Aktuality z české legislativy a soudní praxe. Co změní první novela NOZ?

PRÁVNICKÁ FIRMA ROKU 2013 V OBLASTI PRACOVNÍ PRÁVO NEJLEPŠÍ ČESKÁ ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ ROKU 2011 A 2009 PODLE HODNOCENÍ CHAMBERS EUROPE NEJLEPŠÍ ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ ROKU 2013 A 2010 V ČESKÉ REPUBLICE PODLE HODNOCENÍ WHO'S WHO LEGAL ŘÍJEN 2014 Stromy mění barvu, děti sbírají kaštany, rána bývají chladná a smráká se velmi brzo nepopiratelné znaky podzimu. Léto bylo krásné, ale krátké a možná maličko očekáváná okurková sezóna, co se práce týká, se nedostavila. A nebude okurkový ani náš newsletter. Opět se dozvíte novinky z české i slovenské judikatury, nechybí článek z kategorie auto-moto a nezbytná pozvánka na naše právnické akademie, které se opět rozjely ve svých pravidelných měsíčních intervalech. Ovšem i k létu se vrátíme a podělíme se s vámi o zážitek Jiřího Sixty, jednoho z partnerů, který část svého sabaticalu strávil sám na cestě z Prahy do Vladivostoku vozem značky Lada Niva. Že by právničina vyžadovala revanš v podobě netradiční dovolené? Koneckonců Vladimíra Glatzová se během svého sabaticalu vydala na svatojakubskou pouť do Santiago de Compostela a Vít Horáček šplhal na himalájskou Namaslu každopádně teď jsou všichni partneři a samozřejmě i advokáti a koncipienti připraveni v plné polní řešit vaše právní otázky a problémy. Za celou redakci G&Co. přeji příjemné čtení, Marie Janšová Z LEGISLATIVY A PRÁVNÍ PRAXE V ČR Aktuality z české legislativy a soudní praxe Co nového a zajímavého se v poslední době událo v oblasti práva? STÁHNOUT PDF Co změní první novela NOZ? Ministerstvo se rozhodlo reagovat na nejasnosti a rozpornosti v kodexu. STÁHNOUT PDF Zkrácené pracovní úvazky rodičů. Kdy musíte jejich žádosti vyhovět? Definice zkrácených pracovních úvazků. AUTO-MOTO Glatzova & Co. Betlémský palác Husova 5, 110 00 Praha 1 Česká Republika www.glatzova.com +420 224 401 440 fax: +420 224 248 701 Glatzova & Co. Hviezdoslavovo nám. 25, 811 02 Bratislava Slovensko www.glatzova.sk +421 232 335 333 fax: +421 232 335 330 STÁHNOUT PDF Přeregistrace vozidel od roku 2015 nově, ale nikoliv lépe Novinky při převedení či přeregistraci motorového vozidla od 1. 1. 2015 STÁHNOUT PDF ZE SLOVENSKA Novinky zo slovenskej legislatívy Slovenská vláda v tomto roku naozaj nezaháľa. Pískanie na píšťalku na slovenskú nôtu Oplatí sa hlásiť prehrešky? Prevod obchodného podielu STÁHNOUT PDF STÁHNOUT PDF Pozor na úskalia pri prevode obchodného podielu v slovenskej s.r.o. STÁHNOUT PDF Naraziť pri ceste do reklamného billboardu už nebude na Slovensku také ľahké Novela stavebného zákona nadobudne účinnosť 2. 1. 2015 STÁHNOUT PDF AKCE A JINÉ ZAJÍMAVOSTI Právní akademie - podzim 2014 Právní seminář se snídaní v Praze a v Bratislavě. STÁHNOUT PDF Cesta na východ aneb jak to vypadá, když má právník tři měsíce volna STÁHNOUT PDF

Z LEGISLATIVY A PRÁVNÍ PRAXE V ČR LEGAL NEWS: ŘÍJEN 2014 Aktuality z české legislativy a soudní praxe Co nového a zajímavého se v poslední době událo v oblasti práva? Obchodní právo Nezvratitelnost zápisu přeměny do obchodního rejstříku Nejvyšší soud se v usnesení ze dne 19. června 2014 sp. zn. 29 Cdo 3068/2013 zabýval postupem rejstříkového soudu, který nejprve provedl zápis fúze sloučením do obchodního rejstříku. Následně však rejstříkový soud zjistil, že zástupce jednoho z navrhovatelů nebyl k zastupování oprávněn, a zápis fúze z obchodního rejstříku odstranil (technicky tím, že svému usnesení o zápisu odebral právní moc). Nejvyšší soud se neztotožnil s názorem odvolacího soudu, že právní důsledky přeměny mohou nastat pouze tehdy, byl-li zápis fúze sloučením proveden do obchodního rejstříku na základě pravomocného usnesení rejstříkového soudu. Podle názoru Nejvyššího soudu se z důvodu ochrany třetích osob, právní jistoty a často i faktické nemožnosti navrácení poměrů dotčených společností do stavu před zápisem přeměny do obchodního rejstříku uplatní princip nezvratitelnosti zápisu, a to bez ohledu na právní moc usnesení. Důvodem pro odstranění zápisu mohou být podle Nejvyššího soudu jen velmi závažné vady, např. pokud by se valná hromada schvalující přeměnu vůbec nekonala a zápis o jejím konání byl zfalšován. Porušení povinnosti mlčenlivosti objednatele vzhledem k subdodavateli Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 27. srpna 2014 sp. zn. 23 Cdo 538/2014 řešil otázku, zda objednatel může porušit povinnost mlčenlivosti ze smlouvy o dílo i tím, že poskytne informace ze smlouvy o dílo subdodavatelům zhotovitele, kteří byli ve smlouvě o dílo výslovně schváleni. Objednatel a zhotovitel se ve všeobecných obchodních podmínkách pod sankcí smluvní pokuty zavázali, že v průběhu trvání smluvního vztahu zachovají mlčenlivost o důvěrných informacích druhé smluvní strany vůči třetím osobám s výjimkou případů, kdy si tyto informace vyžádá soud nebo jiný orgán. Nejvyšší soud dal za pravdu odvolacímu soudu, že žalovaná jako objednatel porušila smluvní povinnost mlčenlivosti a že skutečnost, že informace poskytla subdodavatelům zhotovitele, je irelevantní. Novela zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu Poslanecké sněmovně byl dne 29. července 2014 vládou předložen návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu. Kromě toho, že návrh přizpůsobuje svou terminologii úpravě smlouvy o zájezdu v novém občanském zákoníku, je hlavním cílem novely dosažení vyšší jistoty spotřebitele ve smluvním vztahu založeném smlouvou o zájezdu v případě úpadku cestovní kanceláře. Smlouva o pojištění záruky (pojistka) pro případ úpadku musí být nově sjednána tak, aby právo na pojistné plnění vzniklo i v případě, že úpadek cestovní kanceláře byl způsoben úmyslně. Dále se zavádí povinnost cestovních agentur uvést v případě nabízení zájezdu prostřednictvím internetových stránek informaci, pro kterou cestovní kancelář je prodej zájezdu zprostředkováván. Tato informace musí být uvedena na stejné úrovni internetové stránky jako podstatné informace o zájezdu. Ministerstvo pro místní rozvoj na svých internetových stránkách nově povede seznam cestovních kanceláří, ve kterém bude uvedena informace o platné pojistce cestovní kanceláře, nebo informace o tom, že cestovní kancelář platnou pojistku nepředložila. Novela byla v Poslanecké sněmovně zatím předložena do prvního čtení. Nabytí její účinnosti proto očekáváme až začátkem příštího roku. Občanské právo K době nájmu sjednaného na několik desítek let V červnu zveřejněném rozsudku sp. zn. 29 Cdo 60/2012 ze dne 30. ledna 2014 se Nejvyšší soud opět vyjádřil ke staré úpravě (před novým občanským zákoníkem) nájmu sjednanému na dobu přesahující obvyklou délku lidského života. Ve svých předchozích rozhodnutích Nejvyšší soud dospěl k závěru, že při nájmu sjednaném na tuto dobu (konkrétně 90 nebo 100 let) šlo o nájemní smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou, a tedy bylo možné nájemní smlouvu vypovědět v zákonem stanovených lhůtách. V tomto rozhodnutí své stanovisko zmírnil v tom smyslu, že uvedený závěr neplatí vždy. Podle Nejvyššího soudu bylo za staré úpravy nutné přihlédnout i k účelu takto sjednaného nájmu. Nová úprava již uvedenou problematiku řeší výslovně a od judikatury NS se odchyluje. 2204 odst. 2 nového občanského zákoníku sice stanoví, že nájem sjednaný na dobu určitou delší než 50 let je nájmem ujednaným na dobu neurčitou. Zároveň však platí, že možnost vypovězení takto sjednaného nájmu je v prvních padesáti letech omezena, jako by šlo o nájem ujednaný na dobu určitou.

