MINISTERSTVO OBRANY Koncepce obranného aplikovaného výzkumu a vývoje do roku 2015 PRAHA 2008
Obsah 1. Celkový cíl koncepce obranného aplikovaného výzkumu a vývoje... 3 2. SWOT analýza současného stavu obranného VaV... 4 2.1. Silné stránky... 4 2.2. Nedostatky... 4 2.3. Příležitosti... 5 2.4. Rizika... 6 3. Charakteristika stavu a tendencí vývoje obranného VaV v zahraničí (EU, NATO)... 6 4. Charakteristika kroků k zabezpečení vybraných cílů schválené Reformy VaVaI... 8 4.1. Podpora excelence ve výzkumu, její zvýhodnění a využití jejích výsledků pro inovace... 8 4.2. Zabezpečení spolupráce obranného VaV s uživateli výsledků... 9 4.2.1. Zabezpečení spolupráce obranného VaV s uživateli výsledků v rámci stávajících programů obranného VaV... 10 4.2.2. Zabezpečení spolupráce obranného VaV s uživateli výsledků v rámci nových programů obranného VaV... 11 4.3. Zapojení do mezinárodní spolupráce v obranném VaV... 11 4.3.1. Technologický výzkum v rámci NATO... 12 4.3.2. Evropská unie... 12 4.3.3. Dvoustranná mezinárodní spolupráce zabezpečovaná na vládní úrovni... 13 5. Zabezpečení realizace Koncepce VaV... 14 5.1. Zabezpečení realizace Koncepce VaV v oblasti řízení, organizace a koordinace... 14 5.1.1. Zabezpečení realizace Koncepce VaV v rámci MO... 14 5.1.2. Zabezpečení realizace Koncepce VaV na úrovni výzkumných organizací resortu MO... 15 5.1.3. Spolupráce resortu MO s Radou pro výzkum a vývoj, popřípadě s jejími odbornými komisemi... 17 5.2. Zabezpečení realizace Koncepce VaV účelovou podporou... 18 5.2.1. Zabezpečení realizace Koncepce VaV v rámci stávajících programů VaV... 18 5.2.2. Zabezpečení realizace Koncepce VaV v rámci nových programů VaV... 19 5.2.2.1. Návrh postupu a termíny přípravy a projednávání nových programů, včetně projednání s Evropskou komisí... 22 5.2.3. Zabezpečení realizace Koncepce VaV v rámci specifického výzkumu na vysokých školách... 23 5.3. Zabezpečení realizace Koncepce VaV institucionální podporou... 23 5.4. Zabezpečení realizace Koncepce VaV mezinárodní spoluprací ve výzkumu, vývoji a inovacích... 25 5.4.1. Zabezpečení realizace Koncepce VaV mnohostrannou spoluprací (EU, NATO)... 25 5.5. Zabezpečení realizace Koncepce VaV podporou transferu výsledků VaV do inovací u uživatelů... 26 5.6. Zabezpečení realizace Koncepce VaV informováním veřejnosti o Koncepci VaV, postupu a výsledcích její realizace... 26 6. Hlavní tématické směry (priority) obranného VaV... 27 7. Návaznosti Koncepce VaV... 28 7.1. Návaznosti Koncepce VaV na operační programy realizace politiky soudržnosti EU... 28 7.2. Návaznosti Koncepce VaV na aktualizované Dlouhodobé základní směry výzkumu (DZSV)... 28 7.3. Návaznosti Koncepce VaV v návrzích výdajů na VaV ze státního rozpočtu v jednotlivých letech její realizace... 28 8. Způsob řešení případných morálních a etických problémů v souvislosti s realizací Koncepce VaV... 29 9. Kontrola a hodnocení realizace Koncepce VaV... 29 10. Seznam zkratek.... 31 2
1. C ELKOVÝ CÍL KONCEPCE OBRANNÉHO APLIKOVANÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE Koncepce obranného aplikovaného výzkumu a vývoje do roku 2015 (dále jen Koncepce VaV) je zpracována na základě úkolu, který ministryni obrany uložila vláda usnesením ze dne 26. března 2008 č. 287 k návrhu Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice. Cílem Koncepce VaV je rozpracovat opatření Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice (dále jen Reformy VaVaI) spadající do působnosti Ministerstva obrany (dále jen MO) v oblasti obranného výzkumu a vývoje (dále jen obranného VaV) ve střednědobé perspektivě. Koncepce VaV je současně aplikací Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015. Koncepce VaV vychází z dokumentu Dlouhodobé základní směry výzkumu a rozvádí jeho část Bezpečnost a obrana. Koncepce VaV je provázána s Meziresortní koncepcí bezpečnostního výzkumu a vývoje do roku 2015 a Koncepcí mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji České republiky do roku 2015, přičemž podpora obranného VaV je chápána jako proces, který je determinován vybudováním požadovaných schopností pro zabezpečení bezpečnosti a obrany státu a jeho obyvatel. Koncepce VaV má za úkol přispět k naplňování Vojenské strategie České republiky 1. Priority a opatření obsažené v Koncepci VaV jsou v souladu s Dlouhodobou vizí resortu Ministerstva obrany 2. Koncepce VaV navazuje na Směrnici ministryně obrany pro rozvoj a činnost resortu Ministerstva obrany na období 2009 2014 čj. 1088-1/2007/DP-3691 ze dne 14. prosince 2007 3 (dále jen Směrnice) a bezprostředně navazuje na Koncepci výzkumu a vývoje v působnosti Ministerstva obrany na léta 2005-2009. Koncepce VaV je určena Univerzitě obrany, organizačním jednotkám MO, které se zabývají obranným výzkumem a vývojem, právnickým a fyzickým osobám, které působí v oblasti obranného aplikovaného výzkumu a vývoje MO pro postupné naplňování jednotlivých cílů a podporu priorit Koncepce VaV. V Koncepci VaV jsou promítnuty změny právního prostředí: v oblasti výzkumu a vývoje (dále VaV ) zejména připravovaná novelizace zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů; v oblasti poskytování veřejné podpory zejména Rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01), připravovaná novela zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje; 1 2 3 Vojenská strategie České republiky, schválená usnesením vlády ČR ze dne 23. července 2008 č. 907. Dlouhodobá vize resortu Ministerstva obrany, kterou vláda ČR vzala na vědomí usnesením ze dne 23. července 2008 č. 908. Směrnice rozpracovává do podmínek resortu MO dokument Transformace resortu Ministerstva obrany České republiky, který byl schválen usnesením vlády ze dne 22. října 2007 č. 1194. 3
2. SWOT ANALÝZA SOUČ ASNÉHO STAVU OBRANNÉHO V A V Z analýzy současného stavu obranného VaV, která byla provedena metodou SWOT 4 vyplynuly následující závěry. 2.1. Silné stránky Věcné zaměření obranného VaV vychází z obsahu strategických a koncepčních dokumentů rozvoje resortu MO, z aktuálních potřeb rozvoje ozbrojených sil ČR při praktickém naplňování politickovojenských ambicí ČR. Výchozí podmínky pro koordinaci obranného VaV s průřezovým bezpečnostním výzkumem a vývojem jsou obsaženy v Dlouhodobých základních směrech výzkumu, část 7 Bezpečnost a obrana, které vytyčují záměry a cíle v oblasti bezpečnostního a obranného výzkumu a vývoje. V České republice existují kvalitní vědecké týmy zabývající se obranným výzkumem a vývojem, které mají výzkumný a vývojový potenciál zejména v oblastech detekce zbraní hromadného ničení (včetně toxických průmyslových látek) a ochrany proti nim, aktivních a pasivních senzorů, systémů velení a řízení, zdravotnického zabezpečení v polních podmínkách, modelování a simulace bojové činnosti a vojenské kartografie. V rámci resortu MO je vytvořen funkční systém uplatňování požadavků organizačních celků resortu MO na směry rozvoje a koncepční práci sekce vyzbrojování MO. Tyto požadavky jsou uplatňovány zejména v rámci Rady resortu MO pro výzkum a vývoj (dále jen ROVV). Požadavky na konkrétní projekty jsou organizačními celky resortu MO uplatňovány cestou sekce plánování sil MO, zajišťující vazby na koncepci a plány výstavby a rozvoje resortu MO. Programy a projekty obranného VaV jsou průběžně podrobovány pravidelnému hodnocení v souladu s usnesením vlády ze dne 23. června 2004 č. 644, k hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků. Rovněž je uplatňována kontrola, jak v rámci normativních postupů řízení oblasti obranného VaV, tak širokou škálou součinností, spolupráce a neformálních kontaktů vojenské i nevojenské odborné veřejnosti. 