SNĚM AGRÁRNÍ KOMORY ČR PŘINESL NOVÉ PRIORITY

ING. MIROSLAV TOMAN, CSc., JE NOVÝM PREZIDENTEM AGRÁRNÍ KOMORY ČR, KTERÉHO SI DELEGÁTI ZVOLILI NA SVÉM XXII. SNĚMU DNE 24. BŘEZNA 2014 V OLOMOUCI str. 3 MARIAN JUREČKA, ministr zemědělství ČR MÁ ZÁJEM O ROZVOJ ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ. JAKÉ JSOU JEHO CÍLE A PRIORITY? str. 5 INTEGROVANÝ SYSTÉM PRO SLEDOVÁNÍ SUCHA SUCHO SE STÁVÁ FENOMÉNEM NEGA- TIVNĚ OVLIVŇUJÍCÍM SOUČASNÉ HOS- PODAŘENÍ, JAK MU DOKÁŽEME ČELIT? str. 28 14. ČERVENCE 2014 INFORMAČNÍ NOVINY AGRÁRNÍ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY WWW.AGROCR.CZ > WWW.APIC-AK.CZ SNĚM AGRÁRNÍ KOMORY ČR PŘINESL NOVÉ PRIORITY NA XXII. SNĚMU AK ČR, KTERÝ SE KONAL DNE 20. BŘEZNA 2014 V OLOMOUCI BYL NOVÝM PREZIDENTEM KOMORY NAPROSTOU VĚTŠINOU HLASŮ ZVOLEN ING. MIROSLAV TOMAN, CSc., STÁVAJÍCÍ PREZIDENT POTRAVINÁŘSKÉ KOMORY ČR, MINISTR ZEMĚDĚLSTVÍ VE VLÁDĚ PREMIÉRA JIŘÍHO RUSNOKA A V LETECH MINULÝCH MIMO JINÉ TAKÉ NÁMĚSTEK MINISTRA ZEMĚDĚLSTVÍ. Jde tedy o člověka, který je profesně dlouhodobě vázán na resort, zná jeho potřeby, priority a zároveň dokáže komunikovat jak s členskou základnou, tak se státní správou i institucemi EU. Jeho zvolením došlo k propojení aktivit zemědělské prvovýroby a zpracovatelského průmyslu, které mimo jiné umožní zlepšení komunikace jak uvnitř členské základny, tak prosazení cílů, které jsou většinově společné. Zemědělci a potravináři mají řadu shodných zájmů a jejich spolupráce přinese efekt oběma stranám. Navíc se v současné době nacházíme v období, kdy společný postup organizací vytváří silnější pozici k jednání s partnery jako je Evropská komise, Evropský parlament a DG Agro, aktuálně například při hledání přijatelné podoby českého zemědělství v evropském prostoru v rámci SZP EU pro plánovací období let 2014 2020. Zároveň také na národní úrovni při řešení konkrétních témat, jako je pomoc odvětvím živočišné výroby a dalším citlivým komoditám, řešení klimatických dopadů na hospodaření, propagace kvalitních a bezpečných potravin tuzemského původu, péče o vodní zdroje a krajinu. Zemědělci také dlouhodobě žádají o zajištění stabilního podnikatelského prostředí, garantujícího jistoty směrování národní zemědělské politiky. Jsou zde ale i záležitosti dalšího koncepčního rozvoje nejenom samotného zemědělství a potravinářství, ale všech navazujících sektorů a samozřejmě venkova jako celku, které přinesou prospěch celé naší společnosti. (dokončení na str. 2) Vážené čtenářky, vážení čtenáři, dostává se Vám do rukou letošní druhé číslo informačního dvouměsíčníku Agrární komory ČR AGROBASE, Mnohé z Vás patrně překvapí poněkud odlišná grafická podoba tohoto periodika i skladba a zaměření článků. Všechny tyto, dovolujeme si říci, inovace jsou ale nastaveny tak, aby v prvé řadě vyhovovaly Vám čtenářkám a čtenářům AGROBASE, ale také aby odpovídaly prioritám nového vedení AK ČR. K těm patří zintenzivnění práce komory tak, aby nejen stabilizovala svoji pozici nejvýznamnější nevládní zemědělské organizace, ale tuto pozici i dále rozvíjela a úspěšně a aktivně zastupovala zájmy všech svých členů vůči orgánům statní správy, vůči obchodním partnerům, ale i vůči evropským institucím. Nové vedení AK ČR chce ale kromě vnější komunikace posílit a hlavně zefektivnit také vnitřní komunikaci s okresními, krajskými a regionálními agrárními komorami, stejně tak jako s jednotlivými členskými subjekty. Sem samozřejmě spadá i AGROBASE. Její nová obsahová forma tak zohledňuje skutečnost, že ačkoliv přecházíme na dvouměsíční periodicitu, přesto nemůže být AGROBASE zdrojem aktualit, ale spíše článků o s dlouhodobější platnosti, úvah a názorů. Aby AGROBASE skutečně reflektovala názory a požadavky zemědělské veřejnosti, je ale nezbytně nutné, aby se v budoucnu do přípravy zapojili minimálně všichni členové představenstva AK, ale i celá členská základna, a to ve smyslu námětů na články, informace o dění, informace z krajů. Pevně věříme, že tato rozšířená a intenzivní spolupráce bude ku prospěchu tohoto periodika, ale i Vám, zemědělcům a zpracovatelům a všem dalším partnerům a příznivcům českého zemědělství.

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA SNĚM AGRÁRNÍ KOMORY ČR PŘINESL NOVÉ PRIORITY (pokračování ze str. 1) Mnoho úspěchů se již podařilo. V rámci jednání k nové podobě Společné zemědělské politiky EU AK zabránila zásadnímu diskriminačnímu snížení přímých plateb pro větší podniky. V případě ČR šlo řádově o miliardy korun ročně. Ozelenění formou povinného ukládání orné půdy ladem bylo omezeno snížením podílu ze 7 na 5 % a započtením plodin vážících dusík, u kterých se Evropská komise zavázala, že budou započítávány koeficientem 0,7 a ne pouze 0,3, jak původně schválila. To výrazně usnadní život řadě podniků, které by jinak musely nechat ladem významnou část své orné půdy. Reformovaná SZP poskytuje také členským státům větší flexibilitu v cílení podpor. ČR tak navýší možnosti vázat přímé platby na citlivé sektory. V roce 2013 se mohlo vyčlenit zhruba 800 mil. Kč, ale v období 2015 až 2020 půjde až o 3,5 mld. Kč ročně. Tyto prostředky mohou být směřovány zejména do živočišné výroby na podporu přežvýkavců, do sektoru ovoce a zeleniny nebo na chmel a brambory určené pro výrobu škrobu. Je zde i řada dalších dílčích zlepšení, včetně volnosti pro rozhodování členských států o aspektech, jako jsou zvláštní podpora pro malé zemědělce nebo doplňkové přímé platby pro méně příznivé oblasti. Smutným faktem je, že v některých základních komoditách a hlavně ve většině zpracovaných živočišných výrobků se stále snižuje naše vlastní soběstačnost. Politika obchodních řetězců, které upřednostňují jen cenu dodávek a skutečný původ i jakost potravin skrývají za své obchodní značky S TRADICÍ, ZKUŠENOSTMI, POTENCIÁLEM A INVESTICEMI DO TECHNIKY, TECHNOLOGIÍ A VZDĚLÁNÍ LIDÍ, KTERÉ NAŠE ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ VE SVÉ MODERNÍ PODOBĚ MÁ, MŮŽE BÝT JEDINOU MOŽNOU AMBICÍ OBNOVENÍ RŮSTU PRODUKCE. nebo výhradně preferují zboží od výrobců ze svých mateřských zemí, nás přivedla k tomu, že soběstačnost v některých komoditách už dosahuje kritické hranice. Dovážíme více než 50 % vepřového masa, více než 30 % drůbežího masa, přes 30 % sýrů a jiných mléčných výrobků, ale také až 70 % některých druhů zeleniny a ovoce mírného pásma, jako jsou jablka, hrušky, švestky, meruňky. Tedy nic, co bychom objektivně nedokázali vypěstovat a ekonomicky vyprodukovat v místních podmínkách, prací našich lidí a za využití našich výrobních prostředků, s tím že finanční efekty by zůstaly také u nás. Návrat k soběstačnosti je ale velmi obtížný. Investovat například do nové konkurenceschopné haly pro výkrm drůbeže nebo prasat stojí i desítky miliónů korun s nejistotou racionální návratnosti. Velmi podobná situace je i například u ovocnářů a zelinářů, což jsou podobně investičně náročné obory. Například náklady na vybudování hektaru sadu se dnes pohybují kolem jednoho milionu korun. Jak ale chceme budovat české zemědělství a napravovat jeho strukturální nerovnováhu, když již v minulém programovacím období 2007 2013 byl podíl finančních prostředků určených na investice z celkového rozpočtu o 12 % nižší než průměr Evropské unie. Česká republika se tak zařadila na úroveň takových zemí jako je Rumunsko, Bulharsko, Malta nebo Pobaltské republiky. Dnes není situace o mnoho lepší, v současném návrhu Programu rozvoje venkova je objem finančních prostředků pro domácí zemědělce a potravináře snížen ještě o dalších 20 %. To reálně znamená, že zemědělcům i proti současnému období bude scházet téměř 300 miliónů korun ročně, domácím zpracovatelům přibližně 80 miliónů korun ročně. Proto komory stále usilovně jednají o možnosti posílení zdrojů na investiční opatření. Rovněž je potřeba zajistit dostatečné finanční prostředky na chov drůbeže. Ekonomika výkrmu drůbeže je již několik let na velmi špatné úrovni, a pokud nesnížíme rozdíl v dotacích s konkurenty v okolních zemích EU, dojde k dalšímu hlubokému propadu u této výroby, která je důležitá jak pro rovnováhu výroby a spotřeby obilovin, tak i pro zaměstnanost. Jak je vidět, po roce 1989 bohužel vykazuje české zemědělství tendenci nevyvážené hospodářské soustavy. S tradicí, zkušenostmi, potenciálem a investicemi do techniky, technologií a vzdělání lidí, které naše zemědělství a potravinářství ve svém moderní podobě má, však může být jedinou možnou ambicí obnovení růstu produkce, vyrovnání strukturální nerovnováhy a zpracování primární produkce na výrobky s vyšší přidanou hodnotou. V komoditách mírného pásma pak opětovné naplnění dostatečné úrovně soběstačnosti s cílem stát se zemí se silným zemědělskopotravinářským sektorem, který splní společenskou objednávku racionálního využití přírodních zdrojů a péče o zdravou krajinu, venkov, vody, ovzduší či lesy. A právě Agrární komora ČR a Potravinářská komora ČR jsou ty organizace, které by měly být v celém výše zmíněném procesu nastavování budoucích podmínek i v řešení aktuální situace těmi rozhodujícími subjekty a partnery ministerstva. Podle příspěvku prezidenta AK ČR Miroslava Tomana připravila Dana Večeřová 2