Z LEGISLATIVY A PRÁVNÍ PRAXE V ČR LEGAL NEWS: ŘÍJEN 2014 Bankovnictví Novela zákona o spořitelních a úvěrových družstvech Dne 3. července 2014 vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona novelizujícího zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrových družstvech. Návrh byl sněmovnou projednán v druhém čtení a byly k němu vzneseny pozměňující návrhy. Jedná se o novelu, jejímž deklarovaným cílem je omezit rizika v sektoru družstevních záložen. V případě jejího přijetí tak dojde k výraznému zpřísnění stávající regulace. Mezi navrhovanými změnami je například: stanovení horního limitu na velikost bilanční sumy družstevní záložny na 5 mld. umožnění postupné transformace družstevní záložny na banku pro udělení licence bude postačovat základní kapitál ve výši 5 mil. EUR, což je výrazně méně než vyžaduje zákon o bankách omezení výše úročených depozit člena družstevní záložny na desetinásobek souhrnné výše základního členského vkladu a dalšího členského vkladu navýšení rizikového fondu ze současných 20 % na 30 % zvýšení příspěvků družstevních do Fondu pojištění vkladů na dvojnásobek oproti současnému stavu Účinnost novely je navržena na 1. ledna 2015, s tím, že některá její ustanovení nabydou účinnosti později. Insolvence Sankce podle 178 insolvenčního zákona Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí ze dne 30. července 2014, sp.zn. 29 NSCR 82/2012 zabýval vztahem jedné ze sankcí podle 178 (dnešního odst. 1) insolvenčního zákona za nadsazení pohledávky věřitele a zpětvzetí příslušné části pohledávky po jejím popření. Podle ustanovení 178 (dnešního odst. 1) věty první insolvenčního zákona platí, že bude-li po přezkumu přihlášená pohledávka zjištěna tak, že její skutečná výše činí méně než 50 % přihlášené částky, k přihlášené pohledávce se nebude přihlížet ani v rozsahu, ve kterém popřená nabyla. V daném případě věřitel přihlásil dvě pohledávky, které byly z více než 50 % popřeny insolvenčním správcem. Věřitel nicméně dva dny po částečném popření pohledávek vzal tyto pohledávky v popřené části zpět. Otázkou, kterou Nejvyšší soud řešil, bylo, zda i poté lze na zbývající části pohledávek aplikovat sankci podle 178, tedy že se k nim nebude ani ve zjištěném rozsahu přihlížet. Podle Nejvyššího soudu platilo (i před 1. lednem 2014), že sankci podle 178 (dnešního odst. 1) věty první insolvenčního zákona nelze uplatnit, pokud přihlášený věřitel vzal část své pohledávky zpět předtím, než nastal účinek, na základě kterého se podle insolvenčního zákona nepřihlíží k popřené části pohledávky. Pokud tedy věřitel vzal popřenou část své pohledávky zpět před marným uplynutím lhůty pro podání incidenční žaloby, nebo před nabytím právní moci rozhodnutí insolvenčního soudu o jeho incidenční žalobě, tuto sankci uplatnit nelze. Dané pravidlo je od 1. ledna 2014 výslovně upraveno v 178 odst. 2 insolvenčního zákona, v projednávaném sporu však tento odstavec insolvenčního zákona ještě neexistoval. Veřejné zakázky Novela zákona o veřejných zakázkách Dne 3. září 2014 předložila vláda Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se s účinností k 1. lednu 2015 mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Jedná se o novelu, která má do zákona promítnout nově přijatou směrnici o zadávání veřejných zakázek 2014/24/EU. Kromě jiného rozšiřuje výčet dílčích kritérií, která zadavatel stanovuje v rámci základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny nabídky. Dílčími hodnotícími kritérii mohou být nově také organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, pokud mají významný dopad na její plnění. Zároveň může být zohledněn i vliv na zaměstnanost osob se ztíženým přístupem na trh práce. Přijetím novely se rovněž odstraní dosavadní povinnost zadavatele zrušit zadávací řízení v případě, kdy obdržel pouze jednu nabídku, nebo mu po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka. Tento bod novely reaguje na problémy s nákupy specializovaných přístrojů a zařízení, kdy zadavatel nedokázal splnit podmínky pro využití jednacího řízení bez uveřejnění, ve kterém může být veřejná zakázka zadána i na základě jedné nabídky, např. tehdy, kdy sice existoval pouze jeden dodavatel v České republice, ale nikoliv v celosvětovém měřítku. Trestní právo Novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob Poslanecké sněmovně byl dne 3. září 2014 vládou předložen návrh zákona, kterým se mění zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Cílem novely je především změnit koncepci výčtu trestných činů, za které může být právnická osoba trestně odpovědná. V důsledku novely dojde k rozšíření trestní odpovědnosti právnických osob. Nově se totiž bude moci trestní odpovědnost právnických osob týkat všech trestných činů s výjimkou některých v zákoně výslovně uvedených. Právnické osoby tak budou moci být stíhány za všechny hospodářské trestné činy, např. porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, neoprávněné podnikání, poškozování spotřebitele, zneužití informace a postavení v obchodním styku. Právnické osoby půjde trestně stíhat také pro zpronevěru, porušení povinností při správě cizího majetku, zvýhodnění věřitele atd. Novela bude účinná šest měsíců po jejím vyhlášení (tedy nejdříve v létě příštího roku). Pracovní právo Stanovisko Ministerstva spravedlnosti k souběhům funkcí Uprostřed léta zasáhlo Ministerstvo spravedlnosti do probíhající odborné diskuze, zda je souběh funkcí podle nové právní úpravy účinné od 1. ledna

Z LEGISLATIVY A PRÁVNÍ PRAXE V ČR LEGAL NEWS: ŘÍJEN 2014 2014 stále ještě možný či nikoliv. Souběh funkce statutárního orgánu a pracovního poměru byl výslovně umožněn ustanovením 66d, které do obchodního zákoníku doplnila novela č. 351/2011 Sb. účinná od 1. ledna 2012. Z nového zákona o obchodních korporacích toto ustanovení vypadlo, proto se mezi odbornou veřejností živě diskutuje, zda jsou souběhy možné i po 1. lednu 2014. Pomyslnou misku vah ve prospěch zákazu souběhů vychýlilo Ministerstvo spravedlnosti stanoviskem, které uveřejnilo na svých internetových stránkách. Ministerstvo ve svém stanovisku argumentuje, že stav souběhu funkce statutárního orgánu a pracovního poměru je v rozporu s 1791 občanského zákoníku, jelikož takový pracovní poměr postrádá svoji kauzu (důvod), nelze pro tutéž činnost uzavřít dvě různé smlouvy. U souběžného pracovního poměru navíc nejde o tzv. závislou práci, neboť člen statutárního orgánu by byl sám sobě nadřízeným. I s ohledem na toto (nezávazné) stanovisko lze proto doporučit, aby se obchodní korporace souběhům funkcí vyhnuly a uzavřely se svými statutáry pouze smlouvu o výkonu funkce. Ústavní soud zrušil minimální pokutu za nelegální zaměstnávání Ústavní soud svým nálezem Pl. ÚS 52/13 ze dne 9. září 2014 vyhlášeným dne 16. září 2014 zrušil část zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, která stanovila pokutu za nelegální zaměstnávání nejméně ve výši 250 000 Kč. Ústavní soud shledal, že uvedené ustanovení je v rozporu s ústavním pořádkem ČR, jakož i s mezinárodními úmluvami. Ústavní soud v této věci následoval svá předchozí rozhodnutí a konstatoval, že uvedené ustanovení neumožňuje řádnou individualizaci konkrétního případu a brání správním orgánům, aby přihlédly k specifickým okolnostem různých případů, zejména k osobě delikventa a jeho majetkovým poměrům. Uvedená výše minimální pokuty proto může být pro velké množství fyzických i právnických osob likvidační. V platnosti je již novela zákona o zaměstnanosti účinná od 1. ledna 2015, která minimální pokutu snižuje na hranici 50 000 Kč. Do nabytí účinnosti této novely tak nebude dolní hranice pokuty stanovena vůbec. Pro úplnost dlužno dodat, že Ústavní soud se ve svém rozhodnutí nevyjádřil k této nové spodní hranici, vzhledem k její výši je však pravděpodobné že i tato hranice bude napadena ústavní stížností ze stejných důvodů jako původní hranice ve výši 250 000 Kč. Autoři: Erik Kolan, Jarmila Tornová, Vojtěch Lovětínský, Matej Mihálik

