Cesta ke hvězdám Oldřiška Zíková Každý si pod pojmem cesta ke hvězdám představí něco jiného. Jeden si bude představovat chodník slávy v Los Angeles, další si sní o své cestě ke hvězdám a někdo úplně jiný si vzpomene na výlet do kosmu psa Lajky, který se jako první pes a živočich dostal do kosmu. Lajka byl prý míšenec a našli se ji potulovat v moskevských ulicích. Bylo to štěstí nebo neštěstí? Štěstí v tom, že se jméno Lajka zapsalo do historie. Neštěstí, že se prý nikdy nevrátil. Jako příklad máme Jurije Alexejeviče Gagarina, který pocházel z chudé venkovské rodiny, protože šel za svým snem tak se stal prvním člověkem v kosmu. Lidé se už odjakživa snažili cestovat ke hvězdám, nejspíš že si chtěli něco dokázat, splnit si svůj sen nebo snad dostat se na vrchol společenského žebříčku? Nebo je to prostě taková práce, někdo uklízí, někdo vaří a někdo létá do kosmu? Ne-že? Máte pravdu ne, letět do kosmu je sice práce, ale na skoro nejvyšším společenském žebříčku. Je pravda, že u každého je to něco jiného. Hvězda podle každého vypadá jinak, buď jako hvězda na obloze, hvězda jako vaše životní láska nebo prostě to na co si vzpomenete. Pro mě je nejkrásnější hvězda má nejlepší kamarádka s, kterou se znám už 10 let a především má rodina bez, které bych se nikdy neobešla. Ale vesmírná hvězda je něco tak fantastického a nepředstavitelného, bez nich bychom se nikdy neobešly. Třeba Slunce září na naší planetu Zemi potřebné sluneční paprsky, bez kterých by se na Zemi neděla fotosyntéza potřebná pro jakýkoliv život, nestřídal by se den a noc, neohřáli bychom se a atd. cesta ke hvězdám, splnění si svých dětských snů. Vystudovat školu, vyhrát závody ve sportu, stát se dobrým a potřebným člověkem. Sny jsou naším motorem a neměly bychom si je nechat vzít. Každý by měl dělat to, co umí, nedělat to, co neumí, být tím, čím je a nebýt tím, čím není. Takto nějak to říkal pan Werich. Já bych řekla svými slov, že člověk, který si hraje na hvězdu, kterou není tak se to pokaždé provalí, ale že člověk, který si na hvězdu nehraje, se jí stát může jestliže na tom poctivě pracuje a dělá pro to vše potřebné.
První cesta ke hvězdám Sen Štěpán Hrdina Byl už pozdní večer víčka se mi klížila ani jsem si nečet únava mě zkolila čekala mě dlouhá cesta, náhle jsem uprostřed města je to sen,či je to blud? vždyť je to přeci Hollywood krásná Jollie, Pitt a Bloom, drsný Willis,Seal a Klum osloví mě Cameron, nabízí mi roli, beru ji hned-neváhám nepůjdu do školy Je to cesta ke hvězdám nebo pouhý sen? Moc jsem si hvězd neužil, je tu nový den.
Cesta ke hvězdám Brůžková Je večer, jasné nebe plné hvězd, a já přemýšlím. Je tam někde i moje hvězda? Ví o mě? Chtěla bych ji mít u sebe. Jde to? Mít ji tu a být šťastná. Radost, smích i pláč, to je má hvězda. Je přesně taková, jakou si ji představuji? Snad, doufám. Vím, že ji nikdy nebudu mít. Nikdy, nikdy Prostě ne. Stesk, smutek, lítost, to jsem já. Také jsem hvězda, ale vzdálená. Ty ji nevidíš, nevíš o ní. Škoda, být aspoň jeden večer vedle té jasné hvězdy, co tolik září! To by bylo víc než štěstí. Jen ti chci říct: Ty jsi ta hvězda, o které právě teď sním
Cesta ke hvězdám Kamila Zámečníková Sleduji hvězdy, sleduji nebe, sleduji vše, co se kolem mne děje. Sleduji děje neskutečné, uvěřitelné, ale i neuvěřitelné. Když vyjdou hvězdy, nastane ten správný okamžik. Ukážou svoje barvy a udělají blik. Chci být hvězda zářivá, která v tobě spočívá. Chci být také hvězda vzdálená, o které se ti bude v noci zdát. Budu tvou hvězdou po zbytek života, jen tu cestu ke hvězdám jsem ještě zatím nenašla. Jak těžká je cesta ke hvězdám?, na to já se tě teď ptám.
První cesta ke hvězdám Aneta Chalupová Hvězdy co jsou na nebi, Koukají se na lidi. Hvězdy mají výhodu, Nemusí skákat přes vodu. Skáčou si tak po obloze, Lehoučké a bez extáze. Jsou prostě volnější než ptáci, Nemusí být zavřené v ocelové kleci. První cesta ke hvězdám K.Jansová Stála jsem večer na louce a hvězdy jasně svítily, vznesla jsem se k obloze, když mě tak moc prosili. Cesta byla sice dlouhá, ale přesto krásná. Když doletěla jsem k nim, Byla jsem moc šťastná.