PROGRAM ROZVOJE HOSPODÁŘSKY SLABÝCH OBLASTÍ LIBERECKÉHO KRAJE

OZNÁMENÍ KONCEPCE podle 10c zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č.93/2004 Sb., a zákona č.163/2006 Sb., v rozsahu podle přílohy č.7 PROGRAM ROZVOJE HOSPODÁŘSKY SLABÝCH OBLASTÍ LIBERECKÉHO KRAJE Předkladatel: Krajský úřad Libereckého kraje U Jezu 642/2a 461 80 Liberec

Obsah: A. ÚDAJE O PŘEDKLADATELI... 3 A.1. Název organizace... 3 A.2. IČ, bylo-li přiděleno... 3 A.3. Sídlo (bydliště)... 3 A.4. Jméno, příjmení, pracoviště, telefon a e-mail oprávněného zástupce předkladatele... 3 B. ÚDAJE O KONCEPCI... 4 B.1. Název... 4 B.2. Obsahové zaměření (osnova)... 4 B.3. Charakter... 9 B.4. Zdůvodnění potřeby pořízení... 10 B.5. Základní principy a postupy (etapy) řešení... 11 B.6. Hlavní cíle... 15 B.7. Přehled uvažovaných variant řešení... 15 B.8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry... 15 B.9. Předpokládaný termín dokončení... 18 B.10. Návrhové období... 19 B.11. Způsob schvalování... 19 C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ... 20 C.1. Vymezení dotčeného území... 20 C.2. Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny... 20 C.3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území... 20 C.3.1 Klima... 20 C.3.2 Ovzduší... 22 C.3.3 Voda... 25 C.3.4 Geomorfologie... 26 C.3.5 Horninové prostředí...27 C.3.6 Půda... 28 C.3.7 Příroda... 30 C.3.8 Fauna a flóra, ekosystémy... 34 C.3.9 Krajina... 41 C.310 Kulturní památky... 42 C.3.11 Archeologické památky... 43 C.4. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území... 44 D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ... 46 E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE... 47 E.1. Výčet možných vlivů koncepce přesahující hranice České republiky... 47 1

E.2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce... 47 E.2.1 Územní vymezení hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje i s obcemi... 47 E.2.2 Mapa zvláště chráněných území v Libereckém kraji... 47 E.2.3 Mapa lokalit NATURA 2000 v Libereckém kraji... 47 E.2.4 Mapa územního systému ekologické stability Libereckého kraje... 47 E.3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví... 47 E.3.1 Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle 45i zákona č.114/1992 Sb., ve znění zákona č.218/2004 Sb... 47 E.3.2 Hodnocení vlivů na veřejné zdraví... 48 E.3.3 Zapojení veřejnosti do procesu SEA PR HSO LK... 49 Zpracovatelé oznámení koncepce... 51 Datum zpracování oznámení koncepce... 51 Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail osob, které se podílely na zpracování oznámení koncepce... 51 Podpis oprávněného zástupce předkladatele... 51 Podklady... 52 Seznam použitých zkratek... 53 Seznam příloh... 55 Seznam obrázků: OBRÁZEK Č. 1: VYMEZENÍ KLIMATICKÝCH OBLASTÍ V LIBERECKÉM KRAJI... 21 OBRÁZEK Č. 2:VYMEZENÍ OBLASTÍ SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (STAV ROKU 2004)... 24 OBRÁZEK Č. 3: BIOGEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ LIBERECKÉHO KRAJE... 35 OBRÁZEK Č. 4: FYTOGEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ LIBERECKÉHO KRAJE... 37 Seznam tabulek: TABULKA Č.1: PODÍL ROZLOHY HSO NA CELKOVÉ ROZLOZE LIBERECKÉHO KRAJE... 20 TABULKA Č.2: CHARAKTERISTIKY KLIMATICKÝCH OBLASTÍ... 21 TABULKA Č.3: CELKOVÉ EMISE HLAVNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZE ZDROJŮ, PODÍLY PODLE KATEGORIÍ ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ (TIS.T.ROK -1 )... 23 TABULKA Č.4: PROCENTNÍ ZASTOUPENÍ PROFILŮ STÁTNÍ SÍTĚ JAKOSTI VOD V TŘÍDÁCH JAKOSTI VOD PODLE SKUPIN UKAZATELŮ (ÚDAJE ZA ROK 2004)... 25 TABULKA Č.5: CHRÁNĚNÉ OBLASTI PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD... 26 TABULKA Č.6: BILANCE PŮDY A PODÍLY Z CELKOVÉ VÝMĚRY (STAV K 31. 12. 2004)... 30 TABULKA Č.7: ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ (STAV K 31. 12. 2004)... 30 TABULKA Č.8: EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY... 32 TABULKA Č.9: PTAČÍ OBLASTI... 33 TABULKA Č.10: NADREGIONÁLNÍ BIOCENTRA... 33 TABULKA Č.11: NADREGIONÁLNÍ BIOKORIDORY... 34 TABULKA Č.12: BIOREGIONY V LIBERECKÉM KRAJI... 35 TABULKA Č.13: PŘEHLED PLO V LIBERECKÉM KRAJI... 39 TABULKA Č.14: KATEGORIZACE LESŮ V LIBERECKÉM KRAJI... 40 TABULKA Č.15: PŘEHLED VÝVOJE POŠKOZENÍ LESNÍCH POROSTŮ (KOMPLEXNÍ POŠKOZENÍ DLE DRUŽICOVÝCH SNÍMKŮ)... 41 TABULKA Č.16: KULTURNÍ PAMÁTKY V LIBERECKÉM KRAJI... 42 TABULKA Č.17: ARCHEOLOGICKÉ LOKALITY LIBERECKÉHO KRAJE... 43 2

A. ÚDAJE O PŘEDKLADATELI A.1. Název organizace Krajský úřad Libereckého kraje - Odbor hospodářského a regionálního rozvoje A.2. IČ, bylo-li přiděleno IČ: 70891508 A.3. Sídlo (bydliště) U Jezu 642/2a 461 80 Liberec A.4. Jméno, příjmení, pracoviště, telefon a e-mail oprávněného zástupce předkladatele ve věcech smluvních: Petr Skokan hejtman Libereckého kraje telefon: 485 226 300 e-mail: hejtman@kraj-lbc.cz ve věcech technických: Mgr. Michael Otta vedoucí odboru hospodářského a regionálního rozvoje telefon: 485 226 553 e-mail: michael.otta@kraj-lbc.cz 3

B. ÚDAJE O KONCEPCI B.1. Název Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje (v dalším textu bude uváděn jen název PR HSO LK) B.2. Obsahové zaměření (osnova) Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje (HSO LK) byly vymezeny při zpracování Programu rozvoje Libereckého kraje 2004-2006, a to na základě posouzení 6 následujících zvolených ekonomických a sociálních kriterií: míra nezaměstnanosti (k 31.12.2001 větší než 10 %), intenzita podnikatelských aktivit (méně než 170 podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel), daňová výtěžnost (daňové příjmy obcí nižší než 4000 Kč/ obyvatele), hustota zalidnění (menší než 50 obyv./km 2 ), podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných ve službách, podíl obyvatelstva bez maturity. Podle těchto ukazatelů bylo v Libereckém kraji vymezeno celkem 6 hospodářsky slabých oblastí (HSO), jimiž jsou: Cvikovsko Frýdlantsko Hrádecko-Chrastavsko Podralsko Centrální Semilsko Západní Českolipsko. Jejich lokalizace je patrná z mapové přílohy č.1. Pro každou z těchto 6ti HSO bylo zadáno Agentuře regionálního rozvoje Nisa zpracování programu rozvoje a to v rozsahu níže uvedené osnovy, která je pro všechny PR HSO LK shodná. Obsah koncepce PR HSO LK: A) ANALYTICKÁ ČÁST 1. ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ PROJEKTU, PODKLADY 2. VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI 3. ZÁKLADNÍ CAHARAKTERISTIKY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI DLE JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ 4

