--- Základy bezpečnostní politiky --- Základy bezpečnostní politiky --- Sjednocení terminologie Ing. Vilém ADAMEC, Ph.D.
Sjednocení terminologie 1) Nebezpečí 2) Ohrožení x hrozba 3) Riziko
Nebezpečí Nebezpečí je pojem, kterým se označují možné zdroje nebo příčiny vzniku mimořádné události. Nebezpečí je předmět nebo situace, které vytvářejí hrozbu ztrát (= může nastat negativní jev). Nebezpečí (zdroj rizika) je vlastnost nebezpečné látky nebo fyzická či fyzikální situace vyvolávající možnost vzniku mimořádné události.
Ohrožení x hrozba Ohrožení vyjadřuje to, že došlo k aktivaci zdroje rizika a k jeho působení na okolí. Hrozba je primární, mimo nás nezávisle existující vnější subjekt, který svým působením může nebo chce poškodit nějakou konkrétní hodnotu. Hrozba je jev či událost jako bezprostřední příčina zamýšleného i nezamýšleného poškození nebo zničení konkrétní chráněné hodnoty nebo zájmu.
Riziko Riziko je funkce pravděpodobnosti vzniku mimořádné události s určitým rozsahem následků. Riziko je pravděpodobnost vzniku nežádoucího specifického účinku, ke kterému dojde během určité doby nebo za určitých okolností. Při běžném používání se smysl pojmu posouvá mezi uvedené významy a pak se vztahuje k závažnosti následků události, která se přihodila, nebo vysoké pravděpodobnosti, že se tato událost přihodí, případně jejich kombinaci.
Mimořádná událost 1. Druhy mimořádných událostí 2. Rozsah mimořádné události 3. Mimořádná situace 4. Krizová situace
Mimořádná událost Mimořádná událost je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných - činnostíčlověka, - přírodními vlivy a také - havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek a životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.*) Mimořádná událost je vymezena o o o druhem škodlivého působení, objektem škodlivého působení, rozsahem škodlivého působení na objekt. *) 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb.
Mimořádná událost Závažná havárií je mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost 1), která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu nebo zařízení, v němž je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a vedoucí k vážnému ohrožení nebo k vážnému dopadu na životy a zdraví lidí, hospodářských zvířat a životní prostředí nebo k újmě na majetku. ( 2 zákona č. 59/2006 Sb.) 1) Například závažný únik, požár nebo výbuch
Druhy mimořádných události MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI PŘÍRODNÍ (naturogenní) ABIOTICKÉ (neživá příroda) CIVILIZAČNÍ (antropogenní) TECHNOGENNÍ BIOTICKÉ (živá příroda) SOCIOGENNÍ AGROGENNÍ
Mimořádná situace Mimořádná situace je souhrn okolností, které se objeví jako důsledek nastalé mimořádné události. Lze rovněž říci, že nastalá mimořádná událost mění běžnou situaci v území na situaci mimořádnou.
Krizová situace MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST LIKVIDACE MU BĚŽNÁ SITUACE MIMOŘÁDNÁ SITUACE BĚŽNÁ SITUACE ČAS
Krizová situace Krizová situace vzniká tehdy, dojde-li při zdolávání následků mimořádné události, tj. v rámci mimořádné situace, k vyhlášení některého z krizových stavů: o stav nebezpečí nebo / 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb./ o nouzový stav nebo /čl. 5 zákona č. 110/1998 Sb./ o stav ohrožení státu nebo /čl. 7 zákona č. 110/1998 Sb./ o válečný stav /čl. 43 ústavního zákona č. 1/1993 Sb./
Krizová situace MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST VYHLÁŠEN KRIZOVÝ STAV UKONČEN KRIZOVÝ STAV LIKVIDACE MU KRIZOVÁ SITUACE BĚŽNÁ SITUACE MIMOŘÁDNÁ SITUACE BĚŽNÁ SITUACE ČAS
Krizové situace
Krizové stavy MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI NESOUVISEJÍCÍ S OBRANOU NESOUVISEJÍCÍ S VNITŘNÍ BEZP. A VEŘ.POŘÁDKEM SOUVISEJÍCÍ S VNITŘNÍ BEZP. A VEŘ.POŘÁDKEM SOUVISEJÍCÍ S OBRANOU KRIZOVÝ STAV VYHLAŠUJE STAV NEBEZPEČÍ STAV NEBEZPEČÍ HEJTMAN NOUZOVÝ STAV NOUZOVÝ STAV VLÁDA STAV OHROŽENÍ STÁTU STAV OHROŽENÍ STÁTU PARLAMENT VÁLEČNÝ STAV PARLAMENT
Přehled typových krizových situací - I o Dlouhodobá inverzní situace o Povodně o Jiné živelní pohromy (rozsáhlé lesní požáry, vichřice, sněhové kalamity, sesuvy půdy, zemětřesení apod.) o Epidemie hromadné nákazy osob o Epifytie hromadné nákazy polních kultur o Epizootie hromadné nákazy zvířat o Radiační havárie o Havárie velkého rozsahu způsobená vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky
Přehled typových krizových situací - II o Jiné technické a technologické havárie velkého rozsahu (požáry, exploze, destrukce částí staveb) o Narušení hrází vodohospodářských děl se vznikem zvláštní povodně o Znečištění vody, ovzduší a přírodního prostředí haváriemi o Narušení finančního a devizového hospodářství státu o Narušení dodávek ropy a ropných produktů o Narušení dodávek elektrické energie, plynu nebo tepla
o Narušení dodávek potravin o Narušení dodávek pitné vody Přehled typových krizových situací - III o Narušení dodávek léčiv a zdravotnického materiálu o Narušení funkčnosti dopravní soustavy o Narušení funkčnosti veřejných informačních vazeb o Migrační vlny o Hromadné postižení osob mimo epidemií o Narušení zákonnosti