5 Zadávání veřejných zakázek na projekty obranného VaV je transparentní (včetně informací o průběhu a výsledcích řešení projektů VaV) a je zveřejňováno prostřednictvím informačního systému VaV. 2.2. Nedostatky Komplexní přístup v oblasti bezpečnostního a obranného výzkumu a vývoje se zatím daří prosazovat pouze v některých oblastech, a to pouze v oblasti krizového řízení, civilního nouzového plánování, v oblasti aplikací moderních technologií k detekci, identifikaci a monitorování chemických, biologických a radioaktivních látek (případně toxických průmyslových látek) a v oblasti simulační a trenažérové techniky. 4 Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné stránky, Nedostatky, Příležitosti, Rizika) 5 Vojenskou veřejností se rozumí jednak zástupci jednotlivých složek resortu MO, kteří jsou budoucími (i potenciálními) uživateli výsledků obranného VaV, jednak akademičtí a vědecko-výzkumní pracovníci resortu MO. Nevojenská veřejnost je tvořena zejména odborníky z nevojenských výzkumných organizací, akademickými pracovníky z civilních vysokých škol, vědecko-výzkumnými pracovníky AV ČR a v neposlední řadě i členy, případně stálými hosty Rady pro výzkum a vývoj. 4
Existuje roztříštěnost pracovišť zabývajících se výzkumem a vývojem a jejich nedostatečná spolupráce. Jejich vzájemná spolupráce, podpora a komunikace je v mnoha případech stále limitována jejich parciálními zájmy. Ze strany státní správy je absence pobídkových a právních mechanizmů podporujících účinnou spolupráci. Zatím neexistují dostatečně účinné pobídkové a právní mechanizmy, které by takovou spolupráci podporovaly. K intenzivnímu rozvoji VaV není v rámci celoživotního vzdělávání personálu resortu MO dostatečně nastaveno motivační prostředí ke studiu doktorských studijních programů a získávání akademického titulu Ph.D. V resortu MO nedochází k přirozené snaze zvyšovat si kvalifikaci získáváním vědeckopedagogických hodností a ani případná snaha jednotlivců není kariérově podporována. To má ve svých důsledcích za následek destabilizaci personálu v oblasti obranného VaV. Redukcí počtů osob Univerzity obrany, aniž by byla známa analýza potřeb a možností obranného VaV, se omezily její schopnosti realizace projektů obranného výzkumu a schopnosti participace na projektech obranného vývoje. ČR dosud není rovnocenným partnerem vyspělým členským státům EU a NATO, kde je obranný VaV rozvíjen na vysoké úrovni a s vysokou prioritou. To se projevuje nedostatečnou flexibilitou, nechutí k účasti na mezinárodních projektech a nízkou úspěšností českých subjektů při získávání podpory z mezinárodních programů VaV. Výzkumná a vývojová základna ČR není plně přesvědčena, že trh obranných technologií je dostatečně rentabilní zejména návratností vložených prostředků při podílovém financování projektů bezpečnostního a obranného VaV. Pro komplexní řešení problémů neexistují dostatečné administrativní a normativní postupy vytváření společných řešitelských týmů z různých typů pracovišť. Strategické zaměření a koncepční i výkonné funkce řízení obranného VaV jsou koncentrovány do jediné organizační složky v rámci sekce vyzbrojování MO (dále jen SV MO). To vede k situaci, že ostatní složky MO necítí potřebnou zodpovědnost za oblast výzkumu a vývoje. Tvorba koncepcí a jejich ověřování (Concept Development and Experimentation, dále jen CD&E) je pracovní metoda, která je v NATO považována za jeden z významných nástrojů transformace NATO přispívající ke zrychlení aplikace nových poznatků do operačního využití. V působnosti resortu MO však není v dostatečné míře doceňovaná a využívaná. Rezervy jsou zejména na straně uživatelů (tzv. správců schopností) jako nejpodstatnějšího prvku systému tvorby koncepcí (operačních požadavků) a v oblasti verifikace rozhodnutí, které přináší operační nebo technologický experiment. 2.3. Příležitosti V souvislosti s charakterem vojenských operací, na kterých se podílejí ozbrojené síly ČR, vzniká naléhavá potřeba pro rozvoj některých netradičních operačních schopností, které již není možné řešit empirickými metodami. Požadavky na rozvoj operačních schopností ozbrojených sil ČR definují prostor pro rozvoj špičkových materiálových i nemateriálových technologií, na něž bezprostředně navazuje praktická realizace a ověření výsledků VaV v praxi. To vytváří dobré příležitosti pro uplatnění řady vědních disciplín z oblasti technických, přírodních i společenských věd a pro úzkou spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Obranný VaV má potenciál ekonomicky, technicky a organizačně stimulovat řešitelský sektor obranného VaV a je schopen přispět ke konsolidaci a vzájemné spolupráci výzkumných 5
a vývojových institucí, vysokých škol a soukromé sféry, schopných reagovat na požadavky uživatelů. Rozhraním této spolupráce je transfer technologií. Potenciál výstupů obranného VaV je schopen stimulovat vznik trhu bezpečnostních a obranných technologií s nabídkovou a poptávkovou stranou. Obranný VaV je schopen (při systematickém řízení) vytvořit podmínky k formování konsolidovaného uživatele, který je schopen v dlouhodobých a střednědobých horizontech definovat své požadované schopnosti a potřeby vzhledem k oblasti výzkumu, vývoje a inovací, což přispěje ke stimulaci vzniku trhu s těmito technologiemi. Teprve postupné vytvoření trhu může stimulovat tolik očekávaný vklad soukromých prostředků na nabídkové straně trhu do VaV v oblasti obranných technologií. Pro vysoké školy, výzkumné instituce a zainteresované podnikatelské subjekty je obranný VaV jednoznačně výzvou a možným praktickým výstupem a zhodnocením jejich výzkumné činnosti. Východiska, řešení i výsledky obranného VaV mají výrazný mezinárodní charakter zastřešený zejména společným prostředím EU a NATO. To vytváří jak výchozí podmínky pro české odborníky podílet se na řešení mezinárodních projektů obranného VaV, tak i podmínky pro státní správu využívat dosažených výsledků v rámci těchto projektů. 