Tajemstv ı RODINN ˇ EHO

Tajemstv ı RODINN EHO STEST I

Tajemstv ı RODINN EHO STEST I R ODINA je nejstars ızn amou lidskou instituc ı, kter av sak vdne sn ıdob eproch az ıkriz ı. Hroziv yn ar ust nemravnosti a zneuz ıv an ı drog mezi mladistv ymi, metla modern ı doby v podoberoz- vodu a n asil ı v rodin ach, prudce stoupaj ıc ıpo cet ne upln ych rodin to vse, i jin ev azn eprobl emy, zp usobuje, ze mnoz ılid e pochybuj ıodal- s ım trv an ırodinn eho zivota. Je st ale jest e mozn e, aby rodina poskytovala sv ym clen um p e ci a oporu? Ano, je to mozn e, pokud clenov e rodiny znaj ı prav e tajemstv ırodinn eho st est ı. Toto tajemstv ı nen ınijakskryt e. Lid e jej pouz ıvaj ı azkou sej ıjeho u cinnost jizpomno- h astalet ı. Co je to za tajemstv ı? Od- pove d av a tato kniha Tajemstv ı rodinn eho stest ı. Tak euv ad ıpraktick ep r ıklady, jak toto tajemstv ı mu ze pomoci pri resen ıcel e rady n aro cn ych situac ı v rodine. Nasli bychom dnes nekoho, kdo by takov e informace nepotreboval?

Tajemstv ı RODINN EHO STEST I,

1996 WATCH TOWER BIBLE AND TRACT SOCIETY OF PENNSYLVANIA THE SECRET OF FAMILY HAPPINESS VSECHNA PR AVA VYHRAZENA 1996 WACHTTURM BIBEL- UND TRAKTAT-GESELLSCHAFT DER ZEUGEN JEHOVAS, E. V., SELTERS/TAUNUS TAJEMSTV IRODINN EHO STEST I ALLE RECHTE VORBEHALTEN VYTI ST ENO V ROCE 2012 TATO PUBLIKACE NEN IUR CENA K PRODEJI. JE POSKYTOV ANA V R AMCI CELOSVETOV EBIBLICK EVZD EL AVAC I CINNOSTI, KTER AJEPODPOROV ANA DOBROVOLN YMI DARY. POKUD NEN I UVEDENO JINAK, JSOU BIBLICK ECIT ATY P REVZATY Z PREKLADU NOV EHO SVETA SVAT YCH P ISEM, VYD AN IZROKU1991 THE SECRET OF FAMILY HAPPINESS CZECH (fy-b) MADE IN GERMANY DRUCK UND VERLAG: WACHTTURM-GESELLSCHAFT, SELTERS/TAUNUS TISK A VYD AV AN I: WACHTTURM-GESELLSCHAFT, SELTERS/TAUNUS

O B S A H KAPITOLA STRANA 1 Existuje n ejak etajemstv ırodinn eho st est ı? 5 2 P r ıprava na s astn eman zelstv ı 13 3 Dva kl ı ce k trval emu man zelstv ı 27 4 Jak je mo zn ezvl adat dom acnost? 39 5 Vychov avejte sv ed ıteodnej utlejs ıho veku 51 6 Napom ahejte sv emu dosp ıvaj ıc ımu d ıt eti kdobr emu rozvoji 64 7 Kdy zjen ekdo v rodin e rebel 76 8 Chra ntesvourodinup red zhoubn ymi vlivy 90 9 Ne upln e rodiny mohou dos ahnout spokojenosti! 103 10 Kdy zjen ekdo z rodiny nemocn y 116 11 Udr zujtevesv erodin e pokojn evztahy 128 12 Probl emy, kter epo skozuj ırodinu, mu zete prekonat 142 13 Co kdy zjeman zelstv ıp red rozpadem? 153 14 Pro z ıvejte obdob ıst arnut ıspolu 163 15 Prokazujte sv ym zest arl ym rodic um uctu 173 16 Zajist ete sv erodin etrvaloubudoucnost 183

PRVN I K A P I T O L A Existuje nejak etajemstv ı rodinn eho st est ı? R ODINA je nejstars ı instituc ınasv eteavlidsk e spolecnosti m avelmid ulezitou ulohu. Pevn erodiny pom ahaly upevnovat lidskou spolecnost po ce- loudobulidsk ych dejin. Rodina je to nejleps ı uspor ad an ı, ve kter em je mozn e vychovat z det ı zral e dospel e S astn lidi. 2 arodinajebezpe cn ym a chr an en ym pr ı- stavem. Predstavte si na chv ıli ide aln ırodinu.starostliv ırodi ce sed ı spolecn esesv ymi detmi u vece re apov ıdaj ısiotom,cosetendenp rihodilo. Deti se az zaj ıkaj ıvzru sen ım, kdyzsv ym rodic um vypr av ej ı, co se delo ve skole. Spolecn estr aven echv ıle odpocinku 1. Procjsoupevn e rodiny pro lidskou spolecnost dule zit e? 2. 5. a) Popiste pocit bezpec ı, jak ym ad ıteve s astn erodin e. b) Jak eprobl emy jsou v nekter ych rodin ach? EXISTUJE NEJAK ETAJEMSTV IRODINN EHO STEST I? 5

vsechny v rodineosv ez ıdodal s ıho dne, kdy budou mimo domov. 3 Ve s astn erodin ed ıtev ı, ze kdyzonemocn ı, otec amatkaon ej budou pecovat a mozn asecelounocbudou str ıdat u jeho post ylky. V ı, ze s probl emy, kter ese vjehozivot evyskytnou,m uze prij ıt za svou matkou nebo otcem, a ti mu jisteporad ıapodpo r ı ho. Ano, d ıt e m apocitbezpe c ı, a je okoln ısv et jakkoli pln yt ezkost ı. 4 Kdyzd eti vyrostou, obvykle vstoup ıdoman zelstv ıamaj ısvouvlastn ırodinu.jednoorient aln ıp r ı- slov ı r ık a: Clov ek si uvedom ı, jak m ab yt vde cn y sv ym rodic um, teprve tehdy, kdyzm avlastn ıd ıte. Dospel ed eti se snaz ıvytvo rit vlastn ı s astnou rodinu a s hlubok ym pocitem vde cnosti a s l askou tak e pecuj ıosv eji zzest arl erodi ce, kter ıvelmir adi tr av ı cas se sv ymi vnoucaty. 5 Mozn asivt eto chv ıli mysl ıte: Ano, m am r ad svoji rodinu, ale ta se zde popsan erodin e moc nepodob a. M ame s manzelem (manzelkou) kazd ysv epl any a skoro se spolu nevid ıme. Vet sinou si pov ıd ame o financn ıch pot ı z ıch. Nebo snad reknete: Moje deti avnou cata zij ıvjin em mest eav ubec se k nim nemohu dostat na n av st evu. Ano, rodinn y zivot vet sinou nen ıide aln ı, a to mnohdy z duvod u, kter e cle- nov e rodiny nemohou ovlivnit. Presto nekte r ılid e maj ı s astn yrodinn y zivot. Jak je to mozn e? Existuje nejak etajemstv ırodinn eho st est ı? Odpove zn ı Ano, existuje. Ale nezsiotomn eco pov ıme, meli bychom odpoved et na jinou dule zitou ot azku. CO JE TO RODINA? 6 Vet sina rodin v z apadn ıch zem ıch se skl ad a z otce, matky a det ı. Prarodice m ıvaj ıvlastn ıdom ac- 6. Jak ym druhem rodiny se bude zab yvat tato kniha? 6 RODINN E ST EST I

nost, pokud mohou z ıt sami. Rodina zust av a ve spojen ıisevzd alenej s ımi pr ıbuzn ymi, presto ze k nim mnoho povinnost ınem a. A pr av etakovoutorodinou se budeme zab yvat v t eto knize. V posledn ıch letech jsou vsak st ale be zn ej s ıjin etypyrodiny ne upln a rodina, nevlastn ı rodina a rodina, ve kter e otec amatkazn ejak eho duvodu spolu nezij ı. 7 Vn ekter em druhu kultury se be zn esetk av ame sroz s ı renou rodinou. V tomto rodinn em uspor ad a- n ı pokudjetomo zn e se o prarodice be zn estaraj ıjejichd eti a takov e uzk e vazby a tak e povinnosti se vztahuj ıinavzd alen ep r ıbuzn e. Napr ıklad clenov erodiny mozn adour cit em ıry podporuj ıavychov avaj ı sv enete re, synovce i vzd alen ej s ıp r ıbuzn e, a dokonce plat ızajejichvzd el an ı. Z asady, jimizsezab yv a tato publikace, se daj ıuplatnitivroz s ı ren ych rodin ach. RODINA JE V NEPR IZNIV ESITUACI 8 Dnesn ırodinasem en ı ajesmutn e, ze ne k leps ımu. Je to napr ıklad videt v Indii, kde manzelka m a z ıt v rodinesv eho manzela a pracovat v dom acnosti podle pokynujehop r ıbuzn ych. V dnesn ıdob ev sak nen ınijakneobvykl e, ze si indick e zeny hledaj ızamestn an ımimodomov.p resto se vsak od nich st ale ocek av a, ze v rodine budou plnit svou tradicn ı ulohu. Vmnohazem ıch vznik aot azka: Kolik pr ace v dom acnosti by ve srovn an ısostatn ımi clenyrodinym ela vy- konat zena, kter am azam estn an ımimodomov? 9 Pevn esvazkyroz s ı ren ych rodin maj ıvorient aln ı spolecnosti svou tradici. Pod vlivem z apadn ıho individualismu a pod tlakem hospod a rsk ych probl em u vsak tyto tradicn ısvazkyroz s ı ren ych rodin sl abnou. 7. Co je rozs ı ren arodina? 8., 9. Z jak ych probl em uvn ekter ych zem ıch je videt, ze se rodina men ı? EXISTUJE NEJAK ETAJEMSTV IRODINN EHO STEST I? 7

