Inovace studia molekulární a buněčné biologie



Podobné dokumenty
Transpozony - mobilní genetické elementy

MOBILNÍ GENETICKÉ ELEMENTY. Lekce 13 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

Bakteriální transpozony

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

P1 AA BB CC DD ee ff gg hh x P2 aa bb cc dd EE FF GG HH Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh

Struktura a organizace genomů

BAKTERIÁLNÍ TRANSPOZONY (mobilní elementy)

REKOMBINACE Přestavby DNA

Mendelova genetika v příkladech. Transgenoze rostlin. Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno

Struktura a analýza rostlinných genomů Jan Šafář

Genetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

Evoluční genetika 2/1 Zk/Z

Evoluční genetika 2/1 Zk/Z

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Evoluční genetika 2/1 Zk/Z

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin

OSNOVA. 1. Retroelementy a retrotranspozice 2. Základní typy retroelementů. 4. Chromosomální distribuce transposonů

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 10. Další metody

B6, 2007/2008, I. Literák

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Mgr. Veronika Peňásová Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

ZÁKLADY BAKTERIÁLNÍ GENETIKY

Mutace jako změna genetické informace a zdroj genetické variability

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

Crossing-over. over. synaptonemální komplex

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Téměř polovinu lidského genomu tvoří mobilní elementy

Proměnlivost organismu. Mgr. Aleš RUDA

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Podstatnou část genomů tvo Podstatnou opakující se úseky DNA (repetice)

Zesouladení ( sjednocení ) poznatků genetiky a evolucionistických teorií

Okruhy otázek ke zkoušce

Přijímací test navazující magisterské studium Molekulární a buněčná biologie

Obsah. Vědní obor genetika 1 Osobní genom 1 Úvodem 2 Tři velké milníky genetiky 2

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

Molekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny.

Klonování DNA a fyzikální mapování genomu

Crossing-over. Synaptonemální komplex. Crossing-over a výměna genetického materiálu. Párování homologních chromosomů

GENETICKY MODIFIKOVANÉ ORGANISMY. Prof. Jaroslav DROBNÍK Přírodovědecká fakulta Karlovy Univerzity Sdružení BIOTRIN

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

Sekvenování genomů. Human Genome Project: historie, výsledky a důsledky. MUDr. Jan Pláteník, PhD. Počátky sekvenování

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Kdo jsme. Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v.v.i.

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

Nové přístupy v modifikaci funkce genů: CRISPR/Cas9 systém

Genetické haraburdí - repetitivní DNA

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

MECHANIZMY EPIGENETICKÝCH PROCESŮ

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

RESTRIKCE A MODIFIKACE FÁGOVÉ DNA

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

Evoluce bakteriálních genomů

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?

NGS analýza dat. kroužek, Alena Musilová

Chromozomová teorie dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Unikátní sekvence. GEN je organizovaný úsek nukleové kyseliny projevující se a přenášející se jako základní jednotka dědičné (genetické) informace.

Atestace z lékařské genetiky inovované otázky pro rok A) Molekulární genetika

VÝZNAM HORIZONTÁLNÍHO PŘENOSU GENETICKÉ INFORMACE PRO VZNIK ANTIBIOTICKÉ REZISTENCE. V. Bencko 1, P. Šíma 2

Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

MUTAGENEZE INDUKOVANÁ TRANSPOZONY (TRANSPOZONOVÁ MUTAGENEZE)

Na rozdíl od genomiky se funkční genomika zaměřuje na dynamické procesy, jako je transkripce, translace, interakce protein - protein.

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

Umělý život. Půjde vytvořit? Jsme blízko? Nebo daleko? Měli bychom? Jan Pačes

Laboratoř molekulární patologie

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Cytogenetika. chromosom jádro. telomera. centomera. telomera. buňka. histony. páry bazí. dvoušroubovice DNA

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

Inovace studia molekulární a buněčné biologie. reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Potřebné genetické testy pro výzkum a jejich dostupnost, spolupráce s neurology Taťána Maříková. Parent projekt. Praha

Molekulární procesy po fertilizacinormální či abnormální po ART?

Transkript:

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

TRANSPOZÓNY Mobilní genetické elementy a jejich význam Prof. RNDr. Milan Navrátil, CSc. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

TRANSPOZÓNY http://highered.mcgrawhill.com/sites/0072556781/student_view0/chapter13/animation_quiz_ 5.html

TRANSPOZÓNY http://highered.mcgrawhill.com/sites/0072556781/student_view0/chapter13/animation_quiz_ 5.html

Transpozóny x crossing over

Transpozóny Úseky DNA schopné přenosu na jiné místo genomu autonomně či s pomocí příbuzných elementů (transpozice). Způsobují změny genetické informace (inserční inaktivace, aktivace, modulace genové exprese, mutace). Významně se podílejí na architektuře genomu - většina repetitivní DNA v genomech rostlin je tvořena transpozóny nebo sekvencemi jimi mobilizovanými. U rostlin transpozóny nenesou geny, které přímo zvyšují fitness (na rozdíl od mnohých bakteriálních transpozónů).