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA PODPORUJME ŽIVOČIŠNOU VÝROBU I INVESTICE DOKONČENÍ VYJEDNÁVÁNÍ O PODMÍNKÁCH SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY A PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA NA OBDOBÍ 2014 2020 JE PODLE PREZIDENTA AGRÁRNÍ KOMORY ČR ING. MIROSLAVA TOMANA, CSc. ZCELA PRIORITNÍM ÚKOLEM. UVEDL TO NA SPOLEČNÉM SETKÁNÍ SNĚMOVNY VŠEOBECNÉ A SNĚMOVNY SPOLEČENSTEV AK ČR 11. ČERVNA 2014 VE ŽĎÁRU NAD SÁZAVOU Podařilo se zabránit zásadnímu diskriminačnímu snížení přímých plateb pro větší podniky, což v případě ČR znamená miliardy korun ročně. O tzv. zastropování vehementně usilovala Evropská komise i Evropský parlament, jehož pozice byla dána většinovým názorem europoslanců napříč politickými frakcemi. Další problematická otázka ozelenění (greening) formou povinného ukládání orné půdy ladem bylo i díky iniciativě České republiky omezeno na 5 % a započtením plodin vážících dusík, konkrétně jetele, vojtěšky a luskovin koeficientem 0,7. To umožní pokračovat v rozvoji činnosti i podnikům, které byly původními návrhy znevýhodněny. Otázky přetrvávají Zbývá ale pořád několik oblast k dořešení. Pokud jde o couplované platby dle článku 52 na přežvýkavce, pak jako AK ČR požaduje akceptovat původní dohodu, že budou rozděleny prostředky na přežvýkavce všem druhům stejně, a to pro všechny jejich kategorie. To znamená jednotnou sazbu na VDJ, do které se budou započítávat krávy, telata, jalovice a býci a obdobně i u ovcí a koz. MZe ovšem zamýšlí aplikovat platbu pouze na matky dojných krav, obdobně i u koz a ovcí a na odchované masné tele z důvodu větší podpory dojnic při zrušení kvót na úkor ostatních kategorií a vidí problém s evidencí a kontrolou všech kategorií při nastavení podpory na VDJ. Podle posledních informací by měl být předložen návrh podpory na krávy s TPM, ovce a kozy-jejich matky a telata masného skotu. Nicméně AK trvá nadále na přerozdělení plateb na přežvýkavce přes VDJ a jako kompromisní řešení navrhuje rozšířit návrh MZe o kategorii výkrm býků. U platby na proteinové plodiny v rámci couplovaných plateb požaduje AK ČR vyplatit celou obálku 2% na proteinové plodiny pouze na víceleté pícniny jetel a vojtěšku. Aby se zamezilo spekulacím, navrhuje dát jako kritérium pro tuto platbu minimální zatížení 0,35 VDJ/ha zemědělské půdy. Zde je po diskusi ze strany MZe předběžný souhlas, připouští se ještě varianta, rozšířit čistý jetel a vojtěšku o krmné směsky s tím, že by se podmínilo propojením na krávy přes zatížení VDJ / ha proteinových plodin. Podle posledních informací bude předložen návrh zařadit jetel, vojtěšku, luskoviny a směsky s více jak 50% podílem proteinových plodin, to vše podmíněno zatížením přežvýkavci ve vztahu k ploše proteinových plodin na úrovni cca 3-4 VDJ/ha. Investice je nutné podporovat Pokud jde o podporu investic pro zemědělce a potravináře, v minulém období byla alokace finančních prostředků na Investice z celkového rozpočtu PRV o 12 % nižší než byl průměr EU 27. U zemědělců i potravinářů se dále vyčlenil titul - Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií obdoba minulé inovace (v rámci kapitoly Spolupráce ). U zemědělců byl původní návrh roční alokace cca 1,01 mld. Kč/rok pro investice a cca 68 mil. Kč/rok na inovace. To znamená, že oproti období 2007 2013 schází cca 320 mil. Kč/rok. U potravinářů k titulu pro investice s roční alokací cca 238 mil. Kč, došlo rovněž k vyčlenění investičního opatření v rámci Spolupráce (Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií obdoba minulé inovace) s dotací cca 273 mil./ rok). Celková roční alokace byla tedy navržena cca 511 mil. Kč/rok, oproti období 2007 2013, ročně scházelo cca 80 mil. Kč. Zde je nutné podotknout, že aktuálně bylo dosaženo výrazného úspěchu navýšení o 400 mil./rok na investice pro zemědělství a potravinářství. Zemědělská půda nebo TTP Problémy se zatížením VDJ ale přetrvávají u agroenvironmentálních opatření a ekologického zemědělství, kde AK ČR požaduje minimální zatížení u opatření AEO a EZ na úrovni 0,35 VDJ nebo 0,4 DJ/ ha zemědělské půdy. AK ČR požaduje rovněž, aby byla podmínka maximálního zatížení 1,15 DJ vztahována na hektar zemědělské půdy, jako v současném období, a ne na hektar TTP. Tento parametr by vyloučil z těchto opatření podniky s větším rozsahem chovu skotu (zejména dojnic) a s menším procentem TTP. Odhadujeme, že by tuto platbu díky této podmínce nedostalo asi 75 % podniků s intenzivním chovem dojných krav a to je proti všem cílům směřování SZP, včetně koaliční smlouvy vlády. Další přijatelnou variantou je do maximálního zatížení počítat pouze zvířata, která jsou na pastvě. V této souvislosti je třeba upozornit, že pozice AK v otázce minimálního zatížení VDJ a v otázce LFA obecně je vyvážená a její snahou je, aby šlo do horských oblastí stejný objem prostředků jako v minulém období. Zástupci AK ČR pravidelně komunikují a jejich názory aplikují do pozic AK ČR například byla za pomoci AK prosazena rozdílná sazba u AEO na louky a pastviny, což byl právě požadavek z horských oblastí. Zavedení dlouhodobě avizovaného zvýšení minimální intenzity zatížení přežvýkavci nepochybně přispěje k eliminaci tzv. přespolních zemědělců, kteří se právě na účet skutečně produkujících zemědělců snaží dotace zneužívat. Proto AK ČR ve svých požadavcích žádá, aby i další opatření byla pro spekulanty zpřísněna, a naopak, pro řádně hospodařící zemědělce více zpřístupněna. Tak, jak bylo navýšení intenzity, ale i další opatření na úrovni AK ČR projednávána, nejsou pro řádně hospodařící zemědělce ani překvapením, ani problémem. Posledním bodem, o kterém je třeba se zmínit v souvislosti se Společnou zemědělskou politikou je animal welfare v rámci Programu rozvoje venkova. Zde AK požaduje minimálně alokovat na toto opatření částku, kterou původně navrhlo MZe v úrovni 850 mil. Kč/rok. (skot = 500 mil. Kč/rok + prasata = 350 mil. Kč/rok. Tato požadovaná částka je minimum pro naplnění cíle tohoto opatření a odpovídá to i alokaci peněz, které navrhují ostatní země v EU. Ze strany MZe došlo zatím k dohodě o navýšení této částky z 600 mil. Kč na 650 mil. Kč s rozdělením na 300 mil. pouze mléčný skot a 350 mil. prasata. Masný skot bude podpořen v rámci nově doplněného titulu pastva v rámci agroenvironmentálních opatření ve výši 100 mil. Kč převodem prostředků z 1. pilíře. Protože se ale v tomto návrhu nepočítalo s chovem drůbeže, chovatelské svazy drůbežářů předložily nový návrh, který je podle našeho názoru v EU obhajitelný. I PŘES CELKOVĚ SNÍŽENÉ FINANCE PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA JE NEZBYTNÉ POKRÝT OBJEM PODPOR NA INVESTICE. Požadujeme minimální alokaci na animal welfare ve výkrmu drůbeže ve výši 350 mil. Kč/rok. Zdůvodnění je jednoduché: ekonomika výkrmu drůbeže je již několik let na velmi špatné úrovni a pokud nesnížíme rozdíl v dotacích s konkurenty v okolních zemí EU, tak dojde k dalšímu hlubokému propadu této výroby, která je důležitá pro rovnováhu výroby a spotřeby obilovin, zabezpečení vlastní produkce i pro zaměstnanost. Řešení formou národních dotací je nestabilní a lze očekávat dlouhodobě obtížné obhájení těchto dotací. Podle stanoviska MZe proběhne jednání na Komisi DG AGRI ohledně dobrých podmínek zvířat na drůbež s cílem projednat reálnost posledního návrhu Drůbežářské unie. Pokud bude návrh alespoň trochu reálný, tak bychom dosáhli požadované alokace ve výši 350 mil. Kč/ rok. Když jednání nebudou úspěšná, navrhuje se dále řešit podporu drůbeže přes navýšené národní dotace. Jaká je tedy rekapitulace finanční alokace našich návrhů na jeden rok při kurzu 27 Kč/ euro: Navýšit dobré životní podmínky zvířat skot a prasata = + 250 mil. Kč / rok Navýšit dobré životní podmínky pro drůbež = + 350 mil. Kč / rok Navýšení alokace na podporu investic zemědělců a potravinářů = + 400 mil. Kč Celkové navýšení = 1.000 mil. Kč / rok Dosud bylo dohodnuto s Mze: navýšení 400 mil. na investice 50 mil. na welfare navýšení LFA o 100 mil. Kč titul pastva 100 mil. Kč pro masný skot Celkové navýšení = 650 mil. Kč/rok Chybí do našeho požadavku: cca 350 mil. Kč/ rok na AW drůbeže Co nám zbývá k dořešení: Platba na přežvýkavce podle čl.52 - navrhujeme platbu na VDJ nebo doplnit návrh MZe o podporu kategorie výkrm býků. Souhlasíme a návrh MZe na zvýšení povinného zatížení VDJ přežvýkavců u opatření AEKO, EZ a LFA považujeme za kompromis. Požadujeme však, aby dodržení intenzity zatížení VDJ bylo sledováno každodenně a to po delší období, minimálně 5, lépe 6 měsíců v roce. (návrh MZe je 4 měsíce) Animal welfare drůbeže. Podle příspěvku prezidenta AK ČR Ing. Miroslava Tomana připravila Dana Večeřová 3

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA KRAJE PODPORUJÍ AK ČR AKČR A AK ČR - DVĚ ORGANIZACE SE STEJNOU ZKRATKOU A S VELMI PODOBNÝMI ZÁJMY V OBLASTI ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ - ASOCIACE KRAJŮ ČR A AGRÁRNÍ KOMORA ČR. A PRÁVĚ AKTUÁLNÍ PROBLÉMY ZEMĚDĚLCŮ A POTRAVINÁŘŮ ČI ZAPOJENÍ KRAJŮ DO SOUTĚŽÍ REGIONÁLNÍCH POTRAVIN BYLY JEDNÍM Z BODŮ RADY ASOCIACE KRAJŮ ČR, KONANÉ V PARDUBICÍCH. HOSTEM ZASEDÁNÍ RADY BYL MIROSLAV TOMAN, PREZIDENT AGRÁRNÍ KOMORY. Miroslav Toman seznámil hejtmany s aktuální situací agropotravinářského komplexu. Mimo jiné se zmínil o stávajícím stavu v soběstačnosti produkce potravin, kdy zdůraznil, že dovážíme již více než 50 % vepřového masa, více než 30 % drůbežího masa, přes 30 % sýrů a jiných mléčných výrobků, ale také až 70 % některých druhů zeleniny a ovoce mírného pásu, jako jsou jablka, hrušky, švestky, meruňky. Tedy komodity, které jsme schopni v podmínkách ČR vypěstovat a ekonomicky vyprodukovat. Hejtmani se v uvedeném náhledu na situaci s Agrární komorou shodují v tom, že je tento stav dlouhodobě neudržitelný. Jednoznačně to vyjádřil předseda asociace Michal Hašek, který uvedl, že Asociace krajů plně podporuje snahu Agrární komory, aby se podmínky pro naše zemědělce v návaznosti na společnou zemědělskou politiku EU zlepšovali a pokud možno vyrovnali podmínkám, které mají zemědělci v ostatních zemích Evropské unie. Jedním z klíčových témat je pro zemědělství problematika zemědělského školství. Agrární komora ČR chce ve spolupráci s kraji řešit složitou situaci v praktickém vzdělávání v resortu zemědělství, kdy zastaralé vybavení, technika a technologie neumožňují kvalitní odborné praktické vzdělávání. Vzhledem k finanční náročnosti a k absenci zdrojů na pokrytí těchto potřeb, neměly školní statky a hospodářství možnost, aby byly lépe vybaveny. Agrární komora chystá pilotní projekt na vybudování pěti Center zemědělského vzdělávání v reakci na nezbytnou generační obměnu a stav současného středního zemědělského školství. Jaká je situace v terénu se bude moci přesvědčit prezident AK ČR na střední zemědělské škole v Lanškrouně, kam pana prezidenta pozval hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Podle pana hejtmana musí střední zemědělské vzdělávání nabídnout žákům praxi na strojích s moderním vybavením a právě takovou cestou se vydali na střední zemědělské škole v Lanškrouně. Jak uvedl dále, bude kraj usilovat o to, aby se lanškrounská škola stala jedním z výše zmíněných center zemědělského vzdělávání. V hledáčku krajů je i voda. Za závažný problém považují i zemědělci zadržování vody v krajině. Časové období od podzimu 2013 do jara 2014 je dle výsledků sledování a analýz ČHMÚ, ale i dle průběžného hodnocení subjektů zemědělské prvovýroby v terénu hodnoceno jako srážkově výrazně podprůměrné a zároveň teplotně nadprůměrné. Tento průběh počasí měl přímý, negativní vliv na úroveň stavu povrchových i podzemních vod a na dostupnost vody v půdním horizontu, jako rozhodujícího faktoru pro optimální růst a vývoj rostlin. Kraje společně s Agrární komorou připraví projekt, který bude směřovat k retenčním schopnostem krajiny. Významnou část jednání pak hejtmani společně s prezidentem Agrární komory věnovali problematice regionálních potravin. Soutěž Regionální potravina pořádaná Ministerstvem zemědělství se koná od roku 2010 ve všech 13 krajích. Letošním rokem vstupuje soutěž o Regionální potravinu do svého pátého ročníku. I letos se podle dostupných informací těší ve většině krajů velkému zájmu jak výrobců, tak ve svém důsledku i spotřebitelů. Prezident AK ČR Miroslav Toman si posteskl nad slabou medializaci projektu, lidé mají pouze nízkou znalost loga nabitou v prvním roce konání soutěže, kdy navozená znalost dosahuje necelých 30 %. V budoucím období při informačních kampaních je naprosto nezbytné zaměřit se především na podporu vizuální znalosti značky a podporu prodeje, neboť stejně jako u Klasy je potřeba seznámit zákazníky s tím, kde se regionální produkty prodávají. Podle TZ Asociace krajů ČR připravila dav COPA COGECA V PRAZE ČTĚNÁŘ NECHŤ NENÍ TITULKEM ZMÝLEN, ZASTŘEŠUJÍCÍ NEVLÁDNÍ ORGANIZACE EVROPSKÝCH ZEMĚDĚLCŮ COPA COGECA SE NESTĚHUJE Z BRUSELU DO PRAHY. PRAHU, LÉPE ŘEČENO ČESKÉ NEVLÁDNÍ ZEMĚDĚLSKÉ ORGANIZACE NAVŠTÍVIL GENERÁLNÍ SEKRETÁŘ COPA - COGECA PEKKA PESSONEN. Copa Cogeca reprezentuje asi 15 miliónů lidí v zemědělství, což je asi 40 tisíc družstev. Tato organizace patří mezi jedny z největších a nejaktivnějších organizací v Bruselu. Jejím úkolem je zejména lobbing ve vztahu k evropským orgánům jako je Evropská rada, Evropská komise, Evropský parlament, DG Agri. Zpracovává pozice a návrhy na oficiální dokumenty, spolupracuje s dalšími organizacemi. Vyvíjí vlastní činnost, komunikuje s médii, vydává publikace, apod. Jedná také s mimoevropskými partnery. Oficiálními jednacími jazyky je angličtina, francouzština, němčina, španělština, italština, polština a rumunština. Členové jsou ze všech zemí stávající EU. Generální sekretář Pekka Pesonen přijel do Prahy s prezidentem AK ČR Miroslavem Tomanem jednat zejména o změnách struktury práce a prioritách jednání Copa- Cogeca, které začnou být na presidiu projednávány v měsíci červnu. Součástí diskuse o jsou také nové podmínky práce poradních výborů po plánované reformě jejich činnosti, které Komise dokončuje. Z dosavadních 40 poradních výborů jich má zůstat oficiálně 14, ale ostatní, zejména komoditní mají mít uspořádání jako podvýbory. Celkové uspořádání má být do konce června prezentováno, ale není dosud jasné, jak se tyto skupiny budou scházet a dělit o agendu. Prezident AK ČR Toman hovořil s tajemníkem Pesonenem zejména o záležitostech, které jsou ze strany AK ČR předmětem kritiky činnosti Copa- Cogeca. Podle názoru AK ČR tato organizace vždy více hájila zájmy starých členských států oproti novým. Lobby členských organizací zemí bývalé EU-15 (Francie, Německo, Itálie, Španělsko) je velmi silné a málokdy kompromisní. V otázkách, které cítí pro své zemědělce jako zásadní, tato země neustupují a jsou schopné jít do sporu či je zcela vetovat. Bohužel, je nutné říci, že v dlouhodobém pohledu asi není konkrétní oblast, kde bychom mohli říci, že Copa-Cogeca obhájila českou prioritu. V této souvislosti hovořili oba pánové rovněž o vzájemné spolupráci směřující k většímu oboustrannému přínosu jako je výměna informací a zkušeností vycházejících ze specifik a aktuálních problematiky zemědělství a potravinářství České republiky. 4

