Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku. Dotazníkové šetření

Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku Dotazníkové šetření Zpracovatel: AQE advisors, a. s., červen 2011

Obsah: 1. Úvod... 6 2. Cíl a metodika... 7 2.1. Metoda sběru dat... 7 2.2. Návrh dotazníku... 8 2.3. Výběr respondentů... 8 3. Profil respondentů... 10 4. Průzkum spokojenosti občanů... 11 5. Průzkum názorů představitelů města... 31 6. Průzkum názorů podnikatelských subjektů... 44 7. Průzkum názorů žáků a studentů... 55 8. Průzkum spokojenosti klientů magistrátu města... 62 9. Shrnutí... 66 9.1. Cílová skupina - občané a představitelé města... 66 9.2. Cílová skupina - podnikatelé... 69 9.3. Cílová skupina - žáci a studenti... 70 9.4. Cílová skupina klienti magistrátu... 71 10. Přílohy... 72 2

Seznam tabulek: Tabulka 1: Srovnání míry spokojenosti s ostatními městy... 14 Tabulka 2: Spokojenost s tématy dle věkových skupin... 16 Tabulka 3: Oblíbenost jednotlivých komunikačních kanálů... 17 Tabulka 4: Nejoblíbenější místa ve městě... 18 Tabulka 5: Trávení volného času dle věkových skupin... 20 Tabulka 6: Zlepšování péče o zeleň... 22 Tabulka 7: Spokojenost s kvalitou životního prostředí... 23 Tabulka 8: Bodové hodnocení spokojenosti s autobusy dle věku... 25 Tabulka 9: Bodové hodnocení spokojenosti s vlaky dle věku... 26 Tabulka 10: Bezpečnost ve městě dle věku... 27 Tabulka 11: Spokojenost s tématy... 34 Tabulka 12: Bodové hodnocení kvality životního prostředí... 38 Tabulka 13: Bodové hodnocení spokojenosti s autobusy dle skupin... 39 Tabulka 14: Bodové hodnocení spokojenosti s vlaky dle skupin... 40 Tabulka 15: Bezpečnost ve městě dle skupin... 41 Tabulka 16: Stav sportovišť... 55 Tabulka 17: Stav inventáře v okolí bydliště... 56 Tabulka 18: Spokojenost se stavem zelných ploch a parků v okolí bydliště... 57 Tabulka 19: Návrhy na zajištění nové vybavenosti... 58 Tabulka 20: Požadavky na eliminaci nepříznivých faktorů... 58 Tabulka 21: Požadavky na rekonstrukci/obnovu či rozšíření... 59 Tabulka 22: Doplnění problémových oblastí města... 61 Seznam grafů: Graf 1: Forma účasti v průzkumu... 8 Graf 2: Počty respondentů dle jednotlivých cílových skupin... 10 Graf 3: Struktura respondentů dle pohlaví... 11 Graf 4: Struktura respondentů dle věku... 11 Graf 5: Struktura respondentů dle ekonomické aktivity (počty respondentů)... 12 Graf 6: Poměr respondentů dle ekonomické aktivity a pohlaví... 12 Graf 7: Struktura respondentů dle ekonomické aktivity v %... 12 Graf 8: Celková spokojenost respondentů... 13 Graf 9: Celková spokojenost respondentů dle věkových skupin... 13 Graf 10: Pořadí hodnocení jednotlivých témat... 15 Graf 11: Průměrné bodové hodnocení dle věku respondentů... 15 Graf 12: Nejošklivější místa ve městě... 19 Graf 13: Trávení volného času... 20 Graf 14: Podíl občanů separujících odpad... 21 Graf 15: Důvody pro netřídění odpadu... 21 Graf 16: Netřídění odpadu dle věkových skupin... 21 Graf 17: Zlepšování péče o zeleň... 22 3

Graf 18: Bodové hodnocení témat životního prostředí... 23 Graf 19: Místo nejčastějšího výjezdu... 24 Graf 20: Důvody výjezdu... 24 Graf 21: Průměrné bodové hodnocení spokojenosti s autobusy... 25 Graf 22: Spokojenost s autobusy... 25 Graf 23: Průměrné bodové hodnocení spokojenosti s vlaky... 26 Graf 24: Průměrné bodové hodnocení spokojenosti s vlaky dle věku... 27 Graf 25: Průměrné bodové hodnocení bezpečnosti ve městě... 27 Graf 26: Hodnocení bezpečnosti ve městě dle věku... 28 Graf 27: Největší problémy města... 28 Graf 28: Největší problémy města kategorie jiné... 29 Graf 29: Podíl jednotlivých skupin respondentů v šetření... 31 Graf 30: Struktura respondentů dle věku... 31 Graf 31: Struktura respondentů dle věku a pohlaví... 32 Graf 32: Celkové vnímání města... 32 Graf 33: Průměrné hodnocení dle skupin respondentů... 33 Graf 34: Pořadí hodnocení sledovaných témat... 33 Graf 35: Oblíbená místa ve městě... 34 Graf 36: Nejhůře vnímaná místa ve městě... 35 Graf 37: Trávení volného času... 35 Graf 38: Střet s korupcí... 36 Graf 39: Střet s korupcí dle skupin... 36 Graf 40: Zlepšení péče o zeleň - srovnání... 37 Graf 41: Zlepšení péče o zeleň dle skupin představitelů města... 37 Graf 42: Bodové hodnocení kvality ŽP dle skupin představitelů města... 38 Graf 43: Průměrné bodové hodnocení spokojenosti s autobusy... 39 Graf 44: Průměrné bodové hodnocení spokojenosti s vlaky... 40 Graf 45: Průměrné bodové hodnocení bezpečnosti ve městě... 40 Graf 46: Největší problémy města... 41 Graf 47: Největší problémy města dle skupin... 42 Graf 48: Silné stránky města... 42 Graf 49: Doporučené oblasti pro změnu z pohledu zastupitelů... 43 Graf 50: Struktura respondentů podle právní formy... 44 Graf 51: Struktura respondentů podle velikosti (počtu zaměstnanců)... 45 Graf 52: Struktura respondentů podle oborů činnosti... 45 Graf 53: Územní diverzifikace podnikatelské činnosti... 46 Graf 54: Místní vymezení realizace tržeb a původu dodávek podnikatelských subjektů... 46 Graf 55: Průměrná měsíční mzda zaměstnanců (v Kč)... 47 Graf 56: Změny v počtu zaměstnanců... 47 Graf 57: Měli jste někdy problém s hledáním nových zaměstnanců?... 48 4

Graf 58: Přijali jste v posledních měsících do pracovního poměru nějaké absolventy?... 48 Graf 59: Hlavní důvody bránící nalezení vhodných zaměstnanců... 48 Graf 60: Využíváte pro obsazování nových míst uchazeče z úřadu práce?... 49 Graf 61: Hodnocení faktorů majících vliv na podnikání ve městě (prům. počet bodů)... 49 Graf 62: Oblasti doporučené městu ke zlepšení... 50 Graf 63: Hlavní kladné stránky ve vztahu k podnikání... 51 Graf 64: Sledujete národní/evropskou dotační politiku?... 51 Graf 65: Počet úspěšně realizovaných projektů s podporou EU či státu... 52 Graf 66: Spokojenost firem s jednotlivými oblastmi činnosti magistrátu... 53 Graf 67: Jaká činnost ze strany města by podpořila vaše podnikání?... 54 Graf 68: Spokojenost se stavem sportovišť... 56 Graf 69: Míra spokojenosti se stavem městského inventáře... 56 Graf 70: Míra spokojenosti se stavem zeleně v okolí bydliště respondentů... 57 Graf 71: Návrhy na změnu města v horizontu nadcházejícího desetiletí... 59 Graf 72: Výčet oblíbených míst... 60 Graf 73: Výčet neatraktivních prostranství města... 60 Graf 74: Spokojenost s vybranými aspekty fungování magistrátu... 62 Graf 75: Vyjádření zkušeností s jednotlivými odbory - celkem... 63 Graf 76: Vyjádření zkušeností s jednotlivými odbory... 63 Graf 77: Návrhy ke zlepšení činnosti MM... 64 5

1. Úvod V průběhu měsíce května 2011 byl v souvislosti s tvorbou Strategického plánu rozvoje statutárního města Frýdku-Místku proveden na území města anonymní průzkum kvality života občanů. V rámci tohoto průzkumu byly zjišťovány i názory a postoje představitelů města (tedy zastupitelů, úředníků magistrátu, pracovníků městských příspěvkových organizací a městských obchodních společností), dále pak názory žáků osmých a devátých tříd základních škol a studentů středních škol. Samostatný průzkum byl také proveden mezi podnikatelskými subjekty fungujícími na území města. V rámci této akce byla navíc zjišťována spokojenost občanů (klientů) s činností Magistrátu města. Dotazníkové šetření tvoří součást celkové analýzy prostředí ve Frýdku-Místku. Veškeré závěry vyplývající z analýzy budou použity výhradně ke statistickým účelům jako podklady pro zpracování strategického plánu rozvoje města. Smyslem průzkumu bylo zjištění názorů, připomínek a podnětů obyvatel Frýdku-Místku a zohlednění jejich postojů v budoucím rozvoji města ve formě konkrétních aktivit v klíčovém koncepčním dokumentu města. Cílem představitelů města je reflektovat potřeby a přání obyvatel za účelem tvorby příznivějších podmínek pro život s ohledem na místní podmínky, limity a zvyklosti. Celkově se průzkumu ke strategickému plánu zúčastnilo 980 osob a dalších 160 respondentů se vyjádřilo v dotazníkovém šetření spokojenosti klientů s činností magistrátu. Reprezentativní vzorek byl selektován dle věku, pohlaví a ekonomické aktivity, příp. dle zařazení do struktury města. 6

2. Cíl a metodika Cílem tohoto šetření bylo získání informací o spokojenosti občanů s kvalitou života ve městě Frýdku-Místku se zaměřením na hodnocení kvality veřejných služeb poskytovaných zejména magistrátem a příspěvkovými organizacemi města. Výsledek analýzy by měl sloužit jako vodítko pro postupy vedení města při odstraňování nedostatků a nespokojenosti obyvatel města, nebo alespoň při jejich snižování. Průzkum si kladl za cíl: získat co největší počet dat od občanů města poznat názory a vnímané nedostatky od lidí, kteří na území města žijí a primárně jeho dění vnímají poukázat na zájem vedení města o názory občanů a ochotu s nimi při budoucím vývoji města spolupracovat 2.1. METODA SBĚRU DAT Jako nejvhodnější metoda sběru dat bylo zvoleno statistické šetření formou dotazníku. Snahou bylo zpřístupnit tento dotazník co nejvyššímu počtu obyvatel, proto byly zvoleny tyto formy oslovení občanů a subjektů na území města: a) výzva ve Zpravodaji Rady města vč. přiloženého dotazníku pro občany b) telefonické oslovení podnikatelských subjektů c) emailová výzva v rámci magistrátu a směrem k příspěvkovým organizacím d) zveřejnění na webových stránkách města Byly osloveny všechny cílové skupiny dotčené připravovaným Strategickým plánem rozvoje, a to pěti samostatnými dotazníky 1, ze kterých byly identifikovány všechny referenční (cílové) vzorky. Obrázek 1: Cílové skupiny 1 Podoba všech dotazníků je uvedena v příloze. 7

Průzkum ve Frýdku-Místku probíhal od 2. 5. do 30. 5. 2011. Cílové skupiny měly možnost zapojení do průzkumu prostřednictvím: elektronického formuláře na webu města (e-dotazník) tištěného dotazníku (odevzdaného přes sběrný box v přízemí budov magistrátu) Podíl jednotlivých forem uvádí následující graf. Z něj vyplývá, že téměř 80 % odpovědí bylo získáno prostřednictvím elektronického formuláře. Graf 1: Forma účasti v průzkumu edotazník 79% sběrný box 21% 2.2. NÁVRH DOTAZNÍKU Dotazník byl sestaven tak, aby umožňoval určit míru spokojenosti občanů s úrovní kvality a bezpečnosti ve městě a získat od občanů cenné připomínky, poznámky a podněty k odstranění nedostatků při budoucím vývoji města. Struktura dotazníků byla následující: profil respondenta (občana) spokojenost se životem ve městě nejvhodnější způsob poskytování informací o dění ve městě témata týkající se otázky životního prostředí dostupnost města dopravní obslužnost identifikace nejzávažnějších problémů ve městě identifikace pocitu bezpečí občanů řada dalších dílčích indikátorů 2.3. VÝBĚR RESPONDENTŮ Cílovou skupinu dotazníkového šetření tvořili všichni obyvatelé města Frýdku-Místku bez rozdílu pohlaví, věku či zaměstnání. A to i přesto, že dle těchto kritérií byly následně jejich odpovědi posuzovány a roztříděny do skupin. Při volbě vhodných distribučních kanálů se hledělo především na to, aby byl dotazník zpřístupněn co nejvyššímu počtu obyvatel a aby byly možnosti jeho odevzdání co nejsnadnější. Vzhledem k formě sběru dat (neřízeným výběrem respondentů) nebylo možné zajistit vyvážení počtu respondentů z hlediska věku či pohlaví. Přesto zastoupení jednotlivých věkových skupin je, jak bude uvedeno dále, velmi vyvážené. 8

Pro zachování anonymity obyvatel byly dotazníky zpracovány bez uvedení jakýchkoliv osobních údajů. Respondenti vyplňovali dotazník vždy pomocí výběru z nabízených variant odpovědí, nebo bodovou stupnicí. Pro případ nepostižení všech problémových okruhů měli respondenti možnost vyjádřit svůj názor i prostřednictvím slovní formulace. 9

