NEGATIVNÍ ÚČINKY DOPRAVY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1. OVZDUŠÍ 2. VODA, PŮDA



Podobné dokumenty
Fragmentace lokalit dopravní infrastrukturou ekologické efekty a možná řešení v projektu COST 341

ZPŮSOB OZNAČOVÁNÍ PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ PŘEPRAVUJÍCÍCH NEBEZPEČNÉ LÁTKY

Vliv dopravy na mortalitu a fragmentaci populací (s příklady pro vydru říční) Vznik migračních bariér, fragmentace

VLIV DOPRAVY NA PROST

PŘEDPISY ADR A RID - LEGISLATIVA PRO PŘEPRAVU NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ

Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí SEA (Strategic Environmental Assesment)

ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra hydromelioracía krajinného inženýrství Životní prostředí (143 ZIPR)

Havarijní plánování. Přednáška (5/5) v rámci předmětu Havárie a životní prostředí

8.BEZPEČNÁ PŘEPRAVA NEBEZPEČNÝCH LÁTEK

FRAGMENTACE KRAJINY DOPRAVNÍ A SÍDELNÍ INFRASTRUKTUROU A OCHRANA PŮDY

Ochrana životního prostředí Ochrana veřejného zdraví

Příloha 7D. Posuzování míry fragmentace

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele

Chemické látky

Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR

TOXIKOLOGICKÁ PROBLEMATIKA CHEMICKÝCH HAVARIÍ

KONCEPCE OCHRANY MIGRAČNÍCH KORIDORŮ VELKÝCH SAVCŮ A ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

Větrné elektrárny vs. ochrana ptáků a netopýrů

HUTISKO-SOLANEC Počet obyvatel: 2.004

Okruhy ke státní závěrečné zkoušce navazujícího magisterského studia oboru Bezpečnostní inženýrství

SOUBOR INDIKÁTORŮ DOPRAVNÍ POLITIKY

silniční přeprava nebezpečných věcí - ADR

Nebezpečné látky a směsi

Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI

SSOS_ZE_3.04 Doprava a životní prostředí

Antropogenní bariéry pro volně žijící živočichy v Chřibech. Marek Havlíček, Ivo Dostál, Jiří Jedlička, Petr Anděl

EKOLOGIE Doprava. doprava ochranná pásma migrační překážky nehody hluk Rozvoj dopravy - plánování. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Příloha č. 2. Posouzení rozvojových záměrů Všechny nově navržené zastavitelné plochy a záměry s konkrétním územním průmětem (veřejně prospěšné

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

Nástroje kraj. plánování

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

Možné postupy ochrany zvěře před motorovými vozidly na pozemních komunikacích

Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí SEA (Strategic Environmental Assesment)

PŘÍLOHA. návrhu SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterou se mění směrnice 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

4.2 Vliv dopravy na životní prostředí. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Zajištění požadavků životního prostředí z hlediska provozuschopnosti dráhy

Bezpečnostní list NEOPOLEN* P 9230 A 1. IDENTIFIKACE LÁTKY NEBO PŘÍPRAVKU A VÝROBCE NEBO DOVOZCE 2. ÚDAJE O NEBEZPEČNOSTI LÁTKY NEBO PŘÍPRAVKU

Přeložka silnice II/286 Jičín Robousy Valdice

DOLNÍ BEČVA Počet obyvatel: (k )

Hans Strelow

Zakázka: D Stavba: Sanace svahu Olešnice poškozeného přívalovými dešti v srpnu 2010 I. etapa

Právní předpisy v ochraně životního prostředí

Bezpečnostní list podle přílohy II Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1907/2006

Problematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s.

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Ing. Radomír Bocek. Zefektivnění nákladů na eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů silnic na ŽP

1.Historie a současnost nejen. dopravy

Kontejnerové překladiště Paskov I. etapa

Řešení tranzitní dopravy kolem Prahy

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí. verze po veřejném projednání

Výstražné dopravní značky. Název, význam a užití

Okruhy ke státní závěrečné zkoušce 2016/17 MODELOVÁNÍ V PÉČI O KRAJINU

DOPRAVA A ZDRAVÍ. příspěvek k diskusi o řešení dopravní situace v Praze Ing. Miloš Růžička

Výstražné dopravní značky

005/2017 Bezpečnostní značení na čerpacích stanicích z pohledu zákazníka

Modul č. 8. Nebezpečné látky.

