Jsme součástí světové slévárenské rodiny Navštivte nás na mezinárodním veletrhu GIFA 12. 16. 6. 2007 výstaviště Düsseldorf pavilon 3, stánek č. E 02 5 6/2007 Foundry www.huettenes-albertus.com Family HÜTTENES-ALBERTUS CZ
çasopis pro slévárenský prûmysl / Foundry Industry Journal roçník LV / kvêten çerven 2007 / Brno çíslo 5 6 obsah 217 GIFA METEC THERMPROCESS NEWCAST (Veletrhy Brno, a. s., Brno) PŘEDSTAVENÍ FIREM NA VELETRHU GIFA 2007 219 Ivanov, S. Křístek, J.: Deset let společnosti Hüttenes-Albertus CZ (Hüttenes-Albertus CZ, s. r. o., Brno) 222 Stötzel, R. a kol.: Rychle, přesně a trvale. Nové nátěry forem a jader k optimalizaci výkonnosti sléváren a zvýšení jakosti odlitku (Ashland-Südchemie-CZ s. r. o., Brno) 224 Technologie nízkotlakého lití ze slitin hliníku (Kovopol, a. s., Police nad Metují) 226 Svadbík, M. Perůtka, M. Kristoň, F.: RGU OPTI systém pro plánování a řízení slévárenské výroby (RGU CZ s. r. o., Brno) 230 Informace firmy Oskar Frech GmbH + Co. KG ke slévárenské výstavě GIFA 2007 (Oskar Frech GmbH + Co. KG, Německo) 232 Kubačka, J. Veřmiřovský, H.: Spojení, které funguje (Tafonco a. s., Kopřivnice) 232 Procházka, P.: Sedm mýtů o použití keramických lisovaných filtrů při filtraci taveniny (Keramtech spol. s r. o., Žacléř) 234 Fedoryszyn, A. a kol.: Modernizace sléváren příklad nového vybavení slévárny VENTURE INDUSTRIES (Technical, Nowa Sól, Polsko) 238 DISA vystavuje na GIFA 2007 špičkové technologie slévárenského průmyslu (DISA Industries s. r. o., Příbram) 240 Konšel, M.: Jakostní polské křemenné ostřivo z pískovny Szczakowa (PCC Morava-Chem, s. r. o., Český Těšín) 243 Pazderka, J.: Zkušenosti s použitím směsných bentonitů s vyššími užitnými vlastnostmi a účinnými nosiči lesklého uhlíku (Keramost, a. s., Most) 246 Firma IMF a rozvoj ruského trhu (I.M.F. s. r. o., Sedlčany) 248 Váhy a vážicí systémy od firmy FORMAT 1, spol. s r. o., Křenovice u Brna 250 Commexim Group a. s., Říčany u Prahy ODBORNÉ ČLÁNKY 254 Čech, J. Bařinová, D. Krautschneider, R.: Stanovení modulu pružnosti pro slitiny Al Determination of the modulus of elasticity for Al alloys 259 Malik, J. a kol.: Vplyv technologických faktorov tlakového liatia na kvalitu odliatkov zo silumínu Influence of technological factors of pressure die casting on quality of castings from silumin 263 Jelínek, P.: Využití technologie eff-set k řízení krystalizace odlitků ze slitin s širokým intervalem tuhnutí Use of the EFF-SET technology for control of crystallization of castings from alloys with extensive solidification interval RUBRIKY 268 Zprávy Svazu sléváren České republiky 273 Zprávy České slévárenské společnosti 278 Vzdělávání 282 Slévárenská výroba v zahraničí 285 Aktuality 286 Umělecká litina 288 Blahopřejeme 288 Vzpomínáme 289 Z historie GIFA, 12. 16. 6. 2007 Düsseldorf, Německo tematické zaměření představení firem na veletrhu GIFA 2007 příští číslo bude zaměřeno všeobecně
časopis pro slévárenský průmysl obsah inzertní části obálka Hüttenes-Albertus CZ, s. r. o., Děčín ASHLAND-SÜDCHEMIE-CZ s. r. o., Brno HWS Maschinenfabrik GmbH, Německo FOSECO ČESKÁ, s. r. o., Příkazy SHENGQUAN GROUP SHARE-HOLDING Co, Ltd., Čína Bühler Druckgusss AG, Švýcarsko 294 AISIN EUROPE MANUFACTURING CZECH s. r. o., Písek 251 Commexim Group a. s., Říčany Prahy 239 DISA Industries s. r. o., Příbram 249 FORMAT 1, spol. s r. o., Křenovice u Brna 252 FURTENBACH GmbH, Rakousko 247 I.M.F. s. r. o., Sedlčany 245 KERAMOST, a. s., Most 233 KERAMTECH spol. s r. o., Žacléř 225 Kovopol, a. s., Police nad Metují 231, 272 Oskar Frech GmbH + Co. KG, Německo 241 PCC MORAVA-CHEM, s. r. o., Český Těšín 227 RGU CZ s. r. o., Brno 275 ROBOTERM spol. s r. o., Chotěboř 275 RÖSLER Oberflächentechnik GmbH, Německo 233 Tafonco a. s., Kopřivnice 267 Targi Kielce Sp. z. o. o., Polsko 235 TECHNICAL, Nowa Sól, Polsko 253 Wheelabrator Group s. r. o., Praha vložená i nzerce LÜHR FILTER GmbH, Rakousko www.gifa.de www.metec.de www.gmtn- -congresses.com www. thermprocess.de SVAZ SLÉVÁREN ÇR ISSN 0037-6825 Číslo povolení Ministerstva kultury ČR registrační značka MK ČR E 4361 Časopis Slévárenství získal osvědčení o zápisu ochranné známky. Časopis a všechny v něm obsažené příspěvky a obrázky jsou chráněny autorským právem. S výjimkou případů, které zákon připouští, je využití bez svolení vydavatele trestné. To platí především pro rozmnožování, překlady, kopírování na mikrofilm, ukládání a zpracování v počítačových systémech. Korektury českého jazyka se řídí platnými pravidly českého pravopisu. Výjimku tvoří názvy společností, které jsou na žádost jejich zástupců upravovány v souladu se zněním zápisu u příslušného registračního orgánu. Vydavatel není dle zákona č. 46/2000 Sb. 5 zodpovědný za obsah reklam. Firemní materiály nejsou lektorovány. Texty reklam nejsou bez vyžádání zadavatele korigovány. Vydává Svaz sléváren ČR, IČ 44990863 Redakce: 616 00 Brno, Technická 2896/2 tel.: 541 142 664, 541 142 665, fax: 541 142 644 e-mail: redakce@svazslevaren.cz slevarenstvi@svazslevaren.cz Rozšiřuje Svaz sléváren ČR. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá redakce. Objednávky do zahraničí vyřizuje redakce. Předplatitelé ze Slovenska si mohou časopis objednat na adrese: SUWECO, spol. s r. o., Zátišie 10, 831 03 Bratislava, tel.: 00421 244455 238, fax: 00421 244 455 239. Členové Združenia zlievarní a kováční Slovenska na adrese: Združenie zlievarní a kováční Slovenska, Robotnícka 14, 036 01 Martin, tel. + fax: 00421 434 220 350, e-mail: zzks@zzks.sk Vychází 8krát ročně. Číslo 5 6 vyšlo 4. 6. 2007. Cena čísla Kč 45,. Roční předplatné Kč 360, (fyzické osoby) + DPH + poštovné + balné. Cena čísla Kč 80,. Roční předplatné Kč 640, (podniky) + DPH + poštovné + balné. Tisk Reprocentrum, a. s., Bezručova 29, 678 01 Blansko, telefon: 516 412 510 e-mail: rybkova@reprocentrum.cz Do sazby 24. 4. 2007, do tisku 18. 5. 2007. Náklad 900 ks. Inzerci vyřizuje redakce. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Podávání novinových zásilek na Slovensku povoleno Západoslovenským riaditel stvom pôšt v Bratislavě č.j. 419-OPČ ze dne 20. 2. 1995. vedoucí redaktorka Mgr. Helena Šebestová redaktorka Bc. Milada Haasová redakční rada prof. Ing. Lubomír Bechný, CSc. Ing. Ján Cibu a prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc. Ing. Štefan Eperješi, CSc. Ing. Jiří Fošum Ing. Josef Hlavinka doc. Ing. Milan Horáček, CSc. Ing. Jaroslav Chrást, CSc. prof. Ing. Petr Jelínek, CSc. Richard Jírek Ing. Radovan Koplík, CSc. Ing. Zdeněk Král, CSc. Ing. Václav Krňávek doc. Ing. Antonín Mores, CSc. prof. Ing. Iva Nová, CSc. Ing. Ivan Pavlík, CSc. doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc. prof. Ing. Karel Rusín, DrSc. prof. Ing. Augustin Sládek, Ph.D. Ing. Vladimír Stavěníček, předseda prof. Ing. Karel Stránský, DrSc. Ing. František Střítecký Ing. Jiří Ševčík Ing. Jan Šlajs Ing. Josef Valenta, Ph.D. Ing. Ivo Žižka
