České předsednictví v EU priority ČR

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "České předsednictví v EU priority ČR"

Adéla Macháčková
před 9 lety
Počet zobrazení:

1 České předsednictví v EU priority ČR Ing. Jaroslav Humpál seminář Rapotín,

2 Úvodem ČR bude pokračovat v řešení běžících úkolů a řešit zavádění finální podoby legislativních návrhů v rámci Kontroly zdraví Nelze si myslet, že předsednická země přestaví EU k obrazu svému Může však dát řešení určitých problémů národní nátisk

Kontroly zdraví Nelze si myslet, že předsednická země

3 Hlavní problémy k projednání Zahájení diskuze o finanční perspektivě po roce 2013 Zahájení diskuze o budoucí podobě přímých plateb po roce 2013 Redefinice LFA Strategie EU v oblasti biopaliv revize strategie Další možné okruhy - zdraví zvířat, používání pesticidů, společná rybářská politika, GMO, akční plán pro lesy

LFA Strategie EU v oblasti biopaliv revize strategie Další možné okruhy -

4 Budoucí podoba přímých plateb Po roce 2013 lze předpokládat silný tlak na snížení podílu rozpočtu na SZP na celkovém rozpočtu EU Je předpoklad, že toto snížení podílu připadne na vrub přímých plateb Jak veliké snížení bude nelze předpokládat, nicméně nutno uvažovat s postupným krácením

předpoklad, že toto snížení podílu připadne na vrub přímých plateb Jak

5 Budoucí podoba přímých plateb ČR ve spolupráci s dalšími 7 NČS vyjádřila v dopise požadavek na stejné podmínky v rámci SZP Tyto stejné podmínky jsou zúženě presentovány jako požadavek na jednu výši platby v /ha zemědělské půdy v celé EU Výše národních obálek v rámci SPS/SAPS byla stanovena na základě historických čísel všech 22 přímých plateb

presentovány jako požadavek na jednu výši platby v /ha zemědělské půdy v celé EU Výše

6 Stejné podmínky ČR presentuje pozici jednotné platby na hektar s tím, že by členský měl mít možnost podle své potřeby cíleně podporovat tzv. citlivé sektory Nebezpečí narušení zásady společného trhu a vnitřní rozpor pozice

7 Jedna plošná sazba v celé EU Současná situace Výpočet sazby jednotné platby na farmu se odvíjí zejména od referenčního výnosu, který např. v ČR tvoří 72 % obálky SAPSu Referenční výnos se násobí sazbou 63 /t referenčního výnosu

8 Příklady výše referenčního výnosu (t/ha) ČR 4,20/4,48 Slovensko 4,06/4,00 Belgie 6,24/8,50 Itálie 3,90/5,29 Německo 5,66/6,46 Portugalsko 2,90/2,89 Dánsko 5,22/5,87 Rakousko 5,27/5,92 Francie 6,02/6,78 Maďarsko 4,73/4,69 UK 5,83/7,10 Polsko 3,00/3,02

5,66/6,46 Portugalsko 2,90/2,89 Dánsko 5,22/5,87 Rakousko

9 Teoretická výše přímých plateb /ha (2013) ČR 255 Slovensko 200 Belgie 445 Itálie 297 Německo 345 Portugalsko 161 Dánsko 289 Rakousko 232 Francie 288 Maďarsko 227 UK 238 Polsko 190

10 Změna výše přímých plateb /ha v případě jedné sazby 252 /ha (2013) ČR -3 Slovensko +51 Belgie -193 Itálie -46 Německo -94 Portugalsko +91 Dánsko -137 Rakousko +20 Francie -37 Maďarsko +20 UK +14 Polsko +61

11 Výše plateb v rámci EAFRD (jen z rozpočtu EU) v /ha v rámci finanční perspektivy ČR 113/32 Slovensko 145/44 Belgie 43/75 Itálie 81/81 Německo 68/43 Portugalsko 149/37 Dánsko 24/20 Rakousko 172/172 Francie 31/26 Maďarsko 94/33 UK 69/36 Polsko 118/36

43/75 Itálie 81/81 Německo 68/43 Portugalsko 149/37 Dánsko 24/20

12 Další rozdíly LFA a AEO, různé výše plateb a limitů nebo redukcí Zdanění příjmů Zahrnutí dotací do daňového základu Výše spotřební daně Výše zdravotního a sociálního pojištění Parita kupní síly

13 Ekonomické výsledky českého zemědělství Nízká intenzita výroby na ha (0,6/EU 1,0) Velmi vysoká nákladovost výroby, zejména nadprůměrná výrobní spotřeba (0,78/EU 0,59)(materiálové náklady, energie, služby režie) Podprůměrná produktivita práce na AWU (0,8/EU 1,0) Nízká efektivnost využití podpor provozní podpory/čph (0,7/EU 0,4)

0,59)(materiálové náklady, energie, služby režie) Podprůměrná produktivita práce

14 Redefinice LFA ČR požaduje zachování stávajícího objemu peněz, neboť finanční perspektiva je do roku 2013 dána. Je skutečností, že každý členský stát má platby v LFA a AEO nastaveny jinak LFA na veškerou zemědělskou půdu, nebo jen TTP, nebo TZP + objemná krmiva na orné Různé limity plateb nebo degrese Velké rozdíly mezi členskými státy

Je skutečností, že každý členský stát má platby v LFA a AEO nastaveny jinak LFA na

15 Cíl plateb LFA Zamezit opouštění zemědělské půdy Přispět k optimálnímu rozmístění hospodářských činností Přispět k územní soudržnosti venkov město Zajistit dostatečnou úroveň příjmů zemědělců

16 Platby LFA další cíle Zachování přírodních zdrojů včetně biodiverzity krajiny Údržba tradiční zemědělské venkovské krajiny Zachování přežvýkavců v LFA Udržení zaměstnanosti Udržení TTP

17 Jaká hlediska by měla budoucí SZP zohledňovat Ekonomické Tržní orientace Konkurenceschopnost Rozpočtové náklady Efektivnost transferu financí Administrativní zátěž Náklady zemědělců Náklady veřejné správy Sociáln lní Stabilita příjmů farmy Životaschopnost venkova Zaměstnanost Distribuce plateb Zjednodušen ení Implementační pravidla Lepší cílení podpor Environmentáln lní Udržitelný rozvoj z hlediska ŽP Biodiversita Očekávání z hlediska ŽP Ostatní Kompatibilita s požadavky WTO Koherence s cíli ostatních politik

Životaschopnost venkova Zaměstnanost Distribuce plateb Zjednodušen ení Implementační pravidla Lepší cílení podpor Environmentáln

18 Závěrem Děkuji za pozornost Ing. Jaroslav Humpál Ústav zemědělské ekonomiky a informací Slezská 7, Praha 2 Tel: humpal.jaroslav@uzei.cz

Podobné dokumenty

SZP - Přímé platby a ostatní podpory, ekonomika. Jak dál? Ing. Jaroslav Humpál

SZP - Přímé platby a ostatní podpory, ekonomika. Jak dál? Ing. Jaroslav Humpál Osnova presentace Kontrola zdraví SZP a dopady do českého zemědělství Rozbor přímých plateb vyjednané kvóty a skutečnost Ostatní