Boží národ. Grigorij Klimov. New York, 1989. (Série p ednášek.3 z vyšší sociologie) Transkript záznamu z audiokazety nebyl revidován autorem

Grigorij Klimov Boží národ New York, 1989 (Série p ednášek.3 z vyšší sociologie) Transkript záznamu z audiokazety nebyl revidován autorem Tiskn te a kopírujte moje práce kdo chcete, kdy chcete, kde chcete a kolik chcete. G. Klimov, New York, 26 zá í 1998

Obsah I. And lé sv tla... 4 II. Ve sv moudrých myšlenek... 75 III. Nejlepšího z goj zabij...... 105 IV. Analýza antisemitismu... 147 V. Sionismus dneška... 172 VI. Vzpoura akademika Šafarevi e... 198 VII. Proti Bohu a p írod... 226 VIII. Spolek Satana a Antikrista... 254 IX. Zedná ství a komplex vlády... 299 X. Co je víc - 6 nebo 60 milion?... 343 XI. Ideální nev sta... 366 XII. Klí e k Babímu Jaru... 385 XIII. Boží národ... 406 Bibliografie použité literatury... 424 Dodatek 1998: Podstata problému... 445

I. AND LÉ SV TLA D nes za neme nový cyklus p ednášek pod názvem Boží národ. V tomto cyklu se v nujeme analyse toho, co se nazývá židovská otázka. Tento nám t je velmi obtížný, chceme-li jej studovat objektivn. Ostatn i takový odborník, jako F. M. Dostojevský, ve svém Zápisníku spisovatele upozor uje, že nem že p inést plné sv tlo na tento staletý problém všeho lidstva a že na to necítí u sebe dost sil... Nap íklad, v originále rukopisu Brat i Karamazovi popsal skute nou p inu, pro Sm akov zabil svého otce Karamazova: protože on jej v d tství sodomizoval... A v originále rukopisu B si bylo p iznání Stavrogina o tom, že znásilnil devítiletou hol ku, která se pozd ji ob sila... Všechno tohle pak Dostojevský vyškrtl a h ích otcovraha vysv tlil diskusí s ateistou Ivanem; zlo inný charakter Stavrogina z stal zcela nevysv tlen... Pro to vyhodil? Pro nemohl íct vše? O tom si dnes pohovo íme. Dostojevský sám byl lov kem bionegativním a nemohl o tom hovo it. Kdyby za al odhalovat tajemství Božího národa, odhalil by i sebe. A to takoví lidé nesmí d lat. - 4 -

U nás v Rusku je židovský problém velmi d ležitý, protože židé byli hybnou silou obou revolucí. Teorii komunismu, jak vám je všem známo, založil Karl Marx, p vodním jménem Mordechai Levy. Žid, jehož sami židé nazývají antisemitou. Do tete se o tom v libovolné židovské encyklopedii. Ale pro byl antisemitou? Záhada. Tak tedy Mordechai Levy-Marx nám napsal teorii komunismu. Od té doby naše další historie je spojena s židy. dce únorové revoluce, Kerenský byl položid. Zde narážíme op t na jednu záhadu. Ml í o tom jak historici na západ, tak i komunisti tí historikové v SSSR. Pro v knihách o ruské revoluci mluvit o židech nelze - je to jakési tabu? Pokra ujme naši analýzu. Po hysterickém položidovi Kerenském p ichází polomaniak položid Lenin. Byly napsány stovky knih o historii ruské revoluce, o Leninovi, ale všude, jak na západ, tak na východ, se pe liv vyhýbají faktu, že Lenin byl polovi ním židem po matce. Zato podle rabínských, dnes izraelských zákon, takový lov k je pokládán za celého žida. Nu dobrá. A kdo p ichází k moci po Leninovi? Po Leninovi p ichází kavkazský položid Stalin. Další položid. Op t záhada. Jakoby celá historie ruské revoluce byla nevyhnuteln spjata s židy. žete mi namítnout: To je fakt, ale vždy oni byli jen položidé a nikoliv židé. - 5 -

A v tom to spo ívá. položid tém vždy se cítí víc židem než Rusem. Existuje plno legend o Antikristu, podle nichž Antikrist, jako symbol, bude zrozen z matky židovské a otce ne-žida. Zapamatujte si tuto formuli. Bude klí em k celému cyklu. Už v p edešlých stoletích lidi pozorovali jakousi tajemnou osudnou roli takových položid. V našich dnech objevil se ješt jeden položid, laureát Nobelovy ceny Alexandr Isajevi Solženicyn, a do celého sv ta k í, že ruská revoluce stála 60 milion ruských život. Ale, op t zde máme záhadu. Sám Solženicyn skrývá, že on sám je položid, v daném p ípad po otci. Jeho otec byl pok ným židem, z Izáka se stal Izajem, a tak dostáváme Alexandra Isajevi e Solženicyna. Zde m žeme op t si všimnout podivné mali kosti - jeho první žena Rešetovskaja byla také položidovka. Je to charakteristické, položida p itahuje položidovka. A jeho druhá, dnešní žena Natalia Sv tlova, je židovka. Podle rabínských zákon, d ti tohoto velikého pravdoochránce a rusomila mají právo se stát okamžit ob any Izraele (což pravd podobn neud lají). Vidíte, existuje jakýsi zákonitý vztah mezi ruskou revolucí a židovskou otázkou. Jenomže nejen židé, ale i antisemité se této otázce bedliv vyhýbají. TABU! Op t záhada... - 6 -

A jakmile se za nete zabývat Antikristem, nevyhnuteln na vás p ilepí cedulku antisemita. Znovu výsm ch a h ích. Za nou mne obvi ovat v antisemitismu. A koliv, mám 3 výborné advokáty. Nikoho jiného, než 3 sionistické velryby. Velryba první, ideolog sionismu.1, Theodor Herzl ve svém deníku píše, že pokládá antisemitismus za užite ný pro židovský národ. Velryba druhá, V. Žabotiskij v r. 1905, za první ruské revoluce, píše: Jako d vod pro sionistickou agitaci, antisemitismus uvedený v život je velmi vhodný a užite ný. No a t etí velryba, ministerský p edseda Izraele Ben Gurion svého asu psal v židovském asopise Camp Fire v New Yorku: Kdybych m l nejen v li, ale i moc, sestavil bych skupinu silných mladých lidí... Úkolem jejich by bylo, aby se zamaskovali coby nežidé, a pak použitím hrubého antisemitismu a hesel pronásledovali židy. Z hlediska p ílivu imigrant do Izraele bylo by to desetkrát úsp šn jší, než co dokázala bezplodná propaganda tisíce emisar. Což se shoduje i se znamenitými Protokoly siónských mudrc, psané, jak je známo, Ascherem Guinzbergem jako politická propaganda Chasidismu (nejfanati jší sekty judaismu) pro své evropské spoluv rce. Ascher se pokusil o sjednocení sil p ed Prvním sionistickým sjezdem. - 7 -

V tomto historickém dokumentu se jasn íká, že: Antisemitismus je pot ebný k ovládání našich nižších brat í. Takže postavme si jako hlavní úkol tohoto cyklu p ednášek - zachránit žida od antisemitismu. Zbyte né je to tajit, i mnozí židé sami nic nev dí o problémech, týkajících se židovské otázky. Problém m je nutno dostat se na kloub. A proto tyto p ednášky budu vést z pozice ochrany žid p ed antisemitismem. - Grigoriji Petrovi i, ale Šulgin ve své knize psal, že pokládá antisemitismus za zdravý a normální u kteréhokoliv národa, že je to obranná reakce zdravého národa. Máte pravdu. Ale p i druhém, pozorn jším tení, máte z knihy dojem, že autor mnohé nedopov l, jak se stává u knih s touto tematikou. Zaujímá tutéž pozici, jako Dostojevský, totiž nemohu vám všecko íct... Stejn tak si po íná i na západ vyhlášený filosof Berdiaev (já ho nazývám Berdiševskyj). Rovn ž mluví asto o spolku Satana a Antikrista, výsledkem ehož bude vláda knížete tohoto sv ta. Kníže sv ta vezdejšího podle Bible je ábel. Vidíte? On také ví, ale nedopov l. Vždy Antikrist, to je žid. A Satan, to je to, co my v našich ednáškách nazýváme degeneráti. Tedy psychická nemoc a pohlavní zvláštnost. Jedná se o degeneráty-tuzemce z okolního prost edí žid. - 8 -