GIFA METEC THERMPROCESS NEWCAST Čtyři mezinárodní veletrhy nejmodernějších technologií: Mezinárodní slévárenský veletrh GIFA, Mezinárodní veletrh hutnictví METEC, Mezinárodní veletrh technologií tepelného zpracování THERMPROCESS a Mezinárodní veletrh odlitků NEWCAST se budou konat společně ve dnech 12. 16. června 2007 v Düsseldorfu. Bude tak navázáno na úspěšnou společnou premiéru tohoto kvarteta veletrhů v roce 2003. Tehdy se ho zúčastnilo 1 700 vystavovatelů ze 34 zemí a navštívilo jej 72 000 návštěvníků z 84 zemí. Čtyři veletrhy tehdy obsadily plochu 68 000 m 2. Kvartet technologií bude doprovázen rozsáhlým programem kongresů, odborných sympozií, seminářů, konferencí, zvláštních přehlídek a technických fór. Zatímco veletrhy GIFA, METEC a THERMPROCESS patří již řadu desetiletí do programu Messe Düsseldorf, Mezinárodní veletrh odlitků NEWCAST se konal v roce 2003 poprvé a tehdy se ho zúčastnilo 270 vystavovatelů. Veletrh předvedl mnohostrannou paletu použití odlitků od bloků motorů pro automobilový průmysl až po filigránské části používané v lékařské technice. Největší českou účast registrujeme na veletrhu NEWCAST, kterého se v rámci oficiální účasti za podpory Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a ideové podpory, jakož i aktivní účasti Svazu slé- váren České republiky, zúčastní FEREX ŽSO Liberec, Královopolská slévárna, Brno, LAC, Rajhrad, METOS, Chrudim, První brněnská strojírna, Velká Bíteš, Reframó, Kadaň, Slévárny Třinec, Slévárna Kuřim, UNEX Uničov, VÚHŽ Dobrá a ŽĎAS, Ždár nad Sázavou, a samostatným informačním stánkem FOND-EX také Veletrhy Brno. Slévárenského veletrhu GIFA se zúčastní firmy HA Kovochem, Mníšek pod Brdy, Igor Láník Techservis Boskovice, Keramtech, Žacléř, Keravit, Ostrava-Vítkovice, Moravské keramické závody, Rájec- -Jestřebí a Promet CZ, Brno. Na veletrhu hutnictví METEC to pak bude firma UVB Technik, Hlučín, a na veletrhu technologií tepelného zpracování THERM- PROCESS firma BVD Pece, Karlovy Vary. Celková účast českých firem na všech čtyřech veletrzích obsáhne 287 m 2. Další informace o veletrzích GIFA, METEC, THERMPROCESS a NEWCAST lze získat na webových stránkách: www.gifa.de www.metec.de www.thermprocess.de www.newcast-online.de nebo u zastoupení Messe Düsseldorf v České republice, Veletrhy Brno, a. s., tel.: 541 152 533, e-mail: mhorakova@bvv.cz. slévárenství / LV / kvêten çerven 2007 / 5 6 217
Autobahn/ Motorway A44 0,5 km 218 slévárenství / LV / kvêten çerven 2007 / 5 6 Heinz-Ingenstau-Str. Logistikzentrum Logistics Center 61 Messe-Einfahrt/Tor 1 Fair entrance/gate 1 LTU arena Düsseldorf Rheinhalle Düsseldorf 60 CARAVAN CENTER 78 U-Bahnhof Tram Station LTU arena/ Messe Nord Polizei, Fundbüro Police, Lost property office 7a Rheinbad 8 5 7 Nord/North 0 2 Halle im Bau Hall under construction 8b 9 78 10 896 + 897 11 12 Hallen/Halls 3 4 10 12 15 17 (Nord-Ost)* (North-East)* *Nur für Pendelbusse (nicht bei allen Veranstaltungen geöffnet) *For shuttle buses only (not available for all events) 13 Halle/Hall 3 Schwerpunkt Gießereichemie Main focus foundry chemistry slévárenská chemie Hallen/Halls 10 + 11 Schwerpunkt Druckguss Main focus die-cast tlakové lití Hallen/Halls 15 17 Schwerpunkt Gießereianlagen, Maschinen und Ausrüstungen, Beratung, Dienstleistungen Main focus foundry plants, machines and equipment, consulting, services slévárenské stroje a zařízení 78 Beckbuschstraße Pendelbusspur Shuttle bus Trasa veletržního vláčku Flughafen 3 km Airport 3 km 79 Duisburg Hallen/Halls 6 + 7a Hallen/Halls 4 + 5 Halle/Hall 9 Zoll Spediteure Customers Carriers 3 4 Freiligrathplatz Rhein Rotterdamer Straße CCD.Stadthalle City 722 Innenstadt 4 km City 4 km CCD.Süd Congress Center Düsseldorf Süd/South 1 2 CCD.Pavillon + 897 City 722 City 722 896 17 Nordpark 16 Werkstatt Workshop Restaurant Café Magazin Storeroom City 722 15 Ost/East Löbbecke Museum + Aquazoo 14 CCD.Ost Congress Center Düsseldorf Stockumer Kirchstraße 450 m + 897 City 722 896 Innenstadt 4 km City 4 km 78/79 Am Hain Kaiserswerther Straße Danziger Straße Thewissenweg B 8 Düsseldorf Fashion House 1 Düsseldorf Fashion House 2 Halle/Hall 7.0 Verbände/Associations Institutionen/Institutions Hochschulen/ Colleges and universities CCD.Ost/CCD.Süd Kongresse/Congresses
zprávy svazu sléváren české republiky zprávy Svazu sléváren České republiky Technická 2896/2, 616 00 Brno tel.: 541 142 642, 541 142 681 tel. + fax: 541 142 644 e-mail: svaz@svazslevaren.cz www.svazslevaren.cz Svaz sléváren České republiky je přidruženým členem CAEF Committee of Associations of European Foundries (Asociace evropských slévárenských svazů) generální sekretariát: Sohnstrasse 70, D-40237 Düsseldorf P.O.Box 10 19 61, D-40010 Düsseldorf tel.: +49 211 687 12 15, +49 211 687 12 08, +49 211 687 12 17 fax: +49 211 687 12 05, e-mail: info@caef-eurofoundry.org, www.caef-eurofoundry.org Víte, že od vydání posledního čísla časopisu Slévárenství došlo k celé řadě zajímavých událostí? Dovolte nám, abychom se s Vámi o některé z nich podělili. Každoroční zasedání redakční rady časopisu Slévárenství jejím cílem bylo zhodnocení osmi čísel Slévárenství z roku 2006 a projednání edičního plánu časopisu Slévárenství na rok 2008. Na tomto místě bychom chtěli poděkovat všem členům redakční rady za připomínky a podněty a za jejich stálou pomoc pracovníkům v redakci. Novými členy redakční rady byli jmenováni Richard Jírek (Modelárna Nemošice, s. r. o., Svaz modeláren ČR), Ing. Václav Krňávek (KOVOLIT Modřice, a. s.) a Ing. Josef Valenta, Ph.D. (ALW Industry, s. r. o., Olomouc). Předsedou redakční rady je i nadále Ing. Vladimír Stavěníček, kterému tímto rovněž děkujeme za jeho přízeň, kterou časopisu Slévárenství věnuje. IQ auto Liberec seminář na téma vzájemná spolupráce mezi školami, podniky a úřady práce v Libereckém kraji. Podpisem smlouvy se do této spolupráce zapojila slévárna Beneš a Lát. Našemu členovi gratulujeme a přejeme, aby jeho aktivity přilákaly mladé pracovníky nejen do automobilového průmyslu, ale i do sléváren, které zásobují automobilky svými odlitky. CAEF skupina ocelové odlitky hostitelským státem akce této odborné pracovní skupiny se v letošním roce stala Česká republika. Garantem a sponzorem dvoudenní konference byla společnost ŽĎAS, a. s., Ž ár nad Sázavou. Akce proběhla na profesionální úrovni. Nabitý a přesně navazující program byl důkazem preciznosti a pečlivé přípravy organizátora. Děkujeme tímto za vzornou reprezentaci naší země na mezinárodní úrovni. Závěry a informace jsou k dispozici na sekretariátě svazu. II. fórum slovenských výrobců odlitků z neželezných kovů náš svaz byl pozván na jednání do Bratislavy, aby prezentoval možnosti a potenciál oboru v České republice. Za nejdůležitější momenty setkání považujeme nabídku spolupráce vzdělávacích aktivit mezi českou a slovenskou stranou. Jsme ochotni napomoci slovenským kolegům a předat jim své zkušenosti v oblasti zvyšování kvalifikace pracovníků ve slévárenství. Ve spolupráci se ZZKS touto cestou vyzýváme slévárny na Slovensku, aby nás kontaktovaly jsme připraveni vám pomoci. Manažer roku 2006 již tradičně se každý rok v dubnu scházejí v pražském paláci Žofín reprezentanti úspěšných firem v České republice, aby na slavnostním vyhlášení výsledků soutěže Manažer roku ocenili práci těch nejlepších. Manažerem roku 2006 se stal Dipl. Kfm. Detlef Wittig předseda představenstva a generální ředitel ŠKODA AUTO, a. s. Pro náš svaz bylo ctí zúčastnit se této prestižní události a setkat se s významnými osobnostmi průmyslu České republiky. Seminář REACH jak jsme informovali již v předchozím čísle Slévárenství, EU připravila novou legislativu o používání chemických látek. Každá chemická látka obsažená ve směsi nebo výrobku, která podléhá nařízení REACH č. 1907/2006/ /ES, musí být před svým prvním uvedením na trh registrována nebo autorizována. Nařízení vstupuje v platnost 1. 