INDIKÁTORY TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE JAKO NÁSTROJ SLEDOVÁNÍ A SNIŽOVÁNÍ DISPARIT V ÚROVNI OBYVATELSTVA JEDNOTLIVÝCH REGIONŮ



Podobné dokumenty
VÝZKUMNÝ ÚKOL WD MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR V RÁMCI PROGRAMU VÝZKUM PRO POTŘEBY REGIONŮ

doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Ing. Petra Štěrbová

Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního

Metodika sledování udržitelného rozvoje na místní úrovni

Metodická práce s mikroregiony

ZPRÁVA O PRŮBĚHU ŘEŠENÍ

Seminář pod záštitou ministra životního prostředí RNDr. Libora Ambrozka. Akce je podpořena Ministerstvem životního prostředí ČR

Scénáře budoucího vývoje regionu: socioekonomický výzkum dopadů vývoje JE Dukovany

Místní Agenda 21 v ČR

Soulad studijního programu. Mezinárodní rozvojová studia. geografie B1301 Geografie 6702R004 Mezinárodní rozvojová studia

Projekt Jihlava Zdravé město a MA21

Jednání Platformy dostupného bydlení v Královéhradeckém kraji. 18. dubna 2019

XLIII. zasedání Akademického sněmu Akademie věd České republiky. Praha 12. prosince Bod programu: 3

SETKÁNÍ ZDRAVÝCH KRAJŮ 12. února 2015 Liberecký kraj

CESTA K DIGITÁLNÍ EKONOMICE A SPOLEČNOSTI. Cesta k digitální ekonomice a společnosti

Doktorský studijní obor Didaktika literatury. 1 Organizace doktorského studijního oboru Didaktika literatury

Čl. 1. Základní ustanovení

Indikátory udržitelnosti pro měření kvality života v obcích

1. Děkan PřF UHK vyhlašuje soutěž na projekty specifického výzkumu pro rok 2013.

Národní stálá konference komora ITI a IPRÚ

ZÁSADY STUDENTSKÉ GRANTOVÉ SOUTĚŽE NA PODPORU PROJEKTŮ SPECIFICKÉHO VYSOKOŠKOLSKÉHO VÝZKUMU NA ROK 2017

Strategie regionálního rozvoje ČR a její dopady na Moravskoslezský kraj

Informace o budoucí podobě a tvorbě Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+

Koncept inteligentních měst

Plán udržitelné mobility Prahy a okolí. Ing. Martin Havelka odbor rozvoje a financování dopravy MHMP

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál

Pracovní skupina pro udržitelný rozvoj regionů, obcí a území Rady vlády pro udržitelný rozvoj

České vysoké učení technické v Praze SGS ČVUT 2015 Číslo grantu: SGS15/097/OHK1/1T/15 Číslo FIS: E000. Závěrečná zpráva

Pravidla grantové soutěže a výběrového řízení

ZÁSADY STUDENTSKÉ GRANTOVÉ SOUTĚŽE NA PODPORU PROJEKTŮ SPECIFICKÉHO VYSOKOŠKOLSKÉHO VÝZKUMU NA ROK 2016

Analýza přístupů municipalit k plánování a hodnocení udržitelného rozvoje. RVUR, VpM, 13. září 2016

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky

ěřice Místní a standardizované ukazatele, vazba na strategický plán

Směrnice rektora TUL

Představení projektu

Národní síť Zdravých měst ČR

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín

Představení metodiky přípravy veřejných strategií

Systémový přístup k MA 21 v ČR

Vyhlášení Fondu rozvoje vzdělávací a umělecké činnosti JAMU. pro rok 2015

Plán udržitelné mobility Prahy a okolí

Sledování regionálních rozdílů

MONITOROVACÍ ZPRÁVA o realizaci projektu Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů

Projekt Zdravé město a jeho přínosy pro město Chrudim

Doktorské studium oboru Fyzická geografie a geoekologie

Studijní program je těsně vázán na vědeckou činnost Katedry experimentální fyziky PřF UP či praxí Forma studia

Analýza specifik využívání elektronických interaktivních učebních materiálů ve všeobecném chemickém vzdělávání

VYHLÁŠENÍ STUDENTSKÉ GRANTOVÉ SOUTĚŽE TUL PRO ROK Čl. 1 Základní ustanovení

Podpora zdraví na místní úrovni, dobrá praxe. Praha, IPVZ 10. listopadu 2009

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

Rozhodnutí děkana č. 1/2017

Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL

VETERINÁRNÍ A FARMACEUTICKÁ UNIVERZITA BRNO

Udržitelný rozvoj a služby samospráv

REGIONÁLNÍ ROZMĚR ROZVOJOVÝCH PRIORIT a STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROVZOJE ČR RNDr. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj

Perspektivy území III: veřejné prostory a prostranství. Internetová publikace Principy a pravidla územního plánování

Těžební unie Česká republika

Námět nového nástroje na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních rozdílů ve fyzické dostupnosti bydlení

POSLÁNÍ A ČINNOST INTERNÍ GRANTOVÉ AGENTURY AGRONOMICKÉ FAKULTY MENDELU

VYSOKÁ ŠKOLA: VETERINÁRNÍ A FARMACEUTICKÁ UNIVERZITA BRNO MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE

Projekt Zdravý Jihomoravský kraj 19. Národní konference kvality ČR, 21. února 2013, Brno

15. jednání Pracovní skupiny pro Smart Cities

DV P-L HO CH KOP LT VS stav prům. PROFIL MA21 v kategorii B za rok 2010 KRITÉRIA MA21. Politik MA21 informační seminář politika pro

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY

Udržitelné dopravní plánování měst a rozvoj sítě CIVINET Česká a Slovenská republika

Místní Agenda hodnocení místní udržitelnosti v ČR a evropský kontext

Vyhodnocení koncepce rozvoje výzkumné činnosti FIS VŠE za rok 2017

Rozvojový projekt na rok Formulář pro závěrečnou zprávu

Národní síť. Zdravých měst, obcí, regionů. :: kvalita života, udržitelný rozvoj, zdraví ::

Zkušenosti ze souběžné implementace metod BSC, CAF a Controlling&Reporting na Ministerstvu pro místní rozvoj

Budoucnost metody QUEST a navazující aktivity

Výnos děkanky FF UHK č. 2/2016

Národní síť. Zdravých měst, obcí, regionů České republiky

Interakce úrovně vzdělání a faktoru nezaměstnanosti v hospodářsky slabých a silných obcích České republiky

SLEDOVÁNÍ VÝVOJE ZMĚN V ÚZEMÍ (ÚZEMNÍ DYNAMIKA) JAKO NÁSTROJ PRO SLEDOVÁNÍ A SNIŽOVÁNÍ DISPARIT REGIONŮ

Strategie výzkumu CENIA, české informační agentury životního prostředí

IRP Projekt Hodnocení kvality na JU FOTO. Oponentní řízení

Studijní program Foresight for Environment and Development. Geoinformatika

K vývoji aktivit v organizaci výzkumu

Integrované územní investice

Závěrečná zpráva projektu specifického výzkumu zakázka č. 2106

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje

Specifický výzkum 2018

Životní prostředí - jedno z témat pro ICT v územní veřejné správě. Jaroslav Šolc

ODBORNÝ OPONENTNÍ POSUDEK ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY 2011 PROJEKTU 1M0538 OP01

Směrnice děkana č. 1/2012 Habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem na Fakultě sportovních studií MU (ve znění účinném od 1. 4.

Soulad studijního programu. Environmentální studia a udržitelný rozvoj

Studentská grantová soutěž Univerzity Hradec Králové na využití prostředků specifického výzkumu od roku Článek I.

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST. Tomáš Hák, Alena Oulehlová, Svatava Janoušková a kolektiv

Konference NSZM ČR 2017 UDRŽITELNÉ MĚSTO. Praha, 7. prosince 2017 NSZM ČR

Ing. Josef Kocourek, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní, Ústav dopravních systémů

SMART CITIES OPTIKOU MMR

Rozvojový projekt na rok Formulář pro závěrečnou zprávu

Požadavky OR studijního programu Demografie

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast financování ochrany životního prostředí

Indikátory udržitelného rozvoje Teoretické přístupy a zkušenosti v České republice Případová studie Hradec Králové

JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst

Transkript:

