Šmílův DAF 15. chešvan 5772 12. listopad 2011 začátek šabatu: 16:06 konec šabatu: 17:14 Vajera 5772 Časy pro tento týden čas tfilin od 6:00 šma jisrael do 8:26 mincha od 12:09 západ slunce 16:22 tři hvězdy 16:58 Šabat šalom, naše paraša nám nabízí unikátní primát. Dočítáme se v ní o prvním zaznamenaném rozhovoru mezi otcem a synem. OK, jde sice jen o dvě věty, ale stojí za to. Jicchak otci řekl: Tati? A Avraham mu odpověděl: Ano, jsem tu. Zajímavé. Stejně odpověděl Avraham Bohu, když se mu v noci zjevil, aby mu přikázal vykonat něco, co se příčilo samé podstatě Avrahamovy bytosti. Vezmi svého syna a jdi ho obětovat na horu Morija. Ano, jsem tu. Muži dokáží být tvrdí. Dělají věci, co se udělat musí. Rukují do války, vyhazují podřízené, trestají děti. A když se proti tomu ozve jejich vnitřní hlas: Co to děláš? Jsi to vůbec ty? - nakáží mu zmlknout. Všichni to známe. Máme svou rodinu, ale ta občas musí jít stranou, abych ji mohli uživit. Tati? Tati? Mám práci. Tati? Jděte za maminkou. Je to šílený svět, v němž v zájmu rodiny klademe rodinu na oltář. Avraham byl plně zaměstnám plněním Božího příkazu, když se ho Jicchak optal: Tati? A Avraham mu odpověděl: Ano, jsem tu. Celý. Jen pro tebe. Alijot v kostce Kohen: Bůh se Avrahamovi zjevuje (po obřízce), a protože mu v tomto zjevení nic konkrétního nesdělil, učíme se z tohoto místa důležitost návštěvy nemocných (BIKUR CHOLIM). Avraham vidí tři muže (anděli?) a běží jim vstříc, aby je pozval do svého cenu, a to i za cenu toho, že Bůh musí jaksi počkat, z čehož, mimochodem, vyplývá další významná povinnost pohostinnost (HACHNASAT ORCHIM). Tři hosté/andělé Avrahamovi oznamují narození syna Jicchaka a zničení pěti měst (Sodomy, Amory...). Levi: Sára nevěří, že ještě může porodit syna. Avraham smlouvá s Bohem a prosí o záchranu
hříšných měst. Avraham se v rozhovoru pokorně přirovná k prachu a popelu, čímž si pro nás vymohl dvě micvy prach, který je potřeba ke zkoušce Soty a popel červené krávy. Očištění Soty symbolizuje domácí mír (ŠALOM BAJIT) a červená kráva rituální čistotu. Šliší: Lot se ujímá tří příchozích do Sodomy. Sodomští si chtějí s hosty pohrát a jsou raněni slepotou. Lot váhá se svým odchodem a je z města vyveden spolu se svou ženou a dcerami. Revií: Zničení hříšných měst. Opilý Lot plodí se svými dcerami syny (Moava a Amona), Avraham se Sárou se stěhují do města Grar, kde se opakuje známe etuda To je má sestra, to je můj bratr. Proroctví se konečně naplňuje, Sára otěhotní a porodí syna. Chamiší: Avraham a Sára se radují z narození Jicchaka a pořádají velkou hostinu (zřejmě následně po obřízce). Sára požaduje zapuzení Jišmaela. Jišmael se žení s egyptskou ženou. Šiší: Avimelech a Fichol vyjednávají s Avrahamem v Beer Ševě. Avraham v Beer Ševě sází tamaryšek. (EŠEL je ovšem nejen jméno stromu, ale také zkratka slov ACHILA, ŠTIJA, LINA/LEVAJA označující pohostinné chování česky: jídlo, pití, nocleh/doprovod.) Švií: Nejtěžší Avrahamova zkouška AKEDAT JICCHAK. Narození Rivky. Haftara (Královská 2 4:1-37): Chudá vdova přichází o dva své syny. Eliša oživuje mrtvého chlapce. Pro děti Effi a koláč Jednoho dne odpoledne byla maminka hrozně unavená a šla si odpoledne na chvilku lehnout. Když v tom zazvonil telefon a Effi ho zdvihl: Haló?... Maminka spí... V pět? Dobře. Řeknu jí, až se vzbudí. Kdo to byl? ptala se zvědavě Noa. Strýc Chajim. Chtěj přijít s tetou Ráchel v pět