2.4. Rizika Dosud neexistuje dostatečná specifikace možných rizik v oblasti bezpečnosti a obrany, nedostatečná flexibilita v případě reakce na dosud netušené hrozby. Rezervy uživatele v jeho schopnosti specifikovat cíle, jichž má být dosaženo realizací projektů obranného VaV, nedostatečná zpětná vazba mezi odborným pracovištěm a uživatelem. Neschopnost uživatele využít dosažené výsledky obranného VaV, ať již z důvodů organizačních (v době ukončení projektu došlo k takovým organizačním změnám, že výsledek není v plném rozsahu využitelný) nebo finančních (v době ukončení projektu obranného vývoje nejsou k dispozici prostředky na následnou akvizici v souvislosti s nestabilitou plánů rozvoje resortu MO), což z dlouhodobého hlediska vede k destabilizaci základny VaV. Dosažení stanovených cílů je závislé na vyváženosti lidského potenciálu, disponibilního materiálu a finančních prostředků. Ohrožení schopnosti udržení a rozšiřování vysoce kvalifikovaného a schopného lidského potenciálu v oblasti obranného VaV. 3. C HARAKTERISTIKA STAVU A TENDENCÍ VÝVOJE OBRANNÉHO V A V V ZAHRANIČ Í (EU, NATO) Současné globální bezpečnostní prostředí je obecně charakterizováno rostoucí komplexností, proměnlivostí, obtížnou předvídatelností a vysokou mírou asymetrie, což vyžaduje jeho neustálé vyhodnocování. Mezi hlavní hrozby, které mohou přímo či nepřímo ohrozit bezpečnostní zájmy ČR nebo jejích spojenců, patří nárůst různých forem extremismu, terorismus a šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů včetně balistických střel. Dále se jedná o regionální krize způsobené mj. dlouhodobě nevyřešenými problémy, jež mohou eskalovat v ozbrojený konflikt vnitrostátního nebo mezinárodního charakteru. Rostoucí hospodářská a vojenská síla některých států může vést k agresivnějšímu prosazování jejich zahraničně-politických zájmů, které se mohou opírat i o hrozbu použití vojenské síly, v krajním případě i o její samotné použití. Nelze opomenout další hrozby: nestabilní prostředí zhroucených států, narušení toků či cílené zastavení dodávek strategických surovin a spory o jejich kontrolu, zneužití informací a informačních technologií, nebo humanitární a přírodní katastrofy. Tyto hrozby se již v různé míře a podobě projevují a je nutné jim včas čelit. Vznik rozsáhlého konvenčního konfliktu zahrnujícího území členských zemí NATO 6
nebo EU je v předvídatelném horizontu i nadále nepravděpodobný; případnou hrozbu tohoto typu bude možné identifikovat s dostatečným časovým předstihem, který umožní přijmout účinná opatření. 6 V zahraničí se problematice bezpečnostního a obranného VaV věnuje značná pozornost, především v konfrontaci s přímými teroristickými akty na teritoriu členských zemí EU a NATO a v konfrontaci s dalšími bezpečnostními hrozbami ve světě. Bezprostředně se to odrazilo v NATO agendě NATO DAT (Defence Against Terrorism - boj proti terorismu) a v rámci EU pak v obsahu Bezpečnostní strategie EU. V zahraničí je výzkumná základna chápána jako rozhodující faktor dalšího rozvoje schopností jednotlivých zemí i NATO a EU zajistit bezpečnost svých občanů. Bezpečnostní hrozby a rizika v současné době mají globální a komplexní charakter. Jedním z důležitých principů, zejména v rámci EU je transparentnost mezi civilním a vojenským výzkumem a vzájemné využití výsledků obou druhů výzkumů. EU podporuje evropský bezpečnostní výzkum především v rámci 7. rámcového programu EU, který je otevřen v letech 2007 až 2013. Od roku 2004 sehrává výraznou roli v oblasti evropského obranného VaV Evropská obranná agentura (European Defence Agency dále jen EDA), která podporuje členské země EU a Evropskou komisi v jejich úsilí o zvýšení evropských obranných schopností v oblasti krizového řízení a při zajištění Evropské bezpečnostní a obranné politiky. Integrace národních expertů do mezinárodní spolupráce ve VaV pod záštitou NATO je zabezpečena v rámci technologického výzkumu cestou Organizace pro obranný výzkum a technologie (Research and Technology Organization dále jen RTO/NATO) 7, v rámci operačního výzkumu pak prostřednictvím NATO CD&E. Oblast organizace výzkumné základny v jednotlivých státech NATO lze systemizovat do níže popsaných referenčních modelů. Níže specifikované modely zároveň odrážejí i ambice jednotlivých zemí 8. a) Armádní model - VaV je prováděn v rámci armádních struktur (Německo, Francie, Itálie, Španělsko a USA), výzkumná pracoviště jsou součástí akvizičních systémů (Německo - BWB, Francie - DGA) nebo jsou součástí druhů vojsk (USA). b) Agenturní model - VaV je prováděn agenturami spolupracujícími s Ministerstvy obrany na smluvním základě, část aktivit je agenturami prováděna jako marketing pro predikci budoucích tendencí a to zejména v oblasti bezpečnosti (Švédsko - agentura FOI, Nizozemí agentura TNO, Spojené království agentura Quinetic 9 ). c) Model státních podniků - VaV je prováděn v rámci státních podniků a státních univerzit vedle rozhodujícího výrobního programu (Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Irsko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko). 6 Vojenská strategie České republiky, schválená usnesením vlády ČR ze dne 23. července 2008 č. 907. 7 Posláním RTO/NATO je provádění a podpora kooperativního výzkumu a výměna informací k podpoře rozvoje a efektivního využití národních kapacit obranného výzkumu a technologií pro vojenské potřeby NATO. RTO/NATO rovněž rozvíjí a udržuje koordinovanou dlouhodobou strategii obranného výzkumu a technologií NATO a působí jako integrující orgán v rámci NATO pro usměrňování a koordinaci aktivit obranného výzkumu a technologií. 8 Bulharsko a Rumunsko mají dosud armádní modely, předpokládá se však, že projdou transformacemi. 9 Spojené království si ponechalo v přímé podřízenosti Ministerstva obrany zařízení v Port Down, ale tendence modelu b) jednoznačně převažuje. 7
d) Univerzitní model - VaV je zejména soustředěn do vysokého vojenského školství (Estonsko, Litva, Lotyšsko, Kypr, Malta). 4. C HARAKTERISTIKA KROKŮ K ZABEZPEČ ENÍ VYBRANÝCH CÍLŮ SCHVÁLENÉ R EFORMY V A V A I Reforma VaVaI je soustředěna na dosažení sedmi hlavních cílů (citace z materiálu Reforma VaVaI : 1. Zjednodušení podpory výzkumu a vývoje - instituce podporovat podle výsledků, týmy projektově. 2. Výrazné snížení počtu 22 rozpočtových kapitol, z nichž je podporován VaV ČR, zjednodušení administrativy. 3. Podpora excelence ve výzkumu, její zvýhodnění a využití jejích výsledků pro inovace. 4. Podmínění programové podpory VaV spoluprací veřejného výzkumu s uživateli výsledků VaV, založené na podílovém financování z veřejných a soukromých zdrojů. 5. Zavedení pružnější organizační struktury veřejného výzkumu. 6. Zajištění odborníků pro výzkum, vývoj a inovace. 7. Intenzivní zapojení ČR do mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích. Resort MO jako poskytovatel podpory obranného VaV přímo naplňuje cíle č. 3, 4 a 7. 