3. Profil respondentů Celkově se průzkumu zúčastnilo 980 osob a dalších 160 respondentů se vyjádřilo v dotazníkovém šetření spokojenosti klientů s činností magistrátu. Obecně doporučený reprezentativní vzorek respondentů u průzkumů na území o velikosti krajského města (100 tis. obyvatel a více) je obvykle účast 500 600 respondentů. V případě Frýdku-Místku byl tento doporučený počet překročen. Počty odpovědí respondentů jednotlivých cílových skupin uvádí následující graf. Graf 2: Počty respondentů dle jednotlivých cílových skupin počet respondent 500 455 400 300 239 200 100 130 91 47 19 0 občané města žáci a studenti úředníci podnikatelé ZZO zastupitelé Nejpočetnější cílovou skupinou byli občané města (46 %). Z celkového počtu 455 respondentů této skupiny bylo možno identifikovat necelých 6 %, které lze řadit mezi nerezidenty, tedy osoby, které do Frýdku-Místku dojíždí za prací, nebo zde byli v době šetření na návštěvě. Druhou nejpočetnější skupinou byla mladá generace, která teprve bude psát dějiny města. Šetření se zúčastnilo celkem 239 žáků 8. a 9. tříd základních škol a studentů středních škol (25 % respondentů). Průzkumu se zúčastnilo 130 úředníků magistrátu z toho 18 vedoucích pracovníků. Vzhledem k počtu příspěvkových organizací města bylo překvapující poměrně velké zapojení jejich zaměstnanců. Spolu se zástupci městských obchodních společností budou odpovědi těchto skupin vystupovat pod označení ZZO, tedy zaměstnanci zřizované a zakládané organizace. Především telefonickou formou dotazování bylo získáno 91 odpovědí od místních podnikatelů. Průzkumu se zúčastnilo 19 zastupitelů města, tzn. necelá polovina celkového počtu zastupitelů. 10

4. Průzkum spokojenosti občanů Tato sekce dotazníkového šetření si kladla za cíl zjistit spokojenost respondentů s životem ve Statutárním městě Frýdek-Místek. Dotazník obsahoval 20 otázek, ve kterých měli respondenti možnost vyjádřit svůj postoj k dění ve městě, možnostem volnočasového vyžití, ke kvalitě životního prostředí, zeleně, bezpečnosti či městské a meziměstské dopravě. Díky struktuře otázek, jež byly koncipovány na uzavřené, částečně uzavřené a otevřené, byla zabezpečena možnost plně projevit svoji míru spokojenosti, vyjádřit své názory a návrhy na zlepšení. V této kategorii dotazníkového šetření odpovědělo celkem 455 respondentů. Dotazované můžeme rozdělit do kategorií podle: pohlaví (muži, ženy) věku (do 18 let, 19-35 let, 36-50 let, 51-65 let, 66 let a více) ekonomické aktivity (zaměstnanec, podnikatel, student, nezaměstnaný, v domácnosti, důchodce) Graf 3: Struktura respondentů dle pohlaví 44% 56% muži ženy Z hlediska pohlaví byly v průzkumu více zastoupeny ženy. Co se týká věku, jednotlivé věkové skupiny byly zastoupeny rovnoměrně. Graf 4: Struktura respondentů dle věku 25% 26% 23% 19-35 let 35-50 let 51-65 let 26% 66 a více let 11

Otázka č. 4: Zaměstnanost respondentů Předchozí otázky identifikovaly věk, pohlaví a vztah respondenta k městu. Dotaz č. 4 šetří strukturu respondentů dle ekonomické aktivity. Nejvíce zastoupenými skupinami jsou zaměstnanci (51,4 %) a dále pak důchodci (33,5 %). Podíl ekonomicky činných a nečinných respondentů je přibližně stejný. Graf 5: Struktura respondentů dle ekonomické aktivity (počty respondentů) 129 120 106 100 80 60 40 20 0 66 87 8 12 3 7 13 2 0 muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena zaměstnanec důchodce student nezaměstnaný podnikatel v domácnosti 24 Graf 6: Poměr respondentů dle ekonomické aktivity a pohlaví 100% 87% 100% 80% 60% 40% 45% 55% 43% 57% 40% 60% 30% 70% 20% 0% muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena 13% 0% zaměstnanec důchodce student nezaměstnaný podnikatel v domácnosti Graf 7: Struktura respondentů dle ekonomické aktivity v % 33,5% 51,4% 4,4% 2,2% 3,3% 5,3% zaměstnanec důchodce student nezaměstnaný podnikatel v domácnosti 12

Otázka č. 5: Jak jste celkově spokojen(a) s městem, kde žijete/pracujete/jste na návštěvě? V této otázce měli respondenti vyjádřit svoji spokojenost s celkovou úrovní života ve statutárním městě Frýdek-Místek. Tato otázka nabízí souhrnný pohled na současnou spokojenost obyvatel. Graf 8: Celková spokojenost respondentů 10% 63% 5% velmi spokojen spíše spokojen spíše nespokojen 22% velmi nespokojen Graf 9: Celková spokojenost respondentů dle věkových skupin 70% 64% 66% 62% 59% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 23% 25% 21% 20% 17% 10% 6% 7% 7% 6% 5% 3% velmi spokojen spíše spokojen spíše nespokojen velmi nespokojen 19-35 let 35-50 let 51-65 let 66 a více let Mezi respondenty převládá spokojenost s kvalitou života ve městě (73 % kladných reakcí). Pro srovnání s jinými městy, kde byl podobný průzkum realizován, je hodnota spokojenosti občanů Frýdku-Místku spíše nižší (viz následující tabulka). 13

Tabulka 1: Srovnání míry spokojenosti s ostatními městy město počet obyvatel k 1. 1. 2010 spokojenost občanů Vizovice 4 661 96% Uherské Hradiště 25 551 92% Kopřivnice 23 044 90% Litoměřice 23 629 89% Hradec Králové 94 493 89% Chrudim 23 323 87% Vsetín 27 558 87% Říčany 13 450 86% Moravská Třebová 10 910 80% Modřice 4 421 78% Havířov 82 896 74% Frýdek - Místek 59 122 73% Hodonín 25 526 67% Tišnov 8 575 66% Most 67 518 66% Habartov 5 238 65% Moravský Krumlov 5 994 65% Procento spokojenosti občanů Frýdku-Místku ovšem přesahuje úroveň spokojenosti občanů s životními podmínkami v místě bydliště v rámci celorepublikového šetření (68 % spokojených respondentů v roce 2010) 2. Napříč všem věkovým skupinám při odpovědi na tuto otázku jednoznačně převažují hodnocení spíše spokojen. Touto známkou ohodnotilo celkovou míru spokojenosti s městem celkem 63 % respondentů. Jako druhá převažující odpověď bylo uvedeno hodnocení spíše nespokojen. Tuto možnost necelá čtvrtina dotazovaných (22 %). Důsledek této nespokojenosti je reakcí na přání po dalším rozvoji města, jeho urbanizaci, zefektivnění dopravy či možností volnočasových aktivit, které přispějí ke zvýšení celkové míry spokojenosti s životem ve Frýdku-Místku. Nejspokojenější skupinou jsou občané starší 65 let. 2 Průzkum realizovaný CVVM Sociologickým ústavem Akademie věd ČR Spokojenost s životními podmínkami v místě bydliště. Od roku 2004 svoji spokojenost deklarují cca 2/3 populace. 14

Otázka č. 6: Úroveň spokojenosti s vybranými tématy Tato část dotazníku byla věnovaná spokojenosti s úrovní občanské vybavenosti, bezpečnosti, poskytovanými službami, možnostmi sportovního či kulturního vyžití, jež město nabízí. Jednotlivé položky byly hodnoceny body v rozpětí od 1 (nízká úroveň) až do 5 (vysoká úroveň). Následující graf znázorňuje průměrné body, které udělovaly jednotlivé skupiny. Graf 10: Pořadí hodnocení jednotlivých témat 3,40 3,20 3,00 2,80 2,60 2,40 3,23 2,99 2,77 2,75 2,74 2,73 2,65 2,64 2,55 2,50 2,50 2,49 2,34 2,31 2,20 2,07 2,03 2,00 1,80 Výše uvedený graf vyobrazuje vyhodnocení výsledků v podobě průměrných známek napříč všem věkovým kategoriím. Témata jsou seřazena dle průměrného bodového hodnocení od nejvyššího po nejníže bodované. Občané města byli z hlediska rozsahu bodové škály ve svém hodnocení velmi kritičtí. Vyjma nadprůměrného hodnocení úrovně zdravotnických služeb a průměrného hodnocení práce technických služeb byla ostatní témata hodnocena podprůměrnými body. Průměrné bodové hodnocení v průzkumu činilo 2,58 bodu. Z tohoto lze hodnocené oblasti rozdělit na témata s větší či menší spokojeností. Dle tohoto přístupu jistě nejhůře dopadlo hodnocení kvality sportovišť, úrovně poskytovaných služeb ve městě, stav chodníků, dětských hřišť, úroveň střední škol i mateřských škol, možnosti parkování a stav komunikací. Naopak, vedle již zmíněných zdravotnických služeb a práce technických služeb, občané dobře hodnotili dostupnost sběrných míst, práci magistrátu města, úroveň a množství kulturních akcí, úroveň sociální péče, kvalitu základních škol i práci městské policie. Graf 11: Průměrné bodové hodnocení dle věku respondentů 19-35 let 2,85 36-50 let 2,70 51-65 let 2,47 66 a více let 2,31 2,00 2,20 2,40 2,60 2,80 3,00 Nejvíce spokojeni s tématy obsaženými v dotazníkovém šetření jsou lidé ve věkovém rozmezí 19 35 let s průměrnou známkou 2,85. Dále pak s desetinným odstupem následuje skupina lidí 15

ve věku 36 50 let. Naopak nejvíce kritickou skupinou respondentů byli lidé v důchodovém věku s průměrným hodnocením 2,3 bodu. Tabulka 2: Spokojenost s tématy dle věkových skupin 19-35 let 36-50 let 51-65 let 66 a více let ZŠ 3,29 ZŠ 3,25 zdravot. služby 3,18 zdravot. služby 3,46 zdravot. služby 3,17 zdravot. služby 3,11 Technické služby 2,91 Technické služby 3,22 Technické služby 3,09 sociální péče 2,86 magistrát 2,86 magistrát 2,70 sportoviště 3,01 SŠ 2,83 kulturní akce 2,74 sběrná místa 2,59 sběrná místa 2,97 kulturní akce 2,82 sběrná místa 2,72 Městská policie 2,50 Městská policie 2,96 sportoviště 2,81 sociální péče 2,65 sociální péče 2,48 MŠ 2,94 sběrná místa 2,80 chodníky 2,54 kulturní akce 2,46 kulturní akce 2,94 MŠ 2,76 dětská hřiště 2,43 chodníky 2,45 sociální péče 2,93 dětská hřiště 2,76 Městská policie 2,39 obslužné služby 2,37 SŠ 2,90 Technické služby 2,74 ZŠ 2,33 sportoviště 2,15 dětská hřiště 2,86 Městská policie 2,72 obslužné služby 2,32 komunikace 2,03 obslužné služby 2,78 magistrát 2,71 sportoviště 2,23 parkování 1,98 magistrát 2,74 obslužné služby 2,53 MŠ 2,14 dětská hřiště 1,89 chodníky 2,66 chodníky 2,34 SŠ 2,11 ZŠ 1,72 parkování 2,22 parkování 2,14 komunikace 2,07 SŠ 1,54 komunikace 2,09 komunikace 1,94 parkování 1,95 MŠ 1,39 16

Pro textové vyhodnocení spokojenosti s tématy byl vybrán za každou věkovou kategorii vzorek dvou nejhůře hodnocených a dvou nejlépe hodnocených témat. U respondentů ve věku od 19 do 35 let a od 36-50 let je nejlépe hodnocena úroveň základních škol a zdravotnických zařízení. Výsledek je dán jak kvalitou péče, úrovní poskytování vzdělání dětem s povinnou školní docházkou, dostatkem kvalitních základních škol a jejich moderní vybaveností. Kladné hodnocení zdravotní péče poukazuje na kvalifikované pracovníky v oboru zdravotnictví, dobrou dostupnost zdravotnických zařízení a také přijatelné čekací doby při ošetření pacientů. Respondenti ve skupině 51 65 let a 66 let a výše klasifikovali nejlépe, rovněž jako předchozí věkové skupiny, kvalitu poskytování zdravotní péče. Následující nejlépe hodnocené kritérium se týká technických služeb. Důvodem kladného hodnocení je úroveň funkčnosti veřejného osvětlení, nasvětlení přechodů pro chodce, stav městského mobiliáře a v neposlední řadě také úroveň úklidu města. Mezi nejhůře hodnocené položky patří shodně u respondentů od 19 do 35 let a od 36-50 let stav silničních komunikací a možnosti parkování. Pod položkou Komunikace respondenti hodnotili především provoz na silnici E462, jež vede z Českého Těšína směrem na Příbor či Ostravu a je vedena přímo skrz město. Tato magistrála je spádovou silnicí pro okolní obce a města pro dojezd do těchto městských aglomerací. Dalším nejméně ohodnoceným tématem je parkování. Toto hodnocení se týká rovněž frekventovaných míst, jakými jsou okolní místa výše uvedené magistrály, centrum a jeho okolí, sídliště Slezská atp. Respondenti ve věkové skupině 51 65 let uvedli na předposledním místě svoje negativní stanovisko týkající se stavu komunikací, na posledním místě pak možnosti parkování. Osoby ve věku 66 a více uvedly nespokojenost s úrovní MŠ a SŠ. Přestože město disponuje dostatečnou sítí MŠ, problém zřejmě spočívá v malé informovanosti o volných kapacitách. Nicméně hledá-li rodič MŠ pro svého potomka, preferuje školku v místě bydliště nebo po cestě do zaměstnání. Obvykle bývá komplikované řešit tuto potřebu dojížděním přes celé město. Otázka č. 7: Sledování dění ve městě Cílem této otázky je identifikace nejefektivnějšího komunikačního kanálu, který by co nejjednodušší cestou zabezpečil vhodnou komunikaci, výměnu názorů a informací mezi magistrátem a širokou veřejností. Dotazníkové šetření bylo tedy zacíleno na zjištění, které formy zveřejňování informací jsou obyvateli nejvíce upřednostňovány a jsou pro ně nejdostupnější. Respondenti měli na výběr z těchto skupin: - regionální zpravodajství TV - místní noviny (Zpravodaj RM) - úřední deska - veřejné zasedání ZM - Internet Tabulka 3: Oblíbenost jednotlivých komunikačních kanálů TV, rozhlas místní noviny úřední deska zasedání ZM internet nezajímá mě to 19-35 let 10% 53% 3% 0% 33% 2% 36-50 let 12% 43% 2% 2% 40% 0% 51-65 let 24% 43% 3% 1% 27% 1% 66 a více let 30% 51% 6% 0% 13% 1% 17