PILÍŘ A EKONOMIKA HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví Počet registrovaných ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců Podíl zaměstnanců v malých a středních podnicích k celkovému počtu zaměstnanců Výskyt deprimujících území tzv. brownfields Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů Vývojové trendy VEŘEJNÁ EKONOMIKA Daňové příjmy v Kč Nedaňové příjmy v Kč Kapitálové příjmy v Kč Přijaté dotace v Kč Běžné výdaje v Kč Kapitálové výdaje v Kč Financování v Kč Úhrn aktiv/pasiv v Kč Obligatorní výdaje v Kč DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY Železniční doprava Silniční doprava Nehodové úseky Doprava letecká Cyklistická a pěší doprava Vertikální doprava Hraniční přechody Dopravní obslužnost - veřejná doprava osob TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Vodovod a kanalizace Energetika Elektrická energie Plynofikace, vytápění Obnovitelné zdroje Komunikační systémy CESTOVNÍ RUCH Popis současného stavu Indikátory pro hodnocení hospodářského rozvoje v oblasti cestovního ruchu Ubytovací zařízení Počet lůžek v ubytovacích zařízeních podle kategorií Počet lůžek v zařízeních volného cestovního ruchu Sdružení na podporu cestovního ruchu Turistická informační centra Incomingová cestovní kancelář Vyhodnocení dotazníkové akce starostů obcí 5

PILÍŘ B SPOLEČNOST OBYVATELSTVO ŠKOLSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ Základní charakteristika hospodářsky slabé oblasti z pohledu školství a vzdělávání Indikátory pro školství a vzdělávání Počet školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařízení Počet žáků v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízeních a počet žáků na 1 pedagoga podle typu zařízení Počet a podíl obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání ZDRAVOTNICTVÍ Zdravotnická zařízení podle druhu zařízení Lůžková zdravotnická zařízení Zdravotnická zařízení Detašovaná pracoviště zdravotnických zařízení Rozložení zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v HSO Počet lékařů podle druhu zdravotnických zařízení Vzdálenost a časová dostupnost k nejbližší nemocnici SOCIÁLNÍ OBLAST KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE Kulturní a historické atraktivity regionálního významu Kulturní zařízení Pravidelné a nepravidelné kulturní akce Památkové rezervace Památkové zóny SPORT A TĚLOVÝCHOVA Sportovní zařízení Pravidelné a nepravidelné sportovní akce BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND TRH PRÁCE A ZAMĚSTNANOST Počet a podíl ekonomicky aktivních obyvatel, mužů, žen podle odvětví Míra zaměstnanosti celková, mužů a žen, starších nad 55 let (%) Počet žadatelů o práci na úrovni obce Volná pracovní místa na úrovni okresu a počet žadatelů o práci na jedno pracovní místo Míra nezaměstnanosti Dlouhodobá míra nezaměstnanosti Sezónní nezaměstnanost Počet pracovních příležitostí po obcích PILÍŘ C PROSTŘEDÍ ZÁKLADNÍ FYZICKO-GEOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ 6

Geomorfologické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Hydrografické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Klimatické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti OVZDUŠÍ VODA STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE PŘÍRODA A KRAJINA Zvláštní ochrana přírody Obecná ochrana přírody Krajinářské aspekty Územní systém ekologické stability Významné krajinné prvky (dle 3 ze zákona i registrované dle 6) Ochrana dřevin SUROVINY A ODPADY Ložiska nerostných surovin Závěr k problematice surovin Produkce komunálního odpadu Množství separovaného sběru podle druhu odpadu Skládky komunálního odpadu ENVIRONMENTÁLNÍ ŘÍZENÍ ÚZEMÍ, INFORMOVANOST ENVIRONMENTÁNÍ VZDĚLÁNÍ, OSVĚTA Subjekty se zaměřením na EVVO Akce se zaměřením na EVVO Střediska EVVO ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Zemědělský půdní fond a zemědělství Zemědělské pozemky intenzita a způsoby jejich využívání Území s méně příznivými podmínkami (LFA = Less favoured areas) Nevyužívané a ladem ležící pozemky Zemědělské hospodaření rostlinná výroba, hlavní pěstované plodiny Zemědělské hospodaření živočišná výroba, struktura Zemědělské hospodaření využívání zemědělských pozemků pro energetické účely Zemědělské hospodaření ekologické zemědělství Subjekty využívající pozemky ZPF a podnikající v oboru zemědělství Lesní pozemky (PUPFL) a lesní hospodářství, myslivost Struktura nezemědělských pozemků, lesnatost Subjekty využívající pozemky ZPF a podnikající v oboru lesního hospodářství a myslivosti Rybářství, rybníkářství FINANCOVÁNÍ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PILÍŘ D SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH MANAGEMENT UDRŽITELNÉHO ROZVOJE 7

INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE PARTICIPACE VEŘEJNOSTI NA ROZHODOVACÍCH PROCESECH V ÚZEMÍ MÍSTNÍ AGENDA 21 ÚZEMNÍ PLÁNY A ROZVOJOVÉ DOKUMENTY Nadřazená ÚPD Územně plánovací podklady a dokumentace jednotlivých obcí Rozvojové programy Plány rozvoje vyšších celků Program obnovy venkova, strategie rozvoje jednotlivých obcí PŮSOBNOST ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY Příslušný pověřený obecní úřad Příslušný finanční úřad Příslušná matrika Příslušný pracovní úřad Příslušný stavební úřad Příslušné obvodní oddělení Policie ČR Působnost hasičů Působnost záchranné služby NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Nevládní neziskové organizace podle právní formy Nevládní neziskové organizace podle klasifikace činnosti Finanční příspěvky obcí nevládním neziskovým organizacím, které působí na jejich katastru 4. GLOBÁLNÍ SWOT ANALÝZA HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby 5. PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ VZTAHY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI 6. SPOLEČNÉ A ŠIRŠÍ PROBLÉMY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI Rozdrobenost sídelní struktury Doprava Vzdělanostní struktura Nezaměstnanost Cestovní ruch 7. LOKÁLNÍ A SPECIFICKÉ PROBLÉMY OBCÍ V HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI Ekonomická základna Doprava a technická infrastruktura Cestovní ruch Školství, zdravotnictví 8

