Cesta 4 2012 KØESANSKÝ ČASOPIS PRO DÌTI cena 12 Kč
2 OBSAH Modlitba... 3 Jan Twardowski o nemocech... 4 Hádanka... 4 Ten nejakčnìjí pøíbìh... 5 Zkouka pamìti... 6 Víte to?... 6 Proč se øíká, e...... 7 Ta nae kvìtena - česká? 14... 8 Rok pod nebem... 10 Anonym... 11 Vtipné konce... 11 Soutì o tøi knihy... 12 O nové tramvaji... 13 Písnička - Ó chlapci milí, dceruky... 15 Vae obrázky... 16 Vydavatel: Ústřední rada Církve československé husitské Adresa redakce: Wuchterlova 5, 166 26 Praha 6, tel.: 220 398 107 Šéfredaktorka: Mgr. Jana Krajčiříková, e-mail: jana.krajcirikova@ccsh.cz Tisk: Úřad Ústřední rady CČSH, Praha. Distribuce: A.L.L. production s. r. o., F. V. Veselého 2635/15, Praha 9 - Horní Počernice, tel.: 234 092 811 Objednávky a reklamace vyřizujte, prosím, prostřednictvím redakce. Ilustrace: Archiv časopisu Cesta Registrováno pod číslem MK ČR E 8426 dne 2. 2. 2000
MODLITBA 3 Dìkuji, Pane Boe, moc za to, e kdy jen začnu myslet na tebe, otevøe dveøe a z nich na mì záøí tolik svìtla, e ve mnì a kolem mne není u ádná tma, ani ero, ani pína. A e je mi tak teplo, e zmizí vechen strach a já vím, e jsi se mnou. Dìkuji. Amen. Za to dìkuji, Boe, e má pro mne vdycky čas, kdy s tebou potøebuji mluvit. Nauč mì, prosím, abych ho mìl já taky vdycky, kdy ty chce mluvit se mnou. Amen. Z dìtských modliteb, sesbíraných Irenou Kuelovou, kazatelkou Jednoty bratrské
4 JAN TWARDOWSKI O NEMOCECH Máme strach, aby nae tìlo neprochladlo, neonemocnìlo, nezhublo, nepøestalo rùst, máme ale taky strach o svou dui? Kdy mùe due prochladnout? Jeden chlapec mìl za to, e tehdy, kdy sní zmrzlinu, jene due se zachladí, kdy pøestaneme mít rádi. Mùe due onemocnìt? Jedna holčička myslela, e mùe dostat pøíunice, asijskou chøipku či zánìt støedního ucha. Jene due mùe onemocnìt jedinì na høích. Mùe due zhubnout? Hubne-li tìlo, človìk slábne, zívá, a váí-li se, pak jenom v lyaøských botách, protoe se bojí, aby moc nezhubl a váha neukázala, jak moc je hubený. Chudne-li due, znamená to, e se človìk nesytí modlitbou, svatou večeøí Pánì a jeho tìlo je jak tenký proutek. Mùe due rùst? Chce-li človìk vyrùst, cvičí, bìhá, polyká vitamíny, napíná záda na ebøíku, obouvá si boty na vysokých podpatcích. Ale ani tak neroste tìlo do nekonečna. Učíme-li se o Pánu Jeíi, nae due roste poøád. Hádanka Pøeloil Emil J. Havlíček Co to je? Kdy to nìkomu dá, tak ti to pøesto zùstane. (Odpovìď se dozvíte na str. 13.) Z. S.