Z LEGISLATIVY A PRÁVNÍ PRAXE V ČR LEGAL NEWS: ŘÍJEN 2014 Co změní první novela NOZ? Ministerstvo spravedlnosti připravuje po necelém roce účinnosti nového občanského zákoníku jeho novelu. Ministerstvo se rozhodlo reagovat na nejasnosti a rozpornosti, které se v kodexu objevují, a nenechávat tak výklad jednotlivých sporných míst na soudní praxi, která svá řešení nabízí zpravidla až po několika letech. Na začátku září byla zveřejněna první část návrhu novelizace. Ta se v prvé řadě věnuje obecným ustanovením občanského zákoníku, v některých částech se však dotýká i podnikatelských vztahů. Ministerstvo předně navrhuje upravit ustanovení o spotřebitelském právu tak, jak to vyžaduje právo evropské. Platné znění zákoníku se totiž odchyluje od ustanovení evropských směrnic, ačkoli ty to zakazují. Příkladem je příliš velkorysá úprava práva spotřebitele odstoupit od smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu ve čtrnácti denní lhůtě. Ta de facto umožňuje půjčit si bezplatně věc například stan a spacáky na dovolenou a pak ji s poděkováním vrátit. Podle dnešní úpravy totiž spotřebitel odpovídá za snížení hodnoty zboží, jen pokud s ním nakládal jinak, než je nutné s ohledem na jeho povahu a vlastnosti. Podnikatelé, kteří se museli spokojit s vrácením použitého zboží bez náhrady, budou požadovat škodu po státu, který nesprávně transponoval evropský předpis. Návrh Ministerstva spravedlnosti tuto chybu v zákoně odstraňuje a počítá s tím, že spotřebitel neodpovídá pouze za snížení takové hodnoty, která byla způsobena při ověření funkčnosti a vlastnosti věci. Spotřebitel si tedy bude moci stan rozbalit a postavit, aby se ujistil o jeho funkčnosti, nebude však již moci takový stan užívat po celou dovolenou, aniž by následně musel nahradit jeho sníženou hodnotu. Druhý návrh, kterému by měla být věnována pozornost, je změna ustanovení o formě plných mocí. Podle platného znění musí mít plná moc tutéž formu, jež je vyžadována pro samotné právní jednání. To vede k takové absurditě, jako je plná moc ve formě notářského zápisu. Toto pravidlo způsobuje potíže zejména v případech obchodních korporací s jedním společníkem. Pokud takovýto společník chce přijmout změnu zakladatelské smlouvy nebo stanov prostřednictvím zástupce, musí udělit plnou moc ve formě notářského zápisu. To nesmyslně navyšuje náklady a komplikuje celý proces změny korporátních dokumentů. Forma veřejné listiny je přitom dále vyžadována i pro některé druhy zástavních smluv. Návrh Ministerstva počítá s tím, že i v případech, kdy je pro právní jednání vyžadován notářský zápis, by pro udělení plné moci postačil například advokátem ověřený podpis. Tím dojde ke zjednodušení velkého množství obchodů. Konečně se plánuje zrušit problematické ustanovení, podle kterého se právnické osobě přičítá dobrá víra členů jejích orgánů. Dobrá víra hraje roli zejména při nabývání vlastnictví od neoprávněného. Pokud nabyvatel důvěřuje podnikateli, že je oprávněn s předmětem smlouvy nakládat, vlastnictví nabývá, i když tato domněnka byla mylná. Nabyvatel - právnická osoba jako fiktivní v reálném světě neexistující subjekt takovou důvěru mít nemůže. V zahraničí je proto běžné, že je pro posouzení její dobré víry rozhodující víra jejího statutárního orgánu (např. členů představenstva). Nový kodex však takto právnické osobě přičítá dobrou víru členů všech orgánů, mezi které patří i valná hromada. To může vést i k tak absurdnímu výkladu, podle něhož nebude společnost v dobré víře a nestane se vlastníkem proto, že byť jen jeden z jejích akcionářů věděl, že druhá smluvní strana není k transakci oprávněna. Ačkoli věříme, že se takový výklad se všemi možnými důsledky neprosadí, nelze než uvítat snahu Ministerstva spravedlnosti o zrušení tohoto problematického ustanovení. Zveřejněný návrh Ministerstva spravedlnosti pokrývá zhruba čtvrtinu ustanovení občanského zákoníku. Lze předpokládat, že v následujících týdnech Ministerstvo zpřístupní i části další, které se budou věnovat smluvnímu právu, jenž je pro obchodní styk stěžejní částí kodexu. O dalších změnách Vás budeme opět brzy informovat. Autoři: Vladimíra Glatzová, Jan Flídr

Z LEGISLATIVY A PRÁVNÍ PRAXE V ČR LEGAL NEWS: ŘÍJEN 2014 Zkrácené pracovní úvazky rodičů. Kdy musíte jejich žádosti vyhovět? Zaměstnavatel je povinen vyhovět rodičům pečujícím o dítě mladší než 15 let ohledně zkráceného úvazku, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Nejvyšší soud v aktuálním rozhodnutí hledá jejich definici. Povinnost zaměstnavatele vyhovět žádosti zaměstnankyně (nebo zaměstnance) pečující o dítě mladší než 15 let o kratší pracovní dobu nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby vyplývá z ustanovení 241 odst. 2 zákoníku práce. Na tomto místě je zároveň uvedena výjimka, kdy zaměstnavatel žádosti vyhovět nemusí. Tou jsou vážné provozní důvody, které kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby žadatele neumožňují. Co se ale ve skutečnosti skrývá za vážnými provozními důvody? Právě tuto otázku se snažil objasnit Nejvyšší soud v několika svých rozhodnutích. V posledním hojně citovaném rozsudku ze dne 9. července 2014 sp. zn. 21 Cdo 1821/2013 se žalobkyně jako matka nezletilého dítěte domáhala neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, kterou obdržela za to, že nevykonávala práci v rozsahu pracovní doby 40 hodin týdně, ale pouze v rozsahu původně povolené (ale následně zrušené) zkrácené pracovní doby 35 hodin týdně z důvodu, že nemohla při delší pracovní době zajistit péči o nezletilou dceru prostřednictvím mateřské školy. Soud uznal, že zaměstnavatel může své rozhodnutí o zkrácené pracovní době následně zrušit, ale pouze za podmínky, že nastaly vážné provozní důvody, které by bránily tomuto rozhodnutí. Přitom platí, že je na zaměstnavateli, aby takové důvody v řízení před soudem prokázal. V daném případě byla žalobkyně zaměstnána jako odborný referent na magistrátu města Liberec a bylo nutno si položit otázku, zda povolení kratší pracovní doby pro zaměstnankyni ve srovnání se stavem, kdy by pracovala po stanovenou týdenní pracovní dobu, představuje vážný zásah do provozu zaměstnavatele. Pouze v případě, že by byl znemožněn, narušen nebo vážně ohrožen řádný provoz zaměstnavatele, lze dovodit, že vyhovění žádosti zaměstnankyně pečující o dítě mladší 15 let o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby brání zaměstnavatelovy vážné provozní důvody. V tomto konkrétním případě, ve kterém šlo o zkrácení jen o jednu pracovní hodinu denně, však soud vážný provozní důvod neshledal. Vzal přitom v úvahu následující kritéria: konkrétní povahu provozu, počet zaměstnanců zaměstnavatele a kolik z nich může žadatele zastoupit, pracovní náplň těchto zaměstnanců ve vztahu k činnosti, ve které by žalobkyni zastupovali, zda má zaměstnavatel peněžní prostředky pro jejich odměňování, případně možnost přijetí dalšího zaměstnance na zkrácený pracovní úvazek nebo dohodu o pracovní činnosti právě v rozsahu, v němž má žadatel pracovní dobu zkrácenu. V jiném starším případě (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1561/2003) se matka dvou dětí ve věku 3 a 4 let domáhala určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru z důvodu svých pracovních absencí. Pracovala jako zdravotní sestra a marně předtím žádala svého zaměstnavatele o zařazování na služby noční, sobotní a nedělní. Zaměstnavatel argumentoval mj. tím, že kdyby vyhověl žádosti žalobkyně o úpravu pracovní doby, vytvořil by precedens, který by využily i ostatní zdravotní sestry s mladšími dětmi. S ohledem na to, co bylo výše uvedeno k vážným provozním důvodům, je čtenáři již jistě jasné, že tento argument bez dalšího nemohl obstát. Vezměme ale v úvahu, jak uvádí žalovaný v postavení neziskového zdravotnického zařízení, že by vyhověním žádosti vlastně neoprávněně diskriminoval zbývající zdravotní sestry, které by tak přišly o část příplatků za noční, sobotní a nedělní služby. Může tato skutečnost představovat legitimní argument pro odepření žádosti o zkrácený úvazek? Podle Nejvyššího soudu ani toto nemůže představovat důvod odepření žádosti, neboť v rozporu se zásadou rovného zacházení se zaměstnanci však není, jestliže zaměstnanec obdrží od zaměstnavatele příplatek za vykonanou noční práci nebo za práci v sobotu a v neděli, neboť smyslem tohoto příplatku je kompenzovat zaměstnanci zhoršené pracovní podmínky a zásah do jeho osobního života, popřípadě do života jeho rodiny, a nikoliv vytvářet nerovnost mezi zaměstnanci v jejich odměňování za vykonanou práci. Z uvedeného tedy vyplývá, že to, zda kratší pracovní době nebo jiné vhodné úpravě stanovené týdenní pracovní doby brání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele, je nutno posoudit, jak už to u neurčitých právních pojmů bývá, s ohledem na konkrétní případ. Obecně lze však doporučit držet se vytyčených kritérií Nejvyššího soudu a před rozhodnutím o žádosti zaměstnance vždy posuzovat též možnost jeho zastoupení stávajícími zaměstnanci, přerozdělení pracovních úkolů či přijetí dalšího zaměstnance na zkrácený pracovní úvazek či dohodu o pracovní činnosti. Uvedené závěry se

Z LEGISLATIVY A PRÁVNÍ PRAXE V ČR LEGAL NEWS: ŘÍJEN 2014 netýkají výlučně zaměstnanců pečujících o dítě mladší než 15 let, nýbrž i zaměstnanců, kteří převážně sami dlouhodobě pečují o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby (ve stupních II IV), i ti totiž mohou podle zákona žádat o kratší pracovní dobu, případně o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby. Autor: Vojtěch Lovětínský