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část

PROSTŘEDNÍ BEČVA Počet obyvatel: (k )

Znečištění ovzduší Doprava Jmk, Brno. J. Jedlička, I. Dostál

Dobrovolné bezpečnostní informace pro brusiva na podkladech (ve formátu Bezpečnostního listu)

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

Okruhy ke státní závěrečné zkoušce 2018/2019 MODELOVÁNÍ V PÉČI O KRAJINU

Řešení tranzitní dopravy v pražské aglomeraci. Praha Ďáblice

IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY

I. ÚVOD. I.1. ÚP VÚC a jeho posouzení dle zákona č. 244/1992 Sb.

(dle Nařízení (ES) č. 1907/2006) Datum vydání: 24/06/2008 POKON VINIČ Strana 1 (celkem 5) Datum revize: 24/06/2008

Hovoříme o tzv. komunitárním právu ŽP

Bezpečnostní list podle přílohy II Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1907/2006

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ PROVOZU AUTOMOBILOVÝCH PSM NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Vojenská doprava. Přeprava nebezpečných věcí v podmínkách OS ČR

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa

DR Přeprava nebezpečných věcí po silnici. Příručka pro školení řidičů a osob podílejících se na přepravě dle Dohody ADR

DOPRAVNÍ STAVBY BEZPEČNOSTNÍ ZAŘÍZENÍ

BEZPEČNOSTNÍ LIST. Nano - sorbenty

Smilkov Vyřizuje: Ing. Lucie Vrňatová / l. 860 Značka: OŽP/Vrn

Ochrana životního prostředí před škodlivými vlivy pocházejícími ze zvířat a ochrana zvířat před škodlivými vlivy zevního prostředí.

A) MINISTERSTVO DOPRAVY

POKON ZELENÉ RASTLINY

Jak chránit obce před kamiony. Zklidňování dopravy. Petr Pokorný

Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. EKOLOGIE PRO UČITELE

Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TUO

PLOCHA ZMĚNY Z4-6 a ZD4-108, k.ú. HABROVICE

Životní prostředí jako potenciální cíl chemického útoku

Vyhodnocení stanoviska Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Řešeným územím je vedena jednokolejná

České kalibrační sdružení, Lísek u Bystřice nad Pernštejnem,

MINISTERSTVO DOPRAVY. I. Drážní doprava II. Silniční doprava III. Vodní doprava IV. Letecká doprava V. Předpisy společné pro různé druhy dopravy

silnice I/57 Hladké Životice obchvat 11/2009 uvedeno do provozu

Bezpečnostní list podle 1907/2006/ES, Článek 31

POKON TERASA A BALKÓN

124 IZS Integrovaný záchranný systém a ochrana obyvatelstva

Veřejná infrastruktura v ÚPD kraje

IX. Setkání starostů a místostarostů Královehradeckého kraje

Integrovaný regionální operační program

ŽALHOSTICE AUTOBUSOVÉ ZASTÁVKY PRŮVODNÍ ZPRÁVA A.1. KÚ: Žalhostice (794341) Datum: 10/2016 Číslo zakázky: Formátů A4: Stupeň: STUDIE Zakázka:

Bezpečnostní list. podle 1907/2006/ES, Článek 31. Datum tisku (vydání a revize v bodě 16): Program ChemGes - aktualizace:

Transkript:

NEGATIVNÍ ÚČINKY DOPRAVY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Negativní vlivy dopravy se projevují v těchto oblastech: 1. OVZDUŠÍ 2. VODA, PŮDA 3. HLUK 4. VIBRACE 5. OSTATNÍ FYZIKÁLNÍ ZÁŘENÍ 6. JINÉ FAKTORY 1. 2. 3. 4. 5. 6.