Ztohod uvodu mnoz ılid epova zuj ıp eci o letit e cleny rodiny za bremeno, a uznezaprojev ucty nebo za v ysadu. S nekter ymi rodici pokrocil eho veku se zach az ı spatn e. T yr an ıazanedb av an ıstar ych lid ıse dnes skutecn e vyskytuje v mnoha zem ıch. 10 St ale be zn ej s ım jevem zac ınaj ıb yt rozvody. Ve Spanelsku zac atkem posledn ıho desetilet ı 20. stolet ıdos ahla rozvodovost pomeru 1 rozvod na 8 uzavren ych manzelstv ı za pouh ych 25 let doslo kprudk emu vzrustu z pomeru 1 rozvod na 100 uzavren ych manzelstv ı. V Brit anii, kde je udajn enejvy s- s ı rozvodovost v Evrope(p redpokl ad ase, ze 4 manzelstv ız10skon c ırozvodem),n ahle velice vzrostl pocet ne upln ych rodin. 11 VN emecku se zd a, ze mnoho lid ı uplneopou st ı tradicn ırodinn euspo r ad an ı. V 90. letech tohoto stolet ıve35procentechdom acnost ıvn emecku je pouze jedna osoba, a 31 procent ze vsech tamn ıch dom acnost ı se skl ad a pouze ze dvou osob. Tak e ve Francii vstupuje do manzelstv ım enelid ı a ti, kdo do neho vstoup ı, se rozv ad ej ı cast eji a dr ıve, neztob yvalo v minulosti. St ale vzrust apo cet lid ı, kter ıspolusice chtej ı z ıt, ale bez povinnost ı spojen ych s manzel- stv ım. Podobn etendenceseobjevuj ınacel em svet e. 12 A jak je to s detmi? Ve Spojen ych st atech avmnohadal s ıch zem ıch se rod ıst ale v ıce nemanzelsk ych det ı, nekter emladistv ym rodic um. Mnoho dosp ıvaj ıc ıch d ıvek m an ekolik det ıodr uzn ych otc u. Zcel eho sveta prich azej ızpr avy o milionech det ıbez domova, kter esepotloukaj ıpoulic ıch; mnoh eznich uteklyzdomova,kdebylyzneu z ıv any, nebo je rodina vyhnala, protoze uz je nemohla podporovat. 10., 11. Co ukazuje, ze se rodina v evropsk ych zem ıch men ı? 12. Jak zmenami v soucasn erodin etrp ıd eti? 8 RODINN E ST EST I

13 Ano, rodina je v krizi. Stest ı mnoha rodin vsak znicily nejen probl emy, kter ebylyuvedeny,ale rada dals ıch zhoubn ych te zkost ı, napr ıklad vzpurnost dosp ıvaj ıc ıch, zneuz ıv an ıd et ı, n asilnosti v manzel- stv ıaalkoholismus.promnohod et ıadosp el ych rodina rozhodnenen ı klidn ym pr ıstavem. 14 Proc je rodina v krizi? Vinu za soucasnou krizi rodiny nekte r ılid ep ripisuj ı tomu, ze zeny nastoupily do zamestn an ı. Jin ıpoukazuj ınasou casn ymravn ırozkladnebouv adej ıje stedal s ıp r ı ciny. T em e r p red dvema tis ıci lety jeden velmi zn am y pr avn ık predpov ed el, ze rodinu postihnou te zkosti, kdyz napsal: V posledn ıch dnech tu budou kritick e casy, s nimizbudet ezk esevyrovnat.lid etoti z budou milovat sami sebe, budou milovat pen ıze, budou sebejist ı, dom y sliv ı, rouhaci, neposlusn ırodic u, nevde cn ı, nevern ı, bez prirozen en aklonnosti, nepr ıstupn ıjak ekoli dohode, pomlouvaci, bez sebeovl ad an ı, surov ı, bez l asky k dobru, zr adci, sv ehlav ı, nadut ıp ychou, budou sp ı se milovat rozkose nez milovat Boha. (2. Timoteovi 3:1 4) Mohl by snad nekdo pochybovat, ze ke splnov an ıt echto slov doch az ıpr avevdne sn ıdob e? Je snad prekvapen ım, ze ve svet e s takov ymi pomery je mnoho rodin vkrizi? TAJEMSTV IRODINN EHO ST EST I 15 Ze vsech stran jsou lidem predkl ad any rady, jak lze dos ahnout rodinn eho st est ı. Na Z apad evych az ı 13. Jak ev seobecneroz s ı ren eprobl emy okr adaj ırodinyo st est ı? 14. a) Co uv ad ej ın ekter ılid ejakop r ı ciny krize v rodine? b) Jak popsal dnesn ısv et pr avn ık z prvn ıho stolet ıajakspl nov an ıjeho slov ovlivnilo rodinn y zivot? 15. 17. Na jakou autoritu bude v t eto knize poukazov ano jako na zdroj rad, kter en am pomohou dos ahnout rodinn eho st est ı? EXISTUJE NEJAK ETAJEMSTV IRODINN EHO STEST I? 9

nekonecn emno zstv ıkniha casopis u, kter ektomu d avaj ır uzn erady.probl em je v tom, ze lidst ı poradci d avaj ıprotich udn eradya ze rada, kter ajednes modern ı, mu ze b yt z ıtra povazov ana za nepouzi- telnou. 16 Kde tedy m u zeme hledat spolehliv erady?o cek avali byste, ze je najdete v knize, kter a byla dokoncena asi pred 1900 lety? Nebo se domn ıv ate, ze takov aknihamus ıb yt naprosto zastaral a? Ve skutecnosti vsak pr av evt eknizem uzeme naj ıt odpove na ot azku, v cem spoc ıv atajemstv ırodinn eho stest ı. 17 Touto knihou je Bible. Podle vsech doklad u byla inspirov ana samotn ym Bohem. V Bibli nach az ıme tento v yrok: Cel e P ısmo je inspirov ano Bohem aprosp esn e k vyucov an ı, ke k ar an ı, k urovn av an ı vec ı, k uk az nov an ı ve spravedlnosti. (2. Timoteovi 3:16) C ılem publikace, kterou pr av e ctete, je zame rit vasi pozornost na to, jak v am mu ze Bible pom ahat k urovn av an ıv ec ı, kdyzsepot yk ate s te z- kostmi a probl emy, kter e v dne sn ı dobe ohrozuj ı rodinu. 18 Jestlize m ate sklon nepripou st et tu moznost, ze Bible dok a ze lidem pom ahat, aby si vytvorili s astnou rodinu, uvazujte o t eto myslence: Ten, kdo inspiroval lidi, aby napsali Bibli, je Puvodcem manzelsk e- ho uspor ad an ı. (1. Mojz ı sova 2:18 25) Bible o nem r ık a, ze se jmenuje Jehova. ( Zalm 83:18) On je Stvoritel a Otec, jemuzka zd arodinavd ec ızasv ejm eno. (Efezanum 3:14, 15) Jehova sleduje zivot rodiny od poc atku lidstva. V ı, jak eprobl emy mohou v rodine vzniknout, a rad ın am, jak se tyto probl emy daj ı re- 18. Procjerozumn euznat, zebiblejeplatn ym zdrojem rad do manzelstv ı? 10 RODINN E ST EST I

