Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí za o.z. ODRA v roce 2008

DIAMO, státní podnik odštěpný závod ODRA Sirotčí 1145/7 703 86 Ostrava - Vítkovice Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí za o.z. ODRA v roce Dokument řídí: Zpracoval: Předkládá: Schválil: Dr. Ing. P. Jelínek, vedoucí odboru ekologie o.z. kolektiv zaměstnanců o.z. ODRA Ing. Radomír Tabášek, náměstek pro výrobu, techniku a ekologii o.z. Ing. Josef Havelka, ředitel o.z. B ř e z e n 2 0 0 9

Strana 2 AUTORIZACE KAPITOL D r. I n g. P e t r J e l í n e k : ú v o d, 1. 7, k a p. 2, z á v ě r J i ř í H i r k a : 1. 1 a ž 1. 4, 1. 8 a ž 1. 1 0 I n g. O l g a G a z d o v á : 3. 1, 3. 2, 3. 6, 3. 7, k a p. 4, k a p. 6 I n g. M i r o s l a v J a v o r e k : 3. 3, 3. 5 I n g. M a r i á n J a r o š í k : 3. 4 I n g. K a m i l P r o k e š : č á s t i k a p. 1 a ž 4 ( t ý k a j í c í s e S t ř e d i s k a L a g u n y ) I n g. J i ř í K o k o š í n s k ý : k a p. 5 I n g. K v ě t o s l a v a H r u b á : k a p. 7 Snímek na titulní straně: Rekultivace nádrží Stachanov

Strana 3 OBSAH ZKRATKY... 5 TEXTOVÁ ČÁST... 6 ÚVOD... 7 1 NAKLÁDÁNÍ S VODAMI... 8 1.1 PITNÁ VODA... 8 1.2 PROVOZNÍ VODA... 8 1.3 ODPADNÍ VODA... 8 1.4 DŮLNÍ VODA... 10 1.4.1 Důlní vody Vodní jáma Jeremenko... 10 1.4.2 Důlní vody Vodní jáma Žofie... 12 1.4.3 Důlní vody Barbora... 13 1.5 ODKALIŠTĚ A LAGUNY... 18 1.5.1 Havarijní nápravná opatření - Laguny (Ostramo)... 18 1.5.2 Nakládání s vodami z drenážního systému... 20 1.5.3 Účinnost dekontaminačních stanic DDS a DS... 22 1.5.4 Kvalita vypouštěných vod v rámci ochranného čerpání AQUATEST, a.s... 23 1.6 MONITORING OKOLÍ POVRCHOVÉ VODY... 24 1.6.1 Ostravice... 24 1.6.2 Rychvaldská stružka... 24 1.7 RADIAČNÍ OCHRANA... 24 1.7.1 Monitorování výpustí a okolí... 25 1.7.1.1 Lokalita Barbora... 25 1.7.1.2 Vodní jáma Jeremenko... 25 1.7.1.3 Vodní jáma Žofie... 26 1.7.2 Počet překročení vyšetřovacích a zásahových úrovní... 27 1.7.3 Průkaz optimalizace radiační ochrany v okolí výpustí... 28 1.7.4 Kontrola dodržování povolených limitů... 29 1.7.5 Monitorování ostatních materiálů... 30 1.8 KONTROLY... 30 1.9 REALIZOVANÉ AKCE A OPATŘENÍ... 31 1.10 SHRNUTÍ... 33 2 HYDROGEOLOGIE... 35 2.1 CHARAKTERISTIKA HYDROGEOLOGICKÝCH A HYDROLOGICKÝCH POMĚRŮ... 35 2.1.1 Hydrologické poměry... 35 2.1.2 Podzemní zvodně vzniklé hornickou činností... 36 2.1.3 Podzemní vody - Laguny... 36 2.2 MONITOROVACÍ SYSTÉMY... 38 2.2.1 Monitoring podzemních vod... 38 2.2.1.1 Důlní vody... 38 2.2.1.2 Podzemní vody Laguny... 38 2.2.1.3 Podzemní vody ostatní... 43 2.2.2 Monitoring povrchových vod... 43 2.3 VÝSLEDKY MONITORINGU... 44 2.3.1 Podzemní vody... 44 2.3.1.1 Důlní vody... 44 2.3.1.2 Podzemní vody - Laguny... 49 2.3.1.3 Podzemní vody - ostatní... 51 2.3.2 Povrchové vody... 52 2.4 SHRNUTÍ... 54 3 OVZDUŠÍ... 55 3.1 EMISE Z TEPELNÝCH ZDROJŮ... 55 3.1.1 Přehled zdrojů... 55 3.1.2 Plnění emisních limitů... 55 3.1.3 Emise a poplatky ze zdrojů... 55

Strana 4 3.2 TECHNOLOGICKÉ EMISE... 55 3.2.1 Zdroje podléhající oznamovací povinnosti... 55 3.2.2 Odkaliště, odvaly... 56 3.3 IMISNÍ MONITORING... 56 3.3.1 Prašný spad... 56 3.3.2 Prašnost... 56 3.3.2.1 Důl... 56 3.3.2.2 Laguny... 57 3.4 MONITORING DŮLNÍCH PLYNŮ... 58 3.4.1 Metan... 58 3.4.2 Dávkový příkon gama... 62 3.5 MĚŘENÍ HLUKU... 62 3.6 PŘEHLED ČINNOSTI NA ÚSEKU OCHRANY OVZDUŠÍ... 62 3.6.1 Plánovaná a provedená opatření na úseku ochrany ovzduší... 62 3.6.2 Kontroly... 64 3.6.3 Uložené pokuty... 64 3.6.4 Náhrada škod způsobených exhalacemi... 64 3.7 SHRNUTÍ... 64 4 KONTAMINACE POVRCHU A BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU... 66 4.1 KONTAMINACE PŮDY... 66 4.1.1 Areál Trojice... 66 4.1.2 Areály Šverma- Mariánské Hory a Hrušov... 67 4.1.3 Laguny... 68 4.2 KONTAMINACE BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU... 68 4.3 SHRNUTÍ... 68 5 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ... 70 5.1 PRODUKCE ODPADŮ... 70 5.2 NÁKLADY... 70 5.3 PŘEHLED ČINNOSTI NA ÚSEKU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ... 70 5.3.1 Odpady vlastní produkce... 70 5.3.2 Podnikání v oblasti nakládání s odpady... 72 5.3.3 Sklady nebezpečných odpadů... 72 5.3.4 Kontroly... 72 5.3.5 Uložené pokuty... 72 5.3.6 Provedené a plánované akce... 72 5.4 SHRNUTÍ... 73 6 MATERIÁLY Z HORNICKÉ ČINNOSTI... 74 6.1 ODVALY... 74 6.1.1 Přijatá a plánovaná opatření... 74 6.2 ODKALIŠTĚ... 78 6.3 MATERIÁLY SOUVISEJÍCÍ S HORNICKOU ČINNOSTÍ... 78 6.4 SHRNUTÍ... 78 7 REKULTIVACE... 80 7.1 REKULTIVAČNÍ STAVBY - LOKALITA OSTRAVA... 80 7.2 REKULTIVAČNÍ STAVBY - LOKALITA FUČÍK... 83 7.3 REKULTIVAČNÍ STAVBY - LOKALITA BARBORA... 85 7.4 ZAJIŠTĚNÍ SANAČNÍCH AKCÍ HRAZENÝCH Z PROSTŘEDKŮ MF ČR... 85 7.4.1 Realizované stavby:... 86 7.4.2 Stavby ve fázi přípravy... 91 7.5 SHRNUTÍ... 96 ZÁVĚR... 98 TABULKOVÁ ČÁST... 99 TABULKY KAPITOLY 1...100 TABULKY KAPITOLY 2...114 TABULKY KAPITOLY 3...115

Strana 5 TABULKY KAPITOLY 6...118 PŘÍLOHOVÁ ČÁST...119 Z K R AT K Y AR analýza rizik BOZP bezpečnost a ochrany zdraví ČBÚ Český báňský úřad ČHV čistírna haldových vod ČIŽP OI Česká inspekce životního prostředí - oblastní inspektorát ČOV čistírna odpadních vod DDS dočasná dekontaminační stanice DS dekontaminační stanice EU Evropská unie FNM Fond národního majetku HDD hlavní důlní díla HNO havarijní nápravná opatření HNO2 havarijní nápravná opatření dodatek č. 2 KJ kogenerační jednotka KÚ MSK Krajský úřad Moravskoslezského kraje MF ČR Ministerstvo financí České republiky MP MŽP Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí z 27.5.1996: Kritéria znečištění zemin a podzemní vody MPO ČR Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky MŽP ČR Ministerstvo životního prostředí České republiky NEL nepolární extrahovatelné látky NO-LO Nápravná opatření laguny Ostramo OBÚ Obvodní báňský úřad ODP Ostravská dílčí pánev OKR Ostravsko-karvinský revír PAL-A anionaktivní tenzidy PAU polyaromatické uhlovodíky PD projektová dokumentace RAS - rozpuštěné anorganické soli RP realizační projekt SČO Sdružení ČISTÁ OSTRAVA SEZ staré ekologické zátěže SFŽP Státní fond životního prostředí SÚJB Státní úřad pro jadernou bezpečnost TKO tuhé komunální odpady ÚHA MMO Úřad hlavního architekta Magistrátu města Ostravy VJJ Vodní jáma Jeremenko VJŽ Vodní jáma Žofie VN vysoké napětí ZVO zařízení na využívání odpadů

Strana 6 T E X T O V Á Č Á S T

Strana 7 Ú V O D Monitoring stavu životního prostředí v oblasti sféry zájmů odštěpného závodu ODRA byl prováděn na základě obecné legislativy, v rozsahu a smyslu vydaných rozhodnutí státních orgánů. Odkazy na jednotlivé správní akty jsou uvedeny v příslušných kapitolách. V průběhu roku docházelo, v souladu s obecnými i podnikatelskými zájmy DIAMO, s.p. o.z. ODRA k přípravě a uvolňování ploch jednotlivých areálů i budov k prodejům a pronájmům. V této souvislosti bylo nutno plošně likvidovat černé skládky i ostatní relevantně vzniklé či nalezené odpady. Bylo pokračováno v nastoupeném trendu postupného předávání inženýrských sítí do vlastnictví municipalit, respektive třetích osob. Významným počinem bylo zahájení komplexního řešení odkanalizování oblasti Šverma Mariánské Hory za aktivní účasti všech dotčených subjektů. V mezirezortní komisi byly schváleny projekty Příprava území po ukončení činnosti DIAMO, s.p. Komplexní řešení likvidace odpadních vod z oblasti bývalého Dolu Jan Šverma, Ostrava-Mariánské Hory a Komplexní řešení areálové vodovodní a kanalizační sítě bývalého dolu Petr Bezruč. Vzorkování důlních, pitných a odpadních vod provádějí akreditované laboratoře odštěpného závodu GEAM v Dolní Rožínce a Green Gas DPB, a.s. Měření prašnosti in situ je prováděno vlastními pracovníky a zasíláno k vyhodnocení do certifikované laboratoře OKD, a.s. Exhalace tepelných zdrojů jsou testovány ve smyslu platných právních aktů. Byla uzavřena realizační smlouva na akci Komplexní řešení sanace kontaminovaného území lokality Trojice 1. etapa, která aktualizuje analýzu rizik staré ekologické zátěže v lokalitě bývalého dolu a koksovny Trojice. Systém komplexního environmentálního monitorování je zakotven do systému jakosti ve formě dokumentů systému jakosti a nebo aktů hospodářského řízení. Vzhledem k vývoji názorů na danou problematiku a rovněž v rámci nově vydávaných legislativních i metodických dokumentů, dochází u některých segmentů k aktualizaci. Obecně je možno konstatovat, že o.z. ODRA neměl v roce vážnější problémy s dodržováním nastavených parametrů pro činnosti mající přímý i nepřímý vliv na sledované složky životního prostředí.

Strana 8 1 NAKLÁDÁNÍ S VODAMI 1.1 Pitná voda Dodavatel množství [m 3 /rok] Ostravské vodovody a kanalizace, a.s. 35 731/ 34 251/2007 Severomoravské vodovody a kanalizace, a.s. 7 446/ 6 796/2007 OKD, a.s. Důl Paskov 1 819/ 2 020/2007 Cizí odběratelé počet/rok: 172/ 27 927/ 137/2007 28 168/2007 Vlastní zdroje 0/ 0/2007 Stav sítí přijatelné. Mimořádné události nebyly. 1.2 Provozní voda Dodavatel množství [m 3 /rok] OKD, a.s. Důl Darkov 0/ 0/2007 Použití provozní vody důl Barbora pro požární účely, plavení technologických směsí. 1.3 Odpadní voda množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace OVaK, a.s. [m 3 /rok] Provozované čistírny haldových vod (ČHV) 38 325/ 41 720/2007 Provozované čistírny odpadních vod (ČOV) nejsou provozovány Vodoprávní rozhodnutí a znečištění vypuštěné do toku, viz tabulková část Tabulky č. 1.1, 1.2, 1.3, 1.4, 1.5 v tabulkové části zprávy.

Strana 9 Středisko Laguny Pro účel nakládání s vodami je vyhodnocován provoz čistící stanice haldových vod (dále jen ČHV). ČHV je postavena pro čištění haldových odpadních vod ze skládky odpadů před vypouštěním do městské kanalizace. Navržená technologie je kombinací fyzikálních, fyzikálně chemických a biologických postupů. Technologie ČHV je doplněna o kalovou koncovku. Jedná se o chemickou úpravu a stabilizaci kalů včetně odvodnění na kalolisu. Odpadní vody vznikají při udržování bezpečné úrovně hladiny na skládce. Jedná se o srážkové vody akumulované v prostoru lagun R1, R2 a R3, který je od okolí izolován podzemní těsnící stěnou (viz. kap. 1.5). Znečištění původní surové haldové vody je charakterizováno těmito hodnotami: CHSK -Cr 10000 mg.l -1 BSK 5 3900 mg.l -1 ropné látky (NEL) 500 mg.l -1 Srážkové vody ze skládky jsou odčerpávány z laguny R 3 do zásobní nádrže, kde dochází k odloučení volných olejů. Do ČHV jsou vedeny rovněž komunální odpadní vody z provozní budovy ČHV. V případě načerpání olejových emulzí následuje jejich rozrážení organickým deemulgátorem nebo louhem sodným popř. vápenným mlékem. V případě potřeby se odpadní vody neutralizují. Vzniklý kal se zpracovává v kalové koncovce čistírny. Zneutralizovaná haldová odpadní voda se v případě potřeby ředí provozní vodou na přípustnou koncentraci a čerpá se po nadávkování chybějících živin k biologickému čistění. Vyčištěná odpadní voda je čerpána do veřejné kanalizace samostatným výtlakem a je odváděna na ústřední čistírnu odpadních vod pro Ostravu v Přívoze. Obr: Ponton pro čerpání srážkových vod na laguně R3 Povolení k vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace bylo vydáno Magistrátem města Ostravy, odborem ochrany vod a půdy rozhodnutím č.424/04 zn. OVP/2515/04/Re ze dne 19. dubna 2004. Toto rozhodnutí stanoví ukazatele přípustné množství 2,8 l.s -1 (tj. max. 50 000 m 3.rok -1 ) a přípustné hodnoty znečištění vypouštěných vod: NL 500 mg.l -1 RL 3 000 mg.l -1

Strana 10 NEL 30 mg.l -1 2- SO 4 1 500 mg.l -1 PCB 0,03.10-3 mg.l -1 PAL-A 35 mg.l -1 Pro ostatní hodnoty znečištění vypouštěného do kanalizace pro veřejnou potřebu platí tabulka II kanalizačního řádu kanalizace pro veřejnou potřebu Statutárního města Ostrava. Kvalita předčištěných odpadních vod je analyticky sledována akreditovanou laboratoří firmy Laboratoř MORAVA s.r.o. Z výše uvedené tabulky je patrné, že kvalita předčištěných odpadních vod vypouštěných do veřejné kanalizace byla ve všech sledovaných parametrech dodržena. Celkem bylo v roce vypuštěno 38 325 m 3 předčištěných odpadních vod. Množství vyčištěné vody v jednotlivých měsících roku Množství vod vyčištěných v provozu ČHV 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Množství (m3) 1.4 Důlní voda 1.4.1 Důlní vody Vodní jáma Jeremenko Současný stav Důlní vody jsou prostřednictvím čerpacího systému vodní jámy čerpány na povrch a vypouštěny do povrchového toku řeka Ostravice v říčním kilometru 7,9. Na základě Rozhodnutí zn. ŽPZ/3020/2007/Vich, místně příslušného

Strana 11 vodoprávního úřadu nejsou stanoveny žádné speciální limity pro vypouštění důlních vod, kromě zajištění plnění dohodnutých koncentrací na hraničním profilu s Polskou republikou, což je naplněno splněním průměrných koncentrací stanovených indikátorů na monitorovacím na profilu Ostravice-Muglinov. Závazné limity koncentrací -sledovaný profil Ostravice-Muglinov průtok 2-6 m 3. s -1 6-10 m 3. s -1 >10 m 3. s -1 limitní hodnoty průměrných ročních koncentrací [SO 4 ] 2-290mg/l 260mg/l 230mg/l [Cl] - 450mg/l 300mg/l 250mg/l Celkové vypouštěné množství důlních vod (VJJ) o b d o b í p r ů t o k o m ě r vypouštění rok měsíc počáteční stav [ m 3 ] konečný stav [ m 3 ] [ m 3 ] leden 26 430 998 26 869 412 438 414 únor 26 869 412 27 281 732 412 320 březen 27 281 732 27 718 263 436 531 duben 27 718 263 28 144 136 425 873 květen 28 144 136 28 562 872 418 736 červen 28 562 872 28 996 047 433 175 červenec 28 996 047 29 434 658 438 611 srpen 29 434 658 29 873 463 438 805 září 29 873 463 30 283 947 410 484 říjen 30 283 947 30 712 382 428 435 listopad 30 712 382 31 124 792 412 410 prosinec 31 124 792 31 521 155 396 363 CELKEM - 5 090 157 Realizace monitoringu Typ vod: neutrální až mírně alkalická voda, základního natrium chloridového typu, dominantně původem z pokryvu karbonských hornin (baden), dále kvarterních zvodní a povrchových toků přímou filtrací přes karbonská okna. Vypouštěné množství: 5 090 157 m 3.. rok -1 Analýzy chemického složení vypouštěných důlních vod před jejich smísením s povrchovými vodami jsou prováděny ve smyslu Rozhodnutí č.j. ŽPZ/3020/02007/Vich takto: SO 4 2-, Cl -, RAS, NL, Fe, konduktivita, teplota Cd, Hg, Mn, Pb, Zn, NEL PAU - benzopyren, fluoranten 12 x ročně 4 x ročně 1 x ročně

Strana 12 Výsledky chemických a fyzikálních rozborů jsou tabelárně zpracovány na následujících stranách. Ve smyslu programu monitorování schváleného SÚJB pod č.j. 44228/2006 jako DSJ Monitoring vypouštěných vod a ostatních materiálů (z hlediska uvádění radionuklidů do životního prostředí), jsou dále sledovány radionuklidy ve vodách blíže viz kapitola 1.7 Radiační ochrana. 1.4.2 Důlní vody Vodní jáma Žofie Současný stav Důlní vody jsou prostřednictvím čerpacího systému vodní jámy čerpány na povrch a vypouštěny do povrchového toku Petřvaldská stružka na základě podmínek pro vypouštění odpadních a důlních vod stanovených pod zn. ŽPZ/15137/2006/Ded ze dne 31.05.2006 místně příslušným vodoprávním úřadem. Celkové vypouštěné množství důlních vod (VJŽ) o b d o b í p r ů t o k o m ě r vypouštění rok měsíc počáteční stav [ m 3 ] konečný stav [ m 3 ] [ m 3 ] leden 7 317 471 7 413 456 95 985 únor 7 413 456 7 505 502 92 046 březen 7 505 502 7 600 135 94 633 duben 7 600 135 7 692 002 91 867 květen 7 692 002 7 794 897 102 895 červen 7 794 897 7 892 019 97 122 červenec 7 892 019 7 992 509 100 490 srpen 7 992 509 8 083 076 90 567 září 8 083 076 8 189 669 106 593 říjen 8 189 669 8 291 425 101 756 listopad 8 291 425 8 389 472 98 047 prosinec 8 389 472 8 488 463 98 991 CELKEM - 1 170 992 Realizace monitoringu Typ vod: neutrální až mírně alkalická voda, základního natrium chloridového typu, dominantně původem z pokryvu karbonských hornin (baden) a kvaterních zvodní. Vypouštěné množství: 1 170 992 m 3. rok -1 Analýzy chemického a fyzikálního složení vypouštěných vod jsou prováděny takto: SO 2-4, Cl -, Fe, RAS, NL, teplota, konduktivita As, Cd, Cr, Cu, Hg, Mn, Ni, Pb, Zn, NEL PCB, PAU - benzopyren, fluoranten 12 x ročně 4 x ročně 1 x ročně

Strana 13 Výsledky chemických rozborů jsou tabelárně zpracovány na následujících stranách. Ve smyslu programu monitorování schváleného SÚJB pod č.j. 10040/2005 jako DSJ Monitoring vypouštěných vod a ostatních materiálů (z hlediska uvádění radionuklidů do životního prostředí), jsou dále sledovány radionuklidy ve vodách blíže viz kapitola 1.7 Radiační ochrana. 1.4.3 Důlní vody Barbora Současný stav Důlní vody jsou čerpány a vypouštěny prostřednictvím OKD, a.s Důl Darkov. Realizace monitoringu Analýzy chemického a fyzikálního složení vypouštěných důlních vod: SO 2-4, Cl -, Fe, RAS, As, Cd, Cr, Cu, Hg, Mn, Ni, Pb, Se, Zn, RL, NL, NEL PCB, benzopyren, fluoranten 3 x ročně 3 x ročně 1 x ročně Výsledky chemických rozborů jsou tabelárně zpracovány na následujících stranách. Ve smyslu programu monitorování schváleného SÚJB pod č.j. 44228/2006 jako DSJ Monitoring vypouštěných vod a ostatních materiálů (z hlediska uvádění radionuklidů do životního prostředí), jsou dále sledovány radionuklidy ve vodách blíže viz kapitola 1.7 Radiační ochrana.