AUTO-MOTO LEGAL NEWS: ŘÍJEN 2014 Přeregistrace vozidel od roku 2015 nově, ale nikoliv lépe Počínaje 1. 1. 2015 se každý, kdo bude chtít převést a přeregistrovat motorové vozidlo, setká s novinkami, které zavádí zákon č. 239/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Nutno říct, že z pohledu občana i společností půjde o novinky, které je v drtivé většině případů nijak nepotěší, přinesou jen velmi hypotetické výhody, ale zato velmi konkrétní komplikace a obtíže. To vše prakticky jen k usnadnění práce správního aparátu. Novelizace přináší množství změn. Za zmínku stojí zejména právě změna úpravy procesu registrací změny vlastníků a provozovatelů vozidel (tzv. přeregistrace) a také změny rozsahu zapisovaných údajů, neboť právě tyto části nejvíce dopadnou na denní praxi vlastníků a provozovatelů vozidel. Nechme nyní stranou relativně málo kontroverzní změny, jako je například fakt, že nově nebude možné do technického průkazu zapisovat zástavní právo k automobilům a zástavy vozidel se tak stanou fakticky monopolem notářů, kteří je budou zapisovat výhradně v rejstříku zástav. To je sice změna, která poněkud omezuje možnosti majitelů vozidel a často i poskytovatelů financování, kteří tak přicházejí o jednu z možností zástav vozidel, ale nečekáme, že by způsobila větší obtíže. Podle našich zkušeností byla tato možnost využívána spíše výjimečně a zbydou i nadále její alternativy. Podstatnější je zásadní úprava postupu přeregistrací ve smyslu 8-10 zákona o provozu na pozemních komunikacích ve znění platném po 1. 1. 2015. Nově bude obecní úřad obce s rozšířenou působností, který bude změny v registru zapisovat, postupovat při zápisu změn výhradně na společnou žádost prodávajícího a kupujícího. Je-li třeba zapsat nově i provozovatele, pak se ke společné žádosti musí připojit i třetí subjekt onen provozovatel. Tyto 2-3 subjekty mají možnost buď se osobně dostavit (z praktických důvodů navíc jedině ve stejnou chvíli) na příslušný jediný úřad a zde společně vystát frontu na přepážku, nebo se může kterákoliv ze stran nechat zastoupit. Nutno dodat, že v případě společností by takovéto osobně dostavení znamenalo přítomnost jednatele či jednatelů nebo členů představenstva apod. To je pro drtivou většinu převodů nereálná představa a tento postup je tedy nevyužitelný prakticky všemi společnostmi a stejně tak u převodů, kde si prodávající a kupující nepohlídali, aby bydleli někde blízko u sebe a měli čas stát frontu na registru ve stejnou chvíli. Zbývá tedy možnost zastoupení. Bohužel v případě zastoupení zákon nově vyžaduje úřední ověření podpisu zmocnitele což pro něj obnáší cestu na matriku téhož úřadu (tedy jen k jinému okénku, než jakému se hodlal vystavením plné moci vyhnout), nebo na CzechPoint, k notáři či advokátovi, aby si nechal podpis ověřit. Uvedenou přísnost a formálnost by šlo do určité míry pochopit (byť jde do značné míry proti současnému proudu snahy o co nejmenší zátěž a bezformálnost úkonů), pokud by byl zápis v registru alespoň konstitutivní a svému vlastníku by tak zápis nabízel výrazně větší výhody, než nabízí nyní. Bohužel tomu tak není a zápis je nadále jen deklaratorní (tj. neříká závazně, kdo je vlastník vozidla) a jeho primárním účelem je přehled aparátu veřejné správy o majitelích a provozovatelích vozidel. Uvedená nová procedura, která vyžaduje společné žádosti anebo ověření plných mocí je velmi nepříjemnou komplikací pro řadového občana, který si jednou za pár let pořizuje nebo prodává vozidlo. Pro společnosti, u nichž jsou převody vozidel, jejich zápisy či změny registrací na denním pořádku (správa větších vozových parků např. v půjčovnách), či jsou dokonce předpokladem jejich činnosti (leasingové či úvěrové společnosti), jde však v pravém slova smyslu o pohromu, která jim nejenže do značné míry zbytečně zkomplikuje život do budoucna, ale hrubě naruší i vztahy již existující a v dobré víře uzavřené. Zkusíme na několika příkladech demonstrovat, v jakých ohledech nejčastěji narazíme na komplikované situace či situace s ohledem na nový postup téměř bezvýchodné, nebo řešitelné jen za cenu ztrát a nákladů. Asi největší problémy nastanou v situacích, kdy se majitel vozidla z jakéhokoliv důvodu dohodne či dohodl, že vlastnictví vozidla za určitých podmínek přejde na druhou stranu. Tou může být jak kupující, tak například poskytovatel financování. V těchto situacích si strany, které počítaly s nutností převedení vozidla a změnou registrace, domluvily obvykle i dopředu postup k příslušné přeregistraci. Z praktických důvodů tento postup většinou zahrnoval poskytnutí plné moci ze strany dosavadního majitele potenciálnímu nabyvateli k zajištění přeregistrace tak,

AUTO-MOTO LEGAL NEWS: ŘÍJEN 2014 aby nový majitel mohl nadále vozidlo užívat a disponovat s ním jako jeho řádný vlastník. Plná moc se obvykle vystavovala dopředu při sjednávání takové dohody, protože se počítalo s poměrně realistickým předpokladem, že v okamžiku převodu může být dosavadní majitel buď pasivní, nebo přímo nekontaktní. Nejde o nijak teoretické případy. V praxi se jedná o velmi frekventovanou situaci, ve které byla a je mj. drtivá většina poskytovatelů financování na českém trhu. Vyjděme tedy ze znalosti ukázkové situace na trhu, kdy podobná ujednání byla běžná u velké části úvěrů poskytovaných na pořízení motorových vozidel. Pokud si budou chtít zájemce o úvěr a poskytovatel financování sjednat podobný postup nyní, bude to vyžadovat, aby při každém takovém obchodu byl přítomen notář, advokát, strany zašly na CzechPoint nebo matriku, případně bude zákazník nucen oběhávat tato místa dodatečně či předem sám. Velmi nepohodlné, nepraktické a přitom, jak je zmíněno výše, zbytečné. Jistěže jdou najít alternativy uvedeného postupu, ale obvykle mají množství jiných nevýhod a nové opatření v principu nepřináší žádné podstatné výhody. Jen všechny strany zatěžuje další administrativou a povinnostmi, které slouží jen většímu pohodlí veřejné správy a byrokracii. Do ještě absurdnějších situací se však dostaneme, když si představíme také běžný případ, kdy byl výše popsaný obchod sjednán před účinností nebo dokonce před publikací novely zákona. Doposud vystavené desetitisíce plných mocí budou počínaje 1. 1. 2015 bezcenné a strany, pokud budou chtít dosáhnout obdobné situace, jaká byla před uvedenou novelou, budou mít na výběr buď preventivně v desetitisících obíhat instituce a notáře ve snaze zopakovat znovu vydání týchž plných mocí, jen s ověřeným podpisem, nebo budou riskovat, že kvůli nekontaktnosti či pasivitě jedné ze stran se nový vlastník (kterým se vlastníkem po sjednaném převodu stane i bez oné plné moci) nebude schopen jako vlastník chovat, protože nebude mít šanci sám provést registraci převodu. Jeho jedinou šancí tak bude žalovat na náhradu projevu vůle a nemusíme mít ani zvláštní věštecké nadání, abychom dokázali odhadnout, že takový postup bude při rychlosti našich soudů zdlouhavý, nákladný a povede nevyhnutelně k masivním ztrátám, když do doby vydání rozhodnutí nebude vlastník schopen s vozidlem ani jezdit, ani jej dále zcizovat či jinak s ním nakládat. Do stejně těžko řešitelných nebo bezvýchodných situací se budou strany dostávat i v dalších případech, kdy se zjistí, že pořízená dokumentace k převodu nepostačuje, a jedna ze stran se mezi tím stane nekontaktní ať již z důvodu cesty nebo jinak, obchod byl sjednán s odloženou účinností, strany jsou od sebe vzdálené či jejich zdravotní stav neumožňuje společné schůzky u přepážek nebo návštěvy notářů a matrik. Jedná se tak z našeho pohledu o jednu z novel, jejichž přínos nám z velké části zůstává nesrozumitelný, nebo není určen nám občanům a společnostem. Autor: Jindřich Jelínek