ZNEČIŠTĚNÍ VOD A PŮDY Znečišťování podzemních vod a půd: - nepřímo: emisemi - přímo: při dopravních nehodách (zejména při přepravě nebezpečného zboží) a z provozních úniků říční dopravou (vypouštění škodlivin nebo vliv nebezpečného nákladu, nežádoucí vliv na ekosystémy). ČR: největší podíl na znečištění vod mají ropné produkty a chemické látky uniklé při dopravních nehodách.

Dopravní nehody způsobují nejen škody na lidském zdraví i životech, ale mohou i vést k poškození životního prostředí. Takovým nehodám říkáme ekologické havárie. Při ekologických haváriích dochází k úniku škodlivých látek do ovzduší, vody i půdy. Důsledkem těchto úniků může být poškození ekosystému (např. otrava ryb v řekách) i ohrožení lidského zdraví (znečistění zdroje pitné vody).

Při haváriích může dojít k úniku pohonných hmot, tj. ropných látek, provozních kapalin (např. motorový olej) nebo i převáženého nákladu. Pokud je převáženým nákladem nebezpečná chemikálie, jako je třeba chlór (Cl) nebo amoniak (NH 3 ), může být jejich únik spojen i s evakuací osob z ohrožené oblasti. Omezování znečištění vod a půdy z havárií: - kontrolou stavu vozidel - technickými zábranami podél komunikací - vysokými pokutami (stimulace chování řidičů) - soustavnou výchovou k ochraně přírody aj.

Ekologické havárie jsou spojeny nejen se silniční, ale i s vodní nebo železniční dopravou. Sledována je tak především přeprava nebezpečných nákladů - silniční přeprava ADR ( Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí The European Agreement concerning the International Carriage of Dangerous Goods by Road ) - železniční přeprava - předpisy RID ("Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí Reglement concernant le transport International ferroviare des merchandises Dangereuses ) prevence havárií ohrožujících ŽP

- letecká doprava - předpisy IATA/DGR (zákaz přepravy nebezpečných předmětů bez souhlasu leteckého úřadu, při mezinárodních letech nutný souhlas od dotčených států) - vnitrozemská vodní doprava - předpisy ADN - námořní doprava - kodex IMDG databáze: DOK http://cep.mdcr.cz/dok2/dokpub/dok_facelift.asp

Označování při přepravě: existuje řada různých systémů benzín Nejznámější: na výstražné tabulce Kemlerův kód (horní řada čísel) - značí nebezpečnost nebezpečné látky pro potřeby přepravy podle dohod ADR a RID. Umisťuje se na výstražnou tabulku na vozidlo přepravující předměty podle těchto dohod. UN číslo (spodní řádek) - každá látka nebo předmět nebezpečné povahy má svůj vlastní přepravní název. Pro každý název je přiděleno čtyřčíslí - má mezinárodní platnost.

Označování při přepravě: Kemlerův kód Pravidla Kemlerova kódu: Na označení nebezpečnosti se používají kombinace těchto devíti číslic: 2 - Plynná látka (Uvolňování plynů pod tlakem) 3 - Hořlavá kapalina (Hořlavost par kapalin a plynů) 4 - Hořlavost pevných látek 5 - Látka podporující hoření (Oxidační účinky) 6 - Jedovatá látka (Toxicita) 7 - Radioaktivní látka 8 - Žíravá látka (Leptavé účinky) 9 - Samovolná reakce (Nebezpečí prudké, bouřlivé reakce) 0 - Bez významu (viz dále) Dále se používá X - látka nebezpečně reagující s vodou V případě větší intenzity nebezpečí (vysoká hořlavost) se číslice zdvojí nebo ztrojí (vysoká hořlavost - 33). Protože kód musí mít alespoň dvě číslice, tak se používá 0 na doplnění do dvouciferného čísla. Tabulka pro označování nebezpečných nákladů má rozměry 300x400 mm

Označování při přepravě: Kemlerův kód

Označování při přepravě: UN kód UN kód je charakteristické čtyřčíslí, přiřazené dnes asi 3000 látkám a jejich směsím, které látku nebo směs jednoznačně identifikuje. Musí být společně s Kemlerovým kódem uveden na každém vozidle používaném při přepravě látek, které spadají do seznamu látek, jejichž přeprava se řídí dle ADR) či RID. Látky identifikuje vždy čtyřmístný kód (v případě potřeby se doplňuje kód číslem 0).