Strana 14 Kontrolní odběrné místo: Vodní jáma Jeremenko (VJJ) Kontrolní odběrné místo: 9617 - Vodní jáma Jeremenko Stan. Jedn. Poč. Min. Prům. Max. Test. Překr. As mg/l 4 0.027 0.274 0.614 --- --- Benzpyr. mg/l 1 <0.000005 <0.000005 <0.000005 --- --- Cd mg/l 4 <0.0015 <0.0015 0.0015 --- --- Cl mg/l 12 4460 4947.5 5260 --- --- Cr mg/l 4 <0.004 <0.004 0.004 --- --- Cr3 mg/l 4 <0.004 <0.004 0.004 --- --- Cr6 mg/l 4 <0.007 <0.007 0.007 --- --- Cu mg/l 4 0.006 0.01375 0.025 --- --- Fe mg/l 12 1.02 7.578333 53.6 --- --- Frn mg/l 1 0.000055 0.000055 0.000055 --- --- Hg mg/l 4 <0.0004 <0.0004 0.0004 --- --- Mn mg/l 4 0.287 0.31875 0.377 --- --- NEL mg/l 4 <0.05 <0.05 0.05 --- --- NL mg/l 12 10 24.25 98 --- --- Ni mg/l 4 0.007 0.00825 0.012 --- --- Pb mg/l 4 <0.014 <0.014 0.014 --- --- RAS mg/l 12 9900 10150 11000 --- --- SO4 mg/l 12 32.3 664.775 1350 --- --- T vzorek stc 12 22.4 27.025 29.2 --- --- V mg/l 4 <0.007 <0.007 0.007 --- --- Vodiv us/cm 12 16400 17250 17800 --- --- Zn mg/l 4 0.005 0.03325 0.06 --- ---

Strana 15 Kontrolní odběrné místo: Vodní jáma Žofie Kontrolní odběrné místo: 9111 - Vodní jáma Žofie Stan. Jedn. Poč. Min. Prům. Max. Test. Překr. As mg/l 4 0.027 0.091 0.178 --- --- Benzpyr. mg/l 1 <0.000005 <0.000005 <0.000005 --- --- Cd mg/l 4 <0.0015 <0.0015 0.0015 --- --- Cl mg/l 12 18.6 7666.55 9700 --- --- Cr mg/l 4 <0.004 <0.004 0.004 --- --- Cu mg/l 4 0.006 0.01725 0.025 --- --- Fe mg/l 12 6.11 18.958333 78.4 --- --- Frn mg/l 1 0.000055 0.000055 0.000055 --- --- Hg mg/l 4 <0.0004 <0.0004 0.0004 --- --- Mn mg/l 4 0.234 0.24175 0.258 --- --- NEL mg/l 4 <0.05 <0.05 0.05 --- --- NL mg/l 12 10 95.5 440 --- --- Ni mg/l 4 <0.007 <0.007 0.007 --- --- PCB mg/l 1 0.000001 0.000001 0.000001 --- --- Pb mg/l 4 <0.014 <0.014 0.014 --- --- RAS mg/l 12 11000 13500 15000 --- --- Redox mv 12 116 123.583333 131 --- --- SO4 mg/l 12 14.5 28.491667 130 --- --- T vzorek stc 12 14.8 21.2 24.6 --- --- Vodiv us/cm 12 19500 23866.666667 27100 --- --- Zn mg/l 4 0.005 0.0145 0.025 --- --- ph 1 12 4.2 7.066667 7.5 --- ---

Strana 16 Kontrolní odběrné místo: Stružka-jez Rychvald Kontrolní odběrné místo: 9112 - Stružka-jez Rychvald Stan. Jedn. Poč. Min. Prům. Max. Test. Překr. Cl mg/l 12 834 1568.666667 2500 --- --- Fe mg/l 12 0.081 0.2575 0.887 --- --- NL mg/l 12 11 23.25 40 --- --- RAS mg/l 12 1400 2783.333333 4100 --- --- SO4 mg/l 12 82.5 188.291667 248 --- --- T vzorek stc 12 5.9 12.866667 20.7 --- --- Vodiv us/cm 12 2960 5106.666667 7810 --- ---

Strana 17 Kontrolní odběrné místo: Barbora - důlní voda na PZN Kontrolní odběrné místo: 9113 - Barbora - důlní voda na PZN Stan. Jedn. Poč. Min. Prům. Max. Test. Překr. As mg/l 3 0.027 0.055 0.111 --- --- Benzpyr. mg/l 1 <0.000005 <0.000005 <0.000005 --- --- Cd mg/l 3 <0.0015 <0.0015 0.0015 --- --- Cl mg/l 3 7560 7710 7950 --- --- Cr mg/l 3 <0.004 <0.004 0.004 --- --- Cu mg/l 3 0.006 0.006667 0.008 --- --- Fe mg/l 3 0.579 1.313 1.81 --- --- Frn mg/l 1 0.00002 0.00002 0.00002 --- --- Hg mg/l 3 <0.0004 <0.0004 0.0004 --- --- Mn mg/l 3 0.149 0.234 0.284 --- --- NEL mg/l 3 0.05 0.1 0.2 --- --- NL mg/l 3 10 37.666667 81 --- --- Ni mg/l 3 <0.007 <0.007 0.007 --- --- PCB mg/l 1 <0.000001 <0.000001 <0.000001 --- --- Pb mg/l 3 <0.014 <0.014 0.014 --- --- RAS mg/l 3 12000 13000 14000 --- --- SO4 mg/l 3 262 270 280 --- --- T vzorek stc 3 20.5 21.133333 21.8 --- --- Vodiv us/cm 3 21300 22700 24100 --- --- Zn mg/l 3 0.009 0.012333 0.014 --- ---

Strana 18 1.5 Odkaliště a laguny 1.5.1 Havarijní nápravná opatření - Laguny (Ostramo) Významné znečištění podzemních vod vzniklo v minulosti před převzetím areálu skládky (lagun Ostramo) státním podnikem DIAMO. V období před výstavbou podzemní těsnící stěny okolo lagun došlo k masivní kontaminaci horninového prostředí vně obvodové hráze lagun při severozápadním okraji skládky. Organická kontaminace podzemních vod v této oblasti je charakterizována zjevnou existencí volné kapalné fáze ropných látek na hladině podzemní vody. Ověřené znečištění navážek zasahuje až do areálu sousedních pozemků. V průběhu let 2003 a 2004 byl realizován projekt Havarijní nápravná opatření k zamezení šíření znečištění ze skládky odpadů státního podniku DIAMO (tzv. lagun Ostramo) v Ostravě (HNO), který technicky řeší definitivní zamezení šíření znečištění ze skládky do okolí zájmového území. Sanační systém HNO se nachází vně nepropustné obvodové stěny skládky s.p. DIAMO, po směru toku podzemních vod. Systém zahrnuje hydrogeologicky úplné drenážní žebro, hloubené až na nepropustné podloží, zařízení pro čerpání a dekontaminaci podzemních vod a systém zasakovacích objektů pro zasakování dekontaminovaných vod. Drenážní žebro je situováno na sz. okraji skládky s.p. DIAMO, mezi patou hráze a přilehlou kolejí železniční vlečky. Objektem odvodňovací štoly ČD je žebro rozděleno na dvě samostatné části, delší část žebra, označovaná jako úsek A-C, probíhá SZ od skládky, přibližně od staršího vrtu HP-201 (jz. okraj) až na hranici pozemku s.p. DIAMO u čistírny haldových vod (sv. okraj), úsek D-E se nachází S od areálu betonárny ŠP Dolní Benešov, přibližně mezi starším vrtem HP-504 a odvodňovací štolou ČD, kratší část žebra. Celková délka obou úseků žebra dosahuje 580 m, délka části A-C dosahuje 530 m, délka části D-E činí 50 m. Podzemní voda je čerpána ze 14-ti čerpacích jímek situovaných v ose drenážního žebra (v pořadí čerpacích jímek a studní drénu od SZ k SV, tj. S14, S13, S1, S2, S3, S4, S5, S6, S7, S8, S9, S10, S11 a S12) a vrtu HP-210, který se nachází na pozemku společnosti Trojek s.r.o. v prodloužení drénu směrem k SV. Dekontaminační stanice byla do III.Q/ umístěna uvnitř oplocení skládky v prostoru panelových ploch při jz. okraji skládky. Zasakovací objekty, vrty a zasakovací drén, jsou vybudovány JZ a Z od skládky v prostoru mezi oplocením skládky a areálem betonárny ŠP Dolní Benešov. Do zasakovacího systému je zapojeno 10 zasakovacích vrtů, kterými je dekontaminovaná voda zasakována do štěrkového kolektoru a zasakovací rýha hloubky cca 4 m, kterou je voda zasakována do navážek. Drenážní systém je od listopadu 2004 uveden do trvalého provozu a od srpna 2005 zajišťuje provoz HNO provozovatel AQUATEST a.s., člen Sdružení ČISTÁ OSTRAVA, které je vybraným dodavatelem sanace lagun podle schváleného Realizačního projektu Nápravná opatření laguny Ostramo (NO-LO). Čištění vod čerpaných z drénu zajišťoval provozovatel v průběhu roku na dočasné

Strana 19 dekontaminační stanici (DDS) a od 1. 10. pak na nové dekontaminační stanici (DS), vybudované v rámci akce NO-LO. Čerpání a čištění podzemních vod je prováděno pod pracovním názvem ochranné čerpání. V roce provozoval AQUATEST a.s. drenážní systém podle Provozního řádu pro Ochranné čerpání na lokalitě Laguny Ostramo, 1. aktualizace, vypracované v listopadu 2005 a schválené rozhodnutím č.j. 33725/2005/ŽPZ/Třa/0003 ze dne 13. 12. 2005. Technologie DDS byla koncipována tak, že v první fázi byla odloučena volná fáze RU a další kontaminanty v rozpuštěné formě byly následně odstraňovány ve dvou samostatných technologických větvích. Principem metody bylo kontinuální mechanicko-chemické čištění přiváděných kontaminovaných vod s kombinovaným anorganicko-organickým znečištěním. V technologické větvi A byly odstraňovány kontaminanty přímo na sorpčních filtrech s aktivním uhlím, kdy pomocí přídavku disiřičitanu sodného bylo zamezeno vypadávání trojmocného železa. V technologické větvi B bylo prováděno čištění na modulové jednotce. V této jednotce byla prováděna příprava vodné suspenze práškového aktivního uhlí, sorpce organických kontaminantů na částicích práškového aktivního uhlí, odželeznění vody oxidací přídavkem chlornanu sodného, separace kalů na lamelovém usazováku a odvodnění kalů na kalolisu. Voda ze slivu lamelového usazováku byla dočištěna na pískových filtrech. Primárním cílem přečištění čerpaných vod na dočasné dekontaminační stanici bylo odstranění volné fáze ropných uhlovodíků a redukce koncentrací ostatních znečišťujících složek (NEL, anionaktivní tenzidy). Sekundárním cílem bylo i zabránění vlivu kolmatace obsahem železa. Technologie byla rovněž schopna redukovat celkové organické znečištění (jako CHSK Cr ). Technologický proces dekontaminace vod na DS je stejný jako u dekontaminační větve B původní DDS. Pro dekontaminaci vod je zvolena kombinace fyzikálních, fyzikálně-chemických a chemických metod. Jako fyzikální lze označit gravitační separační technologie (separace organické fáze, separace nerozpuštěných látek). Fyzikálně-chemický postup je volen pro sorpci anionaktivních tenzidů a části dalších přítomných organických látek na práškovém aktivním uhlí, jako chemickou metodu lze označit oxidaci dvojmocného železa přídavkem chlornanu sodného. Celková koncepce zpracování vod je založena na postupné separaci jednotlivých kontaminujících složek v pořadí: volná fáze ropných uhlovodíků. Pro jejich separaci je zvolena technologie gravitačního rozdělení fází na základě rozdílné specifické hmotnosti rozpuštěné organické látky. Pro jejich odstranění je zvolena metoda sorpce na práškové aktivní uhlí dvojmocné železo. Je prováděna oxidace chlornanem sodným nerozpuštěné látky. Je prováděna gravitační separace s následným zpracování zahuštěného kalu pomocí tlakové filtrace

Strana 20 1.5.2 Nakládání s vodami z drenážního systému Nakládání s vodami z drenážního systému je povoleno rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č.j. ŽPZ/4586/04/Hl ze dne 8. 6. 2004 pro čerpání podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a jejich následné vypouštění do těchto vod prostřednictvím zasakovacích vrtů v množství: prům. 7,0 l.s -1 max. 12,0 l.s -1 max. 31 536 m 3 /měsíc max. 378 432 m 3 /rok. Za období roku bylo odčerpáno celkem 151 891 m 3 znečištěné podzemní vody podle údajů vodoměrů na monitorovacích bodech MB-17 a MB-18 DDS a následně DS (vstupy z čerpacích studní do technologie). Rozdíl hodnot oproti přečišťovanému množství je zkreslen především z důvodu přítomnosti nerozpuštěných látek, převážně vysrážených hydroxidů Al ve vznosu. K eliminaci tohoto faktu je do budoucna uvažováno s odzkoušením indukčního měření průtoku a při jeho osvědčení pak i s využitím v reálném provozu. Povolené hodnoty z vodoprávního rozhodnutí včetně průměrné vydatnosti čerpání byly dodrženy, viz následují tabulka: Vydatnost čerpání podzemní vody v jednotlivých měsících roku Čerpání celkem m 3 průměr l/s maximum l/s podzemní vody leden 12 209 4,66 5,24 únor 12 376 4,65 4,98 březen 10 814 4,34 4,84 duben 12 461 4,16 4,61 květen 10 952 4,53 4,77 červen 11 311 4,49 4,68 červenec 11 439 4,36 4,61 srpen 11 425 4,24 5,14 září 12 479 4,85 5,23 říjen 15 367 5,33 6,20 listopad 13 205 5,51 6,74 prosinec 17 853 6,35 6,98 Celkem 151 891 Podle údajů provozovatele bylo na DDS a DS v období 1. až 4. čtvrtletí přečištěno a vypuštěno do vod podzemních 135 213 m 3 vody viz následující tabulka. Z toho 52 190 m 3 na dekontaminační větvi A (filtry s aktivním uhlím) a 43 127 m 3 na dekontaminační větvi B (modulová jednotka) a 39 896 m 3 na nové DS.

Strana 21 Přehled přečištěných množství v jednotlivých měsících roku v m 3 Čištění podzemní vody DDS - dekontaminační větev (m 3 ) Nová DS A (MB-15a) B (MB-15b) (MB-15b) (MB-15) Celkem (m 3 ) (m 3 ) leden 6183 5269 11 452 únor 5843 4764 10 607 březen 5696 4797 10 493 duben 5660 4693 10 353 květen 5904 4983 10 887 červen 5812 4695 10 507 červenec 6037 4582 10 619 srpen 5807 4511 10 318 září 5248 4833 593 10 674 říjen 12846 12 846 listopad 12585 12 585 prosinec 13872 13 872 Celkem 52 190 43 127 39 896 135 213 Ohlašovací povinnost dle 22 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění byla splněna. AQUATEST a.s. dopisem ze dne 15.1.2009 jako provozovatel vodního díla Havarijní nápravná opatření k zamezení šíření znečištění ze skládky odpadů státního podniku DIAMO, tzv. lagun Ostramo odeslal na Povodí Odry, s. p. Evidenci odběrů a vypouštění vod za rok. Volná fáze ropných látek byla odčerpávána 1x denně v pracovních dnech z uvedených čerpacích studní s jejím výskytem. V zásobníku volné fáze je měřena mocnost a pomocí výpočtového vzorce je poté provedeno určení množství separované volné fáze, viz údaje v následující tabulce. Přesné určení množství separovaného kontaminantu je provedeno následně při předání oprávněné osobě vážením. Množství odloučené volné fáze v zásobníku Volná fáze ropných látek (litry) I.Q 666 II.Q 150,4 III.Q 51,2 IV.Q 969 Celkem za rok 1 836,6 V roce odebral provozovatel podle provozní evidence z hladiny podzemní vody celkem 1 836,6 litrů volné fáze ropných látek. Doplnění údajů k nakládání s vodami při provozu vodního díla HNO je uvedeno v Příloze č. 1 v přílohové části zprávy.

Strana 22 1.5.3 Účinnost dekontaminačních stanic DDS a DS Na základě čerpaných objemů podzemních vod a stanovených koncentrací na vstupu do DDS (DS) a na výstupu z DDS (DS) byla vypočtena bilance kontaminantů, které jsou předmětem sanačního zásahu t.j. PAL-A, Fe, NEL a Al. Výpočet byl proveden jako rozdíl hmotnosti kontaminantů vstupujících na DDS (DS) a vystupujících z DDS (DS). Umístění jednotlivých zařízení DDS je uvedeno v Příloze č. 3. Schématické rozmístění monitorovacích bodů DDS a DS je uvedeno v Příloze č. 4. Obr.: Dočasná dekontaminační stanice Obr.: Nová dekontaminační stanice Dekontaminací podzemní vody bylo za období 1. až 4. čtvrtletí z rozpuštěné formy odstraněno podle hmotnostní bilance 110,96 kg anionaktivních tenzidů, 3411,73 kg železa, 5,13 kg NEL a 262,47 kg hliníku. Porovnání účinnosti za jednotlivá čtvrtletí roku je patrné z následující tabulky.

Strana 23 Účinnost DDS za 1. až 3. čtvrtletí a účinnost DS za 4. čtvrtletí 1. čtvrtletí MB-15 vstup MB-17+18 výstup MB- 15a+MB-15b Odstraněno Účinnost PAL-A kg 42,29 20,40 21,89 51,8% Fe kg 864,84 280,80 584,04 67,5% NEL kg 2,08 1,79 0,29 13,9% Al kg 13,55 1,94 11,61 85,7% 2. čtvrtletí MB-15 vstup MB-17+18 výstup MB- 15a+MB-15b Odstraněno Účinnost PAL-A kg 39,77 17,92 21,85 54,9% Fe kg 906,60 290,62 615,98 67,9% NEL kg 3,04 1,16 1,89 62,0% Al kg 24,11 1,56 22,55 93,5% 3. čtvrtletí MB-15 vstup MB-17+18 výstup MB- 15a+MB-15b Odstraněno Účinnost PAL-A kg 52,44 22,08 30,36 57,9% Fe kg 1 133,76 321,50 812,26 71,6% NEL kg 3,01 1,10 1,91 63,4% Al kg 107,24 1,29 105,95 98,8% 4. čtvrtletí MB-15 vstup MB-18 výstup MB-15 Odstraněno Účinnost PAL-A kg 54,10 17,24 36,86 68,1% Fe kg 1 427,88 28,42 1 399,45 98,0% NEL kg 2,52 1,48 1,04 41,4% Al kg 124,59 2,23 122,37 98,2% 1.5.4 Kvalita vypouštěných vod v rámci ochranného čerpání AQUATEST, a.s. Pro posouzení kvality vypouštěných vod jsou dostupné naměřené hodnoty v roce na monitorovacích bodech: MB-15 směsný vzorek vod na výstupu z DDS vzniklý smísením vod charakterizovaných vzorky MB-15a a MB-15b (od října vzorek na výstupu z DS); MB-15a vzorek vod po dekontaminaci na filtrech s aktivním uhlím není v rámci monitoringu sledován; MB-15b vzorek vod po dekontaminaci na modulové čistírně vod.

Strana 24 1.6 Monitoring okolí povrchové vody 1.6.1 Ostravice Ve smyslu platného Rozhodnutí o stanovení způsobu a podmínek vypouštění důlních vod do vod povrchových zn. ŽPZ/3020/2007/Vich, které byly stanoveny pro důlní vody čerpané z vodní jámy Jeremenko a vypouštěné do řeky Ostravice, provádí o.z. ODRA pravidelný monitoring říčních vod na profilu Ostravice-Muglinov. Analýzy chemických a fyzikálních parametrů říčních vod jsou prováděny takto: [SO 4 ] 2-, [Cl] -, Fe, konduktivita, teplota 12 x ročně 1.6.2 Rychvaldská stružka Ve smyslu platného Rozhodnutí o stanovení způsobu a podmínek vypouštění důlních vod do vod povrchových zn. ŽPZ/15137/2006/Ded, které byly stanoveny pro důlní vody čerpané z vodní jámy Žofie a vypouštěné do toku Petřvaldská stružka, provádí o.z. ODRA pravidelný monitoring říčních vod na profilu Rychvaldská stružka jez Rychvald. Analýzy chemických a fyzikálních parametrů říčních vod jsou prováděny takto: [SO 4 ] 2-, [Cl] -, Fe,NL, RAS, konduktivita, teplota 12 x ročně Výsledky rozborů jsou tabelárně zpracovány v kapitole 2.3.2 1.7 Radiační ochrana Pro zajištění povinností vyplývajících ze zákona č. 18/1997 Sb. v aktuálním znění a navazujících předpisů zpracoval o.z. ODRA systémovou instrukci Monitoring vypouštěných důlních vod a ostatních materiálů (z hlediska uvádění radionuklidů do životního prostředí), která byla schválena SÚJB RC Kamenná dne 23.8.2006 pod č.j. 44228/2006. Vlastní monitoring spadá do působnosti náměstka pro výrobu, techniku a ekologii o.z. a je technicky zajišťován odborem ekologie. Dohlížející osobou byl příkazem ředitele o.z. ODRA evidenční číslo P-ODRA-04-07 ustanoven Dr.Ing.Petr Jelínek. Vzorky jsou odebírány na stanovených profilech pověřenými pracovníky o.z. a zasílány k příslušným analýzám na o.z. GEAM - Středisko zkušebních laboratoří, respektive pokud se jedná o dnové sedimenty do specializované laboratoře SÚJCHBO Kamenná. Doplnění datové báze je realizováno z referenčních analýz vzorků odebraných při soustavných kontrolách SÚJB.

Strana 25 Všechna plánovaná měření daná programem monitorování byla ve stanovených termínech splněna. Program monitorování o. z. ODRA byl v 07/2006 zpracován a po jeho schválení SÚJB byl od 09/2006 zařazen do systému jakosti o.z. Od té doby nedoznal změn. Přehled rozhodnutí SÚJB P.č. Předmět rozhodnutí Číslo jednací Ze dne Platnost do 1 Rozhodnutí o povolení uvádění radionuklidů do životního prostředí - stanovení podmínek pro vypouštění důlních vod z vodní jámy Žofie 41701/2006 10.07.2006 31.5.2016 do povrchového toku - Petřvaldská a následně Orlovská stružka 2 Rozhodnutí o schválení programu monitorování 44228/2006 23.08.2006 31.05.2016 1.7.1 Monitorování výpustí a okolí 1.7.1.1 Lokalita Barbora Důlní voda je v podzemí převáděna na OKD, a.s. Důl Darkov a zde čerpána na povrch. Výsledky monitoringu jsou vyhodnocovány vzhledem k referenčním úrovním, které jsou stanoveny systémovou instrukci Monitoring vypouštěných důlních vod a ostatních materiálů (z hlediska uvádění radionuklidů do životního prostředí). V průběhu sledovaného období nedošlo k žádnému překročení vyšetřovací úrovně. Výsledky analýz jsou tabelárně uvedeny v Příloze č. 5. 1.7.1.2 Vodní jáma Jeremenko Směsné důlní vody ostravské dílčí pánve jsou prostřednictvím čerpacích systémů vodní jámy transportovány na povrch a následně vypouštěny do vodoteče. Výsledky monitoringu jsou vyhodnocovány vzhledem k referenčním úrovním, které jsou stanoveny systémovou instrukci Monitoring vypouštěných důlních vod a ostatních materiálů (z hlediska uvádění radionuklidů do životního prostředí). V průběhu sledovaného období nedošlo k žádnému překročení vyšetřovací úrovně. Výsledky analýz jsou tabelárně uvedeny v Příloze č. 6. Množství vypouštěné důlní vody z VJJ do povrchového toku je uvedeno v Příloze č. 11.

Strana 26 Zhodnocení vývojových trendů měřených veličin na výpustném profilu VJJ do Ostravice: Rok V AV,226Ra cu [m 3.rok -1 ] [Bq.m -3 ] [mg.l -1 ] 2002 3 246 913 92 <0,01 2003 3 332 386 59 <0,01 2004 4 202 471 50 <0,01 2005 4 387 170 39 <0,01 2006 5 039 381 33 <0,01 2007 5 248 219 <30 <0,01 5 090 157 <30 <0,01 Vyhodnocení reflektují analýzy provedené o.z. v rámci Programu monitorování i případné referenční vzorky odebrané pracovníky SÚJB. 1.7.1.3 Vodní jáma Žofie Obecně Čerpané a vypouštěné důlní vody z vodní jámy Žofie byly na základě výsledků analýz vyhodnoceny jako problémové z hlediska uvádění radionuklidů do životního prostředí. Z tohoto důvodu byla zpracována žádost o povolení uvádění radionuklidů do životního prostředí vypouštěním důlních vod s obsahem radionuklidů z vodní jámy Žofie do povrchových vod toku Petřvaldská stružka, která byla akceptována SÚJB. Ve vydaném Rozhodnutí pak byly stanoveny závazné podmínky. Důlní vody Souhrn přítoků vod do podzemních prostor v petřvaldské dílčí pánvi je agregáty vodní jámy čerpán na povrch. Tyto důlní vody jsou pak vypouštěny do povrchového toku. Výsledky monitoringu jsou vyhodnocovány vzhledem k referenčním úrovním, které jsou stanoveny systémovou instrukci Monitoring vypouštěných důlních vod a ostatních materiálů (z hlediska uvádění radionuklidů do životního prostředí). V průběhu sledovaného období nedošlo k překročení vyšetřovací úrovně. Přehled rozborů důlních vod v časové řadě je znázorněn Příloze č. 7. Výsledky analýz jsou tabelárně uvedeny v Příloze č. 8. Množství vypouštěné důlní vody z VJJ do povrchového toku je uvedeno v Příloze č. 12. Povrchové vody Na toku Orlovské stružky jsou od 05/2005 monitorovány dva profily nad soutokem s Petřvaldskou stružkou a pod ním. Vzhledem ke značným výkyvům v množství vody v tocích (dáno hydrologickou situací toku) byl základní měřený profil (pod výpustí) testován v pravidelných měsíčních intervalech, aby bylo zachyceno průměrné ovlivnění toku. Druhý profil (nad výpustí) slouží jako indikátor pozadí byl analyzován ve smyslu schválené dokumentace s důrazem na to zachytit situaci po ukončení čerpání z utlumeného dolu Dukla - OKD, a.s.