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA INVESTICE JSOU KLÍČOVOU PODPOROU PRAVIDLA NOVÉ SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY (SZP) URČÍ PODMÍNKY PRO EVROPSKÉ ZEMĚDĚLCE AŽ DO ROKU 2020. Proto jsem při rozhodování o budoucí podobě reformované SZP velmi pečlivě zanalyzoval všechny možnosti jejího nastavení a zároveň jsem vše důkladně projednal se zástupci nevládních organizací i ostatních zainteresovaných institucí. V žádném případě se totiž nepovažuji za ministra hledícího na zájmy pouze velkých farem, nebo naopak za ministra beroucího ohled pouze na malé farmáře. Považuji se za ministra celého českého zemědělství. Snažím se brát maximální zřetel na všechny české zemědělce bez rozdílu velikosti farem či formy jejich hospodaření a musím rozhodovat ve prospěch zemědělství jako celku. Velmi intenzivně si uvědomuji, jak je důležité rozdělit spravedlivě dotace do všech prioritních oblastí našeho resortu. Pozorně naslouchám všem a zvažuji všechna svá rozhodnutí. Na druhou stranu je však nutné si uvědomit, že finanční prostředky, se kterými budeme disponovat v nadcházejícím období, neumožní stoprocentně uspokojit všechny požadavky, které jednotlivé strany vznášejí. V rámci možností přesunu peněz z I. do II. pilíře Společné zemědělské politiky, který nám umožní prostřednictvím Programu rozvoje venkova (PRV) přesněji nasměrovat podporu tam, kde je nejvíce potřeba, předpokládám převod finančních prostředků na posílení II. pilíře v letech 2015 2017 ve výši 800 MARIÁN JUREČKA, MINISTR ZEMĚDĚLSTVÍ ČR (KDU-ČSL) MÁ K ZEMĚDĚLSTVÍ, POTRAVINÁŘSTVÍ A VENKOVU VELICE ÚZKÝ OSOBNÍ VZTAH A PROTO STOJÍ O JEJICH DALŠÍ ROZVOJ VE VŠECH FORMÁCH PODNIKÁNÍ A VELIKOSTI. milionů korun ročně, v letech 2018 2019 ve výši 300 milionů ročně. Smyslem bude posílit mimo jiné investiční opatření PRV, která jsou schopna vytvářet přidanou hodnotu produkce a zároveň i podpořit zaměstnanost, což je jeden z hlavních Foto: MZE cílů programu a kriterium pro posuzování jeho úspěšnosti. Investice jsou rovněž klíčovou podporou pro sektory, které primárně nehospodaří na půdě, tedy na chov prasat, drůbeže, do jisté míry na chov mléčného skotu a na potravinářství. Dotace neslouží jen zemědělcům, kteří je čerpají, ale mají vliv i na další subjekty. Stimulují podnikatelské aktivity dodavatelů, investice může vést ke zvýšení kvalifikace zaměstnanců, vzniku pracovních míst, zajištění logistiky, většímu prodeji, rozvoji dalších služeb apod. Tímto působí veřejný investiční výdaj jako motor národní ekonomiky. Jako neméně důležité vnímám nástroje a finanční prostředky směřující do oblasti zaměřené primárně na obnovu, zachování a zlepšení ekosystémů závislých na zemědělství ve formě plošně cílených podpor. V tomto Foto: MZE smyslu jsou nastavovány dotace zejména v rámci Agroenvironmentálních a klimatických opatření. Hospodaření na více než polovině zemědělské půdy ČR ztěžují přírodní omezení. Důležité jsou podpory poskytované do těchto oblastí prostřednictvím opatření Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními (LFA). Komplexní přístup a návaznost na předcházející programové období je pak plně zajištěn kompenzacemi zemědělských aktivit v rámci opatření zaměřených na oblasti NATURA 2000, produkci v ekologickém systému hospodaření nebo v balíčku lesnických opatření. Jsem jednoznačně pro využití dobrovolné vázané podpory na tzv. citlivé sektory, a to do výše maximálně možných 13 % obálky na přímé platby, s možností využít ještě další 2 % obálky na podporu proteinových plodin. Na poradě vedení Ministerstva zemědělství jsem rozhodl o maximálním využití těchto dotací, kdy kromě dosud podporovaných sektorů (přežvýkavci, chmel, škrobové brambory) v rámci tzv. čl. 68 a přechodných vnitrostátních podpor, budou finance směřovat i na další sektory (ovoce, zelenina, řepa cukrová). Předpokládám, že tím přispějeme k lepší pozici českých zemědělců na unijním i světovém trhu a k zachování těchto sektorů. Významné budou také pobídky pro mladé zemědělce do čtyřiceti let, kdy počítám s podporou pro tuto skupinu zemědělců ve výši 25 % základní platby, maximálně na dobu 5 let. Proto jsem rozhodl o aplikaci této platby na prvních 90 hektarů polí mladého zemědělce. Očekávám, že to pomůže snížit průměrný věk zaměstnanců v zemědělství, především u menších sedláků či jejich podniků. Přetrvávající nepříznivou věkovou strukturu v našem resortu budeme řešit rovněž v rámci Programu rozvoje venkova, kde se příslušné opatření zaměřuje na zahájení aktivního podnikání mladých lidí v zemědělských podnicích tím, že jim poskytne penízena investice nezbytné pro realizaci podnikatelského plánu. Marian Jurečka, ministr zemědělství 5

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA PODMÍNKOU DALŠÍHO ROZVOJE VENKOVA JE OPĚTOVNÝ NÁVRAT K ROZVOJI ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY! Rozhovor s Ing. Jaroslavem Faltýnkem, předsedou Zemědělského výboru PS PČR PO PODZIMNÍCH VOLBÁCH DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY PČR SE PŘEDSEDOU ZEMĚDĚLSKÉHO VÝBORU STAL ING. JAROSLAV FALTÝNEK (ANO 2011 POLITICKÉ HNUTÍ). POŽÁDALI JSME HO O ROZHOVOR NA TÉMA DALŠÍHO SMĚŘOVÁNÍ ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ A JAKÝM ZPŮSOBEM K TOMU MŮŽE PŘISPĚT ZEMĚDĚLSKÝ VÝBOR. Jak se, jako člověk z praxe, který ve svém životě řídil řadu úseků zemědělské činnosti, díváte na svoji novou roli předsedy Zemědělského výboru PS PČR? V zemědělské praxi platí i nadále, že když se stanoví směr činnosti, vytýčí určitý cíl, tak se pro jeho uskutečnění učiní vše. Přesně o takový postup se snažím i ve své nové funkci předsedy zemědělského výboru, i když jeho jednotliví členové mají v řadě případů odlišný názor na další směřování politiky a ekonomiky českého státu. Tyto rozdílné postoje se projevují na plenárních zasedáních Poslanecké sněmovny, ale zde, tj. při jednáních zemědělského výboru mám pocit, že přes určité názorové odlišnosti všichni jeho členové a členky, se snaží pro další rozvoj českého zemědělství učinit maximum, bez ohledu na stranické tričko. Posledním markantním příkladem může být nedávné dubnové zasedání zemědělského výboru, kdy jsme projednávali v rámci novely zákona o potravinách otázku možnosti rozšíření kontrol o pracovníky Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) a Státní veterinární správy v restauracích a veřejných jídelnách s cílem, aby se podívali na původ a kvalitu masa,to znamená na původ surovin, ze kterých restaurace vaří. V diskusi s náměstkem ministra zdravotnictví a hlavním hygienikem MUDr. Vladimírem Valentou, Ph.D., se všichni vystupující členové výboru snažili hlavnímu hygienikovi vysvětlit, že nechceme omezit činnost Hygienické služby, ale naopak posílit kontrolu původu a kvality potravin. S uspokojením mohu konstatovat, že na nedávném trojkoaličním jednání jsme tuto situaci vyřešili, a že všechny tři kontrolní orgány budou tyto kontroly dělat. Jakou roli by měl zemědělský výbor plnit ve vztahu k vládě, ale i široké zemědělské veřejnosti? Chtěl bych přispět k tomu, aby se zemědělský výbor stal důstojným partnerem ministerstva zemědělství, a to zejména v těch klíčových věcech, jako je nastavení Společné zemědělské politiky EU na léta 2014-2020. V současné době se diskuse kolem stanovení této politiky dostává do finále. V českém zemědělství by měli být podporováni ti, kteří se snaží o jeho další rozvoj,- vytváří nějakou přidanou hodnotu a zaměstnávají lidi. To je jedna oblast činnosti výboru, k níž bychom ve své práci měli směřovat. A co je tou druhou oblastí? Tou je otázka legislativy. V současné době se u nás projednává novela zákona o potravinách, která by měla reagovat na změny v potravinářské legislativě, které nastaly v rámci celé EU, a které by měly začít platit koncem roku ve všech členských zemích EU. Zároveň jsou v této novele navrhovány i některé další změny v zákoně o potravinách, tak jak je navrhuje ministerstvo zemědělství, případně nevládní zemědělské organizace, jako je Agrární komora ČR a Potravinářská komora ČR. Je důležité, aby při obhajobě českých zájmů v Bruselu zněl jeden hlas, což za předchozích vlád Foto: autor Mirka Topolánka a zpočátku i Petra Nečase nebylo tak jednoznačné, kdy v těchto vládách zaznívaly hlasy i některých ministrů mimo rezort zemědělství, že EU je jednotný trh, a že se vše vyřeší v rámci tohoto trhu. Jenže si, na rozdíl od členů nevládních zemědělských organizací, neuvědomovali, že téměř každý stát EU obhajuje zájmy svých farmářů, ať již jde o Francii, Německo, Rakousko, Polsko apod. Takže v tomto směru je potřebná i podpora českého státu. Zde bych chtěl ocenit, že toto společné úsilí ministerstva zemědělství a nevládních zemědělských organizací se začalo projevovat v poslední době při sestavování návrhu Společné zemědělské politiky (SPZ) EU na léta 2014-2020, zejména v loňském roce za působení tehdejšího ministra zemědělství Miroslava Tomana, současného prezidenta Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR. Musím konstatovat, že se nám podařilo při stanovování této společné zemědělské politiky zabránit některým nesmyslům, které navrhovaly členské státy původní EU 15. Příkladem je otázka tzv. zastropování přímých plateb zemědělcům. Kdyby prošel původní návrh, který by omezil platby pro velké farmy, poškodilo by to nejen české zemědělce, ale i maďarské, slovenské či zemědělce z východních částí Německa. Pozitivní bylo, že se negativně k tomuto původnímu návrhu postavili i zástupci zemědělců z Německa. Takže původní návrh neprošel. V těchto týdnech a měsících se začalo diskutovat o prvních návrzích státního rozpočtu na rok 2015. Jak jeho sestavování vidíte z pohledu dalšího rozvoje českého zemědělství? Diskuse o sestavení návrhu státního rozpočtu obvykle trvá do konce září, než je vládou předložen do Poslanecké sněmovny k projednání a schválení. 6