TEN NEJAKČNÌJÍ PØÍBÌH 5 Máte, dìti, rády akční pøíbìhy? Takové ty, kde se poøád nìco dìje, dobro bojuje se zlem, v jednu chvíli u vechno vypadá beznadìjnì, ale nakonec to skončí astnì? Človìk se bez dechu dívá na filmové plátno nebo hltá stránky kníky, ve proívá se svým hrdinou a nemùe se dočkat happy endu. Pøesnì takový je i paijový pøíbìh tedy události velikonočního týdne. Nevìøíte? Tak si jej pøečtìte a zjistíte, e je v nìm opravdu vechno: oslavování hrdiny i jeho nespravedlivé odsouzení, pøátelství i zrada, vìrnost i selhání, soucit i krutost, smutek i radost. Ke konci se zdá, e ve je ztraceno, ale ná hrdina vstává z hrobu, je vzkøíen a vítìzí na celé čáøe. I tak se mùeme na Velikonoce dívat. Nemìli bychom vak zapomenout na to nejdùleitìjí, na podstatu celého pøíbìhu. Proč se to vechno stalo a co to pro nás znamená? Nad kým nebo nad čím Jeí Kristus zvítìzil? Neporazil ani Piláta ani Øímany, jak mnozí idé doufali, neporazil ani veleknìze. Pán Jeí zvítìzil nad mnohem vìtím a mocnìjím nepøítelem - nad smrtí. A co víc - Bùh nevzkøísil jen jeho, ale nabízí vzkøíení nám vem, take nikdo se ji nemusí bát smrti. Uznejte, který akční hrdina tohle dokáe? Jana Krajčiøíková
6 ZKOUKA PAMÌTI 1. Nazaret 2. Jericho 3. Kafarnaum 4. Hebron 5. Jeruzalém 6. Cesarea 7. Kána 8. Betlém 9. Naim 10. Batánie Toto je deset názvù mìst v Palestinì z doby, kdy tam il Jeí Kristus. Napite si na papír pod sebe číslice od jedničky do desítky. Pak si seznam mìst tøikrát dobøe pøečtìte, zakryjte si názvy papírem a zkuste je napsat v tom poøadí, v jakém jsou v pøedloze. Za správné jméno na správném místì získáte dva body, za správné jméno na nesprávném místì jeden bod. Za nesprávné jméno a za prázdné místo u číslice ovem ádný bod není. Vyhrává ten, kdo má nejvíc bodù. Víte to? Vysvìtlete, co je: krajáč krajíc krajan krajkáø Správné odpovědi najdete na str. 13. Z. S.
PROČ SE ØÍKÁ, E... 7 4. Nìkdo je starý jako Metuzalém Pøiznám se, e kdy jsem byla malá, myslela jsem si, e Metuzalém je mìsto (snad proto, e mi to pøipomínalo Jeruzalém?). Je to vak jméno mue, hebrejsky zní Metúelach, a najdeme ho ve výčtu deseti patriarchù v rodokmenu od Adama po Noema (5. kapitola První knihy Mojíovy; Metúelach je pak zmínìn ve verích 25-27). Jejich jména jsou: Adam, ét, Enó, Kénan, Mahalalel, Jered, Honech, Metúelach, Lámech, Noe. O vìtinì z tìchto muù se toho z Bible mnoho nedozvíme, u vech je vak uveden vìk, kterého se doili. A ten je vskutku pozoruhodný. Skoro vichni ili zhruba 900 let a Metúelach byl nejstarí zemøel, kdy mu bylo 969 let! Teď ji jistì chápete, proč se o človìku, jen se doil velmi vysokého vìku, øíkává, e je starý jako Metuzalém. Byli skutečnì první lidé tak staøí? Vìdci tuto otázku vysvìtlují tak, e døíve se označení rok pouívalo i ve smyslu mìsícù, nìkdy dokonce i dnù. A je pravda, e pokud bychom údaj o vìku Metúelacha povaovali za počet mìsícù, vylo by nám, e zemøel v 81 letech. To je i tak vìk poehnaný, nicménì pro človìka pravdìpodobnìjí ne skoro celé tisíciletí. A to bylo jakkoliv, pøeji nám vem, milé dìti, aby nae ivoty, nezávisle na své délce, byly pøedevím naplnìné a astné. Jana Krajčiøíková