Strana 27 V průběhu sledovaného období nedošlo k dosažení vyšetřovací úrovně na žádném profilu. Výsledky analýz jsou tabelárně uvedeny v Příloze č. 9. Zhodnocení vývojových trendů měřených veličin na výpustném profilu VJŽ do Petřvaldské stružky: Rok V AV,226Ra cu [m 3.rok -1 ] [Bq.m -3 ] [mg.l -1 ] 2002 1 203 766 85 <0,01 2003 1 119 538 388 <0,01 2004 1 181 259 541 <0,01 2005 1 159 112 773 <0,01 2006 1 243 381 845 <0,01 2007 1 196 768 1087 <0,01 1 170 992 1023 <0,01 Uvedená vyhodnocení reflektují analýzy provedené o.z. v rámci Programu monitorování i případné referenční vzorky odebrané pracovníky SÚJB. Říční sedimenty Vzorky říčních sedimentů k analýzám byly v roce odebrány z Orlovské stružky pod soutokem s Petřvaldskou stružkou (pod výpustí). K překročení vyšetřovací úrovně nedošlo. Výsledky analýz (v časové řadě) jsou tabelárně uvedeny v Příloze č. 10. 1.7.2 Počet překročení vyšetřovacích a zásahových úrovní Monitorování výpustí Uvedená vyhodnocení reflektují analýzy provedené o.z. v rámci Programu monitorování, tedy bez referenční vzorků odebraných pracovníky SÚJB. Monitorovaný profil Počet měření za hodnocené období Počet překročení referenčních úrovní stanovený skutečný vyšetřovací zásahová Naplnění programu monitorování Důlní vody Důl Barbora 2 2 0 0 ANO Důlní vody - VJJ 2 2 0 0 ANO Důlní vody - VJŽ 12 12 0 0 ANO Monitorování okolí Monitorovaný profil Počet měření za hodnocené období Počet překročení referenčních úrovní stanovený skutečný vyšetřovací zásahová Naplnění programu monitorování Povrchové vody Orlovská stružka nad sout. 4 4 0 0 ANO Povrchové vody Orlovská stružka pod sout. 12 13 0 0 ANO Sedimenty - Orlovská stružka pod soutok. 1 1 0 0 ANO

Strana 28 1.7.3 Průkaz optimalizace radiační ochrany v okolí výpustí Zhodnocení ozáření kritické skupiny obyvatel (výsledky monitorování, způsob výpočtu jednotlivých úvazků efektivní dávky, výpočet celkové efektivní dávky pro kritickou skupinu): Úvazek efektivní dávky ingescí Úvazek efektivní dávky E z ingesce vody a potravin kontaminovaných přírodními radionuklidy, kterou obdrží referenční osoba se určí ze vztahu: E ing. = Σ (p. U. Σ (C r C r P ). h ing,r ) (sčítá se přes všechny posuzované radionuklidy a přes tzv. potravinový koš konkrétní posuzované skupiny osob), kde je: E ing.. úvazek efektivní dávky [Sv], p. podíl příjmu vody nebo potravin z lokálního zdroje na ročním příjmu; místně specifická hodnota, doporučená hodnota: voda: p = 1, potraviny: p = 0,25, U. roční příjem vody [l] nebo potraviny [kg] referenční osobou, C r objemová aktivita radionuklidu r ve vodě [Bq.l -1 ] nebo hmotnostní aktivita radionuklidu r v jednotlivém druhu potraviny [Bq.kg -1 ], C P r.. přirozená (pozaďová) objemová aktivita radionuklidu r ve vodě [Bq.l -1 ] nebo přirozená (pozaďová) hmotnostní aktivita radionuklidu r v jednotlivém druhu potraviny [Bq.kg -1 ], h ing,r konverzní faktor pro přepočet příjmu radionuklidu požitím na úvazek efektivní dávky pro referenční osobu [Sv/Bq] (vyhláška SÚJB č. 307/2002 Sb.) Vzhledem k tomu, že v důlních vodách je zaznamenán pouze fakticky měřitelný obsah radionuklidu 226 Ra je celý výpočet vztažen k tomuto radionuklidu. S ohledem na lokální situaci okolí výpusti důlních vod z VJŽ a kvalitativním parametrům důlní vody i vody v Orlovské stružce, není uvažováno s přímým příjmem vody. Je tedy počítána pouze efektivní dávka získaná prostřednictvím potravinového řetězce tzn. ovlivnění plodin zálivkou, přestupem přes domácí zvířectvo a ryby. Potraviny ingescí Výpočet efektivní dávky z ingesce potravin přestup ze zálivky (pro stanovení je uvažován nejkonzervativnější přístup tj. vlastní spotřeba 100% produkce): Orlovská stružka pozadí 0,015 Bq/l (vzhledem ke zjištěným hodnotám z 75% pod mezí detekce byla přijata pozaďová hodnota jako 1/2 meze citlivosti analytické metody, což je 0,03Bq/l) zvýšení z důlních vod 0,026 Bq/l z mezní hodnoty ročních analýz nad výpustí 0,015 Bq/l z průměrné hodnoty ročních analýz pod výpustí 0,041 Bq/l (pro výpočet průměru byly použity všechny dostupné analýzy a

Strana 29 pro hodnoty pod mezí stanovitelnosti/citlivosti byla pro právě tato mez, což je 0,03Bq/l) výpočet použita Zvýšení v potravinách z místní produkce : - maso 0,0005 Bq - brambory 20,4336 Bq - zelenina 4,2570 Bq - ryby 0,1440 Bq - celkem 24,8351 Bq Příjem ingescí E ing. : 6,9538 µsv/rok Výsledná efektivní dávka pro kritickou skupinu Výsledná efektivní dávka pro kritickou skupinu od jednotlivých zdrojů: E celk. = E gama + E Rn + E dl.alfa. + E ing. je dána součtem příspěvků Obec E gama E Rn E dl.alfa. E ing. E celk. [µsv/rok] [µsv/rok] [µsv/rok] [µsv/rok] [µsv/rok] Orlová - - - 6,954 6,954 1.7.4 Kontrola dodržování povolených limitů Pro vyhodnocení indikátoru stanoveného v Rozhodnutí o stanovení podmínek pro vypouštění důlních vod z vodní jámy Žofie do povrchového toku - Petřvaldská stružka a následně Orlovské stružky - SÚJB 41701/2006 byly pro rok použity průměrné hodnoty ze tří po sobě následujících analýz objemové aktivity 226 Ra v povrchových vodách toku Orlovská stružka na posuzovacím profilu Orlovská stružka pod soutokem s Petřvaldskou stružkou, které dají nejméně příznivý výsledek v níže uvedené nerovnosti: Ukazatel Jednotka Průměrná hodnota (04.06. 05.08.) A V 226 Ra [Bq m -3 ] 76

Strana 30 Výpočet plnění: A V 226 Ra [Bq m -3 ] 300 [Bq m -3 ] < 1 76 300 < 1 0,253 < 1 Vypouštění důlních vod z vodní jámy Žofie do povrchového toku Petřvaldské stružky splňovalo v celém rozsahu analýz podmínky stanovené ve výše uvedeném Rozhodnutí SÚJB. Pro upřesnění jsou doloženy vybrané statistické parametry celého souboru analýz důlních vod vypouštěných z VJŽ : Počet analýz 13 MIN hodnota 630 Bq. m -3 MAX hodnota 1 600 Bq. m -3 Variační rozpětí 970 Bq. m -3 Aritmetický průměr 1 023 Bq. m -3 Medián 930 Bq. m -3 Rozptyl datového souboru 70 098 Směrodatná odchylka 265 Bq dm -3 Exces -0,4 1.7.5 Monitorování ostatních materiálů Nebylo prováděno. 1.8 Kontroly Dne 3.6. byla provedena kontrola RO pracovníky SÚJB RC Kamenná, která byla zaměřena na dodržování podmínek uvádění radionuklidů do životního prostředí a zabezpečování jakosti dle vyhl. č. 214/1997 Sb. v platném znění. Nebyly zjištěny nedostatky. Dne 11.11. a 11.12. byla provedena kontrola ČIŽP OI Ostrava, oddělením ochrany vod. Kontrola byla zaměřena na nakládání s vodami vypouštění důlních vod (Jeremenko, Žofie), včetně nakládání se závadnými látkami a s tím související povinnosti za období let 2006 10/. Výsledky kontroly budou známy v roce 2009.

Strana 31 Na středisku Laguny nebyla v roce provedena na úseku vodního hospodářství kontrola vodoprávními orgány. 1.9 Realizované akce a opatření Vodního hospodářství V roce byly zrealizovány tyto akce a opatření: - V rámci prodeje části areálu Paskov cizímu subjektu, došlo k prodeji splaškové areálové kanalizace - V rámci prodeje části areálu Přívoz cizímu subjektu, došlo ke zrušení odběrného místa pro odběr pitné vody. Povinnost provádět odběry a analýzy vzorků pitných a odpadních vod přešla na nového nabyvatele. - Byly vypracovány projekty č.45/10 Komplexní řešení likvidace odpadních vod z oblasti bývalého dolu Jan Šverma, Ostrava-Mariánské Hory a č. 45/11 Komplexní řešení areálové vodovodní a kanalizační sítě bývalého dolu Petr Bezruč, na řešení revitalizace Moravskoslezského kraje. - Na tyto projekty byly mezirezortní komisí MF schváleny dotace ve výši 115 mil. Kč (45/10) a 8 mil. Kč (45/11) - V areálu Hrušov byla v rámci investiční akce zrealizována výstavba čističky odpadních vod pro 50 EO. Souběžně byla provedena rekonstrukce areálové kanalizace a to jak klasickou výkopovou metodou tak částečně bez výkopovou metodou metodou Starline 3000 UV (sanace kanalizace tkaninovým rukávcem) - V rámci investiční akce byly vodoměrné šachtice v areálech Hrušov 2x, Koblov, Jeremenko, Barbora osazeny monitorovacím zařízením firmy QLine a.s., které sleduje potřebné parametry vodního hospodářství a signalizuje alarmní situace na CŘS o. z. ODRA. V současné době je monitorováno osm odběrných míst. - V rámci investiční akce byla vypracována projektová dokumentace - Vybudování areálového rozvodu pitné vody včetně požárního zabezpečení pro areál Barbora, - Městský úřad Orlová, odbor životního prostředí vydal ROZHODNUTÍ č.j.: OŽP-33985-/613-/JEA, ve kterém povoluje vypouštět odpadní vody z areálu Pokrok do bezejmenného potoka - MMO, odbor ochrany životního prostředí vydal ROZHODNUTÍ č.j.: OŽP-13823/08/Re/8, ve kterém povoluje vypouštět předčištěné odpadní vody z areálu Hrušov do kanalizace pro veřejnou potřebu - MMO, odbor ochrany životního prostředí vydal ROZHODNUTÍ č.j.: OŽP-17584/08/Cr/4, ve kterém schvaluje provozní řád vodního díla ČOV Hrušov. - Městský úřad Orlová, odbor životního prostředí vydal ROZHODNUTÍ č.j.: OŽP-62716-/2129-2005/JEA, ve kterém povoluje vypouštět odpadní vody z obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace ze zubní ordinace v Petřvaldě Středisko Laguny Nad rámec základní údržby a služeb nebyla v roce realizována v provozu ČHV významnější akce.

Strana 32 S dodavatelem sanace byla dne 9. 8. 2004 podepsána Realizační smlouva o provedení prací při sanaci ekologických škod a následné rekultivaci. Objednatelem je DIAMO, státní podnik. Na straně zhotovitele je pod názvem Sdružení ČISTÁ OSTRAVA (SČO) více osob společně: GEOSAN GROUP a. s., OHL ŽS, a. s. a AQUATEST a.s. Smlouva byla uzavřena pod číslem objednatele 101/04 a pod číslem zhotovitele A.04028/2004. Dodavatelem sanačních prací v oblasti sanace saturované zóny a dekontaminace vod je člen sdružení AQUATEST a.s. V roce dodavatel v oblasti nakládání s vodami zajišťoval provoz vodního díla Havarijní nápravná opatření pod pracovním názvem ochranné čerpání podle provozního řádu ve znění 1. změny, schválené rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č.j. 33725/2005/ŽPZ/Třa/0003 ze dne 13. 12. 2005. Zadavatel veřejné zakázky Havarijní nápravná opatření Dodatek č. 2 (HNO2) státní podnik DIAMO v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, s přihlédnutím k zákonu č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), oznámil v písemné výzvě ze dne 2.4. zájemci svůj úmysl zadat veřejnou zakázku na realizaci havarijních nápravných opatření k zamezení šíření znečištění ze skládky odpadů státního podniku DIAMO, tzv. lagun Ostramo Havarijní nápravná opatření Dodatek č.2 (HNO2) v jednacím řízení bez uveřejnění na základě ustanovení 23 odst. 7 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb. Na základě písemné výzvy a zadávací dokumentace zhotovitel předložil objednateli v rámci jednacího řízení bez uveřejnění svou nabídku Havarijní nápravná opatření Dodatek č. 2 (HNO2). Nabídka zhotovitele předložená v rámci jednacího řízení bez uveřejnění byla objednatelem přijata a následně byla dne 2.9. uzavřena mezi Sdružením ČISTÁ OSTRAVA jako zhotovitelem a DIAMO, státní podnik jako objednatelem Realizační smlouva o provedení prací při sanaci ekologických škod a následné rekultivaci č. /AA.04028.1.150/S34. Dle této smlouvy se SČO mimo jiné zavázalo zpracovat Realizační projekt HNO2, který byl v prosinci zaslán na MŽP a MF ke schválení. Ke dni zpracování této zprávy již byl RP HNO2 schválen, bylo předáno pracoviště a stavba bude zahájena 9.3.2009. Havarijní nápravná opatření k zamezení šíření znečištění ze skládky odpadů s. p. DIAMO, tzv. laguny Ostramo v Ostravě dodatek č. 2 spočívají ve vybudování a následném provozu vodního díla HNO2 a jsou určena k zabránění šíření kontaminace z prostoru bývalé rafinérie Ostramo a bývalého areálu Zachemo ve směru proudění podzemní vody. Provoz vodního díla HNO2 úzce souvisí s již provozovaným vodním dílem HNO, které brání úniku kontaminace z prostoru lagun Ostramo. Provozované vodní dílo se bude sestávat z horizontálního jímacího drénu osazeného čerpacími jímkami, jímacími studnami, čerpacího zařízení pro čerpání kontaminovaných podzemních vod a odsávání volné fáze ropných uhlovodíků, zařízení pro separaci volné fáze, podružné rozvodny, potrubního a kabelového propoje, systému zasakovacích vrtů a systému monitorovacích vrtů. Pro zabezpečení dekontaminace čerpaných vod bude využita stávající dekontaminační stanice podzemních vod vybudovaná v rámci akce Nápravná

Strana 33 opatření Laguny Ostramo (NO-LO), která bude rozšířena o technologii potřebnou k dekontaminaci vod z vodního díla HNO2. 1.10 Shrnutí Důlní vody V průběhu roku nebylo v rámci radiační ochrany zaznamenáno překročení zásahové ani vyšetřovací referenční úrovně. Monitoring aktivity v důlních vodách vypouštěných z VJŽ vykazuje neustálený stav. Velmi značný rozptyl hodnot identifikuje mimořádnou heterogenitu prostředí. V roce však přes tento rozptyl došlo ke stabilizaci/stagnaci trendu. Pokračovala práce na komplexním řešení problematiky důlních vod z vodní jámy Žofie. Ve spolupráci s expertní firmou SEPARA-EKO, spol. s r.o. proběhla závěrečná etapa. Konečné výsledky prokazují quazidynamický stav chemického složení důlních vod. Obsahy 226 Ra mají jen mírně vzestupný charakter. Aktivity 226 Ra lze již považovat za maximální. Obecně je malý vliv vypouštěných vod na vody a sedimenty vodních toků ve vlivné oblasti. Vzhledem k tomu, že dotační systém oběhu důlních vod nelze s dostatečnou přesností popsat (absence nezbytných údajů) byl namodelován hypotetický zdroj radioaktivity (okrajové podmínky zahrnovaly údaje z nejbližších ověřených zdrojů), který vykazuje vydatnost 3,3 l.s -1. Program monitorování je v plném rozsahu naplněn. Stanovená četnost měření byla dodržena. Vodní hospodářství Výhled na rok 2009: - v rámci převodu areálů Hlubina, Alexander a Pokrok cizím subjektům připravit podklady pro předání areálových rozvodů pitné vody a kanalizace, - v případě neuskutečnění převodu kanalizace v areálu Alexander, bude nutno zpracovat studii Odkanalizování areálu Alexander a projektovou dokumentaci pro výstavbu nové kanalizace v již zmiňovaném areálu. - zpracovat projekt do mezirezortní komise MF na řešení revitalizace Moravskoslezského kraje Komplexní řešení odkanalizování oblasti Koblov - vyřídit nové povolení na vypouštění odpadních vod z obsahem zvlášť nebezpečných látek (rtuť a její sloučeniny) ze zubní ambulance v Paskově - v rámci investiční akce vybudovat nový rozvod pitné vody včetně požárního zabezpečení v areálu Barbora - bude provedena částečná rekonstrukce rozvodu pitné vody v areálu Koblov

Strana 34 Středisko Laguny Maximální povolené množství a předepsaná kvalita vypouštěných předčištěných odpadních vod z ČHV do městské kanalizace byly v roce dodrženy. Obdobně byly dodrženy všechny podmínky povolení pro čerpání podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a jejich následné vypouštění do těchto vod prostřednictvím zasakovacích vrtů. V roce nebyly zaznamenány žádné mimořádné provozní události. V souladu s Dodatkem č. 1 k Realizační smlouvě byla dne 30. 11. 2006 uzavřena Smlouva o výpůjčce č. SAP 9/06 stavby (vodního díla) Havarijní nápravná opatření k zamezení šíření znečištění ze skládky odpadů státního podniku DIAMO, tzv. lagun Ostramo v Ostravě ve vlastnictví s.p. DIAMO mezi DIAMO, s. p. o. z. Sanační práce a AQUATEST a. s. Výpůjčka stavby je bezplatná, počíná dnem 1. ledna 2007 a končí dne 31. prosince 2015. Vypůjčitel AQUATEST a. s. se zavazuje dle smlouvy užívat stavbu v souladu s kolaudačním rozhodnutím a ke dni 1. ledna 2007 přecházejí na vypůjčitele práva a povinnosti vyplývající z povolení k nakládání s vodami pro vodní dílo. Po celý rok 2009 bude zajištěn trvalý provoz vodního díla HNO podle schváleného Provozního řádu ochranného čerpání. V nezměněném režimu bude zajištěno čištění vod z lagun prostřednictvím ČHV do doby předání ČHV dodavateli sanace Sdružení ČISTÁ OSTRAVA, které je plánováno k 1.4.2009. Vzhledem k postupu prací akce NO-LO bylo dohodnuto, že náklady na provoz ČHV budou v období 01-03/2009 hrazeny z finančních prostředků této akce (refakturovány na společnost AQUATEST a.s.).

Strana 35 2 HYDROGEOLOGIE 2.1 Charakteristika hydrogeologických a hydrologických poměrů 2.1.1 Hydrologické poměry Okres Ostrava Ostravská pánev je z hlediska vodní bilance vodním uzlem. Odvodňující řekou celé oblasti ostravsko- karvinského revíru je Odra. Z celkového toku Odry, dlouhého 860 km, s plochou povodí 118 611,2 km 2, připadá na naše území pouze 135,5 km 2, tj. pramenná oblast a horní tok (povodí po ústí Olše má plochu 5.831 km 2 ). Do Ostravské pánve vstupuje Odra u Jeseníku. V Ostravské pánvi přijímá z obou stran několik přítoků a vytváří širokou nivu. U Třebovic se do Odry vlévá Opava, v Hrušově Ostravice, ve Slezské Ostravě ústí do Ostravice Lučina. Nejsevernější řekou tohoto vodního uzlu je Olše, která se vlévá do Odry za Starým Bohumínem. Nejdůležitějším přítokem Odry je Ostravice, dlouhá 68,2 km s povodím 827 km 2. Území Ostravy patří do povodí řeky Odry a úmoří Baltského moře. Hlavními vodotečemi jsou hydrologicky relativně rovnocenné toky - Odra, Opava a Ostravice. Úsek Odry protékající Ostravskem je dlouhý cca 26 km. Celý úsek řeky Ostravice (od ústí do Odry po Hrabovou) je 14,8 km. Řeka Opava protéká územím města Ostravy pouze v 4,4 km dlouhém úseku, jako nejvodnatější levostranný přítok Odry. Okres Karviná Rovněž vodní soustava okresu Karviné přináleží k Baltskému moři, povodí Odry. Množství vodních toků a nádrží v okrese převyšuje celostátní průměr. Odra je největším tokem okresu a vymezuje téměř celou západní hranici. Je zregulována a ohrazována, pouze mezi Starým Bohumínem a Kopytovem bylo zachováno několik meandrů na hranici s Polskem. V nivě Odry jsou u Vrbice, Pudlova a starého Bohumína rozsáhlé štěrkovny zatopené vodou. Největším přítokem Odry v okrese je řeka Olše. Soutok je u Kopytova v severozápadním výběžku okresu, v němž Odra opouští Českou republiku a teče dále do Polska. Po celé délce toku je Olše zregulována, je na ní vybudována soustava jezů a tok je ohrázkován. Původní meandry byly částečně zachovány jako slepá ramena. Z hydrologického hlediska spadá zkoumaná oblast do povodí dolního toku české části Odry a zahrnuje hydrologické povodí 2-03-02-003,008,012. Hydrologické poměry zájmového území jsou tedy poměrně jednoduché. Páteřní síť větších toků (Odra, Ostravice, Opava, Lučina a Olše) je doplněna hustou sítí menších toků. Hydrologická situace oblasti je přes negativní vlivy proběhlé hornické činnosti

Strana 36 (poklesové kotliny s lokálně vznikajícími jezírky, mokřady, protispády apod.) stabilizovaná. plně 2.1.2 Podzemní zvodně vzniklé hornickou činností Nejvýznamnější hydrogeologickou strukturou je antropogenně vytvořeny podzemní kolektor vytvářející obtížně prognózovatelné vnitřní hydraulické propoje. Důlní díla a vlivy těžby, včetně hluboké hydraulické deprese vyvolané osušením horninového komplexu, změnily a místy sekundárně propojily různé přírodní geohydrodynamické systémy v oblasti. Původní izolované hydraulické systémy byly uměle propojeny (vrty, jámami, důlními díly) nebo k propojení došlo zálomovými trhlinami nad poruby, závaly důlních děl apod. V oblastech hornicky otevřených se vytvořil nepravidelně rozvinutý hydraulický systém, zahrnující jak horniny karbonu, tak horniny jeho pokryvu, místy včetně kvartérních sedimentů. V oblastech vzdálenějších od aktivní důlní činnosti a dobývacích prací se původní hydraulické poměry ještě zachovaly. Stratigrafický rozsah sekundárně vytvořeného hydraulického systému v české části hornoslezské pánve je plošně odlišný. V oblasti mimo rozsah beskydských příkrovů jsou hydraulicky propojeny převážně puklinové kolektory svrchního karbonu, průlinové kolektory spodnobádenského pokryvu a místy i průlinové kolektory kvartérních sedimentů. Zdrojem přítoků vod do dolů OKR jsou čtyři zvodněné systémy: fluviální a glaciofluviální kvartérní sedimenty, vložky pískovců ve vyšší části pelitické facie bádenu, bazální klastika bádenu a vložky písků na bázi karpatienu, karbonské a devonské sedimenty. V jednotlivých dolech je uplatnění uvedených systémů různé. 2.1.3 Podzemní vody - Laguny Lokalita se nachází v hydrogeologickém rajónu číslo 151 fluviální a glacigenní sedimenty v povodí Odry, hydrogeologický celek A údolní niva Odry (VÚ vodohospodářský, ČHMÚ, 1986). První zvodní od povrchu terénu jsou mělké podzemní vody v navážkách, nadržované na polopropustných povodňových (náplavových) hlínách. Toto zvodnění je nesouvislé a mnohdy jen přechodného charakteru, v závislosti na srážkách. Hlavní zvodní v zájmovém území jsou kvartérní podzemní vody, vázané na štěrky údolní terasy Odry. Zvodeň je v hydraulickém kontaktu s řekou, je dotována infiltrací srážek a příronem z vyšší terasy v zázemí údolní nivy. V některých místech údolní nivy se na dotaci podzemních vod podílejí určitě i různé úniky z podzemních vodovodních a kanalizačních sítí. Infiltrace ze srážek je odhadována na cca 160 mm/rok. Podzemní vody údolní nivy jsou vodami mělkého oběhu. Koeficient filtrace štěrků údolní nivy se pohybuje typicky v rozmezí 1.10-4 - 9.10 3 m.s -1. Nadložní povodňové hlíny jsou pro zvodeň polopropustným překryvem, jehož celistvost bývá místně narušena antropogenními zásahy a také kořeny vegetace. Terciérní bádenské jíly v podloží kvartérní zvodně jsou prakticky nepropustné.