sit. Lid e, kter ıvkter ekoli dobelidsk ych dejin ve sv e rodine poctiveuplat novali biblick ez asady, byli s astnej s ı. 19 Napr ıklad jedna zena v dom acnosti v Indon esii n aru ziv ehr ala hazardn ıhry.l eta zanedb avala sv e tri deti a casto se h adala s manzelem. Pak zacala studovat Bibli a postupneza c ınala ve rit tomu, co Bible r ık a. Jakmile biblick e rady tak euplat novala, st avala se leps ıman zelkou. Sv ym usil ım jednat podle biblick ych z asad prinesla st est ıcel erodin e. 20 Jedna zena v dom acnosti ze Spanelska r ık a: Byli jsme manzel eteprverokau zjsmeza cali m ıt v a zn eprobl emy. Nemeli s manzelem mnoho spolec- n ych z ajm uamluvilispolujentehdy,kdy zseh adali. Presto ze meli malou dcerusku, rozhodli se, ze se daj ırozv est. Nezv sak doslo k rozvodu, nekdo jim doporucil, aby se pod ıvali do Bible. Zkoumali biblick e rady pro manzely a manzelky a zacali tyto rady uplatnovat. Zanedlouho se jim podarilo pokojne spolu komunikovat a jejich rodina se s astn esjednotila. 21 Bible pom ah atak estar s ım lidem. Pod ıvejme se napr ıklad na pr ıb eh jist ych japonsk ych manzel u. Manzel byl prchliv yan ekdy jednal v ybu sn e. Nejdr ı- ve zacaly Bibli studovat jejich dcery, i kdyzjimrodi- ce ve studiu br anili. Pozdeji se k dcer am pridal otec, ale jeho manzelka nad ale proti studiu protestovala. Po letech si vsak uvedomila, ze biblick ez asady maj ınajej ıbl ızk evelmidobr yvliv.dceryseonizacaly dobre starat a manzel se znacn ezklidnil.tyto zmeny zp usobily, ze se do Bible pod ıvala i tato zena, a Bible na ni mela stejnedobr yvliv.tatostar s ı 19. 21. Z jak ych novodob ych pr ıb eh ujevid et, ze Bible m amoc resit manzelsk eprobl emy? EXISTUJE NEJAK ETAJEMSTV IRODINN EHO STEST I? 11

pan ı nekolikr at rekla: Stali se z n as opravdov ı manzel e. 22 Ti, o nichzbylazm ınka, patr ıkt em mnoha lidem, kter ı poznali tajemstv ırodinn eho st est ı. Prij ı- mali biblick eradyauplat novali je. Ano, zij ıvtomt ez n asiln em, nemravn em a ekonomicky vypjat em svet e jako vsichni ostatn ıatak e jsou nedokonal ı. Ale nal ezaj ı st est ıvtom, ze se snaz ıplnitv uli P uvodce rodinn eho uspor ad an ı. Jak r ık abible,b uh Jehova je Ten, kdo tevyu cuje k tv emu prospechu, Ten, kdo pusob ı, ze slape s cestou, kterou bys mel chodit. (Izaj a s 48:17) 23 Presto ze Bible byla dokoncena jizt eme r p red dvema tis ıci lety, jej ı rady jsou doopravdy st ale aktualn ı. Krometohobylanaps ana pro vsechny lidi. Bible nen ıamerick aneboz apadn ıkniha.jehova ud e- lal z jednoho clov eka kazd ylidsk yn arod a v ı, jac ı jsou lid ev sude na svet e. (Skutky 17:26) Biblick ez a- sady pusob ınaka zd eho clov eka. Budete-li je uplatnovat, pozn ate i vy, v cem spoc ıv atajemstv ırodinn e- ho st est ı. 22., 23. Jak je mozn e, ze Bible dok a ze pomoci lidem ze vsech n arod u, aby jejich rodinn y zivot byl s astn y? UM ITE ODPOV ED ET NA TYTO OT AZKY? Co se dnes deje s rodinou? (2. Timoteovi 3:1 4) Kdo vytvoril rodinn euspo r ad an ı? (Efezan um 3:14, 15) V cem spoc ıv atajemstv ırodinn eho st est ı? (Izaj a s 48:17) 12 RODINN E ST EST I

DRUH A K A P I T O L A Pr ıprava na s astn e manzelstv ı M A LI b yt postavena budova, vyzaduje to pecli- vou pr ıpravu. Nezsepolo z ız aklady, je nutn e obstarat pozemek a nakreslit pl any. Nejdule zit ej s ı je vsak neco jin eho. Jez ı s rekl: Kdo z v as...,kter y chce stavet ve z, si nejprve nesedne a nespoc ıt an a- klady, aby videl, zda m a dost, aby ji dokoncil? (Luk a s 14:28) 2 To plat ıjakpropostaven ı budovy, tak pro vybudov an ı s astn eho manzelstv ı. Mnoz ı r ıkaj ı: Chci vstoupit do manzelstv ı. Ale kolik z nich se zastav ı 1., 2. a) Jak Jez ı szd uraznoval dule zitost pl anov an ı? b) V jak e oblasti je pl anov an ızvl as dule zit e? PR IPRAVA NA S TASTN EMAN ZELSTV I 13

ap rem y sl ıon akladech? Bible se sice o manzelstv ı vyjadruje pekn e, ale upozornuje tak enato, ze jsou sn ım spojeny n aro cn e ukoly. (Pr ıslov ı 18:22; 1. Korin anum 7:28) Proto ten, kdo m av umyslu vstoupit do manzelstv ı, mus ıre alnevid et to, co dobr eho manzelstv ıp rinese,ito,cobudenutn edon ej vlozit. 3 Bible v tom m u ze velmi pomoci. Jej ıradyjsou inspirov any Puvodcem manzelstv ı, Jehovou Bohem. (Efezanum 3:14, 15; 2. Timoteovi 3:16) Pomoc ız asad uveden ych v tomto starovek em, a presto velmi aktu aln ım r adci, prem y slejmeotom:1.jakm uze ne- kdo r ıci, zda je pripraven ynaman zelstv ı? 2. Jak y by mel b yt manzelsk y partner? a 3. Jak lze zn amost zachovat pocestnou? JSTE NA MANZELSTV IPRIPRAVENI? 4 Postavit budovu m u ze b yt n akladn e, ale zajistit dlouhodobou udr zbu t eto budovy je rovne zdrah e. Podobn ejetoisman zelstv ım. Zd ase, ze vstoupit do manzelstv ıjedostn arocn e, je vsak tak epot reba myslet na to, ze manzelsk yvztahsemus ırokzarokem udrzovat. Co takov e udrzov an ı manzelsk eho vztahu vyzaduje? Velmi dule zit ym cinitelem je veno- vat se tomuto z avazku cel ym srdcem. Bible popisu- je manzelsk yvztahn asledovne: Muzopust ısv eho otceasvoumatkuap ridrz ısesv eman zelky a stanou se jedn ım telem. (1. Mojz ı sova 2:24) Jez ı skristus uvedl, ze jedin ym biblick ym d uvodem k tomu, aby se clovek mohl rozv est a b yt voln ypronov e manzelstv ı, je smilstvo, totiz nedovolen epohlavn ı 3. ProcjeBiblecennoupom uckou pro lidi, kter ıcht ej ıvstoupit do manzelstv ı, a na jak et ri ot azky n am pomu ze naj ıt odpove? 4. Co je velmi dule zit ym cinitelem pro udrzen ı s astn eho manzelstv ı? Proc? 14 RODINN E ST EST I

styky mimo manzelstv ı. (Matous 19:9) Jestlize m ate v umyslu vstoupit do manzelstv ı, mejte st ale na pameti tato biblick am er ıtka. V pr ıpad e, ze nejste pri- praveni prijmout tento v a zn yz avazek, nejste pripra- veni ani na manzelstv ı. (5. Mojz ı sova 23:21; Kazatel 5:4, 5) 5 Myslenka na v a zn y z avazek nekter e lidi des ı. Vedom ı, ze my dva jsme k sobep ripout ani na cel y zivot, ve mne vyvolalo pocit, ze jsem zatlacen do kouta, obkl ı cen a naprosto uvezn en, priznal jeden mlad ık. Jestlize vsak clov eka, s n ım zchcetevstoupitdo manzelstv ı, opravdu milujete, nebude v am tento z a- vazek pripadat jako bremeno. Budete se na nej naopak d ıvat jako na zdroj bezpec ı. Vedom ız avazku vman zelstv ıman zelskou dvojici automaticky podnecuje, aby spolu chteli zustat v dobr eive spatn e dobeacht eli se navz ajem podporovat, a se deje cokoli. Kres ansk yapo stol Pavel napsal, ze prav al aska vsechno sn a s ı a ve vsem vytrv av a. (1. Korin- anum 13:4, 7) Manzelsk yz avazek mi poskytuje vet s ıpocitjistoty, r ık ajedna zena. Pr ıjemn em e uklidnuje, ze jsme sami pred sebou i pred svetem prohl asili, ze se chceme k sobep ripoutat. (Kazatel 4:9 12) 6 Z ıt s takov ym z avazkem vyzaduje vyspelost. Proto Pavel rad ık res anum, aby do manzelstv ınevstupovali, dokud nemaj ı za sebou rozkvet ml ad ı, totiz obdob ı, kdy sexu aln ıpocity clov eka ovl adaj ıazkresluj ıjeho usudek. (1. Korin anum 7:36) Kdyzmlad ı lid e dosp ıvaj ı, rychle se men ı. Mnoz ı z tech, kdo 5. Procbysilid e, kter ıcht ej ıvstoupitdoman zelstv ı, meli sv e- ho manzelsk eho z avazku velmi v a zit, a ne z nej m ıt strach? 6. Procjemnohemlep s ı, kdyz clov ek nevstupuje do manzelstv ı pr ıli smlad y? PR IPRAVA NA S TASTN EMAN ZELSTV I 15