Z šetření vyplývá, že obyvatelé nejvíce preferují média, která jsou jim nejdostupnější a která mohou využívat jak z pohodlí svého domova, tak i mimo něj. Respondenti nejvíce preferují: - místní noviny (48 %), - 28 % využívá k dostupnosti informací Internet, - necelou jednu pětinu (19 %) tvoří diváci TV a posluchači rádia. Na posledních dvou místech se umístila úřední deska, která je o něco více využívána seniory, a osobní účast na zasedání ZM. Pouhé 1 % občanů se o dění ve městě nezajímá vůbec. Na základě vyhodnocení této otázky lze usoudit, že pro zabezpečení efektivní informovanosti obyvatel je nutné zachovat, anebo posílit první tři vyjmenovaná a nejvíce uváděná média, díky nimž se přes zmíněnou informovanost obyvatel podporuje také budování image města, poskytování přístupu k dění ve městě, k informacím o městě, jeho správních celcích, samosprávách a institucím. Vhodné nastavení tohoto komunikačního prostředí podněcuje a vytváří podmínky pro uplatnění nápadů a připomínek občanů a v neposlední řadě usiluje o maximální informovanost. Otázka č. 8: Nejoblíbenější místo ve městě Dotazníkové šetření obsahovalo otevřenou otázku, v níž mohli obyvatelé uvést, které z míst ve městě vnímají ze svého pohledu jako atraktivní či reprezentativní. Nejčastěji byly v tomto směru zmiňovány: - objekty kulturního vyžití 38 % (např. Frýdecký zámek, kino Vlast, Bazilika panny Marie) - objekty sportovního a volnočasového vyžití 14 % (cyklostezky, víceúč. sport hala, koupaliště Olešná, hřiště atp.) - městská zeleň a parky 16 % (park Petra Bezruče, B. Smetany, sady Svobody, park pod zámkem a městská zeleň obecně). Tato místa jsou shodně vysoce hodnocena napříč celkovým věkovým rozpětím respondentů. Mezi další oblíbená místa ve městě patří: - nákupní střediska (10 %) - historické jádro města (11 %) Tabulka 4: Nejoblíbenější místa ve městě skupina objekty kulturního vyžití objekty sport. / volnočas. vyžití městská zeleň a parky nákupní střediska školy zdrav. zařízení centrum města 19-35 let 27,6% 12,6% 29,9% 5,7% 3,4% 2,3% 17,4% 36-50 let 35,5% 12,1% 14,0% 5,6% 0,9% 13,1% 18,7% 51-65 let 54,3% 11,4% 5,7% 17,1% 4,3% 7,1% 0,0% nad 65 let 38,2% 22,1% 14,7% 13,2% 0,0% 11,8% 0,0% průměr 38,0% 14,2% 16,6% 9,6% 2,1% 8,7% 10,8% Z výše uvedené tabulky je patrné, že více než 2/3 respondentů (68,8 %) nejlépe hodnotí objekty kulturního, volnočasového a sportovního vyžití a vybavenost přilehlých parků a zeleně. Toto kladné hodnocení koresponduje se snahou magistrátu poskytnout obyvatelům možnosti provozování proaktivního stylu života vytvořením volnočasových zón, jakými jsou parky, volnočasové zóny, sportovní zóny, jež slouží široké veřejnosti, podmínky pro kulturní 18

vyžití pořádáním kulturních festivalů a různých celoměstských akcí, které ocení všechny věkové generace. S nepatrným odstupem bylo zmiňované také centrum města, čili Frýdecké a Místecké náměstí a jejich okolí. Z hodnocení vyplývá, že respondenti, zvláště pak mladší generace, oceňují úsilí magistrátu o zachování kulturního dědictví dalším generacím, a tím také zvyšování atraktivity města jak pro obyvatele, tak pro návštěvníky. Otázka č. 9: Neatraktivní místa ve městě Jako protihodnota k odpovědím v otázce č. 8 se respondentům nabízela také otázka, která se týkala určení budovy, místa nebo předmětu, jenž respondent vnímal jako největší šrám na vzhledu města. Graf 12: Nejošklivější místa ve městě 9% 7% 6% 25% konkrétní objekty chátrající budovy sídliště Slezská autobusové nádraží 10% budovy nákupních center 10% 21% hlavní třída herny 12% betonové plochy Nejčastěji byly zmiňovány konkrétní budovy, objekty nebo místa ve městě (sportovní hala, býv. kino Petra Bezruče, ul. Míru, Olešná, trhovci na třídě TGM, Slezan atd.), které v součtu nepřesáhly 5 % odpovědí. Z konkrétních míst, která byla zmíněna aspoň v 5 % případů, lze uvést: chátrající budovy v centru (Zámecké náměstí, býv. banka Moravia apod.) sídliště Slezská ústřední autobusové nádraží budovy nákupních center (Kaufland, Krym) hlavní třída (dopravní tepna města) množství heren ve městě betonové plochy (např. ul. Pionýrů, park u 6. ZŠ apod.) Častým problémem zmíněných lokalit nebo nemovitostí je vlastnické právo. Pokud přísluší vlastnictví soukromému subjektu, nemá město možnost sjednat nápravu nebo provést rekonstrukci. 19

Otázka č. 10: Trávení volného času Nejenom veřejné služby typu zdravotní, sociální péče či zajištění vzdělávání vytváří příznivé životní podmínky. Také možnost pestré nabídky volnočasových aktivit pro aktivní i pasivní relaxaci je významným artiklem atraktivního bydliště. Graf 13: Trávení volného času 18% 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% 16% 11% 10% 10% 9% 9% 8% 8% 3% 17% Zajímavým zjištěním průzkumu bylo víceméně rovnoměrné rozložení většiny nabízených možností pro trávení volného času. Významný přesah mělo vlastní sportování, které preferuje cca 16 % občanů. K nejoblíbenějším sportovním aktivitám místních patří jednoznačně cyklistika a turistika. Z dalších více frekventovaných sportů lze uvést: lyžování kopaná plavání fitness in-line bruslení volejbal badminton V kategorii jiné, která zahrnuje 17 % odpovědí, figurovaly v drtivé většině tyto aktivity: návštěva divadelních představení (přesto, že ve FM chybí stálá scéna) příroda a výlety do přírody zahradničení rodina četba Tabulka 5: Trávení volného času dle věkových skupin věková skupina vlastní sportování film, kino knihovna restaurace, kluby, bary koncerty výstavy sportovní akce vzdělávací akce plesy jiné 19-35 let 16% 13% 7% 18% 12% 3% 10% 6% 3% 12% 35-50 let 20% 11% 11% 11% 9% 6% 11% 4% 5% 13% 51-65 let 16% 10% 9% 7% 7% 11% 6% 13% 0% 21% 66 a více let 11% 7% 13% 4% 8% 15% 8% 9% 1% 23% 20

Otázka č. 11: Třídění odpadu U otázky třídění odpadu uvedla naprostá většina respondentů možnost ano, třídím (92,3 %). Ta část obyvatel, jež odpověděla na tuto otázku negativně, uvedla jako příčinu, nízkou dostupnost vybavení pro třídění odpadů. Pouze nepatrná část dotazovaných uvedla, že se jim odpad třídit nechce, anebo že nemají důvod. Graf 14: Podíl občanů separujících odpad třídí 92,3% netřídí 7,7% Graf 15: Důvody pro netřídění odpadu málo kontejnerů 56% nemám důvod 29% nechce se mi 15% Mezi tříděným odpadem převažují plasty (29 %), sklo a papír jsou na úrovni téměř 27 % a ostatní odpad (elektronika, baterie, léky atp.) tvoří cca 17 % podílu separovaného odpadu. Celkové hodnocení poukazuje na stoupající zájem o třídění odpadu. Tento trend podporuje také statutární město Frýdek-Místek, které uskutečňuje různé aktivity s tématikou ochrany životního prostředí a podporuje ekologické smýšlení občanů Následující graf znázorňuje dle věkových skupin respondenty, kteří uvedli, že odpad netřídí. Nejvíce zodpovědnými skupinami obyvatel je střední a starší generace. Graf 16: Netřídění odpadu dle věkových skupin 15,0% 12,2% 10,0% 5,0% 5,1% 5,4% 7,8% 0,0% netřídím 19-35 let 35-50 let 51-65 let 66 a více let 21

Otázka č. 12: Udržování zeleně Veřejná zeleň a městské parky jsou nedílnou součástí tváře města a jsou jeho důležitým prvkem. Zašlá zeleň, nebo nedostatek městského mobiliáře ubírají na atraktivitě města pro život obyvatel. Nevhodně zvolený nebo zastaralý městský mobiliář (lavičky, informační tabule, odpadkové koše, osvětlení atp.) může ničit pozitivní dojem v čistých a opravených městských částech. Podobně může také neupravená či nevhodně zvolená městská zeleň snižovat atraktivitu jinak dobře vybavené a čisté městské části. Vzhled těchto ploch by měl být vždy prováděn s citem k okolní zástavbě, prostorovým možnostem a plánované funkci osázeného prostoru. Tabulka 6: Zlepšování péče o zeleň určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne nevím 19 36 let 25% 45% 11% 5% 14% 36 50 let 25% 42% 18% 7% 8% 51 65 let 30% 40% 15% 9% 6% 66 a více let 38% 38% 10% 9% 4% průměr 28% 33% 15% 10% 14% Většina respondentů reaguje na zlepšování stavu zeleně a péče o ní. Zvelebení zeleně oproti minulým rokům shledává 61 % dotazovaných občanů, z toho vidí výrazné zlepšení 28 % z celkového počtu respondentů. Z věkových kategorií výrazné zlepšení pociťují lidé ve věku 66 let a více. Graf 17: Zlepšování péče o zeleň 50% 40% 30% 20% 10% 0% 19-36 36-50 51-65 66 a více určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne nevím Navzdory kladnému vnímání zlepšování péče o zeleň je potřeba vzít v úvahu i negativní pohled na tuto situaci. Celkem 24 % respondentů stav zeleně vnímá jako neměnící se či zhoršující se. Situace je dána také tím, že větší nespokojenost můžou projevovat ti občané, kteří bydlí v městských částech, jejichž zeleň a parkový inventář teprve čekají na svoji obnovu. 22

Otázka č. 13: Kvalita životního prostředí U otázky týkající se kvality životního prostředí, respondenti měli možnost vyjádřit se k jednotlivým částem bodovým hodnocením v rozpětí 1 5 s tím, že pět bodů znamená vysoká kvalita a jeden bod nízká kvalita. Jednotlivé podotázky řeší míru spokojenosti s kvalitou a péčí o zeleň a veřejná prostranství jak na úrovni celého města, tak také z pohledu lokalit, ve kterých mají respondenti své bydliště. Tabulka 7: Spokojenost s kvalitou životního prostředí skupina rozsah parků péče o veřejné plochy čistota u bydliště kvalita ovzduší míra hluku průměr za skupinu 19-35 let 2,99 2,97 2,82 2,16 2,46 2,68 35-50 let 2,90 2,78 2,58 1,95 2,20 2,48 51-65 let 3,32 2,93 2,84 2,05 2,12 2,65 66 a více let 2,86 2,93 2,72 2,17 2,37 2,61 průměr za téma 3,02 2,90 2,74 2,08 2,29 2,61 Nejlepšími průměrnými známkami byly ohodnocené otázky týkající se rozsahu parku, péče o veřejné plochy a s nepatrným odstupem otázka čistota u bydliště. Jednotlivé výsledky těchto kategorií se od sebe příliš neliší a lze konstatovat, že tyto výsledky jsou průměrné. Takovéto hodnocení reflektuje přání zlepšovat stav zeleně, veřejných ploch, čistoty a údržby města. Největší nespokojenost projevili respondenti s kvalitou ovzduší a s mírou hluku. Tyto dvě kategorie občané degradovali hluboko pod průměrnou známku. Špatný stav ovzduší je dán dopravním tahem vedoucím skrz město. Vysoká míra hluku je částečně sekundárním efektem dopravního tahu. Převážná míra hodnocení tohoto tématu je ale objektivní a záleží spíše na konkrétní městské části, kde respondent bydlí. Graf 18: Bodové hodnocení témat životního prostředí 3,30 3,10 2,90 2,70 2,50 2,30 2,10 1,90 1,70 rozsah parků péče o veř. plochy čistota u bydliště kvalita ovzduší míra hluku 19-35 let 35-50 let 51-65 let 66 a více let 23

Otázka č. 14: Místo nejčastějšího výjezdu mimo Frýdek-Místek Vhodná pracovní pozice, vzdělávání či rodinní příslušníci nemusí korespondovat s lokalitou místa bydliště. Vznikají tak potřeby občanů na dojíždění do okolních aglomerací či vzdálenějších destinací. Účel dojížďky reflektuje věk obyvatel a životní fázi, ve které se člověk nachází. Graf 19: Místo nejčastějšího výjezdu 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 64% 66% 36% 34% 50% 50% 41% 59% 19-35 let 35-50 let 51-65 let 66 a více let Ostrava Jiné Více než polovina obyvatel města nejčastěji dojíždí do nedaleké Ostravy (55 %), s výrazným odstupem pak občané uváděli jiná města. U každé věkové skupiny byl dále vybrán vzorek tří nejčetněji uváděných míst. 19 35 let: Brno, Olomouc, Frýdlant, 36 50 let: Frýdlant, Havířov, Paskov, 51 65 let: Frýdlant, Havířov, Frenštát 66 a více let: Český Těšín, Frýdlant, Havířov Otázka č. 15: Důvod nejčastějšího výjezdu S přibývajícím věkem se mění také důvody občanů pro vyjíždění mimo Frýdek-Místek. U věkových skupin nad 50 let občané nejčastěji vyjíždějí za svými příbuznými. Za prací mimo Frýdek-Místek dojíždí cca 13 % obyvatel, s největším zastoupením osob v produktivním věku. Graf 20: Důvody výjezdu 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% práce škola volný čas kultura rodina, jiné (sport) přátelé 19-35 let 35-50 let 51-65 let 66 a více let 24

