Voda v krajině Říčka Bělá EKOLÍK II. Kolo - Červen Filip Chalupka SOŠ zahradnická a SOU Rajhrad Obor: Ekologie a životní prostředí
Základní informace o řece Úmoří Černého moře Povodí Moravy Délka toku 21 kilometrů Kraj Jihomoravský Okres Blansko
- Pramen Bělé
Pramen Bělé Prameniště je vzdálené asi 200 metrů od silnice. Po pár metrech napájí rybník který byl v nedávné době revitalizován. Vybagrovaná půda z rybníků byla vyvážena do blízkého okolí pramene takže původní rostlinstvo tam jíž neexistuje.
Na místě převažují tyto rostliny Kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) Blatouch bahenní (Caltha palustris) Pomněnka bahenní (Myosotis palustris) Šťovík kyselý (Rumex acetosa) Kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) atd.. Kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi)
Napájí další rybník Vtéká do přírodní rezervace Pavlovské mokřady Koryto zaříznuté hluboko do terénu
- Pavlovské mokřady
Pavlovské mokřady Nejrozsáhlejší komplex v přírodě blízkých vlhkých luk, ostřícových lad Drahanské vrchoviny Rašeliniště přechodového až vrchovištního typu 1959 1961 odvodnění, těžba rašeliny
Rostlinstvo Ďáblík bahenní (Calla palustris) Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) Suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) Klikva bahenní (Oxycoccus palustris) Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) Ostřice rusá (Carex flava) atd Ďáblík bahenní (Calla palustris)
Kuklík potoční (Geum rivale) Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) Hadí kořen větší (Bistorta major)
Bříza pýřitá (Betula pobescens) Vrba pětimužná (salix pentandra)
Živočichové Zmije obecná (Vipera berus) Čolek horský (Triturus alpestris). Linduška luční (Anthus pratensis) Bekasina otavní (Gallinago gallinago). www.enviport.cz www.wikipedie.cz Bekasina otavní (Gallinago gallinago) Čolek horský (Triturus alpestris)
Ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe) Zelenáček šťovíkový (Adscita statices)
Bělá vtéká do smrkového lesa Nádherné meandry Citelné snahy člověka o zpevnění břehu
- Meandry Bělé
Meandry Bělé Smrk ztepilý (Picea abies) Olše lepkavá (Alnus glutinosa) Korálice trojklaná (Corallorhiza trifida) Olše šedá (Alnus incana) www. botany.cz Skokan hnědý (Rana temporaria) Jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora) Korálice trojklaná (Corallorhiza trifida)
- PR a PP
PR Pod Švancarkou a PP Horní Bělá Chráněné území chrání vlhké louky Upolín nejvyšší (Trollius altissimus) Ostříce stinná (Carex umbrosa) Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) Řebříček bertrámek (Achillea ptarmica) Skokan hnědý (Rana temporaria) Ropucha obecná (Bufo bufo) Upolín nejvyšší (Trollius altissimus)
Bělá je horskou bystřinou Břehy zpevňují jasany, habry, jilmy
- Vodní nádrž Boskovice
Ústí říčky Bělé do vodní nádrže Boskovice Začátek vodní nádrže Boskovice
Vodní nádrž Boskovice Účelem vodního díla bylo zajištění odběru pitné vody Vodní dílo slouží také k nalepšení nízkých průtoků Bělé pod přehradou
www.pmo.cz
Kvalita vody Boční přítok Valchovka má silně zhoršenou jakost vody díky nekvalitnímu kanalizačnímu sběrači, z něhož se dostávají splašky na několika místech přímo do toku. VD Boskovice se tak zařadilo k jakostně nejhorším nádržím ve správě Povodí Moravy, s.p.