vstoup ıdoman zelstv ı velmi mlad ı, zjist ı, ze jejich potrebyatouhyatak epot reby a touhy jejich manzelsk eho partnera se jizpon ekolika letech zmeni- ly. Statistiky ukazuj ı, ze mnohem pravdepodobn eji budou v manzelstv ıne s astni lid e, kter ıdon eho vstoup ı jako mladistv ı, nezti,kte r ıdon eho vstoup ı vtrochupozd ejs ım veku. Do manzelstv ıtedynesp e- chejte. Zustanete-li nekolik let v dospelosti svobodn ı, mu zete z ıskat cenn ezku senosti, d ıky nimzse zv as stanou vyspelej s ılid e, kter ısvou ulohu v manzelstv ıl epe zvl adnou. Jestlize manzelstv ıtrochuodloz ıte, mu ze v am to tak e pomoci k tomu, abyste v ıce poznali sami sebe. To je nutn e, m a-li se vase manzelstv ı rozvinout v kvalitn ıvztah. NEJPRVE POZNEJTE SAMI SEBE 7 Pripad av am snadn e vyjmenovat vlastnosti, kter eo cek av ate od sv eho partnera? Pro vet sinu lid ıto snadn eje.alecova se vlastnosti? Jak e povahov e rysy v am dopomohou ke s astn emu manzelstv ı? Jak ym manzelem nebo manzelkou budete? Prizn ate napr ıklad otevren esv echybyap rijmete rady, nebo se vzdycky, kdyzjstenapomenuti,br an ıte? Jste vet- sinou v radostn em a optimistick em rozpolozen ı, nebo m ate sklon k zasmusilosti a k cast ym st ı znostem? (Pr ıslov ı 8:33; 15:15) Uvedomte si, ze manzel- stv ıva si osobnost nezmen ı. Jestlize jste dom y sliv ı, precitliv el ı nebo p r ıli s pesimistict ı ve svobodn em stavu, budete takov ıivman zelstv ı. Je obt ı zn evid et sami sebe tak, jak n as vid ıdruz ı. Nemeli byste tedy poz adat nekoho z rodic u nebo duv ern eho pr ıtele oup r ımn ekritick eapodn etn evyj adren ı? Jestlize 7. Procbylid e, kter ısechystaj ıvstoupitdoman zelstv ı, meli nejprve poznat sami sebe? 16 RODINN E ST EST I

ZVYKY A BIBLE Cena za nevestu a veno: Vn ekter ych zem ıch se od rodiny zenicha ocek av a, ze rodinenev esty d a pen ıze (cenu za nevestu). Jinde zase rodina neves- ty d av apen ıze rodine zenicha (veno). Na techto zvy- c ıch nemus ıb yt nic spatn eho, pokud jsou v souladu se z akonem. ( R ıman um 13:1) V obou pr ıpadech by vsak rodina, kter a dost av a pen ıze, nemela chamtive z adat v ıc penez nebo zboz ı, nezje unosn e. (Pr ıslov ı 20:21; 1. Korin anum 6:10) Krome toho by zaplacen ı ceny za nevestu nemelo b yt ch a- p ano tak, ze manzelka je prostekoupen evlastnictv ı; a manzel by tak enem el m ıt pocit, ze ke sv e manzelce a k jej ım pr ıbuzn ym m ajedin efinan cn ı povinnost. Polygamie: Vn ekter ych kultur ach je muzi dovoleno, aby si vzal v ıce nezjednuman zelku. V takov em ovzdus ı se muz stane sp ıs despotick ym vl adcem nezman zelem a otcem. Krome toho polygamn ı manzelstv ı mnohdy vyvol av a soupe ren ı mezi manzelkami. Bible dovoluje kres an um jedine svobodn y stav nebo monogamii. (1. Korin an um 7:2) Manzelstv ınazkou sku: Mnohodvojictvrd ı, ze spolecn y zivot pred manzelstv ım jim pomu ze vyzkouset si, zda se k sobe hod ı. Manzelstv ı na zkousku vsak neprove r ı jednu z nejdule zit ej s ıch slozek manzelstv ı manzelsk y z avazek. Z adn e jin euspo r ad an ıkrom eman zelstv ı neposkytuje tolik ochrany a bezpec ıv sem,kdodon eho patr ı id etem, kter esesnadztohotosvazkunarod ı. Spolecn y zivot dvou lid ı bez z akonn eho manzelstv ıpovazuje Jehova Buh za smilstvo. (1. Korin an um 6:18; Hebrejc um 13:4) PR IPRAVA NA S TASTN EMAN ZELSTV I 17

se dozv ıte, jak ezm eny byste meli udelat, snazte se o ne d r ıve, nez se zacnete pripravovat na manzelstv ı. 8 Bible n as povzbuzuje, abychom na sebe nechali pusobit Boz ıho svat eho ducha a tak v sobevytv a- reli takov e vlastnosti, jako je l aska, radost, pokoj, shov ıvavost, laskavost, dobrota, v ıra, m ırnost, sebeovl ad an ı. Tak en am r ık a, ze bychom meli b yt obnoveni v s ıle, kter apodn ecuje [nasi] mysl a ze bychom meli obl eci novou osobnost, jezbylastvo rena podle Boz ıv ule v prav espravedlnostiav ern e oddanosti. (Gala anum 5:22, 23; Efezan um 4:23, 24) Uplatn ıte-li tyto rady, dokud jste svobodn ı, budete je m ıt v sobeulo zen ejakopen ıze v bance, jako neco, co pro v as bude velmi cenn e, az v budoucnosti opravdu do manzelstv ıvstoup ıte. 9 Napr ıklad jste-li zena, ucte se venovat vet s ıpozornost utajen emu clov eku srdce nezsv emu teles- n emuvzhledu.(1.petra3:3,4)skromnostazdrav a mysl v am pomohou z ıskat moudrost, skutecnou korunu kr asy. (Pr ıslov ı 4:9; 31:10, 30; 1. Timoteovi 2:9, 10) Jestlize jste muz, ucte se jednat se zenami laskaveas uctou. (1. Timoteovi 5:1, 2) Kdyzseu c ı- te rozhodovat a n est odpovednost, z arove nseu cte b yt skromn ıapokorn ı. P anovit ypostojpovedeknepr ıjemnostem v manzelstv ı. (Pr ıslov ı 29:23; Miche a s 6:8; Efezan um 5:28, 29) 10 Zmenit v techto ohledech zpusob myslen ısice nen ısnadn e, ale meli by se o to snazit vsichni kres- an e. A v am to pomu ze, aby se z v as stali leps ıman- zelst ıpartne ri. 8. 10. Jak eradyzbible clov eku pomohou pripravit se na manzelstv ı? 18 RODINN E ST EST I

Dokud jste jest esvobodn ı, vypestujte si vlastnosti, zvyky a schopnosti, kter ev am v manzelstv ı velmi pomohou