VÝZKUMNÝ ÚKOL WD-69-07-4 MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR V RÁMCI PROGRAMU VÝZKUM PRO POTŘEBY REGIONŮ INDIKÁTORY TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE JAKO NÁSTROJ SLEDOVÁNÍ A SNIŽOVÁNÍ DISPARIT V ÚROVNI OBYVATELSTVA JEDNOTLIVÝCH REGIONŮ Odpovědný řešitel doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Řešitelé Prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. Mgr. Michael Pondělíček Spoluřešitelé RNDr. Zita Kučerová, Ph.D. Ing. Martin Maštálka, Ph.D. Ing. Miroslav Pavlas Ing. Hana Herudková Ing. Jana Vaďurová Mgr. Simna Kosíková Šulcová Ing. Táňa Karlíková Ing. Petra Štěpánková RNDr. Viktor Třebický, Ph.D. Mgr. Josef Novák Příjemce - koordinátor Civitas per Populi, občanské sdružení (26584204) Střelecká 754/13, 500 02 Hradec Králové doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Příjemce Vysoké učení technické v Brně (00216305) Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj (26998726)

1. CHARAKTERISTIKA ÚKOLU 1.1 Název INDIKÁTORY TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE JAKO NÁSTROJ SLEDOVÁNÍ A SNIŽOVÁNÍ DISPARIT V ÚROVNI OBYVATELSTVA JEDNOTLIVÝCH REGIONŮ 1.2 Řešitelský tým Odpovědný řešitel doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D., Civitas per populi Řešitelé Prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc., Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně Mgr. Michael Pondělíček, Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Spoluřešitelé RNDr. Zita Kučerová, Ph.D., Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně Ing. Martin Maštálka, Ph.D., Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně Ing. Miroslav Pavlas, Civitas per populi Ing. Hana Herudková, Civitas per populi Ing. Jana Vaďurová, Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně Mgr. Simna Kosíková Šulcová, Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Ing. Táňa Karlíková, Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně Ing. Petra Štěpánková, Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj RNDr. Viktor Třebický, Ph.D., Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Mgr. Josef Novák, Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj 1.3. Doba řešení projektu duben 2007 prosinec 2011 strana 2

1.4 Představení projektu Problematika udržitelného rozvoje je v popředí zájmu široké odborné i laické veřejnosti již několik let. Přesněji od roku 1992, kdy byla na Summitu Země v Rio de Janeiru vyhlášena Agenda 21. Udržitelný rozvoj je chápán především jako rovnováha mezi třemi základními oblastmi našeho života (ekonomikou, sociálními aspekty a životním prostředím), také rovnováhu mezi zeměmi, různými společenskými skupinami, dneškem a budoucností apod. V řadě oblastí došlo k propracování teoretických přístupů k rozvoji resp. plánování rozvoje. Příkladem může být propracování metodiky tzv. Místní Agendy 21 a implementace jejích principů ve strategických plánech municipalit a (zatím spíše výjimečně) i zavedení těchto principů do plánování udržitelného rozvoje na krajské úrovni. Celý tento proces je pak samozřejmě završen Strategií udržitelného rozvoje ČR. Všechny tyto teoretické přístupy a z nich vzešlé praktické dokumenty směřují k vytvoření takové situace v rozvoji společnosti, která přinese nejen trvale vyvážený přístup k jednotlivých složkám společnosti ekonomické, evnironmentální a sociální oblasti, ale i vyvážený rozvoj jednotlivých regionů tj. snižování existujících regionálních disparit. Pro měření směřování k trvale udržitelnému rozvoji, stejně tak jako ke sledování výkonnosti jednotlivých území od lokální přes regionální úroveň až k úrovni celostátní se používají ukazatele neboli indikátory. Nejznámějším z nich je měření HDP na hlavu, což je ovšem ukazatel, který hodnotí pouze oblast ekonomickou a jeho uplatnění pro menší území zejména pro lokální úroveň je velmi problematické resp. prakticky neproveditelné. Vedle toho vznikají sady indikátorů udržitelného rozvoje, jejichž cílem je mapovat výsledky naší činnosti v oblasti směřování k udržitelnému rozvoji. Problematikou indikátorů udržitelného rozvoje se zabývá řada institucí, z nichž nejaktivnějšími jsou OECD Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, CSD - Komise OSN pro udržitelný rozvoj, EEA - Evropská environmentální agentura, EUROSTAT a další mezinárodní vládní i nevládní organizace. Na vývoji indikátorů se intenzivně podílejí mezinárodní nevládní organizace - zejména IUCN (The World Conservation Union) - Světový svaz ochrany přírody a WRI - Světový ústav zdrojů. V současné době existuje několik mezinárodně uznávaných sad indikátorů místního a regionálního udržitelného rozvoje obsahujících několik set indikátorů. Indikátory udržitelného rozvoje na úrovni státu byly v ČR vytvořeny jako soubor 63 indikátorů na základě analýzy mezinárodních vzorů. Nejpropracovanější z nich je sada environmentálních indikátorů, která je přístupná veřejnosti na webových stránkách Ministerstva životního prostředí České republiky. Tyto sady však nejsou využitelné pro hodnocení regionálních disparit. Na regionální krajské úrovni neexistuje v České republice jednotná sada indikátorů. Průkopníkem v používání indikátorů na této úrovni jsou Liberecký a Ústecký kraj,, který ve Strategii udržitelného rozvoje Libereckého kraje navrhuje vlastní sadu indikátorů. strana 3