Kultura, památky, sport Bydlení a bytový fond Trh práce a zaměstnanost Životní prostředí Těžba surovin, odpady, staré ekologické zátěže Zemědělství a lesnictví Správa věcí veřejných Ostatní lokální a specifické problémy B) NÁVRHOVÁ ČÁST 1. STRATEGICKÝ CÍL ROZVOJE ÚZEMÍ HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI 2. HLAVNÍ STRATEGICKÉ CÍLE V JEDNOTLIVÝCH PRIORITNÍCH OBLASTECH 3. PŘEHLED SPECIFICKÝCH (DÍLČÍCH) CÍLŮ A OPATŘENÍ 4. SPECIFIKACE OPATŘENÍ Prioritní oblast A Hospodářský rozvoj Prioritní oblast B Infrastruktura Prioritní oblast C Cestovní ruch Prioritní oblast D Lidské zdroje Prioritní oblast E Životní prostředí 5. NÁVRH PRIORITNÍCH OPATŘENÍ A PROJEKTŮ 6. MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE S OKOLNÍMI KRAJI NEBO STÁTY 7. DOPADY OPATŘENÍ, AKTIVIT A PROJEKTŮ NA UKAZATELE PRO VYMEZOVÁNÍ HOSPODÁŘSKY SLABÝCH OBLASTÍ LIBERECKÉHO KRAJE PŘÍLOHA Č.1: STRUKTURA ANALYTICKÉ A NÁVRHOVÉ ČÁSTI VČETNĚ PŘEHLEDU INDIKÁTORŮ PRO JEDNOTLIVÉ KAPITOLY PŘÍLOHA Č.2: PŘEHLED KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ POSKYTNUTÝCH OBJEDNATELEM PŘÍLOHA Č.3: CITOVANÁ LITERATURA PŘÍLOHA Č.4: POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA PŘÍLOHA Č.5: DOTAZNÍK VYUŽITÝ PŘI SBĚRU DAT PŘÍLOHA Č.6: TABULKY A GRAFY B.3. Charakter Zadavatel se domnívá, že takto rozsáhle a podrobně zadané dílo pro všechny HSO Libereckého kraje je z hlediska strategického plánování pilotním rozvojovým krokem nejen v rámci Libereckého kraje, ale i v rámci České republiky. Pilotním dokumentem lze tyto PR HSO LK vnímat i z hlediska toho, že jejich analytické členění je provedeno dle základních pilířů udržitelného rozvoje a součástí všech PR HSO LK je i vyhodnocení významu jednotlivých navržených rozvojových indikátorů a případné doporučení úpravy jejich rozsahu a specifikace pro jejich dalších monitoring po obcích či v území HSO. 9

Všech šest PR HSO LK, tj.: Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlatsko Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko je zpracováno jako programový dokument koncepčního charakteru s důrazem na vyhodnocení rozvojového potenciálu území v oblasti ekonomické a sociální, avšak s výrazným ohledem na zachování nebo zlepšení současného stavu životního prostředí v řešeném území a s výrazným ohledem na veřejné zdraví. Pro dosažení stanovených cílů je zdůrazněno, že rozvojový potenciál a zdroje budou využívány a rozvíjeny v souladu s principy udržitelného rozvoje a v souladu s evropskými a národními rozvojovými cíli jako jsou Lisabonská strategie a Národní rozvojový plán, které definují směry komplexního hospodářského, sociálního a ekologického rozvoje. B.4. Zdůvodnění potřeby pořízení V rámci zpracovávání Programu rozvoje Libereckého kraje pro období 2004-2006 narazil Odbor hospodářského a regionálního rozvoje KÚ Libereckého kraje (OHRR KÚLK) na potřebu vymezit v rámci Libereckého kraje oblasti, jejichž ekonomicko sociální rozvojový potenciál je z nějakých důvodů oslabený či omezený. Pro Program rozvoje Libereckého kraje 2004-2006 se podařilo tyto oblasti na základě vybraných kritérií (viz. kapitola B.2) pouze vymezit. Jejich schválení bylo potvrzeno usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č.93/04/zk. Skutečný rozvojový potenciál HSO však nebylo z časových důvodů v tomto období možné odborně zanalyzovat a odhalit tak příčiny jejich ekonomicko sociálního zaostávání. Z těchto důvodů přistoupil v roce 2004 Odbor hospodářského a regionálního rozvoje Libereckého kraje (v souladu se zákonem č.248/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o podpoře regionálního rozvoje) k zadání zpracování výše jmenovaných programů rozvoje hospodářsky slabých oblastí LK. Potřeba jejich pořízení byla vyvolána i absencí definovaných a s veřejností prokonzultovaných návrhů opatření, která by pomohla zjištěné příčiny a nedostatky hospodářské zaostalosti těchto lokalit postupně odbourávat. Výstupy z PR HSO LK (rozvojové cíle, priority, nedostatky a návrhy opatření na odstranění hospodářské zaostalosti) budou sloužit jako podklad pro tvorbu nového Programu rozvoje Libereckého kraje pro plánovací období 2007-2013. Tento střednědobý regionální strategický rozvojový dokument bude nejen zohledňovat takto zjištěné požadavky z území kraje, ale bude sledovat i jejich provázanost na finanční prostředky z Evropské Unie (přes Operační programy EU 2007-2013), z České republiky a z krajského rozpočtu. 10

B.5. Základní principy a postupy (etapy) řešení V úvodu byla OHRR KÚLK, coby zadavatelem prací, definována podrobná struktura všech Programů rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje, vycházející ze čtyř hlavních pilířů udržitelného rozvoje a to jak pro základní analytické charakteristiky všech HSO, tak pro výběr indikátorů v těchto pilířích a pro zpracování návrhových částí. Základními pilíři PR HSO LK tudíž jsou: A Ekonomika B Společnost C Prostředí D Správa věcí veřejných Samotné programy jsou pak tvořeny třemi základními, na sebe navazujícími částmi (viz. osnova v kapitole B.2). Jedná se o část analytickou, na níž navazuje SWOT analýza. Doporučení pro další rozvoj území jsou shrnuta v části návrhové, v níž každý PR HSO formuluje nejen specifické cíle a opatření, ale také vyhodnocuje a popisuje další související nebo charakterizující skutečnosti např. cíle opatření, jednotlivé aktivity naplňující opatření, popis projektů a kritéria pro výběr projektů, cílové skupiny, dopad opatření, doba realizace, apod. Návrhová část každého PR HSO LK členěna na následující hlavní kapitoly: 1. Strategický cíl rozvoje území HSO 2. Hlavní strategické cíle v jednotlivých prioritních oblastech 3. Přehled specifických (dílčích) cílů a opatření 4. Specifikace opatření: Prioritní oblast A Hospodářský rozvoj Prioritní oblast B Cestovní ruch Prioritní oblast C Životní prostředí Prioritní oblast D Lidské zdroje 5. Návrh prioritních opatření a projektů 6. Možnosti spolupráce s okolními kraji nebo státy 7. Dopady opatření, aktivit a projektů na ukazatele pro vymezování HSO Libereckého kraje Specifické cíle jsou v jednotlivých PR HSO formulovány pro každou ze čtyř prioritních oblastí v přehledné tabulce. Přehled dílčích (specifických) cílů: Prioritní oblast A Hospodářský rozvoj: Vytvořeny příznivé podmínky pro rozvoj podnikání a nové investice s důrazem na podporu malých a středních podniků Realizované investice v koncepčně a technicky připravených podnikatelských zónách Dostatečné finanční zabezpečení realizace rozvojových projektů Připravené zázemí pro rozvoj podnikatelských subjektů 11