A hle, Berdiaev-Berdiševskij tvrdí, že ten, kdo se narodil z takového spolku, bude vládnout sv tu. Ale vždy i sám Berdiaev byl ženat s židovkou... Jakmile se pokusíte popsat, kritizovat nebo analyzovat židy, židovskou otázku, okamžit spustí k ik degeneráti z okolí a za nou hájit židy. ednášel jsem svého asu pro pracovníky intelektuální elity a vždycky se mi stává, že mezi 12-15 lidmi se najdou 2 nebo 3, kte í za nou hystericky k et, že to vše je nesmysl, blbost, atd... Necht l jsem je urážet, ale musel jsem jim íct: Za koho mluvíte? A pozd ji se vyjasnilo, že jsou ženati s židovkami. Ale sami, i jejich ženy, to vše pe liv skrývají. Pro? Vždy by na to mohli být hrdi, vždy, oni p ece jsou... Boží národ? Ješt jedna záhada... Vezm me dobrý p íklad spolku Satana a Antikrista. V c slavného psychiatra Becht reva. V SSSR za ali nyní rušit kult Stalina. Pln odhalují jeho osobnost, p esto nep ipomínají ten fakt, že byl kavkazským položidem. Na to je uvaleno tabu, t ebaže je to hlavním klí em k pochopení psychologie Stalina. V sov tském tisku nyní píšou, že r. 1927 pozval si Stalin Becht reva. k sob na konsultaci kv li mu ící ho nespavosti. Jedna zajímavost, ješt za mých mladých let, každý ve Svazu v l, že Stalin pracuje v noci. - 9 -

Když jsem sloužil v Berlín, ve vojenské administraci, naši generálové tam vysedávali dlouho do noci, pro p ípad, že by z Kremlu zazvonil zvonek. Stalin a všechno jeho okolí totiž pracovalo v noci. Nám to vysv tlovali tak, že soudruh Stalin je tak veliký lov k, že pracuje ve dne v noci. Nyní se už odhaluje toto tajemství. Celý život trp l nespavostí a proto pracoval po nocích a mu il své okolí. i konsultaci, Becht rev krom nespavosti objevil i pokra ující paralýzu levé ruky Stalinovy. Stalin m l suchou ruku. V medicín se tomu íká vrozená kachexie. Becht rev vyšel z kancelá e a otev en ohlásil svou diagnosu: Typická paranoia. Paranoia je jednou z nejzrádn jších t žkých psychických nemocí. Rozdíl mezi schizofrenií a paranoií není velký, ale paranoia je horší. Je to svého druhu agresivní schizofrenie, doprovázená adou mánií, mimo jiné mánií velikosti a mánií pronásledování. Z mánie velikosti se zrodil kult osobnosti Stalina, z mánie pronásledování nekone né zatýkání a v né istky. Zkušený psychiatr to vidí na první pohled. Stalin rovn ž m il 155 cm. V SSSR do armády nebrali lidi pod 150 cm (aby puška nebyla výš, než sám voják). Stalin il o málo víc. Já m ím 180 cm. I pro ženy 155 cm je málo. Mám speciální kartotéku o výšce slavných lidí. - 10 -

Zajímavé v ní je, nap íklad markýz de Sade byl trpaslíkem, jakých 155 cm. Polovinu života strávil ve v zení a v blázinci, kde napsal f ru vypráv ní, v nichž popisoval to, co pozd ji bylo nazváno sadismem. - Doktor Fromm diagnostikoval u Stalina bezpohlavní sadismus. Ano. Fromm byl znamenitý psychiatr. Vezm me te generála Franco, který vedl ob anskou válku ve Špan lsku. Zahynula v ní málem t etina špan lského národa. Podle krve, generál byl istým židem. Jak po otci, tak i po matce. Ale byl z t ch konvertit, kte í to op t jaksi pe liv utajují. Na stran jeho protivníka, vedoucí komunistickou silou byla Passionaria. To je ta samá historie - istokrevná židovka mezi konvertity a žena republikánského premiéra Negrina. Vidíte, kdo vedl neoby ejn krvavou a pustošící válku ve Špan lsku? Na obou stranách židé. Franco m il 157 cm. Napoleon m il 151. Všimn te si ch detail. komplex Napoleona? Vše bývá v tšinou spojeno s agresivností. Takže Becht rev konstatoval nemoc správn. Jenže te v sov tských novinách píšou, že po takové diagnose Stalin ho dal otrávit. Po t ech dnech Becht rev zem el za záhadných okolností. Rodina doktora p ímo obvi uje jeho novou, mladou ženu. - 11 -

Bylo mu 70 let, když se oženil s mladou židovkou. Op t došlo k spolku Satana a Antikrista. Tato mladi ká židovka, jménem Berta Jakovleva, byla nete í ná elníka NKVD (p edch dce KGB) Jagody, istokrevného žida. Jak píše dnes sov tský tisk, na rozkaz Stalina, p es Jagodu, jeho nete otrávila svého váženého muže. A židovský asopis v New Yorku Nové ruské slovo to p ebírá. i podrobn jší studii objas ují se následující podivnosti. V moment v hlasné aféry Schneersona-Beilise, která je pro Rusko ekvivalentem v hlasné aféry Dreyfussovy ve Francii, na tomto procese nevystupoval nikdo jiný, jak tento znamenitý psychiatr Brechtenev. To znamená, odhalil se coby židofil. Becht rev se narodil r. 1957. Proces Schneersona-Beilise trval až do r. 1910. Oby ejn, v 50 letech lov k nem l by konat nerozmyšlené akce. Tady máte ješt jednu ukázku, že stojí za to podívat se na židovský problém: vidíte, jak jsou degeneráti uvedeni v aktivitu a okamžit se postaví na ochranu žid. Instinktivn. Pokra ujme v analýze v ci Becht reva a pohle me na druhou knihu. Alexandr Seljanikov Tajná síla zedná ství, Sankt Peterburg, 1911. Zde op t, na str. 99, potkáváme našeho dob e známého. Známý zedná Gu kov, p edseda státní Dumy [parlamentu], spole s profesorem Becht revem odjeli do Konstantinopole, kde Mladoturci (to jest ture tí zedná i, kte í ud lali - 12 -

revoluci v Turecku) je vítali s neoby ejnou slávou. Dá se z toho usoudit, že Becht rev musel být d ležitým zedná em. Podle mnohých pramen, po revoluci Becht rev byl ne pouze levým, ale vyhlášeným liberálem, jak se tehdy íkalo. Vybízel studenty k ú asti v revolu ním hnutí a kv li svému extrémnímu liberalismu m l po revoluci 1905 nep íjemnosti ve služb. Co íkal o liberalismu F. M. Dostojevský? Že jestli n kdo zni í Rusko, nebudou to komunisti, ani anarchisté, ale proklatí liberálové. Protože vždy hlodají základy státu. Když jsem probral celou adu znamenitých psychiatr, konstatoval jsem, že je mezi nimi mnohem více psychopat, než v libovolné jiné profesi. Náš Becht rev, který se k sedmdesátinám ženil s mladi kou židovkou, je výbornou ilustrací pro definici berdiaevského spolku Satana a Antikrista. Nejprve se nám zdálo, že odporný Stalin otrávil výte ného edrevolu ního profesora-psychiatra Becht reva, obhájce pravdy a vlastence. Který vyšel z kancelá e a prohlásil naplno: Stalin je paranoik. Avšak p i hlubší analýze vidíme, že Becht rev byl stejný degenerativní darebák, jako byl Stalin, pouze ve vyšším stupni. Op t se potvrzuje obraz, na kterém had polyká vlastní ocas. Všude hledáme zákonitost a všude ji nacházíme. - 13 -