JAK YBYM EL B YT MANZELSK YPARTNER 11 Je v m ıst e, kde zijete, be zn ym zvykem, ze si manzelsk eho partnera vyb ır aka zd ys am? Pokud ano, jak byste meli postupovat, jestlize v as nekdo opac- n eho pohlav ıp ritahuje? Polozte si nejprve ot azku: M am opravdu v umyslu vstoupit do manzelstv ı? Pohr avat si s city druh eho clov eka vzbuzov an ım fales- n ych nadej ıjekrut e. (Pr ıslov ı 13:12) Pak si polozte dals ıot azku: Jsem v situaci, kter a mi umoz nuje vstoupit do manzelstv ı? Jestlize na obeot azky odpov ıte kladne, mu zete dals ı postup zvolit podle toho, jak je to ve vas ızemiobvykl e. V nekter ych zem ıch byste mozn an ejakou dobu toho clov eka pozorovali apakzan ım sli a rekli mu, ze ho chcete l epe poznat. Jestlize to odm ıtne, pak na nej nevyv ıjejte nepr ıjemn yn atlak. Uvedomte si, ze druh y clov ek m avt ev eci tak epr avo na vlastn ırozhodnut ı. Bude-li vsak souhlasit, mu zete se domluvit, ze budete spolecn etr a- vit cas ruzn ymi prospe sn ymi cinnostmi. Pri tom budete m ıt pr ıle zitost zjistit, zda by bylo moudr e vstoupit s t ımto clov ekem do manzelstv ı. Ceho byste si v tomto obdob ım eli na druh em vs ımat? 12 Vodpov edi na tuto ot azku si predstavte dva hudebn ın astroje, mozn aklav ır a kytaru. Kazd yznich mu ze hr at n adhern es olo, je-li spr avn e naladen y. Co vsak v pr ıpad e, ze by tyto n astroje hr aly spolecn e? Nyn ı mus ı b yt sladen e navz ajem. Podobne je to isv ami a s vas ım nast avaj ıc ım partnerem. Kazd y zv as se mozn avelminam ahal, aby si vyladil sv e Taktobybylomo zn ejednatvzem ıch, kde se povazuje za vhodn e, kdyzk res an espoluchod ı. 11., 12. Jak mohou dva lid ezjistit,zdaseksob ehod ı, nebo zda se k sobenehod ı? 20 RODINN E ST EST I

osobn ıvlastnosti.nyn ıv sak vyvst av aot azka: Jste sladeni spolu navz ajem? Jin ymi slovy hod ıte se ksob e? 13 D ule zit eje,abystem eli spolecn en azory a z asady. Apostol Pavel napsal: Nedejte se nerovnespojit jhem s neve r ıc ımi. (2. Korin an um 6:14; 1. Korin anum 7:39) Manzelstv ısn ek ym, kdo s v ami nesd ıl ı stejnou v ıru v Boha, velmi pravdepodobn e povede k bolestn emu nesouladu. Naopak nejpevnej s ım z akladem jednoty je spolecn a oddanost Jehovovi Bohu. Jehova chce, abyste byli s astni a aby v a s manzelsk y svazek byl co nejduv ern ej s ı. Jehova si preje, abyste byli spojeni trojn asobn ym poutem l asky k nemu a k sobenavz ajem. (Kazatel 4:12) 14 Spolecn e uct ıv an ı Boha je sice nejdule zit ej s ı str ankou jednoty, ale ne jedinou. M ate-li b yt se sv ym nast avaj ıc ım partnerem vz ajemn e sladeni, meli byste m ıt spolecn ec ıle. Jak ec ıle m ate? Jak y n azor m ate napr ıkladnato,zdam ıt deti? Co je ve vasem zivot enaprvn ım m ıst e? (Matous 6:33) Ve skutecn e s astn em manzelstv ıjsouman zel s manzelkou dobr ymi pr ateli a te s ıje, ze jsou spolu. (Pr ı- slov ı17:17)ktomujepot reba, aby meli spolecn ez a- jmy. Pokud spolecn ez ajmy chybej ı, je obt ı zn eudr zet si duv ern ep r atelstv ı aje steobt ızn ej s ıjeudr zet si manzelstv ı. Kdyztedyv asbudouc ıpartnerr ad Ivk res ansk em sboru mohou b yt lid e, kter ı se pohybuj ı takrkanaokrajik res ansk eho zpusobu zivota. Neslouz ıbohu cel ym srdcem, ale naopak jsou mozn aovlivn eni n azory a chov an ım sveta. (Jan 17:16; Jakub 4:4) 13. Proc je velmi nemoudr echoditsn ek ym, kdo s v ami nesd ı- l ıstejnouv ıru? 14., 15. Je jedinou str ankou jednoty v manzelstv ıto, ze oba partneri maj ıstejnouv ıru? Vysvetlete to. PR IPRAVA NA S TASTN EMAN ZELSTV I 21

provozuje urcitou cinnost, napr ıklad turistiku, a vy ne, znamen ato, ze byste se vy dva nemeli vz ıt? Nemus ıtotakb yt. Mozn am ate jin e, dule zit ej s ıspole c- n ez ajmy. Krome toho byste mohli sv eho budouc ıho partnera pote sit, jestlize byste se spolecn esn ım ve- novali nejak eprosp esn e cinnosti proto, ze pusob ı radost jemu. (Skutky 20:35) 15 O tom, zda se k sobehod ıte, ve skutecnosti v ıce rozhoduje vase prizp usobivost nezmno zstv ıspole c- n ych z ajm u. Bylo by mnohem leps ı, kdybyste si nekladli ot azku: Souhlas ıme spolu ve vsem?, ale kdybyste se naopak ptali: K cemu doch az ı, kdyz m ame na vec jin yn azor? Dovedeme se bavit o r uzn ych vecech nevzrusen e, s ohledy a s uctou k sobe navz ajem? Nebo se nase rozhovory casto zvrtnou vprudk eh adky? (Efezanum 4:29, 31) Jestlize si chcete nekoho vz ıt, d avejte si pozor na toho, kdo je pysn yaum ınen y, kdo nikdy nen ıochotenud elat kompromis nebo kdo st ale men ıaupravujesituaci tak, aby vsechno bylo podle neho. ZJISTETE SI TO P REDEM 16 Ti, jimzjevk res ansk em sboru sve rena odpovednost, maj ı b yt nejprve vyzkouseni, zda jsou vhodn ı. (1. Timoteovi 3:10) Tuto z asadu mu zete uplatnit i vy. Napr ıklad svobodn a zena by si mohla polozit ot azky: Jakou povest m atentomu z? Jak e pr atele m a? Projevuje sebeovl ad an ı? Jak jedn ase stars ımi lidmi? Z jak e rodiny poch az ı? Jak jedn a se cleny sv erodiny?jak y postoj m akpen ez um? Pije pres m ıru alkoholick en apoje? Je prudk y, a dokonce v ybu sn y? Jak e povinnosti m avesboruajakje 16., 17. Ceho by si mohl muz nebo zena vs ımat na sv em nast a- vaj ıc ım manzelsk em partnerovi? 22 RODINN E ST EST I

pln ı? Mohla bych k nemu m ıt hlubokou uctu? (3. Mojz ı sova 19:32; Pr ıslov ı 22:29; 31:23; Efezan um 5:3 5, 33; 1. Timoteovi 5:8; 6:10; Titovi 2:6, 7) 17 Svobodn ymu z by si mohl polozit ot azky: Projevuje tato zena l asku a uctu Bohu? Je schopna starat se o dom acnost? Co od n as bude ocek avat jej ı rodina? Je rozumn a, pracovit a, setrn a? O cem mluv ı? M a skutecn y z ajem o druh e lidi, nebo je zame ren a na sebe a v setecn a? Je duv eryhodn a? Ochotne se pod rizuje veden ı, nebo je tvrdohlav a, a snad dokonce vzpurn a? (Pr ıslov ı 31:10 31; Luk a s 6:45; Efezan um 5:22, 23; 1. Timoteovi 5:13; 1. Petra 4:15) 18 Nezapomente, ze jedn ate s nedokonal ym potomkem Adama, a ne s nejak ym zidealizovan ym hrdinou ci hrdinkou z milostn eho rom anu. Kazd y clov ek m anedostatkyan ekter eznich sv eisv eho nast a- vaj ıc ıho partnera budete muset prehl ı zet. ( R ımanum 3:23; Jakub 3:2) Krometohoslabost,kterousi uvedomujete, mu ze poskytovat pr ıle zitost k duchovn ımu r ustu. Dejme tomu, ze se napr ıklad v dobe zn amosti s partnerem poh ad ate. Uvazujte: I lid e, kter ısemaj ır adi a jeden druh eho si v a z ı, maj ıob cas rozd ıln en azory. (Srovnej 1. Mojz ı sovu 30:2; Skutky 15:39.) Je mozn e, ze oba jednoduse potrebujete trochu vet s ı z abranu pro sv eho ducha a ze se mus ıte naucit re sit veci pokojneji? (Pr ıslov ı 25:28) D av av as nast avaj ıc ıpartnernajevo, ze se chce zlepsit? A co vy? Mohli byste se naucit jednat m en ep recitlivele, m en ened utklive? (Kazatel 7:9) T ım, ze se uc ıte re sit probl emy, zvyk ate si upr ımn e si spolu pov ıdat, coz je nezbytn e, jestlize se chcete vz ıt. (Kolosan um 3:13) 18. O cem byste meli prem y slet, jestlize si behem zn amosti vsimnete na druh em urcit ych slabost ı? PR IPRAVA NA S TASTN EMAN ZELSTV I 23