6. 2007 a je v něm přesně specifikován časový harmonogram implementace na území EU včetně ČR. V ČR je garantem za implementaci Svaz chemického průmyslu (www.schpadaptabilita.cz). Přednášky ze semináře jsou vyvěšeny na webových stránkách svazu. Domníváme se, že nám tato zelená aktivita ještě poněkud zamotá hlavu (pozn. autora). III. zasedání k využití financí z EU v českých slévárnách rádi bychom vás nyní i do budoucna informovali o činnosti České slévárenské společnosti, do které se zapojil i náš svaz. Pevně věříme, že energie vynaložená k prošlapání cestičky brzy přinese své ovoce. Cílem je ukázat všem organizacím, jak lze získat finanční prostředky z EU. Nyní nám dovolte trochu více se rozepsat a informovat vás o tom, kam jsme v této oblasti již pokročili. V plánovacím období EU na léta 2007 až 2013 se naskýtá možnost u kvalitních projektů čerpat finanční prostředky z fondů EU. Na základě konzultací s odborníky, kteří se zaměřují na problematiku financování, je v rámci České slévárenské společnosti zpracováván návrh možné strategie investování v oboru slévárenství při využití finančních prostředků EU pod názvem Projekt financování českého slévárenství. Jako partnerské organizace se k projektu přihlásily: Svaz sléváren České republiky jako organizace spolupracující zejména v oblasti popularizace a propagace projektu mezi členy SSČR; HVB Bank Czech Republic, a. s., jako peněžní ústav, který si dlouhodobě ověřuje ratingové ohodnocení oboru slévárenství a Projekt financování českého slévárenství zařadil mezi možné a perspektivní oblasti svých finančních a úvěrových aktivit; Direkta Group, s. r. o., jako specializovaná firma s dlouhodobými zkušenostmi a relativně vysokou úspěšností při zpracování podkladů při čerpání prostředků z fondů EU; Česká slévárenská společnost jako zpracovatel podkladů ve prospěch HVB Bank a Direkta Group, zpracovatel marketingových a ratingových informací o slévárenství a koordinátor a popularizátor projektu a informační centrum pro slévárny. Pro investování je nutné dodržet několik zásad 1. Projekt musí být financovatelný i bez přispění fondů EU. 2. Fondy EU mohou pouze snižovat finanční rizika financující banky a zároveň zvýšit výhodnost úvěrové politiky banky. 3. Před zahájením jednání s financujícím bankovním domem je vhodné provést vlastní finanční analýzu na základě metodiky zpracované v ČSS a o projek- 268 slévárenství / LV / kvêten çerven 2007 / 5 6
zprávy svazu sléváren české republiky tu v bance jednat pouze v případě kladného nebo alespoň nerozhodného výsledku analýzy. 4. V případě kladného výsledku jednání o projektu s bankovní institucí provést důkladnou analýzu možností, které poskytují strukturální fondy EU. K tomu mohou slévárny využít kapacity Evropského kompetenčního centra Fondů EU, které je zřízeno při HVB Bank Czech Republic, a. s. 5. V případě, že existují možnosti obdržet dotaci ze strukturálních fondů před zahájením jakýchkoliv činností, seznámit se velmi podrobně s podmínkami čerpání prostředků, které platí pro vytipovaný dotační titul, a to jak z hlediska výše dotace, tak i z hlediska časové osy, nutné dokumentace, ale především metodiky pohledu na zpracovávaný projekt, což platí především pro program INOVACE. Pro získání vyčerpávající odpovědi na otázku, za jakých podmínek je možné získat prostředky z fondů EU, je možné oslovit garanty ČSS, společnost Direkta Group, s. r. o., a pracovníky Kompetenčního centra HVB Bank. V rámci OK ekonomické při ČSS byli někteří členové navrženi jako garanti pro jednotlivé tituly strukturálních fondů s cílem získávat maximální množství informací o dané oblasti a studovat jejich možné využití v oboru slévárenství. Informace jsou na sekretariátu ČSS. Členové ČSS a Svazu sléváren ČR mohou tyto služby využívat. Ing. Jan Šlajs předseda České slévárenské společnosti Ing. Josef Hlavinka výkonný ředitel Svazu sléváren ČR 55 % zbylé oblasti se soustředěnou podporou státu. Způsobilé výdaje: náklady na nákup strojů a zařízení včetně řídicích softwarů, u nichž je žadatel prvním uživatelem; stavební náklady přímo související s realizací projektu (max. 20 % z celkových způsobilých výdajů na nákup strojů a zařízení včetně řídicích softwarů); náklady na pořízení patentů, patentových licencí na know- -how a nepatentovaných know-how, náklady na publicitu spojenou s projektem. Způsobilými výdaji nejsou: DPH, pokud je příjemce podpory plátcem DPH; náklady vzniklé před datem přijatelnosti projektu; splátky půjček a úvěrů; sankce a penále; náklady na záruky, pojištění, úroky, bankovní poplatky, kurzové ztráty, celní a správní poplatky; leasing. Prostřednictvím Agentrury pro podporu podnikání a investic CzechInvest v rámci Operačního programu podnikání a inovace vyzývá MPO k předkládání žádostí o dotace do těchto programů: Program POTENCIÁL Co jsme ještě stihli po uzávěrce Rádi bychom Vás informovali o dotačních příležitostech, které vyhlašuje MPO v rámci Operačního programu podnikání v roce 2007. Pro ucelený přehled vypisujeme i dotační tituly, které po vydání časopisu budou mít již po termínu, případně bude do uzavření zbývat jen pár dní. Program MARKETING Termín pro podávání žádostí: od 1. března do 31. prosince 2007. Forma podpory: dotace ve výši 0,1 2 mil. Kč, maximálně 50 % způsobilých výdajů. Rozsah podpory limity platné pro 1. výzvu: získání marketingových informací o zahraničním trhu dotace maximálně do výše 100 tisíc Kč; tvorba propagačních materiálů (např. letáky, brožurky, inzeráty, pozvánky v cizích jazycích) dotace maximálně do výše 400 tisíc Kč; tvorba cizojazyčných internetových stránek včetně výtvarného návrhu prezentace podniku nebo výrobku, včetně SW pro funkčnost stránek dotace maximálně do výše 200 tisíc Kč; účast podnikatelů na výstavách a veletrzích v zahraničí dotace maximálně do výše 300 tisíc Kč na jednotlivou výstavu. Vhodný žadatel: malý a střední podnik, který má uzavřena dvě po sobě jdoucí zdaňovací období; seskupení malých a středních podniků. Způsobilé výdaje: získávání a tvorba marketingových informací; tvorba propagačních materiálů a cizojazyčných internetových stránek; pronájem, zřízení a provoz stánku na výstavách a veletrzích v zahraničí; výdaje na publicitu spojené s realizací projektu. Specifika a omezení: žadatel musí mít sídlo mimo Prahu s výjimkou případů, kdy je vývozní činnost spojena s výrobou a službami realizovanými mimo region Praha; doba realizace projektu může být maximálně 1 rok; podpořeny budou podniky, jejichž aktivity směřují do oblastí vymezených ve Výzvě I v příloze č. 1. Program ROZVOJ Vhodný žadatel: malý a střední podnik, který má uzavřena tři po sobě jdoucí zdaňo-vací období; aktivity (projektu) podniku se projevují ve zpracovatelském průmyslu OKEČ 15 37 (vyjma 16,23). Termín pro podávání žádostí: od 1. března do 31. května 2007. Příjem plných žádostí je 30. 6. 2007. Forma a výše podpory: dotace 1 20 mil. Kč; 51 % okres Tachov a Český Krumlov; Anotace: program Potenciál pomáhá podnikatelským subjektům zavádět a zvyšovat kapacity potřebné pro realizaci výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Vhodný žadatel: malý a střední podnikatel (platné pro první výzvu); sídlo nebo bydliště příjemce podpory musí být v České republice. Termín pro podávání žádostí: od 1. června do 30. listopadu 2007. Konec příjmu plných žádostí: 1. 