4.1. Podpora excelence ve výzkumu, její zvýhodnění a využití jejích výsledků pro inovace Excelencí ve výzkumu lze rozumět stav, že excelentní pracoviště, v mezinárodním srovnání, je řazeno mezi nejlepší v řešení dané problematiky, nebo v uvedené oblasti již nikdo jiný nepracuje. Excelence lze ovšem obtížně dosáhnout bez spolupráce s významnými domácími i zahraničními pracovišti, která určují trendy v oboru a bez spolupráce na společném řešení často interdisciplinárních projektů. Podpora excelence v obranném VaV bude zaměřena zejména do oblastí, ve kterých má obranný výzkum nejen dlouhodobé vynikající výsledky, ale které jsou z hlediska potřeb resortu MO nejžádanější (respektive nejperspektivnější). Jednou z cest k jejímu dosažení bude i podpora v personální oblasti, spočívající především v omlazení výzkumných týmů, zejména z řad studentů a absolventů doktorského studia. K tomu budou navrženy kroky k řešení jejich odborné, finanční, ale i sociální motivace. Resort MO v rámci reformy přestane být přímým poskytovatelem specifického výzkumu na vysokých školách. Z tohoto důvodu se na podpoře doktorandů bude podílet nepřímo a to tak, že v rámci zadávacích podmínek projektů obranného VaV budou zvýhodněni ti uchazeči, do jejichž pracovních kolektivů budou začleněni studenti a čerství absolventi doktorského studia. To umožní zabezpečit začlenění doktorandů do obranného VaV již od počátku jejich odborné kariéry. Zvyšování kvality výsledků obranného VaV bude v rámci pracovišť v působnosti MO podporováno průběžnou evaluací výzkumné činnosti jednotlivých pracovníků i výzkumných týmů, včetně jejich stimulace pomocí jak mzdové politiky (horní hranice rozpětí, pohyblivá složka), tak i diferencovanou podporou úspěšných týmů institucionálními prostředky. 8
Při výběru a zadávání nových projektů budou preferováni ti řešitelé, kteří jsou napojeni na zahraniční pracoviště patřící ke špičce v obranném VaV, což současně podpoří mobilitu řešitelů, vědeckých pracovníků a taktéž studentů a učitelů Univerzity obrany. Rovněž budou preferováni ti řešitelé projektů obranného VaV, kterým se daří transferovat své poznatky do realizační sféry, což je chápáno jako základ úspěšného inovačního procesu. Transfer technologií povede ke skloubení práce zejména Univerzity obrany se státními podniky, jež mají komerční poslání v oblasti obranného VaV a s privátním sektorem. V oblasti účelové podpory bude důraz kladen na kvalitu předkládaného řešení projektu a na výsledky, kterých projektový tým dosáhl v minulosti, především z hlediska využitelnosti pro naplňování strategických cílů a schopností resortu MO. Při hodnocení návrhů projektů budou zvýhodňovány týmy, které již dosáhly excelentních výsledků na evropské, nebo dokonce na světové úrovni. Současně při hodnocení bude přihlédnuto k úrovni zázemí řešitelského kolektivu a jeho zapojení do mezinárodní spolupráce ve VaV na evropské nebo na světové úrovni. Opatření č. 1: Stanovit a od r. 2009 uplatňovat systém hodnocení, který bude zohledňovat excelentnost řešitelských týmů v rámci obranného VaV, zapojení do mezinárodní spolupráce a úspěšnost v transferu technologií. Tento ukazatel bude mít minimálně 20% váhu při hodnocení návrhů projektů obranného VaV. Gestor: SV MO. 4.2. Zabezpečení spolupráce obranného VaV s uživateli výsledků Při stanovování tématických priorit obranného VaV bude MO vycházet z potřeb praxe a prognózy rozvoje jednotlivých oblastí resortu MO definovaných odpovědným uživatelem. MO jako poskytovatel prostředků na obranný VaV bude důsledně dbát na praktické uplatnění požadovaných výsledků u všech končících projektů obranného VaV. V resortu MO bude uplatňován důsledný systém definování požadavků na obranný VaV, jenž bude výsledkem realizace soustavy na sebe navazujících etap: definice požadovaných schopností, které ozbrojené složky ČR ve stávajícím stavu nenaplňují a identifikace problémů, které vyžadují řešení prostřednictvím obranného VaV, specifikace cílů a priorit, kterých má být dosaženo prostřednictvím obranného VaV, vypracování návrhů témat projektů obranného VaV, jejich přijetí, vyhlašování veřejných soutěží na projekty obranného VaV, předání a využití výsledků obranného VaV uživateli, využití výsledků uživatelem nebo transfer výsledků do inovací. Již při zadávání veřejných zakázek obranného VaV musí být vždy znám koncový uživatel v resortu MO, kterému vyřešení daného úkolu přinese prospěch a do jehož činnosti budou výsledky následně zapracovány. Výsledky projektů aplikovaného obranného VaV musí být využitelné uživateli, kteří je vyžádali, nebo musí vytvářet předpoklady pro návazný vývoj či inovace. Dlouhodobým cílem realizace podpory obranného VaV je stimulace vzniku trhu bezpečnostních a obranných technologií s nabídkovou a poptávkovou stranou. Na poptávkové straně je třeba chápat konsolidovaného uživatele, který je schopen v dlouhodobých a střednědobých horizontech definovat požadované schopnosti a potřeby vzhledem k oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Nabídkovou stranu je třeba chápat jako kompetitivní subjekty schopné zabezpečit požadavky 9
uživatelů. Nabídkovou stranu nelze chápat jako teritoriálně omezené subjekty, ale integrovaná konsorcia schopná efektivně naplnit požadované schopnosti. Z hlediska budoucího užití je třeba preferovat podporu bezpečnostního a obranného VaV v oblasti duálního využití, čímž se rozumí současné využití pro sféru bezpečnostní a obrannou i pro sféru všeobecného využití. U projektů veřejných zakázek ve VaV je řešena problematika definovaná uživatelem, jemuž jsou výsledky obranného VaV přímo předávány. Na projekty veřejných zakázek obranného vývoje či inovací musí navazovat následná akvizice ze strany zadavatele. Opatření č. 2: Zásadně nezahajovat projekty veřejných zakázek v oblasti vývoje či inovací komodit, jejichž následné akvizice nejsou zahrnuty ve Střednědobém plánu rozvoje a činnosti MO a které nejsou určeny na podporu schválených koncepcí rozvoje dané oblasti nebo druhu sil. Gestor: SV MO. V oblasti účelové podpory programů v působnosti MO (veřejná soutěž) se jedná o podporu projektů, jejichž témata jsou navrhovaná řešiteli tak, aby zapadala do rámce programu. Výsledky budou využitelné budoucím uživatelem přímo, nebo sekundárně v rámci akvizic industrializovaných komodit. 4.2.1. Zabezpečení spolupráce obranného VaV s uživateli výsledků v rámci stávajících programů obranného VaV V působnosti resortu MO bude i nadále kladen vysoký důraz na přímou a okamžitou využitelnost výsledků obranného VaV. V rámci programů veřejných zakázek ve VaV bude řešena problematika, která je přímo vyžádána představiteli MO, zodpovědnými za dosažení požadovaných schopností ozbrojených sil ČR (dále jen správci schopností), kterým jsou výsledky obranného VaV předány k využití. Využitelnost výsledků projektů obranného VaV bude dána zejména následujícími opatřeními: a) u programů veřejných zakázek ve VaV: jasnou specifikací požadavku na projekt obranného VaV z úrovně správců schopností (budoucích uživatelů výsledků), která bude podložena analýzou potřeby naplnění schopnosti, marketingovou informací k prověření dostupnosti požadované schopnosti (komodity) na trhu, účastí a podílem kvalifikovaných představitelů sekcí MO, resortních a mimoresortních odborníků v Radě programu, která doporučí poskytovateli pořadí projektů, ve kterém budou zahajovány veřejné zakázky ve VaV, oponováním návrhů řešených projektů oponenty, kterými jsou kvalifikovaní zástupci správců schopností a resortní (popřípadě i mimoresortní) odborníci, důsledně uplatňovanými postupy kontroly a hodnocení výsledků VaV (průběžná a závěrečná oponentní řízení) za účasti budoucích uživatelů výsledků VaV, předáváním výsledků uživateli (v případě obranného vývoje je zpravidla předán i prototyp), 10
