzdutí je na 12. øíèním kilometru). Nádrž má sypanou zemní hráz o výšce 9,2 m (délka v korunì je 106 m, šíøka v korunì 14 m), vodní plocha mìøí 116,6 ha (zásobní prostor), max. hloubka je 7,6 m. Prùmìrný dlouhodobý roèní prùtok èiní 5,6 m3/s, minimální prùtok 1 m3/s. Úèelem vodního díla z roku 1973 je akumulace vody pro rekreaci, chov ryb a èásteèné zachycení povodní. Zároveò se stala od roku 2004 havarijním zdrojem pitné vody pro mìsto Plzeò. Nádrž je souèástí Rekreaèní oblasti È e s k é údolí a využívá se pøedevším pro sportovní rybáøství a vodní sporty. Ke koupání je nádrž nevhodná. Øeka Radbuza má ze ètyø plzeòských øek nejvìtší povodí, je nejdelší a nejvíce vodná. Z historických povodní vyniká ta z 13. srpna 2002, oznaèená jako tisíciletá voda N1000, kdy byl v ústí øeky namìøen prùtok 213 m3/s.

6 Ve mìstech všech projektových partnerù existují nábøeží, která vyžadují revitalizaci. Oèekávání veøejnosti, že tato problematika bude øešena, je vìcí, která je spoleèná všem partnerùm. Ve všech mìstech je momentální stav neefektivního využívání nábøeží dùsledkem pøekážek, které lze rozdìlit do tìchto kategorií: vìdecké, informaèní, sociální, politické, legislativní a ekonomické. Vytvoøením spoleèného pøístupu managementu mìstských nábøeží, jež prosazuje projekt REURIS, je vlastnì krokem k tomu, abychom si tyto existující pøekážky více uvìdomili a odstranili je. Co pøináší projekt REURIS nového? V tématu revitalizace øíèních tokù je velice dùležitý vznik obecné metodiky, která umožní hodnocení ekonomických i neekonomických pøínosù takovýchto úprav øíèní krajiny ve mìstì. Jedná se napøíklad o: retenèní schopnost údolních niv jako prevenci pøi povodòových stavech, pøíznivé ovlivòování mikroklimatických podmínek evapotranspirací, vázání oxidu uhlièitého z atmosféry, V Plzni byl projekt REURIS zamìøen pøedevším na zpracování základních principù revitalizace øek a návrhy struktury rekreaèních míst a jejich lokalizaci. Další dùležitou podmínkou projektu bylo vytváøení místních partnerství, tedy zapojení orgánù úøadù mìstských obvodù a mìsta, veøejnosti a majitelù dotèených pozemkù do pøípravy dokumentací revitalizace øek. Mìsto Plzeò pøipravilo v rámci projektu REURIS komplexní studie revitalizace nábøeží plzeòských øek Úslavy, Mže, Úhlavy, Radbuzy a Berounky. Hlavním cílem je zachovat a zhodnotit øíèní krajinu ve mìstì z hlediska urbanistického, rekreaèního a sportovního, ale i z hlediska ekologického, krajinného a protipovodòové ochrany. produkci biomasy vegetaèních a doprovodných porostù, retenci živin pøi rozlivu vodního toku na travnaté porosty v údolních nivách (pøedevším dusíku a fosforu rozpuštìných ve vodì), zvýšení biodiverzity organismù, biologickou filtraci kyslíku pøi fotosyntetickém procesu. Nejen výše uvedené ekologické aspekty, ale i estetické pùsobení øíèní krajiny zhodnocují mìstský prostor a poskytují nevšední rekreaèní potenciál pro širokou skupinu obyvatel. Vznik této metodiky mùže významnì ovlivnit politická a ekonomická rozhodnutí. Dùležitá témata v projektu REvitalisation of Urban RIver Spaces vytvoøení komplexního pøístupu k procesu plánování, návrhu a realizace revitalizaèních aktivit Zdroje fotografií a textù: Ing. Josef Èihák (ÚKRMP), RNDr. Jindøich