Označování při přepravě: UN kód

Přeprava odpadů zákon 185/2001 Sb., o odpadech - stanovuje povinnosti při přepravě odpadů a nakládání s nimi - je kompatibilní s předpisy EU - dovoz odpadů za účelem zneškodnění v ČR je zakázán - vývoz odpadů - omezen Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování (sdělení MZV, zákon č. 100/1994 Sb.)

Seznamy MŽP: - odpady, jejichž vývoz, dovoz a tranzit je možný pouze se souhlasem MŽP ( červený ) - odpady, které je možno dovézt pouze po splnění oznamovací povinnosti ( žlutý ) - odpady, které jsou volně obchodovatelným zbožím ( zelený ) Katalog odpadů http://www.eurochem.info/files/eko/katalog_odpadu/katalog_odpadu.htm

NEHODOVOST - výrazně negativní faktor pro silniční dopravu (počty mrtvých a raněných osob, celková škoda) - železniční doprava ročně zaviní podstatně menší počet nehod, počty mrtvých a zraněných jsou významně nižší Observatoř bezpečnosti silničního provozu http://www.czrso.cz/

Nehodovost v ČR 2011 Zdroj: www.policie.cz/soubor/nehodovost-v-1-pololeti-2011.aspx

ZÁBOR PŮDY A FRAGMENTACE KRAJINY DOPRAVOU EU: cca 1,3% celkové rozlohy ČR : cca 1,65% celkové plochy státu Nejvíce půdy zabírá silniční doprava. Omezení fragmentace (parcelace) krajiny - efektivním využitím stávající přepravní kapacity - přesunout nákladní dopravu ze silnice na železnici - více používat kombinovanou dopravu

Fragmentace krajiny dopravní infrastrukturou Výstavbou pozemních komunikací a další infrastruktury se krajina dělí na stále menší a menší celky, které postupně ztrácejí potenciál k vykonávání funkcí pro existenci populace živočichů. Je závažným a složitým problémem ochrany přírody; může mít v budoucnu katastrofické následky pro flóru, faunu a ekosystémy. Proto je snahou pomocí různých legislativních nástrojů chránit celistvost cenných území na národní i celoevropské úrovni.

Primární ekologické efekty fragmentace 1.Bariérový efekt 2.Ztráta lokalit a jejich propojení 3.Střety fauny s vozidly 4.Biokoridory a lokality podél komunikací 5.Rušení a znečištění

1. Bariérový efekt Komunikace působí jako fyzická překážka s následky na populace živočichů. Pro velké savce je komunikace překážkou pouze je-li oplocena a je-li dopravní intenzita vysoká. Menší živočichové na komunikaci, např. obojživelníci, plazi, malí savci a bezobratlí, jsou mnohem častěji sraženi vozidly nebo usmrceni predátory. Jestliže komunikace účinně oddělují populace živočichů po několik generací mohou se tyto demograficky nebo dokonce geneticky měnit. Ve většině situací komunikace omezí pohyb živočichů avšak nezastaví jej úplně. Otázkou zůstává jak velký bariérový efekt může být tolerován nebo jaká mobilita mezi fragmentovanými lokalitami je nutná k zachování genetického toku a tím zdravých lokálních populací.

Klíčový indikátor fragmentace je hustota silnic, která koresponduje se způsoby využívání půdy, lidským osídlením a urbanizací. Tzv. násobná fragmentace je umístění 2 nebo více paralelních dopravních cest do 1 koridoru. To je přínosné především u multimodálních dopravních koridorů neboť je vytvořena pouze jedna bariéra místo 2 nebo více. Častý případ je však ten, že dálnice a původní silnice vedou rovnoběžně ve vzdálenosti od 0,3 do 1 km. Provoz bývá intenzivní na obou rovnoběžných komunikacích (v ČR např. v některých místech na Jižní Moravě), neboť původní silnice je často využívána také vozidly, které nemají dálniční známku. V takovém případě je fragmentace dvojitá a je vytvořena prakticky neprůchodná bariéra.