ZE SLOVENSKA LEGAL NEWS: ŘÍJEN 2014 Novinky zo slovenskej legislatívy Slovenská vláda naozaj tento rok nezaháľa, ale my jej činnosť pozorne sledujeme a opäť vám prinášame prehľad právnych noviniek. Zavedenie povolenia na poskytovanie spotrebiteľských úverov Ministerstvo financií SR chystá zmenu pre poskytovateľov spotrebiteľských úverov, ktorými sú nebankové subjekty. Tieto subjekty budú musieť, podľa návrhu novely zákona č. 129/2010 Z. z. o spotrebiteľských úveroch a o iných úveroch a pôžičkách pre spotrebiteľov a o zmene a doplnení niektorých zákonov, získať od Národnej banky Slovenska povolenie na poskytovanie takýchto pôžičiek. Povolenie môže byť nahradené zápisom do zoznamu veriteľov, pričom sa bude rozlišovať medzi obmedzeným a neobmedzeným rozsahom povolenia v závislosti od objemu poskytovaných spotrebiteľských úverov. V praxi toto rozlišovanie znamená, že veritelia budú môcť poskytovať spotrebiteľské úvery na základe tzv. obmedzeného povolenia len za predpokladu, že objem nimi poskytnutých úverov neprekročil v posledných 12 mesiacoch hranicu 10.000 EUR. V prípade neobmedzeného povolenia sa tento limit uplatňovať nebude, avšak podmienky na jeho udelenie budú prísnejšie. Druhou významnou zmenou, ktorú obsahuje predložený návrh novely, je zriadenie elektronického registra údajov o spotrebiteľských úveroch. Zmyslom registra, do ktorého bude mať prístup každý poskytovateľ spotrebiteľských úverov, bude lepšie posúdenie toho, ako bude konkrétny spotrebiteľ schopný splácať poskytnutý spotrebiteľský úver. Novela zatiaľ prešla iba medzirezortným pripomienkovým konaním. Navrhovaná účinnosť novely je stanovená na 1. januára 2015. Daň z motorových vozidiel Podstatnej časti podnikateľov sa určite bude dotýkať aj navrhovaný zákon o dani z motorových vozidiel. Týmto zákonom sa má zjednotiť úprava doteraz fakultatívne vyberanej dane z motorových vozidiel, ktorá je v súčasnosti začlenená do zákona č. 582/2004 Z. z. o miestnych daniach a miestnom poplatku za komunálne odpady a drobné stavebné odpady v znení neskorších predpisov. Pre tento druh daňovej povinnosti platí, že o jej výbere a podmienkach výberu rozhodujú samostatne vyššie územné celky. Navrhovaným zákonom sa má výber dane zjednotiť, pričom sa má vychádzať z priemerne najnižších sadzieb, ktoré v súčasnosti na Slovensku platia. Podľa Ministerstva financií SR je jedným zo zámerov navrhovanej úpravy nepriamo donútiť podnikateľov, aby si obstarali novšie a ekologickejšie vozidlá. Pričiniť by sa o to mala skutočnosť, že základ dane sa bude odvíjať od (i) zdvihového objemu motora a (ii) úľavy, ktorú si budú môcť uplatniť majitelia novších vozidiel. Výška úľavy by mala byť pri vozidlách od 6 do 9 rokov 15 %, pri vozidlách od 3 do 6 rokov 20 % a pri vozidlách do 3 rokov od prvej evidencie až 25%. Navrhované znenie zákona obsahuje aj zoznam vozidiel oslobodených od dane. Ide napríklad o vozidlá používané výhradne v poľnohospodárskej výrobe, vozidlá využívané vo verejnej osobnej doprave ako aj vozidlá záchranných a zdravotných služieb. V prípade úspešného absolvovania legislatívneho procesu by mal nový zákon vstúpiť do účinnosti 1. januára 2015. Príspevok na podporu nového pracovného miesta pre mladých Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny SR pripravilo novelu zákona č. 5/2004 Z. z. o službách zamestnanosti a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov, ktorá má za cieľ vytvoriť priaznivejšie podmienky pre tvorbu nových pracovných miest pre mladých. Konkrétne ide o príspevok na podporu pracovného miesta v prvom pravidelne platenom zamestnaní. Tento príspevok sa bude poskytovať zamestnávateľovi v prípade vytvorenia pracovného miesta pre nezamestnanú osobu mladšiu ako 29 rokov. Táto osoba však zároveň musí spĺňať aj ďalšie podmienky. Jednak sa vyžaduje, aby pred vytvorením pracovného miesta, na ktoré sa príspevok poskytuje, nemala pravidelne platené zamestnanie trvajúce viac ako pol roka a zároveň spĺňala aj podmienku dĺžky obdobia, počas ktorého bola vedená v evidencii uchádzačov o zamestnanie. V prípade osôb od 25 do 29 rokov sa vyžaduje, aby boli vedení v evidencii uchádzačov o zamestnanie najmenej 6 mesiacov a v prípade mladých do 25 rokov sú to najmenej 3 mesiace. Na poskytovanie príspevku bude mať vplyv evidovaná miera nezamestnanosti v konkrétnom okrese v porovnaní s priemernou mierou nezamestnanosti na Slovensku. Výška príspevku môže dosiahnuť najviac 80% celkovej ceny práce zamestnanca, nie však viac ako 60% priemernej mzdy v národnom hospodárstve. Príspevok budú poskytovať úrady práce na základe dohody uzatvorenej so zamestnávateľom, a to počas obdobia od 6 do najviac 12 kalendárnych mesiacov v závislosti od dĺžky trvania podporovaného pracovného pomeru zamestnanca. Zmeny v agentúrnom zamestnávaní

ZE SLOVENSKA LEGAL NEWS: ŘÍJEN 2014 Medzi významné legislatívne návrhy z posledného obdobia možno jednoznačne zaradiť aj návrh z dielne Ministerstva práce, sociálnych vecí a rodiny SR, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 311/2001 Z. z. Zákonník práce v znení neskorších predpisov. Jedným z cieľov tejto novely je vyriešiť problémy súvisiace s dočasným prideľovaním zamestnancov, t.j. agentúrnym zamestnávaním. Zásadnou zmenou bude napríklad zavedenie princípu spoločnej zodpovednosti užívateľského zamestnávateľa a zamestnávateľa, resp. agentúry dočasného zamestnávania za dodržiavanie mzdových podmienok pracovníka. V praxi to bude znamenať, že ak pridelený zamestnanec nebude mať rovnaké mzdové podmienky ako ostatní zamestnanci vykonávajúci rovnakú alebo podobnú činnosť u užívateľského zamestnávateľa, tak užívateľský zamestnávateľ bude spolu so zamestnávateľom, resp. agentúrou dočasného zamestnávania, zodpovedať za doplatenie vzniknutého rozdielu. Ďalšími novinkami by mali byť napr. (i) zákaz dočasného pridelenia zamestnanca na výkon rizikových prác, (ii) obmedzenie ďalšieho dočasného pridelenia zamestnanca, ktorý už je dočasne pridelený alebo (iii) obmedzenie maximálnej dĺžky dočasného pridelenia, ako aj počtu opätovných dočasných pridelení (najviac 24 mesiacov a najviac 5 pridelení u toho istého zamestnávateľa). Niektoré z navrhovaných zmien značne ovplyvnia doterajšie fungovanie agentúrneho zamestnávania. Navrhovaná účinnosť novely je stanovená na 1. januára 2015. Zmena zákona o dani z príjmov Vláda predložila v auguste Národnej rade SR na schválenie návrh novely zákona č. 595/2003 Z. z. o dani z príjmov v znení neskorších predpisov. Návrh novely, okrem iného, zavádza hornú hranicu vstupnej ceny osobných motorových vozidiel vo výške 48.000 EUR. Ďalšou navrhovanou zmenou je, že z obstarávacej ceny niektorých druhov majetku, napr. spotrebná elektronika, osobné automobily, nábytok a ďalšie, ktoré sú využívané aj na súkromné účely, si podnikateľ bude môcť do výdavkov zahrnúť najviac 80%. Navrhovaná novela ďalej zavádza aj navýšenie odpočtov v prípade spoločností pôsobiacich v oblasti výskumu a vývoja. Na základe návrhu si spoločnosti, ktoré sa venujú výskumu a vývoju, budú môcť navýšiť odpočet o 25%, a to pokiaľ ide o výdavky na výskum a vývoj, ako aj v súvislosti so mzdovými výdavkami, ktoré vynaložia na zamestnancov, ktorí sú tzv. čerstvými absolventmi stredoškolského alebo vysokoškolského štúdia (do dvoch rokov od ukončenia štúdia) a zároveň sa podieľajú na spomínanom výskume a vývoji. Autor: Ondrej Ďurčo