19 Co vsak, kdyzsiv simnete vec ı, kter ev as hluboce znepokojuj ı? Takov e pochybnosti byste meli d ukladnezv azit. A jste sebev ıc zamilovan ınebosnad sebev ıc touz ıte vstoupit do manzelstv ı, nezav ırejte oci pred z ava zn ymi chybami. (Pr ıslov ı 22:3; Kazatel 2:14) Pokud m ate bl ızk yvztahk clov eku, ke kter e- mu m ate v a zn e v yhrady, je rozumn e tento vztah ukoncit a trval yz avazekktomutoclov eku nepri- jmout. ZACHOVEJTE SVOU ZN AMOST POCESTNOU 20 Jak m u zete svou zn amost zachovat pocestnou? Za prv eseujist ete, ze se vas ımor alce ned anicvytknout. Je v m ıst e, kde zijete, pro svobodn e lidi vhodn e, kdyzsevod ızaruce,l ıbaj ıneboobj ımaj ı? Ikdybytakov eprojevyn aklonnosti nebyly ve vasem okol ıodsuzov any, mela by si je dvojice dovolit teprve tehdy, azvesv em vztahu dospeje tak daleko, ze se definitivnerozhodlaproman zelstv ı. D avejte vsak pozor, aby tyto projevy n aklonnosti neprerostly v necist echov an ı, nebo dokonce ve smilstvo. (Efezan um 4:18, 19; srovnej Salomounovu p ıse n 1:2; 2:6; 8:5, 9, 10.) Srdce je zr adn e, a proto byste meli b yt rozumn ıanem eli byste zust avat sami v dome, v byte, v zaparkovan em automobilu ani jinde, kde by mohla b yt pr ıle zitost k nespr avn emu jedn an ı. (Jeremj a s 17:9) Jestlize si zachov ate svou zn amost mravne cistou, jasnet ım dok a zete, ze m ate sebeovl ad an ıa ze je u v as predn ej s ı nesobeck yz ajem o druh eho nez vase osobn ıtouhy.nejd ulezit ej s ıv sak je to, ze cist a zn amost pote s ı Jehovu Boha, kter ysv ym sluzeb- 19. Jak by bylo moudr ejednat,kdybyseb ehem zn amosti objevily nejak ev azn eprobl emy? 20. Jak si mu ze dvojice, kter aspoluchod ı, udrzet mravn echov an ı, kter emusened a nic vytknout? 24 RODINN E ST EST I

n ık um prikazuje, aby se nedopoust eli necistoty a smilstva. (Gala an um 5:19 21) 21 Za druh e, pocestn a zn amost tak e zahrnuje upr ımn e rozhovory. Jak ve sv ezn amosti postupujete k manzelstv ı, bude nutn ehovo rit otevren eour- cit ych vecech. Kde budete bydlet? Budete m ıt oba svetsk ezam estn an ı? Chcete m ıt deti? Urcit ejetak e cestn e odhalit neco, k cemu snad doslo v minulosti, a co by mohlo nejak ovlivnit manzelstv ı. Mohou to b yt napr ıklad velk e dluhy nebo z avazky nebo zdravotn ı probl emy, napr ıklad nekdo z v as mu ze m ıt nejakou v a znou chorobu nebo zdravotn ıporuchu. U mnoha lid ınaka zen ych virem HIV (virem, kter yjep r ı cinou nemoci AIDS), se pr ıznaky neprojev ıokam zite, a proto by nebylo nespr avn e, kdyby snoubenec nebo jeho starostliv ı rodice poz adali toho, kdo v minulosti str ıdal sexu aln ı partnery nebo kdo si p ıchal drogy, aby si dal udelat krevn ı zkousku na AIDS. Jestlize je zkouska pozitivn ı, nemel by nakazen y clov ek na nast avaj ıc ıho partnera nal ehat, aby ve vztahu pokracoval, pokud si tento partner nyn ıp reje vztah ukoncit. Opravdu kazd y, kdo zil takov ym velice riskantn ım zpusobem zivota, by udelal dobre, kdyby se pred t ım, nezrozvinen e- jakou zn amost, rozhodl podstoupit krevn ızkou sku na AIDS. ZAJ IMEJTE SE O TO, CO BUDE PO SVATBE 22 Vposledn ıch mes ıc ıch pred vstupem do man- zelstv ıbudetepravd epodobneobavelmizam estn ani 21. O cem je nutn eup r ımn e mluvit, aby zn amost z ustala pocestn a? 22., 23. a) Jak by nekdo mohl pri pr ıprav e svatby ztratit vyrovnan yn azor? b) Jak yvyrovnan yn azor by si meli zachovat lid e, kter ıuva zuj ıosvatb eaoman zelstv ı? PR IPRAVA NA S TASTN EMAN ZELSTV I 25

pr ıpravami na svatbu. Budete-li um ırn en ı, mu zete hodne zm ırnit pr ıpadn e napet ı. N akladn a svatba snad udel aradostp r ıbuzn ym a lidem z okol ı, ale novomanzele a jejich rodiny telesn eafinan cnevy cerp a. Je rozumn e do urcit e m ıry zachovat nekter e m ıstn ızvyky,aleotrock e, a dokonce snad soute ziv e dodrzov an ıtakov ych zvykum uze zast ınit v yznam svatby a mu ze v as pripravit o radost, kterou byste zn ıjinakm eli. Mus ıte sice br at ohled na city druh ych, ale za to, jak probehne svatebn ıhostina,jeodpovedn yp redevs ım zenich. (Jan 2:9) 23 Uvedomte si, ze vase svatba potrv apouzejeden den, ale vase manzelstv ıcel y zivot. Nesoustre te se pr ıli snasvatebn ı obrad. Ale radeji hledejte veden ı ujehovybohaapl anujte si dopredu svuj manzel- sk y zivot. Pak budete dobre pripraveni na s astn e manzelstv ı. JAK MOHOU TYTO BIBLICK EZ ASADY POM AHAT...,ABYSE CLOVEK P RIPRAVIL NA S TASTN EMAN ZELSTV I? Manzel a manzelka mus ıb yt spolu nerozlucn espjati. (1. Mojz ı sova 2:24) Srdce clov eka je mnohem dule zit ej s ı nez jeho vnej s ıvzhled. (1. Petra 3:3, 4) Nedejte se nerovne spojit jhem. (2. Korin an um 6:14) Mravnene cist ılid ejsouodcizenibohu. (Efezan um 4:18, 19) 26 RODINN E ST EST I

T RET I K A P I T O L A Dva kl ı ce ktrval emu manzelstv ı K DYZ Buh spojil prvn ıho muze a prvn ı zenu vman zelstv ı, nic nenaznacovalo, ze by toto spojen ım elo b yt pouze docasn e. Adam a Eva meli b yt spolu cel y zivot. (1. Mojz ı sova 2:24) Boz ım er ıtko pro pocestn eman zelstv ıjespojen ıjednohomu ze a jedn e zeny. Jedinez avazn asexu aln ı nemravnost jednoho nebo obou manzelsk ych partneru poskytuje biblick y duvod k rozvodu a moznost uzavr ıt nov eman zelstv ı. (Matous 5:32) 2 Je v ubec mozn e, aby dva ruzn ıjedincispolu s astne zili nekonecn edlouho?mo zn etojeabibleukazu- je, jak e dva velice dule zit e cinitele neboli kl ı ce to umoz nuj ı. Pokud oba, manzel i manzelka, budou tyto kl ı ce pouz ıvat, budou s astn ıaza zij ımnohon adhern ych vec ı. Co je to za kl ı ce? PRVN IKL IC 3 Prvn ım kl ı cem je l aska. Je zaj ımav e, ze Bible se zminuje o nekolika druz ıch l asky. Jedn ım z techto druhul asky je vrel aosobn ın aklonnost k nekomu je to l aska mezi bl ızk ymi pr ateli. (Jan 11:3) Dals ım druhem je l aska, kter avznik amezicleny rodiny. ( R ı- manum 12:10) Tret ım je romantick a l aska, kterou mezi sebou mohou m ıt lid eopa cn eho pohlav ı. (Pr ıslov ı 1., 2. a) Na jak dlouho bylo stanoveno trv an ı manzelstv ı? b) Jak je to mozn e? 3. Kter e tri druhy l asky by si meli vypestovat manzel st ı partneri? DVA KL I CE K TRVAL EMU MAN ZELSTV I 27