8 TA NAE KVÌTENA - ČESKÁ? 14. Jitrocel Rod jitrocel (Plantago) zahrnuje pøiblinì 250 a 300 druhù, které rostou takøka po celém svìtì, jen výjimečnì vak v tropech, kde pouze v horských a vysokohorských oblastech. Je to hlavnì evropský rod, který se rozíøil po celém svìtì; americký lidový název stopy bílého mue pochází od Indiánù, protoe semena jitrocelu roznáeli kolonizátoøi na podrákách bot. Do čeledi jitrocelovitých (Plantaginaceae) patøí také napø. hledík, lnice nebo náprstník. Často rostou na vlhčích lokalitách, kde prosakuje spodní voda. Jitrocel prostøední (Plantago media) je vytrvalá bylina, 10-50 cm vysoká, s pøízemními listovými rùicemi. Má listy s 5 a 9 ilkami, stvoly pevné, v počtu 3 a 7 v jedné rùici, kvìtní klasy husté, válcovité, mnohem kratí ne stvol. Kvìty bìlavé se svìtle fialovými tyčinkami, voní. Kvete od kvìtna do srpna. Najdeme jej na loukách, trávnících, pøi okrajích cest, køovin a lesù, v sadech, na stráních, vzácnìji na rumitích a elezničních náspech. Uchytí se na pùdách vlhčích, s vyím obsahem ivin, hlinitých a hlinitopísčitých, zásaditých. V České republice roztrouenì a hojnì, nejčastìji v níinách a pahorkatinách, byl nalezen vak i ve vyích horských polohách. Celkovì roste v Evropì vyjma nejsevernìjích a nejjinìjích oblastí, byl zavlečen do Ameriky, Austrálie, do Tichomoøí a na Nový Zéland. Rostlinu lze v léčitelství pouít stejnì jako jitrocele kopinatého. Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata, na obrázku) je trsnatá trvalka dorùstající cca 30 cm, zpravidla s nìkolika pøízemními rùicemi. Listy pøízemní rùice jsou vystoupavé a vzpøímené, kopinaté, s 5 a 7 soubìnými ilkami. Stvoly pøímé a obloukovité, výraznì lábkaté, bìlavì chlupaté, v počtu 3 a 15 na jedné rostlinì. Klasy kvìtù husté, válcovité a kulovité, hnìdé s bílými tyčinkami a lutým praníkem; objevují se od kvìtna do øíjna. Roste na loukách, mezích, pastvinách, slunných stráních, podél cest, na rumitích, v zahradách. Pùdy musejí být vlhčí, hlubí, zásadité a neutrální, vyskytuje se vak i na stanovitích písčitých, tìrkovitých a kamenitých. U nás hojný od níin a po vrcholy hor, celkovì roste v Evropì včetnì Islandu, dále v Malé Asii a v severních oblastech Afriky, rozíøil se do mnoha dalích částí svìta včetnì Ameriky. Ji od antiky je známé jeho
pouití v léčitelství; sbírá se list, který je velmi náročný na suení, a proto je lépe vyrobit z nìj (prosypáním cukrem) sirup. Droga obsahuje slizové látky, enzymy, tøísloviny, pektiny, saponiny, vitamín C, kyselinu køemičitou, soli draslíku a vápníku. Uívá se jako hojivý prostøedek, dále uvolòuje hleny a upravuje stolici. Nálevem lze pøíznivì ovlivnit bronchitidu nebo tuberkulózu a stejnì tak jej lze pouít i pøi zánìtech očí. Na hojení ran se osvìdčilo pou- ití čerstvých rozmačkaných listù, kdy se má zprvu pouít jitrocele vìtího a teprve po částečném zhojení jitrocele kopinatého, který rány zaceluje. výkaná semena jitrocele sniují hladinu cukru v krvi, ze semen se také pøipravuje sliz, který se uívá jako projímadlo. Jitrocelová mast (pøipravená nejlépe z jitrocele vìtího) hojí vøedy, nabìhlé íly, zánìty, popáleniny apod. Obklady z jitrocele vìtího hojí bércové vøedy. Jitrocelová áva vkápnutá do uí zabraòuje bolestem uí, zvlátì pøi pobytu na studeném vzduchu. Jitrocel černavý (Plantago atrata) je jeden z nejmeních druhù jitrocelù, dorùstá asi jen 5-20 cm. Listy tvoøí pøízemní rùici, kvìty jsou uspoøádány v kulovitì vejčitém klasu a objevují se mezi červnem a srpnem. Nejlépe se mu daøí ve vysokohorském prostøedí, u nás se nachází tedy velmi vzácnì (napø. v pohoøí Hrubého Jeseníku). Má rád vápnité pùdy. Petra tìpánová 9