Vytvářením vhodných sad indikátorů a jejich implementací na místní úrovni se věnuje mnoho světových a evropských iniciativ (např. ICLEI, WHO, REC), jsou součástí výzkumných programů EU, které vytvořily již celou řadu indikátorových sad jako jsou např. Společné evropské indikátory (ECI, European Common Indicators), Urban audit, CEROI core set (Urban Environment - Related Indicaors), Cities 21, Local Evaluation 21, a další. V podmínkách měst České republiky je ale na lokální úrovni uplatňování těchto indikátorových sad dosud jen málo rozvinuté. Relativně nejvyužívanější je v tomto směru sada ECI, kterou v rámci iniciativy TIMUR implementuje 15 města jeden mikroregion, další indikátorové sady jsou uplatňovány spíše výjimečně jako např. indikátory CEROI v Praze. Při definování účelu a cíle projektu vycházíme z vědecké hypotézy, že pro sledování a následné řešení regionálních disparit je nezbytné zavést jednotný systém sledování rozvoje a výkonnosti (nejen ekonomické) jednotlivých území, který bude vzájemně skladebný nejen po jednotlivých jeho oblastech ekonomické, environmentální a sociální, ale bude skladebný i hierarchicky tj. od lokální, přes regionální až po státní úroveň. Navržený jednotný systém sledování rozvoje a výkonnosti (nejen ekonomické) jednotlivých území bude zároveň kompatibilní s územně plánovacími podklady podle nového stavebního zákona. 1.5 Klíčová slova indikátory trvale udržitelného rozvoje trvale udržitelný rozvoj region disparity 1.6 Stanovené cíle řešení V zadání projektu byl stanoven následující účel projektu: Při aplikaci regionální politiky vycházíme v současnosti z motivačního faktoru řešit existující regionální disparity a směřovat k jejich snižování. Pro popis existence a velikosti těchto disparit nejčastěji využíváme ekonomických instrumentů. Přitom teorie i obecná praxe regionálního rozvoje směřuje již k implementaci zásad trvale udržitelnému rozvoji. Účelem projektu proto je zavedení hodnocení regionálního vývoje a disparit založeného na vyváženém hodnocení ekonomických, environmentálních i sociálních prvků v území. V zadání projektu byly stanoveny následující cíle řešení: Celkový cíl projektu: Vypracování a skladebného (vzájemně provázaného)systému sledování indikátorů udržitelného rozvoje využitelné na místní, mikroregionální a mezoregionální (krajské) úrovni pro sledování disparit v regionálním vývoji. strana 4

Dílčí cíle projektu: 1. Zanalyzovat existující teoretické přístupy využívané k deskripci disparit regionálního vývoje. Tento cíl je již splněn. 2. Zanalyzovat existující sady indikátorů trvale udržitelného rozvoje a jejich využitelnost pro komplexní deskripci disparit regionálního vývoje. Tento cíl je již splněn. 3. Zanalyzovat existující v naší praxi využívané sady indikátorů trvale udržitelného rozvoje, a to v následujících kategoriích: a) sídla městského charakteru b) sídla venkovského charakteru c) mikroregiony. Tento cíl je již splněn. 4. Návrh souboru vzájemně provázaných a skladebných indikátorů trvale udržitelného rozvoje, pro veřejnou správu na místní, mikroregionální a mezoregionální (krajské) úrovni pro sledování a následné snižování existence disparit v regionálním vývoji. Tento cíl je plánován ke splnění v roce 2011. 5. Ověřit na vybraných případových studiích navrženou sadu indikátorů trvale udržitelného rozvoje pro sledování existence a vývoje regionálních disparit. Tento cíl je plánován ke splnění v roce 2011. strana 5