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA Jako členové zemědělského výboru určitě o tomto návrhu rozpočtu budeme během příštích jednání výboru hovořit a budeme vystupovat se svými připomínkami v diskusích s představiteli vlády a státních orgánů. Myslím si, že i ministerstvo zemědělství bude hájit zájmy českých zemědělců. Pro ně je velmi důležité, že vláda ČR schválila kofinancování Programu rozvoje venkova z evropských peněz, a to z původních 15 % na 25 %, což představuje 1,2 mld. Kč pro české farmáře navíc. Hlavní věcí je podpořit ty zemědělce, kteří vytvářejí produkty s vyšší přidanou hodnotou. A proto mnohem více dotací by mělo směřovat na podporu živočišné výroby. Aby se do českého zemědělství vrátilo oněch 50 000 lidí, kteří se postupným rušením živočišné výroby z českého zemědělství vytratili. Vážným negativním důsledkem postupného snižování živočišné výroby u nás je, že to má negativní vliv na celou strukturu našeho zemědělství. Proto je důležitá podpora živočišné výroby, ale např. i pěstování ovoce a zeleniny, které je rovněž náročné na ruční práci. Jde o to, abychom zbytečně, ze Španělska či odjinud, nedováželi ovoce či zeleninu mírného pásma, kdy si je dokážeme vypěstovat sami. Zajímavé je, že podporu živočišné výroby, ale i pěstování vlastních produktů ovoce a zeleniny, vidíme v sousedních státech, např. v Polsku. Přičemž nejde jen o úlevy na daních či na sociálním a zdravotním pojištění, ale přímo i o investiční dotace na další rozvoj tamější zemědělské výroby. A to je otázka, kterou se musíme zabývat. Tím se dostáváme i k dotacím. Diskutujeme o tom, jakým způsobem tuto situaci řešit? Jeden čistě teoretický návrh zde je, to je postupně omezit dotace v celé EU. Kdyby se to podařilo, čeští zemědělci by na tom nebyli špatně, protože jsou ve své výrobě efektivní, materiálově a personálně dobře vybavení. Věřím, že při stoprocentně rovných podmínkách, bychom tento boj jednoznačně vyhráli. Ale tento nápad zrušit dotace, je nereálný, neboť francouzská vláda, ale i vlády některých dalších zemí, budou své farmáře nadále podporovat, a to i dotacemi. Klíčové je vrátit do zemědělského sektoru živočišnou výrobu, ale to je běh na dlouhou trať. Budeme se však o to snažit, a to i my jako poslanci, členové zemědělského výboru sněmovny. Miroslav Svoboda ČESKÉMU ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NOVĚ POMOHOU V EXPORTU ZEMĚDĚLŠTÍ DIPLOMATÉ MINISTR ZEMĚDĚLSTVÍ MARIAN JUREČKA A MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ LUBOMÍR ZAORÁLEK DNES PODEPSALI MEMORANDUM O SPOLUPRÁCI, KTERÉ MŮŽE ZLEPŠIT POZICI ČESKÉHO EXPORTU ZEMĚDĚLSKÝCH A POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ NA TRZÍCH MIMO EU. NAPOMOCI TOMU MAJÍ DIPLOMATÉ-EXPERTI V OBLASTI ZEMĚDĚLSTVÍ, POTRAVINÁŘSTVÍ A NAVAZUJÍCÍCH TECHNOLOGIÍ. Memorandum o spolupráci poprvé otevírá Ministerstvu zemědělství přístup do sítě pro podporu českého exportu. Pokud jde o teritoriální rozmístění, byly na základě analýz řady kritérií vybrány následující destinace: Rusko, Ukrajina, Čína, Saúdská Arábie a Srbsko. První zemědělští radové by měli zahájit činnost ještě v tomto roce. Ustanovení o zřízení pozic zemědělských diplomatů a jejich vysílání na vybraná velvyslanectví v zemích s vysokým potenciálem růstu vzájemné výměny, případně investic, nabídne českým podnikatelům přímou podporu prostřednictvím specialisty z oboru, který jim mimo jiné umožní celý proces získávání zakázek i přístup ke službám díky své odbornosti zrychlit. Hlavním úkolem zemědělských diplomatů bude hlavně obchodní spolupráce v oblasti zemědělských a potravinářských produktů a souvisejících výrobních a zpracovatelských technologií. Náplní práce agrodiplomatů bude především hledání nových exportních možností pro naše podnikatele, řekl ministr Marian Jurečka. Po vyhodnocení účinnosti této iniciativy budeme zvažovat rozšíření nebo úpravu cílových zemí, dodal ministr zemědělství. Ministr Zaorálek zdůraznil, že dnes podepsané memorandum představuje první komplexní řešení podpory zemědělského a potravinářského exportu. Jsem rád, že spolu s Ministerstvem zemědělství stojíme na startovní čáře k nové spolupráci mezi našimi resorty v oblasti ekonomické diplomacie. Je to důkaz toho, že v naší vládě umíme společně pracovat ku prospěchu českého hospodářství a ekonomického růstu. Díky posílení našich zastupitelských úřadů v zahraničí můžeme efektivněji hledat zakázky pro naše firmy i na trzích mimo EU. Vytváříme si tak předpoklad pro navázání na dobrou tradici, kterou české potravinářské a zemědělské firmy i díky vyspělým technologiím v zahraničí mají, řekl ministr Lubomír Zaorálek. Většina zemědělskopotravinářského vývozu ČR míří na trhy zemí EU (zhruba 90 %). Pozitivní trend růstu vývozu z posledních let je však vhodné rozdělit i za hranice EU. Důsledky nedávné ekonomické krize prokázaly, že přílišná závislost pouze na trzích v EU není výhodná. Proto přišlo Ministerstvo zemědělství s konceptem specializovaných diplomatů pro oblast zemědělství a potravinářství, kteří se v rámci ekonomické diplomacie zaměří právě na tuto oblast. Příkladem možné spolupráce jsou dodávky kvalitních českých potravin (zejména pivo, chmel, destiláty, mléčné výrobky, cukrovinky), zemědělských strojů a zařízení (malá mechanizace, traktory, bioplynové stanice), potravinářských technologií (minipivovary, balicí a stáčecí linky) nebo biotechnologií (moderní vakcíny, veterinární přípravky apod.). Hynek Jordán, ředitel Odboru komunikace MZe 7

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA POSTUPNÝ NÁVRAT K SOBĚSTAČNOSTI V TĚCH KOMODITÁCH, KDE JSME JI ZTRATILI, JE NAŠÍM CÍLEM Rozhovor AGRObase s náměstkem ministra zemědělství pro úsek komodit, výzkumu a poradenství Ing. JINDŘICHEM ŠNEJDRLOU Foto: MZE Jen několik měsíců jste ve své nové funkci náměstka ministra pro úsek komodit, výzkumu a poradenství. Co by se mělo, z vašeho osobního pohledu, na úsecích, které řídíte, změnit a tím i zlepšit? Řídím sekci zemědělských komodit, dále sekci potravinářské výroby, sekci agentur pro zemědělství a venkov a odbor výzkumu, vzdělávání a poradenství. První dvě sekce jsou ve velmi dobré kondici. Úkoly, které jsou na pracovníky obou sekcí kladeny, se standardně řeší. Pracovníci sekce zemědělských komodit velmi intenzivně pracují na pravidlech Společné zemědělské politiky na léta 2014 až 2020. Pracovníci sekce potravinářské výroby spolupracují s poslanci na závěrečném znění novely zákona o potravinách. Připravované normy budou klíčové pro následující léta zemědělců a potravinářů. Daleko složitější situace je v sekci agentur pro zemědělství a venkov. V minulosti byly učiněny kroky, směřující ke zrušení agentur. Byť Agrární komora proti tomuto záměru ministerstva intenzivně vystupovala, kroky k likvidaci agentur byly činěny, a to včetně legislativních změn. Nástupem Miroslava Tomana do funkce ministra zemědělství se zdálo, že proces bude zvrácen. Bohužel se to nepodařilo a dnes stojíme před velmi vážným rozhodnutím, jakou cestu vybrat. A tady opět musím říci bohužel, a to směrem k agenturám. Ten proces je natolik rozpracován, že s velkou mírou pravděpodobnosti není cesty nazpět. V neposlední řadě řídím samostatný odbor výzkumu, vzdělávání a poradenství. Tento odbor je v zemědělské veřejnosti trochu neprávem opomíjen. Je to tím, že se o činnosti institucí, které odbor řídí, mezi našimi zemědělci příliš neví. Přitom jde o velmi důležitou práci lidí, kteří v našich zemědělských výzkumných ústavech pracují. Bohužel výsledky jejich práce se do zemědělské praxe těžko dostávají. Chybí zde jakýsi propojovací kabel, který by informace přenášel k zemědělcům. To se musí změnit, to je další z mých úkolů. Jaký je současný stav v otázce udržení soběstačnosti v hlavních komoditách rostlinné a živočišné produkce u nás? K tomu, jak jsme na tom se soběstačností v hlavních komoditách rostlinné a živočišné výroby, mohu uvést, že pokud jde o hlavní část rostlinné výroby, jsme přebytkoví v obilovinách, řepce olejné a v produkci cukrové řepy. Nedostatkoví jsme v produkci brambor, zeleniny i některých druhů ovoce mírného pásma. V živočišné výrobě jsme přebytkoví ve výrobě mléka a hovězího masa, nedostatkoví jsme naopak v produkci vepřového masa a drůbeže. Jde o záležitost, kterou musíme řešit v rámci pravidel Společné zemědělské politiky EU. Není to jednoduché, nicméně ne neřešitelné. Právě v této době se finalizuje práce na podobě SZP na období let 2015 až 2020 a myslím si, že připravovaná pravidla budou významně více pomáhat zemědělcům s živočišnou výrobou, než tomu bylo až doposud. Český zemědělec, vedle evropských dotací, je příjemcem i prostředků v rámci národní dotační politiky. Tyto prostředky jsou v rukou národní vlády. Jednak co se týká rozpočtu, jednak co se týká notifikace jednotlivých opatření v Bruselu. Rozpočet je dán výkonností naší ekonomiky, notifikace je dána šikovností našich vyjednavačů. Já mohu hovořit minimálně za náš vyjednávací tým a tady jsem přesvědčen, že naši úředníci odvádějí dobrou práci, a co hlavně, neustále se onomu vyjednávajícímu řemeslu učí. Nastolení nějakého rozumného stavu není otázkou několika měsíců, ale spíš několika let. Jak z toho ven? Jedním z řešení je, po vzoru chování spotřebitelů na západ od nás, posílit spotřebu domácích JEDNÍM Z ŘEŠENÍ POMOCI JE POSÍLIT SPOTŘEBU DOMÁCÍCH POTRAVIN. potravin. To je cesta i pro nás, což ostatně jak MZe, tak i nevládní zemědělské organizace už nějakou dobu propagují. V této souvislosti si však můžeme položit otázku, zda je nutné vyrábět více, než občané ČR spotřebují. Dle mého názoru bychom měli vyrábět takové množství potravin, které spotřebujeme, plus přiměřenou rezervu, myslím do budoucna. Za velmi nešťastné však považuji to, abychom dováželi zboží, které sami v rámci ČR dokážeme vyprodukovat. Na trhu u nás, či v EU, ale i ve světě, se však objevují naše zemědělské a potravinářské výrobky s nižší přidanou hodnotou, ačkoliv bychom měli jít cestou produkce a prodeje výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Co s tím? Této situace jsme si vědomi a na její řešení pamatujeme v rámci Společné zemědělské politiky EU stanovením 8

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA dotačních titulů, zejména v části Programu rozvoje venkova. Velmi intenzivně vnímáme potřebu potravinářů posílit jejich pozici na trhu. Což můžeme uskutečnit posilováním investiční části těchto prostředků, tj. jejich další modernizací a možnostmi zavádění lepších technologií vedoucích k vyšší kvalitě výrobků českých producentů a zpracovatelů. I tady jsme však limitováni výší oné pomyslné obálky. Není tajemstvím, že program rozvoje venkova v příštím období bude asi o 600 mil EUR krácen. Co se týká naší zemědělské prvovýroby, dovolím si tvrdit, že je na tom vcelku dobře ta část, která se zabývá rostlinnou výrobou. U živočišných výrob je to složitější. Relativně dobře jsou na tom chovatelé skotu. Například nedávno jsem byl na jednání představitelů Svazu chovatelů českého strakatého skotu, kteří konstatovali, že mají svá stáda na velmi vysoké úrovni. Ostatně obdobné stanovisko mají i chovatelé holštýnského skotu a masného skotu. Když si vezmete srovnání parametrů těchto chovů před 20 a více lety s dnešními parametry, je nárůst užitkovosti je evidentní. Tento relativní optimizmus určitě není na místě, začneme-li hodnotit výrobu vepřového a drůbežího masa. Zvrátit trend poklesu u obou výrob, to je a bude velká výzva pro jakékoliv vedení rezortu. Ministr financí Andrej Babiš předkládá první nástin návrhu rozpočtu na rok 2015. S jakými návrhy či názory bude ministerstvo zemědělství k tomuto návrhu přistupovat, aby dotační politika pro české zemědělce byla co nejúčinnější? Návrh státního rozpočtu je v prvopočátku. Určitě se o tom povede ve vládě diskuse a lze předpokládat, že každé ministerstvo bude hájit své priority. V tomto případě nemohu hovořit za našeho ministra Mariana Jurečku, to mi nepřísluší, ale obecně mohu sdělit naše priority, o nichž na MZe diskutujeme. Pro nás je důležité to, co již prošlo schvalovacím procesem na ministerstvu financí, to je financování druhého pilíře zemědělské politiky. Podle předminulé vlády měl být kofinancován na úrovni 15 % z celkové částky, přičemž současná vláda premiéra Bohuslava V ROZPOČTU MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ PRO ROK 2015 JE PRIORITOU NAPLNĚNÍ OBÁLKY PRO NÁRODNÍ DOTACE VE VÝŠI 1,6 MILIARD KORUN. Sobotky rozhodla o kofinancování na úrovni 25 %, což je částka ve výši cca 1,3 mld. Kč. To chápeme jako významnou pomoc českým zemědělcům a jako velmi pozitivní vidíme i další věci, které leží na stole ke schválení. Pokud jde o rozpočet na rok 2015, půjde nám především o naplnění našich představ v oblasti národních dotací. Pro letošní rok činí tato částka 1,6 mld. Kč a chtěli bychom, aby byla alespoň ve stejné výši i pro příští rok. Doufám, že se panu ministru Jurečkovi podaří toto stanovisko obhájit. Za sebe, neboť jsem na funkci náměstka nominován za ČSSD, mohu říci, že v tomto duchu budu vést diskusi s předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou a s dalšími ministry za ČSSD. Důvodů, proč to chceme, je řada. Jedním z nejdůležitějších je to, že z národních zdrojů dokážeme saturovat činnosti, které není možné dotovat z evropských peněz. Například nám jde o příspěvky peněz na rozvoj chovů prasat a drůbeže. Většina států EU tyto své činnosti v podpoře produkce svých zemědělců dotuje. Také náš zemědělec, budeli takto dotován, bude vyrábět své produkty za levnější peníze a bude konkurenceschopnější na trhu nejen v EU, ale především na našem trhu a to je to hlavní. Miroslav Svoboda 9

