Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc

Podobné dokumenty
Podmínky pro přiznání nároku na příspěvek na péči, výše příspěvku a způsoby úhrady pobytu v zařízeních sociální péče.

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

Financování sociálních služeb v ČR ve vazbě na dopady na zaměstnance Ing. Terezie Kalfusová, OSZSP ČR

1. Jednání se zájemcem o sociální službu

1. Jednání se zájemcem o sociální službu

Pozměňovací návrh poslance Jana Bartoška k návrhu Zákona ze dne o Státním rozpočtu České republiky na rok 2016 (sněmovní tisk 617)

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

NEFORMÁLNÍ PÉČE EKONOMICKY NEVIDITELNÁ A PŘESTO POTŘEBNÁ. zpracovala: Bc. Iva Homolová květen 2016

Setkání poskytovatelů SSL ve Zlínském kraji. ve Zlíně,

Příspěvek na péči z pohledu ÚP ČR konference - Senát parlamentu ČR

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová

Nejlepší praxe v podpoře pečujících a seniorů. Holiday Inn, Prague Congress Centre. 11. prosince 2018

N á v r h. Věcný záměr zákona o dlouhodobé zdravotně - sociální péči. Příloha Status klienta dlouhodobé péče

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Zpráva o hospodaření v roce 2016

Ze zákona o příspěvku PŘÍSPĚVEK NA PÉČI Komu je příspěvek na péči určený Příspěvek na péči náleží těm lidem, kteří jsou především z důvodu

3.3. Výdaje na dlouhodobou péči

Péče o závislého člena rodiny

1 Úvod Azylové domy ( 57) Centra denních služeb ( 45) Denní stacionáře ( 46)... 3

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Sociální reformy KARTA SOCIÁLNÍCH SYSTÉMŮ

Bc. Sabina Šmatová, DiS.

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014

ZÁKON O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH

3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory

Životní situace. Příspěvek na péči. 1. Pojmenování životní situace Příspěvek na péči

Systém sociálních služeb v České republice

Plánování a financování sociálních služeb. Konference samospráv Olomouc 13.května 2019

Diplomová práce. Příloha č. 1: Vybrané geografické údaje správních obvodů ORP Jihočeského kraje (tabulka)

Zpráva o hospodaření v roce 2012

ZÁKON. ze dne 14. března 2006, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách ČÁST PRVNÍ

Sociální služby v ČR. Mirka Wildmannová

Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb. Platný od 1. ledna 2007

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Veřejná služba z pohledu ÚP ČR Veřejný ochránce práv Generální ředitelství ÚP ČR Odbor pro sociální věci

Zpráva o hospodaření v roce 2013

Platné znění částí zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů ***

Zásady Plzeňského kraje

Informační leták terénní pečovatelské služby

Zpráva o hospodaření v roce 2011

Zásady Plzeňského kraje

JE ROLE ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY POUZE FINANČNÍ?

DLOUHODOBÁ PÉČE V ČR Současnost a budoucnost. Jana Hnyková poslankyně PSP ČR členka Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální politiku

Důvodová zpráva. A. Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad - RIA. (k úpravě zvýšení příspěvku na péči)

Péče o seniory v ČR vývoj systému a aktuální výzvy Kateřina Kubalčíková. Workshop Služby péče o děti a seniory Brno, 15/09/2015

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Charitativní a humanitární činnost

Čl. 1 Úvodní ustanovení

Rodinná pohoda, o.s.

ANALÝZA POTŘEB POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. území ORP Strakonice

Příloha č. 6 Struktura financování sociálních služeb v Karlovarském kraji v letech

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI

Návrh. ZÁKON ze dne. 2005, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková

PRIORITNÍ ROZVOJOVÉ POTŘEBY V SOCIÁLNÍ OBLASTI V BRNĚ

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

Rámcový výklad k poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních ústavní péče podle 52 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

9. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 260 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 6.