Otázka č. 16: Spokojenost s autobusovou dopravou Také tato otázka, jakož i některé z předchozích, byla navržena jako uzavřená, s možností jednotlivé podotázky ohodnotit body ve škále 1 - nespokojen, 5 - velmi spokojen. Graf 21: Průměrné bodové hodnocení spokojenosti s autobusy 2,6 2,4 2,2 2,33 2,41 2,21 2,46 2,11 2,0 1,8 celkový pohled MHD dostupnost okolí dostupnost Ostravy dostupnost měst ČR Výsledky hodnocení autobusové dopravy jsou spíše překvapující. Respondenti přisuzují autobusové dopravě podprůměrné hodnocení. Přitom od března 2011 je, v rámci snahy o zlepšení stavu ovzduší, MHD ve Frýdku-Místku provozována zdarma. Byly posíleny spoje a došlo i k modernizaci vozoparku. Z průzkumu nejlépe vychází hodnocení spojení s Ostravou (průměrné hodnocení 2,5 bodu), nejhůře občané vnímají autobusové spojení s většími městy ČR (průměr 2,1 bodu). Přibližně 25 % respondentů uvedlo, že autobusovou dopravu nevyužívá. Rozdíly v míře spokojenosti jsou především spjaty s věkovým rozpětím respondentů. Nejvíce spokojeni jsou obyvatelé ve věkové skupině do 35 let. Tabulka 8: Bodové hodnocení spokojenosti s autobusy dle věku skupina celkový pohled MHD dostupnost okolí dostupnost Ostravy dostupnost měst ČR 19-35 let 2,7 2,6 2,5 2,8 2,3 35-50 let 2,2 2,2 2,1 2,4 2,1 51-65 let 2,3 2,4 2,1 2,4 2,0 66 a více let 2,1 2,5 2,0 2,2 2,0 Graf 22: Spokojenost s autobusy 2,9 2,7 2,5 2,3 2,1 1,9 celkový pohled MHD dostupnost okolí dostupnost Ostravy dostupnost měst ČR 19-35 let 35-50 let 51-65 let 66 a více let 25

Z hlediska jednotlivých podotázek byla nejníže hodnocena dostupnost okolních aglomerací a měst v ČR. Důsledek hodnocení nízké dostupnosti okolí spočívá především v intervalech dojezdů hromadné dopravy do těchto lokalit a v jejich návaznosti na přestupy. Tento problém je do jisté míry hůře ovlivnitelný z důvodu udržení rentability jednotlivých spojů, které provozují soukromé přepravní společnosti. Co se týče otázky dostupnosti měst v ČR, v širším kontextu můžeme říci, že znevýhodnění může spočívat v umístění Moravskoslezského kraje, který leží v periferní oblasti státu. Tato skutečnost není z časového hlediska dojezdu do ostatních, především velkých měst ovlivnitelná. Dalším neopomenutelným hlediskem je absence soustředění dopravních cest a tahů (dopravní uzly), které jsou lokalizovány spíše do krajských měst. Otázka č. 17: Spokojenost s osobní vlakovou přepravou Také tato otázka je taktéž navržena jako uzavřená s možností jednotlivé podotázky ohodnotit body ve škále 1 - nespokojen, 5 - velmi spokojen. Obecně dopadla vlaková doprava mnohem hůře než doprava autobusová. Vlakovou dopravu navíc nevyužívá 33 % respondentů. Graf 23: Průměrné bodové hodnocení spokojenosti s vlaky 2,4 2,3 2,2 2,1 2,0 1,9 1,8 1,7 1,6 2,06 celkový pohled 1,99 dostupnost okolí 2,33 dostupnost Ostravy Podobně jako u předchozí otázky jsou rozdíly v míře spokojenosti především spjaty s věkovými kategoriemi. Nejvíce spokojení jsou obyvatelé ve věkové skupině do 35 let, ale také osoby nad 65 let. Koncepce přepravní obslužnosti je pro ně všeobecně uspokojivá a převyšuje míru spokojenosti ostatních věkových skupin. 1,86 dostupnost měst ČR Tabulka 9: Bodové hodnocení spokojenosti s vlaky dle věku skupina celkový pohled dostupnost okolí dostupnost Ostravy dostupnost měst ČR 19-35 let 2,2 2,2 2,6 2,0 35-50 let 1,9 1,7 2,1 1,6 51-65 let 1,8 2,0 2,2 1,7 66 a více let 2,3 2,1 2,5 2,2 Hodnocení u ostatních věkových skupin je velmi podobné. V širším měřítku je nutné vzít v úvahu poměrně nižší míru bodového hodnocení tohoto druhu dopravy než u předchozí otázky, kdy jsou jednotlivá hodnocení v průměru nižší o třetinu až polovinu bodu. Na základě této nesrovnalosti by mohla být vznesena potřeba přehodnotit návaznost železničních a autobusových spojů a jejich příjezdové intervaly. 26

Graf 24: Průměrné bodové hodnocení spokojenosti s vlaky dle věku 2,7 2,5 2,3 2,1 1,9 1,7 1,5 1,3 celkový pohled dostupnost okolí dostupnost Ostravy dostupnost měst ČR 19-35 let 35-50 let 51-65 let 66 a více let Otázka č. 18: Bezpečnost ve městě Toto hodnocení je výstupem z exaktního šetření pocitu bezpečnosti obyvatel města. Hlavním cílem otázky je zjištění míry znepokojení obyvatel s kriminalitou v kontextu emocionální roviny, dle věkových skupin, které strach z kriminality postihuje nejvíce. Bodové hodnocení 1 znamená úplné bezpečno, 5 naopak vysoké nebezpečno v oblasti. Graf 25: Průměrné bodové hodnocení bezpečnosti ve městě 3,5 3 2,5 2,77 2,40 3,00 2,26 2,39 2 1,5 1 ponechat otevřené okno jít po ulici ve dne jít po ulici v noci nechat dítě jít samotné ze školy nechat dítě samotné na sportovišti Občané Frýdku-Místku se obecně ve dne a za běžných situací cítí spíše bezpečně. Opatrnější ve svých postojích byli v případě dohledu nad svým potomstvem nebo v případě ponechání otevřeného okna. Vyšší míru nebezpečí cítí při chůzi nočním městem. Tabulka 10: Bezpečnost ve městě dle věku skupina ponechat otevřené okno jít po ulici ve dne Nebojím se jít po ulici v noci nechat dítě jít samotné ze školy nechat dítě samotné na sportovišti 19-35 let 2,4 2,1 2,8 2,5 2,5 35-50 let 2,8 2,6 3,1 2,7 2,8 51-65 let 3,0 2,4 2,9 2,1 2,3 66 a více let 2,9 2,5 3,1 1,8 1,9 27

Napřič věkovým skupinám obyvatelé nejcitlivěji hodnotí pohyb po městě ve večerních hodinách. Všeobecně je tato míra znepokojení doprovázená obavou z okradení a fyzického útoku. Obyvatelé toto riziko poškození pociťují v největší míře, a to bez rozdílu věku, profese či pohlaví. Výraznější rozdíl v této kategorii lze vysledovat u obyvatel starších 66 let, kteří u dvou podotázek týkajících se obav o děti bez dozoru, vyjádřili menší míru nebezpečí. Tyto podotázky byly určeny spíše rodičům malých dětí a dorostenců, než prarodičům, nicméně vnímání menší míry rizika je u této věkové kategorie spíše překvapující. Graf 26: Hodnocení bezpečnosti ve městě dle věku 3,3 2,8 2,3 1,8 1,3 ponechat otevřené okno jít po ulici ve dne jít po ulici v noci nechat dítě jít samotné ze školy nechat dítě samotné na sportovišti (1=bezpečno, 5= nebezpečno) 19-35 let 35-50 let 51-65 let 66 a více let Další vysoce pociťovaná míra rizika se týká nezabezpečeného obydlí - bod otevřené okno. Tento výsledek je ale velmi obecný. Je dán skutečností, že jinou míru bezpečí pociťují obyvatelé žijící v přízemí, kde je riziko vloupání vyšší než u obyvatel žijících ve vyšších patrech. Otázka č. 19: Největší problémy města Anketa spokojenosti občanů s kvalitou života ve městě slouží jako zdroj námětů a inspirace pro identifikaci problematických faktorů, které je třeba řešit. Klíčovým prvkem ankety bylo tedy zmapování nejhorších problémů vnímaných občany. Respondenti měli možnost vybrat tři z nabízených pěti témat nebo doplnit téma další. Graf 27: Největší problémy města 25% 20% 15% 10% 5% 0% 22% 21% pracovní příležitosti kriminalita 18% nebezp. dopravní úseky 12% absence podnikatelů v centru 10% 10% málo možností pro volný čas jiné 6% obchody, služby 28

Největší problém občané (22 % respondentů) spatřují v nízké nabídce pracovního uplatnění. Problémem města je míra nezaměstnanosti, na kterou se váže i částečný odliv obyvatel do okolních měst, kde mají vyšší šanci najít pracovní uplatnění. Druhou nejcitelnější oblastí je zvýšený výskyt kriminality a vandalismu (21 % respondentů). Tento problém je způsoben vyšším výskytem vrstvy sociálně slabších občanů, ke kterým se váže i jejich koncentrace na veřejných prostranstvích, kde způsobují znečištění veřejných ploch odpadky a obtěžují okolí. Třetí největší problém města byl shledán v existenci nebezpečných dopravních úseků. Cca desetina občanů uvedla v této otázce další problémové oblasti města kategorie jiné. Jejich agregovaný přehled uvádí následující graf. Graf 28: Největší problémy města kategorie jiné 10% 8% 8% 4% automobilová doprava nepřizpůsobiví občané 34% čistota města kvalita ozvduší nedostatek kulturních akcí 10% 12% 14% absence cyklostezek řešení sídliště Slezská vedení města Více než třetina se týká hustoty automobilové dopravy a průtahu městem. Dalším problémem města jsou dle občanů bezdomovci, čistota města mimo centrum, kvalita ovzduší atd. Často zmiňovaným problémem bylo sídliště Slezská (neřešení stavu, špatné autobusové spojení, dětská hřiště). 29

Otázka č. 20: Co by se ve městě mělo rozhodně změnit V souladu se strukturou odpovědí uvedených v dotazníku, lze hodnotit prostředí pro život občanů města jako příznivé. Existují oblasti, kde ovšem jednotlivé skupiny občanů pálí. Vyhodnocení poslední otázky odpovídá zjištěným nedostatkům v otázkách předcházejících. Výzvy ke změně či nápravě směřovaly do těchto oblastí (pořadí dle četnosti odpovědí): automobilová doprava (eliminace dopravy, zbudování obchvatu, parkování, kruhové objezdy např. u magistrátu, bezpečné přechody pro chodce a cyklisty) autobusová doprava (budova nádraží, frekvence spojů, návaznost na vlaky, autobusové zastávky, elektronické informační tabule) opravy komunikací a chodníků kriminalita, vandalismus (nepřizpůsobiví občané = obtěžování opilci a bezdomovci, herny, pochůzky městské policie v nočních hodinách) rozvoj obchodu a služeb (eliminace počtu trhovců s nekvalitním zbožím, nákupní centra mimo střed města, chybějící služby) rozvoj klidových zón a městské zeleně rozvoj infrastruktury pro volný čas (přehrada Olešná, ceny vstupného do bazénů) zvyšování počtu kulturních akcí rekonstrukce a opravy objektů (Zámecké nám., Český dům, vjezd na sídliště Hájek, most u VSH apod.) čistota města (bezdomovci, odpadkové koše, ovzduší) budování cyklostezek výstavba obecních (sociálních) bytů investice do školství (zejm. MŠ a SŠ) 30

5. Průzkum názorů představitelů města Dotazníkové šetření bylo zaměřeno také na cílovou skupinu představitelů města. První otázky sloužili pouze k identifikaci struktury respondentů dle jejich věku, pohlaví a postavení ve struktuře města. Otázka č. 1-3: Složení respondentů Průzkumu se zúčastnilo celkem 195 respondentů, z toho bylo 130 úředníků magistrátu (112 referentů a 18 vedoucích), 47 respondentů bylo pracovníky příspěvkových organizací města nebo pracovníky městských společností 3. Průzkumu se zúčastnilo také 19 zastupitelů města. Graf 29: Podíl jednotlivých skupin respondentů v šetření 24% 10% 9% 57% Největší podíl respondentů (45 %) pocházelo z věkové skupiny 35 50 let. Nejslabší skupinu tvořili osoby starší 65 let, což je logické s ohledem na pracovní zařazení respondentů ve struktuře města. Graf 30: Struktura respondentů dle věku 45% 19-35 let 35-50 let 51-65 let 31% 1% 23% 66 a více let Velkou převahu v průzkumu mezi představiteli města měly ženy (cca 75 %). Je to dáno převahou žen v úřednické profesi. Muži měli převahu mezi zastupiteli (74 % mužů). 3 Pod označení ZZO (=zřizované a zakládané organizace) budou zahrnuty pracovníci městských příspěvkových organizací a městských obchodních společností. 31

Graf 31: Struktura respondentů dle věku a pohlaví 70 60 50 40 30 20 10 0 15 45 23 65 9 36 1 1 muž žena muž žena muž žena muž žena 19-35 let 35-50 let 51-65 let 66 a více let Otázka č. 4: Celkové vnímání města K této otázce měli respondenti vyjádřit svoji spokojenost s celkovou úrovní života ve městě Frýdku-Místku. Mezi respondenty převládá pozitivní vnímání města jako místa pro život, výchovu dětí, práci, zábavu, prožití stáří (90 % kladných reakcí). Obdobně pojatá otázka v dotazníku pro občany dosáhla hodnoty 73 % spokojenosti. Graf 32: Celkové vnímání města velmi pozitivně 72% spíše pozitivně 18% spíše negativně 9% velmi negativně 1% Přibližně 10 % respondentů projevilo spíše negativní názor. V rámci zastoupených skupin respondentů lze konstatovat, že více negativní je skupina pracovníků ZZO (17 % kritického postoje). Naopak vedení města volilo negativní hodnocení pouze v 5 % případů. V hodnocení města byly také více kritičtí muži (13 % z nich) oproti ženám (9 %). Z hlediska věkového zastoupení vyjádřilo negativní postoj 13 % osob mladších 35 let. 32

