Řešení intranetu v prostředí střední školy

Řešení intranetu v prostředí střední školy Intranet Solution in Secondary School Environment Bc. Pavel Kulíšek Diplomová práce 2014

*** nascannované zadání str. 1 ***

*** nascannované zadání str. 2 ***

UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2014 4 ABSTRAKT Diplomová práce popisuje výběr a nasazení webového portálu jako platformy pro budování intranetu v prostředí střední školy umoţňující výměnu informací, dokumentů, řízení projektů a řadu dalších činností při potřebě spolupráce více lidí jako týmu. Klíčová slova: intranet, extranet, Novell edirectory, Novell GroupWise, Novell Vibe, LDAP ABSTRACT The thesis describes choice and implementation of a web portal as a platform for intranet building in the secondary school working environment enabling the exchange of information, documents and management of projects as well as a lot of other activities when cooperation of more people in one team is needed. Keywords: intranet, extranet, Novell edirectory, Novell GroupWise, Novell Vibe, LDAP

UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2014 5 Chtěl bych poděkovat svému vedoucímu práce Ing. Jiřímu Korbelovi, Ph.D., za odbornou pomoc a konstruktivní připomínky při psaní mé diplomové práce.

UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2014 6 Prohlašuji, ţe beru na vědomí, ţe odevzdáním diplomové/bakalářské práce souhlasím se zveřejněním své práce podle zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisů, bez ohledu na výsledek obhajoby; beru na vědomí, ţe diplomová/bakalářská práce bude uloţena v elektronické podobě v univerzitním informačním systému dostupná k prezenčnímu nahlédnutí, ţe jeden výtisk diplomové/bakalářské práce bude uloţen v příruční knihovně Fakulty aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a jeden výtisk bude uloţen u vedoucího práce; byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na moji diplomovou/bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, zejm. 35 odst. 3; beru na vědomí, ţe podle 60 odst. 1 autorského zákona má UTB ve Zlíně právo na uzavření licenční smlouvy o uţití školního díla v rozsahu 12 odst. 4 autorského zákona; beru na vědomí, ţe podle 60 odst. 2 a 3 autorského zákona mohu uţít své dílo diplomovou/bakalářskou práci nebo poskytnout licenci k jejímu vyuţití jen s předchozím písemným souhlasem Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, která je oprávněna v takovém případě ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které byly Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně na vytvoření díla vynaloţeny (aţ do jejich skutečné výše); beru na vědomí, ţe pokud bylo k vypracování diplomové/bakalářské práce vyuţito softwaru poskytnutého Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně nebo jinými subjekty pouze ke studijním a výzkumným účelům (tedy pouze k nekomerčnímu vyuţití), nelze výsledky diplomové/bakalářské práce vyuţít ke komerčním účelům; beru na vědomí, ţe pokud je výstupem diplomové/bakalářské práce jakýkoliv softwarový produkt, povaţují se za součást práce rovněţ i zdrojové kódy, popř. soubory, ze kterých se projekt skládá. Neodevzdání této součásti můţe být důvodem k neobhájení práce. Prohlašuji, ţe jsem na diplomové práci pracoval samostatně a pouţitou literaturu jsem citoval. V případě publikace výsledků budu uveden jako spoluautor. ţe odevzdaná verze diplomové práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totoţné. Ve Zlíně. podpis diplomanta

UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2014 7 OBSAH ÚVOD... 9 I TEORETICKÁ ČÁST... 10 1 INTRANET... 11 1.1 SMYSL A CÍL INTRANETU... 11 1.2 ZÁKLADNÍ FUNKCE... 12 1.3 INFORMAČNÍ OBSAH... 14 2 SYSTÉMY PRO FIREMNÍ INTRANETY... 15 2.1 MICROSOFT SHAREPOINT... 15 2.2 NOVELL VIBE... 18 2.3 POROVNÁNÍ SHAREPOINT VS VIBE... 19 2.3.1 Výhody řešení Microsoft SharePoint... 21 2.3.2 Výhody řešení Novell Vibe... 21 3 CENOVÁ ANALÝZA VARIANT ŘEŠENÍ... 22 3.1 LICENCE NOVELL VIBE 3.4... 22 3.2 LICENCE MICROSOFT SHAREPOINT 2013... 23 3.3 LICENČNÍ SMLOUVA PRO ŘEŠENÍ VE VZDĚLÁVÁNÍ... 23 3.4 EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ... 24 4 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU INTRANETU... 25 4.1 NOVELL GROUPWISE JAKO INFORMAČNÍ SYSTÉM ŠKOLY... 25 4.2 PROBLEMATIKA SDÍLENÝCH SLOŢEK... 26 4.2.1 Hierarchická struktura sloţek... 26 4.2.2 Smazání sloţky uţivatelem... 27 4.2.3 Přejmenování sloţky vlastníkem... 28 4.2.4 Noví uţivatelé systému... 28 4.3 STÁVAJÍCÍ SÍŤOVÉ PROSTŘEDÍ ŠKOLY... 28 4.3.1 Školní síťové servery... 29 4.3.2 Pracovní stanice v síti... 29 II PRAKTICKÁ ČÁST... 30 5 NOVÝ SYSTÉM NOVELL VIBE... 31 5.1 UPGRADE NA NOVELL OES 11... 31 5.2 INSTALACE SLES DO VIRTUÁLNÍHO PROSTŘEDÍ... 32 5.2.1 Stručný průvodce konfigurací SLES... 34 5.2.2 Instalace databázového serveru MySQL... 35 5.2.3 Instalace Java Development Kitu... 36 5.3 INSTALACE SYSTÉMU NOVELL VIBE 3.4... 37 5.4 KONFIGURACE NOVÉHO SYSTÉMU VIBE... 44 5.4.1 Přidání nového uţivatele manuálně... 44 5.4.2 Přidání uţivatele LDAP adresáře... 45

UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2014 8 5.4.3 Nastavení výchozích pracovních prostorů... 46 5.4.4 Organizace informací ve sloţkách... 47 5.4.5 Kontrola přístupu k uloţeným informacím... 49 5.4.6 Vytvoření nových skupin uţivatelů... 51 5.4.7 Další moţnosti nastavení systému... 51 5.5 PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ WEBOVÉHO PORTÁLU... 52 5.5.1 Práce se soubory a moţnosti verzování... 54 5.5.2 Novell Vibe Add-in pro Microsoft Office... 55 5.5.3 Aplikace Novell Vibe Desktop... 56 5.6 PŘÍSTUP K PORTÁLU Z MOBILNÍCH ZAŘÍZENÍ... 57 5.7 INTEGRACE GROUPWISE S NOVELL VIBE... 59 6 NASAZENÍ SYSTÉMU VIBE NA ŠKOLE... 61 6.1 HODNOCENÍ Z POHLEDU SPRÁVCE... 62 6.2 HODNOCENÍ Z POHLEDU UŢIVATELE... 64 7 CELKOVÁ CENA VYBRANÉHO A REALIZOVANÉHO ŘEŠENÍ... 66 ZÁVĚR... 67 ZÁVĚR V ANGLIČTINĚ... 68 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY... 69 SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK... 70 SEZNAM OBRÁZKŮ... 72 SEZNAM TABULEK... 73

UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2014 9 ÚVOD V dnešní době se téměř ţádná organizace neobejde bez elektronického sdílení informací. S příchodem nejnovějších informačních technologií se neustále objevují nové moţnosti, které umoţňují daleko efektivnější způsob týmové spolupráce. Přestoţe i dnes zůstává elektronická pošta klíčovou součástí firemních informačních systémů, je tady snaha o budování vnitřních webových portálů se znaky lokální sociální sítě. Uţivatelé vidí příslušné události, spolupracují a vykonávají činnosti v jednom sociálním rozhraní, bez ohledu na to, v jakých základních systémech se informace nacházejí nebo jaké zařízení právě vyuţívají. Cílem této diplomové práce je popsat nasazení webového portálu jako platformy pro budování intranetu v prostředí střední školy, umoţňující výměnu informací, dokumentů, řízení projektů a řadu dalších činností při potřebě spolupráce více lidí jako týmu. Systém musí splňovat základní komunikační a publikační poţadavky spojené s kaţdodenní činností učitelů, vedení školy, sekretariátu a také správních zaměstnanců. Nový informační portál školy by měl vzít v úvahu její organizační strukturu a stávající systém poštovního serveru rozšířit o nové moţnosti. Například správu dokumentů, diskusní fóra, vkládání příspěvků, různá dotazníková šetření, definice pracovních procesů a formulářů. Hlavní část intranetu bude určena pro všechny zaměstnance, další pro členy jednotlivých předmětových komisí a ostatní budou vznikat podle aktuální potřeby. Systém musí reflektovat stávající síťové prostředí, operační systémy serverů a na pracovních stanicích uţivatelů na škole. Předpokládá se jeho další rozvoj, postupná implementace všech nabízených funkcí a moţných rozšíření. Správou webového portálu bude pověřený člověk z IT oddělení školy, který bude mít nejvyšší práva v systému.

UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2014 10 I. TEORETICKÁ ČÁST

UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2014 11 1 INTRANET Intranet je soukromá počítačová síť pouţívající internetové standardy a protokoly, umoţňující členům firmy či organizace mnohem efektivněji komunikovat, spolupracovat a zvyšovat tím produktivitu práce. Jiný název pro intranet je celofiremní web společné počítačové prostředí pro obchodování a komunikaci, jinými slovy společná síť propojených dokumentů. Příjemný fakt je ten, ţe se nemusíte zbavovat veškerého stávajícího síťového vybavení pro přeměnu vaší lokální počítačové sítě (LAN) či dálkové počítačové sítě (WAN) na intranet. Na rozdíl od tradičních sítí se intranet opírá o speciální technologie otevřených standardů a protokolů. [1] Intranet pouţívá ke své činnosti a vzhledu stejných protokolů a standardů jako celosvětová síť Internet. Ať uţ z pohledu přenosových protokolů TCP/IP (Transmission Control Protocol / Internet Protocol) a protokolu HTTP (HyperText Transfer Protocol), značkovacího jazyka HTML (HyperText Markup Language), tak webových serverů nebo prohlíţečů na straně klienta. Jednoduchý intranet můţe tvořit jediný WWW server, který umoţňuje pracovníkům společnosti přístup k informacím prostřednictvím webových stránek. [2] První intranety spatřily světlo světa uţ v devadesátých letech minulého století. Hlavní rozdíl mezi informacemi přístupnými na celosvětové síti Internet a v rámci intranetu spočívá v přístupu k nim. Zatímco na Internet jsou umísťovány informace veřejného charakteru pro jakéhokoliv uţivatele, který k nim má volný přístup, tak k informacím dostupným na intranetu dané firmy či organizace má většinou přístup vybraný okruh jednotlivců, zaměstnanců firmy. Po přihlášení má mít uţivatel práva jen na informace, které přísluší jeho pracovnímu zařazení. Podle toho, jak je daný intranet navrţen, můţe být také propojen s daleko širším zdrojem vnějších informací a vytvořit tak to, co je známé pod pojmem extranet rozšíření specifických intranetových výhradních práv pro důvěryhodné externí partnery a klienty. Pomocí extranetu mohou firmy sdílet soukromé a aktuální informace, jinak bezpečně provozované na jejich intranetových sítích, se svými obchodními partnery. Stejně tak, jako na intranetu, jsou informace na extranetu přístupné aţ po přihlášení. [2] 1.1 Smysl a cíl intranetu Intranet jako informační systém na bázi webu má zaměstnancům firmy po přihlášení poskytnou snadné získání aktuálních informací a moţnost spolupracovat se svými kolegy

UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2014 12 pomocí známého prostředí webového klienta jednotného a platformě nezávislého prostředí. Odpadá tak potřeba instalace konkrétní klientské aplikace a nutnost školení zaměstnanců. Přístup k obsahu intranetu je tak moţný z pracovní stanice uţivatele, notebooku, tabletu či mobilního telefonu. Výběr z moţných aktivit a vhodně strukturovaných informací, které lze na intranetu najít: co je ve firmě nového (aktuality) vyhledávání poţadovaných informací elektronické nástěnky a dokumenty informace o zaměstnancích, telefonní seznam kalendář akcí a úkolů diskusní fóra a znalostní databáze 1.2 Základní funkce Základ kompletních sluţeb poskytovaných intranetem tvoří pět funkcí. Pomocí těchto základních funkcí můţe firma zveřejňovat informace, skladovat je, obnovovat, spravovat a usnadnit spolupráci uvnitř organizace [1]: e-mailová komunikace: uţivatel uţivatel nebo uţivatel skupina uţivatelů sdílení souborů: sdílení znalostí, informací a myšlenek adresáře: správa informací a uţivatelský přístup hledání: vyhledávání všeho, co potřebujete a kdy to potřebujete správa sítě: údrţba a modifikace intranetu bezpečný provoz: ochrana informací, stanovení bezpečnostní politiky Kaţdá současná síť poskytuje všechny tyto sluţby, ale na odlišných platformách a rozhraních. Na intranetu tyto funkce probíhají na různých platformách, ale díky technologiím zaloţeným na internetových otevřených standardech jsou jednoduše dostupné. Cennou devízou kaţdé firmy nebo organizace jsou znalosti, vědomosti a jejich předávání spolupracovníkům. Intranet přeměňuje styl hierarchické práce týmu zaměstnanců na vysoce produktivní, stále se vzdělávající způsob práce. Informace se tak dostávají přímo k lidem,

UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2014 13 kteří je potřebují a otevírají se jim nové moţnosti pro přímější způsob práce, vyhledávání poznatků ve znalostní databázi apod. Intranet sám o sobě neznamená okamţitý soulad. Interní nedorozumění ve firmách, rozdíly mezi spolupracujícími týmy či odděleními mohou úmyslně narušit efektivní vyuţívání intranetu nebo dokonce překazit úsilí vůbec nějaký vybudovat. Hodně lidí můţe pociťovat ve vzájemném sdílení informací reálné nebezpečí pro svoji osobu, obzvláště v případech, kdy cítí, ţe jejich vlastní vědomosti je činní nepostradatelnými. Ovšem právě fakt, ţe si lidé svoje vědomosti ochraňují, znemoţňuje vytvoření informačních zdrojů ve prospěch celé firmy. Proto by měly existovat stimulační a nové způsoby, jak podporovat zaměstnance v chápání změny přístupu k informacím. [1] Existuje velké mnoţství různých podob intranetů. Dělení je moţné podle velikosti, rozsahu dostupných informací, ale daleko uţitečnější je rozlišení podle funkcí. Pro intranet je vhodné zvolit takový druh stránek, který nejlépe odpovídá všem publikovaným informacím a zároveň vyhovuje i jeho uţivatelů. Současné intranety poskytují například tyto funkce [2]: domovská stránka: vstupní brána pro uţivatele informačního místa (intranetu) obsahová stránka: obsah nebo indexovaný seznam dostupných stránek firemní glosář: firemní nebo oborový terminologický slovník stránka technické podpory: návod na lokalizaci a řešení určitých problémů osobní stránka uţivatele: kontakty, osobní informace, evidence úkolů a schůzek sdruţování obsahu z různých sekcí: sledování novinek, úkoly z projektů, porad podpora projektů: moţnosti vzájemné spolupráce více uţivatelů v pracovním týmu správa dokumentů: řízení přístupu k dokumentům, verzování, dokumentové toky pracovní procesy: zautomatizování pracovních činností, směrování zpráv diskusní skupiny: komunikace mezi uţivateli, výměna názorů, komentáře vyhledávání: pokročilé moţnosti vyhledání podle zadaných kritérií spolupráce s partnery: moţnost přístupu externích spolupracovníků správa souborů, obrázková galerie, reporty činností atd.

UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2014 14 1.3 Informační obsah Mnoho firem dělá zásadní chybu, ţe se pustí do tvorby webových stránek a jejich obsahu, aniţ by se nejdříve rozhodly, jaké jsou cíle a co je pro jejich splnění potřeba udělat. Nejdříve musí být jasně dané poţadavky na funkčnost stránek a potom navrhovat jejich vzhled a uspořádání. Je důleţité zvolit vhodnou strategii a také nástroje, které pomohou v budoucnu organizovat vše, co má být přístupné. Dobrý návrh v sobě spojuje vhodnou strukturu, informační obsah a kvalitní grafické zpracování. [2] Lineární organizace stránek bude vyhovovat pouze do doby, dokud na sebe budou informace na jednotlivých stránkách vzájemně navazovat. Ve většině případů se vytváří hierarchická struktura uspořádání, která je daná obsahem prezentovaných dat. Jakmile je jasná představa obsahu, zbývá uţ jen převést připravený materiál do podoby, kterou je moţné na intranetu prezentovat. Důleţitým rozhodnutím je vybrat odpovědnou osobu za převedení informací a za rozhodnutí, kolik procent stávajících informačních materiálů a dokumentů se na intranetu ve výsledku objeví. Vytvořený informační obsah je vhodné nejdříve otestovat úzkou skupinou lidí, kteří se nepodíleli na tvorbě stránek nebo návrhu obsahu. Testování, sledování výsledků a reakce na zpětné vazby je podmínkou úspěšné realizace intranetu. Uţivatelé chtějí být informováni o různých nadcházejících událostech předem a včas. Zasílání nebo zobrazování jednotlivých událostí kaţdému z uţivatelů intranetu není příliš vhodné. Lepším způsobem je cílení informací vybrané skupině nebo konkrétnímu jedinci. Nedochází tak k zatěţování uţivatelů, ale i systému samotného nepotřebnými údaji. Dalším důleţitým aspektem je určení zodpovědností, ať uţ bude intranet spravován centrálně nebo bude mít kaţdá skupina vlastní oprávnění na svoji technickou a obsahovou část webu. Musí být stanovený správce webového serveru, který bude řešit případné problémy s jeho chodem, provádět pravidelné aktualizace, nastavení a celkové zabezpečení systému. Někdo musí dodat samotný obsah, který bude na intranetu prezentován. Správcem informací můţe být určen jeden nebo i více zaměstnanců v případě větší organizace. Tvůrci obsahu, ale také samotní uţivatelé intranetu musí absolvovat úvodní školení a měla by být zajištěna následná technická podpora. Samozřejmostí je zajištění funkčnosti podkladové vrstvy kaţdého intranetu, provozovaného hardware (technické prostředky sítě, kabeláţ, servery a klientské stanice) a také software (webové servery a klienti, podpůrné systémy a aplikace na počítači uţivatele).

UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2014 15 2 SYSTÉMY PRO FIREMNÍ INTRANETY Řešení firemního intranetu je v dnešní době moţné stavět nad celou řadou síťových operačních systémů, které jiţ ve firmách běţí a poskytují sluţby svým uţivatelům. Mezi nejznámější a nejpouţívanější operační systémy patří Unix/Linux, Microsoft Windows Server nebo Novell NetWare (Open Enterprise Server, OES). S těmito systémy nebo jejich kombinací je moţné se setkat i na různých typech základních, středních a vysokých škol. V jejich počítačových sítích LAN jsou většinou síťové účty zaměstnanců, učitelů a studentů organizované a spravované v adresářových sluţbách serverového operačního systému. Jedná se o sluţbu Microsoft Active Directory (AD) v případě systému Microsoft Windows Server nebo Novell edirectory (dříve známá jako Novell Directory Services, NDS) u systému Novell Open Enterprise Server. Firmy Microsoft a Novell nabízí v rámci svých řešení intranetové portály, které umoţňují uţivatelům snadné sdílení informací s ostatními, správu dokumentů, komunikaci v pracovních týmech i mimo ně. Jde o firemní webové portály Microsoft SharePoint Server a Novell Vibe. Přistupovat k nim mohou uţivatelé definovaní v rámci adresářových sluţeb daného síťového operačního systému prostřednictvím protokolu LDAP. V tomto případě jde o pouţití hotového komerčního produktu. Jeho výhodou je profesionální řešení se spoustou funkcí, které nemusí být ve výsledku všechny vyuţité. Nevýhodou je vysoká cena, záleţí na velikosti a moţnostech firmy. Cenová politika firem Microsoft a Novell je pro oblast školství výhodnější. Další moţností je pouţití nějakého existujícího open source řešení intranetu, jako například Drupal, Joomla, WordPress apod. Tyto systémy jsou většinou postaveny na platformě PHP s podporou databáze MySQL. Výhodou je nulová cena, ale tato řešení nemají garantovanou podporu ani další vývoj. Nabízí se také varianta vytvoření intranetového řešení šitého na míru. Většinou vyhovuje přesně potřebám firmy, ale je finančně a časově velice nákladné. 2.1 Microsoft SharePoint Pomocí Microsoft SharePoint můţe organizace vytvořit týmový webový prostor, který bude vyuţívat jako místo pro bezpečné ukládání, uspořádání a sdílení informací. Stejně tak si můţe kaţdý uţivatel vytvořit svůj osobní webový prostor, upravit si osobní profil, vkládat soubory, poznámky atd. Přistupovat lze skoro z libovolného typu zařízení: osobního nebo přenosného počítače uţivatele, tabletu, chytrého telefonu apod. Stačí mít v systému počítače nainstalovaný webový prohlíţeč Internet Explorer, Chrome nebo Firefox.

UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2014 16 Výraz SharePoint se pouţívá pro označení buď jednoho nebo hned několika technologií a produktů Microsoft SharePoint, mezi které patří [3]: SharePoint Online: cloudová sluţba pro organizace všech velikostí. Je dostupná jako součást předplatného Office 365 nebo jen jako samostatná sluţba SharePoint Online. SharePoint Foundation: zdarma dostupná základní technologie pro místní instalaci, v předchozích verzích se označovala jako Windows SharePoint Services. Zaměřuje se na správu a vytváření webů, které umoţňují spolupráci na webových stránkách, dokumentech, seznamech, kalendářích a datech. SharePoint Server: placená verze určená pro místní instalaci a nasazení ve větší organizaci. Obsahuje všechny funkce SharePoint Foundation a navíc obsahuje celou řadu dalších funkcí, jako je správa podnikového obsahu, pokročilé vyhledávání, osobní weby a informační kanály. SharePoint Designer: bezplatná aplikace pro návrh, sestavování a úpravu webových prostorů běţících na SharePoint Foundation a SharePoint Server. Umoţňuje sestavení pracovních postupů, vzhled a chování celého webu. Od malého projektového týmu aţ po portálová řešení s řídícími panely pro velké firmy. SharePoint Workspace: aplikace klasické pracovní plochy umoţňující převedení obsahu daného webu do tzv. off-line reţimu a spolupracovat tak s ostatními v případě odpojení sítě. Provedené změny se potom synchronizují zpět na web SharePoint. Systémové poţadavky na softwarové vybavení serveru se liší podle typu instalace. V případě instalace jednoho serveru produktu Microsoft SharePoint Server je minimálně podporovaným operačním systémem 64-bitová edice Windows Server 2008 R2 Standard s nainstalovanou aktualizací Service Pack 2. Na běţícím serveru musí být nastaveny role webového serveru (IIS), aplikačního serveru a instalovaný databázový server Microsoft SQL Server verze 2008 R2. Při standardní instalaci na jeden server lze ušetřit nemalé finanční prostředky vyuţitím databázové serveru Microsoft SQL Server 2008 R2 Express edice. SharePoint je technologie postavená na Microsoft.NET Framework verze 3.5 a vyšší. Během instalace serveru bude tato a další potřebné komponenty automaticky nainstalovány. Po dokončení instalace se spustí konfigurační proces nastavení celého systému. Pokud se během konfigurace vyskytne chyba, proces se zastaví a budete o tom informováni. Po odstranění problému je moţné spustit konfiguraci znovu a po jejím provedení začít systém SharePoint pouţívat.

UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2014 17 Microsoft SharePoint obsahuje vlastní správu servisních účtů. Jsou to uţivatelské účty serveru nebo domény Windows, pod jejichţ identitou běţí sluţby a aplikace. Kdyţ se uţivatel poprvé přihlásí k webovému portálu, je jeho účet přepsán do seznamu uţivatelů SharePoint serveru. Při změně hesla uţivatele v systému Windows se automaticky provede replikace této změny na portál. S vyuţitím uţivatelských účtů a skupin je definované zabezpečení přístupu k obsahu informačního portálu. Práva nastavená na hlavním webu se dědí do podwebů, jejich úloţišť a seznamů jednotlivých poloţek. Dědičnost lze přerušit a práva znovu nastavit. Správa přístupových práv zahrnuje definici pravomocí, které můţe správce systému přidělit jednotlivým uţivatelům nebo skupinám. Například právo vloţit nebo číst dokument, vytvořit web. Pravomoce se rozdělují do několika kategorií podle typu přístupu [3]: Oprávnění seznamu: zahrnuje přidání, úprava nebo zobrazení poloţky, vytvoření upozornění a zobrazení historie Oprávnění k webu: umoţňuje zobrazení stránky, procházení informací o uţivateli, přidat nebo upravit stránku webu Osobní oprávnění: pravomoce, jako je vytvoření osobního zobrazení nebo přidání vlastní webové části apod. Pravomocí existuje celé řada a jejich kombinací je moţné vytvořit různé typy oprávnění: Čtení: přístup na web, otevřít úloţiště dat, číst existující záznamy nebo dokumenty, ale bez moţnosti tato data měnit Přispívání: uţivatel můţe data z úloţiště číst, ale také měnit, vytvářet a mazat Návrh: kromě Čtení a Přispívání můţe uţivatel schválit publikování informací jiných uţivatelů a v případě nutnosti zrušit rezervaci dokumentu Úplné řízení: především pro správce webu, moţnost nastavování přístupových práv, zakládání nových webu, jejich mazání apod. Přenášení obsahu informačního portálu exportem a importem dat ve formátu XML souboru. Například při přesunu webu nebo podwebu z testovací do produkční části portálu. Export je moţný prostřednictvím webového rozhraní, import pouze pomocí nástroje PowerShell. Vícejazyčnost nabízí moţnost provozování webu s různými jazykovými šablonami. Uţivatel si tak zvolí svůj výchozí jazyk a veškerá navigace toto jazykové nastavení respektuje. Vhodné pro firmy s vícejazyčným prostředím.

UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2014 18 2.2 Novell Vibe Novell Vibe je webový portál pro týmovou spolupráci od společnosti Novell. Je dostupný buď jako samostatný produkt nebo jako součást balíku programů pro malé a střední organizace Novell Open WorkGroup Suite. Vibe umoţňuje vzájemnou spolupráci uţivatelů a pracovních týmů, vytváření, sdílení, projednávání a správu jejich informací. Poskytuje nástroje pro správu dokumentů, sdílení kontaktů, týmových kalendářů a úkolů. Kaţdý uţivatel má k dispozici svůj osobní pracovní prostor (web) s moţností nahrávat soubory, vkládat obrázky do fotogalerie, zobrazit sloţku úkolů, kalendář a knihu návštěv. Uţivatel můţe spolupracovat se svými kolegy v týmových pracovních prostorech. Přístup k informačního obsahu portálu je prostřednictvím webového prohlíţeče Internet Explorer, Chrome nebo Firefox z různých typů zařízení. Je podporováno klasické i mobilní webové rozhraní. Server webového portálu Novell Vibe je multiplatformní software a můţe běţet na různých operačních systémech. Jeho instalaci lze provést na Novell Open Enterprise Server (OES) 2 nebo 11, SUSE Linux Enterprise Server (SLES) 10 nebo 11, ale také na serverové operační systémy firmy Microsoft. Jedná se o verzi Windows Server 2003 R2 nebo Windows 2008 R2. Jsou tak podporovány adresářové sluţby Novell edirectory i Microsoft Active Directory. [6] Na platformě Linux můţe být nainstalován databázový server MySQL 5 nebo Oracle 10g, na platformě Windows je podporován také MySQL 5 a Oracle 10g, ale také Microsoft SQL Server 2005 a jeho vyšší verze. Novell Vibe je postaven na technologii Java a potřebuje mít na systémech Windows a Linux nainstalovaný Java Development Kit (JDK). Pro oba systémy je podporován Oracle JDK 6. Kromě JDK je potřebný aplikační server Tomcat 6, který je součástí instalace systému Vibe pro Windows i Linux. Po nainstalování webového portálu se veškeré nastavení a konfigurace systému provádí modulem Správa přes webové rozhraní. Přístup k obsahu informačního portálu je definován pro lokálně vytvořené uţivatele a skupiny ve Vibe. Další z moţností je import uţivatelů z adresářových sluţeb Novell edirectory či Microsoft Active Directory. Synchronizace účtů, v případě změny hesla uţivatele apod., probíhá prostřednictvím protokolu LDAP. Při prvním přihlášení k portálu je uţivateli vytvořen jeho osobní pracovní prostor. Aby mohl uţivatel přistupovat k obsahu týmových pracovních prostorů, musí být jejich členem a mít odpovídající práva. Ty se definují pro pracovní prostory, sloţky a záznamy v nich pomocí rolí uţivatele v systému. Práva se automaticky dědí na vnořené týmy a sloţky lze zakázat.

UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2014 19 Systém Vibe je plně lokalizovaný do českého jazyka a podporuje vícejazyčnost. Spolupracuje s různými komunikačními systémy a kancelářskými aplikacemi. Nabízí integraci s existujícím řešením poštovního serveru Novell GroupWise a kancelářským balíkem Microsoft Office. Podrobnější popis nastavení a funkcí systému Novell Vibe je uvedený v praktické části práce. 2.3 Porovnání SharePoint vs Vibe Předmětem porovnávání jsou verze webových portálů Microsoft SharePoint Server 2010 a Novell Vibe 3. Uţivatelská prostředí obou portálů jsou k dispozici v české jazykové verzi. Snadnější způsob instalace má SharePoint Server 2010. Po jejím spuštění na čisté instalaci serveru Windows se automaticky nainstalují všechny potřebné komponenty. Nejdříve srovnání minimálních poţadavků na hardware síťového serveru. Systém Microsoft SharePoint 2010 Novell Vibe 3 Procesor CPU 64-bit 2GHz CPU 32/64-bit 2GHz Operační paměť min. 4GB RAM (8GB) min. 3GB RAM (4GB) Disková kapacita min. 30GB min. 20GB Tabulka 1: Požadavky na hardware serveru webového portálu Dále jsou obecně uvedeny poloţky, které je nutné zakoupit před nasazením systémů do praxe, aby byly splněny licenční podmínky produktů. Konkrétní ceny pro školský sektor (ne komerční) jsou podle licenčních modelů uvedeny v části Cenová analýza variant řešení této diplomové práce. Ve srovnávací tabulce je uvedený SharePoint Server 2010 edice Enterprise, protoţe nabízí srovnatelné funkce jako Novell Vibe 3. Systém Microsoft SharePoint 2010 Novell Vibe 3 Webový portál SharePoint Server 2010 Ent Novell Vibe 3 Server Windows Server 2008 64-bit SUSE Linux Enterprise Server Databázový server MS SQL Server 2008 Standard MySQL 5 podpora Přístupové licence SharePoint 2010 CAL Windows 2008 CAL SQL 2008 CAL Tabulka 2: Potřebné licence k provozování webového portálu

UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2014 20 Novell Vibe 3 nabízí větší volnost výběru při instalaci do heterogenního síťového prostředí. Jedná se především o podporované adresářové sluţby, databázové servery, vývojové prostředí, poštovní servery a operační systémy pracovních stanic v síti. V případě Microsoft SharePoint je nutné mít veškerý instalovaný software od firmy Microsoft. Počínaje operačním systémem síťového serveru s adresářovými sluţbami, přes poštovní server a konče vývojovými nástroji. Pro zajištění úplné funkčnosti webového portálu musí být všechny tyto systémy aktualizovány na nejnovější verze. Pro zvýšení produktivity je nutné mít kancelářský balík Microsoft Office. Následující tabulka obsahuje přehled poţadavků obou portálů na instalovaný software. [11] Systém Microsoft SharePoint 2010 Novell Vibe 3 Server Windows Server Windows Server SUSE Linux Enterprise Server Adresářové služby Active Directory Active Directory Novell edirectory Vývojové prostředí.net Java 2 Execution Environment Kancelářský balík Microsoft Office Microsoft Office Open Office / Libre Office WordPerfect Poštovní server Microsoft Exchange Microsoft Exchange Novell GroupWise Lotus Notes Pracovní stanice Windows 7, Vista, XP Windows 7, Vista, XP Mac OS X Linux Databázový server MS SQL Server MS SQL Server MySQL Oracle Tabulka 3: Požadavky na software serveru webového portálu