Zkvalitněná dopravní infrastruktura, optimalizovaná dopravní obslužnost území Zkvalitněná technická infrastruktura Obnovená a optimalizovaná zemědělská činnost, pestrá zemědělská produkce, využívání možnosti alternativního zemědělství, zkvalitněn venkovský způsob života Zachovány všechny funkce krajiny, provedena její revitalizace, zkvalitněny všechny složky životního prostředí Využit potenciál opuštěných areálů a objektů po výrobní, zemědělské a vojenské činnosti Zajištěna vysoká informovanost o území jako podklad pro rozhodovací procesy, zajištěna programová a projektová vybavenost Dokončena privatizace v bývalém VVP Ralsko, podporovány vhodné privatizační záměry pomáhající rozvoji území a respektující jeho přírodní atributy = příklad specifického cíle pro HSO Podralsko Prioritní oblast B Cestovní ruch: Infrastruktura pro cestovní ruch opravena a rozšířena Oblast HSO jako cíl cestovního ruchu aktivně propagována Cestovní ruch v HSO oživen Prioritní oblast C Životní prostředí: Emise SO2 a NOx na území HSO sníženy na úroveň emisí v Libereckém kraji V obcích HSO jsou vybudovány kanalizační sítě napojené na ČOV, ve všech obcích je vodovod Protipovodňová opatření v záplavových oblastech vybudována Sanace po těžbě uranu prováděny Staré ekologické zátěže (skládky odpadů, ropné látky v půdě) odstraněny Pyrotechnická asanace území (odstranění zbytků munice) v bývalém VVP Ralsko prováděna = příklad specifického cíle pro HSO Podralsko Prioritní oblast D Lidské zdroje: Stávající předškolní zařízení a základní školy v HSO zachovány a provozovány Podmínky pro další vzdělávání a rozvoj občanů zlepšeny Kvalita sociálních služeb pro obyvatele HSO zvýšena Územně technické podmínky pro realizaci nové bytové výstavby vytvořeny Kvalita a kultura bydlení zvýšena provedenými modernizacemi, rekonstrukcemi a regeneracemi stávajícího bytového fondu Obyvatelé obcí HSO zapojeni do aktivního života v obcích Komunikace mezi veřejností a veřejnou správou zlepšena Formulace opatření, popis a jeho charakteristika je přehledně uspořádána podle jednotné struktury v následujících bodech: Stručný popis výchozí situace Cíle opatření Aktivity naplňující opatření realizovatelné do roku 2008 Aktivity naplňující opatření realizovatelné do roku 2013 Projekty naplňující konkrétní aktivitu Popis jednotlivých projektů Odhadované dopady projektů a aktivit na ukazatele vymezující HSO 12

Kritéria pro výběr projektů Realizační výstupy opatření Dopady realizovaných opatření do regionu HSO Cílové skupiny Garant realizace a spolupráce při realizaci Geografické pokrytí Délka realizace opatření Vazba na ostatní opatření Možnosti přeshraniční spolupráce Pro každé opatření je charakterizována výchozí situace, jež vychází z údajů v analytické části Programu rozvoje HSO. Aktivity naplňující opatření i projekty naplňující aktivity jsou formulovány tak, aby řešily dílčí problémy či nedostatky, identifikované v analytické části PR HSO LK. Z hlediska vztahu formulovaných strategických cílů a dílčích strategických cílů k životnímu prostředí lze konstatovat, že strategické cíle jsou formulovány s ohledem na principy udržitelného rozvoje, řada z nich je přímo zaměřena na ochranu životního prostředí a trvalé zlepšování jeho současného stavu. PR HSO LK je v zásadě koncipován s výraznou preferencí příznivých dopadů rozvoje oblasti na životní prostředí a veřejné zdraví v každé ze stanovených prioritních oblastí. Pro příklad lze uvést některé z dílčích cílů jednotlivých opatření, např.: zvýšení inovační schopnosti podniků zkvalitnění silniční infrastruktury podpora ekologicky příznivé dopravy zlepšení ochrany přírody a krajiny zlepšení životního prostředí vlivem snížení individuální automobilové dopravy zlepšení kvality ovzduší úspora energií v důsledku modernizace a optimalizace energetických soustav zvýšení využití potenciálu obnovitelných zdrojů realizace rozvoje území podle schválených ÚPD a rozvojových dokumentů v souladu s principy udržitelného rozvoje snížení podílu ladem ležících pozemků zvýšení atraktivity krajinného rázu, zpřístupnění pozemků pro využívání zachování a rozvíjení ostatních funkcí krajiny revitalizace brownfields likvidace objektů bývalých uranových dolů zlepšení vzhledu krajiny a životního prostředí podporovat podnikatelské a privatizační záměry respektující přírodní atributy území a mající pozitivní dopad na životní prostředí snižování emisí v ovzduší, zejména hlavních znečišťujících látek (oxidu siřičitého a oxidů dusíku) dosažení doporučených hodnot krajských emisních stropů pro Liberecký kraj šetrnější nakládání s energiemi a přírodními zdroji zlepšení monitoringu kvality ovzduší přispění ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel minimalizace znečišťování povrchových a podzemních vod zajistit výstavbu protipovodňových opatření 13

zvýšit ochranu majetku, zdraví a života obyvatel před povodněmi v záplavových územích HSO předcházet vzniku povodní likvidace následků chemické těžby uranu rekultivace starých ekologických zátěží zamezení vzniku nových černých skládek odstranění ekologických zátěží způsobených kontaminací půdy zvýšení úrovně ekologického vědomí a chování obyvatel zlepšení výkonu ochrany přírody a krajiny, zvýšená péče o přírodu a krajinu zajistit funkční územní systém ekologické stability zvyšování stabilizace lesních ekosystémů a další V návrhové části u jednotlivých navržených opatření jsou pak na základě dílčích cílů formulovány a navrhovány konkrétnější aktivity a projekty, naplňující navržené opatření. Tyto navržené aktivity by měly být následně rozpracovány do konkrétních realizačních projektů v jednotlivých lokalitách HSO. Zpracování všech PR HSO LK až ke konečnému znění a schválení probíhá v šesti postupných etapách. I. etapa (zajišťuje Agentura regionálního rozvoje Nisa s průběžnými konzultacemi s dotčenými obecními samosprávami, s odbornými organizacemi, s podnikateli, s NNO, s veřejností z HSO) sbírání podkladů a dat z území každé HSO jejich vyhodnocení, tvorba tabulek, grafů, atd. zpracování analytické části (=I.část) zpracování SWOT analýzy každé HSO (=II.část) II. etapa (zajišťuje Agentura regionálního rozvoje Nisa s průběžnými konzultacemi s OHRR KÚLK a s ostatními odbory KÚLK) zpracování návrhové části s definováním cílů, opatření a s návrhem řešení pomocí konkretizovaných projektů (=III. část) III. etapa (zajišťuje OHRR KÚLK ve spolupráci s Agenturou regionálního rozvoje Nisa) veřejné diskuse nad PR HSO LK v rámci šesti kulatých stolů, situovaných do center jednotlivých hospodářsky slabých oblastí LK IV. etapa (zajišťuje ENVI-TON Praha s průběžnými konzultacemi s Agenturou regionálního rozvoje Nisa a se spoluprací OHRR KÚLK) zpracování hodnocení vlivů všech PR HSO LK na životní prostředí veřejné projednání dokumentace Hodnocení vlivů PR HSO LK na životní prostředí závěrečné Stanovisko MŽP ČR k PR HSO LK V. etapa (zajišťuje Agentura regionálního rozvoje Nisa) sbírání připomínek, jejich zpracování a vypracování závěrečného přehledu vypořádání VI. etapa (zajišťuje OHRR KÚLK ve spolupráci s obecními samosprávami HSO LK ) 14