Duras, Ph.D., (PVL, s. p.), RNDr. Ing. Miroslav Hájek (GeoVision, s.r.o.), Ing. Josef Houška, Ing. Jan Janda (PVL, s. p.), RNDr. Miroslav Kopecký (ÚKRMP), Mgr. Ludìk Krèmáø (ZÈM), Ing. arch. Aleš Kubalík (SPORADICAL architektonická kanceláø), Ing. arch. Tereza Nová, Ing. Libuše Piklová (ÚKRMP), Ing. Pavlína Valentová (ÚKRMP), Ing. arch. Jiøí Zábran, SITMP, GEOREAL, s.r.o. Výøez z Císaøského otisku stabilního katastru z r Webové stránky projektu REURIS: Kontakty: Útvar koncepce a rozvoje mìsta Plznì: Ing. Pavlína Valentová, valentovap@plzen.eu, Ing. Eva Brejchová, brejchova@plzen.eu zlepšení pøirozených stanoviš v údolních nivách a chápání vodních tokù jako zelených os ve mìstech zlepšení protipovodòové ochrany vèetnì nakládání s deš ovými vodami zlepšení pøístupu veøejnosti k vodnímu toku vytvoøení rekreaèních ploch v blízkosti øek zvýšení zájmu místních komunit o kvalitu mìstských nábøeží implementace nebo alespoò zpracování návrhu pilotních investic možnosti financování Seznam projektových partnerù projektu REURIS: PP1 Centrální báòský institut PP2 mìsto Katowice PP3 mìsto Bydgoszcz PP4 mìsto Brno PP5 Útvar koncepce a rozvoje mìsta Plznì PP6 mìsto Stuttgart PP7 Aufbauwerk Lipsko PP8 univerzita Lipsko Revitalizace nábøeží plzeòských øek REURIS REvitalisation of Urban RIver Spaces V záøí roku 2008 se mìsto Plzeò prostøednictvím své pøíspìvkové organizace Útvaru koncepce a rozvoje mìsta Plznì zapojilo do projektu REURIS (REvitalisation of Urban RIver Spaces) v rámci Operaèního programu Nadnárodní spolupráce CENTRAL EUROPE. Útvar koncepce a rozvoje získal díky projektu, který probíhal do srpna 2012, finanèní prostøedky ve výši EUR (cca 9,5 mil. Kè), z toho 85 % bylo hrazeno z Evropského fondu regionálního rozvoje. Vedoucím partnerem projektu REURIS byl Centrální báòský institut Katowice (PL), dalšími partnery Útvar koncepce a rozvoje mìsta Plznì (CZ), mìsto Katowice (PL), mìsto Bydgoszcz (PL), mìsto a univerzita Lipsko (DE), mìsto Stuttgart (DE) a mìsto Brno (CZ). Hlavní náplò projektu REURIS pøedstavovala revitalizace mìstských nábøeží v celé støední Evropì. Komplexní povaha této problematiky vyžaduje øešení mnoha environmentálních, socioekonomických a politických otázek. Bez ohledu na specifiènost daného støedoevropského mìsta a dané øeky by strategický pøístup k øešení tìchto záležitostí mìl být pøedmìtem spoleèné nadnárodní spolupráce. Projekt nabízí informace všem, kdo se zajímají o zvyšování kvality života zkvalitòováním mìstských nábøeží. Studie revitalizace nábøeží plzeòských øek stanovují hlavní principy, které by mìly být dodržovány pøi revitalizaci vodních tokù v zastavìných mìstských územích i volné krajinì. Jedná se pøedevším o preferenci pøírodì blízkých úprav pøed dalšími technickými zákroky do krajiny; dále o pøijetí myšlenky, že øeky a potoky potøebují více prostoru; možnost pøirozeného rozlivu do údolních niv; obnovení pùvodních tras koryt drobných vodních tokù a zamezení jejich dalšímu zatrubòování. Je rovnìž potøeba pøedejít umìlému navyšování pùvodního terénu z dùvodu nové stavební èinnosti v zátopové zónì. Mezi další dùležitá opatøení patøí také doplnìní bøehových a doprovodných porostù vodních tokù nebo zvýšení retenèní schopnosti krajiny