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

S M Ě R N I C E. Registrační číslo: Sm/2/2012. Věc: CENÍK SLUŽEB. Určeno: Všem zaměstnancům Účinnost: 1. ledna 2012

Dotační řízení MPSV 2014

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

ANALÝZA FINANČNÍCH ZDROJŮ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Správa zdravotních a sociálních služeb Cheb příspěvková organizace Pastýřská 4, Cheb Raná péče. Dřevařská 13, Cheb

6. Zařízení sociálních služeb

Pověření výkonem služby/služeb obecného hospodářského zájmu č...

DOMOV SV. KARLA BOROMEJSKÉHO Poskytovatel sociálních služeb - odlehčovací pobytové služby K Šancím 50/6, Praha 17 Řepy

Služby na území Mladovožicka

Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních služeb. Komunitní plán města Slaný

109/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006, ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o sociálním zabezpečení

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

PLZEŇSKÝ KRAJ VYHLAŠUJE PRO ROK 2016 DOTAČNÍ TITUL

33. V 177a odst. 1 se slova " 92 odst. 2, 93 odst. 1, 94 odst. 1," a slova ", 108 odst. 2" zrušují.

Zápis z 11.jednání Pracovní skupiny "financování" Plánování rozvoje a financování sociálních služeb HMP

Výroční Zpráva za rok 2014

Správa v oblasti sociálních služeb SOCIÁLNÍ SPRÁVA ZS 2016

Podpora neformálních pečovatelů

Zpráva o hospodaření v roce 2015

SENÁT PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY 11. FUNKČNÍ OBDOBÍ

PŘÍLOHA Č. 2 - FINANČNÍ ČÁST. Financování sociálních služeb ve Středočeském kraji

PODPORA A ROZVOJ NEFORMÁLNÍ PÉČE JAK NA TO

Pověření výkonem služeb obecného hospodářského zájmu č

Výpočet dotace výpočtový mechanismus pro rok Seminář pro poskytovatele sociálních služeb 25. června 2014

Pokyny pro začínající pečovatele

ČÁST PRVNÍ Úvodní ustanovení. Předmět úpravy

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první

PROBLEMATIKA NASTAVENÍ SLUŽEB NA SOCIÁLNĚ ZDRAVOTNÍM POMEZÍ 10. BŘEZNA Mgr. David Pospíšil, Mgr. Jan Vrbický

PLZEŇSKÝ KRAJ VYHLAŠUJE PRO ROK 2019 DOTAČNÍ TITUL

PŘEHLED SOCIÁLNÍCH DÁVEK

Domy s pečovatelskou službou (DPS) v Přerově charakteristika bydlení a uživatelů

FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB - MĚSTA A OBCE. I n g. J I Ř Í H O R E C K Ý, P h. D., M B A

AKČNÍ PLÁN 2018 KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA DOKSY

Smlouva o poskytnutí služeb sociální péče č /2016 pobytová odlehčovací služba uživatel

Systém sociální péče (pomoci) Aktualizace pro rok 2014 JUDr. Martin Šimák, Ph.D.

109/2006 Sb. ZÁKON. ze dne 14. března 2006, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách ČÁST PRVNÍ.

Financování a plánování sociálních služeb

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Transkript:

Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11 3. března 2012, Olomouc

Trocha teorie a platných zákonů Zákon 108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů 1. Příspěvek na péči (dále jen příspěvek ) se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci podle tohoto zákona při zvládání základních životních potřeb osob. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu.

2. Nárok na příspěvek má osoba uvedená v 4 odst. 1, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle 8, pokud jí tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo asistent sociální péče uvedený v 83 nebo poskytovatel sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb podle 85 odst. 1 nebo dětský domov 52), anebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu 7a) ; nárok na příspěvek má tato osoba i po dobu, po kterou je jí podle zvláštního právního předpisu 7b) poskytována zdravotní péče formou ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu.