Typy transpozónů Transpozóny kódující proteiny, které zajišťují - přenos DNA do jiného místa genomu - replikaci DNA a následný přenos kopie (transpozáza, resolváza) Retrotranspozóny kódující reverzní transkriptázu, která vytváří DNA kopie RNA transkriptů, které se integrují do různých míst genomu.

Typy transpozónů Autonomní elementy kódují gen, jehož produkt zajistí přenos/replikaci/rekombinaci. Neautonomní elementy nepřenášejí se (nekódují potřebné geny), ale mohou být mobilizovány jiným autonomním Tn.

Konzervativní x duplikativní transpozice

Konzervativní x duplikativní transpozice

Konzervativní x duplikativní transpozice

Autonomní x neautonomní traspozóny

Objevení transpozónů Barbara McClintock (1902-1992) Nobelova cena za Fyziologii a medicínu 1983 za objevení (poznání podstaty) mobilních genetických elementů kukuřice 1940-1950

Objevení transpozónů Studium chromosomálních zlomů u kukuřice (genetické a cytogenetické markery). Zvýšený výskyt zlomů v určité oblasti marker dissociation Ds. Poloha markeru nebyla stabilní, u některých linií (!) se přesouvala. Ds v genu pro barvu způsobil jeho inaktivaci. Vzácná reverze při vývoji semene u některých linií (!) Předpověď existence aktivátoru Ac u zmiňovaných linií.

Transpozómy s invertovanými terminálními repeticemi (DNA transpozóny): - složitý proces transpozice (zlom, re-ligace), replikace - zdvojení krátké sekvence (2-8 bp) v místě začlenění = footprint

Transpozice

Transpozice

Bakteriální IS elememty transpozice

Bakteriální Tn elememty transpozice

Transpozice Mu elementu

Transpozómy s invertovanými terminálními repeticemi (DNA transpozóny) - autonomní - transpozáza rozpoznávající invertované repetice - pravděpodobnost začlenění - klastrování - několik až několik set kopií v genomu př.: Ac, Spm, Mu (kukuřice), Tam (Antirrhinum), TphI (petunie), TagI (Arabidopsis) - mutované formy Ac/Ds (Ds1, Ds2), Spm/dSpm Stowaway, Tourist >10 000 kopií, každých 30kbp u kukuřice (inserce do TA bohatých sekvencí)

Retrotranspozóny Až milióny kopií, velké oblasti genomu (uváděno až 40-80% genomu) Velikost 1-13kbp Replikace přes RNA intermediát (četné potomstvo), polycistronní RNA LTR (long terminal repeat) - promotor, terminátor, přímý repeat Krátké zdvojení cílové sekvence Mutageneze (LTR)

Retropozice x retroviry

Retropozice x retroviry

Retropozóny D. melanogaster

Geny retrovirů

Retropozóny

Retropozóny

Retropozóny a pseudogeny

Retropozóny a pseudogeny

Ty1- copia group Retropozóny rostlin BARE-1, ječmen, 12,1 kbp, >50 000 kopií, transkript v listech a kalusu Opie 1, kukuřice, 8,7 kbp, >30 000 kopií, kořeny, listy, integrace do LTR PREM-2, kukuřice, 9,5 kbp, >10 000 kopií, mikrospory Tnt1, tabák, 5,3 kbp, >100, protoplasty, kořeny, po poranění, ataku patogenu, integrace do euchromatinu Ty3 gypsy group potenciální předci živočišných retrovirů, někdy env-like sekvence Athila, A.t., 10,5 kbp, >10000, paracentromerické oblasti Athila-1-1, A.t., 12 kbp, 730, env-like sekvence Cinful-1, kukuřice, 8,6 kbp, 20000, listy, env-like sek.

Hybridní dysgeneze

Hybridní dysgeneze

Regulace aktivity transpozónů Retrotranspozóny obrovský potenciál měnit genovou funkci i strukturu genomu regulace vlatními mechanismy i hostitelem (většinou neaktivní metylace, řízená aktivace vývojově, vnějšími podmínkami) koevoluce mechanismů regulujících transpozici, inserční specifitu, mutagenní potenciál význam: změny regulace genů, úloha při opravách DNA, centromery DNA transpozóny regulace aktivity podmínkami vnějšího prostředí: Tam1 u hledíku (1000 x při 15 C) Metylace

Regulace genové exprese transpozóny zamezení či snížení transkripce modulace časově a místně specifické exprese změny ve stabilitě transkriptu a postranskripčních úpravách (sestřih) změna struktury výsledného proteinu (i footprinty)

Změny na úrovni genomu možná účast v multiplikaci genů tvorba bez-intronových kopií genů chromozómové přestavby (repetitivní sekvence) zlomy, inverze, delece, duplikace, translokace,

Metylace transpozónů Inaktivace dočasná, trvalá, možná příčina vzniku metylačních mechanismů U retrotranspozónů zřejmě společné rysy s umlčováním vícekopiových genů Aktivita Ac a Spm odlišná v závislosti na typu gamety (změny v průběhu gametogeneze) Nárůst metylace Spm a Mu s vývojem (listy), demetylace v časných fázích vývoje Metylace nutná především při meioze zachování integrity (x nelegitimnímu crossoveru)

Transpozice a zbarvení obilek

VSG proteiny trypanozóm

VSGs proteiny u trypanozóm