KOMODITY NAŠÍM HLAVNÍM ÚKOLEM JE ZAMEZENÍ ŠIZENÍ POTRAVIN NA TRHU A KLAMÁNÍ SPOTŘEBITELŮ!, říká Ing. MARTIN KLANICA, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce O NÁZOR, JAKÁ JE SOUČASNÁ SITUACE NA NAŠEM TRHU A S ČÍM SE INSPEKTOŘI STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÉ A POTRAVINÁŘSKÉ INSPEKCE (SZPI) SETKÁVAJÍ, JSME POŽÁDALI ÚSTŘEDNÍHO ŘEDITELE SZPI ING. MARTINA KLANICU. Se snahou šidit spotřebitele při prodeji masných a uzenářských výrobků se vaši inspektoři běžně setkávají. O jaké konkrétní nedostatky jde v případě kontrol nebalených nakrájených masných výrobků? Úvodem musím říci, že označení nebalených nakrájených masných výrobků je omezeno oproti balenému zboží pouze na některé nepovinné údaje, jako je zákonný název druhu, skupiny nebo podskupiny potravin, údaje o množství výrobku, data použitelnosti (DP) či data minimální trvanlivosti (DMT), údaje o alergenech a v případě šunek ještě o třídě jakosti. Naši pracovníci mnohdy zjistili nesprávné označení potravin, kdy např. povinné údaje nebyly v českém jazyce. Dále byl použit neodpovídající název, nikoliv však za účelem klamání spotřebitele, ale výrobek nesl označení domácí, který však pro něho nebyl STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ INSPEKCE JE V ČASE DISKUZE O BEZPEČNOSTI A ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOSTI JEDNÍM Z ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY, KTERÝ SVÝMI AKTIVITAMI DŮRAZNĚ DBÁ NA OCHRANU A OSVĚTU SPOTŘEBITELE. Foto: autor povolen, atd. Častým prohřeškem bylo i neúplné označování, tj. absence povinných údajů, např. zboží bylo bez jakéhokoliv označení, u výrobku chyběl druh, skupina či podskupina. Někdy dokonce i název. V datech použitelnosti či datech minimální trvanlivosti byly ale nedostatky závažnější. Šlo např. o klamavé pozměňování těchto dat, a to i opakovaně. Nedostatkem naprosto zásadního charakteru bylo i záměrné prodlužování data použitelnosti u velkoobjemových balení, které jsou určeny k dalšímu nakrájení pro pultový prodej. Tyto potraviny se svévolně prodlouženou dobou použitelnosti byly pak u obslužných pultů prodávány a spotřebitelé byli tak uváděni v omyl o datu jejich spotřeby. Mnohdy nešlo o selhání jednotlivce, jak tvrdil maloobchod, ale o selhání systému vlastní kontroly prodeje. Poměrně zřídka byly nalezeny údaje s prošlou dobou data spotřeby či minimální trvanlivosti, které nebyly odděleny od ostatních výrobků stejného druhu. Jaké sankce jste jim ukládali? SZPI je oprávněna ukládat různé druhy sankcí, které mají za účel odstranit zjištěné nedostatky. Inspektoři SZPI ukládají sankce typu opatření, v rámci správního řízení jsou inspekcí ukládány pokuty peněžní, například za neplnění opatření. Pojem opatření zahrnuje například zákaz prodeje potraviny, zničení potraviny, přeznačení potraviny apod. O efektivitě nástrojů SZPI k nápravě zjištěných nedostatků nejlépe vypovídají celková čísla z poslední doby týkající se počtu pokut a výše pokut (pravomocné pokuty uložené ve správním řízení). Za celý rok 2012 bylo uděleno 1829 pokut; ve finančním vyjádření za cca 35 milionů. Avšak za celý rok 2013 bylo uděleno už jen 1577 pokut; avšak ve finančním vyjádření za více jak 64 milionů. Uvedená čísla o směrování našeho úřadu proti recidivistům vypovídají jednoznačně. Dalším významným nástrojem je medializace ze strany SZPI tiskové konference, tiskové zprávy, výstupy v médiích, webové stránky úřadu či webové stránky Potravin na pranýři. Pokud jde o výši pokut, vycházíme ze zákonného požadavku, aby při ukládání pokuty bylo přihlédnuto k závažnosti sankcionovaného správního deliktu, zejména způsobu jeho spáchání, jeho následkům a okolnostem, za nichž byl spáchán. Pro výši pokuty je tedy rozhodující především závažnost (resp. společenská škodlivost) sankcionovaných deliktů. Uložená pokuta by měla přiměřeně plnit funkci represivní i preventivní (jak individuální, tak generální prevence). Dojde-li ze strany již trestaného subjektu k recidivě v páchání stejných či podobných správních deliktů, je toto při projednávání pozdějších deliktů vzato za přitěžující okolnost s vlivem na výši sankce. SZPI tedy v případě, kdy zaznamená, že se protiprávní jednání opakuje, přistupuje ke zvyšování sankcí, tak aby byl účel pokuty naplněn. To by mělo vést provozovatele potravinářského podniku ke splnění jeho základní povinnosti - dodržování požadavků právních předpisů. Kromě masa a masných výrobků si zákazníci všímají i otázky kvality ovoce a zeleniny. S jakými nedostatky se při prodeji ovoce a zeleniny setkáváte? Zde musím zdůraznit, že kontroly čerstvého ovoce a zeleniny, podle místa jejího uskutečnění, jsou prováděny především 10

KOMODITY v maloobchodě a ve velkoskladech, neboť většina nevyhovujících šarží je zjišťována právě v maloobchodech. Ve velkoobchodech a u pěstitelů je podíl nevyhovující čerstvé zeleniny a ovoce zanedbatelný. Nejčastějším důvodem nevyhovujícího stavu jak u čerstvé zeleniny a hub, tak i u čerstvého ovoce, je nedodržení minimálních požadavků na jakost, kdy většina hodnocených produktů vykazovala známky hniloby anebo plísní viditelných pouhým okem. V menší míře zjišťujeme plody zeleniny s výskytem živých škůdců anebo s poškozením zapříčiněným těmito škůdci, dále plody nečerstvého vzhledu, měkké, svrasklé po celém povrchu nebo plody mechanicky poškozené. V případě čerstvých pěstovaných hub bývají porušeny podmínky skladování. U ovoce zaznamenáváme plody s otlaky zasahujícími do dužniny PORTÁL POTRAVINY NA PRANÝŘI POSKYTUJE ZÁJEMCŮM DETAILNÍ SERVIS O KONTROLÁCH SZPI A O JEJICH VÝSLEDCÍCH. OD JEHO SPUŠTĚNÍ V ROCE 2012 JEJ NAVŠTÍVILO TÉMĚŘ 2,8 MIL. SPOTŘEBITELŮ A JE DOSTUPNÝ I V MOBILNÍ APLIKACI. Foto: autor (zejména u jádrového ovoce), plody s vadami slupky a plody vykazující známky poškození chladem (především u citrusového ovoce). Častým důvodem nevyhovujícího označování čerstvého ovoce a zeleniny je chybějící údaj o zemi původu jak na obale produktu, tak i v místě nabídky. Dále pak nebývá u ovoce a zeleniny uveden údaj s třídou jakosti anebo názvem odrůdy. V maloobchodě se setkáváme rovněž s případy odlišného značení země původu na přepravním obale produktu a na informační tabuli pro spotřebitele umístěné nad tímto produktem. V případě čerstvého ovoce a zeleniny je velká pozornost věnována sledování přítomnosti pesticidních látek, jejichž analýzy provádí laboratoř SZPI v Praze, která je zároveň národní referenční laboratoří právě i pro oblast pesticidů v cereáliích a ovoci a zelenině. SZPI ročně provede vyšetření na přítomnost reziduí pesticidů u 750 800 vzorků čerstvého ovoce a zeleniny, u kterých sleduje až 400 různých pesticidních látek včetně jejich metabolitů. Jedním z úkolů SZPI je kontrola chráněných označení. S čím se vaši inspektoři při těchto kontrolách setkávají? Chráněná označení původu, chráněná zeměpisná označení a zaručené tradiční speciality jsou evropskými značkami kvality a mají spotřebitelům, a to nejen českým, ukázat, že daná potravina je vyrobena tradičním způsobem, je kvalitní a specifická svým původem a výrobním procesem. Inspektoři proto při kontrolách u výrobců musí důkladně zkontrolovat celý proces výroby potraviny označené chráněným označením, a to od suroviny, přes samotný výrobní proces až po hotový výrobek a jeho značení. Každá specifikace totiž přesně určuje, jaké suroviny mohou být použity, jakým výrobním postupem má být potravina vyrobena a jak má nakonec vypadat a být označena. Kontroly jsou prováděny i v trhu, aby bylo zajištěno, že zapsané názvy nejsou zneužívány pro výrobky, které specifikace nesplňují. Pokud jsou kontrolovány výrobky z jiných členských států EU, komunikuje SZPI i s kontrolními orgány příslušných států. Jaké úkoly čekají SZPI v nejbližším období a jakou podporu státních orgánů, aby vaše činnost byla co nejúčinnější, byste potřebovali? Náš úřad je schopen vymáhat právo na poli svěřenému rozdělením kompetencí bez nijak zvláštní či nadstandardní podpory jiných státních orgánů, myšleno tedy nad rámec běžné zavedené spolupráce s ostatními dozorovými orgány za koordinace z Ministerstva zemědělství ČR. A jaké úkoly nás čekají? Tak vedle naplnění tradičních plánů ústředně řízených kontrol a kontrol plánovaných regionálními inspektoráty nás čeká především implementace celého potravinářského sektoru na nové evropské nařízení č. 1169/2011 o informovanosti spotřebitelů, které začne ve většině svých ustanovení platit 14. prosince letošního roku. Aby byla implementace v ČR úspěšná, je náš úřad připraven nejen nové požadavky účinně vymáhat, ale v rámci partnerského přístupu již v současné době jak průmyslu prostřednictvím oborových sdružení a Potravinářské komory ČR, tak obchodu zase prostřednictvím Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR významně s implementací pomáhá. Pochopitelně nebudeme zapomínat ani na další aktuální problémy běžné kontrolní činnosti, jako jsou například kontroly průvodních dokladů nebo aktivity vedoucí k zamezení falšování potravin a odhalování klamání spotřebitelů. Miroslav Svoboda 11

KOMODITY NA JIHU SLAVÍ DVACETINY ZDÁ SE TO NEUVĚŘITELNÉ, ALE 23. ČERVNA 2014 UPLYNULO JIŽ 20. VÝROČÍ ZALOŽENÍ MLÉKAŘSKÉHO A HOSPODÁŘSKÉHO DRUŽSTVA JIH. OSLAVY TOHOTO VÝZNAMNÉHO VÝROČÍ SE KONALY JIŽ V PŘEDSTIHU, 29. KVĚTNA ZA HOJNÉ ÚČASTI SPOLUPRACOVNÍKŮ, OBCHODNÍCH PARTNERŮ, ZEMĚDĚLCŮ, ALE TAKÉ ŘADY POSLANCŮ A SENÁTORŮ V ÚTULNÉM HOTELU DVOŘÁK V TÁBOŘE. Pro začátek trocha historie Jak už bylo zmíněno Mlékařské a hospodářské družstvo JIH bylo založeno 128 členy 23. června 1994 na ustavující schůzi v Choustníku jako jedno z prvních odbytových družstev v České republice. Podle předsedy družstva, ing. Karla Bednáře byl pro vznik a další činnost družstva významný ten fakt, že družstvo vzniklo na základě poptávky zemědělců - chovatelů krav a jejich vůle se sdružit. A brzy začala také jejich obchodní činnost. K 1. lednu 1996 začalo družstvo obchodovat s tehdejšími Jihočeskými mlékárnami. Uzavřely se kupní smlouvy se členy družstva a kupní smlouvu s mlékárnou na veškerou smluvně zajištěnou produkci. To znamenalo v praxi převzetí odpovědnosti za plnění objemu dodávek, zajištění finančního toku včetně zajištění veškeré agendy, která souvisí s fungováním obchodní společnosti. Nebylo to jednoduché období, vybudování celého funkčního systému předcházelo mnoho jednání, vytvoření celého programu nákupu mléka, zavedení a propojení účetnictví s nákupem mléka včetně vystavování faktur apod. Nicméně, i přes veškerou snahu, někteří členové tomuto postupu nevěřili, obávali se, že družstvo není schopno zajistit odbyt jejich produkce nebo proplácení faktur a ukončili své členství. Čas ovšem ukázal, že MHD JIH zajišťuje pro své členy odbyt za lepších podmínek a zájem o členství opět vzrostl. MHD JIH Tábor je partnerem AK ČR pro propagaci mléka. Odběratelé doma i za hranicemi Od počátku až do současné doby je největším odběratelem mléka z MHD JIH společnost MADETA. Je to přirozené i z důvodu geografických, protože nejvíce členů družstva hospodaří v jižních Čechách. Členové družstva si váží korektního vztahu, kdy vzájemný respekt a pochopení situace toho druhého přináší oboustranný prospěch. Za velmi důležité rozhodnutí, které představenstvo družstva udělalo ve prospěch svých členů, je podle nich samotných zahájení obchodu s mlékárnou Goldsteig v Chámu od 1.7.2004, pouhé 2 měsíce od přijetí České republiky do EU. Toto strategické rozhodnutí bylo zpočátku provázeno názorovou nejednotností jak v představenstvu družstva, tak i v členské základně. Družstvo šlo naprosto do neznáma, nemělo žádné zkušenosti se zahraničním obchodem. Navíc, byli jedni z prvních, kteří zahájili obchod s mlékárnou v zahraničí. I přes všechny překážky nakonec zvítězil pragmatický pohled doprovázený výrazným ekonomickým efektem, který trvá po celou dobu obchodní spolupráce. Jasně deklarovaný zájem německé mlékárny spolupracovat pak přispěl k finálnímu rozhodnutí ve prospěch uzavření dlouhodobé smlouvy. Ještě jedno významné rozhodnutí bylo pro osud družstva rozhodující. Tímto rozhodnutím byl v roce 2007 přechod na jednotnou konstrukci ceny MHD JIH pro všechny členy družstva. Tímto krokem se stala obchodní činnost družstva skutečnou obchodní činností a zavedl se spravedlivý systém v rámci celého objemu obchodu. Za stejnou kvalitu dodávky mléka mají členové stejnou cenu nehledě na to, zda jejich produkci prodává družstvo do Madety, do Goldsteigu nebo jiné mlékárny. Realita dnešních dnů V současné době má MHD JIH celkem 211 členů. Z toho je 95 zemědělských družstev, 33 akciových společností, 38 společností s ručením omezeným a 45 soukromě hospodařících zemědělců. Mléko se prodává z 257 odběrných míst. Průměrná denní dodávka MHD JIH od počátku letošního roku je 1 180 000 litrů. Podíl obchodu MHD JIH na celkovém objemu ČR se pohybuje v úrovni 18,5%. Mléko dodává družstvo šesti mlékárnám. Největším odběratelem je Madeta a.s, kam dodávají asi 55% produkce, do mlékárny Goldsteig 33%, do Mlékárny Klatovy 7%, do Tatry Hlinsko 3,5% a do Mlékárny Jihlava a nově do druhé německé mlékárny ve Schwarzenfeldu shodně do 2% objemu produkce. Se všemi smluvními mlékárnami má družstvo uzavřené dlouhodobé smlouvy, minimálně do roku 2017. Dlouhodobé smlouvy považují členové družstva za velmi důležité jak pro stabilitu obchodu, tak i k eliminaci případných problémů, které mohou na trhu nastat po ukončení systému mléčných kvót v roce 2015. O úspěšnosti družstva svědčí nepochybně i fakt, že za uplynulý rok zobchodovalo družstvo 411 milionů litrů mléka za průměrnou realizační cenu 8,94 Kč/l. Tržby z obchodní činnosti dosáhly úrovně 3,7 miliardy korun. Další služby pro členy Další významnou oblastí obchodní činnosti družstva pro členy je zajištění nákupu různého sortimentu zboží a služeb na účet družstva. Jde zejména o mléčné krmné směsi, minerální doplňky, desinfekční a sanitační prostředky, konzervační přípravky, silážní plachty, hospodářské potřeby, ochranné pracovní oděvy a pomůcky apod. Se všemi dodavateli má družstvo uzavřeny smlouvy, které členům zajišťují lepší cenové podmínky, než kdyby si nákup zajišťovali sami. Přínosný pro členy je i systém kompenzací, kdy hodnota odebraného zboží je odečtena z hodnoty dodaného mléka. V celkovém vyjádření byl za rok 2013 objem ostatních obchodů družstva přibližně 65 miliónů korun. Samostatnou kapitolou, která členům přináší další pozitivní efekt, je oblast pojištění, kdy se podařilo v rámci možností zajistit pro členy velmi příznivé podmínky pojištění. Spotřebu mléka je nutné podporovat Nedílnou součástí práce MHD JIH je i aktivní účast na propagaci výroby a spotřeby mléka a mléčných výrobků. Jak už bylo zmíněno, družstvo má v současné době jeden z největších podílů smluvně zajištěné produkce mléka v ČR. Proto je pro družstvo velmi důležitá a nezbytná i podpora spotřeby mléka. S tím souvisí také každoroční účast na celostátní výstavě Země Živitelka, která má za hlavní cíl propagovat výrobu a spotřebu mléka a mléčných výrobků. K zajištění této akce má družstvo vždy k dispozici výrobky smluvních mlékáren a prezentuje tak výrobky mlékáren, ale přeneseně i produkci členů družstva. MHD JIH je také partnerem Agrární komory ČR pro propagaci mléka v projektu Bílé plus. Mlékařské družstvo podporuje regionální výstavy skotu v Opařanech a Košeticích. Obě dvě výstavy pořádají členové družstva. Co znamená být členem družstva? Na tuto otázku není jednoduchá odpověď. Členové družstva i jeho vedení je přesvědčeno, že skot a produkce mléka do oblasti jižních Čech patří, má nezastupitelné místo v systému hospodaření a bezesporu je a bude perspektivní oblastí. Členství v družstvu tak přináší členům jistotu a stabilitu v obchodním vztahu, významný finanční efekt, zajištění pravidelných plateb, zajištění dlouhodobého odbytu mléka za lepších cenových podmínek, možnost výhodnějšího nákupu zboží a služeb, perspektivu do budoucna. Bez soudržnosti, solidarity, loajality a ochoty ke společnému obchodu svých členů by ale nikdy družstvo této pozice nedosáhlo. I díky tomu se Mlékařské hospodářské družstvo stalo významným a váženým obchodním partnerem smluvních mlékáren a významným obchodníkem s mlékem. dav 12