projednání PR HSO LK v Radě Libereckého kraje, případně ve výborech LK schválení PR HSO LK v Zastupitelstvu Libereckého kraj Jak vyplývá z výše uvedených popisů prací, základními principy zpracování všech PR HSO LK jsou: Analýza socioekonomických potřeb specifických pro jednotlivé lokality HSO LK Analýza stavu prostředí jednotlivých lokalit HSO LK Promítnutí řešení socioekonomických potřeb do strategických rozvojových cílů a opatření, tak aby byly v souladu s ochranou životního prostředí a veřejného zdraví Demokratický a pro každého občana (majícího zájem o aktivní spoluúčast při tvorbě programů) otevřený přístup. B.6. Hlavní cíle Hlavním cílem rozvoje HSO LK je dosáhnout vyváženého hospodářského, kulturního a vzdělanostního růstu těchto oblastí při respektování podmínek ochrany životního prostředí tak, aby tyto oblasti obstály v porovnání s ostatními oblastmi Libereckého kraje, popř. v porovnání s dalšími regiony v ČR. Cílem všech PR HSO LK je definovat stav a způsob rozvoje území, kterého má být dosaženo do roku 2013. Úkolem zpracování PR HSO LK je podrobně popsat jednotlivé HSO nejen pomocí dostupných statistických dat, ale také pomocí získaných informací z cílených rozhovorů s aktivními zástupci veřejné správy, podnikatelských aktivit i nevládních neziskových organizací žijících v HSO, dle toho dále definovat nejen společné a hlavní problémy těchto regionů, ale i lokální a specifické problémy obcí v HSO a na základě SWOT analýzy stanovit opatření, aktivity a pilotní projekty vedoucí k odstranění takto zjištěných rozvojových problémů. Snahou každého PR HSO je definovat specifické cíle a ukázat i prostorové a funkční vztahy HSO nejen uvnitř oblasti, ale i se sousedními kraji a obcemi. B.7. Přehled uvažovaných variant řešení Všech šest PR HSO LK je zpracováváno invariantně. B.8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry Programy rozvoje HSO LK jsou důležitou součástí soustavy strategických a programových dokumentů pro podporu regionálního rozvoje, kterou tvoří dokumenty doposud zpracovávané na úrovni kraje, dokumenty zpracovávané na úrovni státu a dokumenty Evropské unie pro využití strukturálních fondů. Vzhledem ke svému mnohostrannému obsahu a zaměření na oblasti hospodářského a sociálního rozvoje a zlepšení životního prostředí mají PR HSO LK vztah k mnoha koncepcím na národní i krajské úrovni, především v oblasti regionálního rozvoje, ale i z jiných oblastí. Dostupné relevantní koncepce a rozvojové programy byly pro zpracování 15

PR HSO LK zadavatelem (OHRR KÚLK) poskytnuty. Jejich seznam je uveden níže a to v členění podle problematiky jednotlivých odborů krajského úřadu: odbor hospodářského a regionálního rozvoje odbor školství, mládeže a tělovýchovy odbor sociálních věcí a problematiky menšin odbor dopravy odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu odbor životního prostředí a zemědělství odbor zdravotnictví Poskytnuté regionální dokumenty jsou zpracovány jak pro celý Liberecký kraj (krajské koncepce), tak i pro nižší oblastní nebo specifickou lokální úroveň nebo se jedná o oborové koncepce a programové dokumenty, týkající se Libereckého kraje nebo jeho některých specifických území. Koncepce a rozvojové dokumenty na národní úrovni : Specificky z hlediska vztahu PR HSO LK k životnímu prostředí je možno uvést koncepce na národní úrovni, jež jsou zohledněny ve výše uvedených krajských koncepcích i ve všech PR HSO LK: Strategie udržitelného rozvoje ČR, 2004 Státní politika životního prostředí (2004-2010) Strategie regionálního rozvoje České republiky Plán odpadového hospodářství ČR, 2003 Státní surovinová politika Státní energetická politika, 2004 Národní rozvojový plán ČR 2002-2006 Národní rozvojový plán ČR 2007-2013 Operační programy ČR 2007-2013 Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR Akční plán zdraví a životního prostředí ČR Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie Národní program snižování emisí ČR Dopravní politika ČR Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti Národní strategie rozvoje cyklodopravy Koncepce a rozvojové dokumenty na regionální úrovni týkající se Libereckého kraje: Odbor hospodářského a regionálního rozvoje 1. Strategie rozvoje Libereckého kraje 2. Program rozvoje Libereckého kraje 3. Územní energetická koncepce LK 4. Surovinová politika LK 5. Populační analýza Libereckého kraje 6. Monitoring nabídky a poptávky po bydlení v LK 7. Frýdlantsko 8. Studie rozvoje hospodářsky slabé oblasti Ralsko 9. Vzdělanostní struktura obyvatelstva LK 16

10. Studie vlivu průmyslových zón v LK 11. Analýza podnikání - podnikatelské prostředí 12. Analýza podnikání - podnikatelská základna 13. Rozvojový koncept turistických stezek LK 14. Investiční záměry obcí Libereckého kraje do roku 2010 15. Bytová výstavba v Libereckém kraji 16. Grafické vyjádření datových vazeb v oblasti "Lidské zdroje" 17. Správní obvody obcí s rozšířenou působností 18. Strategie regionálního rozvoje VÚSC LK - I. etapa 19. Strategie regionálního rozvoje VÚSC LK - II. etapa 20. Program rozvoje LK 21. Studie přeshraničních vazeb LK - návaznost na důležité rozvojové záměry sousedních krajů a regionů 22. Strategie udržitelného rozvoje LK 2005-2020 23. Analýza podnikatelského prostředí pro vytváření klastrů v LK Odbor školství, mládeže a tělovýchovy 1. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Libereckého kraje 2. Studie požadavků na strukturu vzdělanosti lidských zdrojů v hospodářské sféře pro oblast LK 3. Zpráva o stavu školství LK 4. Výroční zpráva o stavu koncepce a rozvoje sítě a o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy Libereckého kraje za školní rok 2002-2003 5. Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu Odbor sociálních věcí a problematiky menšin 1. Návrh směrů rozvoje sociální práce a sociálních služeb na území LK 2. Návrh směrů protidrogové politiky, prevence sociálně patologických jevů ve společnosti a spolupráce s policejními složkami na úseku ochrany veřejného pořádku na území LK 3. Analýza situace národnostních menšin v LK Odbor dopravy 1. Základní teze strategie rozvoje dopravní infrastruktury 2. Analýza stavu dopravy na území LK 3. Strategie rozvoje dopravní infrastruktury LK 4. Koncepce BESIP 5. Kategorizace krajských silnic II. a III. třídy 6. Stav povrchu vozovek silnic II. a III. třídy 7. Dopravní politika LK 8. Plán údržby a oprav vozovek silniční sítě II. a III. třídy v LK Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu 1. Koncepce účinnější podpory památkové péče v Libereckém kraji 2. Koncepce kultury Libereckého kraje 2004-2008 3. Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 4. Průzkum podnikatelské situace v cestovním ruchu 17