Otázka č. 5: Úroveň spokojenosti s vybranými tématy V této části dotazníku představitelé města taktéž vyjadřovali spokojenost s úrovní občanské vybavenosti a poskytovanými službami, jež město nabízí. Jednotlivé položky byly hodnoceny body v rozpětí od 1 (nízká úroveň) až do 5 (vysoká úroveň). Následující graf znázorňuje průměrné body, které udělovaly jednotlivé skupiny. Graf 33: Průměrné hodnocení dle skupin respondentů 3,50 3,30 3,26 3,10 3,06 3,03 3,05 2,90 úředníci vedoucí úředníci zastupitelé ZZO Nejoptimističtější a nejspokojenější skupinou je dle výsledku, stejně jako v předchozí otázce, zastupitelský sbor (průměrná známka 3,26). Ostatní skupiny mají v průměru totožné hodnocení. Následující graf prezentuje výsledky hodnocení sledovaných témat v pořadí od nejlepšího bodového zisku. Průměrných a podprůměrných hodnot dosahuje vnímání činnosti městské policie, stav sportovišť, úroveň obslužných služeb, stav chodníků a komunikací, nedostatek parkovacích míst. Nadprůměrně jsou hodnoceny školy, kulturní akce, sociální a zdravotní služby. Na čelní příčky se v porovnání s názory občanů dostalo pozitivní hodnocení magistrátu. Toto sebehodnocení pracovníků města ovšem může být podjaté. Graf 34: Pořadí hodnocení sledovaných témat 3,60 3,40 3,52 3,34 3,28 3,27 3,27 3,24 3,22 3,19 3,17 3,20 3,10 3,08 3,07 3,00 2,80 2,72 2,68 2,60 2,40 2,38 2,20 Následující tabulka uvádí vyhodnocení výsledků v podobě průměrných známek za jednotlivé skupiny. Témata jsou seřazena dle průměrného bodového hodnocení od nejvyššího po nejnižší. 33

Tabulka 11: Spokojenost s tématy úředníci vedoucí úředníci zastupitelé ZZO ZŠ 3,49 dětská hřiště 3,44 ZŠ 3,53 ZŠ 3,77 zdravot. služby 3,43 sběrná místa 3,44 SŠ 3,53 kulturní akce 3,66 vstřícnost magistrátu 3,38 vstřícnost magistrátu 3,39 obslužné služby 3,47 SŠ 3,60 SŠ 3,33 sociální péče 3,33 kulturní akce 3,42 zdravot. služby 3,28 sociální péče 3,27 Měst. policie 3,33 zdravot. služby 3,37 dětská hřiště 3,17 MŠ 3,21 ZŠ 3,28 sociální péče 3,32 sociální péče 3,15 sportoviště 3,17 sportoviště 3,22 MŠ 3,32 sběrná místa 3,15 Měst. policie 3,16 zdravot. služby 3,06 vstřícnost magistrátu 3,32 MŠ 3,09 kulturní akce 3,15 MŠ 3,06 parkování 3,21 obslužné služby 3,04 dětská hřiště 3,10 SŠ 2,89 sběrná místa 3,21 sportoviště 2,94 sběrná místa 3,06 kulturní akce 2,83 Měst. policie 3,05 vstřícnost magistrátu 2,87 obslužné služby 2,95 obslužné služby 2,83 sportoviště 3,05 parkování 2,79 chodníky 2,50 chodníky 2,78 dětská hřiště 3,05 Měst. policie 2,77 parkování 2,39 parkování 2,33 komunikace 3,05 chodníky 2,53 komunikace 2,25 komunikace 2,28 chodníky 3,05 komunikace 1,96 Téměř shodné pořadí u všech skupin se vyskytuje u posledních 3 nejhůře bodovaných témat. Jde o stav komunikací a chodníků, a horší možnosti parkování. Činnost městské policie nadprůměrně hodnotí všechny skupiny vyjma pracovníků ZZO. Obdobný výsledek zaznamenalo víceméně sebekritické téma vstřícnost magistrátu. Otázka č. 6: Nejoblíbenější místo ve městě Dotazníkové šetření obsahovalo otevřenou otázku, ve které mohli obyvatelé uvést, které z míst ve městě vnímají ze svého pohledu jako atraktivní či reprezentativní. Ze zjištěných možností bylo vytvořeno 7 skupin s vysokou četnosti odpovědí pro jednotlivé objekty a místa. K nejhezčím místům ve Frýdku-Místku byly řazeny objekty, které prošly rekonstrukcí a stávají se nyní chloubami města. Zejména byla oceněna zeleň a parky (pod zámkem, B. Smetany), velmi pozitivně je hodnoceno centrum města (Zámecké nám., Frýdecké nám.). Již s odstupem byl jmenován místní zámek a jeho okolí, bazilika panny Marie, ulice 8. pluku, cyklostezky (zejména kolem Olešné) a také budova ZUŠ. Graf 35: Oblíbená místa ve městě 9% 10% 7% 4% 3% zrekonstruované parky obě hlavní náměstí 36% zámek a okolí Bazilika panny Marie ulice 8. pluku cyklostezky 31% budova ZUŠ 34

Otázka č. 7: Nejošklivější místa ve městě Nejhůře hodnocené objekty ve městě u představitelů města se nijak zásadně neliší od názoru občanů. Ve svých odpovědích, ale byli představitelé města konkrétnější. Nejčastěji jsou zmiňovány konkrétní budovy či ulice (Český dům, Krym, ul. Masarykova či TGM, dům na ulici Hluboká), dům č. 52 na Zámeckém náměstí získal samostatně cca 17 % reakcí. Taktéž to bylo u ulice Míru a sídliště Slezská. Opět byly jmenovány budovy autobusového nádraží a obchodních center (zejména Kaufland). Negativně je vnímán také průtah městem a oproti občanům pak představitelé města jmenovali objekt polikliniky. Graf 36: Nejhůře vnímaná místa ve městě 9% 7% 22% konkrétní objekty a ulice budova č. 52 (Zámecké nám.) ul. Míru 9% sídliště Slezská 11% 17% autobusové nádraží budovy nákupních center 12% 13% hlavní třída (průtah) poliklinika Otázka č. 8: Trávení volného času Detailnější analýza odpovědí na tuto otázku postrádá význam. Není třeba rozebírat, kterou aktivitu ve volném čase preferují politici a kterou úředníci. Proto jsou výsledky za tuto otázku hodnoceny dohromady za všechny skupiny. Graf 37: Trávení volného času 30% 25% 26% 20% 15% 10% 5% 15% 14% 11% 9% 8% 7% 7% 3% 13% 0% 35

V porovnání s výsledky hodnocení stejné otázky u občanů města dospějeme k závěru, že preference představitelů města z hlediska trávení volného času se nijak neliší od běžných občanů. Občané jen více preferují koncerty před sportovními akcemi. U občanů města jsou rozdíly mezi jednotlivými aktivitami menší (většina kolem 10 %, vlastní sporty provozuje 16 % občanů, jiné volnočasové aktivity uvedlo 17 % občanů). Mezi hlavní druhy individuálních sportů patří i u představitelů města cykloturistika, zimní sporty, plavání, ale také převážně ženské pohybové aktivity (aerobik, zumba, tanec). V kategorii jiné opět převládala rodina a děti, zahradničení, cestování a divadlo. Otázka č. 9: Korupce Tato otázka byla zařazena do průzkumu za účelem orientačního zjištění závažnosti problému na magistrátu města. Jde totiž o závažný problém, který má dopad na všechny sféry společenského života (ekonomika, nálady ve společnosti, rezistence či bojkot občanů vůči normám a nařízením apod.). Dotaz byl tedy položen takto: Setkal(a) jste se v rámci svého zaměstnání s korupcí? Graf 38: Střet s korupcí ano 19% ne 81% Je třeba upozornit na skutečnost, že vzhledem k formulaci dotazu nelze vyvozovat závěry v tom smyslu, že 19 % městské reprezentace přijalo úplatek. Jde pouze o konstatování, že tito zaměstnanci byli terčem pokusu o podplacení, nebo se o korupci doslechli. Bude tedy na zvážení vedení města, jestli a jaká opatření příjme na eliminaci tohoto problému. Graf 39: Střet s korupcí dle skupin 100% 80% 60% 40% 20% 0% 14% 86% 6% 94% 42% 58% 25% ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE úředníci vedoucí úředníci zastupitelé ZZO 75% V tomto grafu se potvrzuje obecný fakt, že větší riziko korupce je spojeno s vyšším postavením a rozsahem pravomocí. 36

Otázka č. 10: Péče o zeleň Většina respondentů se domnívá, že se stav péče o zeleň za poslední dva roky zlepšil. Zlepšení shledává 73 % městských reprezentantů, z toho 31 % si myslí, že se stav zlepšil výrazně. Téhož názoru je 61 % občanů (28 % rozhodně). Graf 40: Zlepšení péče o zeleň - srovnání představitelé města určitě ano 31% občané určitě ano 28% spíše ano 42% nevím 14% spíše ne 10% určitě ne 3% spíše ano 33% nevím 14% určitě ne 10% spíše ne 15% Následující graf prezentuje výsledky respondentů dle jednotlivých skupin představitelů města. Graf 41: Zlepšení péče o zeleň dle skupin představitelů města 60% 40% 20% 0% úředníci vedoucí úředníci zastupitelé ZZO určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne nevím Vyšší negativní hodnocení se objevuje u vedoucích pracovníků, kdy zápornou odpověď poskytlo 24 % těchto pracovníků. Celkově nejspokojenější v této otázce jsou zastupitelé města (79 %). 37

rozsah parků péče o veř. plochy čistota u bydliště kvalita ovzduší rozsah parků péče o veř. plochy čistota u bydliště kvalita ovzduší rozsah parků péče o veř. plochy čistota u bydliště kvalita ovzduší rozsah parků péče o veř. plochy čistota u bydliště kvalita ovzduší Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku Dotazníkové šetření Otázka č. 11: Kvalita životního prostředí Respondenti měli možnost vyjádřit se k jednotlivým částem otázky bodovým hodnocením v rozpětí 1 5 s tím, že pět bodů znamená vysoká kvalita/míra a jeden bod nízká kvalita/míra. Jednotlivé podotázky řeší míru spokojenosti s kvalitou a péčí o zeleň a veřejná prostranství jak celoměstsky, tak také z pohledu lokalit, ve kterých mají respondenti své bydliště. Tabulka 12: Bodové hodnocení kvality životního prostředí skupina rozsah parků péče o veř. plochy čistota u bydliště kvalita ovzduší míra hluku průměr za skupinu úředníci 2,93 2,88 2,51 1,91 2,08 2,46 vedoucí úředníci 3,44 3,06 2,94 1,89 2,33 2,73 zastupitelé 3,47 3,00 3,00 2,84 2,68 3,00 ZZO 3,23 2,94 2,85 2,32 2,11 2,69 průměr za téma 3,27 2,97 2,83 2,24 2,30 2,72 Nejlépe ohodnocené otázky se týkají kvality a péče o zeleň a veřejná prostranství (viz rozsah parků, péče o veřejné plochy). Poměrně dobře byla také hodnocena čistota okolí v místě bydliště. Bodové hodnocení se jednotlivých skupin příliš neliší. V této otázce byl kritičtější spíše úřednický aparát, naopak více bodů udělovala politická reprezentace. Nejhůře, stejně jako u občanů, vyšlo hodnocení kvality ovzduší. Graf 42: Bodové hodnocení kvality ŽP dle skupin představitelů města 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 úředníci vedoucí úředníci zastupitelé ZZO 38

Otázka č. 12: Spokojenost s autobusovou dopravou Také tato otázka, jakož i některé z předchozích, byla navržena jako uzavřená, s možností jednotlivé podotázky ohodnotit body ve škále 1 - nespokojen, 5 - velmi spokojen. Graf 43: Průměrné bodové hodnocení spokojenosti s autobusy 2,90 2,70 2,50 2,30 2,28 2,28 2,34 2,60 2,50 2,10 1,90 1,70 1,50 celkový pohled MHD dostupnost okolí dostupnost Ostravy dostupnost měst ČR Respondenti přisuzují autobusové dopravě podprůměrné hodnocení. Představitelé města jsou se svým hodnocením celkového pohledu na autobusovou dopravu a zejména MHD méně spokojeni, než samotní občané. Představitelé naopak lépe než občané hodnotí dostupnost Ostravy a jiných měst v rámci ČR. Necelých 45 % respondentů uvedlo, že autobusovou dopravu nevyužívá (u občanů tato hodnota činila 25 %). Tabulka 13: Bodové hodnocení spokojenosti s autobusy dle skupin celkový pohled MHD dostupnost okolí dostupnost Ostravy dostupnost měst ČR průměr za skupinu úředníci 2,39 2,42 2,26 2,55 2,29 2,38 vedoucí úředníci 2,33 2,28 2,28 2,61 2,44 2,39 zastupitelé 2,16 2,16 2,42 2,53 2,63 2,38 ZZO 2,23 2,28 2,40 2,70 2,64 2,45 průměr za otázku 2,28 2,28 2,34 2,60 2,50 2,40 Otázka č. 13: Spokojenost s osobní vlakovou přepravou Také tato otázka je navržena jako uzavřená, s možností jednotlivé podotázky ohodnotit body ve škále 1 - nespokojen, 5 - velmi spokojen. Obecně dopadla vlaková doprava mnohem hůře než doprava autobusová. Vlakovou dopravu navíc nevyužívá téměř 49 % respondentů (u občanů to bylo 33 %). Přestože bodové hodnocení představitelů města je v průměru o 2 desetiny vyšší, než u občanů města, hodnocení úrovně vlakové dopravy je nízké. Nejlépe je hodnoceno spojení s Ostravou. 39

Graf 44: Průměrné bodové hodnocení spokojenosti s vlaky 2,50 2,44 2,30 2,15 2,18 2,20 2,10 1,90 1,70 1,50 celkový pohled dostupnost okolí dostupnost Ostravy dostupnost měst ČR Nejvíce nespokojení jsou úředníci a zástupci ZZO (1,85 bodu). Tabulka 14: Bodové hodnocení spokojenosti s vlaky dle skupin celkový pohled dostupnost okolí dostupnost Ostravy dostupnost měst ČR průměr za skupinu úředníci 1,81 1,79 2,05 1,79 1,86 vedoucí úředníci 2,50 2,56 3,06 2,50 2,65 zastupitelé 2,63 2,63 2,63 2,58 2,62 ZZO 1,66 1,74 2,02 1,94 1,84 průměr za otázku 2,15 2,18 2,44 2,20 2,24 Otázka č. 14: Bezpečnost ve městě Cílem otázky bylo zjištění míry znepokojení obyvatel s kriminalitou v kontextu emocionální roviny skupin, které strach z kriminality postihuje. Bodové hodnocení 1 znamená úplné bezpečno, 5 naopak vysoké nebezpečno v oblasti. Graf 45: Průměrné bodové hodnocení bezpečnosti ve městě 3,00 2,80 2,60 2,75 2,80 2,56 2,70 2,40 2,30 2,20 2,00 nechat otevřené okno ulice ve dne chodit v noci po ulicích nechat jít dítě samo ze školy nechat dítě na sportovišti bez dozoru Hodnocení bezpečnosti pohybu po ulicích města (ve dne i v noci) vychází lépe, než hodnotili občané. Naopak více obav mají představitelé města zjevně spíše o své děti. Toto hodnocení vychází o 3 desetiny bodu hůře, než uváděli občané. Celkově se respondenti ve Frýdku-Místku cítí spíše bezpečně, nicméně jedná se o hraniční hodnoty. 40