Rozdělení dle stupně závislosti a výše příspěvku na péči Víme, kdo má na příspěvek nárok. Ale víme jak, kolik a dle jakého systému? Osoba starší 18 let se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve: a. stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby, b. stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb.

c. stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb, d. stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb,

Rozdělení dle stupně závislosti a výše příspěvku na péči Výše příspěvku 11 Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc: a. 800 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost), b. 4 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost), c. 8 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost), d. 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).

příspěvek na péči výše příspěvku na péči Na co tedy granty a dotace? Je uvedená výše příspěvku dostačující pro uživatele sociální služby? V případě, že uživatel sociální služby utratí svůj příspěvek u registrovaného poskytovatele sociálních služeb, je schopen tento poskytovatel fungovat pouze v rámci plateb příspěvků od uživatelů? Jsou v této ceně zahrnuty náklady na provoz společnosti poskytující sociální služby?

příspěvek na péči výše příspěvku na péči Příspěvková organizace či obchodní společnost? Občanské sdružení? Jiný subjekt? to jsou další otázky k řešení v rámci šetření státních finančních prostředků, kterými je třeba se do budoucna zabývat. A klíčová otázka? JE CELÝ PŘÍSPĚVEK UŽIVATELE UTRACEN ZA POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY??? TEDY SLUŽBY, NA KTEROU JE URČEN???

Komu senioři PnP platí??? Co říká zákon? Uživatel je povinen Využívat příspěvek na zajištění potřebné pomoci osobou blízkou nebo asistentem sociální péče uvedeným v 83 nebo poskytovatelem sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb podle 85 odst. 1, nebo dětským domovem anebo speciálním lůžkovým zdravotnickým zařízením hospicového typu.

Zákonné označení osoby blízké všichni známe ( 116 OZ) je toto správný způsob v situaci, kdy se dle uváděných statistik 70 80 % finančních prostředků vydaných na příspěvek na péči seniorům nevrací do systému sociálních služeb, ale mizí v nedohlednu??? Ano, osoba blízká a pomoc rodině má logiku a je správná, ale dle mého názoru jen a pouze, pokud existuje opravdové poskytování pomoci a je možná fungující a účinná kontrola. Zbylých 20 30 % zůstává v systému jen a pouze díky tomu, že jsou vypláceny přímo poskytovatelům, tedy zařízením typu Domovů pro seniory apod. Těm přísluší ze zákona a nelze tedy příspěvek vydat mimo systém sociální péče.

Způsob užití PnP Příspěvek na péči dle způsobu použití PnP dle způsobu použití je sledován podle třech, respektive čtyřech kritérií: A. Jako pečující je uvedena jedna fyzická osoba osoba blízká B. Jako pečující je uvedena jedna fyzická osoba jiná osoba C. Jako pečující je uvedena fyzická osoba více osob D. Jako pečující je uveden jeden registrovaný poskytovatel soc. služeb E. Jako pečující je uveden registrovaný poskytovatel sociálních služeb více poskytovatelů F. Jako pečující je uvedena kombinace péče fyzické osoby a registrovaného poskytovatele sociálních služeb

Kolik a komu??? Z hlediska způsobu použití je zcela zjevné, že PnP je využíván především při zajištění péče fyzickou osobou, tj. nejčastěji členem rodiny. U poskytovatelů sociálních služeb je využíván PnP jako zdroj úhrady odebrané péče ve cca 28% případů. Především ve smyslu prosazování sdílené péče je způsob využití PnP v kombinaci neformální péče a profesionálního poskytovatele velmi nízký. Odhadem lze uvést, že z celkového objemu vyplacených PnP (cca 18 mld. Kč) je jako úhrada použito minimálně 5 mld. Kč.

příspěvek na péči kontrola využití příspěvku na péči Způsob péče celkem Podíl v % A 156 032 52,76 B 16 760 5,76 C 40 961 13,85 D 52 891 17,88 E 1 032 0,35 F 27 970 9,45 Celkem 295 754 100 Zdroj: MPSV ČR

příspěvek na péči využití příspěvku na péči Z těchto 28 % jich převážná část končí v příspěvkových organizacích poskytující pobytové služby, kde dotují rozdíl mezi platbou uživatele, která ze zákona obsahuje 85 % důchodové dávky a celou výši příspěvku na péči, který musí být uživateli vyúčtován tedy rozdíl mezi příjmy a náklady poskytovatele