8. 2007 až 31. 12. 2007. Forma a výše pomoci: maximální výše dotace na způsobilé výdaje je 75 mil. Kč; procentuální výše dotace na způsobilé investiční výdaje se řídí regionální mapou platnou pro období 2007 2013; dotace na poradenské služby související s realizací projektu ve výši 50 % z nákladů na tyto služby; dotace na vymezené provozní náklady do výše dle pravidla de minimis, tj. max. do výše 200 000 EUR. Způsobilé výdaje: dlouhodobý hmotný majetek: pořízení strojů a jiného zařízení; budov (do výše 40 % způsobilých investičních výdajů); pozemků (do výše 10 % způsobilých investičních výdajů); dlouhodobý nehmotný majetek: pořízení licencí a know-how (v případě velkých podniků do výše 50 % hodnoty způsobilých investičních výdajů); provozní výdaje a vybrané náklady na poradenské služby (pouze pro malé a střední podniky); náklady na publicitu spojenou s projektem. Podporované aktivity: vznik nebo rozšíření vývojového centra (oddělení) zaměře- slévárenství / LV / duben kvêten çerven 2007 / 4 2007 / 5 6 269
zprávy svazu sléváren české republiky ného na výzkum, vývoj a inovaci výrobků nebo technologií, pokud existuje předpoklad jejich využití ve výrobě; podporovány budou projekty, jejichž výstupy se projeví v odvětvích vymezených oddíly 17 37, 72 a 74,3 OKEČ. Specifika a omezení: nejsou podporovány výrobní aktivity a prostá obnova majetku; minimální výše investice do dlouhodobého majetku činí 5 mil. Kč; do způsobilých výdajů lze zahrnout pouze majetek výlučně využívaný pro podporované aktivity; projekt musí být realizován na území České republiky mimo území hl. m. Prahy. Program INOVACE Anotace: program Inovace bude podporovat dva typy projektů: inovační projekty u projektů uplatňujících nová, originální řešení program umožní českým firmám pořízení moderních strojů, zařízení, know-how a licencí nutných k jejich realizaci. Podobný program podpořil v období 2004 2006 více než 100 firem a přispěl tak k jejich dlouhodobému růstu. Řada úspěšných žadatelů se prosadila s novými produkty na evropském i světovém trhu a dále se úspěšně rozvíjí; projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví v tomto případě program přispěje k ochraně nehmotných statků v podobě patentů, užitných vzorů, průmyslových vzorů a ochranných známek. Vhodný žadatel: firma působící zejména ve zpracovatelském průmyslu mimo Prahu. Forma a výše pomoci: dotace ve výši 1 75 mil. Kč pro a), b); dotace ve výši do 2 mil. Kč pro c), d); procentuální výše podpory se řídí regionální mapou platnou pro období 2007 2013. Podporované aktivity aneb na co lze podporu získat: a) inovace produktu zvýšení technických a užitných hodnot výrobků, technologií a služeb; b) inovace procesu zvýšení efektivnosti procesů výroby a poskytování služeb; c) organizační inovace zavedení nových metod organizace firemních procesů a spolupráce s firmami a veřejnými institucemi*; d) marketingová inovace zavedení nových prodejních kanálů*. *Pozn.: c) a d) pouze pro malé a střední podniky, pokud současně realizují a) nebo b). Způsobilé výdaje: dlouhodobý hmotný majetek; dlouhodobý nehmotný majetek; provozní náklady (v případě podnikatelských subjektů jen pro malé a střední podniky); náklady na publicitu projektu. Podmínky pro typy projektů: Ochrana práv průmyslového vlastnictví Vhodný žadatel: malé a střední podniky; fyzické osoby; veřejná výzkumná instituce; vysoká škola. Forma a výše pomoci: dotace ve výši 10 300 tis. Kč; 45 % pro malé a střední podniky, fyzické osoby; 55 % pro malé a střední podniky spolupracující s vysokými školami a veřejnými výzkumnými institucemi; 75 % pro vysoké školy, veřejné výzkumné instituce. Podporované aktivity aneb na co lze podporu získat: získání patentů, užitných vzorů (v zahraničí a ČR), průmyslových vzorů a ochranných známek (pouze v zahraničí); Způsobilé výdaje: náklady na oprávněné zástupce; překlady; správní poplatky. Program ICT v podnicích Anotace: tento program umožňuje díky dotacím získat prostředky na rozšíření nebo zavedení informačních a komunikačních technologií (hardware, software) v malých a středních podnicích. Dotace vám napomůže zefektivnit např. vnitřní chod nebo vnější vztahy podniku. Termín pro podání žádosti: příjem registračních žádostí od 1. června do 30. září 2007. Příjem plných žádostí do 29. 12. 2007. Vhodný žadatel: malý a střední podnik, který má uzavřena dvě po sobě jdoucí zdaňovací období; aktivity (projekt) podniku se projevují ve zpracovatelském průmyslu. Forma a výše pomoci: dotace až 20 mil. Kč; procentuální výše podpory se řídí regionální mapou platnou pro období 2007 až 2013. Způsobilé výdaje: hardware, software a jiné stroje a zařízení, která lze označit za část IS/ICT, ale dle účetní terminologie nespadají pod hardware a software; s projektem související poradenství, školení, studie, patenty, know-how, licence; v případě outsourcingu neinvestiční náklady podle pravidla de minimis, tj. případové studie, audit, nájem služeb a majetku; náklady na publicitu spojenou s projektem. Podporované aktivity: zavádění a rozšiřování informačních systémů pro zvyšování vnitřní efektivity podniků; zavádění a rozšiřování informačních systémů při vývoji nových nebo inovaci stávajících výrobků a technologií; zavádění a rozšiřování informačních systémů pro zvyšování efektivity dodavatelsko-odběratelských vztahů; rozvoj a zdokonalování technické infrastruktury a základního programového vybavení; zavádění a rozšiřování outsourcingu informačních systémů nebo jeho částí v podnicích. Prostřednictvím České energetické agentury (ČEA) v rámci Operačního programu podnikání a inovace vyhlašuje MPO program: Program Eko-Energie Anotace: cílem programu je stimulovat aktivitu podnikatelů v oblasti snižování energetické náročnosti výroby, spotřeby primárních energetických zdrojů a vyššího využití obnovitelných a druhotných zdrojů. Vhodný žadatel: malý a střední podnikatel. Forma a výše pomoci: formou podpory jsou dotace. Podá-li žadatel více žádostí na jeden projekt, je to důvod k jejich zamítnutí. Minimální absolutní výše dotace činí 0,5 mil. Kč, maximální absolutní výše dotace je 100 mil. Kč. Maximální výše dotace v % způsobilých výdajů je určena takto: malé vodní elektrárny 35 %; biomasa výroba elektřiny samostatně nebo v kombinaci s teplem 30 %; fotovoltaika 30 %; bioplyn výroba elektřiny samostatně nebo v kombinaci s teplem 30 %; elektřina geotermální 20 %; výstavba zařízení na výrobu pelety a brikety z obnovitelných a druhotných zdrojů 15 %; teplo z OZE 30 %; zvyšování účinnosti při výrobě a spotřebě energie, využití druhotných zdrojů energie 40 %. Podporované aktivity: využití obnovitelných a druhotných energetických zdrojů: výstavba zařízení na výrobu a rozvod elektrické a tepelné energie vyrobené z obnovitelných a druhotných zdrojů energie; rekonstrukce stávajících výrobních zařízení za účelem využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie; výstavba zařízení na výrobu briket a pelet z obnovitelných a druhotných zdrojů energie; zvyšování účinnosti při výrobě, přenosu a spotřebě energie: modernizace stávajících zařízení na výrobu energie vedoucí ke zvýšení jejich účinnosti; zavádění a modernizace systémů měření a regulace; modernizace, rekonstrukce a snižování ztrát v rozvodech elektřiny a tepla; zlepšování tepelně technických vlastností budov, s výjimkou rodinných a bytových domů; využití odpadní energie v průmyslových procesech; zvyšování energetické účinnosti zaváděním kombinované výroby elektřiny a tepla. Způsobilé výdaje: nákup pozemků; úpravy pozemků; inženýrské sítě a komunikace; projektová dokumentace stavby; inženýrská činnost ve výstavbě; rekonstrukce/ /modernizace (technické zhodnocení) staveb; novostavby; nákup staveb; hardware a sítě; stroje a zařízení včetně řídicího software, které nebyly předmětem odpisu; povinná publicita. Bližší informace: www.mpo.cz, www.czechinvest.org. 270 slévárenství / LV / kvêten çerven 2007 / 5 6