Strana 37 Podzemní voda je za přírodních poměrů v zájmovém prostoru vesměs slabě napjatá pod polopropustným stropem povodňových hlín, s výtlačnou piezometrickou úrovní několik metrů pod terénem, s rozkyvem typicky v rozpětí řádu decimetrů až jednoho metru, v závislosti na režimu srážek. Podzemní vody odtékají ve všeobecném směru od vnějšího okraje nivy přes průmyslovou zónu dále k severozápadu, k řece Odře, která je regionální drenážní bází území. Průměrný odtok podzemních vod od okraje nivy k řece je odhadován na hodnotu kolem 0,006 l/s.m -1. Lokálně jsou podzemní vody níže po proudu od zájmového území částečně drénovány i Černým potokem, protékajícím údolní nivou mezi rafinérií a řekou Odrou. Významnou strukturou pod údolní nivou řeky Odry na západ až severozápad od lokality je subglaciální protáhlá deprese v podložních terciérních jílech, vyplněná propustnými sedimenty halštrovského zalednění. Podzemní vody tohoto tzv. subglaciálního koryta tvoří jeden systém s nadložními podzemními vodami údolní nivy. Na dnešní režim podzemních vod údolní nivy Odry v oblasti západně až severně od lokality má podstatný vliv dlouhodobé jímání na vodním zdroji Nová Ves. Toto jímání má za následek vznik rozsáhlé deprese v hladině podzemních vod údolní nivy, šířící se od jímacího území přednostně podél zmiňovaného subglaciálního koryta. Deprese vyvolává indukovaný příron vody z řeky do podzemních vod údolní terasy (na úseku zhruba od areálu ÚČOV až nad soutok Odry s Opavou). Mimo dosah vlivu provozu vodního zdroje se vcez z řeky do údolní nivy uplatňuje jen v užším pásmu podél řeky za vyšších vodních stavů v Odře. Vliv na podzemní vody údolní terasy má rovněž existence jezu na řece Odře u Lhotky, který vzdouvá hladinu řeky za nižších a průměrných stavů o 3,6 m na kótu 205,0. Dalšími prvky, které mají vliv na režim podzemních vod údolní nivy v užším okolí lokality jsou: existence nepropustných milánských stěn, uzavírajících areál skládky odpadů s. p. DIAMO (tzv. laguny Ostramo), vybudovaný ochranný drén v rámci Havarijních nápravných opatření podél lagun Ostramo, vně těsnící stěny na straně ke kolejišti ČD, který je v provozu od roku 2003 a kterým je dnes trvale čerpáno 3 6 l/s; zpětné zasakování plného množství těchto vod z drénu po jejich vyčištění prostřednictvím několika zasakovacích vrtů a rýhy v prostoru jihozápadně od lagun Ostramo, čerpání podzemních vody pro užitkové využití z hydrogeologického vrtu HV-87 v prostoru betonárky na JZ okraji lagun Ostramo další lokální vlivy jednotlivé menší odběry vod, přetoky z navážek nebo např. úniky z netěsných kanalizací, drenážní efekt drobného toku tzv. odlehčovacího kanalizačního sběrače při zaústění pod kolejiště ČD aj. Je dokumentováno, že podzemní vody odtékající ze zájmového prostoru jsou mimo dosah drenážního dosahu jímacího území Nová Ves, přinejmenším pro úroveň jímání do 180 l/s.

Strana 38 2.2 Monitorovací systémy 2.2.1 Monitoring podzemních vod 2.2.1.1 Důlní vody Monitoring podzemních vod je prováděn na důlních vodách vypouštěných z vodní jámy Jeremenko, vodní jámy Žofie a dolu Barbora. Rozsah je u vodních jam dán platnými Rozhodnutími o způsobu a podmínkách vypouštění důlních vod a u dolu Barbora 213 vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb. Vodní jáma Jeremenko: četnost analýz SO 2-4, Cl -, Fe celk, NL, RAS, konduktivita, teplota Cd, Hg, Mn, Pb, Zn, NEL benzopyren, fluoranten 12x ročně 4x ročně 1x ročně Místem odběru vzorků je stanoven výtok ze směšovací komory. Vodní jáma Žofie: četnost analýz [SO 4 ] 2-, [Cl] -, Fe (celk), NL, RAS, konduktivita, teplota 12x ročně As, Cd, Cr, Cu, Hg, Mn, Ni, Pb, Zn, NEL 4x ročně PCB, benzopyren, fluoranten 1x ročně Místem odběru vzorků je stanoven speciální odběrný objekt na výtlačném potrubí. Důl Barbora: četnost analýz SO 2-4, Cl -, Fe celk,as, Cd, Cr, Cu, Hg, Mn, Ni, Pb, Zn, NEL NL, RAS, konduktivita, teplota 2x ročně PCB, benzopyren, fluoranten 1x ročně Místem odběru vzorků je stanoven žumpovní překop 9. patra. Dalším sledovaným parametrem jsou úrovně hladin v podzemních kolektorech. Kontinuální sledování s dálkovým přenosem je realizováno na jamách Jeremenko 1. Žofie 5/4, František 4, Odra 2. Manuální měření kóty hladiny je na jamách Hlubina 2 a Rychvald 5. 2.2.1.2 Podzemní vody Laguny V souvislosti s provozem vodního díla Havarijní nápravná opatření k zamezení šíření znečištění ze skládky odpadů státního podniku DIAMO (tzv. lagun Ostramo) v Ostravě (HNO) je prováděn monitoring podzemních vod širšího zájmového území.

Strana 39 Účelem realizace HNO bylo provedení technických prací spočívajících v zabránění šíření znečištění ze skládky odpadů s.p. DIAMO, bývalých lagun rafinérie minerálních olejů Ostramo. Jednalo se o vybudování drenážního systému pro realizaci hydraulické sanace volné fáze NEL na hladině podzemní vody na SZ okraji skládky a dalších souvisejících prací, zejména vybudování sítě monitorovacích vrtů a monitoring podzemních vod v průběhu realizace HNO. Zájmový prostor monitoringu podzemních vod zahrnuje okolí skládky a lze ho přibližně vymezit: na j. a jv. rychlostní komunikací Mariánskohorská, na JZ a Zhranicí areálu betonárny Štěrkovny Dolní Benešov a objekty dozoru seřazovacího nádraží, na SZ a S průběhem Černého potoka a na SV a V hranicí areálu společnosti Trojek šrot s.r.o. a ulicí Nákladní. Pro účely monitoringu a jeho vyhodnocení byl zájmový prostor rozdělen do následujících dílčích oblastí: Prostor SZ - Výstupní monitorovací profil: Oblast představuje prostor odtoku podzemních vod z prostoru skládky s.p. DIAMO a zahrnuje nově vybudované monitorovací vrty v kolejišti Českých drah (HP-501, HP-502, HP-503, HP-506, HP-507, HP-508, HP-509, HP-510, HP- 511, HP-512, HP-513, HP-514, HP-515, starší vrt HP-500 situovaný na z. okraji prostoru v blízkosti provozních budov seřaďovacího kolejiště a nově vybudované vrty HP-516 a HP-517 situované s. od areálu betonárny ŠP Dolní Benešov a monitorovací vrt HP-520 situovaný dále po směru proudění podzemních vod za kolejištěm ČD. Prostor JZ - Areál betonárny společnosti Štěrkovny Dolní Benešov: V areálu betonárny Štěrkovny Dolní Benešov jsou monitorovány starší vrty HP-603, HV-87, PH-7, PH-6, HP-504, HP-505. Prostor SV - Areál bývalého podniku Zachemo: Prostor navazuje bezprostředně na areál skládky s.p. DIAMO s monitorovanými staršími objekty HV-310, HV-312 a HP-206. Prostor JV - skládka MIÚ: Kvalita podzemních vod na vstupu do prostoru skládky je monitorována starším vrtem HV-85 a HP-36 a od listopadu 2004 také nově vybudovanými vrty HP- 518 a HP-519. Prostorové rozmístění monitorovacích objektů v prostoru lagun Ostramo je znázorněno v Příloze č. 2 v přílohové části zprávy.

Strana 40 Objekty monitorovací sítě Vrt X Y Z terén Z pažnice Hloubka vrtu HP-500 1100920,470 473336,600 209,000 209,600 16,0 V/1997 HP-501 1100856,060 473171,100 208,330 208,400 15,5 HP-502 1100827,600 473130,040 208,240 208,290 16,4 HP-503 1100791,290 473077,530 208,100 208,150 15,0 HP-506 1100764,060 473037,320 207,950 207,990 17,0 HP-507 1100737,250 472998,610 207,890 207,940 14,0 Doba vybudování objektu HP-508 1100708,820 472956,510 207,780 207,850 13,0 HP-509 1100680,380 472915,620 207,590 207,640 10,0 VI / 2003 HP-510 1100652,490 472874,440 207,510 207,600 10,0 HP-511 1100624,360 472833,460 207,380 207,430 10,0 HP-512 1100595,580 472792,250 207,270 207,320 9,0 HP-513 1100567,590 472750,970 207,180 207,210 12,0 HP-514 1100539,070 472710,030 207,020 207,070 12,0 HP-515 1100514,810 472666,680 207,100 207,130 13,0 HP-520 1100347,96 472866,12 206,94 207,40 12,0 XII / 2004 HP-504 1100945,290 473096,300 208,200 208,390 9,7 HP-505 1100971,400 473135,500 208,400 208,580 9,6 IV / 1998 HP-516 1100931,03 473211,59 208,52 208,52 11,0 HP-517 1101010,24 473197,86 209,09 209,55 11,0 IV / 2004 HP-603 1100992,390 473033,400 211,140 211,940 13,0 VIII / 1998 PH-6 1100931,000 472991,000 210,360 210,230 13,0 VII / 1994 PH-7 1101070,000 472969,000 213,520 214,120 18,2 V / 1994 HP-206 1100504,580 472582,700 206,200 206,810 10,0 VI / 1994 HV-312 1100531,300 472526,020 206,000 206,430 8,0 X / 1999 HV-85 1101022,200 472840,100 210,800 213,660 11,5 VI / 1983 HP-518 1100986,58 472683,98 213,43 214,03 15,0 XI / 2004 HP-519 1100867,11 472507,91 212,11 212,67 13,5 Prostor SZ výstupní monitorovací profil JZ areál ŠP Dol. Benešov SV Trojek s.r.o. JV skládka MIÚ Znečištění podzemní vody pro vybrané kontaminanty je uvedeno v následující včetně porovnání s kritérii v Příloze 2. Podzemní voda Metodického pokynu Ministerstva životního prostředí z 27.5.1996 Kritéria znečištění zemin a podzemní vody (MP MŽP) a s navrženými limity dle Analýzy rizika ekologické zátěže skládky s. p. DIAMO, tzv. lagun Ostramo (AR). V tabulce jsou uvedeny nejvyšší hodnoty, které byly naměřeny v roce v rámci odebraných vzorků podzemní vody. Maximální hodnota NH 4+ byla naměřena v lednu, maximální kontaminace Al a Fe v dubnu, sírany dosáhly svého maxima v červenci a PAL-A v září.

Strana 41 Nejvyšší hodnoty kontaminace podzemní vody Objekt /Hodnota PAL-A Al Fe NH 4 + SO 4 2- mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 Datum doporučená mezní hodnota na výstupním monitorovacím profilu (*sananční limit) 3,2 5 5 8 3000 Limit k rit. C dle MP MŽP 1996 0,5 0,4 2,4 Výsk yt nejvyšší k ontaminace HP-508 15 4 400 7 080 74 47 000 2.1. HP-508 14 4 100 5 880 81 1 700 29.1. HP-508 28 3 690 7 590 79 51 000 26.2. HP-508 16 5 040 8 590 75 47 000 1.4. HP-508 9,6 6 690 12 000 76 46 000 29.4. HP-508 12 4 870 7 830 63 54 000 27.5. HP-508 19 5 040 7 670 75 71 000 1.7. HP-508 22 4 990 7 630 3,2 48 000 5.8. HP-508 16 3 710 6 920 61 48 000 2.9. HP-508 33 5 080 9 350 61 58 000 30.9. HP-508 8,7 4 280 6 610 69 44 000 4.11. HP-508 27 4 250 7 220 62 50 000 2.12. Kontaminace podzemních vod na výstupu z prostoru skládky s.p. DIAMO je způsobena především anionaktivními tenzidy, sírany, Al a Fe, z nichž za nejvýznamnější lze jednoznačně považovat přítomnost anionaktivních tenzidů, jejichž koncentrace převyšující limit C MP MŽP se běžně vyskytují v celé západní části monitorovacího profilu, mezi vrty HP-501 až HP-512. Nejvyšší míru kontaminace vykazují podzemní vody ve střední části výstupního monitorovacího profilu v úseku mezi vrty HP-507 až HP-512, kde koncentrace prakticky všech výše uvedených látek přesahují jak limit C MP MŽP, tak i hodnoty návrhu přípustných limitů AR. Rozložení kontaminace PAL-A v podzemní vodě ve vrtech výstupního monitorovacího profilu na základě výsledků monitoringu v roce je uvedeno v následujícím grafu:

Strana 42 Graf: Kontaminace PAL-A v mg.l -1 na výstupním monitorovacím profilu 35 30 25 20 15 10 5 0 HP-501 HP-502 HP-503 HP-506 HP -507 HP-508 HP-509 HP-510 HP-511 HP-512 HP-513 HP-514 HP-515 26.2. 27.5. 30.9. 2.12. Úroveň hladiny podzemní vody v okolí skládky odpadů je vyhodnocována čtvrtletně v kvartální zprávě dodavatele. Vývoj úrovně hladiny podzemní vody na výstupním monitorovacím profilu v období 1. až 4. čtvrtletí je uveden v následujícím grafu: Graf: Průběh hladiny podzemní vody Průběh hladiny podzemní vody v linii výstupního monitorovacího profilu 204,20 204,00 203,80 Úroveň hladiny podzemní vody (m n.m.) 203,60 203,40 203,20 203,00 202,80 202,60 202,40 202,20 202,00 HP-501 HP-502 HP-503 HP-506 HP-507 HP-508 HP-509 HP-510 HP-511 HP-512 HP-513 HP-514 HP-515 monitorovaný objekt 2.1. 29.1. 26.2. 1.4. 29.4. 27.5. 1.7. 5.8. 2.9. 30.9. 4.11. 2.12.

Strana 43 Z dosavadních vyhodnocovacích prací plyne závěr, že čerpání podzemní vody z drénu při patě hráze skládky odpadů v rámci ochranného čerpání (ani při zvýšené vydatnosti na cca 6,0 l/s v období vyšších stavů hladin podzemní vody) nevytváří depresi podzemní vody zasahující k výstupnímu monitorovacímu profilu. 2.2.1.3 Podzemní vody ostatní V rámci plánovaného monitoringu podzemních vod, ve smyslu platných vydaných rozhodnutí byly v roce (červenec a říjen) provedeny kontrolní odběry podzemních vod v areálech ČOV Heřmanice, Pokrok a Barbora. ČOV Heřmanice: četnost analýz NEL, fenoly, PAU amonné ionty 1x ročně 2x ročně Rozsah analýz je dán platným ROZHODNUTÍM o povolení k odstranění stavby vodního díla ˇCOV Heřmanice č.j.: ŽPZ/1316/04/Kt. Místem odběru vzorků jsou HG vrty PV-K2, H-5B, h-7 a odběrná místa č.1, č.4 a č.6. Lokalita Barbora: četnost analýz NEL, PAU,Pb, Hg, Cd 2x ročně Rozsah analýz je dán platným ROZHODNUTÍM KÚ MSK, odboru životního prostředí a zemědělství o provozování zařízení k využívání odpadu č.j. 1580/2005/ŽPZ/Hel/0006 ze dne 3.11.2005. Místem odběru vzorků jsou HG vrty BV-1/06 a BV-2/09. Areál Pokrok četnost analýz: NEL, PAU, CD, Pb, Ni, As, vodivost, amonné ionty, Cl - 2x ročně Rozsah analýz je dán platným ROZHODNUTÍM KÚ MSK, odboru životního prostředí a zemědělství o provozování zařízení k využívání odpadu č.j. 12155/2005/ŽPZ/Koz/0006 ze dne 8.11.2005. Místem odběru vzorků jsou HG vrty MV-1 a MV-2. 2.2.2 Monitoring povrchových vod Monitoring povrchových vod je prováděn v souvislosti s vypouštěním důlních vod do povrchových toků:

Strana 44 a) vodní jáma Jeremenko sledování koncentrací iontů SO 4 2-, Cl -, Fe celk a fyzikálních parametrů konduktivita, teplota na měrném profilu Ostravice- Muglinov. b) vodní jáma Žofie sledování koncentrací iontů SO 4 2-, Cl -, Fe celk a fyzikálních parametrů konduktivita, teplota, NL, RAS na měrném profilu Stružka-jez Rychvald. Monitoring povrchových vod v souvislosti s uváděním radionuklidů do životního prostředí je popsán v kapitole 1.7. 2.3 Výsledky monitoringu 2.3.1 Podzemní vody 2.3.1.1 Důlní vody Systém proudění a kumulace důlních vod se vlivem stabilizace systému čerpání dostává quazistabilních podmínek. K ovlivnění fyzikálních a hydrochemických vlastností důlních vod dochází pouze vlivem heterogenity prostředí a rozptýlených, geneticky různorodých zdrojů přítoků podzemních vod. Míchání těchto vod je neovlivnitelné vyhodnocováním souboru analýz pouze identifikujeme a následně odhadujeme kvantifikaci v zastoupení jednotlivých zdrojů. Povrchové vody jsou ovlivňovány vypouštěním důlních vod do vodotečí. K významnějším změnám dochází u hydrofyzikálních a hydrochemických parametrů celková mineralizace (zejména obsah rozpuštěných anorganických solí - RAS), koncentrace síranového a chloridového iontu a rovněž koncentrace Fe v různých formách, dále konduktivita, ph a zejména teplota. K ovlivňování podzemních vod vnějšími zásahy nedochází. V retenčních prostorech postupně dochází k vytváření hydrochemické zonálnosti (tento jev pouze předpokládáme na základě analogie; vzhledem k dynamickým jevům v oblasti jam nelze provést přímé ověření). Do systému oběhu důlních vod bude velmi pravděpodobně zahrnuta v plochách nedarcyovského proudění, to znamená v oblastech s volnou hladinou a gravitačním prouděním, pouze nevelká podhladinová vrstva. V místech s filtrací přes horninový masiv je pak mocnost vodní vrstvy s výměnou dána kótou propojení a příslušným hydraulickým odporem společně s doprovodnými turbulentními jevy. V rámci ostravské dílčí pánve se předpokládá objem akumulovaných důlních vod pod úrovní udržované hladiny ve výši cca 19,5 mil. m 3. Objem petřvaldské dílčí pánve pod úrovní udržované hladiny byl orientačně propočítán na 3,6 mil. m 3. DIAMO, s.p. o.z. ODRA provádí detailní sledování chemismu důlních vod vzhledem k snaze o maximální optimalizaci vypouštěcího procesu. U VJJ dochází vlivem zapojování dalších ploch do hydraulického systému ke zvýšení obsahu síranových

Strana 45 iontů v důlní vodě. Tento zvýšený obsah je zapříčiněn zvyšováním objemu důlních prostor zapojených do hydraulického systému, které vykazují podmínky vhodné pro existenci aerobních bakterií (rozkládání v uhelné hmotě dispergovaného FeS 2 ). Změna koncentrace iontů SO 4-2 v časové řadě je patrna v grafu na straně č. 46. Naopak dochází, z dlouhodobého hlediska, v souladu s teoretickými závěry, ke snižování koncentrace chloridových iontů. Změna koncentrace iontů Cl - v časové řadě je patrna v na straně č. 47. Vodní jáma Žofie začala být z hlediska hydrogeologie a vypouštění důlních vod problémovější, neboť docházelo k mírnému, ale trvalému nárůstu objemové aktivity 226 Ra. Tento nárůst se v současné době změnil ve stagnaci, avšak s velmi výraznou disperzí, takže statistické prognózy vývoje jsou nejisté. Graf viz kap. 1.7. Problematický rozdíl hladin v rámci zatápění dolu ostravské dílčí pánve (ODP) (viz graf na straně č. 48) je teoreticky vyřešen. Po dosažení hydrostatického tlaku rovnajícímu se hydraulickému odporu prostředí dojde k fixaci statické hladiny v západní části ODP a filtraci veškerých dynamických přítoků do východní části a tedy směrem k VJJ.

Strana 46 Graf: Vývoj koncentrace iontů SO4 2- v důlních vodách VJJ Vývoj koncentrace iontů SO4 2- v důlních vodách VJJ 32 130 390 390 370 360 400 390 400 380 410 420 440 450 470 470 480 480 450 450 430 466 510 520 516 488 482 540 532 512 488 503 570 549 519 538 527 492 558 585 536 576 650 621 647 653 632 648 650 656 643 626 641 657 656 688 672 661 656 653 642 657 652 640 616 628 689 651 644 701 703 715 930 1 000 1 350 1 600,0 1 400,0 y = 2E-13x 5-4E-08x 4 + 0,0032x 3-124,55x 2 + 2E+06x - 2E+10 R 2 = 0,2745 1 200,0 1 000,0 koncentrace [mgdm -1 ] 800,0 600,0 400,0 200,0 0,0 01.01.2003 01.04.2003 01.07.2003 01.10.2003 01.01.2004 01.04.2004 01.07.2004 01.10.2004 01.01.2005 01.04.2005 01.07.2005 01.10.2005 01.01.2006 01.04.2006 01.07.2006 01.10.2006 01.01.2007 01.04.2007 01.07.2007 01.10.2007 01.01. 01.04. 01.07. 01.10. 01.01.2009 datum

Strana 47 Graf: Vývoj koncentrace iontů Cl -- v důlních vodách VJJ Vývoj koncentrace iontů Cl - v důlních vodách VJJ 16 000 1 800 2 160 3 550 400 4 400 7 900 8 600 9 000 8 700 200 8 200 6 000 7 400 8 300 9 100 7 100 7 500 7 500 7 100 7 7 000 200 6 800 6 400 6 580 6 490 6 470 6 310 6 290 6 380 6 200 6 470 6 140 6 050 6 220 5 770 5 680 5 690 5 550 5 690 5 220 5 500 5 450 5 250 5 210 5 180 5 440 5 410 5 260 5 210 5 260 5 230 5 130 5 060 4 950 4 880 5 090 4 910 4 990 5 060 5 080 4 460 5 260 5 120 4 950 4 970 4 600 4 910 4 870 6 790 6 510 7 800 7 500 7 600 7 300 10 000 14 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 y = -2E-09x 4 + 0,0003x 3-17,662x 2 + 458654x - 4E+09 R 2 = 0,401 koncentrace [mgdm -1 ] 4 000 2 000 0 01.01.2003 01.04.2003 01.07.2003 01.10.2003 01.01.2004 01.04.2004 01.07.2004 01.10.2004 01.01.2005 01.04.2005 01.07.2005 01.10.2005 01.01.2006 01.04.2006 01.07.2006 01.10.2006 01.01.2007 01.04.2007 01.07.2007 01.10.2007 01.01. 01.04. 01.07. 01.10. 01.01.2009 datum

Strana 48 Graf: Sledování hladin ve VJJ a OD-2 Sledování hladin ve VJJ a OD-2-781,7-772,4-750,9-581,5-509,0-499,5-492,7-487,3-483,5-480,9-478,7-476,5-474,1-725,5-709,7-695,3-685,4-669,5-656,3-641,5-626,2-615,5-606,8-598,4-596,8-586,8-582,0-577,2-570,8-560,4-553,0-549,0-547,6-544,6-536,7-527,3-517,8-508,2-500,0-494,9-489,6-483,1-474,7-466,2-459,9-456,0-450,7-446,7-448,0-448,9-442,6-433,6-430,3-429,0-427,5-427,0-424,6-424,6-424,0-423,3-452,6-447,8-443,9-439,0-435,3-431,8-428,3-423,4-418,6-415,3-411,0-406,1-400,8-396,1-391,0-387,2-384,9-385,4-388,8-389,5-389,2-387,2-388,1-388,3-386,6-387,4-386,9-386,2-387,6-387,1-386,1-387,7-386,9-387,0-387,7-388,0-388,4-383,3-381,3-378,0-378,5-380,7-383,5-385,8-388,1-388,4-387,4-387,0-387,5-388,0-388,7-386,6-385,2-384,7-385,8-387,3-387,8-387,6-388,0-388,0-387,9-387,6-387,9-387,5-387,3-387,3-386,1-386,2-386,4-386,3-389,2-388,5-387,5-386,3-384,9-384,4-383,8-383,3-383,4-383,1-382,7-382,7-389,2-388,0-387,8-387,8-388,0-386,1-386,4-386,6-386,4-386,5-386,4-386,4-386,6-386,7-386,6-386,7-386,7-386,7-386,4-386,2-386,1-386,1-385,2-418,3-415,5-413,4-410,9-408,8-411,4-404,8-403,4-401,7-400,0-398,0-396,1-393,9-391,5-389,6-387,8-386,1-383,7-381,2-378,6-375,9-373,6-371,3-369,2-367,5-365,2-363,0-360,6-357,9-355,5-353,1-350,9-346,5-334,7-332,4-330,3-328,2-326,3-324,7-323,0-320,8-322,0-320,4-319,4-317,4-316,4-315,6-314,8-314,5-314,1-313,7-313,3-312,9-312,6-312,2-311,8-311,4-311,0-310,7-310,3-309,9-309,5-309,1-308,8-308,4-308,0-307,4-306,9-306,4-306,0-305,6-305,1-304,8-304,1-303,8-303,3-302,6-302,1-301,3-301,1-300,7-300,2-300,0-299,4-299,0-298,7-298,7-298,2-298,0-297,8-297,6-297,3-297,2-297,0-296,5-296,4-295,9-295,5-295,5-295,2-295,0-294,8-294,6-294,4-294,2-294,1-293,8-293,8-293,5 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2009 2010-290,0-390,0-490,0-590,0-690,0 jáma OD-2 kóta udržované hladiny cca -388,5 m vodní jáma Jeremenko -790,0

Strana 49 2.3.1.2 Podzemní vody - Laguny Kontaminace podzemních vod v sanačním drénu neměla v roce oproti roku minulému stoupající tendenci pro významné kontaminanty - anionaktivní tenzidy (PAL-A), ropné látky (NEL) a železo. Výsledky monitoringu jsou uvedeny v tabulce na následující straně. Monitoring kontaminace v sanačním drénu Objekt Datum PAL-A Al Be Cd Cr-celk Fe + NH 4 2- SO 4 NEL mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 Doporučená mezní hodnota na výstupním monitorovacím profilu (*sananční limit) Hodnota kritéria C dle MP MŽP 1996 3,2 5 0,005 0,14 1,4 5 8 3 000 3,0* 0,5 0,4 0,0025 0,02 0,3 2,4 1,0 Sanační monitoring sanace podzemních vod v prostoru sz. od lagun R0, R1, R2, R3, u kolejiště a v kolejišti Českých drah S-2 27.5. 0,71 0,046 <0,0002 <0,0002 0,0041 13,3 0,91 870 0,19 S-3 27.5. 0,78 1,95 0,0004 0,0003 0,0023 35,3 1,4 1000 0,11 S-4 27.5. 1,2 0,04 <0,0002 <0,0002 <0,0004 31,3 0,96 910 0,07 S-5 27.5. 1 0,05 <0,0002 <0,0002 0,0004 23,9 0,96 940 0,15 S-6 27.5. 1,4 0,07 <0,0002 0,0006 0,001 37,9 1,2 960 0,25 S-8 27.5. 2,4 0,46 <0,0002 0,0009 <0,0004 66,2 0,56 1 000 0,31 S-9 27.5. 1,8 74,30 0,0047 0,0016 0,0386 148 0,36 1 200 0,09 S-11 27.5. 1,4 17,50 0,0013 0,0006 0,0082 52,9 0,74 860 0,13 S-12 27.5. 2,8 0,94 <0,0002 <0,0002 0,001 12,7 0,55 700 0,12 S-14 27.5. 0,28 0,04 0,0002 <0,0002 0,0011 5,61 0,82 680 0,08 S-2 2.12. 1,6 0,087 0,0003 <0,0002 0,0006 19,7 0,9 1100 0,51 S-3 2.12. 1,1 5,09 0,0019 <0,0002 0,0068 30,5 1,1 1100 4,4 S-4 2.12. 1,7 0,58 0,0005 <0,0002 0,0018 46,8 1,3 1200 1,1 S-5 2.12. 3,9 0,10 0,0006 <0,0002 0,0023 36 1,4 1100 1,7 S-6 2.12. 4,7 1,97 0,0009 <0,0002 0,0044 39,7 1,2 980 3 S-8 2.12. 3,1 0,16 0,0004 <0,0002 0,0013 73 0,65 1 100 0,89 S-9 2.12. 3,7 4,44 0,0004 <0,0002 0,0042 63,4 0,59 1 200 0,1 S-11 2.12. 4,5 37,70 0,0035 0,0004 0,023 197 0,41 2100 <0,05 S-12 2.12. 4,6 3,58 0,0007 0,0003 0,0029 160 0,26 1800 0,92 S-14 2.12. 0,42 0,13 <0,0002 0,0003 0,0006 7,85 0,81 750 0,77

Strana 50 Jako porovnávacích kritérií bylo použito: limitu MŽP pro rozpuštěnou koncentraci NEL v podzemních vodách ve výši 3 mg/l; tabulky č. 90 z analýzy rizika, která obsahuje návrh přípustných limitů kontaminantů podzemních vod na výstupním monitorovacím profilu; kritéria C dle MP MŽP ČR (1996) pro veškeré kontaminanty, u kterých je toto kritérium MP MŽP ČR (1996) stanoveno, a které jsou sledovány. Podrobné zhodnocení bude součástí Roční zprávy Nápravná opatření laguny Ostramo, jejíž vydání připravuje Sdružení ČISTÁ OSTRAVA v březnu 2009. Koncentrace PAL-A a NEL v čerpacích studnách drénu Koncentrace PAL-A v mg/l 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 S-2 S-3 S-4 S-5 S-6 S-8 S-9 S-11 S-12 S-14 27.5. 2.12. Koncentrace NEL v mg/l 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 S-2 S-3 S-4 S-5 S-6 S-8 S-9 S-11 S-12 S-14 27.5. 2.12.