INZERCE VÁŠ PORADCE V POJIŠTĚNÍ Exkluzivní nabídka pojištění plodin a zvířat, strojů, majetku, vozidel, odpovědnosti za škodu i osobního pojištění. Přínosy spolupráce Nabídka všech druhů pojištění Nejlepší cena, garance kvality Široký rozsah pojistného krytí Rychlé řešení škod Nabídky od všech pojišťoven Poskytované služby Zhodnocení stávající pojistné ochrany a identifikace úspor Návrh optimálního pojistného programu Nezávislé jednání s pojistiteli Osobní přístup a stálá individuální péče Partner Agrární komory ČR SLOUŽÍME VÁM S RADOSTÍ +420 221 421 788 www.renomiaagro.cz 13

KOMODITY PŘESTOŽE OVOCNÁŘSTVÍ MÁ U NÁS STALETOU TRADICI, JEHO DNEŠNÍ SITUACE NENÍ JEDNODUCHÁ V ČECHÁCH A NA MORAVĚ MĚLO PĚSTOVÁNÍ OVOCE, TEDY JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ MÍRNÉHO PÁSMA, JAKO JSOU JABLKA, HRUŠKY, ŠVESTKY, MERUŇKY APOD., STALETOU TRADICI, A BYLO VŽDY ŽÁDANOU POTRAVINOU, KTEROU U NÁS LIDÉ VŽDY CHTĚLI. JENŽE NA PULTECH NAŠICH OBCHODŮ SE OBJEVUJE ČÍM DÁL VÍCE OVOCE MÍRNÉHO PÁSMA I Z JINÝCH ZEMÍ. Tento fakt nás vedl k tomu, že jsme požádali Ing. Martina Ludvíka, předsedu Ovocnářské unie ČR, o vysvětlení jak vypadá současná situace v pěstování ovoce u nás a jak se to projevuje i na trhu, tedy na pultech obchodů a ve spokojenosti našich spotřebitelů. Podle něho se v České republice v současné době pěstuje ovoce na ploše cca 17 800 ha intenzivních sadů. Na této výměře se každoročně vyprodukuje průměrně 140 000 tun ovoce ročně. Kromě tohoto množství se v České republice vypěstuje ještě dalších 150 000 tun ovoce v extenzivních sadech a zahradách, které je využíváno samozásobiteli a na průmyslové zpracování. Hlavním ovocným druhem, který se v ČR pěstuje, jsou jabloně. V intenzivních výsadbách jabloní se každoročně vyprodukuje 120 000 tun jablek. Z dalších ovocných druhů je důležité pěstování višní pro zpracování. Ročně se jich v ČR vyprodukuje 6 tisíc tun a jsou významným exportním artiklem. Specialitou tuzemského ovocnářství je pěstování stolních tmavých třešní. V oblasti Jižní Moravy je významné pěstování meruněk a broskví. Z dalšího tradičního ovoce se v sadech pěstují hrušky, švestky a rybízy. Ovocné sady u nás mizí Jednou z příčin, proč se u nás objevuje ovoce i z jiných zemí je to, že za posledních 20 let zmizelo z naší krajiny na 5000 hektarů ovocných sadů. V současné době je u nás 17,8 tisíce hektarů produkčních sadů. Bohužel více než 8 tisíc hektarů by bylo potřeba rychle restrukturalizovat, jelikož jsou starší dvaceti let. To je skoro nemožné, protože se ročně vysazuje jen 300 až 400 hektarů nových sadů a také v dalších letech budou určitě převažovat likvidace starých sadů Foto: autor nad výsadbami novými. Polovina výměry je tvořena jabloněmi, pak následují švestky a višně. Velmi malá výměra je malin i jahod. Celkově dochází k poklesu výnosů, např. některé druhy už nepěstujeme vůbec, jako třeba angrešt, plochy meruněk a broskví poklesly za poslední čtvrtstoletí o dvě třetiny. S poklesem produkce ovoce souvisí i horší schopnost dodávat do globálních maloobchodních řetězců, které požadují nejlépe celoroční dodávky ovoce ve větších objemech. Některé odbytové organizace ovocnářů Rentability pěstování ovoce není dobrá Rentabilita pěstování ovoce je v posledních několika letech špatná a potvrzují to i studie ÚZEI, je dokonce jednou OVOCNÉ SADY I PLOCHY DROBNÉHO OVOCE Z NAŠÍ KRAJINY MIZÍ. NA VINĚ JSOU NEJENOM VYSOKÉ NÁKLADY NA STRANĚ VSTUPŮ, NEJISTOTA ODBYTU A MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ALE STÁLE ČASTĚJI TAKÉ NEGATIVNÍ VLIVY POČASÍ, PROTI KTERÝM SE NEJDE POJISTIT. Foto: autor tak ovoce dodávají a podmínky splní. Samostatný podnik je v daleko horší situaci a musí spíše hledat odbyt mimo obchodní řetězce, kde je však malý trh a také velká konkurence. Vždyť u nás se prodává 80 % veškerého čerstvého ovoce přes obchodní řetězce. Na druhou stranu by také sami řetězce měly více dávat prostor hlavně regionálním pěstitelům, kteří by dodávali přímo na jednotlivé prodejny. O podpoře regionálních pěstitelů většina řetězců více mluví, než koná. A nástroj je opět spotřebitel, aby více poptával tuzemské zboží. z nejhorších v rámci zemědělských komodit. Velkou měrou to ovlivňuje skutečnost, že ovocnářství je velmi citlivé na vliv počasí a to nám v posledních letech nepřeje. Zejména pozdní jarní mrazíky připravily pěstitele o velkou část úrody v letech 2011 i 2012. Ekonomiku ovlivňuje i fakt, že proti těmto rizikům se ve většině případů vůbec nelze pojistit, jsou to totiž nepojistitelná rizika a tak ani není možné využít nástroj státu, kterým je podpora pojištění přes PGRLF. Rentabilitu rovněž ovlivňuje i stagnace odbytových cen. Když srovnáme v dlouhodo- 14

KOMODITY bějším horizontu nárůst cen hlavních polních komodit a ovoce, tak odbytové ceny ovoce rostou jen velmi pomalu. K tomu také velká investiční náročnost, když vybudování jednoho hektaru ovocného sadu se závlahou, a s konstrukcemi chránícími proti kroupám, se dnes blíží k 1 mil. Kč. Dnes také dovážíme většinu vstupů, ať již jde o pesticidy, hnojiva, veškerou speciální techniku, z velké části i stromky do nových výsadeb nebo také i opěrné konstrukce do sadů. Nákladově se můžeme lišit hlavně cenou práce, ve srovnání se západní Evropou je u nás stále pracovní síla levnější, i když už není tak velký rozdíl, ve srovnání s Polskem to konkurenceschopné již není. Poláci mají cenu práce nižší, hlavně v oblasti mzdových nákladů a vlastní práce na farmách. Čerstvé ovoce či na zpracování? O tom, jaký je poměr mezi ovocem, které je určeno ke konzumaci, a ovocem, určeném ke zpracování např. na džemy, marmelády, rozhoduje konkrétní druh. Třeba višně a rybízy ovocnáři pěstují výhradně na zpracování, většina jahod, jablek, hrušek nebo meruněk jde na trh v čerstvém stavu. Co se týká poptávky od spotřebitelů, tak převažuje zájem hlavně o čerstvé ovoce. Je to dáno tím, že možnost koupit čerstvé ovoce je u řady druhů celoroční. OVOCNÁŘSTVÍ SE JAKO SPECIALIZOVANÁ A NÁROČNÁ ČINNOST POTÝKÁ S CELOU ŘADOU PROBLÉMŮ. PŘESTO MÁ AMBICI SE S VLASTNÍ PRODUKCÍ PROSADIT V CENTRU ZÁJMU TUZEMSKÝCH SPOTŘEBITELŮ. STAČÍ, ABY NAKUPUJÍCÍ PROJEVILI O ČESKÉ OVOCE TRVALÝ ZÁJEM. Foto: autor Zájem o zpracované ovoce je také velmi důležitý. V posledních letech se rozvíjí hlavně faremní zpracování produkce na mošty a lze předpokládat i rozvoj zpracování ovoce na další kvalitní produkty, třeba marmelády. Problém je však v tom, že velké zpracovatelské kapacity tady už nejsou. Většinu ovoce na zpracování vyvážíme a pak výrobky dovážíme zase zpět. Ve větší míře se u nás vyrábí jen dětská výživa a pak jablečný koncentrát, což je ovšem jen polotovar. S poklesem tuzemské produkce a globalizací zpracovatelského trhu ani nelze očekávat velké investice v oblasti zpracování ovoce. Jde spíše o udržení těch, kteří ovoce zpracovávají, a také o podporu budování menších kapacit přímo na farmách, aby se zvýšila přidaná hodnota produkce. Výzkum v této věci pokračuje. Byly tady projekty třeba na vytipování vhodných odrůd švestek na povidla nebo pokusy s novými rezistentními odrůdami jablek vhodnými na výrobu dětské výživy. Zaměstnanost a perspektivy ovocnářství Podle Ludvíka velká nezaměstnanost neznamená ještě dostatek lidí na práci. Česání ovoce je velmi náročná práce téměř za každého počasí. Některé podniky spolupracují i s úřady práce a daří se jim alespoň část brigádníků nalézt mezi nezaměstnanými. Podniky s větší potřebou pracovních sil se neobejdou bez zahraničních pracovníků. Jde většinou o kombinaci pracovníků ze zahraničí a z tuzemska. Někde také pomáhají studenti či důchodci. Pokud jde o dotace, které ovlivňují vývoj celého odvětví, současné podmínky podpor příliš nestimulují podniky k zaměstnávání lidí. Základní platba na hektar SAPS je stejná na každý hektar bez ohledu na to, jak je zatížen prací. Jiný případ je, že pokud má podnik hodně zaměstnanců, třeba i díky speciální rostlinné výrobě, může být považován za velký podnik a nemá pak nárok na některé Foto: autor podpory z PGRLF, tedy opět opatření proti zaměstnávání lidí. Současná vláda hovoří o podpoře zaměstnanosti a tím o podpoře právě u oborů jako je ovocnářství, doufejme, že až začne slova měnit v činy, zda uvedené absurdity zmizí. Podle Ludvíka v dalších letech dojde bohužel k poklesu ploch a lze očekávat, že se sníží výměra sadů tak o dva tisíce hektarů. Řada podniků spíše zvažuje udržení produkce, což znamená snížení ploch a náhradu větší plochy starších sadů výsadbou menší výměry mladých sadů s vyšším výnosem. Mnoho nových zájemců o zahájení ovocnářské výroby skutečně intenzivní produkce není vidět. Je to dáno také velkou investiční náročností. O ovocnářství se ve větší míře zajímají hlavně noví zájemci, kteří by rádi produkovali Foto: autor spíše extenzivně ovoce na zpracování, nejlépe v režimu ekologického zemědělství. Je otázkou, zda jejich zájem je především o obor a podnikání v něm nebo jen o možnost čerpat ekologické dotace. Miroslav Svoboda 15