b) a dále u programů v působnosti MO (veřejná soutěž): podporou ochrany a šíření duševního vlastnictví včetně personálního a ekonomického zabezpečení této oblasti, stimulací podávání přihlášek v oblasti průmyslového vlastnictví a dalších obdobných výstupů chráněných zvláštními předpisy podporou realizační fáze a odpovídajícího finančního ohodnocení, vypracováním systému vzdělávání a rozvoje pracovníků působících v oblasti VaV a transferu technologií, standardně uplatňovanými postupy kontroly a hodnocení výsledků VaV, kde jsou zastoupeni budoucí uživatelé výsledků VaV, zajištěním dostupnosti výsledků obranného VaV vojenské veřejnosti. Jako součást systému řízení aplikovaného obranného VaV bude i nadále využíván jednotný databázový systém správy údajů. Tyto údaje jsou využívány v souvislosti s řešením konkrétních projektů od jejich zahájení, financování, vyhodnocení až po poskytnutí dat do centrální evidence projektů (CEP), výzkumných záměrů (CEZ) a rejstříku informací o výsledcích VaV (RIV). Opatření č. 3: Při vyhodnocení programů veřejných zakázek ve VaV jako rozhodující kritérium úspěšnosti naplnění cílů programu uplatňovat hledisko, jak jsou výsledky projektů obranného VaV využívány uživateli. U programů veřejných zakázek ve vývoji rovněž vyhodnotit, jaká byla skutečná akviziční návaznost na úspěšně dokončené projekty obranného vývoje. Gestor: SV MO Termín: do 30. 9. roku následujícího po ukončení programu 4.2.2. Zabezpečení spolupráce obranného VaV s uživateli výsledků v rámci nových programů obranného VaV V rámci nových programů bude využito zkušeností, kterých bylo dosaženo v předchozích programech. Zejména pak opatření uvedená v kapitole 4.2.1 budou zapracována do nových programů. Rovněž bude využito znalostí, zkušeností a poznatků českých subjektů působících v oblasti bezpečnostního a obranného VaV na zahraničních pracovištích. Důsledně se bude dbát na docílení synergických efektů s těmito pracovišti a vyloučení možných duplicit. Programy budou vycházet z vyhodnocení aktuálního stavu obranného VaV v tuzemsku a v zahraničí. Toto bude jedním z předpokladů k dosažení efektivity vynaložených veřejných prostředků. Opatření č. 4: U nově zahajovaných programů ustavit Rady programu, v nichž budou komplexně zastoupeni správci schopností - budoucí uživatelé výsledků. Gestor: SV MO, ROVV Termín: k 1. 6. roku, který předchází roku zahájení programu 4.3. Zapojení do mezinárodní spolupráce v obranném VaV Mezinárodní spolupráce v oblasti obranného VaV bude z úrovně MO podporována tak, aby vedla k dosažení synergického efektu a odstraňovala možné duplicity. V rámci této spolupráce budou vznikat řešitelské týmy, které pozitivně ovlivní tvorbu budoucích průmyslových konsorcií a přispějí k integraci ČR do mezinárodní dělby práce. 11
Mezinárodní spolupráce umožní českému obrannému průmyslu zapojit se do budování společné Evropské základny obranného průmyslu (European Defence Technology Industrial Base dále jen EDTIB) a do vytváření budoucího Evropského trhu vojenských technologií (European Defence Equipment Market - dále jen EDEM). Resort MO bude podporovat účast českého obranného průmyslu v činnosti průmyslové skupiny NATO (NATO Industry Advisory Group dále jen NIAG) a v aktivitách velitelství NATO pro transformaci (Allied Command for Transformation dále jen NATO ACT). Rovněž bude rozvíjena i účast zástupců českého obranného průmyslu na technologickém výzkumu v agendě RTO/NATO. 4.3.1. Technologický výzkum v rámci NATO Technologická spolupráce v rámci NATO je realizována prostřednictvím RTO/NATO. Provázanost národního obranného VaV vůči prioritám NATO bude realizována cestou zapojení národních expertů v odborných panelech RTO/NATO: SAS panel (Studies, Analysis and Simulation - studie, analýzy a simulace), SCI panel (Systems Concepts and Integration - navrhování a integrace systémů), SET panel (Sensors and Electronics Technology - technologie senzorů a elektroniky), IST panel (Informations Systems Technology - technologie informačních systémů), AVT panel (Applied Vehicle Technology - technologie vztažené k dopravním prostředkům), HFM panel (Human Factors and Medicine - lidský faktor a lékařství). V každém panelu budou pracovat zástupci ČR reprezentující státní správu (MO), akademickou obec a průmysl. Tito zástupci se budou podílet na návrhu témat pro mezinárodní spolupráci v oblasti jednotlivých výzkumných aktivit. Budou podporovány aktivity zástupců ČR v rámci jednotlivých panelů, zejména pak jejich zapojování do přípravných a pracovních skupin. V rámci panelů se ČR bude zapojovat zejména do aktivit, které přispějí k naplňování schopností, k nimž se v rámci systému plánování obrany vůči NATO zavázala. Výstupy všech aktivit RTO/NATO a NATO ACT budou v rámci ČR shromažďovány v Distribučním a informačním středisku NATO (dále jen DIS). V působnosti DIS budou všechny dostupné informace vyhodnocovány. Rešerše prací budou zpřístupněny široké odborné veřejnosti a texty výstupů budou zájemcům zapůjčovány v souladu se zachováním autorských práv a dodržováním zásad ochrany utajovaných informací. 4.3.2. Evropská unie Evropská spolupráce v obranném VaV bude probíhat zejména v rámci EDA, která má ambici komplexního přístupu k celé oblasti vyzbrojování. Její aktivity zahrnují vedle oblasti obranného VaV rozvoj vojenských schopností, rozvoj společného trhu obranných technologií a spolupráci v oblasti vyzbrojování (např. OCCAR 10 ). Klíčem rozvoje evropské spolupráce v obranném VaV jsou definované požadované operační potřeby k zabezpečení opatření Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (European Security Defence Policy - dále jen ESDP) konkretizované v Plánu rozvoje schopností, (Capability Development Plan - dále jen CDP). Součástí CDP bude i databáze řešených projektů obranného 10 OCCAR (Organisation Conjointe de Coopération en matière d'armament), je organizací projektového managementu mimo struktury EU, pro řízení velkých projektů ve vyzbrojování. 12