Strana 51 2.3.1.3 Podzemní vody - ostatní Vzorky podzemních vod v areálech Pokrok a Barbora byly odebrány červnu a říjnu. Vzorky byly předány k rozborům v analytických laboratořích střediska Ekotechnika Green Gas DPB, a.s. lokalita Pokrok : vrt MV-2/08 analýzy : NEL, PAU, Cd,Pb, Ni, As, vodivost lokalita Barbora : vrty BV-1/08, BV-2/08 analýzy : NEL, PAU, Pb, Cd, Hg Vrt MV-1 v areálu Pokrok byl v roce nefunkční (od hloubky cca 4m neprůchodný). I přes popakované pokusy se ho nepodařilo zprovoznit v roce 2009 bude nutné přistoupit k realizaci nového HG vrtu jako náhrady za zničený MV-1. Vzhledem k průmyslovému charakteru lokalit je překročení limitu A (do výše limitu B MP MŽP) hodnoceno jako součást pozadí lokality a nepovažuje se za znečištění. Přehled výsledků je uveden v následujících tabulkách. Výsledky chemických analýz podzemní vody červenec Název vzorku BV-1/08 BV-2/08 MV-2/08 Kriteria MP Parametr Jednotka Barbora Barbora Pokrok A B C chloridy mg/l - - 55,6 25 100 150 amonné ionty mg/l - - 0,09 0,12 1,2 2,4 konduktivita µs/cm - - 135 - - - Al mg/l - - - 0,1 0,25 0,4 Cd mg/l <0,0015 <0,0015 <0,0015 0,0015 0,005 0,02 As mg/l - - 0,027 0,005 0,05 0,1 Ni mg/l - - 0,028 0,02 0,1 0,2 Pb mg/l <0,014 <0,014 <0,014 0,02 0,1 0,2 PAU (suma) µg/l 0,243 0,244 0,602 0,15 60 120 NEL mg/l <0,05 <0,05 0,088 0,05 0,5 1 Výsledky chemických analýz podzemní vody říjen Název vzorku BV-1/08 BV-2/08 MV-2/08 Kriteria MP Parametr Barbora Barbora Pokrok A B C chloridy mg/l - - 11,4 25 100 150 amonné ionty mg/l - - 0,38 0,12 1,2 2,4 konduktivita µs/cm - - 75,6 - - - Cd mg/l <0,0015 <0,0015 <0,0015 0,0015 0,005 0,02 As mg/l - - <0,027 0,005 0,05 0,1 Ni mg/l - - 0,009 0,02 0,1 0,2 Pb mg/l <0,014 <0,014 <0,014 0,02 0,1 0,2 Hg mg/l <0,0004 <0,0004-0,0001 0,002 0,005 PAU (suma) µg/l 0,387 0,216 2,12 0,15 60 120 NEL mg/l 0,679 0,05 0,144 0,05 0,5 1

Strana 52 Analyzované vzorky podzemní vody na monitorovacích vrtech při ZVO Barbora a Pokrok odebrané v červnu a říjnu vyhovují upraveným limitním hodnotám a podmínkám stanovených v provozních řádech uvedených ZVO. V areálu Pokrok je možno považovat výsledky monitoringu MV-2/08 za tzv. 0 stav (dle Provozního řádu Zařízení k využívání odpadů), od něhož budou sledované parametry porovnávány. Uvedené zařízení bylo uvedeno do provozu ve 3. dekádě října. ČOV Heřmanice Ekologická zátěž lokality ČOV Heřmanice je dána historicky nadlimitním obsahem amonných iontů v podzemní vodě. AR v roce 1997 prokázala znečištění podzemní vody štěrkopískové zvodně přímo v podloží odkalovacích nádrží, na odtokové linii (v prostoru dočišťovacích rybníků) i v prostoru domovní zástavby JZ výběžku obce Vrbice. Následné monitoringy prokázaly pokles znečištění v místě odkalovacích nádrží i ve směru migrační cesty od lokality a zjevný úbytek znečištění podzemních vod v čase. Výkyvy koncentrací amonných iontů ve vrtech H-7 (červenec : 20,7 mg/l říjen : 0,07 mg/l) a H-5B (červenec : 0,73 mg/l říjen : 12,92 mg/l) je pravděpodobně dopadem intenzivních prací vlastníka předmětných pozemků (společnosti OKD, Doprava, a.s.) v prostoru kalové nádrže K1 (tj. odtěžování k zbytkových uhelných kalů od druhé poloviny roku 2007) a je přechodným jevem. Vysoce nadlimitní koncentrace amonných iontů ve vzorku H-5B (vrt na odtokové linii viz Příloha č. 13 v přílohové části zprávy) byl pozorován v minulosti, další vzorkovací řada (jaro 2009) prokáže, zda je tento stav setrvalý. 2.3.2 Povrchové vody Výsledky monitoringu povrchových toků jsou velmi pozitivní (viz tabulky na následující straně), na profilu Ostravice-Muglinov jsou bez ohledu na průtok plněny nejpřísnější nastavené meze. Pro profil Rychvaldská stružka-jez nejsou stanoveny žádné závazné indikátory. Po konzultacích se správcem toku Povodí Odry, s.p. jsou výsledky uspokojivé a není třeba provádět žádná regulační opatření.

Strana 53 Tabelární zpracování výsledků analýz Chemismus říčních vod v profilu Ostravice-Muglinov skutečný stav plnění platného Rozhodnutí počet extrémní hodnoty datového souboru Sledované průměrné hodnoty c prům limitní hodnoty max c prům status analýz CL - 2- SO 4 období CL - 2- SO 4 CL - 2- SO 4 CL - 2- SO 4 n MAX MIN MAX MIN [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] 2003 252,3 155,5 26 430,0 60,0 280,0 86,0 2004 161,3 151,0 18 440,0 13,0 480,0 36,0 2005 139,0 125,1 250 230 18 320,0 22,0 265,0 54,4 2006 157,5 108,6 250 230 12 296,0 19,0 151,0 31,7 2007 157,1 124,1 250 230 12 356,0 37,1 267,0 54,4 138,6 135,7 250 230 12 213,0 86,2 221,0 68,5 Chemismus říčních vod v profilu Rychvaldská stružka - jez skutečný stav plnění indikační meze počet extrémní hodnoty datového souboru Sledované průměrné hodnoty c prům hodnoty max c prům status analýz CL - SO 4 2- období CL - SO 4 2- CL - SO 4 2- CL - SO 4 2- n MAX MIN MAX MIN [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] 2006 1 868,3 171,5 * * 6 2 290,0 1 240,0 194,0 141,0 2007 1 571,5 195,6 * * 12 3 090,0 177,0 254,0 169,0 1 568,7 188,2 * * 12 2 500,0 834,0 248,0 82,5

Strana 54 2.4 Shrnutí Přírodní podmínky v důlních kolektorech vykazují mírné nerovnoměrnosti a heterogenity hydraulického a hydrochemického původu, přičemž úplná stabilita a homogennost se nedá, vzhledem k přírodnímu prostředí, předpokládat. Rovněž podmínky vypouštění jsou nastaveny bezproblémově, ale při extrémních hydrologických poměrech v toku Ostravice dochází po dohodě se správcem toku Povodí Odry, s.p. k regulaci (časově omezenému zastavení) vypouštění důlních vod z VJJ. Tato regulace nezpůsobuje větší provozní problémy. Obecně lze konstatovat, že provozu Vodní jámy Jeremenko i Vodní jámy Žofie je a bude nutno věnovat nadále pozornost a přizpůsobovat režim čerpání a vypouštění aktuální situaci. V roce bylo sledování režimu podzemních vod v okolí skládky Laguny Ostramo prováděno v souladu se schváleným Realizačním projektem Nápravná opatření laguny Ostramo. Podrobné zhodnocení bude součástí Roční zprávy Nápravná opatření laguny Ostramo, jejíž vydání připravuje Sdružení ČISTÁ OSTRAVA v březnu 2009.

Strana 55 3 OVZDUŠÍ 3.1 Emise z tepelných zdrojů 3.1.1 Přehled zdrojů O.z. je provozovatelem malých a středních spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší - kotelen na plynná paliva. Přehled zdrojů je v Tabulce 3.1a) v tabulkové části zprávy. Na lokalitě Pokrok jsou některé malé zdroje od roku 2003 mimo provoz. Stejně tak i dva střední zdroje - plynové kotelny nové administrativní budovy a staré administrativní budovy. K technické likvidaci a vyřazení předmětných zařízení z evidence zdrojů znečišťování ovzduší dosud nedošlo záměrně, z důvodu zachování hodnoty zařízení pro jejich budoucí převod na další subjekty. Ke změnám v počtu či v kategorii spalovacích zdrojů v roce nedošlo. 3.1.2 Plnění emisních limitů Údaje o plnění emisních limitů pro spalovací zdroje v roce jsou uvedeny v Tabulce č. 3.2 v tabulkové části zprávy. Předepsané emisní limity pro střední spalovací zdroje byly v roce plněny. Plnění limitních hodnot u všech provozovaných malých spalovacích zdrojů bylo ověřeno autorizovaným měřením zrealizovaným v březnu. 3.1.3 Emise a poplatky ze zdrojů Přehled emisí a zaplacených poplatků ze všech zpoplatněných tepelných zdrojů provozovaných o. z. ODRA je uveden v Tabulce č. 3.3 v tabulkové části zprávy. Výpočet poplatků byl proveden v souladu s legislativními požadavky s použitím údajů z posledních autorizovaných měření a z proměnných provozních údajů za rok pro všechny zpoplatněné tepelné zdroje. Monitoring skleníkových plynů (CO 2 ) není prováděn - o. z. nepodléhá systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. 3.2 Technologické emise 3.2.1 Zdroje podléhající oznamovací povinnosti V podmínkách o.z. byly v roce provozovány tyto ostatní stacionární zdroje znečišťování vzduší: střední ostatní stacionární zdroj Čistírna haldových vod (ČHV) středisko Laguny (z titulu emisí pachových látek) a

Strana 56 malé ostatní stacionární zdroje: Hlubinný uhelný důl Vodní jáma Jeremenko (VJJ) a Hlubinný uhelný důl Vodní jáma Žofie (VJŽ). V podmínkách obou posledně jmenovaných zdrojů, kde nejsou provozovány činnosti související s fyzickou těžbou uhlí a o.z. ODRA zde zabezpečuje již pouze čerpání důlních vod za účelem udržování jejich hladiny na úrovni stanovené OBÚ v Ostravě, nebyly rozhodnutím KÚ MSK stanoveny žádné emisní limity a žádný z uvedených zdrojů není zpoplatněn. Ke změnám v provozování uvedených ostatních stacionárních zdrojů v průběhu roku nedošlo. Přehled zdrojů je uveden v Tabulce č. 3.1b) v tabulkové části zprávy. 3.2.2 Odkaliště, odvaly Odkaliště a odvaly nejsou na o.z. ODRA provozovány. Přehled deponií/odvalů karbonských materiálů a kalových nádrží, které vznikly historicky v souvislosti s hlubinnou těžbou černého uhlí a jsou umístěny na dobývacích prostorech a zájmových územích o.z. ODRA, je zpracován v rámci kapitoly 6 "Materiály z hornické činnosti. Žádný z těchto objektů není hodnocen jako zdroj znečišťování ovzduší. 3.3 Imisní monitoring 3.3.1 Prašný spad Prašný spad není na o.z. monitorován. 3.3.2 Prašnost 3.3.2.1 Důl Měření prašnosti na o.z. se provádí pouze na důlních pracovištích v souladu s rozhodnutím orgánů ochrany veřejného zdraví a příslušných platných právních předpisů. V roce bylo provedeno celkem 14 měření prašnosti na důlních pracovištích. Naměřené hodnoty ve všech případech odpovídaly hodnotám, které jsou stanoveny v rozhodnutí KHS MSK č.j.15469/241.310/00, týkající se stanovení kategorizace důlních pracovišť, způsobu načítání expoziční doby z hlediska prachu a stanovení následných preventivních prohlídek, a č.j.13612/241.310/00, týkající se stanovení podmínek pro zařazování zaměstnanců s načerpanou přípustnou expoziční dobou z hlediska expozice prachu na důlní pracoviště. Ve venkovním prostředí areálů o. z. ODRA nejsou v rámci pracovní činnosti o. z. ODRA vytvářeny zdroje produkující zdraví škodlivou prašnost a povinnost měření nebyla orgány státní správy stanovena.

Strana 57 3.3.2.2 Laguny V roce ve vazbě na přípravu zkušební výroby 40 kt alternativního paliva z kyselých kalů z lagun Ostramo bylo od 1.6. zahájeno měření pozaďových hodnot koncentrací zájmových polutantů ovzduší. Měření bylo prováděno na stacionární stanici pro sledování kvality ovzduší, kterou provozuje ČHMÚ Ostrava a je umístěna na sídlišti Fifejdy ul. generála Janouška. Pro zajištění projektovaného rozsahu prací byla stanice dovybavena. Na uvedené stanici byly kontinuálně měřeny koncentrace SO 2, H 2 S, polétavého prachu PM 10, metanických, nemetanických a celkových uhlovodíku a samozřejmě taky meteoparametry. Při plnění rozsahu projektovaných prací byly, vzhledem k metodickým změnám a časovým posunům provádění prací oproti původnímu RP NO-LO provedené práce realizovány v rámci: Vstupního imisního monitoringu Předsanačního imisního monitoringu Průběžného imisního monitoringu Měření pachů Z provedených měření vyplývá, že na sídlišti Fifejdy byly překračovány imisní limity pouze u parametru PM 10. V srpnu překročil 24 hodinový průměr PM 10 hodnotu 24- hodinového imisního limitu 1x, v září 3x a říjnu až 11x. Maximální hodinové průměry PM 10 překračovaly hodnotu 24-hodinového imisního limitu PM 10 v srpnu a září ve 20 dnech a v říjnu až v 25 dnech. Koncentrace sirovodíku nepřekročily hodnotu meze detekce. V září bylo provedeno předběžné vyhodnocení kontinuálně měřených dat. Předběžné výsledky ukazují, že anomální koncentrace byly zaznamenány: při SSV větrech u SO 2, H 2 S, MHC (metanické uhlovodíky), NMHC (nemetanické uhlovodíky) a THC (celkové uhlovodíky) při ZSZ větrech u SO 2, H 2 S, MHC, NMHC a THC a u polétavého prachu PM 10 při VSV větrech pouze u SO 2 a polétavého prachu PM 10 při SSZ větrech jen u koncentrací polétavého prachu PM 10. Z hlediska rychlosti větru se ukázalo, že nejvyšší koncentrace byly zaznamenány při rychlosti větru do 5km/h u všech polutantů, ve všech třídách rychlosti větru byly zaznamenány anomální koncentrace polétavého prachu PM 10. Z hlediska afinity kontaminantů se ukazuje velmi významná vzájemná souvislost mezi koncentracemi MHC, NMHC a THC +/- polétavého prachu PM 10. Koncentrace kontaminantů této skupiny význačně negativně koreluje s rychlostí větru. Nebyla prokázána žádná souvislost koncentrací kontaminantů s časem. Z předběžného hodnocení vyplývají vedle očekávaných poznatků, např. že při vyšší intenzitě větru dochází k lepšímu rozptylu kontaminantů, rovněž závěry týkající se přímo vazby lagun na kvalitu ovzduší na sídlišti Fifejdy v monitorovaném bodě. Nutno je ovšem opět zdůraznit, že se jedná o omezený soubor dat získaných za určitých klimatických (letních) podmínek. Předběžně se ukazuje: zjištěné anomální koncentrace měřených kontaminantů nejsou ve vazbě na směr proudění od lagun Ostramo koncentrace H 2 S, jakožto indikátoru pachových látek z činností na lagunách, jsou na sídlišti Fifejdy v hodinových průměrech koncentrací trvale pod

Strana 58 prahovou hodnotou čichové postižitelnosti nebyla prokázána časová vazba vyšších koncentrací na období činností na lagunách. Komplexní zpracování imisního monitoringu bude provedeno v samostatném dokumentu, jehož vydání zhotovitel akce NO-LO připravuje. Přehled denních průměrů kontinuálně stanovovaných polutantů ovzduší na lokalitě Fifejdy je uveden v Příloze č.14. 3.4 Monitoring důlních plynů 3.4.1 Metan Monitoring důlních plynů je prováděn v měřících bodech uvedených následujících tabulkách. Monitoring je prováděn kontinuálně a hodnoty jsou vyvedeny do centrálního řídícího stanoviště dispečinku. Při překročení havarijní meze, popřípadě alarmové meze je stálá inspekční služba upozorněna havarijním výstražným signálem a postupuje dále v souladu s havarijním plánem o.z. Důl Důl Vodní jáma Jeremenko (VJJ), Důl Vodní jáma Žofie (VJŽ) a Důl Barbora jsou na základě vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb. v platném znění ze dne 29.12.1988 zařazeny dle 79 odstavce 3 jako plynující doly II. třídy nebezpečí. Důlní prostory jsou bez nebezpečí průtrží hornin, uhlí a plynů. Vtažná jáma Dolu VJJ JE-3 a její jámová tůň je dle 232 odstavce 1 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb. v platném znění zařazena jako prostor bez nebezpečí výbuchu metanu BNM. Výdušná jáma JE-1, její jámová tůň a překopy 993430, 993450 jsou z hlediska nebezpečí výbuchu metanu zařazeny jako prostory s nebezpečím výbuchu metanu-snm. Důl VJŽ je z hlediska nebezpečí výbuchu metanu zařazen do BNM (vtažná jáma 5/1 těžní, strojovna havarijního vratu, nouzový kanál, ochoz 8. patra, rozvodna 8. patro, čerpací stanice 8. patro - př. č. 800, překopy č. 801, 8012, 803, 806, třídy 20/081 a 25/081, dále rozvodna 9. patro př. č.9020, překopy č. 902, 9023, 903) a do SNM je zařazena výdušná jáma 5/4 Skipová a překop č. 807. Důl Barbora, tzn. vtažná jáma TJ č. 2, překopy 9. patra v okruhu 300m od jámy TJ č.2 je dle 232 odstavce 1 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb. v platném znění zařazen jako prostor bez nebezpečí výbuchu metanu - BNM. Hlavní výdušná jáma Dolu Barbora byla zlikvidována v září 2005. Před likvidací Hlavní výdušné jámy byly uzavřeno 6., 6a., 7., 8a., 8. a 9a. patro těsnými výbuchuvzdornými popílkovými hrázemi. Exhalace metanu a oxidu uhličitého jsou poměrně nízké a v koncentracích pod přípustnými mezemi povolenými dle 83 Vyhlášky ČBÚ č.22/89 Sb. Průměrná absolutní exhalace za 01-12/ činila na lokalitě Jeremenko 1410 m 3 /24hod CH 4 a 1880 m 3 /24hod CO 2. Průměrná hodnota koncentrace metanu ve výdušném větrním proudu činí za uplynulé období 0,05%. Průměrná hodnota koncentrace CO 2 ve výdušném větrním proudu činí za uplynulé období 0,07%. Průměrná absolutní exhalace za rok činila na lokalitě Žofie 1871 m 3 /24hod CH 4 a 3487 m 3 /24hod CO 2. Průměrná hodnota koncentrace metanu ve výdušném

Strana 59 větrním proudu činí za uplynulé období 0,05%. Průměrná hodnota koncentrace CO 2 ve výdušném větrním proudu činí za uplynulé období 0,1%. Průměrná absolutní exhalace za 01-12/ činila na lokalitě Barbora 2857 m 3 /24hod CH 4 a 1860 m 3 /24hod CO 2. Průměrná hodnota koncentrace metanu ve výdušném (vtažném) větrním proudu činí za uplynulé období 0,04%. Průměrná hodnota koncentrace CO 2 ve výdušném větrním proudu činí za uplynulé období 0,02%. Hodnoty měřených koncentrací jsou nepřímo úměrně závislé na hodnotě barometrického tlaku. Monitorovací body důlních plynů důl (část 1) Lokalita Ostravská a karvinská část Čidlo Druh meze Umístění A 0 % CH4 Šalamoun, odfukový komínek čtyřprocentní čidlo A 1 % CH4 Šalamoun, odfukový komínek stoprocentní čidlo A 2 % CH4 Šalamoun, kabelový kanál kolektoru A 3 % CH4 Šalamoun, komora vrtu A 4 % CH4 Šalamoun, vnější pásmo A 5 % CH4 Šalamoun, komora rozváděče A 130 % CH4 Věznice Heřmanice bud. B - suterén míst. 003 kabel.komora A 131 % CH4 Věznice Heřmanice bud. B - suterén místnost 029 - kancelář A 132 % CH4 Věznice Heřmanice - budova B - suterén míst. 024 - umývárna A 133 % CH4 Věznice Heřmanice - budova B - suterén - místnost 023 - sklad A 134 % CH4 Věznice Heřmanice - budova B - suterén - místnost 021 - modeláři A 135 % CH4 Věznice Heřmanice - budova B - suterén - místnost 016 - kancelář A 136 % CH4 Věznice Heřmanice - budova B - suterén místnost 015 - kancelář A 137 % CH4 Věznice Heřmanice - budova B - suterén míst. 011 výměník.st. A 140 % CH4 Dálnice D47 - most přes řeku Odru - čidlo číslo 1 A 141 % CH4 Dálnice D47 - most přes řeku Odru - čidlo číslo 2 A 142 % CH4 Dálnice D47 - most přes řeku Odru - čidlo číslo 3 A 143 % CH4 Dálnice D47 - most přes řeku Odru - čidlo číslo 4 A 144 % CH4 Kolektor 1 Koksovna A 145 % CH4 Kolektor 1. Koksovna A 150 % CH4 Františkov 2 odplyňovací kanál, čidlo číslo 6 A 151 % CH4 Františkov 2 odplyňovací kanál, čidlo číslo 7 A 152 % CH4 Františkov 2 odplyňovací kanál, čidlo číslo 8 A 153 % CH4 Františkov 2 suterén A 162 % CH4 Rudý Říjen I, budova A 286 % CH4 Františkov odplyňovací kanál číslo 2 A 287 % CH4 Františkov odplyňovací kanál číslo 3 A 288 % CH4 Františkov odplyňovací kanál číslo 4 A 289 % CH4 Františkov kočárkárna