Opakuji, d láme to proto, abychom p ed antisemitismem uchránili žida i normální lidi, kte í jsou nerozumn stíháni za antisemitismus. Ale vra me se k našemu dnešnímu tématu, k ú asti žid v ruské revoluci. Prezident Reagan asto b hem své kariéry opakoval, že Sov tský svaz je íše zla. Bylo to jeho heslem, ale aby kdo vyjasnil ko eny této íše zla, to nikdo v Americe neud lal. Pro? Op t jedna záhada... Vždy všechno toto zlo bylo postaveno na židech. Jak v teorii - Marxem, tak prakticky - na sov tské vlád. Ta z 80% byla z istých žid, a zbývajících 20% byli zamaskovaní položidé nebo lidé, ženatí za židovky. Dnes židé tém každý den zdvíhají k ik málem až do nebes: byl holocaust, katastrofa... A že Hitler zahubil 6 milion žid. 1 Ale nikdo z nich nek í o tom, že b hem ruské revoluce židé zahubili více než 60 milion ruských lidí, v emž jsou troši ku jaksi vinni. Pozastavme se podrobn ji na tomto problému. Nejznám jším výzkumníkem židovského problému v ruské emigraci byl Andrej Dikij, autor skv lé knihy Židé v Rusku a v SSSR. 1 Tato cifra je nejmén desetinásobek toho, co udává Jürgen Graff v Mythus o holocaustu, Ruský v stník, 1996, 32-34 - 14 -

Tato kniha vyšla v New Yorku r. 1976. Pozorn jsem ji prostudoval a pokládám ji za zajímavou a velmi cennou knihu. Ale za me nejprve u autora. Andrej Ivanovi Dikij, to je pseudonym, skute né jméno autora je Zankevi. Pravd podobn B lorus, ale nejsem si tím jist. Jeho pseudonym je charakteristický: Dikij = Divoký. Už významný francouzský spisovatel Balzac napsal zcela seriozn : Jméno lov ka má asto vliv na jeho osud. To samé potvrzuje Solženicyn. Obzvláš, když lov k sám sob vybere jméno. Nap íklad, Maxim Gorkij = Ho ký. Vlastním jménem P škov, ale to není moc zvu né. Pro si vybral pseudonym Ho ký? Protože to odpovídalo ho kosti, jakou m l na duši. Zabýval jsem se tím problémem. Znám n kolik p ípad, kdy lov k, který si vzal pseudonym Divoký, v duši byl anarchistou. Nap íklad, Boris Vildé, literární pseudonym Dikij, len francouzského hnutí odporu, zast elen N mci r. 1942. Z jeho deník je z ejmé, že byl psychopat, mono maniak s komplexem sebedestrukce. A ješt jeden p íklad. Západon mecký kanclé Willy Brandt. Jenže Brandt byl pseudonym, znamená to požár, skute né jméno bylo Fromm. Dnes je p edsedou Všesv tové socialistické internacionály, která sdružuje všechny levi áky a liberály. - 15 -

Vra me se k našemu Dikému. Zjiš uje se, že m l mladšího bratra s vadou zvanou suchá ru ka. Nemilostný zákon p írody hlásá, že jestliže u jednoho bratra jsou p íznaky degenerace, ta se podle pravidla bude ší it na všechny bratry a sestry. Jde o genetickou vadu. Za n kolik pokolení celý rod vym e. Ale abych neurážel slovem degenerace, n kdy používám ruské slovo vyroždenie, prost rod p estane rodit. Jeden z hlavních výzkumník degenerace, žák profesora Lombrosa, Max Norday, nazýval Tolstého vyrozencem vyššího ádu. Napsal dokonce knihu Degenerace, která p ed revolucí vyšla n kolikrát v ruštin. Ve svém díle analyzoval degeneraci v oblasti literatury a hodn místa v noval Tolstému. Protože bylo nevhodné nazývat degenerátem sv tov proslulého spisovatele, vymyslel nový termín - vyrozenec vyššího ádu. Já mám v kartotéce o Andreji Dikém poznámku - bratr suchá ru ka. Informace získaná 25.12.1972 od George Cos-tina. George vypadal na padesátníka, takový scvrklý, nezajímavý. A vedle n j sed la mladá krasavice, jeho žena. Potom jsem se dozv l, že to bylo jakési fiktivní manželství, jako u profesora Becht reva. George pracoval v Hlasu Ameriky, a já dob e vím, že tam berou pouze lidi s komplexem Lenina. Takže informaci o bratrov suché ruce mi dodal George. Lidé sob podobní se mezi sebou poznají. Oby ejný lov k - 16 -

možná neobrací pozornost na n které detaily, ale legioná nap íklad vždy pozná, když uvidí jiného legioná e. Nu dobrá, dík za informaci. Andrej Dikij v 30-tých letech byl jedním z vedoucích antikomunistické organizace NTS. 2 A to byla ješt ta klika. Zedná ská. Práv proto jim americká rozv dka platila peníze. Potom se Dikij pohádal s NTS, jak se pat í lidem Divokým. Oni se s nikým nesnáší, oni jsou permanentní revolucioná i. To už byl druhý mínus. Dovolte se íst plusy a minusy. Už jsem ekl, že jeho kniha je dobrá, velmi cenná. To je plus. Když rozbírám autora, narážíme na t i minusy: za prvé divoký anarchista, za druhé bratr suchá ru ka, zat etí jeden z vedoucích NTS. Zem el r. 1977, po dlouhé a t žké nemoci. Umíral t žce v starobinci na Tolstého farm. K el bolestí. Všimn me si, že do starobince berou pouze staré lidi, psychicky nemocné nebo paralyzované. To jest ty, kte í se o sebe nemohou postarat. l první ženu, s kterou žádné d ti nem l. Už postarší, jakých 50-60 let, a žení se znovu. Co to bylo za ženu? Židovka-karaimka. To znamenalo, nejvýznamn jší antisemita ruské emigrace, a on se žení s židovkou! 2 Národní pracovní svaz ruských solidarist, pozn. p ekl. - 17 -

- To samé se stalo s v dcem ruských fašist v USA Vonsjackým, ten také se oženil s židovkou. Ano, to samé bylo s Vonsjackým. V prvním manželství byl ženatý s mladi kou židovkou z Od sy. V druhém manželství šlo o milioná ku, která byla dvakrát tak starší, než on, mohla by být jeho matkou. Mate ský, Oidip v komplex. Jsou to samí podivíni. Problém je, že za t mito zvláštnostmi se skrývají psychické nenormálnosti. Tito lidé se snaží dát do pohybu celý sv t, utrhnout lodi kotvu. - Zde p ichází na mysl jeden z axiom z p edešlého cyklu lekcí, z Protokol sov tských mudrc. Permanentním a patologickým antisemitou nej ast ji bývá lov k se smíšenou židovskou krví. Správn. Taky jsem si toho všiml. Proto musíme tohoto talentovaného antisemitu Dikého prozkoumat práv v tomto sv tle, abychom lépe pochopili jeho knihy. Tak podívejme se, ani v druhém manželství nem l d ti. Druhá jeho žena byla karaimka, to byli židé staré víry Mojžíšova zákona. Možné je, že sám m l áste židovskou krev a práv proto problém židovské otázky jej tolik zajímal. A proto napsal tu krásnou knihu. - Grigoriji Petrovi i, byl jeho antisemitismus chorobný nebo normální? - 18 -

Já bych ekl normální, zdravý, a koliv v tšina lidí se touto tématikou nechce zabývat, bu proto, že ji nezná, nebo proto, že je velmi obtížná. Mám ješt malou osobní ilustraci, která vypovídá o psychologii autora. Roku 1971 vyšlo první vydání mojí knihy Kníže sv ta vezdejšího. l jsem, že jakmile se dotknu takového židovského tématu, okamžit se z ítím na antisemitské smetišt. Tak tedy se ze mne stává novope ený mladý antisemita, a hle, blízko žije uctívaný, všem známý antisemita Dikij. Tak jsem se rozhodl mu zatelefonovat a seznámit se. P edstavit se patriarchovi ruských emigrant -antisemit. Zazvonil jsem mu, p edstavil jsem se, slušn se zeptal, ne etl-li mou knihu? On povídá, že ji etl t ikrát a pokládá ji za úplnou volovinu, totální blbost. Povídá to vzrušen a dokonce s jakousi vulgaritou. Odpov l jsem mu: Když je to kravina, pro jste to etl ikrát? A on odpov l. Vy tam píšete pro modrou krev, pro bílou kost. Radši si p te moji knihu. ekl jsem mu, že jsem ji etl pozorn. Ale on pokra oval hrubé vý itky. Výsledek byl, že k spolku dvou antisemit nedošlo. Byl jsem zklamán. Nic jsem nechápal. Ne zbyte se o tématu degenerát íká, že je to téma pro Satana nebo pro ábla. Je zamotané a plné rozpor. Teprve o hodn pozd ji, uvid l jsem v tom jakousi zákonitost. O co vlastn šlo? - 19 -