5. Cestovní ruch v České republice, v Libereckém kraji - Euroregionu NISA 6. Mapové a grafické vyjádření údajů z oblasti cestovního ruchu Libereckého kraje 7. Objektivní zatížení turistických lokalit 2004 Odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí 1. Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v LK 2. Krajská koncepce zemědělství pro LK (KKZ) 3. Zpráva o stavu životního prostředí LK 4. Koncepce odpadového hospodářství (KOH) na území LK 5. Krajská koncepce ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) 6. Plán odpadového hospodářství 7. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací 8. Koncepce ochrany přírody a krajiny LK 9. Rozvoj venkova 10. Vymezení venkovského prostoru LK Odbor zdravotnictví 1. Zpráva o stavu zdravotnictví LK 2. Zdravotní politika LK 3. Krajský zdravotní plán LK Lze konstatovat, že pro zpracování PR HSO LK byly využity a zohledněny veškeré dostupné koncepční dokumenty jak především na krajské či regionální úrovni, tak i na úrovní národní, popř. mezinárodní. Navržená opatření a aktivity k realizaci cílů PR HSO LK jsou v souladu s hlavními strategickými cíli výše uvedených relevantních koncepčních dokumentů. B.9. Předpokládaný termín dokončení 31.7.2006 Předání pracovní verze jednotlivých PR HSO LK od ARR na OHRR 4.8.2006 Předání pracovní verze jednotlivých PR HSO LK zpracovateli SEA 30.8.2006 ARR dopracuje závěrečné shrnutí za všechny PR HSO LK 1.9. - 14.9. 2006 Kulaté stoly (=diskusní fóra) k PR HSO po jednotlivých HSO do 11.9.2006 Předání Oznámení SEA k PR HSO LK na MŽP ČR do 30.9.2006 Sběr připomínek ke všem PR HSO LK do odborů KÚLK + obcí LK 16.10. 2006 Znám závěr zjišťovacího řízení MŽP ČR k SEA oznámení ARR zohlední výstupy do textu PR HSO LK do 23.10.2006 ARR zapracuje připomínky do textů ( tato verze je podkladem pro SEA dokumentaci) do 13.11.2006 Zpracování Dokumentace SEA k PR HSO LK a její předání na MŽP ČR v týdnu od 11. - 15.12.2006 Veřejné projednání PR HSO LK a zápis z projednání 18.12.2006 Předání zápisu v veřejného projednání na MŽP ČR 18

do 18.1.2006 Leden 2007 Leden 2007 Únor 2007 Vydání Stanoviska MŹP ĆR k SEA dokumentaci pro PR HSO LK Doupravení PR HSO LK dle závěrů ze Stanoviska MŽP ČR (zajistí ARR) Projednání ve Výboru pro rozvoj ZK Předložení do RK a ZK B.10. Návrhové období Realizace všech navržených PR HSO LK je plánována na období do roku 2013. V tomto roce by měly být dosaženy stanovené strategické cíle a budoucí žádoucí stav území ve všech šesti HSO. B.11. Způsob schvalování Všechny PR HSO LK budou předloženy ke schválení Zastupitelstvu Libereckého kraje. 19

C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1. Vymezení dotčeného území Vymezení dotčeného území všech šesti hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje je názorně provedeno v mapové příloze č.1. C.2. Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny Územní samosprávné celky jsou jednak kraje v samostatné působnosti, jednak obce v samostatné působnosti. Dotčenými územními samosprávnými celky tedy bude část Libereckého kraje a jednotlivé obce Hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje. Seznam obcí jednotlivých HSO kraje je uveden v příloze č.5. Tabulka č.1: Podíl rozlohy HSO na celkové rozloze Libereckého kraje Název HSO LK Rozloha (km 2 ) Podíl v LK (%) Západní Českolipsko 360,3 11,4 Podralsko 379,4 12,0 Cvikovsko 79,1 2,5 Hrádecko-Chrastavsko 170,1 5,4 Frýdlatsko 320,4 10,1 Centrální Semilsko 152,3 4,8 Celkem HSO LK 1461,6 46,2 Z tabulky je patrné, že území hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje tvoří z jeho celkové rozlohy, tj. 3 162,9 km 2, cca polovinu území, tj. 1 461,6 km 2. C.3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území Vzhledem k předcházejícímu zjištění je pro účely tohoto oznámení v této kapitole použito souhrnných informací o stavu životního prostředí z hlediska celého Libereckého kraje. V samotné dokumentaci hodnocení Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí LK na životní prostředí budou následně hodnoceny jednotlivé HSO již z hlediska skutečného stavu životního prostředí v konkrétních lokalitách jednotlivých oblastí. C.3.1 Klima Liberecký kraj leží v mírném klimatickém pásmu, v mírně teplé oblasti. Průměrné roční srážky se pohybují v rozmezí od 600 900 mm v podhorských oblastech a jejich množství roste se stoupající nadmořskou výškou. Ve srovnání s celorepublikovým srážkovým průměrem (450 mm za rok) je Liberecký kraj srážkově nadprůměrný. Klima v západní a jihozápadní části Libereckého kraje převážná část Českolipska, jih okresu Liberec a Semily má parametry mírně teplé oblasti s průměrnou roční teplotou s dlouhodobými průměrnými teplotami 6 8 C a ročním průměrným úhrnem srážek okolo 700 mm. 20

Severovýchodní část Libereckého kraje Jizerské hory, Krkonoše a podhůří spadají do chladné oblasti s průměrnými ročními teplotami 4-5 C a s průměrným ročním úhrnem srážek místy až 1 600 mm. Dle Quitta [1] se území Libereckého kraje dělí do devíti klimatických oblastí. Na území kraje se vyskytují tři chladné oblasti (CH4, CH6 a CH7) a šest mírně teplých oblastí (MT2, MT4, MT7, MT9, MT10, MT11). Obrázek č. 1: Vymezení klimatických oblastí v Libereckém kraji Zdroj: Quitt: Klimatické oblasti Československa [1] Tabulka č.2: Charakteristiky klimatických oblastí Klimatické charakteristiky: CH4 CH6 CH7 MT2 MT4 Počet letních dnů 0-20 10-30 10-30 20-30 20-30 Počet dnů s teplotou vyšší než 10 C 80-120 120-140 120-140 140-160 140-160 Počet mrazových dnů v roce 160-180 140-160 140-160 110-130 110-130 Počet ledových dnů 60-70 60-70 50-60 40-50 40-50 Průměrná teplota měsíce ledna -6 až -7 C -4 až -5 C -3 až -4 C -3 až -4 C -3 až -4 C Průměrná teplota měsíce července 12 až 14 C 14 až 15 C 15 až 16 C 16 až 17 C 16 až 17 C Srážkový úhrn za vegetační období 600-700 mm 600-700 mm 500-600 mm 450-500 mm 350-450 mm Srážkový úhrn za zimní období 400-500 mm 400-500 mm 350-400 mm 250-300 mm 250-300 mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou 140-160 120-140 100-120 80-100 60-80 21