hodin na návštěvu. Řeknu to mamince, až se vzbudí. Noa zamířila ke svému pokoji, ale Effi na ní zavolal: Máme koláč? Proč bychom měli mít koláč, divila se Noa. Maminka všem návštěvám nabízí koláč a nemyslím, že nějaký máme. Maminka ho udělá, až se vzbudí. Nebude mít dost času, strachoval se Effi. Co budeme dělat? Pamatuješ si recept na ten šabatový čokoládový koláč? Ano, a co? Co kdybychom ho upekli? Co do něj patří? No, byla v něm vajíčka. Pamatuji se, jak mi maminka říkala, že je mám opatrně rozklepnout. A také tam musí být cukr, vzpomínal Effi, jinak by to nebylo sladké. A olej. A mouka. Co ještě? Kakao. Jinak by to nebyl čokoládový koláč. Když děti všechny ingredience smíchaly, vlily těsto do formy. Víš, že nesmíme pustit troubu co budeme dělat? Poprosím Jardenu, jestli by nám koláč neupekla ve své troubě. To je výborný nápad, souhlasila Noa a běžela za Effim k sousedům. Oba společně poprosili Jardenu, zda-li by jim nepomohla s pečením. Sousedka souhlasila a vzala si od děti pečící formu. Tak a teď nám nezbývá, než čekat, řekly si děti, když se vrátili do bytu. Najednou do kuchyně vstoupila maminka a vypadala smutně. Co se děje, mami? optal se Effi. Má k nám přijít strýc Chajim s tetou a já pro ně nic nemám. My jsme připravili koláč. Už se peče u Jardeny. Cože? A jak jste to dokázali? Když si spala, volal strýc Chajim a nás napadlo připravit šabatový koláč. To mi připomíná něco z naší paraši... Taky tam měl někdo sousedku Jardenu? Ne, ale za Avrahamem přišli hosté a Sára pro ně rychle napekla pohoštění.
Rabbi Sacks Váhání Biblická hebrejština nemá pro nerozhodnou váhavost zvláštní výraz. Má pro ni ale zvláštní melodii. Je to velmi vzácná melodie známá jako šalšelet. V celé První knize Mojžíšově se objevuje jen třikrát a pokaždé v okamžiku jakési existenciální krize, v níž dotyčná osoba stojí před zásadní volbou, ale neumí se rozhodnout. Je rozpolcena a bojí se, že ztratí vše, co doposud získala. Jistě se jedná o velmi vypjaté psychologické drama. Prvním šalšelet v Tóře se nachází v naší sidře. Za Lotem přišli do Sodomy dva andělé. Přišli mu říct, že město i s jeho obyvateli bude zničeno. On a jeho rodina mají okamžitě uprchnout do bezpečí. Lot ale váhá. Pospěš si! Lot stále váhá. Nad slovem váhá se, jak správně tušíte, objevuje šalšelet. Lotovo váhání se dotýká samotné podstaty jeho osobnosti. Když se loučil s Avrahamem, vybral si úrodné jordánské údolí, zavlažované jako Boží zahrada, jako egyptská země. Za nový domov si vybral Sodomu, přestože nás Tóra již tehdy upozornila, že to bylo velmi zkažené město. Šalšelet nad Lotovým váháním není jen detailem starého biblického textu. Ve skutečnosti je hlubokým příběhem moderního židovství. Od okamžiku, kdy Židé v 19. století vstoupili do většinové společnosti, v níž se setkávali ve větší či menší míře s otevřeným či skrytým antisemitismem, začali pochybovat o vlastní identitě. Mnozí se snažili splynout s davem asimilovat se. Sekularizovali se. A čím víc se snažili být jako všichni ostatní, tím byli nápadnější a antisemitismus kolem nich sílil. Často přitom ztratili sebe. Nejen své židovské dědictví, ale i tu nejprostší schopnost vědomí a hrdosti na to, kým jsou. Lotovy a Avrahamovy příběhy jsou nadčasovým příkladem rozdílu mezi váháním a jistotou. Váháním a jistotou, které jsou založeny na vědomí, kým jsme a proč. Lot se pokusil být někým jiným a zjistil, že je pro