Svaz Sléváren České republiky ve spolupráci s BVV Brno vyzývá všechny obchodní partnery z oblastí nákupu a zpracování odlitků a plastů k registraci na připravované veletrhy TOP TECHNOLOGY Brno 2008 13. 16. 5. 2008 FINTECH, FOND-EX, PLASTEX, WELDING Organizace, které se zaregistrují na níže uvedené adrese, získají následující výhody: obdrží pozvání do Business Centra na čtveřici veletrhů TOP TECHNOLOGY 2008: FOND-EX, WELDING, PLASTEX, FINTECH (platí jako bezplatná celodenní vstupenka); mají možnost bezplatného využití služeb Business Centra; získají bezplatně katalog na vybraný veletrh. Zájemci, využijte výhod včasného přihlášení a zaregistrujte se již nyní na adrese: Svaz sléváren ČR nebo Veletrhy Brno, a. s. Technická 2 výstaviště 1 616 00 Brno 647 00 Brno Kontaktní osoba: D. Veselá kontaktní osoba: A. Kulišová fax: 541 142 644 fax: 541 153 054 e-mail: sek@svazslevaren.cz e-mail: akulisova@bvv.cz REGISTRACE FOND-EX 2008 svaz sléváren ČR 13. 16. 5. 2008 Technická 2 Brno 616 00 Brno
vzdělávání Prezentace a schvalování maturitních návrhů Studenti oboru Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů (rytci, kováři a odlévači) na Střední průmyslové škole a Vyšší odborné škole technické v Brně na Sokolské ulici obhájili 21. března 2007 před ředitelem školy své návrhy na maturitní zkoušku. Vedle teoretických znalostí z technologie, českého jazyka, cizího jazyka a dějin výtvarné kultury je totiž součástí jejich maturity zhotovení práce ve svém oboru. Na rozdíl od ostatních studentů čtvrtých ročníků mají studium na střední škole ukončeno o měsíc dříve. Poté celý měsíc sedm hodin denně tráví v dílně a realizují svůj návrh. Jejich maturitní zkouška spočívá v obhájení hotové práce před maturitní a odbornou komisí. Každý ze tří oborů s sebou nese svá specifika nejen při výrobě, ale také při přípravě návrhů. Studenti začínají na návrzích pracovat již na podzim. Nejprve konzultují a diskutují s výtvarníkem téma a první nápady. Jejich absolventská práce není nijak tematicky omezena. Prioritou je technologie zpracování a možnosti materiálu, ale jinak spočívá volba pouze na autorovi. Tato svoboda ve výběru tématu se někdy stává paradoxně největším problémem. Možností je tolik, že je pro některé studenty náročné vybrat si a rozhodnout se. Po dobu studia byli zvyklí na plnění úkolů podle zadaných témat, nyní je ale vše na nich. Špatně zvolené téma se může stát problémem při realizaci. Musí vzít v úvahu vymezený čas, zkušenosti se zvolenou technologií, materiálem atd. Proto již během podzimu začínají rozpracovávat své nápady pomocí kresebných skic, návrhů a modelů. Zkouší různé varianty, které konzultují s výtvarníky a s dílenskými mistry. Po Vánocích již pracují na konkrétní zvolené práci, nebo koncem března schvaluje ředitel, technolog, výtvarník a dílenský mistr jejich maturitní návrh k realizaci. Proto v této době mají odlévači již připraven model v hlíně, sádrový nebo voskový odlitek, případně kresebné návrhy a varianty. Kováři prezentují modely z lepenky, hlíny, kovu a kresby v měřítku. Rytci mají nachystané varianty návrhů zpracované počítačovou grafikou, ale i kresebné studie a varianty. Dále každý student vypracovává rozpis požadavků na materiál. Maturita je jedna z prvních velkých zkoušek, a tak není divu, že někdy panuje napětí a nervozita. Proto maturantům držme palce, a se jim jejich nápady podaří uskutečnit. Mgr. Lenka Geržová Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická, Brno slévárenství / LV / kvêten çerven 2007 / 5 6 279
vzdělávání Kovaný model stojanu na víno Víta Pechora Návrhy ateliéru odlévačů, v popředí model Ježíše Krista Jakuba Šmerdy J. Šimkůj představuje odlévačský ateliér Schvalovací komise, zprava: Ing. L. Němec ředitel školy, A. Jandáková vedoucí ryteckého ateliéru, J. Šimkůj výtvarník odlévačského ateliéru, Ing. M. Stehlík technolog a Mgr. L. Křivánek vedoucí dílen Model z papíru Jiřího Wolfa pro kovanou plastiku 280 slévárenství / LV / kvêten çerven 2007 / 5 6
vzdělávání Pohled do ateliéru s návrhy prací studentů Odlévač Josef Rossí obhajuje svou práci Rytecký návrh egyptské mince Kateřiny Plaché Chvíle zamyšlení při obhajobě práce Jakuba Šmerdy Voskový model pro odlitky masek Milana Šteflovice slévárenství / LV / kvêten çerven 2007 / 5 6 281
aktuality / umělecká litina umělecká litina Brněnské náměstí Svobody zkrášleno uměleckými odlitky z DSB EURO Každého, kdo se zvědavostí vstoupil poprvé po rekonstrukci na náměstí Svobody v Brně, tedy jak místní říkají na Svobo ák, upoutala nová kašna a pítko. Ale ne každý, kdo zůstal u kašny stát a přihlížel několik minut trvajícímu koncertu vody, ví, kde byly soustředné bronzové kruhy, charakteristický znak obou kašen, a další segmenty odlity. Ve společnosti DSB EURO, s. r. o., Blansko, se v roce 2006 vedle mnoha dalších zakázek realizovala i dodávka a montáž bronzové kašny a pítka, a to v rámci rekonstrukce náměstí Svobody v Brně. Tento obchodní případ byl z pohledu společnosti výjimečný hned z několika důvodů: jednoznačně se jednalo, vzhledem k rozsahu, charakteru a umístění 286 slévárenství / LV / kvêten çerven 2007 / 5 6
díla, o prestižní a referenční záležitost. Byla to tedy příležitost, jak dostat do povědomí jak odborné, tak i laické veřejnosti firmu DSB EURO, s. r. o, Blansko, jakožto úspěšného nástupce a pokračovatele slévárenství v blanenském regionu. Zakázka měla charakter vyšší dodávky, zahrnující nejen výrobu a kompletaci odlitků, ale i zpracování výrobní dokumentace, výrobu ocelových konstrukcí, dopravu a montáž. Co se týče ceny díla, šlo o dosud největší zakázku v segmentu uměleckého lití. Vzhledem k těmto okolnostem se vedení společnosti rozhodlo realizovat zakázku způsobem projektového řízení. Byl jmenován realizační tým, který se ujal řízení projektu již v počáteční kontraktační fázi a jehož činnost skončila v podstatě ekonomickým vyhodnocením akce. Vlastní bronzová kašna (obr. 1 a 2) ve tvaru válce o průměru 5 m je na nám. Svobody umístěna v místě, kde až do roku 1890 stávala původní Merkurova kašna. Z kulového dna kašny ústí 90 vodních trysek a sama kašna pojme cca 9 m 3 upravené vody. Těleso kašny je obemknuto kruhovým roštem, jakožto výraznou součástí kašny. Rošt je složen ze 45 bronzových soustředných segmentů sestávajících ze 720 prvků. Prostory pod rošty kašny jsou podsvíceny reflektory. Na plochách prstenců jsou vysázeny texty veršů Jana Skácela. Rovněž válcový tvar pítka (obr. 3.) vyrůstá z bronzových roštů. Z konklávního dna pak čtyřmi tryskami tryská pitná voda. I zde je prostor pod rošty prosvícen reflektory. Uvážíme-li tlouš ku stěny odlitků cca 7 8 mm na kašně i pítku a celkovou délumělecká litina Obr. 1. Bronzová kašna o průměru 5 metrů Obr. 2. Přes okraj kašny pomalu přetéká 9 m 2 vody Obr. 3. Válec pítka je opět obehnán soustřednými kruhovými rošty slévárenství / LV / kvêten çerven 2007 / 5 6 287