Dikij ve své zajímavé knize popisuje fakta z politického života, ale nehledá ko en problém. P istupuje k nim pouze z pohledu historika. j p ístup je biologický. Hledám biologické a psychologické p iny neproporcionáln vysoké ú asti žid v ruské revoluci. A práv to se Dikému nelíbilo. Vždy on sám byl, no nebudeme íkat degenerát, ekn me jasný vyrozenec. Zkuste degenerátovi íct do o í, že je degenerát... Pro n j je to podobné jako ob anská smrt. Vzpome te si na p ípad Beilise. Ze všech stran na jeho obranu se vrhli zedná i, vyrozenci, to jest lidé s ne istým sv domím. Ne istotou je takový s atek Satana a Antikrista, o mž psal filosof Berdiaev. Na pomoc Beilisovi se vrhnul též ruský spisovatel Korolenko a jiní initelé v dy a um ní. V p íloze ke knize lena Státní Dumy G. G. Zamyslovkého Vražda Andruši Juš inského je zve ejn n dopis K ruské ve ejnosti, který všechnu tuto ne istotu vlastnoru popisuje. Dovolte, vezm me jiného významného ruského spisovatele A. I. Kuprina. Je autorem nádherné povídky Gambrinus. Pokud se pamatujete, autor v ní stojí zcela na stran žid. Popisuje v ní dobu revoluce 1905. Hosp dka Gambrinus v Od se, na houslích tam hraje milý, starý žid Jaška. Nu a tento Jaška, podobný opi ce, teskliv hraje na housle. - 20 -

A pak vypukne revoluce roku 1905. erná stovka vtrhne do hosp dky a výsledkem je, že ubohého Jašku, kterého všichni m li rádi, ztloukli a zlomili mu ruku. A chudákovi z stal nevylé en takový handikap. Když to tete, veškeré sympatie jasn jsou na stran žid... A co ty stovky žen, d tí a starc, zv rsky ubitých židovskými teroristy-nosi i bomb jen v samé Od se? Práv v tuto dobu! Noviny byly pest ené lí ením rozervaných t l, st n post íkaných mozky a krví, asfaltu zavaleného trupy, zakrváceného... Nezap sobilo to na duši tená e? Odkud se vzala taková dvojí míra v duševním rozpoložení velikého ruského klasika? Hle, mám na Kuprina také poznámky v kartotéce: už v d tství, když se u il v škole pro kadety, ho p istihli p i pederastii. Na n j podal žalobu jeden ze spolužák. Byl potrestán. Podle jeho životopisu, je to lov k zjevn bionegativní. Jeho rodi e se rozvedli, kv li t žkému alkoholismu. Roku 1937 se vrátil do Sov tského Svazu, sou asn se svou dcerou Xenií. Ta už tehdy byla známou filmovou here kou. Hrála ve Francii v 30 filmech. Byla krasavice, p esto zem ela jako stará panna bez muže, bez d tí. V SSSR se skamarádila s Faunou Ran vskou, židovkou a známou lesbi ankou. Její matka, druhá žena Kuprina, skon- ila život sebevraždou... - 21 -

Takže se stává jasným, že i jeho dcera rovn ž musela být vyrozenkou. - A v Evrop to samé ud lal Emil Zola. Ano. Když vypukl skandál Dreyfussovy aféry, na jeho obranu vystoupil znamenitý francouzský spisovatel Emil Zola. Do novin napsal lánek, který m l obrovský ohlas. Za ínal slovy Žaluji. To jest, žaloval, obvi oval všechny, kte í byli proti Dreyfussovi. Za sv j lánek byl souzen a odsouzen za pomluvu. A znamenitý spisovatel musel prchnout z Francie. Až do dneška se všude uvádí, že jeho postup byl šlechetný, protože vystoupil na obranu žida Dreyfusse, ale ani slovem se nikdo nezmi uje o tom, že ten lánek byl lživý. Hle, jak takový moment se ukáže být zlomem v život lidí a m že se stát te kou v jejich záv ti. Ne isté sv domí jim káže vystoupit na obranu svého odboru, a oni sami sebe ob tují. Tehdy vše se stává jasným. Nap íklad, dnes celý sv t vychvaluje akademika Sacharova a v jeho šlép jích jdou další akademikové, jako Licha ev, dlouhá léta sedící na Solovkách, nebo Sagdaev, ídící kosmické centrum a u kterého je podivné jméno Raul. Takové vystupování se dá použít k odhalení bionegativních lidí. My t eba mluvíme: zedná i, zedná i, ale vždy v pr kazech není psáno: on je zedná! Díky podobnému židomilství, obzvláš které není financované p ímo (tajn ovšem je vždy), je možné se o nich dozv - t. - 22 -

Podívejme se, kdo se p ipojil ke skupin Memoriál - Sacharov atd. Když proanalyzujeme celý ten spis, najdeme v m plno bionegativních lidí. Už v Bibli je dána výborná formulace, že Satan velmi rád ijímá obraz and la sv tla, liberála. Jinak eno, to, co dnes d lají všichni liberálové-humanitárníci, starající se jakoby o blaho spole nosti, d lají to ve skute nosti s cílem rozrušit tuto spole nost. - Georgii Petrovi i, ješt jedna perli ka. Nové ruské slovo psalo, že znamenitý kalmycký básník David Kugultinov nedávno vystoupil na obranu nemocných AIDSem. Jediný Kalmyk, který se dostal mezi velké básníky a... Všimn te si už jeho jména: David. Který Kalmyk dal by svému synu jméno David? Nap íklad, vidím-li v SSSR, že kdo má jméno Felix, pro ho tak nazvali? Nepochybn z úcty k Džeržinskému. A jméno Edik už v bec nestojí za, z 10 Edik jich 9 má smíšenou židovskou krev. Ale vra me se k naší analýze A. Dikije a jeho knihy Židé v Rusku a v SSSR, historická studie. Co mne v ní nejvíc zajímalo, jsou spisy len sov tské vlády od roku 1919 až po rok 1940. Mnoho lidí se domnívá, že židé zapl ovali sov tskou vládu pouze ve 20-tých letech. Není to tak. Bylo to stejné i ve 40-tých letech. V dob, kdy se odd lilo Polsko od Sov tského Svazu, židé tvo ili mén než 1% obyvatel Ruska. A te dávejte pozor, proanalyzujeme sov tskou vládu hned po revoluci. - 23 -