své sousedy cizák, kariérista, vetřelec a namyšlený zbohatlík. Pro vlastní zetě byl bláznem. Avraham žil odlišným způsobem života. Bral se za své sousedy. Modlil se za ně. Ale žil mimo ně, věrný své víře, svému úkolu a své smlouvě s Bohem. V úvodu příští sidry ho ale Chetejci nazvou Božím knížetem. Tato rovnice se za století nezměnila. Nežidé respektují Židy, kteří si váží svého židovství, a jsou rozpačití z Židů, kteří jsou rozpačití ze svého židovství. Haftara (2K 4:8) Jednoho dne procházel Elíša Šunemem. Tam byla velká žena. Ta ho přiměla, aby u ní pojedl chléb. Kdykoli pak tudy procházel, zašel tam, aby pojedl chléb. Příběh velké šunamské ženy je jedním z nejpozoruhodnějších příběhů celé knihy Královské vyprávění o nešťastné ženě, se kterou se prorok Eliša setkal na svých cestách, při kterých pravidelně procházel i městem Šunam. kde žena žila. Tanach ženu popisuje jako "velkou ženu" (IŠA GDOLA), ale v čem spočívala její velikost neuvádí. Z kontextu vyplývají dvě možnosti. Buď se tím rozumí bohatá žena, stejně jako v případě Jicchakovo zbohatnutí, které Tóra opisuje výrazem (1M 26:13): A vyrostl onen muž. Nebo, a to odpovídá propojení se sidrou Vajera, snese šunamská žena srovnání se samotnou Sárou. A šunamská žena byla v jistém ohledu dokonce větší než sama Sára. I Sára se dočkala na stará kolena syna, ale nepřežila Avrahamův pokus ho obětovat. Šunamská žena však ani v okamžiku nejhlubšího zklamání neztratila víru v Boží milosrdnost. Upozornění KICUR ŠULCHAN ARUCH ČESKY! Základní halachické dílo překládané pro svou popularitu po celém světě již více jak jedno století. Výtažek nejdůležitějších částí práva náboženského, civilního i majetkového. Kniha se užitečně a přehledně věnuje nejčastějším tématům každodenního ortodoxního židovského života. Obsahuje i doposud publikované poznámky z novodobých vydání, které upřesňují vztahy k dnešní tradici a moderní době. V eshopu www.doopravdy.cz za 529 Kč.
רב ירון נן דויד : האם הרע מאפיל על הטוב רבים אמרו השבוע שכאשר אדם שייך לקבוצה מסוימת באוכלוסיה ועושה דברים המנוגדים לערכי אותה קבוצה, יהיה זה מאוד לא הוגן להכליל ולייחס את מעשיו לקבוצה כולה. אם ברור שהחברה לא מגבה את המעשים הללו, ואף יוצאת נגדם. בגלוי - אין לייחס את המעשים לחברה כולה אבל יש מי שלא שמע על הכלל הזה. הוא מסתכל על מספר פרטים בחברה, ורוצה לייחס לכל החברה את המעשים של אותם פרטים, למרות שברור שהם לא מקבלים גיבוי למעשיהם מהחברה שבה הם חיים. אברהם אבינו שומע על חורבנה המתוכנן של סדום, ומתחיל לבדוק את גבולותיו של הקב"ה " : אול ƒ י י Œ ש Š ח מש ים צ ƒ ד יק ם ב~תוך z הע יר? ה ƒ אף ת ~ספה ו~לא ת ש z א Š ש z רה?", ל ƒ מ z קום ~ל ƒ מע ƒ ן Š ח מש ים ƒ הצ ƒ ד יק ם Š אשר ~בק ~ רב z ה?", והוא ממשיך להתמקח, עד שלבסוף הוא שואל " : אול ƒ י י z מצ~און ש z ם ע z. והקב"ה אכן אומר לו לכל אורך הדרך שאם יימצא מספר כזה של צדיקים, הערים לא יושחתו אבל לכאורה שאלותיו של אברהם לא ברורות : הרי ברור שמדובר בערים מושחתות, עם מערכת חוקים אכזרית ואנשים שמסוגלים להתקבץ ביחד, מנער ועד זקן, כדי להתעלל באורחים חפים מפשע. האם יש למנוע את הפיכת חמש ערי הכיכר רק בגלל מספר מועט של צדיקים שמתגורר שם? הרי תמיד אפשר להציל את הצדיקים הללו, כפי שהקב"ה אכן עושה, ואילו את הערים להשמיד! מה ההגיון בבקשה להציל את כל הערים המושחתות הללו רק בגלל שמתגוררים בהן עשרה?