2. Ztráta lokalit a jejich propojení Okamžitý efekt konstrukce silnic je fyzický zábor půdy a její přeměna v intenzivně narušené oblasti. Přehrazení biokoridorů je ještě zesíleno rušením a izolací a vede k nevratným změnám v distribuci druhů fauny v krajině. Silnice v České republice pokrývají asi 0,8 % území, což je podstatně méně než v zemích západní Evropy (např. v Německu kolem 5%).

3. Střety fauny s vozidly Úmrtnost živočichů na silnicích je nejznámější efekt fragmentace lokalit. Každoročně jsou milióny živočichů usmrceny při kolizích s vozidly. Velké množství úmrtí nemusí nutně vést k ohrožení populace ale spíše indikují, že zmíněný druh je velmi hojný a široce rozšířený. Dopravní úmrtnost tvoří u běžných druhů (např. hlodavci, lišky, běžní pěvci) pouze asi 1 4% celkové úmrtnosti. Na dopravní úmrtnost jsou citlivé především vzácné druhy s nepočetnými lokálními populacemi. Další skupinou fauny citlivou na dopravní úmrtnosti jsou druhy, které intenzivně migrují mezi lokalitami, např. obojživelníci a mnoho druhů plazů. Úmrtnost na silnicích ovlivňuje také okolní krajina. Silnice které vedou paralelně nebo protínají okraje lesů s travními porosty jsou zvláště rizikové pro živočichy pravidelně se pohybující mezi těmito oblastmi.

4. Biokoridory a lokality podél komunikací Vegetace podél a v okolí komunikací může vytvářet atraktivní lokality pro volně žijící živočichy. V bezprostřední blízkosti silnic je často zaznamenán výskyt obojživelníků, plazů, ptáků i savců. Mnoho druhů nachází útočiště především v zatravněných a zalesněných okrajích silnic a dálnic. Fungování okrajů komunikací jako lokality může ovlivnit styl údržby. Principy ekologické údržby příkopů a krajnic mohou spočívat např. v redukci pravidelně sečených ploch, vysázení původních druhů rostlin, keřů a stromů, minimalizace technických prohlídek v čase rozmnožování nebo omezení chemické likvidace plevele. Ekologická údržba má na biodiversitu positivní vliv, avšak na druhé straně může snížit bezpečnost provozu a zvýšit počty živočichů sražených vozidly. Okraje silnic také mohou sloužit jako koridor, kterým volně žijící živočichové migrují. Tento pohyb je však pro menší druhy omezen nejbližší větší křižovatkou, případně urbanizovanou oblastí. Okraje silnic však v žádném případě nenahrazují přírodní koridory. Přírodní podmínky podél komunikací nejsou konstantní a mohou se měnit. Negativně rovněž působí znečištění a rušení provozem.

5. Rušení a znečištění Doprovodné vlivy fragmentace jsou dále: rušení a znečištění ovzduší, hluk a fyzikální změny v okolí komunikací. Konstrukce silnic mění hustotu půdy, reliéf krajiny, hydrologické a mikroklimatické poměry a tedy mění užívání půdy a složení lokalit v krajině. Komunikace může v některých případech omezovat průtok podzemních vod což ovlivňuje vegetaci - především mokřiny a břehové lokality. Výfukové plyny obsahují okolo 200 polutantů, např. oxid uhelnatý, oxidy dusíku, polyaromatické uhlovodíky, těkavé organické látky. Posypové soli mohou kontaminovat pitnou vodu, poškozovat vegetaci, zejména jehličnaté lesy a měnit ph v půdách což zvyšuje mobilitu těžkých kovů i dalších polutantů. Dopravní hluk závisí především na intenzitě dopravy, typu vegetace podél komunikací, typu přilehlých lokalit a reliéfu krajiny. Některé druhy mohou vnímat dopravní hluk jako indikátor přítomnosti člověka a proto se vyhýbají oblastem se zvýšenou hlučností. Co se týče hlukových bariér, z pohledu fragmentace lokalit se nedoporučuje nepoužívat průhledný materiál, neboť ptáci někdy přehlédnou tento typ bariéry, naráží do ní a umírají. Vizuální vlivy: některé druhy může rušit osvětlení silnic. Na druhé straně osvětlení přitahuje hmyz a ten zase přitahuje druhy, které se hmyzem živí.