Strana 60 Monitorovací body důlních plynů důl (část 2) Důl Barbora Důl Vodní jáma Jeremanko ( VJJ) Důl Vodní jáma Žofie (VJŽ) Čidlo Druh Meze Umístění A 101 ppm CO Barbora, ohlubeň Těžní jámy číslo 2 A 110 % CH4 Barbora, rozvodna 9.patra A 112 % CH4 Barbora, 8m pod ohlubní Těžní jámy číslo 2 A 118 ppm CO Barbora, překop 1907 A 1 % CH4 Jih náraziště 5.patra jámy Je-3 A 2 % CH4 Pod 5.patrem jámy Je-3 A 3 % CH4 Sever náraziště 5.patra jámy Je-3 A 4 % CH4 Rozvodna 5.patra A 5 % CH4 Závěsná plošina na 5.patře jámy Je-1 A 6 % CH4 Strojovna jeřábu DEMAG na 5.patře jámy Je-1 A 7 % CH4 Jáma č. 1 výduch A 8 ppm CO Výduch jámy Je-1 A 9 ppm CO Ohlubeň jámy Je-3 A 181 % CH 4 Jeremenko, výduch jámy Je-1 A 159 % CH 4 Nepomucký, odfukový komínek A 154 % CH 4 Hedvika, Ankra sklep kotelny A 290 % CH 4 Jakub, ve sklepě A 162 % CH 4 Rudý Říjen I, budova A 176 % CH 4 Věznice Heřmanice, rozvodna A 175 % CH 4 Věznice Heřmanice, výměníková stanice A 166 % CH 4 Jindřich, jámová budova A 168 % CH4 Jindřich, odfukový komínek 100 ppm CO Ohlubeň jámy č. 5/1 101 % CH4 Výduch # 5/4 89 % CH4 Rozvodna 8.patra 157 % CH4 Degazační stanice u kuličkových uzávěrů 64 % CH 4 Jáma č. 5/4 pod 9. patrem 65 % CH 4 Jáma č. 5/4 nad 9. patrem 66 ppm CO Jáma č. 5/4 pod 9. patrem 67 ppm CO Jáma č. 5/4 nad 9. patrem 68 % CH4 Rozvodna 9.patra 76 % CH4 Jáma č. 5/1 nad 9. patrem 87 ppm CO Překop 807 88 % CH4 Překop 807 89 % CH4 Rozvodna 8.patra 95 % CH4 Nad žumpovním překopem 98 % CH4 Malé těžní zařízení 101 % CH4 Výduch jámy 5/4 102 ppm CO Výduch jámy 5/4 152 % CH 4 Unor GUARDIAN celkové vypnutí degazační stanice 153 % CH 4 Strojovna č.1 -zobrazovač 154 % CH 4 Strojovna č.2 -zobrazovač 155 % CH 4 dozorovna -zobrazovač 156 % CH 4 čerpadla -zobrazovač 157 % CH 4 Kuličkové uzávěry -zobrazovač

Strana 61 Povrch Monitoring zlikvidovaných hlavních důlních děl (HDD) dle technických podmínek je prováděn v rámci povolených hornických činností v souladu s 16 odst. 4, 5 a 6 a 17 odst. 1 Vyhlášky ČBÚ č. 52/1997 Sb. ve znění Vyhlášky ČBÚ č. 32/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl. Přehled monitorovacích bodů důlních plynů povrch: Zlikvidovaná hlavních důlní díla Název Katastrální území 1. Anselm III Koblov 2. Hrušovský důl větrní j.č.1 Hrušov 3. IDA větrní jáma č.2 Hrušov 4. IDA těžní jáma Hrušov 5. Těžní jáma Jindřich Moravská Ostrava 6. Větrní jáma Jindřich Moravská Ostrava 7. Větrní jáma Jiří Moravská Ostrava 8. Těžní jáma Jiří Moravská Ostrava 9. Karolina větrní Moravská Ostrava 10. Větrní jáma Eduard Urx K3 Koblov 11. Větrní jáma Eduard Urx K4 - Koblov Koblov 12. Těžní jáma Eduard Urx K5 - Koblov Koblov 13. Výdušná jáma Vrbice Hrušov 14. Těžní jáma Hrušov H1 (Hubert) Hrušov 15. Výdušná jáma Hrušov H2 (Hubetr) Hrušov 16. Těžní jáma Přívoz, OD-2 Přívoz 17. Šalamoun těžní Moravská Ostrava 18. Hlubina větrní č.1 Moravská Ostrava 19. Hlubina těžní Moravská Ostrava 20. Hlubina větrní Moravská Ostrava 21. Jeremenko větrní č.2 Vítkovice 22. Jáma Oderský (jáma č. 6) Poruba - jih 23. Jáma I Svatá Anna Slezská Ostrava 24. Těžní jáma Jan Maria Slezská Ostrava 25. Výdušná jáma Jan Maria Slezská Ostrava 26. Vilém Slezská Ostrava 27. Jáma Zárubek (Hermenegild) Slezská Ostrava 28. Vodní jáma Zárubek Slezská Ostrava 29. Výdušná jáma Jakub Slezská Ostrava 30. Jáma Jakub Slezská Ostrava 31. Jáma Alexander č.1 Kunčičky 32. Větrní jáma Alexander č.2 Kunčičky 33. Větrní vrt VPV 3 Vrbice 34. Výdušná jáma Heřmanice č.3 Heřmanice 35. Výdušná jáma Heřmanice č.4 - Rychvald Rychvald 36. Těžní jáma Heřmanice č. 5 - Rychvald Rychvald 37. Jáma Jan - těžní Slezská Ostrava 38. Zwierzina č.ii (Josef), těžní Slezská Ostrava 39. Jáma Jan (Nepomucký) též Jana Slezská Ostrava 40. Jáma Michálka, těžní Slezská Ostrava 41. Jáma Oskar Heřmanice 42. Jáma Pavel Michálkovice 43. Těžní jáma P. Cingr - Michal Michálkovice 44. Jáma Petr, výdušná Michálkovice 45. Lidice těžní jáma Petřkovice 46. Lidice větrní jáma Petřkovice 47. Odra těžní jáma Přívoz 48. Odra výdušná jáma Přívoz Název Katastrální území 49. Odra větrní díra Petřkovice 50. Těžní jáma Šverma č.2 Mariánské Hory 51. Výdušná jáma Šverma č.2 Mariánské Hory 52. Těžní jáma Dolu Bedřich Zábřeh - Hulváky 53. Výdušná jáma Dolu Bedřich Zábřeh - Hulváky 54. Výdušná jáma Šverma č.1 Mariánské Hory 55. Těžní jáma Šverma č.3/4 Mariánské Hory 56. Výdušná jáma Šverma č.3 Nová Ves 57. Jáma Svinov (vtažná jáma č.2) Poruba - jih 58. Větrní vrt Hošťálkovice (ŠPV) Hošťálkovice 59. Těžní jáma Trojice č.1 Slezská Ostrava 60. Větrní jáma Trojice č.2 Slezská Ostrava 61. Jáma Trojice č.3 Slezská Ostrava 62. Kutací jáma č. 8 (VIII) Burňa Slezská Ostrava 63. Jindřich DAMPFMASCHINENSCHACHT) Slezská Ostrava 64. Nová jáma Bezruč č.2 Slezská Ostrava 65. Větrní jáma Bezruč - Teresie č.1 Slezská Ostrava 66. Hedvika těžní jáma č.2 Petřvald 67. Hedvika větrní jáma č.4 Petřvald 68. Hedvika větrní jáma č.1 Petřvald 69. Hedvika větrní jáma č.2 Radvanice 70. Václav - jáma č.2 Poruba 71. Václav - jáma č.1 Poruba 72. Evžen - jáma č.1 Petřvald 73. Jan Petřvald 74. Mariánka Petřvald 75. Velkoprůměrový vrt - VPV 1 Rychvald 76. Jáma č. 5/2 - Plavící Orlová 77. Jáma Kosmá Orlová 78. Šachtice do 490.1 (jáma 5/3) Poruba 79. Ludvík - jáma 3/1 Radvanice 80. Ludvík - jáma 3/2 Radvanice 81. Václav III - jáma 5/3 Poruba 82. Základková šachtice 490 (Žofie) Poruba 83. Štola 490.2 - Základkový překop Poruba 84. Pokrok jáma č.1/1 Petřvald 85. Pokrok jáma č.1/3 Petřvald 86. Nová Bělá Nová Bělá 87. Řepiště Řepiště 88. Centrální jáma Paskov vtažná Paskov 89. Centrální jáma Paskov výdušná Paskov 90. Jáma F1 František Horní Suchá 91. Jáma F2 František Horní Suchá 92. Jáma F4 František Horní Suchá 93. Jáma F5 František Horní Suchá 94. Štola ústící do jámy Petr (Cingr) Michálkovice 95. Jáma č. 1 OFIL (Barbora) Karviná Doly 96. Barbora - Hlavní výdušná jáma Karviná Doly

Strana 62 Přehled monitorovacích bodů důlních plynů povrch: Vrty číslo vrtu Katastrální území 55 Mor.Ostrava 8 Slezská Ostrava 9 Slezská Ostrava 10 Slezská Ostrava 11 Slezská Ostrava 7 Slezská Ostrava 12 Slezská Ostrava 13 Slezská Ostrava 14 Slezská Ostrava 16 Slezská Ostrava 17 Slezská Ostrava 19 Slezská Ostrava 20 Slezská Ostrava 21 Muglinov 22 Sl.Ostrava 25 Muglinov 52 Muglinov číslo vrtu Katastrální území 44 Petřkovice 46 Petřkovice 15 Mor.Ostrava 23 Mor.Ostrava 24 Mor.Ostrava 28 Muglinov 29 Hrušov 31 Hrušov 32 Hrušov 34 Koblov 35 Koblov 37 Přívoz 39 Petřkovice 40 Petřkovice 41 Petřkovice 53 Mor.Ostrava 54 Koblov číslo vrtu Katastrální území 100 Slezská Ostrava 102 Slezská Ostrava 103 Slezská Ostrava 104 Slezská Ostrava 105 Slezská Ostrava 106 Slezská Ostrava 108 Slezská Ostrava 110 Slezská Ostrava 111 Slezská Ostrava T1 Slezská Ostrava T2 Slezská Ostrava JDŠ Slezská Ostrava 27 Hrušov 1 Slezská Ostrava 2 Slezská Ostrava 4 Slezská Ostrava 3.4.2 Dávkový příkon gama Netýká se o. z. ODRA. 3.5 Měření hluku Měření hluku bylo prováděno v dřívějším období na důlních a povrchových pracovištích v rámci povinností, uložených pro fyzické a právnické osoby v Zákonu č. 258/2000 Sb., v Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. a Vyhlášce č. 432/2003 Sb. V roce nebylo prováděno žádné měření. Pro měření vnějšího obtěžujícího hluku nebylo pro o.z. ODRA stanoveno orgánem ochrany veřejného zdraví žádné opatření. 3.6 Přehled činnosti na úseku ochrany ovzduší 3.6.1 Plánovaná a provedená opatření na úseku ochrany ovzduší Tepelné zdroje Interní kontroly a revize spalovacích zdrojů znečišťování prostředí, kontroly stavu spalinových cest a účinnosti spalování a kontrolní měření emisí jsou prováděny v rozsahu a frekvencích v souladu s požadavky příslušných právních předpisů a platných ČSN.

Strana 63 Kontroly plynových zařízení kotelen a měření výskytu oxidu uhelnatého (CO) se provádí 1x měsíčně ve všech kotelnách, odborné prohlídky kotelen a roční kontroly plynových zařízení byly provedeny v prosinci. Roční revize spalinových cest byly provedeny v březnu, autorizované měření malých zdrojů bylo provedeno v březnu, čištění průduchů v listopadu. Servisní kontroly kotlů a seřízení hořáků byly provedeny v březnu a září, v kotelně Heřmanice, po změně paliva na zemní plyn, v říjnu. V průběhu roku 2009 budou prováděny v prosinci odborné prohlídky kotelen a revize plynových zařízení, v březnu roční revize spalinových cest, v září čištění průduchů. Servisní kontroly kotlů a seřízení hořáků budou prováděny v měsících březnu a září 2009. Důlní plyny Interní kontroly zlikvidovaných důlních děl ústících na povrch a odplyňovacích pozorovacích vrtů jsou prováděny periodicky v rozsahu a četnosti dle PO-ODRA- SFZ-02-02, v souladu s příslušnými právními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl. Pro snížení zatěžování ovzduší na lokalitě Žofie emisemi čerpaného důlního plynu ze středního zdroje Vodní jáma Žofie bylo na o. z. ODRA rozhodnuto o spolupráci se společností ENIGEN, s.r.o. na výstavbě a provozování kogenerační jednotky (dále jen KJ), která bude produkovaný důlní plyn spalovat. Technologie KJ mění odebíraný důlní plyn na elektrickou energii a teplo. Elektrickou energii dodává spol. ENIGEN do distribuční soustavy spol. OKD, Energetika, a.s. a tepelná energie se částečně využívá k vytápění objektů v areálu VJŽ. Zařízení KJ bylo uvedeno do zkušebního provozu v květnu 2007. Do konce roku 2007 bylo v zařízení KJ využito 216 tis. m 3 100% CH 4 z celkového ročního množství 1500 tis. m 3 100% CH 4 čerpaného důlního plynu. Na základě poznatků ze zkušebního provozu bylo zjištěno, že zařízení KJ neumí s navrženým technickým provedením využít celý energetický potenciál čerpaného důlního plynu. Obdobně na straně spotřeby tepla z KJ se v současné době plně nevyužívá kapacita KJ pro tepelné hospodářství areálu VJŽ. Za rok vzrostla spotřeba KJ na 882 tis. m 3 100% CH 4 z celkové roční produkce 1218 tis. m 3 100% CH 4. Pro potřeby lokality Žofie bylo ze zařízení KJ v roce využito 4 765 GJ tepla. Pro zlepšení využitelnosti produkovaného důlního plynu (CH 4 ) na KJ, realizovala spol. ENIGEN v roce dostavbu směšovací stanice s plynovou přípojkou na Centrální plynovod spol. Green Gas DPB, a.s. Paskov. Nové zařízení umožňuje využívat celou produkci CH 4 v KJ. Stavba směšovací stanice proběhla v měsíci červenci. V roce 2009 lze předpokládat ještě vyšší využití produkovaného CH 4 v technologii KJ než byla dosažená skutečnost v roce. Mimo snižování emisí do ovzduší z přímého vypouštění čerpaného důlního plynu přispívá o. z. ODRA realizací nákupu vyráběné tepelné energie z KJ ke snižování emisí z provozu Elektrárny Dětmarovice, která vyrábí dodávané teplo do areálu VJŽ spalováním uhlí. Středisko Laguny Čistírna haldových vod (ČHV je zařazena podle bodu 6.11. přílohy č. 1 k Nařízení vlády č. 53/2002 Sb. do kategorie střední ostatní stacionární zdroj. Technologie ČHV je kombinací fyzikálních, fyzikálně - chemických a biologických postupů

Strana 64 a je doplněna o technologii úpravy a zpracování kalů. Emise pachových látek nebyly dosud měřeny. Stanovení koncentrace pachových látek dle Vyhlášky č. 362/2006 Sb. bude provedeno v druhém čtvrtletí 2009 (termín daný legislativou je do 1.8.2009). Imisní monitoring bude v areálu Lagun Ostramo a v přilehlém okolí prováděn po zahájením sanačních prací. Podrobně je imisní monitoring řešen v Realizačním projektu Nápravná opatření laguny Ostramo (RP NO-LO). Účelem imisního monitoringu bude sledování kvalitativní a kvantitativní imisní zátěže exponovaných míst zejména v obytné zóně, určit příspěvek sanačních prací k této zátěži a poskytnout relevantní informace, na jejichž základě v případě nepříznivých klimatických podmínek a překročení imisních koncentrací dojde k omezení nebo až přerušení sanačních prací. Součástí imisního monitoringu bude monitoring pachů a příspěvku hluku ze sanačních činností k celkové hlukové zátěži v prostoru obytné zóny. Imisní monitoring bude prováděn na stacionární stanici v obytné zóně kontinuálně po dobu sanace nesaturované zóny, nepravidelně pak (cca 20x ročně) budou prováděna 6. až 24. hodinová doplňková měření kvality ovzduší mobilními systémy se zohledněním všech ročních období a klimatických podmínek. Výstupy kontinuálního měření ve stacionární stanici v obytné zóně budou automaticky předávány do systému automatického řízení sanace a budou použitelné k regulačním opatřením v rámci sanačních prací. 3.6.2 Kontroly Kontroly orgánů státní správy na úseku ochrany ovzduší v roce na zařízeních provozovaných o.z. ODRA nebyly provedeny. 3.6.3 Uložené pokuty Pokuty nebyly uloženy. 3.6.4 Náhrada škod způsobených exhalacemi Nebyla vyměřena. 3.7 Shrnutí Na lokalitách o.z. ODRA byly stejně jako v předešlém roce provozovány pouze malé a střední spalovací zdroje znečišťování ovzduší, jeden ostatní střední stacionární zdroj - Čistírna haldových vod střediska Laguny a dva ostatní malé stacionární zdroje: důl Vodní jáma Jeremenko a důl Vodní jáma Žofie. O.z. ODRA provozuje veškeré zdroje znečišťování ovzduší v souladu s příslušnými legislativními požadavky. Interní kontroly, revize a kontrolní měření emisí zdrojů

Strana 65 znečišťování prostředí jsou prováděny v rozsahu a frekvencích v souladu s požadavky příslušných právních předpisů. Změny v provozování zdrojů znečišťování ovzduší oproti roku nenastaly. Emisní limity v podmínkách o. z. ODRA pro spalovací zdroje byly v roce plněny. V souvislosti s provozem středních spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší je čtvrtletně prováděno vyhodnocování množství emisí a průběžný výpočet poplatků za jejich vypouštění do ovzduší. Poplatek za znečišťování ovzduší nedosahoval stanoveného limitu a nebyl proto v roce vyměřen. Termicky aktivní odvaly za současného stavu jejich (ne)provozování, nelze považovat za zdroj znečišťování ovzduší ve smyslu 4 odst.3 zákona o ochraně ovzduší, jak vyplynulo ze stanoviska MŽP ČR, odboru legislativního, ze dne 22.3.2006. Pro o. z. ODRA, jako správce předmětných odvalů, nevyplývají ze zákona o ovzduší v souvislosti s výstupy plynů emisní limity, ani poplatková povinnost.

Strana 66 4 KONTAMINACE POVRCHU A BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU 4.1 Kontaminace půdy Po sérii kontrolních vzorkování v letech 2005-2007, jejichž cílem bylo prověřit stav geoprostředí starých ekologických zátěží (SEZ) rizikově znečištěných míst v 19-ti areálech, které byly identifikovány jako rizikové v rámci závěrů analýz rizik z let 1997 2002, lze konstatovat, že ve správě o.z. je v současné době 8 areálů, v nichž je potvrzeno přetrvávající lokální, prostorově omezené znečištění zemin a horninového prostředí a/nebo znečištění podzemních vod. Ve většině případů se jedná o zbytkové lokální znečištění zemin ropnými deriváty (NEL), popř. polyaromatické uhlovodíky (PAU). Mezi takto postižená místa patří plochy vytipované analýzami rizik (AR) již v letech 1997 2002 na lokalitách Žofie a Barbora a v areálech Koblov, Hrušov, Pokrok, Paskov, Šverma Mariánské Hory a Trojice. Tyto areály jsou v rámci plánu monitoringu průběžně kontrolovány z hlediska vývoje znečištění v čase, v návaznosti na závěry znaleckých posudků a doporučení orgánů státní správy. I přes příznivé ukazatele pokračující přirozené atenuace znečištění ve vzorcích zemin a podzemních vod, které dokladují výsledky dosud povedených kontrolních převzorkování, přetrvává nadlimitní znečištění zemin NEL (nad limit C prům MP MŽP. ) v některých plochách uvedených areálů, a to zejména v přípovrchových a mělce podpovrchových vrstvách zemin. Ve většině případů však míra znečištění prokázaná analýzami rizik ekologické zátěže, jak vyplývá z vyjádření a doporučení dotčených orgánů státní správy z let 1997-2002, tak i kontrolními odběry, nepředstavuje takové aktuální ani potenciální riziko, které by vyžadovalo sanační zásah. Potřeba sanace masivně znečištěných ploch, popř. nutnost realizace doprůzkumu za účelem potvrzení (či vyvrácení) předpokladu migrace znečištění do podzemních vod, vyplynula z doporučení účastníků řízení k AR pouze pro rizikové plochy v areálech Trojice, Šverma - Mariánské Hory a Hrušov. 4.1.1 Areál Trojice V případě areálu Trojice je sanace horninového prostředí a podzemních vod nařízena z důvodu prokázané masivní kontaminace horninového prostředí i podzemních vod, mající původ v provozu sousední bývalé koksovny Trojice. Dominantními kontaminanty jsou zde NEL, PAU, Pb, Hg, CN celk, BTEX a fenoly. V letech 2006 2007 byla vyvolána o. z. ODRA řada jednání s dotčenými orgány státní správy a majoritními vlastníky/správci nemovitostí v lokalitě bývalého dolu a koksovny Trojice ve věci vypořádání ekologických závazků v předmětném území. V průběhu roku zde nebylo prováděno vzorkování z důvodu přípravy realizace rozsáhlého projektu Komplexní sanace kontaminovaného prostředí lokality Trojice, který bude hrazen z prostředků programu Revitalizace Moravskoslezského kraje. Předpokládané rozpočtové náklady celé akce, jejíž délka trvání je odhadována na cca 6 let, jsou odhadovány na 340 mil. Kč.