umělecká litina / blahopřejeme / vzpomínáme ku roštů cca 1 444 bm, nepřekvapí, že celkově bylo na dílo spotřebováno více než 15 tun bronzu CuSn10, 7,5 tuny nerezové oceli tř. 17240 a průběžná doba zhotovení díla činila 6 měsíců. Nakolik se podařilo celý projekt, realizovaný na základě návrhu studia KUBA & PILAŘ, zvládnout, mohou Brňané i návštěvníci naší moravské metropole posoudit na místě již od listopadu 2006. Bohumír Řičánek, BBS náměstek generálního ředitele DSB EURO, s. r. o., Blansko 288 slévárenství / LV / kvêten çerven 2007 / 5 6
V roce 1827 byla vysoká pec i se slévárnou na tehdejší dobu nově moderně přestavěna. Hu tehdy sestávala z hutní budovy vystavěné z tvrdého materiálu, 13 sáhů dlouhé a 9 sáhů široké (24,7 17,1 m). V budově byla na základně 31 31 stop (96,0 m 2 ) umístěna vysoká pec o výšce 36 stop (11,4 m), postavená z kamene se železnými kotvami a zpevněná železnými pásy. Kychta pece byla obložena silnými železnými deskami a kychtovým věncem. Šachta byla seshora do hlouby 5 stop (1,58 m) vyzděna železnými cihlami. Vysoká pec byla až do výšky 750 cm vyzděna dvojitě zasazenými pískovcovými kvádry a v rozpoře byla pec 316 cm široká. Hloubka nístěje činila 190 cm a do pece byl dmýchán horký vítr. V budově hutě byla dále umístěna zámečnická dílna, formovna, skladiště modelů a zboží. Celý areál hutě byl během let dále rozšiřován. Například v ocenění salmovských železáren z roku 1855 se zachovaly dalz historie z historie Zaniklá Hugova huť v Jedovnicích Železná hu stávala na okraji dnešní chráněné oblasti Moravský kras, přibližně na jihozápad od městečka Jedovnice, písemně uváděného poprvé již v roce 1251 jako Iedowicz (obr. 1). Název městečka se v minulosti postupně vyvíjel roku 1349 se uvádí oppido Gedwicz, roku 1481 se píše o městečku Gedowniczy a od 16. století se používá současný název Gedownicze [1]. K bývalé železné huti se doposud váže místní název Stará hu, pod kterým je uváděna na mapách (obr. 1), zatímco v regionální literatuře bývá častěji jmenována podle svého majitele knížete Hugo Salma též jako Hugova hu. Na Jedovnickém potoce pod hutí stával před propadáním potoka Dolní mlýn a v osadě, směrem k rybníkům Dýmáku, Olšovci a Budkovanu, stával pod prvním z nich Horní mlýn. K historii hutě Má se za to, že hu zde vznikla z potřeby zpracovat velké zásoby dřeva po rozsáhlých polomech v roce 1739. Její historii na podkladě archivních pramenů zpracovali J. Pilnáček [2] a M. Kreps [3], [4]. Hu využívala vodní energii z Jedovnického potoka, který se asi 70 m pod bývalou hutí, již na krasovém území, propadá do podzemí v místech nazývaných Rudické propadání. Vysoká pec zde byla v provozu již v roce 1746 a v roce 1766 v ní bylo vytaveno 616 vídeňských centů (asi 34,5 tuny) surového železa. ší podrobnosti. Vítr byl do pece dmýchán při tlaku 432 mm vodního sloupce o teplotě 160 až 190 C, přičemž zařízení pro ohřev vzduchu bylo umístěno na kychtě a trubky, kterými byl vítr veden, měly světlost 21 cm. Část vedení větru měla průměr 45 cm a byla uložena ve zděném kanálu. K násypně vysoké pece vedl od skladiště uhlí a železné rudy dřevěný most s litinovou kolejovou dráhou. V budově rozdělené do tří klenutých prostor, v níž vysoká pec stála, byla umístěna válcová dmychadla, vodní kolo na svrchní vodu a ventilátor, z něhož byl zděným kanálem veden vítr do dvou kuploven umístěných ve slévárně. Vodní kolo o výkonu 15 HP (cca 11,0 kw) bylo vyrobeno z kujného železa, mělo průměr 569 cm a jako rezerva při malém průtoku vody zde byl instalován parní stroj o výkonu 10 až 12 HP (cca 7,4 až 8,8 kw). Kuplovny byly vystavěny ze žárovzdorných cihel (zdivo bylo zpevněno 10 litinovými prstenci) a měly výšku 348 cm. Jako palivo byl do kuploven používán ostravský koks z uhlí vyrubaného z dolů v Polské Ostravě, které patřily blanenským Salmům. Ventilátorem, jehož pohon bylo možno při nedostatku vody převést transmisí na parní stroj, byl do kuploven dmýchán horký vítr. Parní kotel umístěný v kotelně byl 663 cm dlouhý, měl průměr 95 cm a byl vytápěn ostravským kamenným uhlím. Na čepu hřídele vodního kola byl instalován klikový mechanizmus pohánějící vodní pumpu, která dvěma litinovými trubkami dopravovala vodu k zuhelňovacím pecím, vzdáleným asi 60 m od vysoké pece. Kromě toho zde byla v cihlové budově, zpevněné železnými kotvami, zřízena pražírna železné rudy. Kapacita dřevouhelné vysoké pece Hugovy hutě byla přibližně v téže době (1854) odhadnuta při kampani 50 týdnů na 1 680 metrických tun surového železa ročně a kapacita obou kuploven 336 tun ročně, což je asi 20 % z celkového množství vyrobeného surového železa. Tento odhad celoroční produkce byl mírně nadsazený, protože ve skutečnosti bylo v uvedeném roce vyrobeno 1 478 tun surového železa, což je asi 87,9 % předpokládané kapacity. Obr. 1. Výřez z podrobné mapy Moravského krasu. Vydal Zeměměřičský úřad v Praze ve spolupráci s národní správou Moravského krasu a Českým speleologickým klubem v Brně. 1. vydání 1948 (severní část 1 : 25 000) slévárenství / LV / kvêten çerven 2007 / 5 6 289
z historie Skutečné výrobní náklady na jeden vídeňský cent (56 kg) surového železa závisely kromě jiného na délce výrobní kampaně a poruchovosti (výpadcích) provozu a u vysokých pecí, které patřily do areálu salmovských železáren, v roce 1855 činily: Starohraběcí hu v Blansku 3 zlaté 17 krejcarů, Mariánská hu v Blansku 3 zlaté 10 krejcarů, Rosoldina hu ve Vranové Lhotě 3 zlaté 34 krejcarů, Hugova hu v Jedovnicích 2 zlaté 58 krejcarů konvenční měny. Nejlevněji se tehdy vyrábělo surové železo ve vysoké peci v Hugově huti v Jedovnicích. Vysoká pec zde pracovala s poměrně bohatou železnou rudní vsázkou, která obsahovala v té době v průměru 35 % železa. Avšak průměrný obsah železa ve vsázce během let postupně klesal a v březnu 1872 činil již jen 28 % železa. Dřevouhelná vysoká pec v Hugově huti v Jedovnicích byla v provozu jen do konce sedmdesátých let 19. století. Byla sice udržována ve stavu schopném provozu, ale nebyla už nikdy poté zapálena. Ještě v roce 1883 byly kalkulovány náklady na palivo v případě uvedení vysoké pece v Hugově huti do provozu, byly však natolik vysoké, že bylo rozhodnuto vysokou pec do kampaně neuvádět. Lze tedy říci, že vysoká pec ve slepém údolí Jedovnického potoka byla v provozu od roku 1746 až asi do roku 1870, tj. 124 let. Dobu krize ve třetí čtvrtině 19. století, způsobenou konkurencí vysokých pecí na Ostravsku vytápěných koksem, nepřekonala. Žádná fotografie Hugovy hutě se nedochovala. Jistou obrazovou představu o Hugově huti je možno získat z romanticky pojaté litografie malíře a grafika Jacoba Alta Hugova hu v Jedovnicích na obr. 2, který podle různých datací [5] a [6] pochází z let 1840 až 1855. Také z akvarelu hutního lékaře blanenských železáren a archeologa Jindřicha Wankela (obr. 3), který je podle K. Absolona datován do šedesátých let 19. století, je možno získat základní obrazovou představu o tom, jak tato hu vypadala. Na litografii Jacoba Alta vidíme vysokou pec vestavěnou do zděné budovy, jejíž průčelí zakrývá zleva koňské spřežení a zprava žebřinový vůz zajíždějící právě do brány budovy. Potrubí, kterými byl veden od ohřívacího zařízení na kychtě k dmyšnám pece horký vítr (podle zachovaného popisu měly světlost 21 cm), jsou na Altově litografii zakresleny po levé straně pece. Levá budova s vysokým komínem přimykající se zleva Obr. 2. Altova romantizující litografie Hugovy hutě v údolí Jedovnického potoka z roku 1840 [5] Obr. 3. Akvarel, který namaloval Jindřich Wankel v šedesátých letech 19. století [5] 290 slévárenství / LV / kvêten çerven 2007 / 5 6