ZE SLOVENSKA LEGAL NEWS: ŘÍJEN 2014 Pískanie na píšťalku na slovenskú nôtu Roky bez úpravy whistleblowingu sa pomaličky blížia ku koncu. Vláda prerokováva návrh zákona o niektorých opatreniach súvisiacich s oznamovaním protispoločenskej činnosti (ďalej len Návrh ), ktorý má stanoviť podmienky whistleblowingu na Slovensku. Cieľ je jasný vytvoriť motivačné a ochranné prostredie pre oznamovateľov protispoločenskej činnosti, ktoré vedie k usvedčeniu páchateľa a nie je nástrojom pomsty oznamovateľa voči jeho zamestnávateľovi. Čo myslíte, podarí sa to? Na začiatok si je potrebné ujasniť základné pojmy, s ktorými Návrh pracuje. Za oznamovateľa sa nepovažuje iba zamestnanec, ale aj jemu blízka osoba, ktorá pracuje u toho istého zamestnávateľa. Rovnaká ochrana, ktorá má patriť oznamovateľovi sa tak bude vzťahovať aj na jeho blízke osoby (ďalej len Oznamovateľ ). Závažná protispoločenská činnosť sa vymedzuje cez jednotlivé trestné činy, ako aj cez následky, ktoré môžu vzniknúť v súvislosti s protiprávnym konaním. Za závažnú protispoločenskú činnosť sa bude vždy považovať: niektorý z trestných činov verejných činiteľov, korupcie, machinácie pri verejnom obstarávaní a verejnej dražbe a poškodzovania finančných záujmov Európskych spoločenstiev, trestný čin, za ktorý je stanovený trest odňatia slobody s hornou hranicou prevyšujúcou tri roky, alebo správny delikt, za ktorý možno uložiť pokutu s hornou hranicou najmenej 50.000 EUR. Ako to bude fungovať? Predstavte si modelovú situáciu: zamestnanec sa pri výkone svojej práce dozvie skutočnosti, ktoré môžu významnou mierou prispieť k objasneniu závažnej protispoločenskej činnosti alebo k zisteniu, prípadne aj usvedčeniu jej páchateľa. Takýto uvedomelý zamestnanec podá orgánom činným v trestnom konaní alebo správnemu orgánu oznámenie, v ktorom takéto skutočnosti uvedie, pričom podaním oznámenia sa zamestnanec nedopúšťa porušenia povinnosti mlčanlivosti. Ak by mal zamestnanec strach z negatívnej reakcie svojho zamestnávateľa, požiada si o poskytnutie ochrany spolu s oznámením protispoločenskej činnosti, prípadne kedykoľvek počas trestného alebo správneho konania. O poskytnutí ochrany rozhodne prokurátor, súd alebo príslušný správny orgán. Ak zistia, že sú splnené podmienky na vznik ochrany, upovedomia o tom Oznamovateľa, zamestnávateľa a inšpektorát práce. Oznamovateľ sa stáva doručením oznámenia o poskytnutí ochrany jeho zamestnávateľovi chráneným oznamovateľom. Čo to znamená pre zamestnávateľa? Od momentu nadobudnutia statusu chráneného oznamovateľa je zamestnávateľ obmedzený v právnych úkonoch voči zamestnancovi chránenému oznamovateľovi. Oznamovateľ získava právo, aby akýkoľvek zásah zo strany zamestnávateľa do jeho práv a povinností bol vykonaný iba s jeho súhlasom. V prípade, že Oznamovateľ takýto súhlas nedá, môže ho nahradiť súhlas inšpektorátu práce. Súhlas inšpektorátu práce nie je potrebný iba v prípade, ak sa Oznamovateľovi priznáva nárok, napr. povýšenie. Ak teda bude chcieť zamestnávateľ urobiť akýkoľvek právny úkon, s ktorým Oznamovateľ nesúhlasil, musí vopred požiadať inšpektorát práce o súhlas. V rámci žiadosti o súhlas sa uvedie presná špecifikácia právneho úkonu a odôvodnenie zamestnávateľa. Je na pleciach zamestnávateľa, aby preukázal dostatočné dôvody, ktoré ho vedú k urobeniu právneho úkonu voči Oznamovateľovi. Samozrejme, Oznamovateľ dostane priestor na vyjadrenie. Inšpektorát práce je povinný konať promptne, t.j. v jednoduchých veciach bezodkladne,

ZE SLOVENSKA LEGAL NEWS: ŘÍJEN 2014 v zložitejších do 30 dní od doručenia žiadosti. Výsledkom je buď udelenie súhlasu alebo zamietnutie žiadosti. Oznamovateľ aj zamestnávateľ sa môžu voči rozhodnutiu odvolať podľa ustanovení správneho poriadku. Konanie o udelenie súhlasu vplýva aj na plynutie skúšobnej doby. Až do právoplatného rozhodnutia o žiadosti zamestnávateľa o udelenie súhlasu totiž skúšobné doby neplynú. Následky konania bez súhlasu Upozorňujeme, že ak by zamestnávateľ v čase urobenia právneho úkonu voči Oznamovateľovi nemal súhlas inšpektorátu práce, takýto právny úkon je neplatný. To znamená, že ak by sa napríklad jednalo o skončenie pracovného pomeru, išlo by o neplatnú výpoveď. Je dôležité poznamenať, že obmedzenia týkajúce sa poskytnutia náhrady mzdy podľa Zákonníka práce (t.j. maximum 36 mesiacov) sa v takom prípade neuplatňujú a Oznamovateľovi patrí náhrada mzdy po celé obdobie, kedy by nepracoval u zamestnávateľa, t.j. až do času, kedy by mu zamestnávateľ znova umožnil pokračovať v práci. Zánik ochrany Ochrana Oznamovateľa môže zaniknúť z nasledujúcich dôvodov: doručením písomného oznámenia inšpektorátu práce o vzdaní sa ochrany, skončením alebo zánikom pracovnoprávneho vzťahu Oznamovateľa, skončením trestného konania alebo konania o správnom delikte, odsúdením Oznamovateľa za trestný čin krivého obvinenia, krivej výpovede alebo prísahy v súvislosti s podaním oznámenia, alebo, ak sa preukáže, že oznámenie nebolo podané v dobrej viere. Ochrana nezaniká, ak sa trestné konanie skončí postúpením prípadu inému orgánu alebo prekvalifikovaním trestného činu na trestný čin s nižšou sadzbou. Prvé štyri body zániku ochrany považujeme za jasné. Otázky však vyvoláva posudzovanie dobrej viery Oznamovateľa. Podľa znenia Návrhu Oznamovateľ koná v dobrej viere vtedy, keď je vzhľadom na okolnosti, ktoré sú mu známe a vedomosti, ktoré v tom čase má, presvedčený o pravdivosti uvádzaných skutočností. V prípade pochybností sa konanie Oznamovateľa považuje za konanie v dobrej viere, kým sa nepreukáže opak. Hoci o zániku ochrany z dôvodu nedobrej viery Oznamovateľa rozhoduje prokurátor, súd alebo správny orgán, sme toho názoru, že o preukázanie nedobrej viery Oznamovateľa sa bude musieť snažiť zamestnávateľ a jeho úloha vzhľadom na znenie Návrhu nebude vôbec ľahká. Pracovný bonzáčik Podľa Návrhu je každý zamestnávateľ, ktorý zamestnáva aspoň 50 zamestnancov povinný určiť zodpovednú osobu, t.j. zamestnanca, osobitnú organizačnú zložku alebo inú osobu, s ktorou bude mať uzatvorenú zmluvu o výkone činnosti zodpovednej osoby. Zodpovedná osoba bude plniť povinnosti zamestnávateľa pri vybavovaní podnetov, t.j. oznámení (aj anonymných) o závažnej protispoločenskej činnosti alebo inej protispoločenskej činnosti, o ktorej sa zamestnanec dozvedel v súvislosti so svojou prácou. Zodpovedná osoba musí byť v priamej podriadenosti štatutárneho orgánu a ak nie je zamestnancom, bude podliehať iba pokynom štatutárneho orgánu zamestnávateľa. Zamestnávateľ bude povinný prijať a preveriť každý podnet do 90 dní od jeho prijatia. Táto lehota môže byť predĺžená o ďalších 30 dní, čo sa oznámi osobe, ktorá podala neanonymný podnet. Pri preverovaní neanonymného podnetu musí zamestnávateľ zachovávať mlčanlivosť o totožnosti osoby, ktorá podnet podala. Takisto ju bude povinný do 10 dní po skončení preverenia informovať o výsledkoch preverenia podnetu. Zamestnávateľ, ktorý zamestnáva aspoň 50 zamestnancov, bude ďalej povinný vydať vnútorný predpis upravujúci podrobnosti o podávaní a preverovaní podnetov. Taktiež bude povinný obvyklým a bežne dostupným spôsobom zverejniť označenie zodpovednej osoby a spôsoby podávania podnetov, pričom aspoň jeden spôsob podávania podnetov bude musieť byť prístupný 24 hodín denne. O podaných podnetoch sa bude viesť evidencia po dobu troch rokov odo dňa doručenia podnetu. Za nedodržanie týchto povinností hrozí zamestnávateľovi pokuta až do výšky 20.000 EUR. Ochrana zamestnanca pri podnete Ak sa zamestnanec dozvie o tom, že bol voči nemu v súvislosti s podaním podnetu urobený pracovnoprávny úkon, s ktorým nesúhlasí, môže do siedmich dní požiadať inšpektorát práce o pozastavenie účinnosti tohto pracovnoprávneho úkonu. Pre pozastavenie účinnosti pracovnoprávneho úkonu stačí, aby zamestnanec dodržal sedemdňovú lehotu a existovalo podozrenie, že tento pracovnoprávny úkon bol urobený v súvislosti s podaním podnetu. Inšpektorát práce bude povinný konať bezodkladne a o pozastavení účinnosti informuje zamestnávateľa a osobu, ktorá podnet podala. Ochrana začína dňom doručenia potvrdenia o pozastavení účinnosti pracovnoprávneho úkonu osobe, ktorá podnet podala. Pozastavenie účinnosti pracovnoprávneho úkonu však nemá vplyv na jeho platnosť, odkladá sa len jeho vykonateľnosť. Takáto ochrana poskytnutá inšpektorátom práce je dočasná a skončí sa uplynutím 14 dní odo dňa doručenia potvrdenia osobe, ktorá podnet podala. Jej pokračovanie je podmienené podaním návrhu na vydanie predbežného opatrenia a trvanie ochrany sa predlžuje až do právoplatného rozhodnutia o takomto návrhu. Záver Všetky uvedené opatrenia, ochrana zamestnanca, povinnosti a obmedzenia zamestnávateľa, majú vytvoriť také prostredie, aby sa zamestnanec nebál postihov zo strany zamestnávateľa v prípade, ak zamestnávateľa