Strana 67 V prosinci byla v rámci uvedeného projektu podepsána realizační smlouva mezi MF ČR a firmou TOP GEO Group, s.r.o. o provedení I. fáze projektu: Aktualizaci analýz rizik kontaminovaného území, jejíž součástí bude i doprůzkum znečištění v areálu bývalého dolu Trojice, který je ve správě o.z. ODRA. 4.1.2 Areály Šverma- Mariánské Hory a Hrušov Přestože ostatní účastníci řízení k výsledkům AR pro uvedené areály neshledaly ekologickou zátěž těchto areálů natolik významnou, aby vyžadovala sanační zásah, ČIŽP OI Ostrava ve svém vyjádření doporučila, vzhledem k míře a charakteru znečištění některých ploch, další monitoring k prokázání či vyloučení možnosti migrace kontaminantů do okolí a v závislosti na výsledcích dlouhodobého monitoringu i rozhodnutí o odstranění masivně kontaminovaných zemin v rizikových plochách. V areálu Hrušov představovaly potenciální ohrožení kvality podzemních vod vyluhovatelností NEL ze znečištěných zemin 2 plochy tzv. plocha A:plocha u bývalého skladu hydraulických stojek (nyní odstavná plocha pro vozidla) a plocha C: plocha bývalé jeřábové dráhy a skladiště šrotu (po terénních úpravách, nyní bez využití). V areálu Šverma byly z důvodu možného průniku kontaminantů do okolí a podzemních vod označeny jako problémové 3 plochy - tzv. plocha A: bývalá čerpací stanice flotačních olejů a podzemní nádrže (po demolicích), plocha B: bývalý Bencalor (zařízení kompletně zlikvidováno) a plocha C: bývalé kalové nádrže a mycí rampa (zcela zavezeno navážkami). V roce byly v areálu Hrušov v uvedených plochách, pro určení zbytkového obsahu NEL a PAU, provedeny odběry zemin sondáží v různých hloubkových úrovních a dále odběry podzemních vod ze 2 vrtů pro analýzu na NEL a PAU. Přetrvávající vysoce nadlimitní znečištění zemin NEL (9x nad limit C prům. MP MŽP) bylo indikováno již jen v prostoru plochy C. Podzemní voda vykazovala mírné znečištění NEL (pouze nad limit B MP MŽP) ve vzorku jediného vrtu umístěného za hranicí lokality. V areálu Šverma byly v roce provedeny odběry zemin v několika hloubkových úrovních ve 3 plochách v minulosti masivně kontaminovaných NEL a dále odběry podzemní vody ze 3 vrtů pro analýzy NEL, PAU, chloridy, sírany a amonné ionty. Z hlediska přetrvávající kontaminace zemin bylo nadlimitní znečištění NEL (8x nad limit C prům. MP MŽP) indikováno v ploše A v hlubších horizontech (cca 2 4,8 m p.t.) a pouze bodobě v ploše C v hloubkovém horizontu 3,5 3,8m p.t.). Podzemní voda vykazuje značné znečištění amonnými ionty, sírany a chloridy pro tyto kontaminanty však platí, že látky nacházejí původ v sousedním koksárenském provozu, nikoli ve znečištění horninového prostředí areálu bývalého dolu Šverma. Sanace podzemních vod má být v budoucnu řešena v souvislosti se sanačním zásahem v rámci Koksovny Jan Šverma (vlastník OKD, OKK, a.s.) O.z. ODRA v průběhu let 2005 až provedl v uvedených areálech již několik monitorovacích akcí. Průzkumné práce realizovala společnost Green Gas DPB,

Strana 68 a.s. (dříve OKD, DPB, a.s.). Cílem monitoringu bylo průběžné hodnocení aktuálního stavu SEZ. V červenci pak bylo provedeno závěrečné zhodnocení výsledků dosavadního monitoringu, dokladující vývoj znečištění podzemních vod a zemin s cílem verifikovat současný stav SEZ a poskytnout aktuální podklad k případné realizaci nápravných opatření. Závěrečné zprávy z průzkumu kontaminace v areálech Hrušov a Šverma (Green Gas DPB, a.s., červenec ) dokladují dlouhodobě obecně příznivý trend poklesu původního znečištění a neprokázaly migraci kontaminantů z horninového prostředí do podzemních vod. 4.1.3 Laguny Dominantním kontaminantem v areálu skládky s. p. DIAMO, jak v navážkách, tak ve štěrcích údolní terasy, jsou NEL. Znečištění horninového prostředí pod lagunami R0, R1, R2, R3 a v jejich bezprostředním okolí bude odstraněno využitím technologie nepřímé termické desorpce na cílovou koncentraci NEL max. 10 g/kg v rámci realizace zakázky Nápravná opatření laguny Ostramo. Cílová koncentrace vymezena závaznými podmínkami Stanoviska Ministerstva životního prostředí č.j. NM 700/2003/03 ze dne 5. 9. 2003 byla původně 15g/kg NEL, nově udávaná hodnota 10g/kg NEL je v souladu s bodem 8 podmínek souhlasného stanoviska vydaného dle 10 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění platných předpisů, pro akci NO-LO. 4.2 Kontaminace biologického materiálu Netýká se o. z. ODRA. 4.3 Shrnutí Na základě zatímních výsledků je možné konstatovat, že lokality Žofie a Barbora, areály Koblov, Hrušov, Pokrok, Paskov, Šverma a Trojice patří i nadále mezi lokality, kde není možné jednoznačně formulovat závěr o rizikovosti a je nutno tyto lokality dále kontrolovat a monitorovat vývoj znečištění v čase v návaznosti na závěry znaleckých posudků a doporučení orgánů státní správy. Ve většině případů jde o areály bývalých důlních provozů, které jsou i nadále využívány jako výrobní a ostatní průmyslové areály a vykazují proto obecně pomalejší průběh degradace starých ekologických zátěží. Zbývající lokality bývalých důlních areálů ve správě o. z. ODRA byly již v minulosti vyhodnoceny jako areály, které jsou dnes již bez rizik ohrožení zdraví, ŽP nebo ekosystémů, majících původ v minulém způsobu užívání areálů. Mezi tyto lokality patří především areály již dlouhodobě opuštěné, bez využití a s převážně již snesenými objekty, kde úspěšně probíhá přirozená atenuace ekologické zátěže. V roce bylo v návaznosti na plán monitoringu detailněji prověřeno znečištění rizikových míst v areálech Trojice, Šverma - Mariánské Hory a Hrušov. Pro tyto areály bylo v minulosti vyplynula potřeba sanace (areál Trojice) nebo nutnost realizace doprůzkumu za účelem potvrzení (či vyvrácení) předpokladu

Strana 69 migrace znečištění do podzemních vod (areály Šverma a Hrušov). V červenci bylo provedeno závěrečné zhodnocení výsledků dosavadního monitoringu areálů Šverma a Hrušov, dokladující vývoj znečištění podzemních vod a zemin s cílem verifikovat současný stav SEZ a poskytnout aktuální podklad k případné realizaci nápravných opatření. Závěrečné zprávy z průzkumu kontaminace v areálech Hrušov a Šverma (Green Gas DPB, a.s., červenec ) dokladují dlouhodobě obecně příznivý trend poklesu původního znečištění a neprokázaly migraci kontaminantů z horninového prostředí do podzemních vod. V závěru roku proto byly uvedené zprávy zaslány ČIŽP OI Ostrava za účelem přehodnocení původních požadavků na realizaci nápravných opatření v uvedených areálech a k projednání dalšího postupu v otázce SEZ uvedených areálů. Výsledky jednání budou známy v prvním čtvrtletí roku 2009. V areálu Trojice bylo v minulosti rozhodnutími dotčených orgánů státní správy nařízeno provedení nápravných opatření. V roce 2007 Meziresortní komisí pro řešení revitalizace Moravskoslezského kraje schválený projekt Komplexní řešení sanace kontaminovaného území lokality Trojice započal v prosinci podpisem realizační smlouvy, mezi Ministerstvem financí ČR a dodavatelem prací TOP GEO Group, a.s., na realizaci I. etapy projektu, tj. Aktualizace analýzy rizik ekologické zátěže kontaminovaného území. V současnosti probíhají přípravné práce. Termín dokončení I. fáze projektu závisí na průběhu oponentního řízeník AR, předpokládáme však, že se tak stane nejpozději do konce roku 2009. Znečištění horninového prostředí na lokalitě Laguny Ostramo a v jejich bezprostředním okolí bylo v roce odstraňováno v rámci realizace zakázky Nápravná opatření laguny Ostramo. Cílová koncentrace byla původně vymezena závaznými podmínkami Stanoviska Ministerstva životního prostředí č.j. NM 700/2003/03 ze dne 5. 9. 2003, které bylo upraveno souhlasným stanoviskem pro akci NO-LO vydaným podle 10 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění platných předpisů.

Strana 70 5 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ 5.1 Produkce odpadů Základní přehled odpadů podle druhu a množství včetně jejich využití je uveden v Příloze č. 15 této zprávy (kopie souhrnných hlášení na Magistrát města Ostravy, Magistrát města Karviná, Městský úřad Orlová a Magistrát města Frýdku-Místku). Na celém o. z. probíhá třídění TKO. Za rok bylo vytříděno 25,36 t plastů (z toho 21,6 t na výrobu náhradní paliva PALOZO) a 6,6 t papíru. V rámci hospodaření s odpady je důsledně využívána zákonná povinnost zpětného odběru. Přehled materiálů předaných formou zpětného odběru v roce : Zářivky Elektrické olejové radiátory Chladničky Monitory Ostatní zařízení IT a telekomunikací Tiskárny a kopírovací stroje Ostatní počítače a servery Televizory 143 kg 250 kg 1260 kg 250 kg 50 kg 150 kg 100 kg 250 kg Náklady na případné zneškodnění těchto materiálů by činily 30 tis. Kč (bez odvozu). 5.2 Náklady Celkové náklady (odvoz a zneškodnění odpadů) 695,4 tis. Kč Celkové tržby 17 04 05,17 04 01, 17 04 07 4 059,9 tis. Kč 10 01 02, 10 01 05 16,6 tis. Kč 5.3 Přehled činnosti na úseku odpadového hospodářství 5.3.1 Odpady vlastní produkce V roce vyprodukoval o. z. ODRA 10 185,6 t odpadu, z toho do vlastních zařízení ZVO Barbora a ZVO Pokrok bylo uloženo 9 643,8 t odpadu (celkem od zahájení provozu 30 869,8 t). Nebezpečných odpadů bylo vyprodukováno 26,8 t. Množství odpadů z vlastní produkce, klasifikované jako ostatní i nebezpečné, včetně jejich likvidace a výčtu zařízení k využívání odpadů je uvedeno v přehledných tabulkách :

Strana 71 Produkce odpadu vlastní za rok Kat.č.odpadu název druhu odp. dle vyhl. Odběratel 381/2001 Sb. OZO Ostrav a Rekultiv ace,a.s. DEPOS,a.s. A.S.A., s.r.o. Vlastní zařízení Celkem tun tun tun tun tun tun 13 01 13 - N jiné hydraul. oleje 0,000 13 02 08 - N jiné motorové oleje 0,130 0,130 13 05 02 - N kaly z odluč.oleje 3,500 3,500 14 06 03 - N jiná rozpouštědla 0,000 15 01 02 - O směsné obaly 23,520 1,440 24,960 15 01 01-0 papír 4,800 1,440 6,240 15 01 10 - N obaly obsah. NL 2,340 2,340 15 02 02 - N absorp.činidla 0,090 0,090 16 01 03 - O pneumatiky 0,380 0,380 16 01 07 - N olej. Filtry 0,000 16 02 13 - N vyř.zař. obsah. NL 0,000 16 06 01 - N olověné akumulátory 0,180 0,180 16 05 06 - N vyř. chem. 0,050 0,050 16 06 02 - N nikl-kad.akumulátory 0,145 0,145 17 01 01-0 beton 18,900 4152,720 4 171,620 17 01 02 - O cihla 271,320 271,320 17 01 07-0 směsi betonu,cihel, 5219,780 5 219,780 17 02 01-0 dřevo 7,000 7,000 17 02 02-0 sklo 5,760 5,760 17 02 03-0 plasty 0,000 17 03 02-0 asfaltové směsi 0,000 17 06 04-0 izolační materiály 30,530 30,530 17 06 05 - N stav.mat.s azbestem 11,660 11,660 17 09 03 - N jiný stav.a.dem.odpad 8,740 8,740 17 09 04 - O směsný staveb.odpad 175,260 175,260 20 01 21 - N odpady se rtutí 0,000 20 01 01-0 papír 0,360 0,360 20 01 23 - N vyř.zař. obsah. NL 0,000 20 01 35 - N vyř.el.zařízení 0,000 20 01 39-0 plasty 0,360 0,360 20 02 03-0 jiný biol. nerozl. odp. 197,840 197,840 20 03 01-0 směsný komunální 25,440 5,760 11,856 43,056 20 03 06-0 odpad z čištění kanaliz. 4,320 4,320 20 03 07-0 objemný odpad 0,000 Celkem tun 53,76 0,00 8,64 479,40 9 643,82 10 185,62 Náklady v Kč (bez DPH) 64 748,00 0,00 12 872,00 617 864,00 0,00 695 484,00 Zařízení k využívání odpadů : Název zařízení Míchací dělo pro plav ení popílku do dolu Zařízení na v y užív ání odpadů Zařízení na v y užív ání odpadů Umístění zaříz. V provozu od areál Žof ie červ en 06 areál Barbora listopad 05 areál Pokrok říjen 08 provozovatel zařízení DIAMO, s. p. o. z. ODRA DIAMO, s. p. o. z. ODRA DIAMO, s. p. o. z. ODRA Produkce kovového odpadu za rok Odběratel Kovový odpad: Fe-17 04 05 Cu-17 04 01 Sm.k-17 04 07 Al - 17 04 02 celkem tun G E B E S H U B E R 529,92 2,76 0,70 533,38 U R B A N T R O J E K 31,38 31,38 0,00 Č E K O M E T 8,86 8,86 AC plus 6,76 6,76 C e l k e m 576,92 2,76 0,70 0,00 580,38

Strana 72 Vydaná rozhodnutí pro nakládání s odpady a provozování zařízení Vydal/předmět Č. j. ze dne Platnost do KÚ MSK/Souhlas k nakládání s nebezp.odpady-o.z.odra ŽPZ/14802/2007/Hel 16. 4. 2007 30.4.2012 KÚ MSK/ZVO-Sanace vodní nádrže Barbora 1580/2005/ŽPZ/Hel/0006-3.11.2005 30.11.2010 KÚ MSK/ZVO-míchací dělo popílkových směsí Žofie 32362/2005/ŽPZ/Hel - 20.1.2006 31.1.2011 KÚ MSK/ZVO-Sanace vodní nádrže č. VII-Pokrok 12155/2005/ŽPZ/Koz/0006-8.11.2005 30.12.2010 ZVO Pokrok zahájilo svůj provoz teprve v 10/. Pro obě zařízení byl realizován monitoring podzemních vod. Po celou dobu nevykazovaly naměřené hodnoty žádné anomálie ve smyslu schváleného provozního řádu (podrobněji viz kapitola 2.3.1.2). Kopie hlášení ZVO za rok jsou zařazeny jako Příloha č. 16 v přílohové části zprávy. Na ostatní odpady není vydán žádný legislativní akt. S těmito odpady je nakládáno prostřednictvím smluvních partnerů. 5.3.2 Podnikání v oblasti nakládání s odpady O.z. ODRA nepodniká v oblasti nakládání s odpady. 5.3.3 Sklady nebezpečných odpadů o Mobilní sklad na lokalitě Jeremenko o Mobilní sklad na lokalitě Žofie 5.3.4 Kontroly V roce byly správními orgány provedeny dvě kontroly. První byla zaměřena na činnost ZVO Barbora, druhá v rámci kontrolní akce Brownfields v areálu Hlubina. U obou kontrol ČIŽP, oblastní inspektorát Ostrava, nezjistil žádná porušení zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění. 5.3.5 Uložené pokuty Nebyly uloženy žádné pokuty. 5.3.6 Provedené a plánované akce V roce byla ve všech činných areálech o. z. zavedena harmonizace třídění odpadů komunálního charakteru na 3 frakce (papír, plasty, ostatní směsný odpad). V areálech Laguny a Jeremenko probíhala předtím separace na frakce dvě. Tímto opatřením bylo vyprodukováno oproti roku 2007 o 4,8 t odpadu méně.

Strana 73 (ekonomické náklady za odvoz a zneškodnění se snížily oproti minulému roku o 5,8 tis. Kč). V říjnu byl zahájen provoz zařízení na využívání odpadu v areálu Pokrok. 5.4 Shrnutí V roce došlo v porovnání s rokem 2007 ke zvýšení množství produkovaných ostatních odpadů, zejména z důvodu dokončení plánovaných demolic. K nárůstu došlo také vzhledem k častějším likvidacím tzv. černých skládek. Došlo však jen k mírnému zvýšení nákladů na jejich odvoz a zneškodnění, z důvodu ukládání stavebních a demoličních odpadů do vlastních zařízení (ZVO Barbora i Pokrok). Pro rok 2009 se předpokládá nižší produkce odpadů než v roce, avšak náklady na jejich odvoz a zneškodnění budou z důvodů zvýšení sazby zákonného základního a rizikového poplatku a rostoucí inflace srovnatelné s minulými roky.

Strana 74 6 MATERIÁLY Z HORNICKÉ ČINNOSTI 6.1 Odvaly Žádné odvaly nejsou o. z. ODRA aktivně provozovány. Přehled deponií/odvalů karbonských materiálů, které vznikly historicky v souvislosti s hlubinnou těžbou černého uhlí a jsou umístěny na dobývacích prostorech a zájmových územích o.z. ODRA, je zpracován v Tabulce č. 6.1. Přehled je zpracován bez ohledu na majetkové vztahy k pozemkům, na nichž se odvaly nachází. Oproti roku 2007 došlo k některým změnám v evidenci odvalů (počet evidovaných odvalů, kubatura) zdůvodnění je uvedeno v kapitole 6.4.Shrnutí. Kontroly odvalů jsou prováděny pověřeným zaměstnanci o.z. v souladu s ustanovením 77 odst.4) vyhl. ČBÚ č.22/1989 Sb. v intervalu 1x měsíčně. U endogenně činného odvalu Heřmanice jsou kontroly prováděny v intervalu 1x týdně se zaměřením na sledování podpovrchových teplot a obsahu CO, H 2 S, CH 4 v ovzduší ve stanovených měřících místech. 6.1.1 Přijatá a plánovaná opatření Z odvalů, které zůstávají i nadále ve správě o. z. ODRA, jsou dlouhodobě termicky aktivní odvaly Heřmanice, Hedvika a odval Ema. Této problematice byla na úseku ochrany ŽP věnována mimořádná pozornost i v roce : Odval Heřmanice V návaznosti na výsledky průzkumu a monitoringu termické aktivity odvalu Heřmanice, realizovaných v letech 2003 2006 v rámci přípravy sanačních prací a plně hrazených prostředky FNM, resp. MF ČR v rámci programu vlády ČR k řešení Revitalizace Moravskoslezského kraje, pokračovala v roce realizace doplňkového projektu č.08/04 Průzkum a monitoring termických procesů na odvalu Heřmanice plocha II. Tzv. plocha II je územím odvalu Heřmanice (situovaným západně od původní zájmové, termicky aktivní plochy - tzv. plochy I), kde se nachází mimo jiné i již dříve sanovaná skládka nebezpečných chemických odpadů. V ploše byla v roce 2007 vytvořena síť hloubkových termometrických sond vhodně doplňující již dříve vytvořenou síť pozorovacích vrtů v rámci plochy I. V roce pokračoval čtvrtletní monitoring teplot termometrických sondách (tj. vystrojených pozorovacích vrtech) v hloubkových intervalech stanovených realizačním projektem. Naměřené teploty byly vždy převedeny do databáze a zpracovány do map izoterm pro všechny měřené hloubkové horizonty. Projekt č. 08/04 byl řádně ukončen v říjnu. Ze závěrečné zprávy vyplývá, že v ploše II, kde byl realizován pravidelný termomonitoring, je situace zatím stabilizovaná a ve sledovaném období (10/2006-9/) nebyly v ploše II zaznamenány známky probíhajících termických procesů.

Strana 75 Z pravidelných kontrolních měření teplot, ve vytipovaných sondách v ploše I a ploše II, prováděných pověřenými pracovníky o.z. v průběhu roku a z jednorázového proměření teplot ve všech stávajících funkčních TM sondách na odvalu Heřmanice, provedeného dodavatelsky v rámci metodické změny v rámci zmiňovaného projektu č. 08/04, lze vyvodit jednak, že dochází místně k pozvolnému útlumu termické aktivity (např. jižní část odvalu, podnikatelský areál u jižní paty odvalu), zároveň je však zjevné pokračování již dříve zdokumentovaného trendu vzrůstající dynamiky a migrace endogenního požáru směrem k S a SZ, tzn. ve směru kalových nádrží (tzv. ČOV Heřmanice) a termická aktivita se začíná projevovat i ve větších hloubkových horizontech. V souvislosti s termickou aktivitou odvalu Heřmanice je od listopadu 2007 zajišťován pověřenými zaměstnanci o.z. ODRA teplotní monitoring také v prostoru manipulačního kolejiště, J od paty odvalu Heřmanice. Tato měření jsou prováděna na základě Rozhodnutí Drážního úřadu Olomouc č.j. 20-0327/04-40476-DU/Kl ze dne 2.3.2005, kdy bylo DIAMO, s.p. o.z. ODRA uloženo provedení nezbytných úprav, které by odstranily ohrožování dráhy vlečky OKD, Doprava, a.s., Ostrava v manipulačním kolejišti Heřmanice na pozemku p.č. 458/35, k.ú. Heřmanice, obec Ostrava. Součástí podmínek stanovených výše uvedeným rozhodnutím je rovněž realizace teplotního monitoringu. V průběhu roku bylo proto v pravidelných měsíčních intervalech v hloubce 2,5m v tzv. vnější řadě termických sond, tj. severně od v minulosti realizované injektážní stěny (blíže k endogennímu zdroji teplot) prováděno termometrické měření (celkem cca 45 sond). Hodnocení vývoje je prováděno po každém měření, rovněž výsledky měření jsou zasílány elektronickou poštou vlastníku manipulačního kolejiště tak, aby v případě náznaku negativních změn bylo možné neprodleně přistoupit k nápravným opatřením zamezujícím ohrožení provozu na vlečce. V rámci řešení nepříznivé situace na termicky aktivním odvalu Heřmanice pokračovala v roce 2007 paralelně s realizací projektu průzkumu a monitoringu termické aktivity odvalu i hornická činnost povolená Rozhodnutím OBÚ v Ostravě (č.j. 4896/05) - Zajištění části odvalu Heřmanice jeho redepozicí. Technické práce na realizaci tohoto projektu započaly v říjnu 2005. Cílem je provedení terénních úprav spočívajících v realizaci terénních prací, odtěžování hlušinového materiálu, modelování svahů a vytvoření volné manipulační plochy vyhovující předpokládaným značným prostorovým požadavkům očekávaným v následných etapách realizace nápravných opatření - sanace termické aktivity odvalu. Odtěžování hlušiny a modelace svahů probíhala v roce intenzivněji než v předešlých letech 2005 2007 a výsledkem bylo odtěžení a prodej a odvoz cca 700 tis tun hlušinového materiálu z lokality. V souvislosti s uvedenou povolenou hornickou činností, kterou smluvně zajišťuje subdodavatelsky firma BODEX GROUP, s.r.o., byly v průběhu roku na pracovištích odvalu Heřmanice provedeny 2 inspekční prohlídky zástupci OBÚ v Ostravě (7.8. a 14.11.), se zaměřením na kontrolu hornické činnosti ( podnětem prošetření zvýšené prašnosti podaným Magistrátem Města Ostravy dopisem ze dne 22.7.) a na dodržování podmínek rozhodnutí OBÚ o povolení hornické činnosti, vedení záznamů a dodržování pravidel BOZP na pracovišti. V návaznosti na závěry OBÚ z prohlídek bylo realizátorovi

Strana 76 akce uloženo přijetí doplňujících opatření k omezení prašnosti v místě těžby prohořelého kameniva v jižní části odvalu a odstranění drobných závad v evidenci a koordinaci BOZP na pracovišti. Tato opatření byla ve stanovených termínech přijata, závady odstraněny a oznámeny neprodleně OBÚ. Žádné pokuty ani jiné sankce nebyly uloženy. Obr.: Odtěžování hlušiny v rámci hornické činnosti na odvalu Heřmanice Obr.: Pohled na jižní etáže s prohořelou hlušinou v rámci plochy odtěžování V průběhu roku probíhaly na odvalu Heřmanice také přípravné projektové práce smluvního partnera o.z. ODRA - společnosti

Strana 77 A1Energy, a.s k záměru Zpracování odvalu Heřmanice na suroviny pro další využití tj. získání energeticky využitelného produktu z deponovaného materiálu v nejstarší tzv. karolinské části odvalu Heřmanice (zahrnující i tzv. plochu II). O vývoji situace na odvalu Heřmanice jsou průběžně informovány příslušné orgány státní správy i orgány ochrany životního prostředí. Odval Hedvika Odval Hedvika byl na rozdíl od odvalu Heřmanice dlouhodobě považován za termicky relativně stabilní, bez dynamických změn rozsahu i charakteru teplotně anomální oblasti. Od roku 2007 však soustavně zaznamenáváme, v rámci kontrolního monitoringu, migraci a rozšíření termicky aktivní zóny zejména J a JV směrem, tj. směrem k intenzivně využívanému podnikatelskému areálu. V průběhu roku se ohnisko endogenního požáru rozšířilo dále za obrys plochy původně sledované, vybavené termometrickými sondami k monitorování dynamiky požárů a učené k sanaci. V návaznosti na výsledky a doporučení v roce 2006 ukončeného projektu průzkumu a monitoringu odvalu Hedvika, byl v roce 2007 připraven, meziresortní komisi pro revitalizaci Moravskoslezského kraje předložen a schválen návrh navazujícího projektu dlouhodobého termomonitoringu odvalu Hedvika. V závěru roku byla mezi MF ČR a společností Stavební geologie - Geotechnika Praha, a.s. podepsána realizační smlouva na Dlouhodobý monitoring termicky aktivního odvalu Hedvika. Předmětem plnění projektu bude v rozmezí let 2009 2013 realizace pravidelného teplotního monitoringu, a to jak již v minulosti na odvalu vybavených termometrických hloubkových vrtech, tak i v rámci této zakázky nově zbudovaných, které doplní stávající síť pažených pozorovacích vrtů pro zonální měření termických procesů v dosud nemonitorované JV části termicky aktivního odvalu Hedvika. Mimo výše zmíněné akce probíhala roce na části odvalu Hedvika i rekultivační akce, která je popsána v kapitole č. 7 Rekultivace. Odval Ema V průběhu roku probíhaly na termicky zasažené části odvalu Ema monitorovací práce projektu č.08/05 Průzkum a monitoring termických procesů na odvalu Ema - dodavatel prací Stavební geologie - Geotechnika Praha, a.s. (zahájeno v roce 2007), hrazené z prostředků programu Revitalizace Moravskoslezského kraje. V roce byla prováděna pravidelná termometrická měření v sondách, podpovrchové měření teplot a atmogeochemické práce. Z vyhodnocení výsledků za rok vyplývá stabilizovaný stav v zájmovém prostoru dlouhodobě termicky aktivního odvalu Ema, kdy nedochází k výraznějším změnám teplot a vývinu plynů ve srovnání se základním měřením z roku 2007. Ukončení a vyhodnocení průzkumu a monitoringu realizovaného v rámci projektu č.08/05 očekáváme v 6/2009.