Klimatické charakteristiky: MT7 MT9 MT10 MT11 Počet letních dnů 30-40 40-50 40-50 40-50 Počet dnů s teplotou vyšší než 10 C 140-160 140-160 140-160 140-160 Počet mrazových dnů v roce 110-130 110-130 110-130 110-130 Počet ledových dnů 40-50 30-40 30-40 30-40 Průměrná teplota měsíce ledna -2 až -3 C -2 až -3 C -2 až -3 C -2 až -3 C Průměrná teplota měsíce července 16 až 17 C 17 až 18 C 17 až 18 C 17 až 18 C Srážkový úhrn za vegetační období 400-450 mm 400-450 mm 400-450 mm 350-400 mm Srážkový úhrn za zimní období 250-300 mm 250-300 mm 200-250 mm 200-250 mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60-80 60-80 50-60 50-60 Zdroj: Quitt: Klimatické oblasti Československa [1] Větrné poměry jsou ovlivněny převládajícím rozložením tlakových útvarů, tedy zimní anticyklónou a letní cyklónou. Místní větry jsou ovlivněny příslušnými orografickými podmínkami, které tyto hlavní směry deformují. Převládá jihozápadní a severozápadní směr proudění. Nejvyšší průměrné rychlosti větru jsou dosahovány v Jizerských horách (více než 4,6 m.s -1 ) a jejich podhůří (Lučany, Jilemnice, Liberec 3,5 m.s -1 ). Nejnižší rychlosti větru se vyskytují v západní části Libereckého kraje, v okolí České Lípy a Cvikova (průměrná rychlost větru se zde pohybuje mezi 1,2 a 1,7 m.s -1 ). Bezvětří se nejčastěji vyskytuje v západní a střední části Libereckého kraje (Česká Lípa až 54 % roku, Mimoň a Cvikov cca 33 % roční doby). Naopak nejlepší rozptylové podmínky lze očekávat v Jizerských horách (bezvětří pouze po 3 % roku) dále pak v okolí Frýdlantu a v podhůří Jizerských hor. C.3.2 Ovzduší Emise Kvalita ovzduší v Libereckém kraji je ovlivňována všemi kategoriemi zdrojů znečišťování, tzn. zvláště velkými, velkými, středními, malými i mobilními zdroji. Z pohledu jednotlivých znečišťujících látek jsou nejvýznamnějšími emise NO x z mobilních zdrojů a SO 2 z malých zdrojů. Přesná evidence emisí je vedena pouze u velkých a středních zdrojů; emise malých a mobilních zdrojů jsou zjišťovány statisticky. Mezi největší znečišťovatele v Libereckém kraji patří Teplárna Liberec, a. s., Jablonecká teplárenská a realitní, a. s., VULKAN, a. s., DIAMO, s. p., Těžba a úprava uranu, United Energy, a. s., SLEZAN Frýdek-Místek, a. s. Specifickým znečišťovatelem byla v minulých letech společnost Ornela, a. s., a to emisemi těžkých kovů As a Cd. Po instalaci filtrů sklářských pecí je vykazováno podstatné snížení emisí těchto znečišťujících látek. Největší podíl na znečištění ovzduší tuhými znečišťujícími látkami (TZL) mají v Libereckém kraji malé zdroje (51,7 %), které jsou rovněž největšími producenty SO 2 a současně největšími producenty emisí NH 3 (57,4 %). Na produkci emisí SO 2 se vedle malých zdrojů (48,1 %) významně podílejí velké zdroje (41,3 %). Mobilní zdroje jsou největšími producenty emisí NO x (76,7 %) a CO (64,3 %). V roce 2004 došlo k mírnému nárůstu znečištění ovzduší amoniakem, u ostatních znečišťujících látek (TZL, SO 2, CO) došlo k mírnému poklesu. 22

Tabulka č.3: Celkové emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů, podíly podle kategorií zdrojů znečišťování ovzduší (tis.t.rok -1 ) Stacionární zdroje Rok REZZO TZL SO 2 NO x CO VOC NH 3 Emise 2003 1 4 3,07 4,69 8,46 19,41 8,22 1,1 celkem 2004 1 4 2,94 4,47 8,5 18,98. 1,15 Zvl.velké a velké 2003 1 0,14 1,95 1,21 0,28. 0,21 zdroje 2004 1 0,16 1,85 1,15 0,29. 0,26 Střední 2003 2 0,31 0,33 0,19 0,36. 0,16 zdroje 2004 2 0,22 0,28 0,17 0,28. 0,16 Malé 2003 3 1,63 2,19 0,7 6,44. 0,66 zdroje 2004 3 1,52 2,15 0,67 6,22. 0,66 Mobilní 2003 4 0,99 0,21 6,36 12,32. 0,08 zdroje 2004 4 1,06 0,21 6,52 12,2. 0,08 Zdroj: MŽP: Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2004 [5] Pozn.:U mobilních zdrojů jsou zahrnuty emise z otěrů pneumatik, brzd a vozovek. V Libereckém kraji probíhá kontinuální plynofikace obcí a měst i velkých stacionárních zdrojů znečištění, čímž dochází ke snižování emisí SO 2 a tuhých látek. Všechna větší sídla jsou dnes již plynofikována, rovněž tak i velké zdroje (Preciosa, Ateso, městské kotelny, kotelny výrobních podniků, apod.). Hodnoty oxidů dusíku mají stagnující hodnoty, neboť z jedné strany dochází ke snižování emisí plynofikací stacionárních zdrojů, z druhé strany však dochází k nárůstu automobilové dopravy. V průběhu roku 2004 byly zvláště velkým spalovacím zdrojům (Teplárna Liberec a Jablonecká a teplárenská realitní, a. s.) stanoveny emisní stropy pro hlavní znečišťující látky. Tento postup byl stanoven nařízením vlády č.112/2004 Sb., a správní orgán má za úkol kontrolovat, aby v žádném případě nedocházelo k navyšování emisí, resp. projednávat s provozovateli postupné snižování emisí. Po instalaci filtrů sklářských pecí v provozech akciové společnosti Ornela se předpokládá v oblasti Tanvaldska snížení emisí TZL a tím i zlepšení imisní zátěže těžkými kovy. Imise V rámci vyhodnocení údajů imisního monitoringu, pravidelně prováděném ČHMÚ, byla zpracována data z jednotlivých měřicích stanic umístěných v Libereckém kraji (Výsledky uvedeny v MŽP: Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2004 [5]). Na území Libereckého kraje se nachází celkem 22 stanic pro sledování kvality ovzduší. Nejvíce jich provozuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) 16 stanic, Výzkumný ústav rostlinné výroby (VÚRV) provozuje 3 stanice, Hygienická stanice provozuje 2 a společnost Ekotoxa provozuje 1 stanici. Na základě imisních analýz ČHMÚ byly dle zákona č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší [12], vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), jejichž rozsah se pravidelně aktualizuje podle výsledků měření. V Libereckém kraji se jedná o místa v Jablonci nad Nisou, Turnově a v České Lípě, kde byly překročeny hodnoty imisních limitů pro tuhé znečišťující látky. Na Tanvaldsku je dlouhodobě překračován imisní limit kadmia a arsenu. Aktuální hodnocení kvality ovzduší bylo zpracováno na základě dat za rok 2004. Dokument 23

vymezující oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší je k dispozici na internetových stránkách MŽP http://www.env.cz/ais/web.nsf/pages/rizeni_a_posuzovani_kvality_ovzdusi. Na území Libereckého kraje nebyla v roce 2004 uplatněna žádná regulační opatření, imisní situace nebyly vyhodnocovány jako smogové. Obrázek č. 2:Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (stav roku 2004) Zdroj: MŽP: http://www.env.cz/ais/web.nsf/pages/rizeni_a_posuzovani_kvality_ovzdusi Hluk Hlavním zdrojem hluku v Libereckém kraji je doprava. Na území kraje je hustá silniční dopravní síť, která je značně dopravně zatížena. Problémem jsou především chybějící obchvaty měst a obcí, ve kterých tak dochází k enormní zátěži obytných území hlukem. Některé silnice I. a II. třídy jsou zatíženy průjezdem 16 až 20 tisíci aut během 24 hodin, což znamená zátěž kolem 70 db (měřeno ve vzdálenosti do 7,5 m od středu vozovky). Přitom přípustná hladina hluku ve vnějším prostředí je dle zákona č.502/2000 Sb. [11] dána součtem základní hladiny A = 50 db a korekcí vztahujících se k místním podmínkám a denní době. Pro noční dobu platí obecně korekce -10 db, pro železnici -5 db. V prostoru bezprostředně navazujícím na silnice I. a II. třídy a ochranná pásma železnice platí korekce +5 db. Pro území a stavby pro bydlení je možná korekce +5 db. V denní době by tedy neměla být v území pro bydlení překročena hladina 55 db (60 db u hlavních komunikací) a v noční době 45 db (50 db u železnic a hlavních komunikací). Hlukovou zátěž způsobuje také železniční doprava. Hustota železniční sítě v Libereckém kraji přesahuje o 34 % celostátní průměr. Tato hustá síť však po provozní stránce již neodpovídá současným dopravním nárokům a je v současné době spíše v útlumu. 24