VaV v jednotlivých členských zemích, která by měla vést k lepší synergii a odstranění duplicit mezi členskými státy EDA. Opatření č. 5: Průběžně zabezpečovat podklady do databáze řešených projektů obranného VaV 11 členských států EU. Gestor: SV MO Termín: dle požadavků EDA EDA nabízí členským státům spolupráci v oblasti výzkumné spolupráce formou koordinovaného výzkumu (typ B projektů, tzv. projekty zahajované iniciativou zespoda nahoru), kdy se koordinovaně realizují národní prostředky na projekt společného zájmu, prostředky nepřekračují hranice 12. Projekt řídí manažerská skupina složená z účastníků státní správy a vlastnictví výsledků je v rukou zúčastněných státních správ. Realizace těchto projektů je umožněna účastí České republiky v memorandu o porozumění EUROPA, ujednání ERG 1 a všeobecných podmínkách EDA. Běžící a připravované projekty jsou vedeny v databázi projektů obranného VaV. Výběr témat projektů a jejich řešitelů probíhá v rámci EDA a schvaluje je řídící výbor ministrů obrany. Další formou spolupráce je forma společných programů (typ A - Joint Investment Program - tzv. projekty zahajované iniciativou shora dolů). Principem společného programu je společná definice budoucích potřeb, specifikace cílů, kterých má být dosaženo, sdružení prostředků a výběr řešitelů. Průběh je kontrolován manažerskou skupinou sestavenou ze zástupců účastníků a práva k výsledkům jsou pak sdílena všemi účastníky projektu (programu). V neposlední řadě realizuje EDA i zpracovávání studií z operačního rozpočtu EDA, v objemu cca 5 mil. ročně. Výsledky těchto studií jsou rovněž k dispozici odborné veřejnosti v Distribučním a informačním středisku EDA. 4.3.3. Dvoustranná mezinárodní spolupráce zabezpečovaná na vládní úrovni Dvoustranná spolupráce v obranném VaV bude cílevědomě rozvíjena v oblastech, které naplňují priority ČR. K tomu budou využity mechanizmy zabezpečující společné financování, ochranu duševního vlastnictví a využívání výsledků VaV. Pokud bude oběma stranami akceptovatelné, budou se tyto projekty rozšiřovat o řešitele z dalších zemí s cílem začlenit je jako mezinárodní projekty do oblasti zájmů EU a NATO a využít možnosti části finanční podpory ze společných prostředků. Důraz při spolupráci ČR v oblasti obranného VaV bude zaměřen především na USA, a to zejména v oblasti chemických, biologických a radiologických prostředků (CBRN), protiraketové obrany 13, případně i v dalších oblastech. Budou rozvíjeny vztahy se zeměmi, se kterými má ČR uzavřenou smlouvu o spolupráci ve VaV, zejména se Slovenskem, Nizozemskem, Polskem a zeměmi, které jsou součástí Memoranda 11 Databáze kooperativních projektů EDA je přístupná na el. adrese https://extranet.eda.europa.eu/edaprojects/default.aspx 12 V souladu s usnesením vlády ze dne 26. března 2008 č. 287 k návrhu Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice je průřezovým meziresortním poskytovatelem podpory mezinárodní spolupráce ve VaV Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Podpora mezinárodních aktivit spojených s obranným VaV je zohledněna v Mezirezortní koncepci mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji České republiky do roku 2015, která byla schválena usnesením vlády ze dne 9. července 2008 č. 852. 13 Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o spolupráci v oblasti protiraketové obrany ( Rámcová dohoda ), dohoda mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Spojených států amerických týkající se výzkumných, vývojových, testovacích a vyhodnocovacích projektů 13
o porozumění ohledně Evropských závazků v oblasti organizace výzkumu, programů a aktivit EUROPA 14 a ostatními zeměmi NATO. Perspektivní je i spolupráce se Švýcarskem a Austrálií. Možnou platformu pro bilaterální i multilaterální spolupráci vytváří prostředí tzv. Visegradské čtyřky. 5. Z ABEZPEČ ENÍ REALIZACE K ONCEPCE V A V 5.1. Zabezpečení realizace Koncepce VaV v oblasti řízení, organizace a koordinace Podpora obranného VaV je prováděna v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje). 5.1.1. Zabezpečení realizace Koncepce VaV v rámci MO Resort MO plní funkci poskytovatele účelové podpory obranného VaV. Tuto funkci vykonává v úzké součinnosti s Ministerstvem vnitra, do jehož gesce spadá průřezová oblast bezpečnostního VaV. Mezi priority této vzájemné součinnosti patří zejména vzájemná koordinace podpory VaV, zabránění vzniku duplicit a podpora projektů, které je možné průřezově využít v celé oblasti bezpečnosti a obrany. Zabezpečuje se cestou vzájemné účasti v Radách programů a u projektů společného zájmu vzájemnou účastí při oponentních řízeních. Za koordinaci realizace Koncepce VaV a její vyhodnocení odpovídá SV MO. Mezi zásadní úkoly SV MO v oblasti obranného VaV patří: vyhodnocování a příprava návrhů na novelizaci Koncepce VaV, příprava, zpracování a zabezpečení schvalovacího procesu programů obranného VaV, příprava návrhu státního rozpočtu obranného VaV, poskytnutí dat do informačního systému VaV data státního rozpočtu, příprava, vyhlašování, administrace a hodnocení veřejných soutěží na podporu řešení projektů obranného VaV, poskytnutí dat do informačního systému VaV data veřejné soutěže, řízení, hodnocení, financování a kontrola projektů obranného VaV a předávání jejich výsledků uživatelům, poskytnutí dat do centrální evidence projektů (CEP) a rejstříku informací o výsledcích (RIV), archivace a správa výsledků a související dokumentace projektů obranného VaV, zabezpečení věcně související spolupráce na meziresortní a mezinárodní úrovni, organizace a zabezpečení ochrany duševního vlastnictví výsledků VaV (patenty a vynálezy). SV MO při poskytování účelové i institucionální podpory úzce spolupracuje s orgány resortu MO: sekcí ekonomickou MO, v oblasti uvolňování finančních prostředků na VaV v rámci rozpočtové kapitoly MO, 14 Přijaté v Bruselu dne 15.5.2001. 14
sekcí personální MO a sekcí správy majetku MO v oblasti metodického řízení obranného VaV u Univerzity obrany a u organizací zřízených a založených MO, které se zabývají obranným VaV, s uživateli výsledků obranného VaV účastí jejich zástupců v poradních orgánech obranného VaV resortu MO (jsou to zejména ROVV, Rady programů, oponentní rady projektů obranného VaV), s ostatními součástmi MO, správci schopností, při stanovování priorit obranného VaV. Opatření č. 6: V rámci ROVV budou i nadále pracovat odborné sekce: technické aspekty ochrany proti ZHN a toxickým průmyslovým materiálům (TIM), biodetekce, lidský činitel a medicína, řídící a technické systémy (sledovací systémy), C4I, modelování a simulace. Kromě toho mohou být založeny i další odborné sekce, které pomohou rozvíjet prioritní oblasti obranného VaV. Úkolem sekcí bude koordinace základních směrů excelentního obranného VaV. Gestor: SV MO, ROVV Termín: 30. 6. 2009 Opatření č. 7: Připravit návrh a zabezpečit vydání interního normativního aktu MO, ve kterém bude stanovena jednoznačná odpovědnost funkcionářů a součástí MO za plánování, řízení a realizaci obranného VaV, zejména pak: propojenost obranného VaV na plánovací proces v resortu MO, návaznost předkládání požadavků na zaměření obranného VaV od uživatelů budoucích výsledků s koncepčními dokumenty resortu MO, koordinace činností řízení obranného VaV resortu MO s uživateli, s využitím jejich stálých zástupců v radách a zpřístupněním příslušné dokumentace ve společném informačním prostředí. Gestor: SV MO, ROVV Termín: do konce roku 2009. 5.1.2. Zabezpečení realizace Koncepce VaV na úrovni výzkumných organizací resortu MO Resort MO má ve své přímé, či nepřímé podřízenosti organizační prvky, zabývající se obranným VaV, které jsou přímo začleněné do struktury resortu, nebo mají charakter příspěvkových organizací zřízených MO a státních podniků založených MO. Mezi organizační jednotky MO patří Univerzita obrany v Brně, Agentura rozvoje informatiky, Vojenský topografický ústav Dobruška, Ústřední vojenský zdravotnický ústav a Vojenský historický ústav. Příspěvkovými organizacemi jsou Ústřední vojenská nemocnice Praha, Ústav leteckého zdravotnictví Praha a Vědecké a servisní pracoviště tělesné výchovy a sportu p.o. (CASRI). 15