A to bez rozdílu, zda rodina uživatele žije na hranici životního minima či naopak, nemá s finančními prostředky žádný problém. Zde si již myslím, že nastává problém, který je třeba řešit. A nejedná se o trest pro bohaté tedy pro ty, kteří umějí více vydělat. Jde přeci o rodinu a o odvěkou starost o své bližní. Má opravdu stát dotovat pobyt a znovu v uvozovkách seniora ze zabezpečeného prostředí rodiny??? Jde zde jednoznačně o neadresný přístup ke konstrukci platby uživatelům sociálních služeb. Nemělo by v této situaci nastat možné rozdělení, jednoduché, jaké známe z okolních států? Např. doložení finančních poměrů, např. daňovým přiznáním tři roky zpět a dle výsledku rozdělení např. do 3 skupin? Za 1. péče zdarma, za 2. péče za částečnou úhradu nákladů za lůžko, za 3. platíte vše???

příspěvek na péči využití příspěvku na péči Není to trest, je to povinnost Neměl by to být trest pro ty, kdo např. více pracují, mají vyšší vzdělání, věnují více času práci jde o logiku věci, kdy tito lidé mohou svým rodičům, příbuzným zajistit péči a to v zařízení k tomu určenému, se systémem zajištěným ať již obcí či krajem, nebo státem. Tedy s garancí dlouhodobého fungování, které je pro seniory, navíc nemocné, velice důležité.

příspěvek na péči využití příspěvku na péči To pokud se týká pobytových služeb a zařízení a ještě ne všech, ale jen části Pokud jde o sociální služby poskytované seniorům v jejich přirozeném prostředí, je situace ve využívání příspěvku na péči ještě horší

příspěvek na péči využití příspěvku na péči Jedná se o DPS domy s pečovatelskou službou, o odlehčovací služby služby sice pobytové ale bez možnosti náležitého financování ze strany uživatele, o poskytování služeb v domech speciálního určení či sociální služby poskytované uživatelům v jejich domově terénní pečovatelská služba V takových případech je na základě uzavřené smlouvy poskytovatel povinen zajistit poskytování služeb dle smlouvy a uživatel samozřejmě může žádat doplnění služeb dle svého zdravotního stavu a svých požadavků

příspěvek na péči využití příspěvku na péči Což znamená, že poskytovatel musí mít dostatečné personální vybavení pro takovouto službu Poskytovatel musí být ve velmi krátkém časovém intervalu připraven na rozšíření počtu klientů, stejně tak na jejich úbytek, a to bez ohledu na stávající počet uživatelů, kterým poskytuje momentálně služby a se všemi pracovněprávními problémy, které vyplývají přistupují ze zákoníku práce.

Pokud je péče zajištěna registrovaným poskytovatelem sociálních služeb, je struktura poskytovatelů dle stupně PnP a formy služby následující: V procentech Podíl v I. st. Podíl v II. St. Podíl v III. st. Podíl v IV. st. Pobytové 10 14 19 32 Ambulantní 4 3 3 3 Terénní 8 6 5 4 Zdroj: MPSV ČR

příspěvek na péči využití příspěvku na péči Co nám tedy uvedené tabulky a tedy ukazatelé z portálu MPSV vlastně říkají? Dle mého názoru nám jednoznačně ukazují, že větší část finančních prostředků není využívána v souladu s jejich poskytnutím. Ukazují, že velká část finančních prostředků je vyvedena mimo systém sociální péče. Ukazují, že ať bude stát vydávat na sociální služby jakoukoli částku, bude vždy malá. Ukazují, že stát bude vždy dotovat sociální služby a jde jen o způsob jak to bude dělat a přitom zajistí maximální využití finančních prostředků a zároveň jejich návratnost do systému sociální péče.