C.3.3 Voda Povrchové vody Celé území Libereckého kraje náleží povodí řeky Labe, rozděluje se na dílčí podpovodí několika dalších významných toků. Za páteřní vodní toky v území se považují: Ploučnice, Smědá, Lužická Nisa, Kamenice, Mohelka a Jizera. Dále na území Libereckého kraje leží několik údolních nádrží, převážně s účelem ochranným a vodárenským, některé byly postaveny již počátkem 20. století, zejména v povodí Lužické Nisy a Jizery (podpovodí Kamenice). Malé vodní nádrže a rybníky jsou v kraji zastoupeny poměrně málo, nejvíce jich je v západní části území (okres Česká Lípa) a v jihovýchodní části (jižní část okresu Semily). Kvalita povrchové vody v Libereckém kraji se mění se vzdáleností od pramene, jak narůstá ovlivnění různými druhy znečištění. V zásadě se jedná o znečištění plošné a bodové. Plošné znečištění je způsobováno zejména smyvy dešťovou vodou ze zemědělsky obdělávaných pozemků, v případě horských oblastí Krkonoš a Jizerských hor přistupuje eroze z poškozených lesních ploch, která dále přispívá ke znečištění povrchových vod a zvyšování podílu sedimentů zejména v nádržích. Bodové znečištění je způsobeno kanalizačními výustmi, a to zejména z obcí bez čistíren odpadních vod (ČOV) nebo nečištěnými nebo nedostatečně čištěnými průmyslovými odpadními vodami. Možné je i znečištění drenážními vodami z nezajištěných skládek. V posledních letech jsou postupně realizována nápravná opatření (výstavba ČOV u obcí s větším počtem obyvatel, opatření k účinné likvidaci průmyslových vod, zajišťování a rekultivace skládek). Důležitá opatření jsou také realizována pro podporu samočisticího procesu vody (úpravy a revitalizace vodních toků). V Libereckém kraji je sledováno 9 profilů na řekách Jizera, Ploučnice, Nisa, Kamenice a Smědá. Ukazatele jakosti povrchových vod uvádí tabulka č. 3. Tabulka č.4: Procentní zastoupení profilů státní sítě jakosti vod v třídách jakosti vod podle skupin ukazatelů (údaje za rok 2004) Skupiny ukazatelů A B C D Počet měřených profilů 9 8 9 9 Třída jakosti % I 0 63 0 0 II 0 25 22 33 III 56 0 44 33 IV 11 13 11 22 V 33 0 22 11 Zdroj: ČHMÚ, MŽP: Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2004 [5] Skupiny ukazatelů: A Obecné fyzikální a chemické ukazatele, B Specifické organické látky, C Kovy a metaloidy, D Mikrobiologické a biologické ukazatele. Třídy jakosti: I Neznečištěná voda, II Mírně znečištěná voda, III Znečištěná voda, IV Silně znečištěná voda, V Velmi silně znečištěná voda. Podzemní vody Území Libereckého kraje lze považovat za vodohospodářsky významné z hlediska přirozené akumulace vody, zásobami podzemní vody patří kraj k nejbohatším v České republice. Celé 25

území Libereckého kraje se nachází v regionu se sezónním doplňováním zásob. Na území kraje zasahují celkem tři chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Tabulka č.5: Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Název chráněné oblasti Plocha Podíl na ploše kraje přirozené akumulace vod (km 2 ) (%) Severočeská křída 1 585,0 50,1 Jizerské hory 370,7 11,7 Krkonoše 98 3,1 Zdroj: VÚV T.G.M., MŽP: Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2004 [5] V řešeném území se vyskytují 3 zdroje léčivých vod - Lázně Libverda, Lázně Kundratice (k. ú. Hamr na Jezeře, Osečná) a zřídelní oblast Vratislavice nad Nisou - které mají stanovena svá ochranná pásma. Uvedené zdroje se nacházejí na území okresu Liberec, ochranné pásmo 2. stupně zdroje Vratislavice zasahuje do okresu Jablonec nad Nisou. Nejvýznamnější zátěží v oblasti vodního hospodářství jsou staré ekologické zátěže. Jde především o území s těžbou uranové rudy v sousedství bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko Mimoň, kde jsou v podzemních vodách přítomny nepolární extrahovatelné látky, chlorované uhlovodíky a těžké kovy. V území po těžbě uranu v okrese Česká Lípa v současnosti probíhá sanace. Sanace rozsáhlého znečištění podzemních vod chlorovanými uhlovodíky probíhá také v areálu SAP, s. r. o. Mimoň, kde dříve působil Veterinární asanační ústav. Dále probíhá sanace znečištění ropnými látkami v bývalém vojenském újezdu Ralsko, v lokalitě Hradčany. Stejně tak pokračují práce v lokalitě Kuřivody. V okrese Liberec pokračuje sanace v Benzině, a. s. v Liberci-Rochlicích a dlouhodobým problémem je kontaminace troj- i šestimocným chromem a fenoly v areálu firmy TANEX, s. r. o. Hrádek nad Nisou. Sanace pokračuje v areálu společnosti LUCAS Autobrzdy, s. r. o. v Jablonci nad Nisou. Sanační práce byly přerušeny v areálu Teplárny, a. s. Liberec. V okrese Semily jsou zjištěny chlorované uhlovodíky v prameništi Nudvojovice. V areálu závodu 12 firmy Preciosa, a. s. v Turnově pokračuje sanace podzemních vod. C.3.4 Geomorfologie Pro území Libereckého kraje je charakteristická výrazná výšková členitost. Nejvyšší nadmořskou výšku má vrchol Kotel - 1435 m n m. (severovýchod okresu Semily). Nejníže položeným místem kraje je hladina řeky Smědá na hranici s Polskem (208 m n m) na severu okresu Liberec. Území kraje zahrnuje severní část České kotliny, západní část Krkonoš, Jizerské hory a východní část Lužických hor a podhorské oblasti. Reliéf má většinou charakter členitých pahorkatin, vrchovin a hornatin. Největší dynamiku má území prudkých svahů severozápadního okraje Jizerských hor, jižních svahů Krkonoš, obou úbočí Ještědskokozákovského hřbetu a celé území Lužických hor. Pro vrcholové polohy Krkonoš, Jizerských hor a Ještědského hřbetu jsou charakteristické tvary vzniklé působením ledovců a následného zvětrávání, dalšími hlavními modelačními činiteli v horském a podhorském terénu jsou působení mrazu, vodní eroze a svahové sesuvy. 26