z historie k vysoké peci, se dvěma menšími, snad větracími komíny po pravé straně, sloužila patrně jako formovna (slévárna), zámečnická dílna (s kovárnou?), skladiště modelů a zboží. Celková situace se více přibližuje stavu hutě popisovanému v roce 1827. Akvarel, který namaloval J. Wankel v šedesátém roce 19. století (jeho pravá půle), znázorňuje vysokou pec s dřevěným mostem směřujícím od navážecí rampy vycházející ze skladiště vsázkových surovin dřevěného uhlí, železné rudy a vápence, ke kychtě vysoké pece. Dále vidíme levou stranu zděné budovy stojící před vysokou pecí a manipulační zděné budovy vpravo od pece před dřevěným mostem. Účel dvou dřevěných budov v popředí, jedné uprostřed s přístřeškem, druhé osamocené vpravo, lze stěží odhadnout. Pokud jde o levou půli téhož akvarelu, potom rozlehlá zděná budova vpravo s průčelím může být totožná s budovou podle Altovy litografie (obr. 2), i když sklon střechy je zde výrazně strmější než v Altově podání. Vlevo od budovy je pravděpodobně milíř a za ním stojí zděné stavení se dvěma topnými komíny a šesti okny, se dvěma v čelní a čtyřmi v boční stěně. Toto stavení je patrně jediné, které se z areálu hutě zachovalo v rekonstruované podobě do současnosti. Zcela vpravo odtud vyčnívá vysoký komín, který je zřejmě totožný s komínem dokumentovaným Altem. Situace se více přibližuje stavu hutě popisovanému v roce 1855, kdy v huti pracovaly dvě kuplovny. Areál hutě znázorněný Wanklovým akvarelem ukazuje na její rozlehlost v druhé polovině 19. století, kdy byla hu na vrcholu své produktivity. Její roční výrobnost v roce 1854 činila 1 478 tun surového železa. Podle údajů v tab. I, kterou uvádí historik M. Kreps v Dějinách blanenských železáren, je možno získat představu o výrobnosti a využití všech čtyř vysokých pecí, které pracovaly o tři roky později (1857) v salmovských železárnách. Z tab. I plyne, že před 150 lety měla z dřevouhelných pecí nejdelší kampaň Mariánské vysoká pec v Blansku 52 týdnů a 1 den, tj. pracovala praktický celý rok, poté Hugova hu v Jedovnicích (44 týdnů a 4 dny), dále pec Rosolda ve Vranové Lhotě (35 týdnů a 3 dny) a vysoká pec ve Starohraběcí huti, která stávala na severním konci Blanska ve směru k Macoše (32 týdnů a 4 dny). Nejkratší kampaň měla koksová pec v Klamově huti na jižní straně Blanska, která pracovala pouhých 13 týdnů a 1 den v roce, avšak její výrobnost (produktivita) byla nejvyšší. Jestliže první čtyři dřevouhelné vysoké pece produkovaly 4 747,50 ± 515,47 kg surového železa denně, potom koksová pec v huti Klamovce vyprodukovala v průměru za den 7 414 kg surového železa, to znamená 1,56krát více. Avšak v té době (1857) už pracovaly dvacet let koksové vysoké pece na Ostravsku, například ve Vítkovicích, které vyráběly surové železo podstatně levněji, než tomu bylo v tehdejší Hugově huti. Tab. I. Porovnání délky kampaně a výrobnosti salmovských pecí 1857 Vysoká pec kampaň vyrobeno celkem produktivita [dnů] [týdnů] [tun] index [kg/den] index Mariánská 365 52,14 1 870,26 1,379 5 124 1,176 Starohraběcí 228 32,57 1 198,26 0,882 5 256 1,209 Hugova 312 44,57 1 359,23 1,000 4 356 1,000 Rosolda 248 35,43 1 054,98 0,776 4 254 0,977 Klamova 92 13,14 682,11 0,502 7 414 1,702 Obr. 4. Pohled na lokalitu bývalé Hugovy hutě z roku 1990 od jihu, kdy sloužila jako pila (foto 1990 K. Stránský) Dnešní stav lokality Hugova huť Po vyhasnutí vysoké pece byl celý areál bývalé Hugovy hutě postupně likvidován a na jejím místě byla zřízena pila, která zde pracovala ještě v devadesátých letech minulého století (obr. 4). Z bývalého rozsáhlého areálu hutě se kromě příjezdových cest, sporadicky pokrytých zbytky vysokopecních strusek, a torza vodního náhonu mnoho nemovitých památek do současnosti nezachovalo. Pozoruhodný je však bývalý vodní náhon na vodní dílo, které sloužilo zprvu jako základní zdroj vodní energie, později spolu s parním strojem k pohonu zařízení pracujících na huti. Vodní náhon o délce asi 300 až 350 metrů byl veden od rybníka jménem Floriánek, zřízeném na Jedovnickém potoku nad hutí. Téměř přímo od stavidla rybníka, po levé straně potoka, byl náhon zaústěn ručně tesanou štolou do skály skaliska vypínajícího se nad rybníkem. Náhon procházel skaliskem v délce asi 10 až 15 metrů, poté vycházel na povrch a po asi 70 až 90 metrech byl opět zaústěn ručně tesanou štolou do skály. Tu opět opustil, protékal korytem vedeným po stráni a potřetí vstupovala tesaná štola vodního náhonu do skály asi 40 až 50 metrů před vlastním vodním dílem, jehož hlavní částí bylo podle zachovaného popisu vodní kolo na svrchní vodu vyrobené z kujného železa. Ve volném terénu byl vodní náhon vyzděn lomovým kamenem a zřejmě později vybetonován. Vyústění náhonu bylo pod opěrnou kamennou stěnou patřící původně k navážecí rampě vysoké pece a je doloženo na snímku z počátku devadesátých let na obr. 5. Náhon zde původně podcházel cestu směřující vlevo od státní silnice Křtiny Jedovnice do údolí k bývalé Hugově huti. Ještě v osmdesátých letech minulého století bylo možné vodní náhon s nevelkými obtížemi projít po celé jeho délce. Dnes je místy zanesen sutí, ve značné míře poškozen, avšak ještě před několika desítkami let byl stejně jako celé vodní dílo používán k pohonu pily. Vodní nádrž rybník Floriánek, z níž byl náhon vyveden měla délku kolem 250 metrů a byla napuštěna ještě počátkem šedesátých let minulého století. slévárenství / LV / kvêten çerven 2007 / 5 6 291
z historie Obr. 5. Opěrná ze bývalé navážecí rampy s vyústěním vodního náhonu tesaného ve skále (foto 1990 K. Stránský) Obr. 6. Litinový kříž pravděpodobně odlitý přímo v Hugově huti stojící východně od Rudice před hřbitovem (foto 1990 K. Stránský) hřbitovem (obr. 6) a na jeho litinovém soklu je předlit německý nápis (obr. 7): Von dem Hochgebornen Herrn Alt=Grafen FRANZ.HUGO. zu SALM. der rud: Gemeinde geschenkt. Für ein durch den Bergbau beschaedigtes hoelzernes Kreutz. 1822. Překlad vysvětluje důvod odlití a postavení kříže: Od vysoce-urozeného Starohraběte Františka Hugo Salma věnováno rudické obci. Za dřevěný kříž poškozený při dolování. 