příspěvek na péči kde končí příspěvek na péči Takže víme, že jen nepatrná část finančních prostředků se vrací zpět do systému. Kde tedy končí většina finančních prostředků? na toto téma lze z velké části jen polemizovat a nelze zde uvést jednoznačně kolik a kde skončí. Je ale zřejmé, že podstatná část příspěvku na péči je užita na přilepšení si, a to ať se to týká života a denních potřeb seniorů, ať se to přilepšení týká podpory rodinných příslušníků či ať je vyplacena rodině za opravdovou pomoc.

příspěvek na péči kde končí příspěvek na péči Z vlastní zkušenosti z provozu a z rozhovorů s uživateli sociálních služeb si dovolím tvrdit, že placení za sociální péči v rodinách lze uvést v jednotkách procent. Znamená to tedy, že i v době šetření státních financí, nám prostředky ve výši miliard vylétají, s prominutím, komínem.

příspěvek na péči kontrola příspěvku na péči HLAVA VIII Kontrola využívání příspěvku 29 Krajská pobočka Úřadu práce kontroluje, zda: a. příspěvek byl využit k zajištění pomoci, b. pomoc je poskytována osobou blízkou nebo asistentem sociální péče uvedeným v 83, nebo poskytovatelem sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb podle 85 odst. 1, nebo dětským domovem anebo speciálním lůžkovým zdravotnickým zařízením hospicového typu 7a), c. pomoc je poskytována osobně tím, kdo byl uveden v žádosti o příspěvek, popřípadě ohlášen podle 21 odst. 1 písm. d) nebo 21 odst. 2 písm. c),

d. způsob poskytované pomoci a její rozsah odpovídá stanovenému stupni závislosti a zda je zaměřena na základní životní potřeby, které podle výsledku posouzení stupně závislosti okresní správou sociálního zabezpečení není osoba schopna zvládat, e. v případě, kdy je pomoc poskytována osobou blízkou nebo asistentem sociální péče uvedeným v 83, je tato osoba zdravotně způsobilá; za zdravotně způsobilou osobu k poskytování pomoci se nepovažuje osoba, která má sama nárok na příspěvek, ledaže lékařským posudkem ošetřujícího lékaře doloží, že je schopna tuto pomoc poskytovat, f. byla s poskytovatelem sociálních služeb uzavřena smlouva o poskytování sociálních služeb.

příspěvek na péči kde končí příspěvek na péči Za celou dobu svého působení v sociálních službách jsem u žádného uživatele nezažil kontrolu na téma využití příspěvku na péči. Za celou dobu svého působení v sociálních službách nebyla společnost, jejímž jsem ředitele, nikdy požádána uživatelem o součinnost při kontrole využívání příspěvku na péči. Je to tak dobře????

příspěvek na péči využití příspěvku na péči Možná řešení a návrhy: Možnost stanovení přesné dotace na lůžko v pobytových zařízeních Možnost výplaty alespoň části příspěvku na péči ve formě poukázek proplácených MPSV registrovanému poskytovateli sociálních služeb Možnost výplaty PnP přímo registrovanému poskytovateli i když se jedná o sociální služby terénní či ambulantní A samozřejmě další, které je třeba hledat a diskutovat Nejsem zde připraven uvést TAK A TAK BY TO MĚLO BÝT, ale jsem připraven podílet se na hledání cesty, kterou je dle mého názoru třeba nalézt!

příspěvek na péči kde končí příspěvek na péči Doufám, že Vás můj příspěvek zaujal. I když nemusíte souhlasit, měl by vést k vyššímu povědomí o problematice poskytování sociální pomoci seniorům, o problémech s tím spojených a k dalším debatám vedoucím k jasnému programu v této oblasti, kterým se ODS bude do budoucna presentovat

příspěvek na péči kde končí příspěvek na péči Děkuji za Vaši pozornost a v případě zájmu jsem připraven k další diskusi na toto téma.