ZE SLOVENSKA LEGAL NEWS: ŘÍJEN 2014 nabonzuje. Zamestnanci sú často jedinými svedkami protispoločenskej aktivity a majú vedomosť o dokumentoch, ktoré môžu výrazne napomôcť k odhaleniu a potrestaniu protispoločenskej činnosti u zamestnávateľa. A ak sa pýtate, či zamestnancovi stojí odhalenie korupcie za riskovanie kariéry a narušenie pracovnoprávnych vzťahov, okrem poskytnutia ochrany je tu aj peňažná motivácia. Odmena poskytnutá zamestnancovi podľa Návrhu sa môže vyšplhať až do výšky 50 násobku minimálnej mzdy za podmienky, že bol páchateľ právoplatne uznaný vinným. Či to je dostatočná motivácia ukáže až čas. Prijatie Návrhu však bude len prvým krokom. Pre výsledky bude kľúčová osveta medzi zamestnancami. Autori: Lucia Regecová, Danica Valentová

ZE SLOVENSKA LEGAL NEWS: ŘÍJEN 2014 Prevod obchodného podielu Opakovanie je matka múdrosti podstatné odlišnosti prevodu obchodného podielu v slovenskej spoločnosti s ručením obmedzeným v porovnaní s českou úpravou platnou do 1.1.2014, na ktoré netreba zabúdať Ešte v roku 2012 sme vás informovali o novele Obchodného zákonníka, ktorá okrem iného priniesla aj významné zmeny do procesu nadobúdania väčšinového obchodného podielu v spoločnosti s ručením obmedzeným. Nakoľko sa veľmi často stretávame pri česko slovenských transakciách s tým, že českých klientov zmeny súvisiace s prevodom slovenského obchodného podielu prekvapia, rozhodli sme sa k týmto zmenám vrátiť a zároveň stručne zhodnotiť ako sa spomínaná novela z roku 2012 v praxi prejavila. Vzhľadom na odlišnosti pri nadobúdaní väčšinového a menšinového obchodného podielu by sme radi na úvod uviedli, čo sa rozumie pod pojmom väčšinový obchodný podiel. Obchodný podiel v súlade s 114 Obchodného zákonníka predstavuje práva a povinnosti spoločníka a im zodpovedajúcu účasť na spoločnosti. Ak spoločenská zmluva spoločnosti neobsahuje žiadne osobitné ustanovenia pre určenie výšky obchodného podielu, tak sa určuje podľa pomeru vkladu spoločníka k základnému imaniu spoločnosti. V súvislosti s veľkosťou obchodného podielu rozlišujeme väčšinový a menšinový obchodný podiel, pričom toto delenie má, okrem iného, význam pre určenie podmienok prevodu, ako aj účinkov takéhoto prevodu. Obchodný zákonník síce pojem menšinový obchodný podiel nepozná, ale pre jednoduchší výklad možno za menšinový podiel považovať taký obchodný podiel, ktorý nespĺňa podmienky väčšinového obchodného podielu. Za väčšinový obchodný podiel Obchodný zákonník považuje: obchodný podiel, ktorý vzhľadom na pomer hodnoty vkladu spoločníka k výške základného imania spoločnosti priznáva spoločníkovi aspoň polovicu všetkých hlasov spoločníkov spoločnosti, resp. obchodný podiel, s ktorým spoločenská zmluva spája aspoň polovicu všetkých hlasov spoločníkov spoločnosti. Pri samotnom prevode obchodného podielu má zásadný význam spoločenská zmluva. V rámci nej možno podmienky prevodu podrobne upraviť, zaviesť rôzne obmedzenia, prípadne výnimky oproti zákonnej úprave. Ak by sa spoločenská zmluva prevodu obchodného podielu spoločníka nijako nevenovala, tak platí, že ho je možné previesť len na iného spoločníka spoločnosti a navyše len so súhlasom valného zhromaždenia. Na udelenie takéhoto súhlasu bude postačovať prostá väčšina hlasov prítomných spoločníkov spoločnosti za predpokladu, že valné zhromaždenie je uznášaniaschopné. Spoločenská zmluva samozrejme môže stanoviť aj prísnejšie podmienky na udelenie takéhoto súhlasu. Previesť obchodný podiel na osobu mimo spoločnosť bude možné len za predpokladu, že to dovoľuje spoločenská zmluva. Prevod obchodného podielu je záväzkový vzťah a ako taký sa zakladá zmluvou. Z formálneho hľadiska musí mať zmluva o prevode obchodného podielu písomnú formu a podpisy zmluvných strán je potrebné overiť. Obchodný zákonník navyše pre zmluvu o prevode obchodného podielu vyžaduje aj určité obsahové náležitosti ako špecifikáciu zmluvných strán a obchodného podielu, cenu, resp. spôsob jej určenia a vyhlásenie nadobúdateľa, že pristupuje k spoločenskej zmluve, prípadne stanovám, ak boli prijaté. Vyhlásenie je potrebné len v prípade, ak nadobúdateľom je tretia osoba a nie jeden z existujúcich spoločníkov spoločnosti. Popis uvedený vyššie sa viac menej zhoduje s tým, ktorý sa aplikoval aj v Českej republike do 1.1.2014. Avšak v rámci samotného procesu prevodu obchodného podielu sa už dostávame k slovenským špecifikám, pri ktorých má odlišovanie väčšinového obchodného podielu podstatný význam. Najpodstatnejšími rozdielmi, ktoré Obchodný zákonník pri prevode väčšinového obchodného podielu priniesol sú: súhlas správcu dane s prevodom väčšinového obchodného podielu. Súhlas je potrebné obstarať za nadobúdateľa ako aj za prevádzajúceho. Správca dane vydá súhlas s takýmto prevodom len v prípade, ak výška daňového nedoplatku prevádzajúceho a nadobúdateľa neprevyšuje sumu 170 EUR. Lehota na vydanie súhlasu správcu dane je 3 pracovné dni. Tento súhlas je potrebné doložiť k návrhu na zápis zmeny v osobe spoločníka do obchodného registra. Aj v tomto prípade však Obchodný zákonník stanovuje výnimky. Takýto súhlas nie je potrebný v prípade, ak (i) k prevodu alebo rozdeleniu obchodného podielu dôjde v rámci

ZE SLOVENSKA LEGAL NEWS: ŘÍJEN 2014 procesu zrušenia spoločnosti bez likvidácie, (ii) spoločnosť nadobudne alebo prevedie vlastný väčšinový obchodný podiel, (iii) prevádzajúcim alebo nadobúdateľom obchodného podielu je zahraničná osoba (t.j. aj česká spoločnosť, ktorá je nadobúdateľom alebo prevodcom obchodného podielu v slovenskej spoločnosti). Aby však proces bol čo najkomplikovanejší, Obchodný zákonník (trochu nezmyselne) vyžaduje aby v prípadoch, kedy sa súhlas správcu dane nemusí predložiť, bolo k návrhu na zápis do obchodného registra doložené vyhlásenie prevádzajúceho a/alebo nadobúdateľa väčšinového obchodného podielu, o tom, že tieto osoby nemajú povinnosť predložiť súhlas správcu dane s prevodom obchodného podielu. Podpis na takomto vyhlásení nie je potrebné overovať. rozdielne účinky prevodu menšinového a väčšinového obchodného podielu. Účinky prevodu menšinového podielu nastávajú, tak ako sme na to všetci zvyknutí, t.j. všeobecne dňom podpisu zmluvy o prevode obchodného podielu, ak zmluva neurčuje iný dátum a voči spoločnosti dňom, kedy jej bola doručená zmluva o prevode obchodného podielu. To však neplatí pre väčšinový podiel. Účinky prevodu väčšinového podielu nastávajú až zápisom do obchodného registra. Záverom by sa dalo konštatovať, že zmeny v procese prevodu obchodného podielu boli naozaj nešťastnými a nepotrebnými zmenami, ktoré priniesli predovšetkým zvýšenie administratívneho zaťaženia a s tým spojené predĺženie celého procesu, ale aj nerovnosť medzi domácimi a zahraničnými subjektmi a zmätok v účinnosti prevodov jednotlivých obchodných podielov. Autori: Lucia Regecová, Ondrej Ďurčo