10 ROK POD NEBEM Slunce Slunce vstává do rùova, mlha v náručí je chová, stoupá vzhùru, svítí na sedmero kvítí, na hory a na jezera, celý den a do večera, ne se do červánkù uvelebí k spánku. Konvalinka Konvalinka, lesní ínka, zvonky má a nezacinká, nikdy nezazvoní, ale tolik voní! Jetì neli vzpøímila se jako k tanci, útlá v pase, lesní ínka bílá pod lupenem snila. Tøeeò Jak je krásnì v celém kraji! Tøenì si u začínají snítky bílých poupat pod oblaky houpat. A kdy vítr vùni zvedne od vìtvičky neposedné, kvìty polehýnce tančí na tøeince. Miroslav Matou
ANONYM 11 To zvlátní slovo v nadpisu není pùvodem české. Pøiputovalo k nám z øečtiny a znamená bezejmenný, neznámý. Øeknete si: To není moné. Kadý človìk na svìtì má pøece nìjaké jméno. Ano, má. Ale jsou lidé, kteøí nìkdy chtìjí své jméno zatajit. Polou tøeba nìkomu dopis nebo zprávu prostøednictvím internetu, ale nakonec místo svého jména napíí smylené slovo, tøeba Pirát nebo zkratku N. N. či X. Y.. Proč to dìlají? Chtìjí napøíklad adresátovi ublíit, pomstít se, vyhroují mu, ale nepøejí si, aby vìdìl, kdo to píe. To je velice oklivé jednání. Kdy se nám nìco na druhých nelíbí, máme jim to statečnì a v dobrém povìdìt. Myslíte si, e opravdu nikdo nezná jméno toho, kdo se skrývá za nìjakou pøezdívkou nebo zkratkou? Ví to pøece Pán Bùh, pøed kterým se nedá nic skrýt. A on se nás jednou bude ptát, proč jsme chtìli zùstat neznámí, kdy jsme ubliovali druhým. Zdenìk Svoboda Vtipné konce Doplòte následující vìty a polete nám je do redakce (potou nebo e-mailem adresu najdete na str. 2). Ty nejbystøejí a nejvtipnìjí uveøejníme. Pavel spadl z kola, protoe... Zítra nepùjdu do koly, protoe... Dnes nemohu psát, nebo... Není zamračeno, a proto... Jenda si hraje na ulici, tøebae... Pùjčil jsem Karlovi nù, tøebae... Dal mnì pohlavek, ačkoliv... Snìdl jsem jetì jeden rohlík, ačkoliv... Dnes je teplo, ačkoliv... Nanosil mamince døíví, pøestoe... Z. S.
12 O NOVÉ TRAMVAJI Holky, pojeďte se podívat, u je konečnì tady! vzruenì volala Dvaadvacítka, která vyhlíela u vrat do vozovny. Dlouho očekávaný okamik byl tu z továrny pøijela úplnì nová tramvaj veliká, lesklá, moderní, pohodlná... Její starí kolegynì se nahrnuly k vratùm, a je museli øidiči krotit, jinak by se ani nedostala dovnitø. Trojka byla také zvìdavá, co o to, zároveò vak mìla obavy. Vìdìla, e nový vùz má jezdit právì po její trase, a bylo jí jasné, e ona teď u nebude ádná hvìzda. Vichni budou chtít jezdit jen tou novou, posteskla si svému øidiči. Ale neboj, holka, vak do rotu jetì nejdeme, chlácholil ji øidič, který u mìl také jen pár let do dùchodu. Prosím tì, kdyby vichni jezdili jen novou tramvají, hroznì by se tam mačkali! Za chvíli je to omrzí a uvidí, jak budou rádi, kdy pro nì pøijede. Hlavnì musíme jezdit včas a opatrnì to je dùleitìjí ne nablýskané plechy. Trojka byla svému øidiči vdìčná, stejnì jí ale nebylo do smíchu. Pøítích pár dní jí navíc dalo zapravdu. Vechno se točilo jenom kolem nové tramvaje. Ve vozovnì dostala nejpohodlnìjí kolej, kadý den ji myli a letili, neustále pøijídìli novináøi a fotografové... Ostatní tramvaje, snad aby na nich utkvìl alespoò odlesk její slávy, jí vemonì pochlebovaly a snaily