vytvoøením prvkù v rámci územního systému ekologické stability (napø. mokøadních spoleèenstev). Již døíve zpracovaná studie sportovnì-rekreaèních tras v údolích plzeòských øek, na kterou tento dokument navazuje, prokázala potøebnost a oblíbenost smíšených stezek chodci, cyklisty a ostatními nemotorovými uživateli. Paprskovité uspoøádání sportovnì-rekreaèních tras v údolích plzeòských øek umožòuje pøíjemné a bezpeèné propojení jednotlivých èástí mìsta a nabízí obyvatelùm podmínky pro aktivní rekreaci pøímo uvnitø mìsta v pøíjemném pøírodním prostøedí s vodními toky a bohatou zelení. První èást sportovnì-rekreaèní trasy podél Radbuzy vede od centra mìsta po Škoda sport park na Malostranské ulici, kde navazuje na stezku podél Úhlavy. Spojením obou tras vzniká ucelený úsek procházející z centra mìsta do jeho krajinného zázemí smìrem na Výsluní nebo Radobyèice. Upravené úseky ve Štruncových sadech a mezi ulicemi U Trati a Malostranská jsou využívané nejen chodci a cyklisty, ale i in-line bruslaøi. Velmi oblíbený je též úsek mezi Tyršovým mostem a hrází vodní nádrže Èeského údolí. Greenway podél Radbuzy je již dnes možné projet celou, nìkde však jen po náhradních úsecích vedených po vozovce, jinde zas po ještì neupravených úsecích, tvoøených jen vyšlapanými cestami. Radbuza Øeka Radbuza pramení v okrese Domažlice, pøibližnì 1,5 km severovýchodnì od vesnice Závist (èást obce Rybník) na západním svahu Pivoòských hor v Èeském lese pod vrchem Lysá ve výšce 689 m n. m. Plocha povodí èiní 2179,4 km 2 a prùmìrný prùtok v ústí je 11 m 3 /s. Odvodòuje jižní èást Èeského lesa a Chodské pahorkatiny, dále tok protéká Støíbrskou pahorkatinou a smìøuje severovýchodním smìrem do Plzeòské kotliny. V Plzni se na 4,8 øíèním kilometru ve výšce 303 m n. m. vlévá zprava do Radbuzy øeka Úhlava. Po celkové cestì dlouhé 111,5 km se vlévá do øeky Mže, pøitékající zleva od západu. Nadmoøská výška soutoku ve Štruncových sadech je 298 m n. m. Øeka Radbuza teèe od svého pramene nejprve severním smìrem, v Bìlé nad Radbuzou se prudce ohýbá k jihovýchodu až k Horšovskému Týnu, kde se stáèí smìrem severovýchodním pøes Staòkov, Stod, Chotìšov a Dobøany k Plzni, aby se spojila se Mží v Berounku. Na území mìsta Plznì Radbuza vstupuje v mìstském obvodu Plzeò 10 Lhota a Plzní protéká v délce 16 km. Od Litic až do prostoru pod borskou vìznicí se nachází vodní nádrž Èeské údolí (hráz je na 7. øíèním kilometru, konec vzdutí je na 12. øíèním kilometru). Nádrž má sypanou zemní hráz o výšce 9,2 m (délka v korunì je 106 m, šíøka v korunì 14 m), vodní plocha mìøí 116,6 ha (zásobní prostor), max. hloubka je 7,6 m. Prùmìrný dlouhodobý roèní prùtok èiní 5,6 m3/s, minimální prùtok 1 m3/s. Úèelem vodního díla z roku 1973 je akumulace vody pro rekreaci, chov ryb a èásteèné zachycení povodní. Zároveò se stala od roku 2004 havarijním zdrojem pitné vody pro mìsto Plzeò. Nádrž je souèástí Rekreaèní oblasti È e s k é údolí a využívá se pøedevším pro sportovní rybáøství a vodní sporty. Ke koupání je nádrž nevhodná. Øeka Radbuza má ze ètyø plzeòských øek nejvìtší povodí, je nejdelší a nejvíce vodná. Z historických povodní vyniká ta z 13. srpna 2002, oznaèená jako tisíciletá voda N1000, kdy byl v ústí øeky namìøen prùtok 213 m3/s.