KOMODITY NAŠI VINAŘI SE DNES POTÝKAJÍ S NEKALOU KONKURENCÍ, S DOVOZEM LEVNÝCH A NEKVALITNÍCH VÍN VINAŘSTVÍ U NÁS MÁ MNOHASETLETOU TRADICI. I PO ROCE 1989 JSME ZAZNAMENALI ZVÝŠENÝ POČET SUBJEKTŮ, KTERÉ SE ZABÝVAJÍ PĚSTOVÁNÍM VINNÉ RÉVY A VÝROBOU VÍNA. Jenže, z průměrných 650 000 hl vína, vyrobeného z hroznů sklizených v ČR, 50 % z tohoto množství vyrobí producenti, kteří produkují více než 10 000 hl vína a jichž je 1 % z celkového množství vinařů, zatímco 3 % vinařů, produkujících mezi 1000-10 000 hl vína, vyrobí 30 % z celkového množství vyrobeného vína, přičemž zbylých 96 % subjektů, produkujících méně než 1000 hl vína ročně, vyrobí zbývajících 20 % z celkového množství vyrobeného vína. Ve vinohradnictví působí zhruba 20 000 subjektů, ale přibližně 2 % z nich obhospodařuje více jak 70 % celkové plochy vinic. Mimochodem, spotřeba vína v ČR činí dnes 21 litrů na obyvatele. Foto: autor Dovoz vína i mimo kontrolu celních a daňových úřadů Jako obor je vinařství u nás vcelku stabilizované a přizpůsobené novým podmínkám a obrovskému tlaku importovaných vín. Naučili jsme se s tím žít. Bohužel v poslední době, zhruba tři roky, se začal obor infiltrovat nepoctivými subjekty, které parazitují na postavení našeho vína i na celkově vzrůstající oblibě vína jako takového. S dovozem levných, méně kvalitních vín jsme se dokázali vyrovnat tím, že většina naší produkce se přesunula do vyšších kvalitativních kategorií a v zásadě musíme akceptovat, že produkční potenciál našich vinic nebude nikdy dostatečně saturovat spotřebu. Pokud se vše děje legálně nelze nic namítat. My však vnímáme stav, kdy kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) zaměřené na falšování vína v roce 2013 odhalily u zhruba 30 % kontrolovaných vzorků vady související s nedovolenými technologickými postupy, nebo neznámým zeměpisným původem, jako velice špatný. Máme za to, že se do republiky a potažmo na trh dostává obrovské množství vína, které je zcela mimo kontrolu úřadů, jak celních, tak daňových, sdělil nám JUDr. Tibor Nyitray, předseda Svazu vinařů ČR. Svaz vinařů si vzal za úkol bojovat proti těmto jevům a velice intenzivně tlačí na státní orgány, aby sjednaly nápravu. Ze statistických údajů vyplývá, že zhruba 20 % obratu ve víně se přesunulo z tradičních prodejen (kamenných obchodů, supermarketů) na nově vzniklá prodejní místa, jako jsou různé večerky, prodejny tabáku a trafiky, zeleniny a ovoce, květinářství, prodávající vína nejnižší kvality za cenu, která rozhodně nemůže obsahovat všechny daňové zátěže, nebo ten nápoj nemůže být víno odpovídající normám. Na serveru www. potravinynapranyri.cz jsou zveřejňovány zjištěné přestupky, mezi nimiž není žádnou raritou obsah přidané vody v desítkách procent. K tomu jiné nepovolené přídavky cukru, alkoholu, glycerolu, barviv apod. Například byl zjištěn i rekordní objem 95% přidané vody na litr vína!!! V podstatě se jedná o trestuhodné klamání spotřebitele, který nedostává víno, které si zaplatí a které očekává, ale jen jakousi imitaci a v konečném důsledku to poškozuje dobré jméno domácího vinařství jako celku, které se za uplynulých 25 let dostalo na výbornou evropskou úroveň. Rakousko podobný problém vyřešilo V Rakousku byla podobná situace v sedmdesátých letech minulého století. Tamní vláda i profesní veřejnost se postavila k problému pančování vína velice statečně, několik osob, i z řad vinařů, bylo nepodmíněně odsouzeno, mnoho vinařství zkrachovalo a po tomto katarzním procesu se zrodilo nové rakouské vinařství požívající všeobecnou důvěru, vážnost i mezinárodní renomé. My, představitelé oborových spolků věříme, že i naše vláda a příslušné orgány budou nekompromisně trestat pachatele zmíněných jednání a že náš trh bude ochráněn od černých dovozů, případně daňových deliktů souvisejících s uváděním vína na trh. Dosavadní signály jsou spíše pozitivní a naše návrhy na nápravu situace, které jsme vypracovali, zejména na základě analýzy situace zpracované společností Ernst & Young, byly přijaty se zájmem o řešení, konstatoval Tibor Nyitray. Důsledné kontroly i u nás Vinaři žádají státní orgány, aby důsledně hlídaly dodržování stávajících zákonných pravidel. Jde zejména o přísnější kontrolu ze strany celní správy, aby bylo víno, které se ve velkých objemech dostává na naše území, bylo řádně evidováno, aby se dal sledovat jeho další pohyb a manipulace s ním až do fáze jeho prodeje spotřebiteli. Na čistotu a regulérnost prodávaného vína dohlíží SZPI a dá se říct, že ve stávajícím SPOTŘEBA VÍNA JE DNES 21 L NA OBYVATELE, ALE VZHLEDEM K POLOZE ČESKÉ REPUBLIKY A KLIMATICKÝM PODMÍNKÁM MUSÍME PŘIBLIŽNĚ DVĚ TŘETINY OBJEMU DOVÁŽET A TO NEJVÍCE Z ITÁLIE A SLOVENSKA. NAŠI VINAŘI SE PROTO ZAMĚŘILI NA VYŠŠÍ KVALITATIVNÍ KATEGORIE. personálním složení a materiálním zabezpečení dělá, co může. Jenže je zřejmé, že to nestačí, a proto vinaři žádají zvýšení počtu inspektorů specializujících se na dohled trhu vínem. SZPI nebyla koncipovaná na takové množství prodejců vína, zejména čepovaného, aby dokázala zvládnout požadovaný objem kontrol. Klamání spotřebitele je potřebné i správně kvalifikovat. Vinaři mají za to, že vzhledem k tomu, že se jedná o vědomou činnost toho, kdo víno pančuje, nebo načerno prodává, neměly by být tresty symbolické a vůbec by se nebránili, aby takové jednání bylo kvalifikováno jako trestný čin. Mimochodem, tento způsob podvádění je spojen i s daňovou nepoctivostí. Existuje obava, že víno je další komoditou zneužívanou a využívanou v tzv. karuselových obchodech. 16

KOMODITY Zde se kvantifikace objemu stanovuje velice těžko, ale podle odhadu vinařů se pohybuje v rozpětí mezi jednou až dvěma miliardami korun úniku na DPH a dani z příjmu. V této oblasti by uvítali užší spolupráci mezi orgány celní správy a finanční správy, aby případně byla tato oblast i v hledáčku nově vzniklého útvaru Kobra. Podmínky u nás jsou složitější a nákladnější Pro naše producenty je to o to složitější, že výroba vína ve srovnatelné kvalitě je v našich klimatických podmínkách výrazně složitější a nákladnější. V posledních pěti letech vinaři zažili několik negativních klimatických jevů, kdy rok 2010 byl až katastrofický, protože se podařilo vyrobit pouze 450 000 hl vína místo dlouhodobě průměrných 650 000 hl. Loni vyrobili 605 000 hl, tedy opět pod průměrem. Další překážkou je zastaralost vinic, kdy průměrný počet hlav na hektar činí cca 2800, přičemž ve srovnatelných oblastech jako je Rakousko, Německo se pohybuje skoro na dvojnásobku. Toto významně ovlivňuje produkční potenciál našich vinic. V současné době se snaží podporovat restrukturalizaci vinic zaměřenou na nový způsob pěstování révy spočívající ve větším množství hlav při nižším množství hroznů z keře. Tomu odpovídá i národní program podpory SOT pro víno (dotace), podle kterého 80 % použitelných financí bude směřovat do podpory restrukturalizace vinic. Postavení našich vinařů v EU Svaz vinařů je součástí nejvýznamnějších vinařských mezinárodních organizací, které se podílejí na ovlivňování orgánů EU při tvorbě předpisů regulujících trh vínem. Bohužel význam českého vlivu je obdobný jako postavení ČR v orgánech EU. Je však dobré vědět co se chystá a co se děje. Tradiční vinařské státy, zejména Itálie, Francie, Španělsko zcela přirozeně prosazují své zájmy, které jsou mnohdy v rozporu s těmi našimi. Navíc, našim vinařům, přijdou některá opatření EU nesmyslná, jako je např. podpora klučení vinohradů, která je vystřídána podporou výsadeb. Dále je to změna v označování původního nejakostního bílého a červeného stolního vína na víno s udáváním odrůdy. To je právě to (původně u nich sudové bílé a červené víno), které je k nám dovážené z EU a následně u nás prodávané jako čepované víno. Příprava předpisů vydávaných orgány EU je velice zdlouhavá, jednotlivé principy se nepřiměřeně dlouho tvoří. Podle našich vinařů není znění předpisů - do poslední chvíle před jejich účinností - často jasné a známé, takže následná implementace do našeho práva bývá komplikovaná. Přitom naše legislativa musí být zcela v souladu s evropskými předpisy. Zbývá jen malý prostor pro vlastní úpravu a národní opatření. Nicméně pokud jsou pravidla pro všechny státy stejná, nedá se nic dělat. Problémem ovšem je, že jiné státy svým vinařům, potažmo zemědělcům, poskytují podporu, nebo úlevu jinými cestami. Např. jde o různá zvýhodnění v daňové oblasti, úlevy na sociálním pojištění a podobně. Miroslav Svoboda MINISTR ZEMĚDĚLSTVÍ JUREČKA: HLEDÁME ŘEŠENÍ, JAK ZABRÁNIT ČERNÉMU TRHU S VÍNEM ČERNÝ TRH S TICHÝM VÍNEM, KAM SPADAJÍ I DAŇOVÉ ÚNIKY Z PANČOVANÝCH VÍN, BYL HLAVNÍM BODEM DNEŠNÍHO SETKÁNÍ MINISTRA ZEMĚDĚLSTVÍ MARIANA JUREČKY SE ZÁSTUPCI VINAŘŮ, VÝROBCŮ DESTILÁTŮ, STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÉ A POTRAVINÁŘSKÉ INSPEKCE (SZPI) A CELNÍ SPRÁVY ČR. PROBLEMATIKOU SE BUDE ZABÝVAT VZNIKAJÍCÍ MEZIRESORTNÍ KOMISE. Odborníci Ministerstva zemědělství nyní analyzují návrhy na řešení problému pančování a černého trhu s vínem, které jsme obdrželi například od vinařů, podnikatelů a samozřejmě od našich inspektorů ze SZPI. A už více než rok velmi dobře funguje dohoda mezi Ministerstvem a Generálním ředitelstvím cel, která umožňuje dozorovým orgánům používat data celníků o převozech a dovozech vín do Česka, a to přímo z registru vinic. Tyto údaje jsou důležité pro lepší ochranu spotřebitelů a vinařů před falšováním vín, řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Mezi základní návrhy, kterými se chce Ministerstvo zemědělství zabývat, je zejména posílení a účinnější zacílení kontrol v této oblasti jak ze strany SZPI, tak i Celní správy. Zároveň se ukazuje jako nezbytné zpřísnění sankčních opatření a podmínek pro prodej sudového vína nebo zavedení povinnosti zdokumentování veškeré přepravy a dovozu vína. Nezbytná je spolupráce na meziresortní úrovni, neboť předpokládané výstupy mohou mít dopady do několika zákonů, například do zákona o spotřební dani, živnostenského zákona, nebo trestního zákoníku. Již nyní se podařilo v rámci novely zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci postihovat nepoctivé producenty. Pokud inspektoři odhalí pančované víno, budou mít pravomoc přikázat jeho likvidaci. Nepoctiví výrobci už totiž nebudou moci spoléhat na to, že zpracováním vína na ocet nebo líh získají aspoň částečný zisk. Naopak, VELKÝM PROBLÉMEM JE PANČOVÁNÍ VÍNA PŘIDANOU VODOU, NEPOVOLENÝMI PŘÍDAVKY, CUKRU, ALKOHOLU, GLYCEROLU ČI BARVIV. NEPOCTIVCI TAK POŠKOZUJÍ DOBRÉ JMÉNO ČESKÝCH A MORAVSKÝCH VINAŘŮ, KTERÉ SI DLOUHODOBĚ ZA POSLEDNÍCH 25 LET VYTVÁŘÍ. VINAŘI PRO NĚ PROTO POŽADUJÍ TVRDÉ SANKCE. budou muset uhradit náklady na likvidaci vína, které nebylo vyrobeno podle povolených postupů, uvedl ministr Jurečka. Přísnější pravidla zamezí šíření nekvalitních nebo falešných vín neznámého původu na našem trhu. Dozorové orgány budou mít pravomoc nařídit zákonné zničení falšovaných vín, likérových vín, šumivých vín a částečně zkvašeného hroznového moštu. Hynek Jordán, ředitel Odboru komunikace MZe 17