2. PRŮBĚH ŘEŠENÍ Pro řešení projektu byl rámcově zvolen přístup kombinace empirické metody vědeckého pozorování a teoretického přístupu verbální deskripce doplněného o deduktivní prvky. 2.1 Časový postup prací v předchozím období (v roce 2009) Za období roku 2009 byly provedeny následující kroky: V roce 2009 byly realizovány následující aktivity: A02/09 Ověření navržené indikátorové sady Na základě stanoveného návrhu souboru vzájemně provázaných a skladebných indikátorů trvale udržitelného rozvoje, pro veřejnou správu byla ověřena indikátorová sada a doplněna o pracovní verze metodik jednotivých indikátorů. V průběhu ověřování byla indikátorová sada redukována na 11 indikátorů. K redukci došlo v oblasti ekonomických indikátorů na 2 indikátory. Výsledná indikátorová řada tedy vypadá následovně: URB1 Udržitelné využití území URB2 Mobilita a místní přeprava cestujících URB 3 Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb ENV01 Kvalita ovzduší ENV2 Kvalita pitné vody v obci a jejích zdrojů v poměru k produkci a likvidací odpadní vody na obyvatele sídla ENV3 Pohoda prostředí sídla E1 - Hodnocení finanční stability a schopnosti realizovat budoucí investice (ukazatel finančního zdraví) E2 - Stabilita a diverzifikace místní ekonomické základny SOC 1 - Sociálně-demografická struktura SOC 2 - Sociální prostředí SOC 3 - Spokojenost a participace na věcech veřejných A414 Zobecnění poznatků případových studií Z 1. verze případových studií byly agregovány a dále odvozeny teoreticky využitelné poznatky určené jako podklad pro další práci na výzkumném projektu byla vytvořena tzv. "indikátorová kuchařka" a na základě ní byla dopracována další fáze případových studií. strana 6

A415 Návrh na úpravy metodik jednotlivých indikátorů Na základě poznatků implementace indikátorů a jejich sad byla analyzována možná kritická místa teoretického přístupu a metodik jak jednotlivých indikátorů, tak i jejich sad a jejich vzájemných vztahů a vazeb. Návrh souboru indikátorů rozdělený po jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje, a to: a) v oblasti environmentální b) v oblasti ekonomické c) v oblasti sociální d) v oblasti územních dopadů byl dále rozpracován do dílčích (pod)ukazatelů vč. návrhu metody jejich měření a zdrojů pro získávání dat. X03/09 Konference "Trvale udržitelné územní plánování (přístupy a zkušenosti) Nad rámec plánovaných aktivit byla v rámci 3. roku řešení výzkumného úkolu realizována konference "Trvale udržitelné územní plánování - přístupy a zkušenosti", která se konala 2. dubna 2009 na Univerzitě Pardubice. Na konferenci byly prezentovány dílčí výstupy řešení projektu. Byly předneseny následující referáty: Trvale udržitelné územní plánování (Prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc.) Environmentální aspekty udržitelného územního plánování (Mgr. Michael Pondělíček) Metody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území (Doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D.) Indikátory udržitelného rozvoje (Mgr. Josef Novák) Ekologická stopa (RNDr. Viktor Třebický, Ph.D.) Ekonomické aspekty udržitelného územního plánování (Ing. Miroslav Pavlas) Sociální aspekty udržitelného územního plánování (RNDr. Zita Kučerová) Technické aspekty správy dat o území (Ing. Jiří Fiedler) Konference byla přístupná pracovníkům státní správy a samosprávy na úseku regionálního rozvoje, územního a strategického plánování, studentům regionálního rozvoje Univerzity Pardubice i široké odborné veřejnosti a prezentovala dosažené dílčí výstupy řešení projektu. strana 7