Strana 78 6.2 Odkaliště Žádná odkaliště nejsou o.z. ODRA aktivně provozována. Přehled kalových nádrží, které jsou umístěny na dobývacích prostorech a zájmových územích o.z. ODRA a vznikly historicky v souvislosti s tříděním a úpravou černého uhlí, je zpracován v Tabulce č. 6.1 v tabulkové části zprávy. Tyto nádrže jsou uvedeny bez ohledu na majetkový vztah k vlastním stavbám a k pozemkům, na nichž se nacházejí. Oproti roku 2007 došlo ke změně v počtu evidovaných odkališť zdůvodnění je uvedeno v kapitole 6.4.Shrnutí. V roce probíhaly na některých odkalištích ve správě o. z. ODRA akce, které jsou popsány v kapitole č. 7 Rekultivace. 6.3 Materiály související s hornickou činností Do odvalů a odkališť ve správě o.z. ODRA, kam byly v minulosti ukládány pouze materiály z probíhající hornické činnosti karbonská hlušina (slepenec, pískovec, prachovec a jílovec) a doprovodné zbytky uhelné substance ve volné formě nebo dispergované v karbonských horninách, nebyly ani v roce ukládány materiály z likvidačních prací hornické činnosti. 6.4 Shrnutí V roce došlo k několika změnám v souvislosti s evidencí odvalů a odkališť, a to: 1. Ukončení správy: Z důvodu ukončení rekultivačních prací a předání pozemků vlastníkům byla ukončena správa o.z. ODRA u těchto odvalů a odkališť: a) Odval Ludvík v k.ú. Radvanice b) Odkaliště Lhotka v k.ú. Hošťákovice a k.ú. Lhotka u Ostravy Z důvodu začlenění odvalů a odkališť vzniklých hornickou činností bývalého Dolu František v Horní Suché do programu Příprava území v rámci odstraňování škod na ŽP po ukončení hornické činnosti - realizace oblasti 1 projektu č. 45, lokalita František, který je zahrnut do plánu revitalizace území Moravskoslezského kraje a financován z prostředků Ministerstva financí ČR za spolupůsobení OKD, a.s. jsou ze správy o.z. ODRA vyjmuty tyto odvaly a odkaliště: c) Výpěrkový odval František v k.ú. Prostřední Suchá d) Odval František v k.ú. Horní Suchá e) Odkaliště František v k.ú. Horní Suchá Revizí stávajícího stavu odvalů ve správě o.z. ODRA, které nebyly zahrnuty do programu nutné revitalizace v rámci nově zpracovávané Koncepce komplexního zahlazení následků hornické činnosti na krajině a životním prostředí a které se tímto staly součástí krajiny bez dalších úprav jsou ze správy

Strana 79 o.z. ODRA vyjmuty tyto odvaly: f) Odval Stachanov v k.ú. Hrušov g) Odval Václav v k.ú. Poruba u Orlové h) Odval Evžen v k.ú. Petřvald u Karviné i) Odval Pokrok v k.ú. Petřvald u Karviné j) Odval Alexandr v k.ú. Kunčičky k) Odval Lidice v k.ú. Lhotka u Ostravy a k.ú. Petřkovice u Ostravy Delimitací povinnosti zahlazení následků škod po ukončené hornické činnosti z o.z. ODRA na původce posledních škod na životní prostředí v rámci dané lokality tj. na OKD, OKK, a.s. je ze správy o.z. ODRA vyjmut tento odval: l) Hydroodval Šverma v k.ú. Mariánské Hory 2. Změna parametrů: Z termicky aktivního odvalu Heřmanice bylo v roce odtěženo cca 700 tis t kameniva - hlušinového materiálu v rámci hornické činnosti Zajištění části odvalu Heřmanice jeho redepozicí povolené ROZHODNUTÍM OBÚ v Ostravě (č.j. 4896/05). Prodejem kameniva z části odvalu Heřmanice jsou k 1.1.2009 změněny položky ve sloupci objem a tonáž u odvalu Heřmanice takto: m) Odval Heřmanice změna objemu z 20 640 000 m 3 na 20 112 000 m 3 změna tonáže z 33 024 000 t na 32 179 000 t V roce, stejně jako v předešlých letech, byla zvláštní pozornost věnována termicky aktivním odvalům Ema, Hedvika a Heřmanice, kde pokračovaly průzkumné a monitorovací akce popsané výše, popř. byly připravovány navazující projekty vedoucí k řešení problematiky likvidace (sanace) termicky aktivních oblastí odvalů. Pro financování těchto akcí byly použity prostředky z prostředků programu na Revitalizaci Moravskoslezského kraje v celkové sumě cca 900 tis Kč. Z důvodu absence aktuálních podkladů hodnotících komplexně vlivy termicky aktivních odvalů na okolní ŽP a zdraví lidí, byly v roce výše jmenované hořící odvaly zařazeny i do připravovaného projektu Analýza rizik odvalů zasažených endogenním hořením. O.z. ODRA požádalo v rámci 5. výzvy Operačního programu Životní prostředí MŽP ČR o jeho financování z prostředků Fondu soudržnosti EU a prostředků SFŽP ČR. V případě úspěšného posoužení žádosti by realizace projektu započala v roce 2009, ukončení projektu bude záviset na oponentním řízení - předpoklad konec roku 2010.

Strana 80 7 REKULTIVACE 7.1 Rekultivační stavby - lokalita Ostrava TGR/30 16 02/035 Rekultivace odvalu Jeremenko katastrální území: Ostrava - Kunčice plocha zájmového území: 12,0 ha zahájení stavby: 2002 ukončení stavby: 2009 rekultivační cíl: les prostavěno v r. : 0,- Kč Území bylo používáno k odvalování hlušiny závodu Jeremenko. V rámci rekultivačních prací se zrealizovalo mechanické vyčištění plochy od sutě a cizorodých předmětů, provedla se modelace ostrých hran a svahů odvalu a byl vysazen lesní porost. Z důvodu úhynu značné části vysazeného lesního porostu byl v r. 2004 zpracován znalecký posudek na posouzení stavu zalesnění a zpracována zjednodušená projektová dokumentace na dolesnění odvalu. Tyto práce byly realizovány v r. 2005 jednalo se o chemické odplevelení, mechanické rozrušení povrchu, rozprostření substrátu a výsev semene olše a břízy. V roce 2006 byl postup ještě jednou zopakován pouze s olší lepkavou. V obou případech semenáčky vzešly, ale zřejmě následkem extrémních teplot jich v ploše zůstalo minimální množství. Bylo konstatováno, že nejlépe prosperují jedinci všech druhů dřevin z přirozeného náletu. Z výše uvedených důvodů byl zhotovitelem objednán a v srpnu 2006 vypracován znalecký posudek, který toto stanoviště označil jako zcela extrémní a doporučuje rekultivaci provést pomocí přirozené sukcese, protože jiné postupy umělého zalesnění se jeví jako problematické, riskantní a ekonomicky neefektivní. Dále bylo doporučeno omezit nebo zcela vyloučit vyžínání. Z toho důvodu byla v r. 2007 zpracována PD na přirozené dolesnění odvalu a byl pouze zrealizován nátěr již dříve vysazených sazenic proti okusu lesní zvěří. V r. byl odval ponechám přirozené sukcesi. TGR/30 13 69/024 Rekultivace ČOV Lhotka katastrální území: Lhotka, Hošťákovice plocha zájmového území: 37,3 ha zahájení stavby: 1994 ukončení stavby: rekultivační cíl: les, ostatní plocha prostavěno v r. : 1 300 189,- Kč V rámci sanace a rekultivace území bylo zrušeno vodohospodářské dílo, jednotlivé stavební objekty a provozní soubory. Následně byly vytěženy uhelné kaly a v původních nádržích č. III a IV, byly vybudovány plochy pro dekontaminaci rozebraných hrází a zemin, tento materiál byl použit společně s kamenouhelnou hlušinou k závozu území. Po dokončení závozu bylo území vytvarováno a překryto podornicí. Schváleným řešením vedení trasy dálnice D 47 došlo ke snížení původního záboru zájmového území z původních 45,0 ha na stávající stav 37,3 ha. V r. 2004 byla dokončena technická rekultivace. V r. byly realizovány práce v rámci biologických rekultivací dosadba uhynulých sazenic, hnojení sazenic, ochrana proti okusu zvěří a dvojí celoplošné

Strana 81 vyžínání. Dle rozhodnutí veřejnoprávních orgánů bylo realizováno měření v rámci monitoringu podzemních vod a zpracována závěrečná zpráva o monitoringu. Stavba byla v 11/ ukončena a pozemky byly předány vlastníkovi. Obr.: Rekultivace ČOV Lhotka TGR/30 12 72/054 Úprava pozemků v areálu Petr Cingr katastrální území: Ostrava - Michálkovice plocha zájmového území: 0,45 ha zahájení stavby: 2005 ukončení stavby: 2010 rekultivační cíl: ostatní plocha krajinná zeleň prostavěno v r. : 3 268,- Kč Cílem této rekultivace je obnova krajinné zeleně na stanovišti zdevastovaném s souvislosti s těžbou bývalého závodu Petr Cingr. V rámci stavby byly mýceny pro toto stanoviště nevhodné druhy, svahy byly opět osázeny vhodnými dřevinami a nyní probíhá 5-ti letá údržba vysazeného porostu. V r. bylo provedeno vyžnutí ploch a ochranný nátěr sazenic proti okusu lesní zvěří. TGR/30 16 07/136 Rekultivace odkalovacích nádrží Jeremenko katastrální území: Ostrava - Kunčičky plocha zájmového území: 12,485 ha zahájení stavby: ukončení stavby: předpoklad 12/2017 rekultivační cíl: les prostavěno v r. : 79 736,- Kč Jedná se o bývalé nádrže závodu Jeremenko, které sloužily pro plavení flotačních kalů. Rekultivace spočívá v zavezení nádrží materiálem vhodným k rekultivačním účelům, následně bude realizováno vytvarování terénu a závoz biologicky oživitelným materiálem. Plocha bude osázena stromy a keři v rámci biologické rekultivace lesnické s 5-ti letou údržbou.

Strana 82 V r. byla stavba zahájena. Bylo zrealizováno kácení v 1. části plochy a byl zahájen závoz rekultivačním materiálem. Obr.: Úprava pozemků v areálu P. Cingr - rok 2005 před zahájením prací Obr.: Úprava pozemků v areálu P. Cingr - po úpravě a osetí ploch

Strana 83 7.2 Rekultivační stavby - lokalita Fučík TGR/20 09 151/057 Sanace bývalé skládky uhlí Pokrok katastrální území: Šenov plocha zájmového území: 1,67 ha zahájení stavby: 2005 ukončení stavby: 2010 rekultivační cíl: ostatní plocha prostavěno v r. : 11 456,- Kč Jedná se o sanaci plochy, která sloužila jako skládka černého uhlí bývalého Dolu Fučík. Na ploše budou odstraněny betonové panely, plocha bude zavezena vhodným výplňovým materiálem, překryta biologicky oživitelnou zeminou a zatravněna. Od počátku stavby bylo v rámci technické rekultivace zrealizováno rozbití betonových ploch, úprava terénu a navážka výplňových materiálů. V r. bylo pokračováno v technické rekultivaci. TGR/30 09 91c/047 Dolesnění pozemku Hedvika katastrální území: Radvanice plocha zájmového území: 0,8 ha zahájení stavby: 2007 ukončení stavby: 2012 rekultivační cíl: les prostavěno v r. : 65 220,- Kč Jedná se rekultivaci lesního pozemku podél ul. Petřvaldská v blízkosti haldy Hedvika. Pozemek je porostlý vysokobylinnými ruderálními společenstvy, místy s náletem břízy, osiky a jívy s následnou 5-ti letou údržbou. Pozemek bude osazen lesní kulturou buku lesního v souladu s ÚP města Ostravy. Pozemek byl vyčištěn, odvezeny černé skládky, náletové porosty byly odstraněny a seštěpkovány. Porost byl osázen kulturami dle PD. V r. byly dosazeny uhynulé sazenice, bylo zrealizováno vyžínání plochy a nátěr sazenic proti okusu lesní zvěří a pro ochranu dosazeného porostu byla vybudována oplocenka. TGR/20 09 79/012 katastrální území: Šenov plocha zájmového území: 6,76 ha zahájení stavby: 2001 ukončení stavby: 2011 rekultivační cíl: ostatní plocha prostavěno v r. : 313 982,- Kč Rekultivace kalových nádrží II VII Pokrok Jedná se bývalé kalové nádrže úpravny Dolu J. Fučík o rozloze 6,76 ha, které jsou v rámci technické rekultivace postupně zaváženy schváleným výplňovým materiálem. V současné době jsou nádrže II VI zavezeny materiálem z likvidačních prací lokalit DIAMO s.p. Vzhledem k tomu, že se na stavbě množily

Strana 84 černé skládky, byl v r. 2006 zrealizován ochranný val podél části zájmového území stavby. V r. byla zrealizována úprava plochy, obdělání půdy vláčením, založení trávníku, vyžnutí plochy a dosadba 150 ks sazenic. Obr.: Rekultivace kalových nádrží Pokrok stav před rekultivací Obr.: Rekultivace kalových nádrží Pokrok po technické rekultivaci a osetí ploch

Strana 85 7.3 Rekultivační stavby - Lokalita Barbora TGR/20 03 90/056 Sanace vodní nádrže Barbora katastrální území: Karviná - Doly plocha zájmového území: 0,62 ha zahájení stavby: 2005 ukončení stavby: 2012 rekultivační cíl: ostatní plocha prostavěno v r. : 59 395,- Kč Jedná se likvidaci bývalé vodní nádrže, která sloužila jako náhradní zdroj provozní vody bývalého Dolu Barbora a její začlenění do okolní krajiny. Rekultivace byla zahájena v r. 2005 vykácením náletového porostu, vypuštěním vody a rozrušením dna. Celá nádrž bude zavezena schváleným výplňovým materiálem, bude provedena úprava terénů a zatravnění plochy. V r. bylo pokračováno v navážení výplňových materiálů a v úpravách terénu. 7.4 Zajištění sanačních akcí hrazených z prostředků MF ČR Vzhledem k tomu, že v rámci programu Revitalizace Moravskoslezského kraje je možné realizovat soubor sanačních a rekultivačních akcí hrazených z finančních prostředků MF ČR, byly, popřípadě budou, do tohoto programu zařazeny vybrané sanačně rekultivační stavby. U některých staveb již byla realizace zahájena a u těchto staveb DIAMO s.p., o.z. ODRA spolupůsobí a vykonává v rámci stavby technický dozor. Přípravné a zajišťovací práce na stavbě jsou hrazeny ze státního rozpočtu (vytyčovací práce, zpracování PD, správní poplatky apod.) Realizované stavby: Rekultivace Rudná 5.st. podél ul. Polanecká Odvodnění pozemků jižně od rybníka Kuboň, pl. A a B Rekultivace nádrže NP 1 Sanace Salma Rekultivace odvalu Oskar Sanace a rekultivace nádrží Stachanov Sanace sesuvného území Urx Sanace odvalu Václav Úpravy na Orlovské stružce lokalita u Hřiště Stavby ve fázi přípravy: Úprava toku Sušanky Rekultivace u ulice Hlučínské Rekultivace území Rudná 3. stavba - Koráb Rekultivace území Vrbice Rekultivace odvalu Urx

Strana 86 Odvodnění pozemků podél Mariánskohorské Úprava odvodnění vodoteče Mlýnka Rekultivace odvalu Rychvald Úprava pozemků v Petřvaldě lokalita u Bužkovce Sanace lokality u Balatonu Rekultivace nad vlečkou Odvodnění zamokřených pozemků Ščučí Zkapacitnění odlehčovacího kanálu Ščučí Odvodnění zamokřených pozemků v Paskově 7.4.1 Realizované stavby: 1) TGR/30 14 21/029 Rekultivace Rudná 5. stavba podél ul. Polanecká katastrální území: Ostrava - Svinov plocha zájmového území: 6,59 ha zahájení stavby: 2003 ukončení stavby: 2012 rekultivační cíl: les, drobná zeleň prostavěno v r. : - AÚP 79 278,- Kč - Revitalizace 916 056,- Kč Obr. Rekultivace Rudná 5. st. - podél ul. Polanecká - před zahájením prací

Strana 87 Obr. Rekultivace Rudná 5. st. - podél ul. Polanecká po TR a osetí ploch Zájmové území je děleno na 2 plochy, plocha A bude zalesněna, plocha B bude osázena ochrannou zelení. Stavba je realizována z financí programu Revitalizace Moravskoslezského kraje. Od počátku prací byly provedeny práce v rámci technické rekultivace úprava plochy, realizace části odvodňovacího příkopu a zaplnění propustu pod tratí ČD. V rámci biologické rekultivace zemědělské byly zrealizovány úpravy plochy, hluboká a střední orba včetně hnojení rekultivačním substrátem, obdělání půdy a založení trávníku. V r. byly realizovány údržby v rámci biologických rekultivací. 2) TGR/40 17 21/039 Odvodnění pozemků jižně od rybníka Kuboň,pl.A a B katastrální území: Paskov plocha zájmového území: pl.b 0,0793 ha zahájení stavby: 2005 ukončení stavby: 2010 rekultivační cíl: ostatní plocha, zahrada prostavěno v r. : - AÚP - 967,- Kč - Revitalizace 49 405,- Kč Jedná se o zahlazení vlivů hornické činnosti bývalého Dolu Paskov. Z důvodu proběhlé hornické činnosti vznikly na plochách A a B bezodtoké kotliny a plochy s minimálním spádem, což způsobuje zpomalení povrchového odtoku. Rekultivace spočívají ve vyrovnání terénních nerovností zeminou, pročištění odvodňovacího příkopu, odvodnění pozemků, zatravnění a částečné ozelenění keřovým porostem s následnou pětiletou údržbou. Od počátku stavby bylo zrealizováno odvodnění pomocí drenáží, propustek DN 600, návoz substrátu, úprava ploch, zatravnění a výsadba keřů. Obě plochy byly zkolaudovány a pozemky byly částečně předány vlastníkům.

Strana 88 Na části plochy B ještě probíhá 5-ti letá údržba vysazených porostů, která byla realizována i v r.. 3) TGR/40 17 27/041 Rekultivace území NP 1 katastrální území: Paskov, Hrabová, Nová Bělá plocha zájmového území: 30,9276 ha zahájení stavby: 2006 ukončení stavby: 2024 rekultivační cíl: les, trvalý travní porost, vodní plocha prostavěno v r. : - AÚP 36 244,- Kč - Revitalizace 800 693,- Kč Jedná se o lokalitu okolo nádrže NP 1, která je součástí úpravárenského komplexu bývalého Dolu Paskov. Technické úpravy spočívají v modelaci terénu navýšením a zajištěním stability stávajících hrázi nádrže. Nádrž bude vyplněna flotační hlušinou z úpravny Dolu Paskov. Po ukončení plavení Dolem Paskov a dostatečném vysušení naplavených kalů bude technická rekultivace pokračovat tvarováním území hlušinovými výpěrky s následným překryvem zeminou. Po dokončení technických úprav bude následovat biologická rekultivace lesnická včetně 5-ti leté údržby vysazeného porostu. Součástí sanačně rekultivační stavby je i úprava okolního terénu, která spočívá v odtěžení stávající deponie zemin, pročištění vodotečí a odvodňovacích příkopů. Po technických úpravách bude následovat dolesnění volných ploch s následnou 5- ti letou údržbou vysazeného porostu. Od začátku prací byly provedeny práce na přípravě území kácení stromů, odstranění pařezů a drcení smýcených křovin. Bylo dokončeno pročištění Oprechtického potoka Ščučí a byly zrealizovány SO 01 Zvýšení hrází, SO 03 Úprava výpustného objektu a SO 02 Přeložka potrubí flotačních hlušin. Tyto tři objekty byly v r. zkolaudovány a bylo zahájeno přetvarování terénu pomocí výplňového materiálu (flotační hlušina) z Dolu Paskov. Dále byla dokončena výsadba dřevin na vzdušných svazích a nyní probíhá 5-ti letá údržba. 4) TGR/30 15 24/034 Sanace Salma katastrální území: Radvanice plocha zájmového území: 1,75 ha zahájení stavby: 2007 ukončení stavby: 2013 rekultivační cíl: les prostavěno v r. : - AÚP 80 759,- Kč - Revitalizace 4 004 671,- Kč Rekultivace zájmového území spočívá v odstranění černých skládek, dotvarování terénu, překrytí biologicky oživitelnou zeminou, zatravnění a provedení lesní výsadby s následnou 5-ti letou údržbou. V r. byly zrealizovány veškeré technické rekultivace a na podzim byl vysazen lesní porost a zahájena 5-ti letá údržba.

Strana 89 5) TGR/30 12 17/015 Rekultivace odvalu Oskar katastrální území: Heřmanice plocha zájmového území: 5,15 ha zahájení stavby: 2007 ukončení stavby: 2013 rekultivační cíl: les prostavěno v r. : - AÚP 30 102,- Kč - Revitalizace 3 399 896,- Kč Jedná se o těleso bývalého odvalu Dolu Oskar. Tento odval byl sypán do přírodní prolákliny a je v současné době porostlý náletovým porostem. Rekultivace spočívá v realizaci probírky náletového porostu,vyčištění území, rozrušení haldoviny do hloubky 0,3 m a dolesnění plochy s následnou 5-ti letou údržbou. V r. byly zrealizovány veškeré technické rekultivace a na podzim byl vysazen lesní porost a zahájena 5-ti letá údržba. 6) TGR/30 13 64/022 Sanace a rekultivace nádrží Stachanov katastrální území: Ostrava - Hrušov plocha zájmového území: 9,97 ha zahájení stavby: 2004 ukončení stavby: 2015 rekultivační cíl: les prostavěno v r. : - AÚP 135 015,- Kč - Revitalizace 28 668 867,- Kč Jedná se o bývalé nádrže dolu Stachanov, které sloužily k ukládání flotačních hlušin z úpravny uhlí. Rekultivace budou spočívat ve změně nivelety terénu, konfigurálním uspořádání povrchu, dále bude území překryto 40cm vrstvou biologicky oživitelné zeminy a provedena biologická rekultivace lesnická. V r. 2004 byla dokončena projektová dokumentace a zrealizována přeložka elektrických kabelů 22 kv, kterou bylo nutné realizovat z důvodu výstavby stožáru VN (22 kv). V rámci Revitalizace byla stavba zahájena v r. a v současné době je realizováno vykácení náletových porost, vyčištění území od černých skládek a částečně přetvarování území v rámci technické rekultivace. 7) TGR/30 13 78/027 Sanace sesuvného území Urx katastrální území: Petřkovice plocha zájmového území: 0,5 ha zahájení stavby: ukončení stavby: 2013 rekultivační cíl: les prostavěno v r. : - AÚP 11 658,- Kč - Revitalizace 811 499,- Kč Jedná se o území ovlivněné činností dolu Urx, který bezprostředně navazuje na oplocení areálu Hornického Muzea. Část plochy je nestabilní, jsou patrné projevy sesuvu. Sanace svahu je navržena formou realizace kotvené opěrné stěny umístěné při úrovni paty svahu.

Strana 90 Stavba byla zahájena na podzim r. a proběhla příprava území pro realizaci stavby. 8) TGR/20 09 57/007 Sanace odvalu Václav katastrální území: Poruba u Orlové plocha zájmového území: 7,0 ha zahájení stavby: ukončení stavby: 2015 rekultivační cíl: les, ostatní plocha prostavěno v r. : - AÚP 86 791,- Kč - Revitalizace 726 643,- Kč Zájmové území představuje plochu bývalé elektrorozvodny a část bývalého odvalu Dolu Julius Fučík, závod Václav. Na ploše se předpokládá kácení stromů a křovin, odstranění skládek, rozsáhlé terénní úpravy, následný překryv zeminou, částečné zatravnění a částečné dolesnění. Stavba byla zahájena na podzim r. kácením náletových dřevin v rámci přípravy území. 9) TGR/20 09 67/008 Úpravy na Orlovské stružce lokalita U hřiště katastrální území: Orlová plocha zájmového území: 0,50 ha zahájení stavby: ukončení stavby: 2009 rekultivační cíl: ostatní plocha prostavěno v r. : - AÚP 58 430,- Kč - Revitalizace 5 273 536,- Kč Řešená plocha se nachází v blízkosti bývalého Dolu Žofie a jedná se o terénní úpravy na ploše 0,5 ha. V zájmovém území se v současné době nachází skládky různorodého materiálu. V rámci navrhovaných úprav dojde k jejich odstranění současně s demolicí betonové šachtice. Plošně budou vykáceny dřeviny a keře, plocha bude zavezena a vytvarována. Po překrytí podornicí bude plocha zatravněna v souladu s územním plánem města Orlové. Stavba byla zahájena počátkem r., v průběhu roku byla také zrealizována. V prosinci proběhlo již místní šetření ke kolaudačnímu řízení. Předání pozemků a ukončení stavby bude zrealizováno v r.2009.

Strana 91 Obr.: Úpravy na Orlovské stružce - lokalita u hřiště - před zahájením prací Obr.: Úpravy na Orlovské stružce - lokalita u hřiště po ukončení 7.4.2 Stavby ve fázi přípravy 1) TGR/20 02 36/002 Úprava toku Sušanky katastrální území: Horní Suchá plocha zájmového území: 0,1673 ha zahájení stavby: předpoklad 2009 ukončení stavby: předpoklad 2009 rekultivační cíl: ostatní plocha