Budeme rozlišovat žida v státních podnicích a v centrálních komitétech stranických organizací. Porevolu ní vláda ( Rada lidových komisa ) 1. P edseda Rady lidových komisa - Uljanov (Lenin). Rus. Ve skute nosti byl položidem po matce, podle rabínských zákon istý žid. Autor knihy bu neznal nebo nedoce oval význam položid. Vždy položid je vždy více židem než Rusem. 2. Komisa pro zahrani ní otázky - erin. Rus. Op t Rus. A op t ta samá historie. Bu Dikij o tom nev l, nebo necht l o tom psát. erin po otci byl ze staré dvorní šlechty, po matce byl žid. Tedy podle rabínských zákon byl istým židem. Ale to není všecko. Nejen že byl položid, ale byl také pededrastem. To mu však nijak nebránilo se ženit. Co myslíte, koho si vzal? Židovku. Takže zde m žeme doplnit Dikoje. Ješt malinká rta portrétu: erin p ed revolucí n kolikrát sed l v blázinci. P ed revolucí v blázinci, po revoluci v ministerstvu zahrani í. Skon il také v blázinci. Koncem 20-tých let potichu zmizel z Kremelského Olympu a ukon il sv j život na psychiatrii. Je to zákonitý konec bionegativních lidi. Myslím, že než jmenoval erina ministrem zahrani í, Lenin vše rozvážil. V puritánské a škrobené Anglii erinu lehko bylo stýkat se s lordy, pohybovat se jako mezi - 24 -

sob rovnými, vždy byl z jejich prost edí, a v zedná ské Americe byl též mezi svými: byl pederast, jeho maminka židovka. Krom toho, homosexualita je b žná nemoc diplomat. 3. Komisa pro národnostní otázky - Džugašvili (Stalin). Zde se píše - národnost gruzínská. Jenže my už víme, že Stalin byl kavkazský položid. Už jeho jméno, p eloženo, zna í: -švili = syn, džuga na mnohých ná ích ozna uje žida, judánce. I anglicky Džu zna í žid. Takže celá etymologie: Josif, syn Jakova, p íjmení syn žida, celkov - jde jak Gruzínec. 4. Prezident Nejvyšší ekonomické rady - Lurie (Larin). Žid. My jsme se s tímto Larinem už setkali. Bucharin,3 prý Rus, když zestárl, oženil se s mladi kou židovkou, dcerou tohoto Larina. Znovu ten spolek Satana a Antikrista! 5. Komisa pro obnovu - Schlichter. Žid. 6. Komisa pro zem lství - Protian, Armén. 3 Ano, Rusko rozhodn umírá. Nikde v bec neexistuje a nikdy neexistovala t ída obyvatel v n jaké zemi, jehož život by byl horší než v sov tském ráji My d láme pokusy na živém t le sov tského lidu, ert ho vem, stejn jako v pitevn student léka ské fakulty se hrabe v mrtvole tuláka. Pozorn si p te ob naše ústavy. V obou se po pravd íká, že ve skute nosti nemáme zájem ani o Sov tský Svaz, ani o žádnou jeho ást.. Co nás zajímá tak to je univerzální židovská sv tová revoluce, pro kterou jsme vždy ob tovali vše, v etn sebe. Citát je z dopisu Rusa Nikolaje Bucharina v londýnských židovských novinách La Revue universelle, 1. b ezna 1928. Pozn.ed. - 25 -

7. Komisa státní kontroly - Lander. Žid. 8. Komisa armády a námo nictva - Bronstein (Trockij). Žid. 9. Komisa státních zemí - Kaufman. Žid. 10. Komisa ve ejných prací - Schmit. Žid. 11. Komisa ve ejného zásobování - L. Lilina (Knigisen). Židovka. 12. Komisa lidové osv ty - Luna arskij. Rus. Ve skute nosti, Luna arskij byl pok ný žid. Jeho ženou byla židovka Rosenel. 13. Komisa duchovenstva - Schpitzberg. Žid. 14. Národní komisa - Apfelbaum (Zinov v). Žid. 15. Komisa ve ejné hygieny - Anvelt. Žid. 16. Komisa financí - Gukovskij. Žid. 17. Komisa pro tisk - Kogen (Volodarskij). Žid. 18. Komisa volebních záležitostí - Radomyslskij (Urickij). Žid. 19. Komisa justice (který na izoval zast elit) - Steinberg. Žid. 20. Komisa pro evakuace - Fenigstein. Žid. 21. Jeho nám stci - Ravi a Zalavskij. Židé. Tedy z 22. len bylo: žid 17, Rus 3. Ve skute nosti to byli položidé, Armén 1, Gruzínec 1 (ve skute nosti Stalin byl kavkazský položid). Vidíte, komu p ipadl 1/6 povrchu naší planety? Vojenský komisariát 1. Komisa armády a námo nictva - Bronstein (Trockij). Žid. 2. P edseda revolu ního štábu Severní armády - Fischman. Žid. 3. Komisa vojenského soudu 12. armády - Romm. Žid. 4. Politický komisa 12. armády - Meitchik. Žid. 5. Politický komisa štábu 4. armády - Livenson. Žid. 6. P edseda rady armád Západní fronty - Pozern. Žid. - 26 -

7. Politický komisa armádního okruhu Moskevského - Gubelman. Žid. 8. Politický komisa armádního okruhu Vitebského - Deib. Lotyš. 9. Komisa armádních rekvizicí m sta Sluck - Kalmanovi. Žid. 10. Politický komisa Samarské divize - Beckman. Žid. 11. Vojenský komisa téže divize - Gluzman. Žid. 12. K. arm. Rek. okruhu Moskevského - Zuzmanovi. Žid. 13. P edseda Hlavního Moskevského Vojenského Sov tu - Bronstein (Trockij). Jeho asistenti: 14. Girschfeld. Žid. 15. Skljanskij. Žid. lenové té samé rady: 16. Šorodak. Žid. 17. Petch. Žid. 18. Vojenský komisa Moskevské gubernie - Steinhardt. N mec. 19. Vojenský komisa Moskevské gubernie - Dulis. Lotyš. 20. Komisa Školy Pohrani ní stráže - Gleizer. Lotyš. 21. Politický komisa 15. Divize Sov - Dzennis. Lotyš. 22. Politický komisa 15. Divize Sov - Polonskij. Žid. 23. Komisa Armádní rady Kavkazských armád - Lechtiner. Žid. 24. Speciální komisa Východní fronty - Bruno. Žid. 25. Speciální komisa Východní fronty - Schulman. Žid. 26. len kazanského Vojenského sov tu - Rosenholtz. Žid. 27. len kazanského Vojenského sov tu - Meihof. Žid. 28. len kazanského Vojenského sov tu - Nazenholtz. Žid. 29. Velitel Rudé Armády v Jaroslav - Gekker. Žid. 30. Ná elník Petrohradského vojenského komisariátu - Ceiger. Žid. 31. Politický komisa Petrohradského vojenského okruhu - Gittis. Žid. - 27 -

32. Velitel Západní fronty proti esko-slovensku - Vacetis. Lotyš. 33. len Sov tu vojenské komuny - Latzimer. Žid. 34. Ná elník Vojenské komuny (býv. Rakouský d stojník) - Kolman. Žid. 35. Ná elník Moskevského vojenského okruhu - Bicis. Lotyš. 36. vojenský komisa Moskevského vojenského okruhu - Metkaz. Žid. 37. Ná elník ochrany Krymu - Zak. Žid. 38. Velitel Kurské fronty - Sluzin. Žid. 39. Jeho zástupce - Zilberman. Žid. 40 Politický komisa Rumunské fronty - Spiro. Žid. 41. Zplnomocn nec pro vyjednání míru s N meckem - Davidovi. Žid. 42. Kandidát - Šneur. Lotyš. 43. Voják - Smidovi. Žid. Celkov z 43 len bylo žid 35, Lotyš 7, N mec 1, - a Rus 0. Komisariát pro vnit ní v ci (vydával na ízení zast elit) 1. Lidový komisa - Apfelbaum (Zinov v). Žid. (Je to ten samý Zinov v, který se skrýval s Leninem v chat ve stanici Razliv. Lenin se tehdy p evlékl za ženu, Zinov v mu nabídl rám a vedli se, aby uprchli do Finska ed vládou Kerenského. Pozd ji Kerenskij uprchl p ed Leninem v p evleku za milosrdnou sestru.) Dnes v Razliv z toho ud lali celý memoriál, ale ani slova v n m o tom, že v této boud s Leninem se skrýval i Zinov v, který prakticky byl homosexuálním partnerem Lenina a kterého dal popravit Stalin v dob veliké istky. - 28 -