Tabulka 15: Bezpečnost ve městě dle skupin skupina nechat otevřené okno ulice ve dne chodit v noci po ulicích nechat jít dítě samo ze školy nechat dítě na sportovišti bez dozoru průměr za skupinu úředníci 2,64 2,34 2,94 2,46 2,63 2,60 vedoucí úředníci 2,94 2,33 2,78 2,67 2,72 2,69 zastupitelé 2,74 2,00 2,63 2,47 2,89 2,55 ZZO 2,68 2,53 2,85 2,64 2,55 2,65 průměr za otázku 2,75 2,30 2,80 2,56 2,70 2,62 Otázka č. 15: Největší problémy města Respondenti měli u této otázky možnost vybrat tři z pěti nabízených témat, nebo doplnit téma další. Největší problém představitelé města (25 %) spatřují v nízké nabídce pracovního uplatnění. Graf 46: Největší problémy města 30% 25% 25% 20% 21% 16% 15% 12% 12% 10% 8% 7% 5% 0% pracovní příležitosti nebezp. podnikatelé v dopravní úseky centru kriminalita možnostivolný čas jiné obchody, služby Druhou nejcitelnější oblastí je výskyt nebezpečných dopravních úseků (21 % respondentů). Třetí pak absence podnikatelů v centru (služby, prodejny kvalitního zboží). V kategorii jiné respondenti uváděli v téměř 2/3 případů problémy s hustou dopravou (absence obchvatu). Jako další problémy města dále jmenovali: špatný stav ovzduší málo dětských hřišť nedostatek parkovacích míst chybějící kanalizace v okrajových částech města chybějící zařízení pro alkoholiky (objekt se zvláštním režimem) málo parkovacích míst absence EVVO 41

Graf 47: Největší problémy města dle skupin 30% 25% 20% 15% 10% 5% 16% 17% 10% 5% 16% 12% 10% 9% 24% 21% 20% 18% 19% 19% 14% 11% 10% 11% 6% 4% 27% 28% 23% 21% 13% 7% 6% 5% 0% kriminalita možnosti- volný čas obchody, služby podnikatelé v centru nebezp. dopravní úseky pracovní příležitosti jiné úředníci vedoucí úředníci zastupitelé ZZO Otázka č. 16: Největší pozitiva na městě Frýdek-Místek Otázka č. 16 byla koncipována jako otevřená. Respondenti měli možnost vyjádřit, co patří, podle jejich názoru, mezi pozitiva (silné stránky) města. Graf 48: Silné stránky města 50% 40% 39,6% 30% 22,6% 20% 15,1% 10% 7,5% 6,6% 4,7% 3,8% 0% příroda, Beskydy dostupnost, poloha stav zeleně sociální služby kulturní vyžití, festivaly historie cyklostezky Velmi často se opakovala odpověď chválící polohu a okolí města Frýdku-Místku. Dostupnost města, okolní příroda, množství zeleně, podoba parků a oddychových zón apod. tvořila 77 % odpovědí na silné stránky města. Zbylých 23 % tvořila úroveň a rozsah poskytovaných sociální služeb, možnosti kulturního vyžití, historie města a památky a také síť cyklostezek (např. zmiňovaná stezka Ostravice-Olešná). 42

Otázka č. 17: Co by se ve městě mělo rozhodně změnit Odpovědi na poslední otázku se shodovaly s odpověďmi občanů. Také městští reprezentanti shledávají potřebu nejdříve řešit problematiku dopravy (obchvat, bezpečné přechody, autobusová doprava), zlepšování stavu ovzduší, opravy komunikací a chodníků. Následující graf shrnuje všechny odpovědi zastupitelů, kteří se zúčastnili průzkumu. Graf 49: Doporučené oblasti pro změnu z pohledu zastupitelů doprava (obchvat) parkování obchod a služby (centrum) politická reprezentace stav komunikací hlučnost (doprava, kultur. akce) podpora spolkové činnosti amfiteátr, podium (kultur. akce) úloha městské policie tvorba pracovních míst pro VŠ městské koupaliště 43

6. Průzkum názorů podnikatelských subjektů Tato sekce dotazníkového šetření si kladla za cíl zmapovat podnikatelské prostředí ve statutárním městě Frýdek-Místek z pohledu participujících podnikatelských subjektů. Dotazník obsahoval 18 otázek, ve kterých respondenti charakterizovali své základní statistiky a lokalizaci jak svého odbytu, tak i dodávek, vyjadřovali se ke svým vnitropodnikovým zaměstnaneckým poměrům, vymezili kritické a klíčové faktory ovlivňující podnikatelskou činnost a hodnotili spolupráci s magistrátem města. Díky struktuře otázek, jež byly koncipované na uzavřené, částečně uzavřené a otevřené, byla zabezpečena možnost plně projevit svoji míru spokojenosti, vyjádřit své názory a návrhy na zlepšení. V této kategorii dotazníkového šetření odpovědělo celkem 91 respondentů. Dotazovaní jsou podnikatelskými subjekty různých právních forem, velikostí i oborů činnosti, přičemž je možné je podle těchto kritérií rozdělit následujícím způsobem: právní forma (a.s., s.r.o., v.o.s., sdružení bez právní subjektivity, podnikající fyzické osoby a ostatní formy) obor činnosti (zemědělství, těžba nerostných surovin, zpracovatelský průmysl, výroba a rozvod elektřiny, vody a plynu, stavebnictví, výroba pro osobní spotřebu, maloobchod, velkoobchod, opravy, ubytování a pohostinství, doprava a spoje, finanční služby, činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, vzdělávání, zdravotní a sociální péče, veterinární péče, ostatní veřejné sociální a osobní služby, zprostředkování obchodu, poskytování SW a HW, jiné) velikost podle počtu zaměstnanců (bez zaměstnanců (OSVČ), 1 až 9 zaměstnanců, 10 až 49 zaměstnanců, 50 až 249 zaměstnanců) Otázka č. 1-3: Základní identifikace respondentů Tato otázka slouží pouze k identifikaci struktury respondentů dle jejich právní formy, oboru podnikání, velikosti a rozmístění podnikatelské činnosti v rámci ČR i zahraničí. Největší počet odpovídajících patří do kategorie společností s ručením omezeným, dále pak k podnikajícím fyzickým osobám. Graf 50: Struktura respondentů podle právní formy 17% 3% 5% akciová společnost 3% 72% společnost s ručením omezeným veřejná obchodní společnost podnikající fyzická osoba družstvo

Velikostně se dotázané subjekty řadí většinou mezi podniky drobné, s počtem zaměstnanců 1 až 9 osob. Podniky malé a střední velikosti byly v dotazníkovém šetření zastoupeny více, než podnikatelé bez zaměstnanců. Graf 51: Struktura respondentů podle velikosti (počtu zaměstnanců) 56% bez zaměstnanců 1 až 9 10 až 49 50 až 249 7% 1% 10% 26% 250 a více Největší podíl respondentů provozuje blíže nespecifikovanou podnikatelskou činnost, z podniků, které spadají do některé z vybraných kategorií, je jich pak nejvíce zastoupeno v oboru maloa velkoobchodu, oprav a údržby. Graf 52: Struktura respondentů podle oborů činnosti 5% 2% 2% 2% 1% Jiné Maloobchod, velkoobchod Opravy, údržba, technické služby 11% 10% 32% Stavebnictví, projektování Zprostředkování obchodu a služeb Zpracovatelský průmysl Výroba pro osobní spotřebu Ubytování a pohostinství 13% 22% Vzdělávání, překlady a tlumočení Doprava a spoje 45

Graf 53: Územní diverzifikace podnikatelské činnosti počet poboček v ČR počet poboček v zahraničí 81% 94% 1% 1% 1% 5% 11% Žádná nebo jedna pobočka 2 pobočky 3 pobočky 5 poboček 10 poboček 25 poboček 1% 2% 3% Žádná pobočka 1 pobočka 2 pobočky 4 pobočky Naprostá většina dotázaných podnikatelských subjektů má max. jednu pobočku na území ČR. V zahraničí má aspoň jednu pobočku přibližně 6 % dotazovaných firem. Z podniků, které pobočky v ČR nebo v zahraničí zřizují, je nejvíce těch, které mají pouze jednu pobočku. Otázka č. 4: Dodavatelé a odběratelé Dotaz č. 4 šetří místní diverzifikaci jak dodávek, tak také tržeb respondentů. U tržeb víceméně platí, že čím je odbytiště v rámci uvedených lokalit vzdálenější, tím větší podíl z celkových tržeb zaujímá. Rozdíly ovšem nejsou velké. Nicméně lze konstatovat, že větší část produkce firem je určena pro město a Moravskoslezský kraj. Necelých 10 % produkce realizují firmy v zahraničí. U dodavatelů platí podobná korelace mezi místní příslušností a realizovaným objemem. Místní podnikatelé zúčastnění v průzkumu odebírají necelou polovinu vstupů (44 %) spíše lokálně, nicméně velká část vstupů je dovážena, a to z regionů mimo Moravskoslezský kraj a 23 % ze zahraničí. Výsledné hodnoty (viz následující graf) odrážejí průměrné podíly tržeb a dodávek subjektů, které danou možnost uvedly (subjekty, které danou možnost neuvedly, nejsou započteny). Graf 54: Místní vymezení realizace tržeb a původu dodávek podnikatelských subjektů 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 25% 31% 34% 9% 15% 29% 33% 23% FM a okolí MS kraj ČR Zahraničí FM a okolí MS kraj ČR Zahraničí Realizované třžby respondentů Hlavní dodavatelé respondentů 46

Otázka č. 5-11: Problematika zaměstnávání V těchto otázkách se měli respondenti vyjadřovat k problémům a poměrům v oblasti zaměstnávání včetně různých probíhajících i plánovaných změn, vymezení využívaných zdrojů nové pracovní síly a v neposlední řadě také finančního ohodnocení zaměstnanců. Ze subjektů, které se vyjádřily k finančnímu ohodnocení svých zaměstnanců, je nejvíce takových, které v průměru vyplácejí mzdu 15 20 tis. Kč, něco přes čtvrtinu firem vyplácí mzdu v rozmezí 10-15 tis. Kč. Graf 55: Průměrná měsíční mzda zaměstnanců (v Kč) 45% do 10 tis. 10-15 tis. 26% 15-20 tis. 20-25 tis. 10% 5% 6% 8% 25-30 tis nad 30 tis. Většina respondentů neprošla žádnými výraznými změnami v počtu zaměstnanců v posledním roce a ani takové změny nejsou na příští rok plánovány. Dokazují to následující dva grafy, které shrnují odpovědi týkající se této problematiky. Graf 56: Změny v počtu zaměstnanců změny za posledních 12 měsíců změny očekávané během příštích 12 měsíců 15% 2% 13% 70% nárůst 14% bez výrazných změn pokles nevím 12% 7% 67% nárůst bez výrazných změn pokles nevím Většina dotázaných podnikatelských subjektů se vyjádřila, že nemá problémy se získáváním nových pracovníků. Přitom jen čtvrtina z nich v posledních měsících využila možnost přijmout na nějakou pozici absolventa. Tyto skutečnosti znázorňují následující dva grafy. 47

Graf 57: Měli jste někdy problém s hledáním nových zaměstnanců? 37% 63% Ano Ne Graf 58: Přijali jste v posledních měsících do pracovního poměru nějaké absolventy? 26% 74% Ano Ne Faktorem, který respondentům nejvíce brání v nalezení vhodných zaměstnanců, není dle dotazníkového šetření ani malý počet absolventů, ani dostupnost či ztížený dojezd do města, ale nedostatek profesních dovedností. Graf 59: Hlavní důvody bránící nalezení vhodných zaměstnanců 36% 13% 40% nedostatek profesních dovedností důvody nejsou (vše bez problémů) 11% neví (nehledali) jiné Cca 40 % respondentů uvádí, že nemělo problém s nalezením nových zaměstnanců a tedy v místě neshledává žádné překážky v nalezení vhodných pracovníků. Přibližně 11 % neví o žádných překážkách, protože zatím neměli potřebu hledat zaměstnance. Zbylých 36 % respondentů vyjádřilo více specifické důvody možnost jiné. Jde především o překážky na straně pracovníků (nespolehlivost, neochota pracovat, kvalita odváděné práce, malá praxe v oboru, nízká kvalifikace, nutnost proškolování před zapojením do pracovního procesu). 48

Ojediněle se vyskytly také názory, že úřad práce nenabízí vhodné pracovníky nebo, že výběr zaměstnanců pro podnik provádí pracovní agentura. Jako jeden z významných zdrojů pracovní síly se většině dotázaných podnikatelů jeví úřad práce. Nelze zde však učinit obecný závěr o uplatňování uchazečů z úřadů práce, protože zde u mnohých subjektů existují četné důvody, proč tyto uchazeče nevyužít. Mezi konkrétními důvody byly vyjmenovány například pochybnosti o schopnostech lidí z úřadů práce (kvalita a kvalifikace), nebo dle respondentů obecně není důvod obracet se na úřad práce, neboť se pracovníci nabízejí sami. Graf 60: Využíváte pro obsazování nových míst uchazeče z úřadu práce? 57% 43% ano ne Otázka č. 12-14: Hodnocení podmínek pro podnikání ve městě U otázky č. 12 měli respondenti možnost bodově ohodnotit faktory, které nejvíce ovlivňují podnikání ve městě (bodová stupnice byla 1 5, kdy 1 bod znamenal vůbec, 5 bodů naopak velmi ). Mezi faktory, které jsou respondenty pociťovány jako významné ve vztahu k podnikání ve městě, lze zařadit státní/evropskou politiku dotací (která dosáhla vůbec nejvyššího hodnocení významnosti), lokalizaci v regionu a dopravní dostupnost. Mezi jinými vlivy byla uvedena například jen neatraktivnost konkrétního oboru podnikání, anebo požadavek na získání finanční podpory. Obvykle ovšem mezi jiné faktory respondenti uvádějí nedostatek nájemních a nebytových prostor, ceny zboží, konkurenci a kvalitu poskytovaných služeb apod. Výsledné hodnoty vyjadřují průměrné hodnocení dané oblasti podnikatelskými subjekty, které hodnocení poskytly. Graf 61: Hodnocení faktorů majících vliv na podnikání ve městě (prům. počet bodů) Kvalita pracovních sil Legislativa, obecně závazné vyhlášky Jiné Tradice, vstupní/návazné služby Vstřícnost veřejné správy Dopravní dostupnost Lokalizace v regionu Státní/evropská politika dotací 1,55 2,33 2,33 2,57 2,82 3,16 3,38 3,78 1,00 1,50 2,00 2,50 3,00 3,50 4,00 49