KOMODITY OČEKÁVÁME DOBROU KVALITU BRAMBOR DNE 4.6 SE USKUTEČNILO V ČELÁKOVICÍCH SETKÁNÍ ČLENŮ ÚSTŘEDNÍHO BRAMBORÁŘSKÉHO SVAZU ČESKÉ REPUBLIKY. Dopolední program vyplnilo vystoupení odborníků na téma výživová hodnota brambor profesor Diviš z JČU, výhledová situace brambor jako komodity na světových trzích nebo nové odrůdy a proces jejich zkoušení. Hlavním záměrem pozice AK ČR a PK ČR je najít, i při celkově nižším finančním rámci, optimální a kompromisní řešení požadavků podnikatelské sféry, zájmových svazů a dalších partnerů tak, aby byl program vhodně, optimálně a současně maximálně využit. Odpolední program po té probíhal v prostorách odrůdové zkušebny ÚKZUZ v Přerově nad Labem, kde byly představeny a vyhodnoceny odrůdy, které v rámci letošního zkoušení odrůd dosáhly nejlepších výnosů. V Přerově proběhlo také zasedání Komoditní rady pro brambory při Agrární komoře ČR. Členové komoditní rady velmi pozitivně zhodnotili zařazení konzumních brambor mezi citlivé komodity a podíl Agrární komory na vyjednáváních. Brambory na škrob již v citlivých komoditách zařazeny byly, nicméně jejich opětovné zařazení do této skupiny lze také hodnotit pozitivně. Konzumní brambory jsou ovšem zcela novou položkou a bude třeba provést proces notifikace tak, aby byla zaručena kompatibilita s Stěžejní část materiálu, která se týká investic do infrastruktury, bude mít značný vliv jak na zemědělskou prvovýrobu, tak na zpracovatelský průmysl. Obě organizace souhlasí s důležitostí inovací pro další rozvoj agrárního a potravinářského sektoru v situaci, kdy je největším problémem těchto sektorů nízká přidaná hodnota. A tak vedle podpory tradičních silných odvětví živočišné výroby jako je chov dojeného skotu, krav bez tržní produkce mléka, prasat či drůbeže bychom v materiálu chtěli vidět také podporu speciálních odvětví s vyšší přidanou hodnotou jako je ovocnářství, zelinářství, vinařství, semenářství a květinářství. Je však také třeba pečlivě zvážit zacílení podpor, aby došlo ke kýženému efektu z hlediska národního hospodářství. K regionálnímu rozvoji nepřispívají jen malí a střední producenti, ačkoli jejich zájmy nechceme a nebudeme opomíjet, ale evropským právem. V současnosti tuto legislativu projednává vláda a v nejbližší době je na pořadí konzultační notifikační schůzka. Zařazení konzumních brambor mezi citlivé komodity by mělo projít notifikační procedurou do 1. 8. 2014. Pro obálku konzumní brambory bylo vyčleněno 50 mil. korun. V případě dalšího poklesu výměry osázených ploch je možné do budoucna jednat o navýšení této sumy. Žadatel o tuto podporu bude muset prokázat prodej alespoň 26 tun brambor z hektaru na základě daňového dokladu (pokladní lístky, příjemky). Žadatel hlavně velcí producenti, jejichž případný odchod nebo ukončení činnosti může mít na venkovský prostor negativní dopad. Chceme takové nastavení podpor, které bude směřovat k větší efektivitě a zároveň bude demotivující pro případné spekulanty. Agrární komora nesouhlasí se zvýšením podpory pro opatření Ekologické zemědělství, pokud nebude důsledkem prokazatelná produkce kvalitních biopotravin skutečně uvedených na trh. Stejně důležitá je z hlediska obou komor i bezpečnost a nezávadnost potravin, která podle našeho mínění není v předloženém dokumentu dostatečně akcentována. bude moci používat jak certifikovanou, tak farmářskou sadbu. V rámci Programu rozvoje venkova členové KR kvitují větší důraz na investice do infrastruktury a vybavení (dotace na skladovací prostrory, sazeče, odkameňovače, sklízeče). Pozitivně byla hodnocena i role Agrární komory na připravovaném programu SDO (Seznamy doporučených odrůd). Existence nezávislé autority pro zkoušení odrůd, která by disponovala vlastními zdroji, je už očekávána delší dobu. Aktuální situace porostů se jeví jako dobrá. Spotřebitelé mohou očekávat dobrou kvalitu brambor za dobrou cenu. PROGRAM ROZVOJE VENKOVA PRO OBDOBÍ 2014-2020 Z POHLEDU AK ČR VZHLEDEM K POVAZE MATERIÁLU A VZÁJEMNÉMU PROLÍNÁNÍ ZÁJMOVÝCH OBLASTÍ SE AGRÁRNÍ KOMORA ČR A POTRAVINÁŘSKÁ KOMORA ČR ROZHODLY VYPRACOVAT K PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA NA OBDOBÍ 2014-2020 SPOLEČNÉ STANOVISKO. Materiál se dle našeho názoru nedostatečně zaměřuje na nejpalčivější problémy zemědělského sektoru. Malý nebo žádný prostor je zde věnován problematice nepojistitelných rizik, oblastem čelícím nepříznivým přírodním podmínkám (potýkající se suchem) stejně tak jako klesajícímu rozměru živočišné výroby a nástrojům, kterými by měli být zemědělci k zastavení tohoto negativního trendu motivování. S problematikou živočišné výroby souvisí také podpora méně příznivých oblastí, kam tento druh zemědělské činnosti tradičně patří. Nesouhlasíme s tím, aby se právě na podpoře těchto oblastí šetřilo, a budeme se snažit o navýšení dotací. Cílem připomínek AK ČR a PK ČR je vytvořit z Programu rozvoje venkova 2014 2020 silný poziční dokument pro formování a podpory konkrétních podnikatelských podmínek ve všech výrobních oblastech pro posílení a růst konkurenceschopného zemědělství a potravinářství České republiky v prostoru současné EU. DÍKY SUCHU OČEKÁVÁME NIŽŠÍ VÝNOSY DNE 25.6.2014 SE V HODKOVICÍCH USKUTEČNILO JEDNÁNÍ KOMODITNÍ RADY PRO OBILÍ A OLEJNINY PŘI AGRÁRNÍ KOMOŘE ČESKÉ REPUBLIKY. Na úvod byl zhodnocen loňský marketingový rok. Zásoby obilí i olejnin jsou již téměř vyprodány, čeká se na novou sklizeň, která ovšem nebude oproti původním odhadům vzhledem k vývoji počasí uspíšená. Jednání se účastnili zástupci producentů z téměř všech krajů České republiky. Prakticky bez výjimky všechny kraje hlásí problémy se suchem. Na rozdíl od optimistických odhadů z minulého jednání, které se uskutečnilo v polovině února, se toto jednání neslo v duchu negativnějších výhledů. Poklesla výměra osevních ploch řepky i obilovin (asi o 7% u řepky, o 1% u obilovin). Výnosy budou také nižší (u řepky až o 17%). Světová produkce bude nižší než v minulém roce. Produkce v EU 28 se očekává lehce pod úrovní produkce loňské. Výpadek produkce obilovin i řepky se dá očekávat ve východní Evropě (Pobaltí, Ukrajina). S odbytem českého obilí a řepky by vzhledem ke stabilní až vzrůstající poptávce v sousedních zemích (poptávka obilí ze strany rakouských a německých bioplynových stanic, poptávka polské živočišné výroby) neměl být problém. Cena řepky v současné době vychází z optimistických odhadů ze začátku roku a pohybuje se kolem 9 tis. korun za tunu. S prodejem nové řepky je tak třeba chvíli vyčkat. Rozhodující roli bude hrát sklizeň ve Francii a Německu. U obilovin letošní rok existuje značný tlak na nízkou cenu v době žní. Proto doporučujeme prodávat jen v nezbytně nutných případech. Například u pšenice se dá v brzké době očekávat nárůst ceny nad 5 tis. korun za tunu. 18

INZERCE 19

KOMODITY PŮVOD LIHOVINY JE STŘEDEM POZORNOSTI KONTROL INSPEKTORŮ SZPI JEDNÍM Z ŘADY ÚKOLŮ STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÉ A POTRAVINÁŘSKÉ INSPEKCE (SZPI) JSOU KONTROLY UVÁDĚNÍ SLOŽENÍ U ALKOHOLICKÝCH NÁPOJŮ A KONTROLY ŠARŽÍ NA LIHOVINÁCH. DNES JE TO OBZVLÁŠTĚ AKTUÁLNÍ TÉMA, VEZMEME-LI V ÚVAHU I POMALU SE ROZBÍHAJÍCÍ PROCES S PŮVODCI METANOLOVÉ AFÉRY, KTERÁ PŘI SVÉM VYPUKNUTÍ TAK ZÁSADNÍM ZPŮSOBEM ZNEJISTILA TRH S ALKOHOLEM U NÁS. O stanovisko, s čím se setkávají inspektoři SZPI v terénu, jsme požádali Ing. Martina Klanicu, ústředního ředitele SZPI. Ve své odpovědi uvedl, že SZPI věnuje kontrole lihovin, včetně označení šarže na nich i sledovatelnosti dle článku 18 nařízení (EU) č. 178/2002 velikou pozornost. Kontrola označení šarže i dokladů týkajících se původu lihoviny je prováděna u každé kontrolované lihoviny. SZPI provádí kontroly lihovin pravidelně, v průběhu celého roku. Kontroly jsou zaměřeny na bezpečnost, jakost, označování i sledovatelnost. V roce 2012 bylo odebráno 1422 vzorků, což bylo 5krát více vzorků než v předchozích letech. Z celkového množství nevyhovělo 307 vzorků, z toho necelá polovina nevyhověla z důvodu neuvedení nebo nesprávného uvedení šarže. Metanol byl zjištěn v 35 případech. Ve většině případů se jednalo překročení limitů pro jakost, nikoliv o hodnoty, které by ohrožovaly zdraví spotřebitele. (Vzorky, u kterých hodnoty metanolu překročily limit v hodnocení zdravotního rizika SZU byly pouze 4). Denaturační činidla byla zjištěna ve 32 případech. V roce 2013, kdy se situace stabilizovala, bylo odebráno 490 vzorků. Z celkového množství odebraných vzorků 19 vzorků nevyhovělo z důvodu neuvedení nebo nesprávného uvedení šarže. Metanol byl zjištěn v 8 případech a denaturační činidla v 10 případech. V případě metanolu ani v jednom případě nešlo o hodnoty, které by ohrožovaly zdraví spotřebitele. Od začátku roku 2014 bylo odebráno 76 vzorků. Z celkového množství nevyhovělo 7 vzorků. Ve 4 případech nevyhověl obsah etanolu a ve 3 případech nebylo úplně v pořádku značení. Denaturace lihu je proces, kterým se líh, který je určen pro jiné, než potravinářské účely, stává pomocí denaturačních prostředků nepoužitelný ke konzumaci. Líh určený pro výrobu lihovin je mnohem dražší, protože je vysoce zdaněn. A někteří nepoctiví výrobci se snaží ušetřit tím, že pro výrobu lihovin použijí líh, který není určen pro výrobu lihovin. Zda se v lihovinách nevyskytují denaturační činidla SZPI sleduje již od roku 1997. Všechny nálezy předáváme Policii ČR a GŘC. Pokud jde o přijetí účinných opatření na základě metanolové aféry, ředitel Klanica, uvedl, že tato opatření vyplývají ponejvíce z nového zákona o povinném značení lihu. Na to, abychom posoudili, zda jsou přijatá opatření dostatečná, uplynula ještě příliš krátká doba. Výše uvedený zákon nabyl účinnosti dnem 1. 12. 2013. Pro některá nová opatření jsou stanovena přechodná období, např. pro registraci osob povinných značit líh je přechodné období 3 měsíce, u distributorů lihu je to 1 měsíc, líh ve spotřebitelském balení o objemu nad 0,06 litru a do 0,1 litru neoznačený kontrolní páskou lze uvádět do oběhu 9 měsíců od nabytí účinnosti zákona. Dodržování opatření, která spadají do kompetence SZPI začínají prověřovat inspektoři v rámci svých kontrol zaměřených na jakost a bezpečnost lihovin. (svo) AKTUÁLNÍ VÝSLEDKY KONTROL MEDŮ V OBCHODNÍ SÍTI STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ INSPEKCE (SZPI) USKUTEČNILA MIMOŘÁDNOU KONTROLU MEDŮ V MALOOBCHODNÍ SÍTI SE ZAMĚŘENÍM NA HODNOCENÍ JAKOSTNÍCH PARAMETRŮ, KTERÉ INDIKUJÍ ZEJMÉNA FALŠOVÁNÍ. Z celkem 30 vzorků medu nevyhovělo požadavkům právních předpisů 18 vzorků. U všech nevyhovujících medů laboratorní analýza prokázala hodnoty, které jsou považovány za důkaz falšování nebo neodborného zacházení, které snižuje jakost potraviny. Kontrola u nevyhovujících vzorků prokázala především následující pochybení: Přidání barviva karamel E150d (nepovolená složka slouží k dobarvení světlých a ředěných medů) 9 nevyhovujících vzorků, Přidání oligosacharidů (nepovolená složka slouží k ředění medu) 1 nevyhovující vzorek. Nižší než požadovaná aktivita enzymu diastáza (indikuje sníženou jakost medu ředěním nebo neodborným zacházením) 11 nevyhovujících vzorků, Vyšší než povolená přítomnost hydroxymetylfurfuralu (indikuje sníženou jakost medu neodborným zacházením) 10 nevyhovujících vzorků. Z výsledků analýzy vyplývá, že 4 vzorky nevyhověly ve 3 sledovaných parametrech najednou, 5 vzorků nevyhovělo ve 2 sledovaných parametrech. Med je dle příslušné legislativy jednosložkovou potravinou, do které je zakázáno přimíchávat jiné složky s výjimkou jiných druhů medu. Inspekce vzorky odebrala na základě stanovení rizika při zohlednění výsledků kontrol v minulosti a podnětů spotřebitelů. S prodejci SZPI zahájí správní řízení o uložení pokuty a zároveň výsledky kontrol předala Státní veterinární správě k využití při kontrolách výrobců a dovozců. 20