2. Jeho pomocník, ná elník Výjime né Komise - Radomyslskij (Urickij). Žid. To byl hlavní rudý terorista Petrohradu. Byl zabit druhým židem Kanegiserem. P emž tento Kanegiser pocházel z bohaté židovské rodiny. Jako mladý žid-student p ijíždí k ná elníkovi petrohradské eky Urickému hrát s ním šachy. Op t, zde je n jaká záhada. Tento Kanegiser najednou st ílí na Urického. Je to nejasný p ípad. Zdá se, že šlo o dva pederasty, a z žárlivosti jeden zast elil druhého. To se mnohdy stává. Jenomže tentokrát byl vyhlášen strašný rudý teror. Bylo zast eleno víc jak 10 000 rukojmí. Všichni byli Rusové. P edstavte si. Jeden žid st ílí na druhého žida, a kv li tomu je popraveno 10 000 lidí, mezi kterými nebyl ani jeden žid. Potom, s tou samou logikou, pološílená židovka Kaplan st ílí na maniakálního položida Lenina, a vše se opakuje. Op t vyhlašují rudý teror v Moskv a op t st ílejí okolo 10 000 ruských lidí. A znovu ani jeden žid není v rukojmí. Tak takový byl za átek Sov tské moci. Židé hned ukázali všem, kdo zde bude pánem a kdo bude otrokem. Zde p ichází na mysl jiná paralela. V nám už známé knize Hitler zakladatel Izraele popisuje se p ina, která p ivedla k tomu, co na západ nazývají K iš álová noc. kolik m síc p edtím, židovská propaganda vytrubovala do celého sv ta, že v N mecku za íná masový antisemitis- - 29 -

mus, poté, co za ali rozbíjet vitríny židovských obchod a zapálili n kolik synagog. Podle této knihy, po átek t ch incident byl následovný: Roku 1938 polský žid Grünschpan v Pa íži zast elil revolverem nevýznamného n meckého diplomata von Rotta, který byl n co jako t etí tajemník vyslance. Goebels toho úsp šn využil pro svou antižidovskou propagandu. Kniha nám osv tluje pozadí tohoto spíše spontánního procesu. Zjiš uje se, že to byli dva pederasti, jako v p ípad s Urickým. Prakticky všichni pederasti jsou psychotikové a neurotikové. Jak se asto stává, žárlivost u nich bývá ost ejší, než u normálních lidí. Nuže, žid Grünschpan zast elil svého partnera. A zaplatilo za to tisíce v této záležitosti nevinných n meckých žid. Roztloukli jim vitríny obchod, okna dom, n které dokonce tahali za vlasy, ale vše tohle bylo organizováno tvrtinovým židem Josefem Goebelsem. Znovu se podívejme na jména. Josef Goebels, Josef Stalin, Josef Broz-Tito... Takových Josef vám mohu dodat kolik chcete. Líbí se vám to? Jacísi Josefové blázní, a platí za to miliony nevinných lidí. Ješt jedna zákonnost a ješt jeden Josef - Pilszudski, který v druhém manželství byl ženat s židovkou. Dosud národní hrdina Polska... Vzniká paralela - mladi ký židá ek hrál šachy s katem - mu itelem Urickým, pak ho z neznámého d vodu zast elil. - 30 -

Svou krví splácel tyto pederastické zábavy žid ruský národ. Le vra me se k seznam m tajné policie SSSR: 3. Ná elník propagandy - Goldenrudin. Žid. 4. P edseda ekonomické komise Petrohradské komuny - Emder. Žid. 5. Více-p edseda hygienické komise - Rudin. Žid. 6. Komisa pro evakuaci b ženc - Finigstein. Žid. 7. Jeho pomocník - Abraham Krachmal. Žid. 8. Komisa Petrohradského tisku - Volodarskij. Žid. 9. Komisa Moskevského tisku - Krasikov. Žid. 10. Komisa Petrohradské policie - Feierman. Žid. 11. Ná elník tiskového byró - Martinson. Žid. 12. Moskevský komisa ve ejné bezpe nosti - Rozental. Žid. lenové Petrohradské Výjime né komise: 13. Meinkman. Žid. 14. Giller. Žid. 15. Kozlovski. Polák. 16. Model. Žid. 17. I. Rozmirovi. Žid. 18. Diesperov. Armén. 19. Iselevi. Žid. 20. Krassikov. Žid. 21. Buchan. Armén. 22. Merbis. Lotyš. 23. Pajkis. Lotyš. 24. Anvelt. N mec. lenové Sov tu Petrohradské Komuny: 25. Zorke. Žid. - 31 -

26. Radomyslskij. Žid. lenové Moskevské Zvláštní komise: 27. P edseda - Dzeržinskij. Polák. Ale ve skute nosti je položid, ženatý s istokrevnou židovkou. 28. Zástupce p edsedy - Peters. Lotyš. Všechny tyto Lotyše nutno ozna it otazníkem. Není to ov - eno. 29. Šklovskij. Žid. 30. Krejfis. Žid. 31. Cejstin. Žid. 32. Razmirovi. Žid. V Petrohradské K byla Madam Razmirovi, ale v Moskevské K, jak vidíme, byl jiný žid Razmirovi. emuž se íká rodinný podnik. St ílení v je hobby nejen rodinné, ale i národní. 33. Kronberg. Žid. 34. Haikina. Židovka. 35. Karlson. Lotyš. 36. Schauman. Lotyš. 37. Lentovi. Žid. 38. Rivkin. Žid. 39. Antonov. Rus. Hle, kam až se vecpe ruský blb. Ale možná, že byl prost sadista. 40. Delafarb. Žid. 41. Citkin. Žid. 42. E. Razmirovi. Žid. ejm, je zde celá rodinka. 43. G. Sverdlov. Žid. 44. Blumkin. Žid. - 32 -

To byl ten, co zast elil n meckého vyslance Mirbacha. Lenin se zaklínal, že vrah bude vypátrán a potrestán. Jenže hledat nebylo t eba. Byl ná elníkem Dzeržinského odd lení. Jeho kancelá byla o jedno poschodí níž, než kancelá Dzeržinského. 45. Bizenskij. Žid. 46. Aleksandrovi. Rus. 47. Reitenberg. Žid. 48. Fines. Žid. 49. Zaks. Žid. 50. Jakov Goldin. Žid. 51. Galperschtein. Žid. 52. Kniggisen. Žid. 53. Lacis. Lotyš. 54. Deibol. Lotyš. 55. Seizan. Armén. 56. Deibkin. Lotyš. 57. Ná elník Taganovského v zení - Libert. Žid. 58. Fogel. N mec. 59. Zakis. Lotyš. 60. Schillenkus. Žid. 61. Janson. Lotyš. 62. P edseda komise Trubeckého bastionu a Petrohradské pevnosti. Žid. Celkem 62 len, z toho Žid 43, Lotyš 10, Armén 3, Polák 2, N mc 2, Rus 2. To znamená, že veškeré orgány teroru v Petrohrad a v Moskv byly v rukou žid. Z 62 len Žid bylo 43, Rus jen 2. A p itom st íleni byli Rusové. - 33 -

Lotyš bylo 10. Už jsem se zmínil, že to pot ebuje ov it. Mohli to být židé z Lotyšska, nebo Lotyšové s židovskou krví, nebo jako Lacis, který byl ženatý s židovkou. Spolek à la Berdiaev-Berdi evskij. A Lacis byl ženat se sestrou Stalinova ženy. Komisariát zahrani ních v cí 1. Lidový komisa - erin. Rus. Jeho asistenti byli: 2. Karachan. Žid. 3. Fritte. Lotyš. 4. editel pasové expedice - Margolin. Žid. 5. Vyslancem v Berlín - Ioffé. Žid. 6. P id lenec do vyslanectví v Berlín - Levin (v 1919 lidový komisa v Sov tské Republice Bavorské) 7. Ná elník byró tisku a informací u vyslanectví v Berlín - Axelrod. Žid. 8. Vyslanec ve Vídni a v Londýn - Rosenfeld (Kamen v). Žid. 9. Zvláštní zplnomocn nec v Pa íži a Londýn - Bek. Žid. 10. Posel do Kristianie - Beitler. Žid. 11. Konsul v Glasgow - Malkin. Žid. 12. P edseda mírové delegace v Kyjev - Kain Rakovskij. Žid. 13. Jurist-konsul - Astschub (Ilsen). Žid. 14. Generální konsul v Kyjev - Grünbaum (Kševinskij). Žid. 15. Generální konsul v Od se - A. Bek. Žid. 16. Neoficiální p edstavitel v USA - Martens. N mec. Celkem ze 16-ti len bylo 13 Žid, Lotyš 1, N mec 1, Rus 1. - 34 -