צדיקים, שמן הסתם סובלים מאוד בחברה ההיא התשובה היא שיכול להיות שבאמת הכל רע בסדום, אבל דוקא בגלל הרוע הזה נוצרות תופעות של צדיקים. המושג 'צדיק בסדום' הוא תופעה מוכרת. דוקא אנשים שגרים במקום כזה עלולים להבין את העיוות החברתי הגדול, ולמרוד במוסכמות של החברה. אגב, יכול להיות שזה גם מה שקרה ללוט עצמו. אינני בטוח שהוא היה נהיה כזה צדיק אם הוא היה נשאר בחברתו של אברהם אבינו. אולי דוקא ההתיישבות בין אנשי סדום היא שגרמה לו להתבלט בכיוון השני. האדם הוא יצור חברתי, והחברה מעצבת את אישיותו. לפעמים עיצוב האישיות נעשה בדרך של חיקוי, ולפעמים זה נעשה בדרך של התרסה. הפרדוקס הוא שהצדיקים היושבים בסדום לא היו נהיים כאלה צדיקים אילולא הם היו גרים בסדום, אבל אותם. צדיקים לעולם לא יודו בכך. בדרך כלל הם מסוגלים לראות רק את הרע במקום שבו הם בעטו אומר אברהם אבינו לקב"ה : עם כל הרע שיש בסדום, היא יכולה ליצור גם צדיקים! צדיק שיושב בסדום ובכל אופן נשאר צדיק, מעצב את אישיותו בהתאם לאנשי סדום, למרות שהדברים נעשים בדרך של דוגמא שלילית. אמנם אנשי סדום ודאי לא מתכוונים ליצור את הצדיקים האלה, אבל דוקא שיא השפל שבו הם נמצאים הוא שמוליד את התופעה. טענתו של אברהם היא שאולי זה עצמו מצדיק את קיומה של סדום. טענה כזו לא מגמדת את רשעותם של אנשי סדום, אבל מאדירה מאוד את צדקתם של אותם צדיקים : הצדיקים האלה כל - כך חשובים, ששוה לנו לסבול את כל סדום כדי לייצר אותם. והקב"ה אכן מאשר את הדברים : אם חמש הערים האלה מסוגלות ביחד לייצר אפילו עשרה צדיקים, יש הצדקה לקיומם. של כל הערים הללו בסופו של דבר, כידוע, חרבו הערים האלה. אבל משהו אחד נשאר מכל הסיפור הזה, והוא לימוד העקרון הזה : גם עיר כמו סדום - עם מערכת ערכים מושחתת ועם חוקים אכזריים ועם חברה מקולקלת - יש לה זכות קיום, ולו רק בגלל עשרה. צדיקים שנמצאים בתוכה אברהם אבינו מלמד אותנו איך להסתכל על משהו שנראה לנו רע. הרי בכל רע יש גם טוב. יש אנשים שמתמקדים בחצי המלא של הכוס ויש אנשים שמתמקדים בחצי הריק שלו. אבל אברהם אבינו הוא יותר מזה : הוא אינו מסתכל רק בחצי המלא. הוא לא מסתפק בהצלת הצדיקים בסדום. הוא אומר שיש להציל את כל העיר בזכות אותם צדיקים. אפשר למצוא את הטוב גם בחצי הריק של הכוס. רק בזכות החצי הזה - כל מה שנמצא בחצי המלא אינו נשפך. אם הנוזל באמת חשוב. לנו מאוד, אנחנו אפילו נשמח שחצי הכוס ריקה, כי כך הנוזל יישמר יותר טוב פעמים רבות קורה לנו משהו שנראה כדבר רע, אבל בסופו של דבר יוצא מזה משהו טוב. יש מי שיאמר "זה היה דבר רע, אבל לפחות דבר אחד טוב יצא מזה". אברהם אבינו היה אולי מעדיף לנסח את זה כך " : בהתחלה חשבתי שזה היה דבר רע, אבל מכיון שיצא מזה משהו טוב, התברר שזה היה דבר טוב". מסתבר שאם נאמץ את גישתו של אברהם אבינו, נגלה שיש... הרבה פחות רע בעולם
Kvíz Co se skrývá pod obrázky? (Odpovědi si zkontrolujte níže.) Řešení kvízu: 1. Trocha vody a stínu pro Avrahamovi hosty. 2. Sára se smála, když ve dveřích stanu slyšela, že se dočká dítěte. 3. Takhle se nechová spravedlivý soudce!, tvrdil Avraham Bohu. 4. Lot je pohostil a upekl jim macesy. 5. Ti muži vtáhli Lota dovnitř domu. 6. Andělé uchopili Lota s ženou a dcerami za ruce. 7. Převrácení Sodomy. 8. Lotova žena se proměnila v solný sloup. 9. Lotovým dcerám se narodil Moav a Ben Amon. 10. Král Avimelech se ve snu bránil nařčen:. Konal jsem o dobré vůli. 11. Sáře se narodil syn Jicchak. 12. Avraham vstal brzy ráno a sbalil si vodu a chléb na cestu.
Sidra v číslech Aktuality Šiury 4. sidra v Tóře (z 54), 4. paraše v knize Berešit (z 12), 6 paršiot, 4 otevřené, 2 zavřené, skládá se z 147 vět, 2085 slov a 7862 písmen, druhá nejdelší paraša v Tóře (po Naso), neobsahuje žádný příkaz (ale obsahuje mnoho MIDOT TOVOT dobrých vlastností) Mišna Jomit: Šekalim 3:2 Daf Jomi: Chulin 139 QR kód QR kód přístupu na webové stránky a archív Dafu. (Čtečku zdarma si můžete stáhnout v aplikacích pro iphony a Androidy) Jan Divecký, zdroje: Mibereshit.co.il, OU.org, chabad.org...