Další otázka se zaobírala doporučeními respondentů pro představitele města. Dotázané podnikatelské subjekty, v téměř třetině případů, požadují snížení byrokratické zátěže. Je otázkou, jak dalece může město v tomto směru podnikat příslušné kroky. Výkon přenesené působnosti vychází z národní legislativy a město na tuto agendu nemá přímý vliv. V souvislosti s odpověďmi na jiné otázky lze doporučit městu, provést opatření ke zlepšení služeb úřednického aparátu (vstřícnost, ochota, produktivita pracovníků). Mezi frekventovanými konkrétními návrhy na zlepšení dále převažoval požadavek na zlepšení dopravní dostupnosti města a nastavení rovných podmínek pro všechny (tj. odstranění klientelismu, lobbingu). Graf 62: Oblasti doporučené městu ke zlepšení Rozšíření/nové studijní obory Zvýšení PC gramotnosti Kupní síla/nezaměstnanost Spolupráce mezi podnikateli a magistrátem Poradenství namísto pokut Podpory vzniku nových pracovních míst Stejné podmínky pro všechny Dopravní dostupnost Neurčeno Jiné Snížení byrokracie 1% 2% 2% 4% 5% 7% 9% 10% 13% 15% 31% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% Mezi dalšími návrhy zachycenými v dotaznících (možnost jiné ) bylo uvedeno: - zlepšení dopravní infrastruktury (opravy silnic, obchvat města, budování cyklostezek) - rozšíření podnikatelských zón - zlepšení možnosti parkování - zlevnění nájmů nebytových prostor a veřejných ploch - úprava legislativy - eliminace heren - zlepšení kvality práce úředníků magistrátu - zavedení lokálního protekcionismu (preference místních firem ze strany města) Respondenti mezi doporučení ke zlepšení nezahrnuli např. pružnější úřední hodiny na magistrátu. Tento faktor není mezi podnikateli vnímán jako nejpalčivější. Otázka č. 14 se snažila o identifikaci silných stránek ve vztahu k podnikání ve Frýdku-Místku. Podnikatelské subjekty kladně hodnotí především odběratelsko-dodavatelské podmínky. Poměrně vysoký počet obyvatel poskytuje podnikatelům ve Frýdku-Místku dostatečně široké pole pro uplatnění své nabídky. Navíc tento fakt poskytuje předpoklad dostatečné nabídky pracovní síly, která patří rovněž mezi jedny z nejvýše hodnocených podnikatelských faktorů. 50

Graf 63: Hlavní kladné stránky ve vztahu k podnikání Jiné Neví Zájem podniku na rozvoji regionu Dostatek prostor pro podnikání Malá konkurence Spolupráce s magistrátem Dostatek pracovních sil Žádná pozitiva Dostatek dodavatelů Dostatek odběratelů/zákazníků 5% 6% 6% 7% 7% 7% 13% 14% 14% 20% 0% 5% 10% 15% 20% 25% Z průzkumu ovšem vyplynula poměrně vysoká skupina podnikatelů, kteří na městě (regionu) neshledávají žádná pozitiva (14 %) z hlediska jejich podnikatelské aktivity. Přibližně 6 % respondentů si nebylo jisto, kterou z možností přiřadit k silným stránkám města. Také u této otázky byla možnost poskytnout zpětnou vazbu nezachycenou ve standardně nabízených možnostech. Volbou odpovědi jiné respondenti vyjádřili další klady města, mezi které zařadili pozitivně působící konkurenční prostředí nebo také pružnost dodavatelů. Otázka č. 15-16: Dotační možnosti V některých otázkách dotací bylo v dotazníkovém šetření dosaženo značné jednoty odpovědí, které ovšem poukazují na určité rezervy ve využívání dostupných dotačních možností. Respondenti ve své většině projevují sice snahu orientovat se v dotačních možnostech tím, že sledují národní, resp. evropskou dotační politiku, nicméně jak u projektů podporovaných z rozpočtu státu, tak i z fondů EU, přes 3/4 firem dosud nerealizovalo ani jeden projekt. Tato data shrnují následující grafy. Graf 64: Sledujete národní/evropskou dotační politiku? 48% 52% Ano Ne Ze subjektů, které poskytly odpověď k dané otázce, nerealizovalo žádný takový projekt 77 %. 51

Graf 65: Počet úspěšně realizovaných projektů s podporou EU či státu 77% 6% 9% 8% žádný 1 projekt 2 až 3 4 a více Nejvíce projektů realizovali spíše podniky malé (10 49 zaměstnanců) a střední (50 249 zaměstnanců). Jde o skupiny, které jsou v průzkumu zastoupeny z 37 %. Nejen z tohoto výsledku lze vyvodit závěr, že na podporu z národních či evropských zdrojů dosahují spíše než drobní podnikatelé právě větší společnosti, které disponují dostatečnými lidskými zdroji nebo jsou ochotni do získání podpory vložit něco ze svých zdrojů (příprava záměru, spolufinancování). Otázka č. 17: Spokojenost se službami magistrátu Respondenti svými body (opět v rozmezí 1 až 5 bodů) vyjádřili největší spokojenost s údržbou silnic i přípravou podnikatelských zón (přes připomínku, že šlo o podporu spíše zahraničním investorům). Hůře je hodnocena práce městské policie (zde byl vznesen požadavek na posílení nočního dohledu z důvodu krádeží a poškozování majetku). Podnikatelé jsou spíše nespokojeni s propagací regionu ze strany města a kraje. Nejhůře z průzkumu vyšlo hodnocení odbornosti a ochoty pracovníků magistrátu. V grafu jsou znázorněna průměrná hodnocení všech kategorií. 52

Graf 66: Spokojenost firem s jednotlivými oblastmi činnosti magistrátu Ochota úředníků na magistrátě při vyřizování formalit Odbornost úředníků magistrátu 2,13 2,23 Propagace regionu Práce policie 2,73 2,73 Odkup nemovitostí do vlastnictví firmy Podpora podnikání Připravené podnikatelské zóny 3,16 3,19 3,24 Údržba silnic 3,73 1,00 1,50 2,00 2,50 3,00 3,50 4,00 Otázka č. 18: Jaká činnost ze strany města by podpořila podnikání? V poslední otázce dotazníku podnikatelské subjekty navrhovaly oblasti ke zlepšení. Mezi nimi často zaznívaly návrhy větší preference místních firem ze strany magistrátu například v rámci výběrových řízení. Nastavení takových podmínek je ovšem z hlediska zákona těžko proveditelné. Nicméně nejde jen o veřejné zakázky, podpora může být poskytnuta nejen finanční (např. dotační programy navázané na řešení konkrétních nedostatků), ale také administrativní (práce magistrátu, úleva od poplatků např. pronájem ploch pro letní zahrádky u restaurací apod.). Necelá čtvrtina respondentů si myslí, že město jejich podnikání ovlivnit přímo nemůže. Respondenti jsou si vědomi, že velkou část jejich potřeb lze řešit pouze na celostátní úrovni národní legislativa. Část respondentů (cca 15 %) deklarovala, že přímo nemají návrhy na zlepšení činnosti města směrem k podnikání. Asi 13 % subjektů vyjádřilo potřebu budování a zdokonalování městské infrastruktury související s podnikáním. Konkrétně jde o dopravní infrastrukturu a řešení dostupnosti města Frýdku-Místku. Další skupina podnikatelů by uvítala nastavení širší spolupráce s magistrátem v rovině propagace, poradenství, pomoci se získáváním dotací z EU apod. Cca 6 % subjektů navrhuje rozvoj výstavby průmyslových zón a podnikatelských center, zlepšení dostupnosti podnikatelských lokalit nebo snížení překážek v bezproblémové výstavbě firemního objektu. S podporou výstavby souvisí i návrh na zvýšení atraktivity města pro vlastní obyvatele a jejich spokojenost. Čím více spokojených obyvatel totiž město bude mít, tím více tržeb od nich k místním podnikatelům plyne. Atraktivita města navíc omezí stěhování z města, což podnikatelům umožňuje vytvoření stálé klientely a navíc může přispět k přilákání turistů. Grafické vyjádření zastoupení těchto agregovaných názorů poskytuje následující graf, ve kterém jsou zohledněni respondenti, kteří na těchto odpovědích participovali. 53

Graf 67: Jaká činnost ze strany města by podpořila vaše podnikání? podpora výstavby nic, vše v pořádku snížení byrokracie 6% 6% 6% vzájmená spolupráce (propagace, dotace EU) 7% obchvat, komunikace, parkování neví 13% 15% město potřeby neovlivní 22% podpora místních firem 26% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 54

7. Průzkum názorů žáků a studentů Anketní šetření bylo zaměřeno na dorost a mladistvé, kteří ve statutárním městě Frýdek-Místek buďto bydlí, anebo sem dojíždějí za vzděláním. Cílem anketního šetření bylo nejenom zjistit míru spokojenosti respondentů s pobytem ve městě, ale zmapovat jejich skutečná přání a potřeby orientované na aktuální i potencionální zlepšení aspektů, které ovlivňují kvalitu života. Pro účely šetření bylo shromážděno a analyzováno celkem 239 vyplněných dotazníků, jež byly koncipovány s ohledem na cílovou skupinu. Respondenti měli možnost vyjádřit spokojenost s volnočasovými, urbanizačními a kulturními podmínkami ve Frýdku-Místku a také vyjádřit svůj osobní náhled na zlepšení současného stavu a spolupodílet se tímto způsobem na utváření budoucí tváře města. Především prostřednictvím strategického plánování na nejnižší úrovni lze nejlépe zformovat efektivní image města v souladu s místními specifiky a přáními obyvatel. 1.) Šetření míry spokojenosti respondentů s veřejným prostranstvím Respondenti měli ohodnotit svoji spokojenost / nespokojenost s vybaveností veřejných prostranství v jednotlivých bodech známkami ve škále: - stav uspokojivý - je potřeba rozšířit počet - je potřeba vyměnit za nové Otázka č. 1a: Jaký je stav sportovišť v okolí mého bydliště? Z údajů získaných v šetření vyplývá, že 41 % respondentů pokládá stav sportovišť ve svém okolí za uspokojivý. Přibližně třetina respondentů požaduje, aby město zvýšilo počet těchto ploch a něco přes čtvrtinu osob požadovala provedení rekonstrukce stávajících zařízení. Tabulka 16: Stav sportovišť stav sportovišť uspokojivý je třeba rozšířit počet vyměnit za nové počet odpovědí 95 78 60 55

Graf 68: Spokojenost se stavem sportovišť 25,8% 40,8% 33,5% uspokojivý je třeba rozšířit počet vyměnit za nové Otázka č. 1b: Jaký je stav inventáře (laviček, košů, osvětlení) v okolí mého bydliště? Ke spokojenosti se stavem laviček, osvětlení a ostatního inventáře se kladně vyjádřilo 77 respondentů, kteří tvoří 1/3 z celkového počtu odpovědí. Tabulka 17: Stav inventáře v okolí bydliště stav inventáře uspokojivý je třeba rozšířit počet vyměnit za nové počet odpovědí 77 109 44 Méně spokojena byla necelá polovina (47 %), s požadavkem na rozšíření těchto prvků, a 19 % osob požaduje jejich renovaci. Graf 69: Míra spokojenosti se stavem městského inventáře 19,1% 33,5% 47,4% uspokojivý je třeba rozšířit počet vyměnit za nové Otázka č.1c : Jaký je stav zelených ploch a parků v okolí mého bydliště? Na tuto identifikační otázku odpovědělo kladně celkem 42,9 % respondentů a více než polovina respondentů se domnívá, že je třeba počet zelených ploch rozšířit. Pouze 12 dotazovaných z celkového počtu označilo stávající stav zeleně za neuspokojivý. 56

Tabulka 18: Spokojenost se stavem zelných ploch a parků v okolí bydliště stav zeleně uspokojivý je třeba rozšířit počet vyměnit za nové počet odpovědí 99 120 12 Graf 70: Míra spokojenosti se stavem zeleně v okolí bydliště respondentů 5,2% 42,9% 51,9% uspokojivý je třeba rozšířit počet vyměnit za nové Přesto, že většina občanů je přesvědčena o zvyšování kvality městského prostředí ve vztahu k úpravě veřejné zeleně, je nutné reflektovat názor respondentů na rozšíření zeleně a parků. Z výše uvedeného důvodu se jeví za vhodné provést hodnocení městské zeleně v jednotlivých částech města. Dotazovaní měli možnost dle své vůle uvést lokalitu či konkrétní zónu, ve které element odpočinkové zóny v podobě parku a ozeleněných ploch schází. Je potřeba uvést, že níže uvedený seznam míst, které dotazovaní vnímají jako nedostatečně reprezentativní z hlediska krajinářského ošetření nezastavěných ploch, nesouvisí pouze s místem jejich bydliště, ale reflektuje také nehezké prostranství na jinak příznivém vzhledu městské zeleně. K nejčastěji uváděným místům v tomto šetření patří sídliště Slezská, ulice Míru, J. Čapka, J. Božana, J. Opletala, Třanovského, M. Chasáka, K Hájku, Kolaříkovo sídliště, hřiště Polní/V. Martínka, hřiště u 5. ZŠ. 2.) Šetření míry spokojenosti respondentů s občanskou vybaveností Sada následujících otázek tohoto oddílu byla zacílena na spokojenost respondentů se stavem občanské vybavenosti. Respondenti se mohli vyjádřit k tomu, jaké služby v okolí svého bydliště postrádají či naopak jaký druh občanské vybavenosti považují za nevyužívaný. Otázky byly koncipovány jako volné a jejich vyhodnocení slouží k identifikaci potřeb pro zvýšení kvality života cílové skupiny občanů a k identifikaci silných a slabých stránek respondenty vytipovaných oblastí. Vzhledem k nižšímu počtu tipovaných položek, které nekorespondují s celkovým počtem odpovídajících, je adekvátní uvést pouze informace o nejčastějších požadavcích na jednotlivé změny. Počty i procentuální výměry by byly díky počtu hodnotitelů pro účely šetření zkreslující. 57