Takže komisariát zahrani ních v cí se skládal tém výhradn z Žid. Jediným Rusem byl erin, a jakým byl Rusem, už víme. Vidíme, že vyslancem v Berlín byl Ioffé, Žid. To byl ten milenec Trockého. Když byl Trockij vylou en ze strany a vyhnán ze Sov tského svazu, Ioffé spáchal sebevraždu. ed revolucí tento Ioffé se lé il ve Vídni u znamenitého psychiatra Adlera. Žili tenkrát spole s Trockým ve Vídni. Trockij tehdy vydával noviny Pravda a Ioffé b hal k psychiatrovi. Komisariát pro finance 1. Lidový komisa - Meržvinski. Polák. 2. Jeho pomocník - Don-Solovjej. Žid. 3. Komisa - Isidor Gukovskij. Žid. 4. Jeho pomocník - I. Axelrod. Žid. 5. editel kancelá e - Zaks (Gladnev). Žid. 6. editel kancelá e - Bogoletov. Rus. 7. Hlavní tajemník - Haskin. Žid. 8. Jeho pomocnice - Berta Hinevi. Židovka. 9. P edseda finan ního kongresu sov - Lacis. Lotyš. 10. Jeho pomocník - Weistman. Žid. 11. Komisa pro likvidaci rusko-n meckých pohledávek - Fürstenberg (Ganeckij). Žid. 12. Jeho hlavní sekretá - Koran. Žid. 13. Administrace lidových bank - Michelson. Žid. 14. Administrace lidových bank - Zaks. Žid. 15. Administrace lidových bank - Akselrod. Žid. 16. Administrace lidových bank - Sadnikov. Rus. - 35 -

Finan ní agenti 17. v Berlín - Landay. Žid. 18. v Kodani - Vorovskij. Žid. 19. v Stockholmu - Abraham Šenkman. Žid. 20. Hlavní revizor lidových bank - Kan. Žid. 21. Jeho pomocník - Gorenstein. Žid. 22. Hlavní komisa pro likvidace privátních bank - Anrik. Žid. 23. Jeho pomocník - Mojsej Kovš. Žid. lenové technické komise pro likvidaci soukromých bank 24. Eliaševi. Žid. 25. G. Giflik. Žid. 26. A. Rogov. Žid. 27. G. Lemerich. Žid. 28. A. Rozenstein. Žid. 29. A. Plat. Lotyš. Celkem, z 29 lidí je Žid 24, Lotyš 2, Rus 2, Polák 1. Byli to všichni židovští bandité, okrádající ruský národ. Pokra ujme v analýze sov tské vlády 20-tých let. Následuje seznam justi ního komisariátu: Komisariát spravedlnosti 1. Lidový komisa - I. Steinberg. Žid. Tento žid, v polovin dvacátých let, utekl z Sov. svazu do Ameriky a žil tam v New Yorku. Psali o n m v židovském asopise Nové ruské slovo - prý vážený soudruh Steinberg žije zde a je to dobrý žid. A p itom on byl, možno íct, hlava teroristické justice. Zabýval se tam popravami, a v Americe je z n j hodný, dobrý žid. 2. Komisa kasa ního odd lení - Schreder. Žid. - 36 -

To zna í, že když Steinberg odsoudil k smrti a odsouzený se odvolal, padnul k Schrederu, druhému židé... 3. P edseda Moskevského Revolu ního Tribunálu - I. Berman. Žid. Zde nutno uvážit, že v této dob, v tšina všech trest bylo zast elení. Myslím, že 90% zat ených bylo skute zast eleno. Znalost práv za revoluce se omezovala na rychlé, co nejrychlejší popravení osob, figurujících na seznamu. 4. Komisa senátu v Petrohrad - Ber. Žid. 5. P edseda Nejvyšší revolu ní komise Republiky - Bronstein (Trockij). Žid. 6. P edseda pátraci komise Revolu ního Tribunálu - Gluzman. Žid. 7. Vyšet ovatel tohoto tribunálu - Legendorf. Žid. 8. Vyšet ovatel tohoto tribunálu - Sluckij. Žid. 9. Prokurátor tribunálu - Fridkin. Žid. 10. Starší sekretá odd lení kodifikace - Gojnbark. Žid. 11. Hlavní sekretá lidové komuny - Širvin. Žid. 12. Komisa pro ochranu národa - Luckij. Žid. (Ochrana národa, ale kterého? Božího národa...) Celý komisariát teroristické Justice, od prvního do posledního, byl sestaven z žid. Výsledky jejich ád ní nad ruským národem zná celý sv t, ale ml í... Následuje seznam lidových advokát : 1. G. Antokolskij. Žid. 2. V. Aranovi. Žid. 3. I. Beier. Žid. 4. P. Bisk. Žid. 5. A. Gundar. Žid. 6. G. Davidov. Žid. 7. P. Kastarianc. Armén. - 37 -

Jak vidíme, samí židé. Mezi n se dostal jeden Armén. Celkem z 19. len, Žid je 18, Armén 1, Rus 0. - Udivuje mne, že mezi menšinami slyšíme asto o Arménech a židech. To se dá vysv tlit. Z hlediska degenerace národ, na prvním míst jsou židé, na druhém míst v rámci SSSR jsou Arméni. Vn jším vzhledem, prakticky je nerozeznáte. O tomto tématu existuje dost zajímavých fakt. Také revoluce se zú astnilo pom rn mnoho armén. Vezmete-li v úvahu dnešní disidenci, na prvním míst jsou židé a lidé mající trochu židovské krve, na druhém míst op t Arméni. Nap íklad letošní vzpoury a nepo ádky. Za alo to v Arménii. S emigrací z SSSR je to podobné. Nejvíc emigrují židé, po nich Arméni. Sov tskou vládu už arménští disidenti p estali bavit a jednoho z nich už ani nesoudili, nestr ili do koncentráku, ale prost posadili do letadla a poslali pry... Kam? Do Etiopie, kde on jedním vrzem odjel na americké vyslanectví. Stýkal jsem se s jedním položidem. Byl to muž ve v ku tak asi 45, kulturn vzd laný, zajímavý. A najednou se íká, že je poradcem Brežn va, že d lá n co i Kolumbijské univerzit. V Sojuzu pracoval v jakémsi odd lení K. - 38 -

Jedním slovem, je to lov k, který zná... A on, když si p e- etl moji knihu Protokoly sov tských mudrc, ekl mi: Máte pravdu. Ješt k Armén m. Náklonnost žid je spíše k sexu orálnímu, Arméni spíše k análnímu. íká se u nás arménské h ky - když jde o pederastii. Tento termín jim dal ruský národ, a jak se íká, hlas národa - hlas moudrosti. Podobn jako židé, v tšina jejich národa se nachází v diaspo e a nehodlá se vracet do vlasti. Podobn jako u žid, u Armén je náklonnost k obchodu a nechu k zem lství. Podobn jako židé, Arméni zažili své pogromy, z nichž nejstrašn jší byl za átkem 20. století, a kdyby je Rusko nevzalo pod svou ochranu, kdoví, zda by p ežili jako národ... Komisariát národní osv ty 1. Lidový komisa - Luna arskij. Rus. Kamarád Lenina. Zde je ozna en jako Rus, ale ve skute nosti byl konvertovaným istokrevným židem a byl ženatý s židovkou Rosenel. Pamatuju si, když jsem byl malý kluk, promítal se zajímavý film. Nazýval se Medv dí svatba. Scénáristou byl Luna- arskij. Byly v n m popsány sexuální zvrácenosti a sadistické vraždy. Téma dosti neobvyklé, dokonce i u Luna arského. 2. Komisa Severní Oblasti - Grünberg. Žid. 3. P edseda komise Výchovného institutu - Zolotnickij. Žid. 4. Ná elník municipální sekce - Lurie. Žid. 5. Ná elník plastického um ní - Sternberg. Žid. 6. Žid. hlavní sekretá komisariátu - M. Eichenholc. Žid. 7. Ná elník divadelní sekce - O. Z. Rosenfeld. Židovka. - 39 -