Mezi státní podniky patří VOP-026 Šternberk, s.p., Vojenský opravárenský podnik 025 Nový Jičín, s.p. a LOM Praha, s.p. V rámci VOP-026 Šternberk, s.p. a LOM Praha, s.p. jsou začleněny divize (odštěpné závody) zabývající se obranným VaV, které byly v minulosti vojenskými technickými ústavy. V případě Univerzity obrany v Brně, Agentury rozvoje informatiky, Ústředního vojenského zdravotnického ústavu, Vojenského historického ústavu a Vojenského topografického ústavu Dobruška se jedná o specializovaná pracoviště zabývající se obranným VaV ve prospěch AČR. Stávající právní postavení těchto zařízení umožňuje poskytování účelové podpory v rámci programů v působnosti MO (veřejná soutěž). Platná právní úprava však neumožňuje zadávat těmto subjektům veřejné zakázky ve výzkumu a vývoji (nemají právní subjektivitu). Tyto organizační jednotky MO budou vykazovány v Informačním systému výzkumu a vývoje jako samostatní příjemci podpory VaV. Opatření č. 8: Doplnit organizační jednotky MO (Agenturu rozvoje informatiky, Ústřední vojenský zdravotnický ústav, Vojenský historický ústav a Vojenský topografický ústav Dobruška) do Informačního systému výzkumu a vývoje jako příjemce podpory VaV včetně aktualizace již dodaných datových dávek. MO jako celek již nebude vykazováno jako příjemce podpory VaV. Gestor: SV MO Termín: do 30. 6. 2009. Je nebytné změnit do konce prováděcího období Reformy VaVaI (do konce roku 2011) právní postavení Univerzity obrany v Brně tak, aby získala statut právnické osoby (právní subjektivitu). V této souvislosti musí dojít ke změně 95 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). Tuto situaci řešit i v souvislosti s přípravou věcného záměru zákona o terciárním vzdělávání, který má nahradit stávající zákon č. 111/1998 Sb. Získáním tohoto právního postavení bude Univerzitě obrany umožněno přijímat úplné spektrum podpory výzkumu a vývoje. Opatření č. 9: Přijmout opatření ke zvýšení schopností Univerzity obrany Brno přijímat úplné spektrum institucionální a účelové podpory a uzavírání smluv k mezinárodním projektům výzkumu a vývoje. Gestor: sekce personální MO. Termín: do 31. 12. 2011. Opatření č. 10: MO bude dohlížet na činnost jím založených státních podniků zabývajících se obranným VaV svou účastí v dozorčích radách těchto státních podniků (s respektováním opatření týkajících se možných střetů zájmů). Gestor: SV MO Termín: po celou dobu 2008 2015 Indikátory: Zastoupení ve všech dozorčích radách státních podniků, počet zasedání ročně (nejméně 3). V příštím období bude prosazováno, aby výše uvedené instituce, zejména pak Univerzita obrany zvýšily svůj potenciál pro řešení projektů obranného VaV. Univerzita obrany bude základnou k dosahování významných výsledků v oblasti obranného VaV a prostředím pro formování a výchovu nových výzkumných pracovníků. SV MO bude provádět pravidelná jednání (nejméně jedenkrát ročně) s rektorem Univerzity obrany, s řediteli příspěvkových organizací a státních podniků zabývajících se obranným VaV, řediteli Agentury rozvoje informatiky, Vojenského topografického ústavu Dobruška a Vojenského historického ústavu za účelem koordinace činnosti a realizace Koncepce VaV. 16
Výše uvedená pracoviště budou rozvíjena tak, aby byla schopna řešit společné a komplexní projekty obranného VaV, u nichž je předpoklad dosažení špičkových výsledků podporujících rozvoj schopností AČR 15. Případná opatření restrukturalizace a snižování početních stavů u Univerzity obrany a u organizačních jednotek MO zabývajících se obranným VaV budou projednány ROVV. Rovněž bude kladen důraz na prohloubení jak vnitrostátní spolupráce, tak i mezinárodní spolupráce výzkumných pracovišť. Je to jeden z předpokladů k odstranění jejich izolovanosti a zefektivnění využívání prostředků poskytovaných na VaV. Opatření č. 11: V souvislosti s organizačními změnami vyplývajícími z Reformy VaVaI bude v působnosti SV MO vytvořena funkce manažer mezinárodní spolupráce v oblasti obranného VaV, jehož posláním bude příprava mezinárodních projektů, jejich koordinace vzhledem k EDA a RTO NATO na mezinárodní úrovni. Na národní úrovni bude tyto mezinárodní projekty obranného VaV koordinovat s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) - průřezovým meziresortním poskytovatelem podpory mezinárodní spolupráce ve VaV - z hlediska jejich finančního zabezpečení. Rovněž bude spolupracovat s Ministerstvem vnitra pro dosažení synergického efektu v oblasti bezpečnosti a obrany. Úkolem manažera mezinárodní spolupráce bude i podpora přenosu výsledků VaV do praxe. Gestor: SV MO Termín: do 31. 12. 2008 Indikátory: Počet koordinovaných mezinárodních projektů, počet uplatněných výsledků v praxi. 5.1.3. Spolupráce resortu MO s Radou pro výzkum a vývoj, popřípadě s jejími odbornými komisemi Působnost Rady pro výzkum a vývoj (dále jen RVV ) je stanovena zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů, a nařízením vlády č. 267/2002 Sb., o informačním systému výzkumu a vývoje. RVV zpracovává dlouhodobé základní směry a proporce rozvoje výzkumu a vývoje České republiky prostřednictvím svých poradních orgánů, kterými jsou odborné komise pro jednotlivé směry výzkumu a vývoje. Opatření č. 12: Spolupracovat s odbornou komisí RVV pro vědy neživé přírody a inženýrství na zpracování Dlouhodobého základního směru výzkumu Bezpečnost a obrana. Gestor: SV MO, ROVV Termín: do 31. 12. 2008 RVV zpracovává pravidelné roční analýzy a hodnocení stavu výzkumu a vývoje v České republice a jejich srovnání se zahraničím a předkládá je vládě. 15 Specifika bezpečnosti a obrany státu vyžadují, aby pracoviště zabývající se obranným VaV zajistila pro ozbrojené složky takové odborné znalosti, které jim umožní rozvíjet, osvojovat a udržovat vojenské schopnosti potřebné pro zajištění bezpečnosti a obrany státu, zvládnout proces vojenské akvizice na vysoké odborné úrovni a být schopným uživatelem nových a dokonalejších systémů, prostředků a zařízení. 17