Otázka č. 2a: Co by mělo být ve městě nově nakoupeno/pořízeno/zajištěno? Výsledky hodnocení této otázky byly seskupeny do 10 kategorií. Tabulka 19: Návrhy na zajištění nové vybavenosti položky počet odpovědí návrhy sport 7 volejbalové a fotbalové aktivity hříště 14 floorball, skateparky, areál čtyřkolek cyklostezky 8 rozšíření tras umělá stěna 12 více center lanové centrum 13 více center obchody 19 McDonald, KFC, Futurum kulturní domy 10 rozšíření programu lavičky 10 rozšíření / obměna internet 9 veřejný přístup k internetu MHD 4 zefektivnění Z výše uvedených položených položek byly pro identifikaci nejpožadovanějších služeb vybrány čtyři nejčetnější kategorie, jež jsou níže seřazeny sestupně od nejžádanějších: McDonald, KFC, nákupní centrum (OD Futurum) Floorballové hřiště, skateparky, areál čtyřkolek Lanová centra Umělé stěny Otázka č. 2b: Co by mělo být ve městě eliminováno či řešeno? Tato otázka směřovala ke zjištění, které faktory by měly být ve městě eliminovány či zrušeny, nebo které problémové otázky by mělo vedení města vzít v úvahu. Do budoucna lze tímto krokem částečně zamezit odlivu obyvatel, je proto vhodné tuto možnost vzít v úvahu. Tabulka 20: Požadavky na eliminaci nepříznivých faktorů položky počet odpovědí konkrétní návrhy stav škol 12 5. ZŠ, MŠ, Střední zemědělská škola silnice 4 velký provoz -> hluk, průtah městem budovy 13 budova naproti kinu Vlast, kino P. Bezruče, chátrající budovy sportoviště 6 víceúčelová sportovní hala, hokejová aréna obchody 6 Kaufland, Amsterodam shop, vietnamské obchody herny, bary 11 Bar Riviéra, herny, kasina Odpovědi respondentů kritizovaly především nevzhledné, nedávno vybudované obchodní domy, či nezrekonstruované budovy ve městě. Jak i jiné skupiny respondentů, jejichž názory jsou reflektovány v dalších dotaznících, tak i žáci a studenti negativně hodnotí tyto objekty. 58

Otázka č. 2c: Co by mělo být zrekonstruováno/obnoveno/rozšířeno? Vzhledem k nižšímu počtu tipovaných položek, které nekorespondují s celkovým počtem odpovídajících, je adekvátní uvést pouze informace o nejčastějších požadavcích na jednotlivé změny. Tabulka 21: Požadavky na rekonstrukci/obnovu či rozšíření položky počet odpovědí konkrétní návrhy silnice 8 obecně cyklostezky 7 obecně kulturní využití 27 kino, letní kino, městská knihovna hřiště 12 dětská hřiště, hřiště okolo 11. ZŠ náměstí 4 Frýdecké náměstí, Náměstí Svobody sportoviště 15 stadion Stovky, bazén u Penny Marketu, hokejová aréna parky 6 park na ulici Novodvorská, minigolfový park budovy 7 chátrající budova na frýdeckém náměstí Z výstupu analýzy této části dotazníků vychází najevo, že respondenti postrádají nejvíce možnosti kulturního vyžití a v těsné návaznosti také možnosti sportovních aktivit. Z výše vyhodnocené podotázky v kategorii otázky č. 1 je zřejmé, že požadavek rozšíření sportovišť má důležitou roli na spokojenosti této cílové skupiny s životem ve městě. 3.) Přání mladé generace Otázka č. 3: Jak by mělo město vypadat, abych tu chtěl bydlet za 10-20 let? Otázka č. 3 měla zjistit faktory ovlivňující rozhodování mladé generace o svém budoucím působišti, resp. co by působilo při jejich budoucím rozhodování o tom, zdali ve Frýdku-Místku mají zůstat bydlet i nadále, nebo volit cestu přestěhování se. Graf 71: Návrhy na změnu města v horizontu nadcházejícího desetiletí práce zeleň obchody budovy kulturní využití sportovní využití bezpečnost parky dopravní situace 3% 7% 9% 9% 11% 13% 15% 16% 18% 0% 5% 10% 15% 20% Otázka byla koncipována jako volná. 18 % z celkového počtu odpovědí, se týká stavu dopravní situace na hlavním tahu městem ve směru z Českého Těšína směrem na Ostravu / Příbor. Tento faktor je tedy pro skupinu dotazovaných nejdůležitější. Skupina 16 % hodnotící 59

stav parků považuje za klíčové renovaci stávajících či výstavbu nových parků pro rozšíření možností volnočasových aktivit, a tím také budoucímu zamezení odlivu obyvatel do jiných destinací. Tento názor je sice vzhledem ke věku dané skupiny velmi relativní, do budoucna může však přibývat na váze. Nedílnou součástí spokojenosti se životem ve městě je také pocit bezpečnosti. Výsledek šetření napovídá o obavách respondentů o hrozbě protiprávního jednání či útoku proti okolním obyvatelům či jim samotným. Otázka č. 4: Tři místa, které se mi líbí Dle četnosti jednotlivých odpovědí byl sestaven žebříček oblíbených (reprezentativních) míst na území města. Graf 72: Výčet oblíbených míst ZUŠ obě hl. náměstí sportovní infrastruktura zeleň, parky kulturní objekty (kino Vlast, zámek) 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% Nejčastěji mládež zmiňovala kulturní objekty jako místní zámek, kino Vlast, knihovny. Dále zeleň a parky (B. Smetana, zámecký, P. Bezruče). Mezi sportovní infrastrukturou se nejvíce objevuje aquapark. Otázka č. 5: Identifikace neatraktivních prostranství ve Frýdku-Místku Tato část dotazníku je měřená na míru nespokojenosti respondentů s jimi vybranými lokalitami a prvky ve městě. Celkově respondenti podali 110 návrhů míst, prvků či budov, které dle jejich názoru hyzdí vzhled města. Odpovědi na tuto otázku jsou ve shodě s odpověďmi na některou z předešlých otázek (např. prvky k rekonstrukci, nebo návrhy na změnu). Graf 73: Výčet neatraktivních prostranství města stav komunikací kino P. Bezruče neupravné parky obchody sportovní zařízení instituce (ZŠ) sídliště bary, herny neopravené budovy 0% 5% 10% 15% 20% 25% Téměř 1/4 odpovídajících uvedla jako největší nedostatek v atraktivitě města neopravené budovy. Jedná se především o bezúčelné či neudržované objekty z dob minulého režimu. Tyto 60

objekty nezapadají do celkového koloritu města a jsou občany či dojíždějícími vnímány jako negativní faktory narušující vzhled a funkčnost města. Otázka č. 6: Chcete dodat ještě něco, co vás trápí nebo dělá starosti? Poslední otázka měla doplňovat otázky předešlé. Mladí lidé zde mohli vlastními slovy sdělit další problémy, které shledávají na městě. Této možnosti využila necelá třetina respondentů. Ostatní se nevyjádřili (50 %), nebo již nechtěli dodat nic, neboť jim k vyjádření názoru stačily předchozí otázky (cca 20 % respondentů). Výsledky uvádí následující tabulka. Tabulka 22: Doplnění problémových oblastí města položky počet odpovědí nepřizpůsobiví občané 18 bezdomovci, vandalové, menšiny konkrétní návrhy sportoviště 16 víceúčelová sportovní hala, nový skatepark MHD 10 nespolehlivost řidičů MHD linek ovzduší 8 smog, kouř plynoucí z frekventované dopravy bezpečnost, městská policie 7 drogy, nízká bezpečnost ve večerních hodinách, přidat kamery kultura 6 zvýšení možností kulturního vyžití restaurace, bary, herny 5 Hvězda, Paradise, Gustlíček budovy 5 neopravené budovy 61

8. Průzkum spokojenosti klientů magistrátu města Během šetření bylo shromážděno celkem 160 vyplněných dotazníků, které byly zacíleny na spokojenost občanů (klientů) s činností Magistrátu města Frýdku-Místku. Dotazník se skládal ze 3 otázek. Položené otázky dávali možnost respondentům plně vyjádřit svoji spokojenost, přání, námitky či návrhy na zlepšení chodu magistrátu. Otázka 1 Spokojenost s vybranými oblastmi První otázka byla zaměřena na vyjádření spokojenosti s vybranými aspekty fungování magistrátu. Respondenti měli možnost bodově ohodnotit 10 vybraných témat. Bodová stupnice byla čtyřbodová, kdy 1 bod znamenal malá spokojenost a 4 doby spokojenost vysoká. Graf 74: Spokojenost s vybranými aspekty fungování magistrátu doba čekání a odbavení informovanost o činnosti RM a ZM odbornost úředníků úroveň písemné komunikace web. stránky města ochota a vstříc. zaměst. MM rozsah úřed. hodin MM úroveň info. na recepcích práce podatelen MM možnost úhrad plateb na MM 2,50 2,60 2,70 2,80 2,90 3,00 3,10 Z hlediska nabízených bodových stupňů, žádné z nabízených témat neskončilo s horším průměrným výsledkem než 2,5 bodu. Z toho vyplývá dílčí závěr, že občané jsou s činností magistrátu spíše spokojeni. Průměrná bodová hodnota dosáhla 2,81 bodu. Nejlépe občané hodnotili dobré možnosti provádění plateb (správní poplatky, místní poplatky), práci podatelen a úroveň a kvalitu informací získaných v infokoutku při vstupu do budovy. Nadprůměrné hodnocení dále získal rozsah úředních hodin magistrátu. Občané pokládají tento rozsah za dostatečný. Naopak podprůměrné hodnocení získaly aspekty přímo hodnotící zejména úřednický aparát města. Je zřejmé, že se občan při jednání s úřady dostává do styku s pracovníky konkrétní instituce, kteří jsou na svých pozicích z toho důvodu, aby řešili požadavky a přání občanů. V mnoha směrech jsou ale úředníci při výkonu své činnosti limitování reálnými možnostmi 62

(např. omezení legislativou). Občan proto může zcela subjektivně přisuzovat nezdar při vyřizování svých záležitostí právě neochotě či neodbornosti úředníků. Hůře byla také hodnocena úroveň webových stránek města a překvapivě i informovanost o činnosti volených orgánů města. Nejméně spokojeni jsou občané s délkou čekací doby a odbavením při vyřizování svých záležitostí. Otázka 2 Pozitivní či negativní zkušenost s konkrétním odborem V této otázce respondenti měli uvést, se kterým odborem či agendou magistrátu mají osobní pozitivní nebo negativní zkušenost. Z celkového počtu odpovědí 2/3 respondentů vyjádřily svoje kladné hodnocení. Viz následující graf. Graf 75: Vyjádření zkušeností s jednotlivými odbory - celkem pozitivní zkušenosti 67% negativní zkušenosti 33% Další graf prezentuje výsledky dle jednotlivých odborů. Jsou zde uvedeny pouze odbory, které byly v průzkumu zmíněny. Tedy ty, se kterými se běžný občan dostává do styku. Nejčastěji uváděným odborem byl odbor vnitřních věcí se svoji agendou osobních dokladů, matrikou, ale také pokladnou. Graf 76: Vyjádření zkušeností s jednotlivými odbory 25 20 15 10 5 0 OVV OI OÚPSŘ OSOM OŽPZ ODSH OŠKMTV OS ŽÚ všechny odbory pozitivní zkušenosti negativní zkušenosti 63

Nejvíce negativních zkušeností mají občané s odborem správy obecního majetku v otázkách městských bytů. Je třeba připomenout, že respondenti ve většině případů od sebe nerozlišovali odbory sociální péče a odbor sociálních služeb. Pokud tomu tak bylo, převahu měl jednoznačně odbor sociální péče, poskytující finanční podporu. V grafu je proto pro oba odbory uvedena společná zkratka OS (odbor sociální). Otázka 3 Návrhy na zlepšení V této otevřené otázce mohli občané psát své připomínky a návrhy ke zlepšení činnosti magistrátu města. Přibližně čtvrtina odpovědí směřovala ke zlepšení vstřícnosti, slušného jednání a lidskému přístupu úředníků magistrátu. Graf 77: Návrhy ke zlepšení činnosti MM 15% 25% 10% 3% 4% 10% 7% 10% 8% 8% vstřícnost, slušné vystupování, lidský přístup úředníků komunikace MM s lidmi, zlepšit informovanost úpravy úředních hodin zájem o občany a jejich potřeby transparentní VŘ, hospodaření s majetkem města bez připomínek produktivita práce, čekací doby odbornost úředníků různé neví Druhá nejpočetnější odpověď (15 %) byla nevím, tzn., respondenti neměli jasnou představu, co zlepšit na činnosti magistrátu. Z konkrétních návrhů tedy druhou nejfrekventovanější odpovědí byl požadavek na zlepšení komunikace úředníků a zástupců města směrem k občanům a zlepšení informovanosti o dění ve městě. Jako příklad bylo uvedeno pozdní předání informace o konání konkrétní akce ve Zpravodaji. Přestože v otázce č. 1 byla s rozsahem úředních hodin magistrátu vyjádřena spíše spokojenost, téměř 10 % respondentů se v této otázce vyslovilo pro úpravy (prodloužení) provozu magistrátu. Asi 8 % respondentů se domnívá, že úředníci nejeví zájem o občany a jejich potřeby. Tyto odpovědi úzce souvisí i s již zmiňovanou vstřícností a přístupem úředníků. V této kategorii lze zmínit i připomínku vůči voleným zástupcům města, neboť z několika reakcí vyplynulo, že se politická reprezentace zajímá o občany vždy jen před volbami. 64