Ke s astn emu manzelstv ıvede vz ajemn al aska a ucta 5:15 20) Manzel a manzelka by si meli samozrejm e vypestovat vsechny tyto druhy l asky. Existuje vsak jes- te ctvrt ydruhl asky, kter yjed ulezit ej s ıne ztyostatn ı. 4 Vp uvodn ım jazyce Kres ansk ych reck ych p ısem je tento ctvrt ydruhl asky vyj ad ren slovem agape.toto slovo je pouzito v 1. Jana 4:8, kde m ame uvedeno: Buh je l aska. Je to skutecn etak, ze milujeme, protoze [Buh] nejprve miloval n as. (1. Jana 4:19) Takovou l asku si kres an nejprve pestuje k Jehovovi Bohu apotomkbli zn ım. (Marek 12:29 31) Slovo agape je tak epou zito v Efezanum 5:2, kde je naps ano: D ale 4. Kter yje ctvrt ydruhl asky? 28 RODINN E ST EST I

cho te v l asce, pr av e jako i Kristus miloval v as a vydal se za v as. Jez ı s rekl, ze podle tohoto druhu l asky se poznaj ıjehoprav ın asledovn ıci: Podle toho vsich- ni poznaj ı, ze jste moji ucedn ıci, budete-li m ıt mezi se- bou l asku [agape]. (Jan 13:35) Tak esipov simnete, jak je slovo agape pouzito v 1. Korin an um 13:13: Zust av av ıra, nadeje, l aska, ty tri; ale nejvet s ıznich je l aska [agape]. 5 C ım to je, ze l aska agape je vet s ıne zv ıraanad e- je? R ıd ısetoti zz asadami spr avn ymi z asadami, kter ejsouzaps any v Boz ım slove. ( Zalm 119:105) Tato l aska se projevuje nesobeck ym z ajmem jednat s druh ymi lidmi tak, jak je to z Boz ıho hlediska spr avn e adobr e, a se zd a, ze si to ten druh y clov ek zaslouz ı, nebo ne. Takov al aska umoz nuje manzelsk ym partnerum, aby se r ıdili biblickou radou: Sn a sejte d ale jeden druh eho a velkoryse jeden druh emu odpoust ejte, jestlize m an ekdo proti jin emu pr ı cinu ke st ı znos- ti. Stejne jako Jehova velkoryse odpustil v am, tak jednejte i vy. (Kolosanum 3:13) Miluj ıc ı manzelsk a dvojice k sobenavz ajem m aad ale si pestuje vrelou l asku [agape], protoze l aska prikr yv amno zstv ıh r ı- chu. (1. Petra 4:8) Povsimn ete si, ze l aska chyby pri- kr yv a. Neodstranuje je; nedokonal y clov ek totizne- mu ze b yt bez chyby. ( Zalm 130:3, 4; Jakub 3:2) 6 Manzelsk a dvojice, kter a si vypestuje takovou l asku k Bohu a k sobe navz ajem, bude m ıt trval e a s astn e manzelstv ı, protoze l aska nikdy neselh av a. (1. Korin anum 13:8) L aska je dokonal ym poutem jednoty. (Kolosanum 3:14) Pokud zijete vman zelstv ı, jak si vy i v a sman zelsk ypartnerm u- zete vypestovat tento druh l asky? Ctete spolecn e Boz ıslovoapov ıdejte si o nem. Zkoumejte Jez ı sovu 5., 6. a) Procjel aska vet s ıne zv ıraanad eje? b) Napr ıklad z jak ych duvod ul aska pomu ze vytvorit trval eman zelstv ı? DVA KL I CE K TRVAL EMU MAN ZELSTV I 29

pr ıkladnou l asku a snaztesejinapodobit,sm yslejte ajednejtejakoje z ı s. Krometohocho tenak res ansk ashrom azd en ı, kde se vyucuje Boz ıslovo.aproste Boha v modlitbe, aby v am pomohl vypestovat si tento vys s ıdruhl asky, kter ajeovocembo z ıho svat eho ducha. (Pr ıslov ı 3:5, 6; Jan 17:3; Gala an um 5:22; Hebrejc um 10:24, 25) DRUH YKL IC 7 Jestlize dva lid e, kter ı spolu zij ı v manzelstv ı, opravdu jeden druh eho miluj ı, pak budou m ıt tak e ksob enavz ajem uctu; a ucta je druh ym kl ı cem ke s astn emu manzelstv ı. Ucta je definov ana jako uzn a- n ı, projev v a znosti, cten ı nekoho. Boz ı slovo rad ı vsem kres an um, i manzel um a manzelk am: Uj ımejte se veden ıvprojevov an ıvz ajemn e ucty. ( R ıman um 12:10) Apostol Petr napsal: Vy manzel e, bydlete [se svou manzelkou] nad ale podle pozn an ıaprokazujte [j ı] cest jako slabs ı, totiz zensk en adobe. (1. Petra 3:7) Manzelka dost av aradu, ze by mela m ıt ke sv emu manzelovi hlubokou uctu. (Efezan um 5:33) Chcete-li nekomu prokazovat cest, jste k nemu laskav ı, respektujete jeho lidskou dustojnost a n azory, kter evyjad- ruje, a jste ochotni splnit jak ekoli jeho rozumn ep r an ı. 8 Lid e, kter ıcht ej ım ıt s astn eman zelstv ı, prokazuj ısv emu manzelsk emu partnerovi uctu t ım, ze nehled ı s osobn ım z ajmem jen na sv evlastn ız alezitosti, ale sosobn ım z ajmem i na z ale zitosti sv eho partnera. (Filipanum 2:4) Neuvazuj ı jen o tom, co je dobr epro ne tobymohlob yt sobeck e. Naopak zvazuj ı, co je nejleps ı i pro jejich manzelsk eho partnera. D avaj ı prednost z ajm um sv eho partnera. 7. Co je uctaapro cbym ela b yt prokazov ana v manzelstv ı? 8. 10. Napr ıklad jak ymi zpusoby pomu ze ucta upevnit manzel- sk y svazek? 30 RODINN E ST EST I

9 Vz ajemn a ucta pomu ze manzelsk ym partner um uzn avat sv arozd ıln a stanoviska. Je nerozumn ep redpokl adat, ze dva lid ebudoum ıt na vsechno stejn yn a- zor. Co je snad dule zit eproman zela, nemus ıb yt tak dule zit eproman zelku, a co se l ıb ıman zelce, nemus ı se l ıbit manzelovi. Kazd ybyv sak mel respektovat n a- zory a z aliby toho druh eho, pokud neprekra cuj ıhranice Jehovov ych z akon u a z asad. (1. Petra 2:16; srovnej Filemonovi 14.) Krometohobyka zd ym el respektovat lidskou dustojnost toho druh eho a nemel by si z neho delat tercponi zuj ıc ıch pozn amek ci vtipu, a to ani na verejnosti, ani v soukrom ı. 10 Ano, l askakbohuaksob enavz ajem a vz ajemn a ucta jsou dva nesm ırn ed ulezit ekl ıce ke s astn e- mu manzelstv ı. Jak je mozn e tyto kl ıce pouz ıvat vn ekter ych velmi dule zit ych oblastech manzelsk eho zivota? KRISTUS JE PR IKLADEM PRO HLAVU RODINY 11 Bible n am sdeluje, ze muzbylstvo ren s takov ymi vlastnostmi, aby mohl b yt kvalitn ıhlavourodiny.mu z je tedy pred Jehovou odpovedn yzaduchovn ıit elesnou spokojenost sv eman zelky i sv ych det ı. Jeho rozhodnut ıbym ela b yt vyrovnan a, mela by se v nich zrcadlit Jehovova vule a mel by d avat dobr yp r ıklad ve zbozn em chov an ı. A se manzelky podrizuj ısv ym manzel um jako P anu, protoze manzel je hlavou sv e manzelky, jako i Kristus je hlavou sboru. (Efezan um 5:22, 23) Bible vsak r ık a, ze tak eman zel m anadsebouhlavu,atoujeten,kdonadn ım m a autoritu. Apostol Pavel napsal: Chci vsak, abyste ved eli, ze hlavou kazd eho muze je Kristus; hlavou zeny je zase muz; hlavou Krista je zase B uh. (1. Korin anum 11:3) Moudr yman zel se uc ıuplat novat veden ı 11. Kdo podle Bible je hlavou rodiny? DVA KL I CE K TRVAL EMU MAN ZELSTV I 31