13 se vetøít do její pøíznì. Vechny, kromì Trojky. Ta se celého toho ruchu stranila a snaila se dìlat svou práci jako døív. Proč se s ní ani nejde pozdravit? ptala se jí Sedmička. Vdy jsem se s ní u pozdravila. Vy se s ní ale zdravíte znovu a znovu kadý den celé hodiny a pak máte na trase zpodìní. Je pìkná, to je pravda, ale my jsme taky byly nové a pìkné, na tom není nic tak zvlátního a není to ádná její zásluha, odpovìdìla Trojka. Má pravdu, je to vlastnì nafoukaná nána, obrátila najednou Sedmička. To ale od tebe není moc hezké za zády ji pomlouvat, pokárala Sedmičku Trojka a odjela na svou trasu. Sedmička si jen odfrkla a popojela zase blí k nové tramvaji, aby jí za- eptala nìjakou novou lichotku. Blíil se toti fotograf a Sedmička doufala, e je na fotce zachytí spolu. Jana Krajčiøíková (dokončení pøítì) Správná odpovìď ze str. 4: ruka. Správné odpovìdi ze str. 6: Krajáč je velký hrnec. Krajíc je plátek chleba. Krajan je ten, kdo pochází z tého kraje. Krajkáø je výrobce krajek. Z. S.
14 SOUTÌ O TØI KNIHY Určete slova, která chybí v pøíbìhu o umývání nohou učedníkùm (J 13,1-15), a vepite je do doplòovačky. Své øeení nám polete nejpozdìji do poloviny kvìtna, výherce tøí knih se dozvíte v červnové Cestì. Tìíme se také na vae obrázky! Bylo pøed (5) svátky. Jeí vìdìl, e pøiel čas, aby (9) z tohoto svìta k Otci. Miloval své učedníky a prokázal jim svou (10) a do konce. Kdy byli u večeøe a (7) se ji rozhodl Jeíe zradit, vstal Jeí od (11), odloil svrchní (6) a pøepásal se lnìným (8). Pak nalil vodu do umyvadla a začal učedníkùm umývat nohy a (12) je plátnem, jím byl (2). Kdy to vykonal, (4) si znovu svùj at a posadil se. Øekl (3): Chápete, co jsem udìlal? Nazýváte mì Mistrem a Pánem a máte pravdu. Jestlie jsem tedy já, (1) a Mistr, vám umyl (13), pak i vy slute jeden druhému podle tohoto pøíkladu. Blahopøejeme výhercùm soutìe z únorové Cesty (tajenka: Uvedení do chrámu): Dominik Horák a Matìj Hačecký z Kolína a Lada Ochocká z Kojetína
Ó CHLAPCI MILÍ, DCERUKY 15 2. Aleluja,... A po sobotì první den vidíme skupinu tøí en. Spìchají k hrobu z mìsta ven. Aleluja. 3. Aleluja,... Vede je Maøí z Magdaly, dvì jiné se k ní pøidaly, by mastmi tìlo mazaly. Aleluja. 4. Aleluja,... V bìlostném rouchu andìl sám ukázal se tìm tøem enám: V Galilej pøedejde vás Pán! Aleluja. 5. Aleluja,... Ty eny k bratøím spìchaly, učedníkùm ve hlásaly, e andìl kámen odvalil. Aleluja. 6. Aleluja,... Opustil hrobu vìzení, Pán Jeí, Král ná vítìzný. A vude jeho chvála zní. Aleluja. (Píseò č. 330 ze Zpìvníku CČSH)
16 VA E OBRÁZKY Tentokrát dìkujeme za obrázky dìtem z Kolína: Jakub Paznocht (9 let) se nechal inspirovat vyprávìním o Kainu a Ábelovi v minulém čísle; Klára Foffová (9 let) nakreslila Je í ùv pøíjezd do Jeruzaléma na oslátku a Kry tùfek Mare (7 let) nám poslal obrázek Je í e na køí i.