To byla žena Kamen va. I Kamen v byl žid. 8. Její pomocnice - Zac. Židovka. 9. editel druhého departmentu - Grojnim. Žid. To znamená, že celý Komisariát národní osv ty, který se zabýval promýváním mozk ruského národa, se skládal kompletn ze žid pod vedením zamaskovaného žida Luna arského. V moment formování režimu, v moment položení základ sov tského státu, ministerstvo spravedlnosti a ministerstvo osv ty se nacházelo exklusivn v rukou božího národa. A všechno, co dnes prožíváme, bylo založeno už tenkrát. Od té doby ub hlo 70 let. Dnes Gorba ov se pokouší o jakousi perestrojku. Ale naráží na obrovské t žkosti, protože fundament všeho byl zosnován hned po revoluci takovými lidmi. Jestliže v Rusku po dobu 300 let existovalo tatarské jho, tak po revoluci za alo jho židovské, které bylo mnohem horší. Tata i brali pouze da a vládu ponechali v rukou feudální ruské šlechty. Ani církev nerušili. Když však po revoluci p išla k nám vláda židovská, pro Rusko jho stalo se mnohem škodliv jší. ivedu malou ilustraci. Roku 1926 mn bylo 8 let a vstoupil jsem do první t ídy st ední školy. Kdo byl naším editelem školy? Abraham Mojsejevi Rozov - žid, který kopíroval Trockého (r stem, bradkou). Jedna hol ka zaslechla cosi doma a ve škole plácla: Bij žida, spas Rus! Jaký byl trest pro osmiletou škola ku? Ze - 40 -

školy ji vyhnali s vl ím vysv ením. Do žádné jiné školy vstoupit už nemohla. Taková byla pomsta Abraháma Mojsejevi e Rozova... itom za urážku Cara byla tehdy pokuta 100 rubl. Ale skon il soudruh Rozov špatn. Za átkem t icátých let, když za ala bitva uvnit strany, byl zat en a zmizel beze stop. Tak kavkazský položid Stalin sežral novo erkasského žida Rozova. ed revolucí, žid m bylo p ísn zakázáno v Novo erkassku žít. Dovoleno jim bylo pouze 24 hodin, to jest p ijeli kv li byznysu, p enocovali a odjeli. edrevolu ní Novo erkassk byl hlavním m stem P evelikého vojska Donského, ale obchodním centrem byl Rostov. Vzdálenost mezi nimi byla 40 km. Tedy tém jako Washington a New York. Washington je nevelké hlavní m sto, hned vedle je New York - centrum trhu. Rostov byl po Od se nejv tším obchodním centrem jihu Ruska. Žilo tam velmi mnoho žid, i Armén bylo hodn. A tém vedle, v Novo erkassku, žid m žít bylo zakázáno. Nu a ihned po revoluci, výchovou d tí v Novo erkassku se zabýval už žid Abrahám Mojsejevi Rozov. Te se podívejme, bylo-li oprávn né rozhodnutí ruské vlády a atamana, zakazovat žid m tam žít. Ataman byl hlavou evelikého vojska Donského. Vezm me p íklad z pozd jší doby. Já jsem byl ženat 24 let. Jak se dá p edpokládat, m l jsem i tchýni. - 41 -

Tato tchýn žila 15 let s Arménem Aramem. Celou tuto dobu m l Armén vlastní ženu v blázinci. Byla to položidovka. Její otec byl bohatý kozák z Novo erkasska, matka židovka z Rostova. Tato židovka n jakým zp sobem pobláznila bohatého kozáka z Novo erkasska. Narodila se jim dcera Ljuba Cikunová, která se stala ženou tohoto Arama. Sám mi to Aram vypráv l. Pozd ji jsem zjistil, že tento Armén. ve skute nosti nebyl Armén., ale arménský žid. Vlastním jménem Aram Michajlovi Safarian. Jaká je etymologie tohoto jména? Safarian pochází od šofar, což je speciální roh, do kterého rabíni troubí o velkých svátcích. Aram je arménské Abrahám. Takže on nebyl Aram Michajlovi, ale Abram Mojsejevi. V seznamech leninist z zaplombovaného vagonu, které mci vpustili do Ruska, figuruje také n jaký Safarov. Tento Safarov z leninského vagonu se zú astnil zast elení všech len carské rodiny v Jekat rinburku. Co je zajímavé, je to, že i náš zamaskovaný arménský žid, když se ženil, bylo to s ruskou položidovkou. Prost oni se vzájemn p itahují. Otec jeho ženy byl bohatý novo erkasský kozák Cigunov. V Novo erkassku byla Cigunovská burza a Cigunovská zastávka. Cigunovská burza byla lesní, tam byly ohromné sklady eva, byla tam i zastávka železnice, kde se vykládalo d evo pro Cigunovskou burzu. - 42 -

Cigunov byl tehdy velkým novo erkasským kapitalistou. Ale po revoluci, na zastávce vykládali už ne lesní materiál, ale zat ené lidi, protože ze zastávky bylo blízko k Novo erkasské v znici. Za obrysy m sta Novo erkassk stála v znice, kterou za dob sov tských rozši ovali, rozši ovali a rozši ovali. Stála v polích. Kolosální v znice. V tší, než v Rostov. Arestanty vykládali z vlaku na Cigunovské zastávce. Já to všechno dob e znám. Narodil jsem se v Novo erkassku r. 1918 a žil jsem tam do roku 1941. Nu tak tedy, ke svatb došlo roku 1920, bylo jim 20 let. Aram mi vypráv l, že m l skv lou ženu, jen trochu nervozní. la s ním d ti, ale ve v ku 50. let onemocn la klimatickou poruchou. B hem sedmi let pomalou ku ztrácela rozum. V blázinci od svých 57 let, prožila tam ješt 23 roky, než zem ela. Když jsem se ptal, jakým zp sobem ztrácela rozum, vypráv l mi: Nap íklad, spím a zdá se mi, že na mne prší. Otev u o i, a ona stojí nade mnou a sype na mne s l. ikám jí: Ljubo ko, co d láš? A ona odpovídá: No, víš, chci t za íznout. A abys nesmrd l, tak t nejd ív posolím... Nebo jde na 5. avenue a koupí tam nejdražší st eví ky v nejdražších obchodech, hned 5 pár najednou. P inese je dom, dá do velkého hrnce a va í. Ptám se: Ljubo ko, co to d láš? A ona mi vysv tluje: Víš, ty st eví ky strašn smrdí. Tak já je nap ed vyva ím. A va í je, a va í... - 43 -

Nebo, usmažím vejce s šunkou a postavím na st l pro sebe i pro ní. A ona hned vym uje talí ky a povídá: Mne nepodvedeš. Chceš mne otrávit... Dám se t eba do úklidu. Za nu vysávat prach. Ale ona ijde a vytrhne mi š ru ze zásuvky. Povídá: Já vím, že mne chceš vcucnout do vysava e. Nejsem tak blbá! A sm je se... A jednou v noci se budím, ona stojí nade mnou s b itvou v ruce a p ipravuje se mi u íznout pohlaví. Vidíte, kam sm uje takové nemocné úsilí. V tšina psychických deregulací je psychosexuálních. Sou asn v hlav i v kalhotách. Tohle byl nejost ejší p íklad, jaký vám mohu dát. Muž i žena podepsali prosbu o p ijetí na psychoterapii, kde ona prožila ješt 23 let, než zem ela. Ze zv davosti jsem spo ítal, kolik to tenkrát stálo americké da ové poplatníky. P l druhého milionu dolar! Takže ona byla jaksi milioná ka, jenže v záporném smyslu. A s mojí ženou se udála ta samá historie. Nebylo to pro nic za nic, že moje tchýn žila s Arménem, který m l bláznivou ženu... A navíc nutno vzít v úvahu, že tato bláznivá položidovka Ljuba Cikunová m la dv nebo t i d ti a kupu vnuk, takže je klidn možné, že ta historie se zopakuje i s jejími d tmi a vnou aty, až dosáhnou klimatického v ku. Vždy vše to se táhne na 50-70 let. Je to jakýsi vložený kapitál, kapitál genetický. - 44 -