Milým pøekvapením pro nás byl první výtisk naeho èasopisu, který potìil nejen nás, ale i nae rodièe, známe, kamarády. S nadením jsme se vrhli na druhý díl, ve kterém Vám popíeme ná výlet do Èeského Krumlova, co nového jsme zjistili o pomníku na návsi, kostele a mnoho dalích zajímavých informací. Doufáme, e se Vám bude líbit. Autoøi èlánku: Andrea Ouková, árka Lüftnerová
Exkurze do Èeského Krumlova Dne 17. 2. jsme jeli do Èeského Krumlova. Nejprve jsme navtívili fotoateliér Josefa Seidla, kde nám promítli ivot rodiny Seidlových a historii fotografování. Potom jsme se rozdìlili do tøech skupin, kadá skupina dostala jmenovku se jménem jednoho z rodiny Seidlových a prùvodce. Seznámili jsme se s fotografováním, s vyvoláváním filmù, se zhotovováním fotek, se ivotem rodiny Seidlových. Pak jsme si vyfotili svoje klíèe a vyvolali fotografii. Nakonec kadý z nás napsal vánoèní pohled pomocí starého pera a tue. Kadý na památku dostal sadu vánoèních perníèkù. Také jsme se spoleènì vyfotili se zimním pozadím. V regionálním muzeu jsme vidìli film s výkladem o historii Èeského Krumlova. Prohlédli jsme si letáèky o Èeském Krumlovì. V muzeu voskových figurín to bylo nejlepí. Vystavovali tu rùzné slavné osobnosti svìtové i èeské historie, napø. Harry Pottera, Alberta Einsteina, Masaryka a dalí. Pøi prohlídce jsme zároveò vyplòovali pracovní list. Z muzea jsme li na námìstí, kde jsme se setkali s dìtmi z Horní Stropnice. Vichni jsme dostali kartièku se jménem, a potom jsme se vzájemnì hledali.
Z Malont jsme si také vezli pracovní list s otázkami z historie Malont, avak na nìkteré otázky jsme odpovìdi nenali. Pøi závìreèném rozchodu jsme si prohlédli vánoèní trhy, vánoèní výzdobu mìsta a koupili si pár drobností. Do Malont jsme se vrátili spokojeni. Sýýýýýr.. Autoøi èlánku: Jan Micka, Daniel Levý, Miroslav Pavlica
P..A..V..E..L M...A...J..E..R
Obelisk na návsi V naí obci se nachází starý ulový památník. Je umístìn na návsi. Váe se k nìmu dlouhá historie. Na stejném místì stál døíve jiný památník, který byl postaven roku 1893 na poèest císaøe Josefa II. V roce 1926 byl tento památník vymìnìn za ten souèasný. Tento památník byl vìnován obìtem 2. sv. války. Bylo na nìm vyryto 60 jmen a nápis : Domov svým vìrným synùm. ( Samozøejmì nìmecky.) Po skonèení 2. sv. války v roce 1945 nechtìli obyvatelé Malont ponechat památník stát. Vadila jim nìmecká jména a nápis. Rozhodli se ho strhnout. Nejprve odstranili ozdobný hrot s rostlinným motivem. Poté pøivezli na náves traktor a památník pøivázali lanem. Lano se ale pøetrhlo. Malontí se tedy rozhodli, e pomník pouze upraví. Sekrabali vechna jména i nápis a nahradili je kovovou deskou, na které je zobrazen orající rolník. Do památníku pak vyryli slova Bílá hora odèinìna 1945. Autoøi èlánku: Jiøí Kubát, Pavel Hekerle, Tomá Majer
kola existovala ji v 17. století. První zmínka je z roku 1686. V roce 1784 byla dvojtøídní, to znamená, e mladí dìti chodily do jedné tøídy a starí dìti do druhé. O kolu se zajímal Ferdinand Kindermann (knìz, uèitel), který zde i uèil.
Pùvodnì byla tato kola nìmecká, po roce 1945 se zmìnila na èeskou. Tou dobou byla budova ve velmi patném stavu (za války byla pouívána jako kasárna). Od lidí byly vybrány peníze na opravu a kola byla opìt otevøena. Autoøi èlánku: Lada lapáková, Monika Janoáková
Chystáme se jít na ikùv vrch ( 714 m n. m. ) a Husùv vrch ( 699 m n. m. ), a bude hezké poèasí. Vrchy se nacházejí nedaleko Malont smìrem na SV. Na výlet pùjdeme pìky, protoe tam není pøístupna cesta pro nae kola. Kolem kopcù jsou pole. Chtìli jsme se dozvìdìt více informací o vrích. Zajímalo nás, proè se tak jmenují. Informace jsme hledali na internetu a v encyklopediích o Novohradských horách, ale bohuel se nám nepodaøilo nic vypátrat. Jediné, co jsme zjistili je, e Husùv vrch se døíve jmenoval Trnkový vrch. Informace jsme vyèetli v PK mapách na OÚ Malonty. A tak jsme si øekli, e bychom si mohli sami vymyslet ke kopcùm povìst. Moc se nám nevedlo. Zde máme pro vás ukázku.
( I takto to mohlo být...aneb nae fantazie...) Jednoho dne k nám do Malont pøijel Jan Hus. Chtìl se porozhlédnout po okolí. Ubytoval se ve zdejím hostinci U Tøí veverek.kdy el na pokoj, potkal pùvabnou dívku. Mìla krásné dlouhé kudrnaté vlasy a k lýtkùm a jmenovala se Barbora. Hned se do ní zamiloval. Pozval ji na procházku na zdejí kopec. Kadí veèer se na stejném místì scházeli. Jednoho dne pøijel do mìsta Jan ika. I on se zamiloval do Barbory. Hned zaèal boj o krásnou dívku. V souboji zvítìzil ika, probodl ho meèem. I ika v souboji utrpìl váná zranìní. Cestou zpátky do mìsta musel pøejít pøes Trnkùv vrch. Jan podlehl zranìním. Od této doby jsou oba vrchy, kde sokové skonali, nazvaný podle jejich pøíjmení Husùv a ikùv vrch. Autorka textu : Lenka Beneová
Autoøi èlánku: Petr Èurda, Petra Outratová