prostrednictv ım hlavy t ım, ze napodobuje svou hlavu, Krista Jez ı se. 12 Tak eje z ı sm anadsebouhlavu,jehovu,an alezitesemupod rizuje. Jez ı s rekl: Nehled am svou vlastn ıv uli, ale vuli toho, kdo me poslal. (Jan 5:30) To je opravdu vynikaj ıc ıp r ıklad! Jez ı sje prvorozen ym vse- ho stvoren ı. (Kolosanum 1:15) Stal se Mesi a sem. Mel se st at Hlavou sboru pomazan ych kres an u abylvybr an za Kr ale Boz ıho Kr alovstv ı; mel b yt vys s ıne z vsichni andel e. (Filipanum 2:9 11; Hebrejc um 1:4) Ackoli mel takov evysok epostaven ıatakov evzne sen evyhl ıdky, nebyl Jez ı snevl ıdn y, ne ustupn yanip r ı- lisn arocn y. Nebyl despota ani sv ym ucedn ık um st a- le nepripom ınal, ze ho mus ı poslouchat. Jez ı s byl l askypln yasoucitn y, zejm ena k utlacovan ym lidem. Rekl: Poj te ke mnev sichni, kter ıselopot ıte a jste obt ı zeni, a chci v as obcerstvit. Vezmetenasebem e jho a ucte se ode mne, nebo jsem m ırn epovahyapon ı zen yvsrdci,analezneteob cerstven ıprosv edu se. Vzdy m ejhojep r ıjemn eam uj n aklad je lehk y. (Matous 11:28 30) V jeho spolecnosti se lid ec ıtili velmi dobre. 13 Je dobr e, aby manzel, kter ytou z ıpo s astn em zivote, uvazoval o Jez ı sov ych znamenit ych vlastnos- tech. Dobr yman zel nen ıhrub yanip anovit yasv eho postaven ıhlavynezneu z ıv aktyranizov an ısv emanzelky. Naopak svou manzelku miluje a prokazuje j ı cest. Jestlize Jez ı sbyl pon ızen yvsrdci,man zel m a ktomumnohemv ets ıd uvod; na rozd ıl od Jez ı se totizd el achyby.p reje si proto, aby pro nej jeho manzel- ka mela pochopen ı. Pokorn yman zel tedy uzn av asv e 12. Jak dal Jez ı s znamenit yp r ıklad v projevov an ıpod r ızenosti avuplat nov an ıvedouc ıho postaven ı? 13., 14. V cem bude miluj ıc ıman zel napodobovat Jez ı se pri uplatnov an ısv eho vedouc ıho postaven ı? 32 RODINN E ST EST I

chyby, a i kdyzjetomo zn aobt ızn e, rekne promin, melas pravdu. Pro manzelku bude mnohem snazs ı respektovat veden ı manzela m ırn eho a pokorn eho nezman zela pysn eho a tvrdohlav eho. A manzelka, kter am akman zelovi uctu, se tak eomluv ı, jestlize se sama m yl ı. 14 B uh stvoril zenu se znamenit ymi vlastnostmi, jimizm uze prisp et ke s astn emu manzelstv ı. Moudr y manzel si to bude uvedomovat a nebude jej ıprojevy potlacovat. Mnoho zen m asklonkvelk emu souc ıt e- n ıakvn ımavosti a tyto vlastnosti jsou nezbytn ep ri p e ci o rodinu a pri rozv ıjen ı mezilidsk ych vztah u. Manzelka obvykle velmi obratnevytvo r ıtakov ydomov,kdesev sichni c ıt ıp r ıjemn e. Schopn aman zelka, kter a je pops ana v 31. kapitole Pr ıslov ı, mela mnoho v yborn ych vlastnost ı a vynikaj ıc ıch schopnost ı, kter ymi sv erodin ezna cneprosp ela. Proc? Protoze srdce jej ıho manzela v n ı vkl ad ad uveru. (Pr ı- slov ı 31:10, 11) 15 Vn ekter ych kultur ach je autorita manzela pres- pr ıli szd uraznov ana, a proto je povazov ano za neucti- v eu zjento,kdy zsehoman zelka na neco zept a. Sm ı sn ızach azet t em e r jako s otrokem. Takov enespr avn euplat nov an ıvedouc ıho postaven ıvrodin evedeke spatn emu vztahu nejen k manzelce, ale tak ekbohu. (Srovnej 1. Jana 4:20, 21.) Jin ıman zel enaopaksvou ulohu hlavy rodiny zanedb avaj ıaveden ırodinynech avaj ınasv eman zelce. Manzel, kter yjespr avne podr ızen Kristu, svou manzelku nevyuz ıv a ani ji neponizuje. Sp ı s napodobuje Jez ı sovu obetavou l asku ajedn a podle Pavlovy rady: Manzel e, milujte st ale sv e manzelky, pr av e jako i Kristus miloval sbor a vydal se za nej. (Efezanum 5:25) Jez ı skristustolikmiloval 15. Jak mu ze manzel napodobovat Krista, kdyzsv eman zelce projevuje l asku a uctu? DVA KL I CE K TRVAL EMU MAN ZELSTV I 33

sv en asledovn ıky, ze za nezem rel. Dobr yman zel se bude snazit napodobovat tento nesobeck ypostojt ım, ze bude usilovat o dobro sv eman zelky a nebude k n ı n aro cn y. Jestlize se manzel bude podrizovat Kristu a bude podobne jako Kristus projevovat l asku a uctu, jeho manzelku to bude podnecovat, aby se zase podrizovala jemu. (Efezan um 5:28, 29, 33) PODR IZENOST MANZELKY 16 Za nejakou dobu po stvoren ıadama JehovaB uh d ale rekl: Pro clov eka nen ıdobr e, aby byl st ale s am. Udel am mu pomocnici jako jeho doplnek. (1. Mojz ı- sova 2:18) Buh stvoril Evu jako doplnek, ne jako soupere. Manzelstv ınem elo b yt jako lo, kter am a dva souper ıc ıkapit any. Manzel mel l askypln ezast a- vat sv epostaven ıhlavyaman zelka mu mela projevovat l asku a uctu a ochotnesemupod rizovat. 17 Ovsem dobr aman zelka nen ı jen poddajn a. Snaz ıseb yt opravdovou pomocnic ı a podporovat rozhodnut ısv eho manzela. Samozrejm ejetopronisnaz s ı, kdyzsjehorozhodnut ımi souhlas ı. Ale i kdyznesou- hlas ı, mu ze svou aktivn ıpodporoup rispet k tomu, ze manzelovo rozhodnut ıp rinese leps ıv ysledky. 18 Manzelka mu ze sv emu manzelovi i jin ymi zp usoby pom ahat, aby byl dobrou hlavou rodiny. Mu ze projevovat ocenen ızajehosnahyv est rodinu, a ne ho kritizovat nebo v nem vzbuzovat pocit, ze ji nikdy nedok a ze uspokojit. Pri tom, kdyzjedn asesv ym manzelem pekn e, by si mela uvedomovat, ze tich yam ırn yduchm avelkouhodnotuvbo z ıch oc ıch, nejen vo c ıch jej ıho manzela. (1. Petra 3:3, 4; Kolosan um 16. Jak by mela manzelkajednatvevztahukesv emu manzelovi? 17., 18. Jak ym zpusobem mu ze manzelkajednat,abybylasku- tecnou pomocnic ısv eho manzela? 34 RODINN E ST EST I

3:12) Co vsak, kdyzjeman zel neve r ıc ı? P ısmo povzbuzuje manzelky, aby milovaly sv eman zely, milovaly sv ed eti, aby byly zdrav emysli,cudn e, doma pracovit e, dobr eapod rizovaly se sv ym vlastn ım manzel um, aby se o Boz ım slove nemluvilo utrhacn e, a je manzel ve r ıc ı, nebo neve r ıc ı. (Titovi 2:4, 5) Jestlize se bude jednat o ot azky svedom ı, neve r ıc ıman zel bude respektovat n azor sv eman zelky ochotneji, kdyzmuho predlo z ı sm ırnost ı a hlubokou uctou. Nekte r ınev e- r ıc ıman zel ebyli z ısk ani beze slova chov an ım sv ych manzelek, protoze jsou ocit ymi svedky [jejich] cudn eho chov an ı spolu s hlubokou uctou. (1. Petra 3:1, 2, 15; 1. Korin an um 7:13 16) 19 Co vsak, kdyzman zel od sv eman zelky z ad a, aby udelala neco, co Buh zak azal? V takov em pr ıpad esi manzelka mus ıuv edomit, ze v prvn ı rad ejejej ım Panovn ıkem Buh. Vezme si za pr ıklad to, jak jednali apostolov e, kdyzje u redn ıci poz adali, aby porusili Boz ı z akon. Skutky 5:29 popisuj ı: Petr a ostatn ıapo stolov e... rekli: Mus ıme poslouchat Boha jako panovn ı- ka sp ı se nez lidi. DOBR AKOMUNIKACE 20 L aska a ucta jsou nepostradateln eivjin eoblasti manzelstv ı v komunikaci. Miluj ıc ıman zel bude se svou manzelkou rozmlouvat o jej ıch cinnostech, probl emech a n azorech na ruzn ev eci. Manzelka to potrebuje. Manzel, kter ysiud el a cas na to, aby si se svou manzelkou pov ıdal a opravdu j ı naslouchal, d av anajevo, ze k n ım al asku a uctu. (Jakub 1:19) Nekter a manzelka si ste zuje, ze jej ı manzel si jen 19. Co kdyzman zel z ad aodsv eman zelky, aby porusila Boz ı z akon? 20. Ve kter enesm ırned ulezit eoblastijsoul aska a ucta nepostradateln e? DVA KL I CE K TRVAL EMU MAN ZELSTV I 35