Sekundární ekologické efekty fragmentace 1. Změny ve využívání půdy, lidském osídlení a průmyslový rozvoj způsobený v důsledku výstavby nových silnic nebo železnic. 2. Nové osídlení, nové stavební pozemky jsou důsledky výstavby nových komunikací Za tyto sekundární efekty nenese obvykle odpovědnost sektor dopravy, měly by však být zvažovány při hodnoceních EIA a zejména při strategických hodnocení SEA.

Možnosti eliminace fragmentace lokalit Vymezení nefragmentovaných oblastí: v rámci územního plánování a přípravy liniových staveb je třeba vybrat oblasti, které jsou z hlediska zachování celistvosti krajiny nejvýznamnější a kterým je nutné věnovat mimořádnou pozornost. Jedná se o území, které současně splňuje dvě podmínky: - je ohraničeno silnicemi s vyšší intenzitou dopravy než 1000 vozidel/den, nebo vícekolejnými železnicemi, - má rozlohu větší nebo rovnou 100 km 2. Podrobné informace: http://www.evernia.cz/dispatcher?view=publikace (příručky v pdf, ke stažení většinou zdarma) http://geoportal.gov.cz/web/guest/map/ Fragmentace krajiny dopravou - polygony UAT

Možnosti eliminace fragmentace lokalit Snížení dělícího efektu dopravních staveb: Stávající komunikace: Některé úseky především starších silnic a dálnic představují často téměř nepřekonatelné bariéry neboť v době jejich výstavby před několika lety nebyl aspekt fragmentace brán příliš v úvahu. Nejčastější překážky u starých mostů jsou: kaskádové vedení vodního toku, příliš malé rozměry průchodu, malá výška, absence vegetace, nevhodné podmostí, aj. Úpravy stávajících komunikací jsou spíše raritní, neboť jde o finančně nákladné záležitosti. Dochází k nim nejčastěji při modernizacích silnic nebo drah.

Možnosti eliminace fragmentace lokalit Snížení dělícího efektu dopravních staveb: Plánované komunikace: Při plánování kudy budoucí komunikace povede je velmi důležité brát v úvahu již existující dopravní sítě, případně další bariéry. V případě multimodálních dopravních koridorů je vhodné umístit jednotlivé trasy tak blízko k sobě jak je to možné. Při výstavbě nových dálnic je mnohem vhodnější rozšířit stávající komunikaci, než vytvářet novou bariéru výstavbou nové trasy, často vedoucí rovnoběžně, jen několik stovek m od původní komunikace. Tento postup ale není respektován vždy.

Velmi důležitá je rovněž projekce, hustota a rozmístění průchodů pro faunu. Průchody by se měly projektovat ve spolupráci projektanta s ekologem. Při umístění průchodu je nutno brát v úvahu celkovou migrační významnost území a další bariéry v okolí. Je vhodné umístit průchod v místě kde se paralelní dopravní sítě nejvíce přibližují. Rozměry průchodu (mostku, propustku), ale i charakter podmostí by měly odpovídat velikosti druhu. Nevhodné je podmostí s cizorodými prvky: dlažbou, betonem, ostrými kameny, travní dlaždice, zábradlím, apod. Vhodné je osázení podmostí původní vegetací a keři. Specifickým řešením jsou nadchody. Pro finanční nákladnost jsou doporučovány pouze v odůvodněných případech. Většinou jsou konstruovány tak, že se zužují směrem do středu komunikace a k okrajům se plynule rozšiřují. Střetům živočichů s vozidly je také zamezováno pomocí oplocení. Oplocení sice snižuje úmrtnost živočichů na silnicích ale na druhou stranu zvyšuje efekt fragmentace. V současnosti se doporučují spíše V ploty v okolí průchodů, které navádějí zvěř do průchodu.

Mostní objekty s funkcí biokoridoru

Propustek (migrace žab)

Další informace: http://www.ceskedalnice.cz/dalnicni-sit/ekodukty