1822. Další, v pořadí čtvrtý litinový kříž o výšce asi 3 m, bez nápisu a vročení, s odlitkem vavřínového věnce na stěně soklu, stojí při odbočce cesty k bývalé Hugově huti, vlevo od státní silnice Křtiny Jedovnice. Opěrná ze stěna bývalé navážecí rampy nad levým břehem Jedovnického potoka a ve skále pracně vytesaný vodní náhon (obr. 5) jsou spolu se struskami posledními památkami připomínajícími existenci Hugovy hutě. Železářské strusky, pocházející jako druhotný odpad z dřevouhelné vysoké pece, byly používány ke zpevnění příjezdových cest k huti a vyváženy cestou směřující nad hu a pokračující dále polní cestou kolem vápencových skal směrem k Rudici. Ponejvíce byly sypány do žlebu prudce spadajícího vlevo od této cesty přímo k Rudické- mu propadání, který doposud nese název Ve Struskách [6]. Odtud je přívalové vody strhávaly do hlubin propadání (cca 85 m) a transportem podzemními vodami, dlouhým téměř 12 kilometrů, doputovala po letech část z nich až za výtokový sifon Jedovnického potoka v jeskyni Býčí skála u Adamova. Na dobu aktivní činnosti Hugovy hutě u Jedovnic upomínají také staré litinové kříže v blízkém okolí hutě. Kříže stojí vesměs na mohutném litinovém soklu, do něhož byla zasazena kotvící tyč z kujného železa, zpravidla obdélníkového profilu, na ní nasunut a upevněn těžký litinový kříž s korpusem. Dva takové kříže jsou v Habrůvce. Jeden stojí přímo ve vsi a je asi 3 m vysoký, druhý je postaven východně od vsi u polní cesty. Tento kříž je menší, asi 2 až 2,5 m vysoký, a v devadesátých letech minulého století stál se zahrádkou. Oba přecházející kříže mají české nápisy a shodný letopočet 1861. Další litinový kříž, nejvyšší asi 3 až 3,5 m vysoký, stojí západně od Rudic před Obr. 7. Předlitý nápis na litinovém soklu kříže s letopočtem 1822 (foto 1990 K. Stránský) Analýzy vysokopecních strusek od bývalé Hugovy hutě Vzorky k analýze strusek byly vyzvednuty ze žlebu Ve Struskách, který se nachází pod polní cestou směřující od Hugovy hutě Kolíbkami (obr. 8) do Rudice. Celkem bylo vyzvednuto devět vzorků, vždy po třech zeleno-hnědého a olivově zeleného zbarvení až po strusky téměř černé barvy. Všechny strusky byly skelné konzistence, amorfní, velmi slabě feromagnetické, poměrně kompaktní a málo pórovité. K rozboru metodou energiově disperzní rentgenové mikroanalýzy byly vzorky strusek připraveny jako metalografické výbrusy. K chemické analýze byl aplikován analytický komplex JEOL JXA 8600/TRACOR za podmínek uvedených pod tab. II obsahující výsledky analýz. Z výsledků analýz plyne, že strusky od vysoké pece v bývalé Hugově huti mají podle variačního koeficientu c x = s x /x vysokou chemickou heterogenitu všech komponent, zejména fosforu a síry. Index zásaditosti strusek, vyjádřený podílem složek oxidu vápenatého a křemičitého, má podle dat v tab. II hodnotu (hm. % CaO)/(hm. % SiO 2 ) = = 36,64/45,21 = 0,812 ± 0,588 (1) což ukazuje, že v průměru jsou mírně kyselé. Avšak jejich index se mění v širokém intervalu hodnot zásaditosti 1,398 až 0,224. To však znamená, že se zde nacházejí strusky od silně kyselých až 292 slévárenství / LV / kvêten çerven 2007 / 5 6
z historie Obr. 8. Vápencové skály nad Rudickým propadáním a bývalou hutí nazývané Kolíbky. Pod polní cestou, která na obrázku přichází z levé strany, prochází průrvou vlevo mezi skalami a směřuje do Rudice, se nachází žleb Ve struskách. Do žlebu i na polní cestu byly vyváženy strusky z vysoké pece v Hugově huti po slabě bazické. Nejvyšší bazicitu měly strusky černého zbarvení, které měly současně nejnižší obsah síry, oxidu fosforečného a oxidů železa. Matematicko-statistickou analýzou byl zjištěn silně statisticky významný vztah mezi obsahem oxidu křemičitého SiO 2 a oxidu vápenatého CaO ve strusce (hm. % SiO 2 ) = 72,76 0,7477 (hm. % CaO) (2) s koeficientem korelace r = 0,9798, který je pro ν = 9 2 = 7 stupňů volnosti významný na hladině spolehlivosti α lepší než 0,001. Vliv oxidu vápenatého ve strusce měl přitom velmi příznivý účinek na odsíření vyráběného surového železa, nebo také vztah mezi obsahem síry a obsahem CaO ve strusce byl silně statisticky významný podle vztahu Tab. II. Chemické složení strusek z Hugovy hutě v Jedovnicích [hm. %] Složka aritmetický průměr x směrodatná odchylka s x minimum x min maximum s x x *) max x MgO 0,12 0,11 0,0 0,4 0,917 Al 2 O 3 12,14 4,75 7,7 21,7 0,391 SiO 2 45,21 12,58 31,0 64,3 0,278 P 2 O 5 0,02 0,06 0,0 0,2 3,000 S 0,31 0,34 0,1 1,2 1,097 K 2 O 2,06 0,58 1,2 3,0 0,282 CaO 36,64 16,34 9,5 52,1 0,446 TiO 0,40 0,25 0,0 0,7 0,625 Cr 2 O 3 0,14 0,12 0,0 0,4 0,857 MnO 0,72 0,58 0,0 1,6 0,806 Fe 2 O 3 1,73 1,52 0,0 3,9 0,879 celkem 99,51 0,09 99,3 99,6 s Poznámky: *) x x je variační koeficient; urychlovací napětí 25 kv; doba načítání rtg spektra (expozice) 100 s; byl aplikován systém korekcí ZAF, zahrnující korekce na atomové číslo Z, absorpci rtg záření A a fluorescenční zesílení F. (hm. % S) = 0,1419 + 11,48/(hm. % CaO) (4) (pro hm. % CaO v rozmezí 9,5 až 52,1), kterému odpovídá koeficient korelace r = 0,9695 významný také na hladině spolehlivosti α lepší než 0,001. S jistou přibližností lze také posoudit základní režim vysokopecního procesu. Kromě rozdílných druhů železných rud, které byly do pece přidávány jako směsky rud z různých lokalit, byl do vsázky zcela záměrně přisazován také vápenec. O tom, že železné rudy byly z jednotlivých naleziš navzájem kombinovány, nasvědčuje vysoký variační koeficient příměsí typu oxidů MgO, TiO 2, Cr 2 O 3 a MnO (tab. II). O záměrné přísadě vápence CaCO 3, patrně až v pozdější fázi činnosti vysoké pece, svědčí opět vysoký variační koeficient CaO ve strusce. Podíl oxidů železa v analyzovaných struskách činil v průměru 1,73 ± 1,25 hm. %. Tento obsah byl nižší než průměrný obsah oxidů železa ve vysokopecních struskách z šestnácti hutních lokalit na Českomoravské vysočině podle analýz v přehledu [7], který obnášel 4,89 ± 3,92 hm. %. Zdá se, že podíl oxidů železa ve vysokopecní strusce z Hugovy hutě závisel na vyváženém podílu složek oxidu hlinitého, křemičitého a vápenatého, jejichž součet obnášel v průměru 94,0 hm. %, nebo relace mezi těmito třemi složkami a obsahem oxidů železa, stanovená pro analyzovaný soubor strusek ve tvaru (hm. % Fe 2 O 3 ) = 39,74 0,0980 (hm. % Al 2 O 3 ) 0,4998 (hm. % SiO 2 ) 0,3986 (hm. % CaO) (3) má koeficient korelace r = 0,9434, který je pro počet stupňů volnosti ν = 9 4 = 5 statisticky významný na úrovni spolehlivosti α lepší než 0,01; kritická hodnota koeficientu korelace r krit pro α = 0,01 má podle [8] hodnotu r krit = 0,8745. Známe již také obsah oxidů železa ve struskách z vysoké pece v huti Rosolda ve Vranové Lhotě [7], která patřila ke komplexu čtyř dřevouhelných vysokých pecí salmovských železáren v Blansku. Dřevouhelná vysoká pec v huti Rosolda byla v činnosti v letech 1842 až 1872 a průměrný obsah oxidů železa zde činil 0,482 ± 0,048 hm. %. Obsah Fe 2 O 3 byl také velmi nízký, dokonce nižší než v Jedovnické huti, takže lze říci, že obě vysoké dřevouhelné pece patřící blanenským Salmům pracovaly na tehdejší dobu z metalurgického hlediska velmi úsporně. Závěr Hugova hu, v níž v letech 1746 až 1870 pracovala dřevouhelná vysoká pec, postupně s ohřevem dmýchaného větru kychtovými plyny, dále dvě kuplovny a záložní parní stroj, který při nedostatku vodní energie z Jedovnického potoka nahrazoval vodní kolo, vyráběla surové železo a litinu cenově srovnatelné s hutěmi, které pracovaly na panství blanenských Salmů. Značnou nevýhodou práce v Hugově huti byla v druhé polovině 19. století její odlehlost od možností železniční dopravy základních surovin kamenného uhlí, koksu a železných rud. Výjimku činil vápenec, nebo hu se nacházela přímo na okraji krasové vápencové oblasti, kde tehdy pracovaly četné vápenky. Starohraběcí hu a zejména Mariánská hu, které pracovaly přímo v Blansku, kterým od poloviny 19. století procházela železnice Brno Blansko Česká Třebová, na tom byly po stránce zásobování základními vysokopecními surovinami mnohem lépe než Hugova hu. Zde se v Mariánské huti udržela slévárenství / LV / kvêten çerven 2007 / 5 6 293