ZE SLOVENSKA LEGAL NEWS: ŘÍJEN 2014 Naraziť pri ceste do reklamného billboardu už nebude na Slovensku také ľahké Národná rada schválila 23.9.2014 návrh novely zákona č. 50/1976 Zb. o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon). Predmetná novela významne zasahuje do regulácie povoľovania a umiestňovania vonkajšej reklamy a jej hlavným zámerom je odstránenie nelegálne umiestnených reklamných plôch. Táto novela nadobudne účinnosť 2.1.2015. Čo vlastne bude reklamnou stavbou? Hlavným problémom súčasnej legislatívy boli reklamné zariadenia, ktoré neboli jednoznačne pevne spojené so zemou, čo malo za následok, že takéto zariadenia neboli de facto stavbou, a teda pri ich výstavbe bolo možné obchádzať stavebné predpisy. Novela preto zavádza pojem reklamná stavba, ktorým spresňuje výklad pevného spojenia so zemou a do ktorého zahŕňa informačné, propagačné a reklamné zariadenia. Novela pozná 3 kategórie reklamnej stavby v závislosti od veľkosti reklamnej plochy. Kategorizácia reklamných stavieb podľa veľkosti reklamnej plochy má význam pre účely stavebného konania, pre určenie výšky správneho poplatku, ako aj výšky pokuty za priestupok, resp. správny delikt. Reklamné stavby sú do jednotlivých kategórií rozdelené nasledovne: a) reklamné stavby, na ktorých najväčšia informačná plocha je menšia ako 3 m² ide o drobné stavby, na ktorých realizáciu postačuje ohlásenie stavebnému úradu správny poplatok za ohlásenie predstavuje 30 EUR pokuta za uskutočnenie (užívanie) stavby bez ohlásenia alebo v rozpore s ním predstavuje 150 EUR b) reklamné stavby, na ktorých najväčšia informačná plocha má veľkosť od 3 m² do 20 m² považujú sa za jednoduché stavby, ktoré možno realizovať len na základe stavebného povolenia, avšak kolaudačné rozhodnutie sa nevyžaduje správny poplatok za vydanie stavebného povolenia predstavuje 60 EUR pokuta za uskutočnenie (užívanie) stavby bez stavebného povolenia alebo v rozpore s ním je určená na 250 EUR c) reklamné stavby, na ktorých najväčšia informačná plocha je väčšia ako 20 m² rovnako ako v predchádzajúcom prípade ide o jednoduchú stavbu, avšak na jej užívanie sa vyžaduje aj kolaudačné rozhodnutie stavebného úradu správny poplatok za vydanie stavebného povolenia predstavuje 150 EUR pokuta za uskutočnenie (užívanie) stavby bez stavebného povolenia, resp. kolaudačného rozhodnutia, alebo v rozpore s nimi je v tomto prípade stanovená na 450 EUR Okrem uvedených kategórií existuje ešte jedna kategória, a to reklamné stavby, na ktorých má najväčšia informačná plocha veľkosť do 1,2 m² a ktoré sú umiestnené na stĺpe verejného osvetlenia alebo na stĺpe trakčného vedenia, ak nezasahujú do prejazdného profilu pozemnej komunikácie ani do priechodového prierezu dráh. V ich prípade sa nevyžaduje ani ohlásenie stavebnému úradu. Zlegalizovanie alebo odstránenie Všetky doteraz umiestnené reklamné zariadenia sa budú od účinnosti novely považovať za reklamné stavby a ako také musia spĺňať nové požiadavky. V prípade reklamných zariadení postavených bez stavebného povolenia alebo v rozpore s ním, budú môcť ich vlastníci požiadať o dodatočné povolenie stavby najneskôr do 31.7.2015. Ak tento termín nestihnú alebo im stavebný úrad z dôvodu nesplnenia zákonných podmienok stavbu dodatočne nepovolí, tak bude potrebné takéto reklamné zariadenia odstrániť. Ak stavbu neodstráni vlastník sám alebo sa k výzve stavebného úradu do 15 dní nevyjadrí, prípadne ak vlastník nie je známy, tak predmetnú reklamnú stavbu bude môcť so súhlasom stavebného úradu odstrániť akákoľvek osoba za predpokladu, že stavebnému úradu odstránenie takejto stavby vopred ohlási. Billboardy sa posunú ďalej od hlavných ciest Schválená novela zasiahla okrem stavebného zákona aj do zákona č. 135/1961 Zb. o pozemných komunikáciách (cestný zákon). Podľa novelizovaného znenia cestného zákona bude možné umiestňovať reklamné stavby mimo súvisle zastavané územie obce až vo vzdialenosti minimálne 100 metrov od vozovky diaľnic, rýchlostných ciest a ciest I. triedy, ktoré sú medzinárodným cestným ťahom. Existujúce reklamné plochy, ktoré nespĺňajú vyššie uvedenú podmienku

ZE SLOVENSKA LEGAL NEWS: ŘÍJEN 2014 budú musieť byť ich vlastníkmi odstránené najneskôr do 1.1.2017. Záver Hlavným zámerom uvedených zmien je zlepšenie regulácie vonkajšej reklamy, ktorých následkom by malo byť odstránenie reklamných plôch, nespľňajúcich zákonné požiadavky. Domnievame sa však, že odstraňovanie čiernych stavieb reklamných billbordov nebude také jednoduché a ani rýchle ako si to zákonodarca v tejto novele zaumienil. Autori: Lucia Regecová, Ondrej Ďurčo

AKCE A JINÉ ZAJÍMAVOSTI LEGAL NEWS: ŘÍJEN 2014 Právní akademie - podzim 2014 S radostí Vás zveme na snídani s našimi odborníky v prostorách advokátní kanceláře Glatzová & Co. v Praze a Bratislavě. Náplní seminářů bude řešení aktuálních problémů, diskuse a v neposlední řadě vynikající občerstvení. PRAHA úterý 14. října: PŘESHRANIČNÍ SLOUČENÍ/ SPLYNUTÍ/ ROZDĚLENÍ SPOLEČNOSTÍ RYCHLE A EFEKTIVNĚ JUDr. Lucia Regecová, Mgr. Jindřich Král Co je přeshraniční sloučení/ splynutí či rozdělení a kdy je vhodné jej využít? Je sloučení/ splynutí nebo rozdělení nástroj vhodný pouze pro velké společnosti? Kdy při sloučení/ splynutí resp. rozdělení potřebujete znalce? Co je rozhodný den sloučení/ splynutí či rozdělení a jak se určuje? Co je den účinnosti a jaké právní následky jsou s ním spojené? Jaké jsou náklady na sloučení/ splynutí či rozdělení? Co vše je při splynutí/ sloučení či rozdělení potřeba vzít do úvahy? úterý 21. října: PRŮMYSLOVÁ PRÁVA Dr. Vít Horáček, Mgr. Marek Bednář Stručný přehled průmyslových práv a jejich praktické uplatňování při podnikání. Zaměřeno na ochranné známky, domény, firmu, franšízu a související licenční smlouvy. středa 19. listopadu: NÁHRADA ŠKODY JUDr. Petr Čech, Ph.D., LL.M. Pojem škody aneb co vše je v novém právu škodou a kdy se hradí nemajetková újma? Rozsah náhrady aneb co a jak musí škůdce nahradit a lze to (předem) ujednat (omezit, vyloučit)? Příčinná souvislost aneb kdy za škodu může škůdce a jak je to se škodou, kterou nemohl předvídat? Základní typy odpovědnosti za škodu aneb jaký má význam rozlišovat mezi odpovědností zákonnou a smluvní? Kdy a jak podnikatel odpovídá za osoby, které použil při plnění závazku, včetně subdodavatelů? Zvláštní případy odpovědnosti při podnikání (předsmluvní odpovědnost, škoda způsobená provozní činností, věcí, vadou výrobku, informací nebo radou atd.) aneb nač si dát při podnikání zvláště pozor? úterý 2. prosince: FINE ART OF FIRING aneb jak správně skončit pracovní poměr se zaměstnancem v ČR a na Slovensku Mgr. Marie Janšová, JUDr. Lucia Regecová Víte, jak správně rozvázat pracovní poměr s Vaším zaměstnancem? Jakých chyb se vyvarovat, co vše je potřeba zvážit? Zveme Vás na praktický seminář, který Vás provede procesem ukončování pracovního poměru, ukáže nejčastější chyby a poradí, jak se jim vyvarovat. Seznámíme Vás s aktuální judikaturou a též postřehy z praxe. A máme pro Vás i něco navíc - seznámíme Vás i s hlavními rozdíly v ukončování zaměstnaneckých vztahů podle českého a slovenského práva. Čas konání: vždy od 9:00 hod (snídaně od 8:30 hod) Místo konání: Husova 5, Praha 1 Betlémský palác, Registrace: telefonicky na 224 401 440 nebo e-mailem na akademie@glatzova.com. Vzhledem k omezené kapacitě našich reprezentačních prostor je nutná registrace předem. Podrobnosti o připravovaných akcích sledujte na internetových stránkách www.glatzova.com v sekci Aktuálně / Akce. Změna programu vyhrazena. www.glatzova.com office@glatzova.com +420 224 401 440 BRATISLAVA utorok 11. novembra: FINE ART OF FIRING alebo ako správne ukončiť pracovný pomer so zamestnancom na Slovensku a v ČR JUDr. Lucia Regecová, Mgr. Marie Janšová Viete, ako správne rozviazať pracovný pomer s Vašim zamestnancom? Akých chýb sa vyvarovať, čo všetko je potrebné zvážiť? Pozývame Vás na praktický seminár, ktorý Vás prevedie procesom ukončovania pracovného pomeru, ukáže najčastejšie chyby a poradí, ako sa ich vyvarovať. Zoznámime Vás s aktuálnou judikatúrou a tiež postrehmi z praxe. A niečo navyše - zoznámime Vás aj s hlavnými rozdielmi v ukončovaní zamestnaneckých vzťahov podľa

AKCE A JINÉ ZAJÍMAVOSTI LEGAL NEWS: ŘÍJEN 2014 českého a slovenského práva. Čas konania: od 8:30 hod) od 9:00 hod (raňajky Miesto konania: Hviezdoslavovo námestie 25, Bratislava 1 Registrácia: telefonicky na +421 232 335 333 alebo e-mailom na ranajky@glatzova.com. Vzhľadom k obmedzenej kapacite našich reprezentačných priestorov je nutná registrácia vopred. Podrobnosti o pripravovaných akciách sledujte na internetových stránkach www.glatzova.com v sekcii Aktuálne / Akcie. Zmena programu je vyhradená. www.glatzova.com office.sk@glatzova.com +421 232 335 333