2.2 Časový postup prací v roce 2010 A416 Návrh optimalizace vazeb jednotlivých indikátorových sad Navržené koncepty metodik jednotlivých indikátorů byly podrobeny kritické analýze z pohledu jejich vzájemných vazeb a případných překryvů tak, aby bylo dosaženo skladebné a vyvážené indikátorové sady. A417 Verifikace poznatků odborné kolokvium Dílčí výsledky řešení výzkumného projektu byly diskutovány v širším kruhu řešitelů projektu a s dalšími přizvanými odborníky, tak aby byly vytvořeny podklady pro dopracování případových studií i vlastního návrhu skladebného systému indikátorových sad. Odborné kolokvium s názvem "Kuchařka indikátorů udržitelného rozvoje na lokální úrovni" se konalo 24. 3. 2010 na Univerzitě Pardubice. A418 Návrh souboru vzájemně provázaných a skladebných indikátorů pro sledování disparit v regionálním vývoji - tvorba metodiky Na základě odborného kolokvia byl dopracován návrh souboru vzájemně provázaných a skladebných indikátorů pro sledování disparit v regionálním vývoji. Stěžejní fáze řešení výzkumného projektu, která shrnula a teoreticky vyhodnotila a zpracovala, jak teoretické poznatky, tak jejich ověření v rámci zpracovaných případových studiích. Výsledná metodika byla zpracována do podoby publikace s názvem Jak sledovat indikátory udržitelného rozvoje na místní úrovni? (ISBN 978-80-904671-3-2) Text publikace je návrhem praktické aplikace navržené indikátorové sady pro využití v našich městech a vesnicích tak, aby si snadno mohly sledovat vývoj v jednotlivých oblastech svého života. Pro srovnání mezi jednotlivými městy resp. vesnicemi by pak měla sloužit data ze závěrečného shrnutí. Pro usnadnění práce byla vedle tištěné podoby návodu vytvořena i digitální verze na CD a zejména internetová aplikace na www.indikatory.eu, která pracuje s živými vazbami na zdrojová data a usnadňuje tak práci těm, kdo indikátory budou sledovat. A419 Dopracování případových studií Na základě dostupných výsledků teoretického řešení projektů byly dopracovány jednotlivé případové studie: a) velká města Hradec Králové, Kladno b) středně velká města - Broumov, Vsetín c) malá města - Hostinné, Rudná d) sídla venkovského charakteru Žernov, Horní Újezd Všechny aktivity plánované na rok 2010 byly splněny. Časový harmonogram realizace úkolu v roce 2010 byl dodržen. strana 8

2.3. Dílčí cíle za rok 2010 Dílčí cíl nebyl pro rok 2010 plánován. 2.4 Postup řešení pro rok 2011 Pro následující období řešení úkoly byly stanoveny následující aktivity: A420 - Dopracování finální verze výzkumu tvorba metodiky A421 - Příprava metodiky pro tisk A422 - Tisk metodiky formou publikace A423 - Distribuce tištěné publikace A424 - Příprava prezentace metodiky na internetu A425 - Prezentace metodiky na internetu A426 - Prezentace výsledků případových studií a) velká města Hradec Králové, Kladno b) středně velká města - Broumov, Vsetín c) malá města - Hostinné, Rudná d) sídla venkovského charakteru Žernov, Horní Újezd A427 - Prezentace výsledků výzkumu na odborných konferencích a formou článků v odborných časopisech. strana 9

2.5 Finanční zabezpečení úkolu Veškeré náklady přímo souvisejí s řešením projektu. Náklady jsou rozděleny na věcné (zahrnují provozní náklady, služby, příspěvek na režii pracovišť navrhovatele a cestovní náklady a konference) a dále sociální a zdravotní pojištění ve výši 35% mzdových prostředků a mzdové náklady na odměny jednotlivých členů řešitelského týmu. Pro řešení projektu byly čerpány prostředky z jednotlivých finančních položek: Materiál Provozní náklady - běžné kancelářské potřeby (papíry, psací potřeby) a pomůcky, pořadače, diskety a CD + CDRW + DVD pro archivaci dat, tonery do tiskáren, mapové podklady zkoumaných měst, odborné knihy včetně informačních databází na CD, odborný tisk bezprostředně související s tématem projektu dle aktuální nabídky, veškerý materiál bezprostředně souvisí s tematikou projektu. Služby Služby barevné velkoformátové tisky, úhrada faktur za speciální odborné konzultace, za posudky a podklady, ediční a publikační náklady, předpokládá se vydání zprávy a její publikace v odborném českém a zahraničním tisku. Příspěvek na režii pracovišť navrhovatele Jedná se o podíl běžných provozních nákladů nositele grantu telefonní poplatky, internet, energetické náklady, využití prostoru a vybavení, vedení účetnictví, audit. Cestovní náklady, konference Náklady spojené s cestami souvisejí zejména s cestami mezi jednotlivými výzkumnými pracovišti za účelem koordinace prací při řešení projektu a dále s cestami ze sídel výzkumných pracovišť do míst případových studií. Dále se jedná o náklady spojené s organizací pracovních seminářů, organizací konference a účast na konferencích. Veškeré prostředky byly čerpány účelně pro činnosti bezprostředně související s řešením projektu. Podrobný popis je součástí kapitoly 2.3. Náklady výkaz periodické právy za rok 2010. strana 10