Přehled vyhlášených krizových stavů v ČR Rok Druh KS Četnost Území % z cel. počtu Důvod 2002 Stav nebezpečí 2 x 1 obec 0,0002 padající skály 2002 Nouzový stav 5 x 5 krajů 35,7 povodně srpen 2002 Stav nebezpečí 5 x 5 krajů 35,7 povodně srpen 2002 Stav nebezpečí 15 x 15 okresů 19,5 povodně srpen 2004 Stav nebezpečí 1 x 2 obce 0,0004 tornádo 2004 Stav nebezpečí 1 x 1 obec 0,0002 sesuv skal.masívu 2005 Stav nebezpečí 1 x 2 obce 0,0004 porucha na vod.díle 2006 Stav nebezpečí 7 x 7 krajů 50,0 jarní povodně 2006 Nouzový stav 7 x 7 krajů 50,0 jarní povodně 2006 Stav nebezpečí 1 x 1 obec 0,0002 sklad NL 2007 Nouzový stav 1 x část ČR --- orkán Kyrill
Sjednocení terminologické platformy Bezpečnost a bezpečnostní situace 1. Bezpečnost 2. Bezpečnostní situace 3. Bezpečnostní politika
Bezpečnost Bezpečnost je základní předpoklad existence každé civilizace. (Bernhard Shaw) Není-li bezpečnosti, není svobody. (Wilhelm von Humboldt) Bezpečnost není všechno ale není-li bezpečnosti, je všechno nic. (Egon Bahr)
Bezpečnost Bezpečnost je stav, kdy jsou na efektivní míru omezeny hrozby pro objekt a jeho zájmy a tento objekt je k omezení stávajících i potenciálních hrozeb efektivně vybaven a ochoten při něm spolupracovat. Bezpečnost je stav, při kterém je pravděpodobnost vzniku újmy na chráněných zájmech přijatelná. Bezpečnost je možné chápat ve dvou rovinách v obecné rovině a konkrétní rovině.
V praxi rozlišujeme: Bezpečnost bezpečnost a ochrana zdraví; bezpečnost dopravy; bezpečnost ekonomická; bezpečnost environmentální; bezpečnost informačních technologií; bezpečnost internetová; bezpečnost jaderná; bezpečnost obyvatelstva, bezpečnost potravin; bezpečnost požární; bezpečnost práce; bezpečnost státu (vnitřní, vnější); bezpečnost technologií; atd.
Vnitřní bezpečnost státu Vnitřní bezpečnost státu je stav, kdy jsou na nejnižší možnou míru eliminovány hrozby ohrožující stát a jeho zájmy zevnitř a kdy je stát k eliminaci stávajících i potenciálních vnitřních hrozeb efektivně vybaven a k ní ochoten. Vnitřní bezpečnost státu je souhrn vnitřních bezpečnostních podmínek a legislativních norem a opatření, kterými stát zajišťuje demokracii, ekonomickou prosperitu a bezpečnost občanů, a jimiž stanoví a prosazuje normy morálky a společenského vědomí.
Vnější bezpečnost státu Vnější bezpečnost státu je stav, kdy jsou na nejnižší možnou míru eliminovány hrozby ohrožující stát a jeho zájmy zvnějšku a kdy je tento stát k eliminaci existujících i potenciálních vnitřních hrozeb efektivně vybaven a ochoten. Hrozby mohou být vojenské nebo ekonomické povahy, mít charakter migrační vlny apod. Vnější bezpečnost státu je souhrn mezinárodněpolitických, ekonomických a vojenských vztahů státu s okolními státy a koalicemi, jejichž prostřednictvím prosazuje své státní zájmy.
Bezpečnostní politika státu Bezpečnostní politika státu je činnost, jejíž základ tvoří souhrn základních státních zájmů a cílů směřujících k zabezpečení: svrchovanosti a územní celistvosti státu, demokratických základů státu, činnosti demokratických institucí, ekonomického a sociálního rozvoje státu, ochrany zdraví a života občanů, majetku, kulturních statků, životního prostředí plnění mezinárodních bezpečnostních závazků.
bezpečnostní politika státu Bezpečnostní politiku státu tvoří: zahraniční politika v oblasti bezpečnosti státu, obranná politika, politika v oblasti vnitřní bezpečnosti, hospodářská politika v oblasti bezpečnosti státu, politika veřejné informovanosti v oblasti bezpečnosti státu.
bezpečnostní situace Bezpečnostní situace je výslednice procesů a vztahů ve sféře nevojenské a vojenské bezpečnosti. Bezpečnostní situace je souhrnem vztahů politického, kulturně-sociálního, ekonomického, vojenského a ekologického prostředí jako celku. Bezpečnostní situace je spoluurčena vnitrostátními a mezinárodními bezpečnostními poměry.
bezpečnostní situace Bezpečnostní situaci územního celku rozumíme souhrn v něm objektivně existujících podmínek, které mohou buď přispívat nebo bránit vzniku mimořádných události a zároveň tak určovat jejich možné rozměry a následky.
Management krizových situací
Co je krizové řízení? 2 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., Krizovým řízením se rozumí souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace.
Rozlišujeme: o období přípravy na krizové situace a o období řešení krizových situací. Co je krizové řízení? Krizovéřízení je souhrn činností, které provádějí orgány krizového řízení v souvislosti s řešením krizové situace. Tyto činnosti jsou zaměřeny na: analýzu bezpečnostních rizik, vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci, kontrolu účinností.
Management krizových situací MU PŘÍPRAVA NA KRIZOVÉ SITUACE ORGÁNY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ ŘEŠENÍ KRIZOVÝCH SITUACÍ