Opatření č. 13: Předkládat RVV relevantní informace týkající se podpory VaV (dodávky dat do CEP, CEZ, RIV a VES). Provádět vyhodnocení ukončených programů a předávat je ve stanovených termínech Radě. Gestor: SV MO Termín: dle RVV stanovených termínů. RVV zpracovává návrh střednědobého výhledu podpory výzkumu a vývoje ČR a navrhuje výši celkových výdajů na výzkum a vývoj jednotlivých rozpočtových kapitol a jejich rozdělení. Opatření č. 14: Předkládat RVV návrh státního rozpočtu VaV za rozpočtovou kapitolu MO na rok n s výhledem na léta n+1 a n+2. Návrh předkládat v požadované struktuře zapracovaný do informačního modulu státního rozpočtu na VaV. Gestor: SV MO, ROVV Termín: dle RVV stanovených termínů. Spolupráce MO s RVV je formálně zajištěna prostřednictvím SV MO. Spolupráce bude rovněž realizována členstvím v odborných komisích RVV nebo přímo členstvím v RVV. V RVV je možné být zapojen jako člen s hlasovacím právem nebo jako stálý host (současný stav zapojení MO). Při nominaci členů RVV bude brán v úvahu podíl resortu MO na přidělovaných prostředcích z rozpočtu VaV ČR a rovněž reference a odborná zdatnost kandidáta členství v RVV. 5.2. Zabezpečení realizace Koncepce VaV účelovou podporou Účelová podpora obranného VaV je poskytována na projekty realizované v rámci programů v působnosti MO, (projekty jsou zahajovány formou veřejné soutěže ve VaV podle zákona 130/2002 Sb.), nebo projekty realizované v rámci programů veřejných zakázek ve VaV (projekty jsou zahajovány formou veřejné zakázky podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách - dále jen zákon č. 137/2006 Sb.). 5.2.1. Zabezpečení realizace Koncepce VaV v rámci stávajících programů VaV Tématické priority stávajících programů aplikovaného obranného VaV vycházejí z požadovaných schopností ozbrojených sil ČR, které vyplývají zejména z obsahu dokumentů Transformace resortu MO 16, Vojenské strategie ČR a v ní deklarovaných politicko vojenských ambicí ČR, Dlouhodobé vize rozvoje resortu MO do roku 2020 a mezinárodních závazků ČR. Prioritou obranného VaV je zejména další rozvoj preferovaných schopností ozbrojených sil ČR. Uvedené priority zahrnují následující tématické okruhy: zvýšení schopnosti ozbrojených sil ČR působit v integrovaném informačním prostředí (Network Enabled Capability - NEC) a další prostředky systémů velení a řízení, komplex schopností bojové identifikace, ochrana sil, ochrana proti všem typům zbraní hromadného ničení (zejména pak detekce, identifikace a monitorování chemických a biologických látek), 16 usnesení vlády ze dne 11. července 2007 č. 640 18
ochrana sil proti minám, výbušninám a improvizovaným výbušným zařízením (Improvised Explosive Devices dále jen IED), zejména pak detekce, identifikace a monitorování min, výbušnin, nástražných systémů a improvizovaných výbušných zařízení, průzkum, senzory a moderní navigační systémy, zdravotnické zabezpečení v poli při klasické bojové činnosti a při boji v asymetrickém prostředí, výcvik vojenských profesionálů a příprava na zahraniční mise, komplexní logistické zabezpečení v operacích mimo území ČR, výstavba pozemních a vzdušných sil, zohledňující schopnosti vyplývající z Vojenské strategie České republiky, ochrana proti terorismu jako integrální součást všech aspektů činnosti AČR (asymetrické činnosti a AČR). Věcná náplň vyhlašovaných programů obranného VaV je v nich implicitně definována výčtem priorit, které mají být uvedeným programem naplněny. Z obsahu a struktury priorit, kterou má program naplňovat pak vyplývá typ programu (program v působnosti MO veřejná soutěž, nebo soubor veřejných zakázek ve výzkumu a vývoji), časový horizont programu a jeho finanční rámec. Důraz při uskutečňování priorit obranného VaV bude kladen na praktickou aplikovatelnost výsledků obranného VaV a jejich skutečné využití v praxi tak, aby tyto výsledky byly vojenské veřejnosti dostupné, aby pomáhaly zlepšovat schopnosti AČR a zvyšovaly úroveň českého obranného průmyslu a českých firem a institucí zabývajících se bezpečnostními produkty. Koncepce VaV je naplňována následujícími (v současnosti již existujícími) programy: Programy obranného VaV v působnosti MO (veřejná soutěž) Program OV (907 980) Rozvoj dosažených operačních schopností ozbrojených sil ČR, řešení projektů v období let 2008 2012, celkový objem prostředků vynaložených ze státního rozpočtu 328 802 tis. Kč. Programy veřejných zakázek ve VaV Program OS (907 970) Schopnosti - dosažení deklarovaných aliančních schopností, řešení projektů v období let 2007 2011, celkový objem prostředků vynaložených ze státního rozpočtu 558 211 tis. Kč. Program OD (907 990) Podpora dosažených operačních schopností ozbrojených sil ČR, řešení projektů v období let 2008 2012, celkový objem prostředků vynaložených ze státního rozpočtu 558 628 tis. Kč. Opatření č. 15: Účelová podpora bude poskytována v rámci stávajících programů jak v rámci opakovaných veřejných soutěží, tak na základě veřejných zakázek ve VaV. Gestor: SV MO Termín: dle závěrů ROVV. 5.2.2. Zabezpečení realizace Koncepce VaV v rámci nových programů VaV Pokračující dynamický rozvoj vědy a technologií ovlivní oblast obranných technologií, zejména pak trvale pokračující trend technologické revoluce v oblasti mikroelektroniky přispěje k dalšímu rozvoji komunikační techniky (rozvoj systému velení a řízení), komerční rozvoj biotechnologií 19
a materiálových věd včetně rozvoje netradičních zdrojů energií budou mít pozitivní vliv na rozvoj ozbrojených sil včetně snížení logistické náročnosti. Rostoucí závislost na informačních technologiích bude vyžadovat trvalé zvyšování jejich odolnosti s cílem snížení jejich zranitelnosti. Závažnou a reálnou hrozbou je pak nebezpečí plynoucí z použití prostředků CBRN 17. Praxe ukazuje, že ztráty v operacích způsobené výbušninami (improvizovanými i průmyslovými) jsou statisticky nejvyšší. Budoucí operace budou svým charakterem expediční, multinárodní a budou využívat různé nástroje s cílem dosažení bezpečnosti a stability. Vojenská síla přitom bude jen jedním z nástrojů k dosažení cílů. Význam ostatních (civilních) aktérů při zvládání krizových situací bude klást nároky na jejich vzájemnou spolupráci a koordinaci činností. V krizových situacích pak lze očekávat využití obdobných technologických výsledků protivníkem. V souladu s Dlouhodobou vizí resortu MO bude aplikovaný výzkum, vývoj a inovace zaměřen na rozvoj ozbrojených sil ČR k dosažení schopnosti působit v operačním prostředí budoucnosti. Cílem resortních programů VaV bude naplňování schopností ozbrojených sil ČR: průzkum, sběr, vyhodnocování a distribuce zpravodajských informací, Network Enabled Capability (NEC), informační a rozhodovací superiorita - robustní a interoperabilní komunikační technologie kompatibilní se spojenci (i nevojenskými), expediční schopnosti KIS; integrace senzorů, systémů a bojových prostředků do válčiště v prostředí NEC), kartografická podpora sil v operacích, ochrana informačních a komunikačních systémů proti kybernetickým útokům (Cyber Defence), připravenost vojenských profesionálů na výkon funkce a plnění úkolů v operacích, taktické bezpilotní prostředky a jejich integrace, fůze dat, efektivní použití vrtulníkového letectva ve vojenských operacích, zvýšení modularity sil AČR při vytváření pružných organizačních struktur v operacích, detekce a neutralizace CBRN a ochrana proti nim (zbraní hromadného ničení, toxických průmyslových materiálů), protiraketová obrana, ochrana sil, detekce a eliminace min, výbušnin a IED, vzájemná identifikace na bojišti, rozvoj netradičních prostředků působení na protivníka k docílení požadovaných účinků včetně neletálních, polní zdravotnická podpora v operacích mimo území ČR v podmínkách asymetrického bojiště, netradiční zdroje pro logistickou podporu účasti v operacích. 17 Chemical, Biological, Radiological, Nuclear chemické, biologické, radiologické a jaderné (prostředky) 20