Ryby Pstruh obecný potoční (Salmo trutta morpha fario) Lín obecný (Tinca tinca) Candát obecný (Sander lucioperca) Okoun říční (Perca fluviatilis) Pstruh obecný potoční (Salmo trutta morpha fario) www.orso.cz
Savci Zajíc polní (Lepus europaeus) Srnec obecný (Capreolus capreolus) Prase divoké (Sus scrofa) Jelen lesní (Cervus elaphus) Jelen lesní (Cervus elaphus) www.myslivecek.mypage.cz
Zregulované koryto
Přírodní koryto
- Pilské údolí
Pilské údolí Funkce rekreační a přírodní www.biolib.cz okřehek menší (Lemna minor)
- PP Lebeďák
PP Lebeďák PP Lebeďák je stráň se suchomilným společenstvem Převládl Dub zimní (Quercus petraea Matusch) Oman hnidák (Inula conyzae) Sesel sivý (seseli osseum). www.biolib.cz Přírodní park Lebeďák Oman hnidák (inula conyzae)
Narovnané koryto před soutokem se Svitavou
- Soutok Svitavy a Bělé
Soutok Bělé a Svitavy
Bělá protéká v nadmořské výšce 320 700 metrů. Tato krajina tzv, Krajina podhorské řeky bývala osídlována již za středověku, kdy zde vedle zemědělských gruntů vznikali mlýny, katry a později i sklárny a brusírny.na rozdíl od níže ležících ůseků je však tato idylická říční krajina mnohem méně poničená. A takové štěstí měla i naše říčka Bělé. Pokud pomineme některé tzv. regulace toku které jsou z hlediska ekologie nejhorším protipovodňovým opatřením a stavbu vodní nádrže Boskovice je celý tok v podstatě nedotčen necitlivou lidskou rukou. Podél jeho toku můžeme narazit na louky, zalesněná udolí, mokřady,bezejmenné potůčky. Na malém území je zde několik přírodních rezervací a parků. Budoucnost říčky bude hodně závislá na lesním hospodářství a snad zásahy do vodního režimu lokality, respektive úpravy koryta Bělé snad nejsou pravděpodobné. Z mého stručného popisu je tedy zřejmé že příroda a krajina podél říčky Bělé je velmi rozmanitá a vyniká řadou významných lokalit. Čeká nás však ještě hodně práce aby si lidé uvědomili že říční krajina patří k nejpestřejším a nejdůležitějším krajinným ekosystémům světa a zásahy do jejího přírodního stavu se nám lidem, nikdy moc nevyplatilo.
Typy ČOV 1. ČOV bez potřeby elektrické energie se skládá z biologického septiku a pomalého biologického filtru. - přerušovaný nátok (sezónní provoz) - provozovat bezobslužně - jedenkrát za 2 roky odvoz zbytkového kalu 2. ČOV principu provzdušňováním - jednotlivé nádrže, anaerobní filtr - provzdušňovací elementy a dmychadlo. 3. ČOV principu mechanicko-biologického čištění - připojena na kanalizační přípojku - vybavena automatickým vracením kalu z dosazovací nádrže na počátek čistícího procesu
Druhy ČOV Mechanicko-Biologické čistírny odpadních vod Jemnobublinná aerace čistírny odpadních vod Čistírny pro přerušovaný provoz -chaty a chalupy
Mechanický stupeň - česle (hrubé nečistoty) - lapák písku - sedimentace I. (obsahuje 10% nečistot) Biologicky aerobní stupeň - princip využití aerobních bakterií(zlikvidují 99% organického znečištění vody) -mineralizace -amonifikace, imobilizace, detoxikace -sedimentace II. Terciární čištění - odstranění fosforu, nerozpuštěných látek a k hygienizaci vody (odstranění patogenů).
Schéma městské čistírny odpadních vod
Regulace toku Je to lidský zásah do morfologie vodního toku Mnohdy bývá proveden velice necitlivě Řeší se jen daná lokalita a ne větší část toku
Vladimír Šácha
Zdroje: www.pmo.cz www.aquatech.cz www.wikipedie.cz www.cink.cz www.biolib.cz www.myslivecek.mypage.cz www.orso.cz www.botany.cz www.enviport.cz Neoznačené fotografie Filip Chalupka Použitá literatura: Hynek Skořepa a kolektiv (2008): Přírodní poměry Boskovicka Otakar Štěrba a kolektiv (2008): Říční krajina a její ekosystémy Jaroslav Podhorný, Josef Komárek (2007): Mokřady Drahanské vrchoviny