2.6. Rozsah záplavového území. 2.6/1 Záplavové území toku Březnice

Transkript

1 2.6. Rozsah záplavového území Při zpracování Záplavového území toku Březnice bylo použito : Zaměření vodního toku Březnice od zaústění do Moravy po km 23,281 bylo provedeno útvarem hydroinformatiky, Povodí Moravy,s.p., Brno - v roce Při zpracování záplavového území byl zjištěn nesoulad zaměřeného terénu ve skutečnosti s podkladovými mapami. Týká se to především vrstevnic, které nesouhlasí jak výškově, tak směrově se skutečným zaměřením výškopisu. Dále se to týká polohy toku v mapě ( místy směrově odlišné ) a nových komunikací a staveb ( silnic, dálnic, rodinná zástavba, občanská zástavba, průmyslová a zemědělská zástavba ), které v mapách nejsou zakresleny. Proto se musí zákres povodně brát pouze orientačně a s patřičnou rezervou. 2.6/1 Záplavové území toku Březnice Z následující série obrázků je patrný rozsah zaplaveného území při povodních Q5, Q20 a Q100. Pětiletá povodeň ( znázorněna zelenou barvou ) Dvacetiletá povodeň ( znázorněna červenou barvou ) Stoletá povodeň ( znázorněna modrou barvou ) Pětisetletá povodeň je znázorněna v mapách povodňového nebezpečí a povodňového rizika žlutou barvou jako reziduální riziko. V úseku od km 23,278 po silniční most v km 21,829 - koryto Březnice protéká zástavbou obce Březnice s hlubokým údolím. V horní části toku se voda drží při všech průtocích převážně v korytě. Při Q20 a Q100 dochází k pomístním rozlivům na obou březích dochází tak k zaplavení okolních pozemků vřetně zástavby kolem toku dle konfigurace terénu. Nemalý vliv na rozliv zde mají přítoky, svodnice ústící do toku, nekapacitní objekty a stabilizační prvky v korytě. 99

2 Vliv na rozsah záplavy má z velké části nedostačující kapacita koryta toku Březnice, těsná výstavba zástavby kolem toku a zejména přítoky a svodnice přitékající do koryta. Svou roli hrají při záplavách i příčné stavby, u kterých jsou nevyhovující nekapacitní břehy úprava břehů - úroveň zdí a hrází, které nevyhovují požadavku na kótu Q ,50m. V úseku od silničního mostu v km 21,829 po silniční most v km 21,441 při průtoku Q5 se voda drží převážně v korytě, při Q20 a Q100 dochází k pomístním větším a menším rozlivům na obou březích. Dojde tak k zaplavení místní zástavby ( občanské a průmyslové ) podél toku Březnice a okolní pozemky dle konfigurace terénu. V zastavěných lokalitách na rozsah záplavy mají nemalý vliv průsaky a místní kanalizace. Pokud nebudou výustě opatřeny zpětnýma klapkami, tak hrozí zaplavení dalších lokalit. To platí pro veškerou zástavbu podél toku. V zástavbě - nekapacitní břehy u stupňů a jezů ( příčných staveb na toku ) jsou velkým nebezpečím pro budovy a stavby v blízkosti toku, jímž hrozí zaplavení. 100

3 V úseku od silničního mostu v km 21,441 po hospodářský most v km 18,857 při Q5 se drží voda převážně v korytě, při Q20 a Q100 dochází k vylití vody z koryta na obou březích. Jsou tak zaplaveny okolní pozemky luční a lesní dle konfigurace terénu. Dojde k zaplavení zástavby mezi silnicí a tokem na k.ú. Březnice. Nemalý vliv na rozliv zde mají přítoky, svodnice ústící do toku, nekapacitní objekty a stabilizační prvky v korytě. V úseku od silničního mostu v km 18,857 po most v km 17,808 při Q5 se voda drží v korytě, Při Q20 a Q100 dochází k menším a větším rozlivům na obou březích. Jsou tak zaplaveny okolní pozemky, místní zástavba a komunikace podél toku dle konfigurace terénu v obci Bohuslavice u Zlína. Nemalý vliv na rozliv zde mají přítoky ( Oskoružný potok ), svodnice ústící do toku, nekapacitní objekty a stabilizační prvky v korytě. 101

4 V úseku od mostu v km 17,808 po Lhotský potok v km 15,314 při Q5 se voda drží v korytě, při Q20 a Q100 dochází k rozlivům na obou březích toku. Dojde k zaplavení zástavby a místní komunikace podél toku na k.ú. Bohuslavice u Zlína. Pod obcí dochází k zaplavení silnice vedoucí podél toku a okolních pozemků lesních, lučních, polních dle konfigurace terénu. Nemalý vliv na rozliv zde mají přítoky ( Lhotský potok ), svodnice ústící do toku, nekapacitní objekty a stabilizační prvky v korytě. V úseku od Lhotského potoka v km 15,314 po hospodářský most v km 13,688 při Q5 se voda drží v korytě. Při Q20 a Q100 se voda drží převážně v korytě, v úseku pod Lhotským potokem dochází pomístně k rozlivům na obou březích toku. Dochází tak k zaplavení okolních pozemků, okrajově zástavby podél toku obce Šarovy dle konfigurace terénu. V některých úsecích toku, kde kryto má kapacitní úseky ( profil je schopen provést až Q100 ), vzhledem k tomu, že dochází k vybřežení hladin v nekapacitních profilech nad a pod kapacitními úseky a že konfigurace okolního terénu neumožňuje vrácení vody zpět do koryta, dochází k zaplavení okolního terénu v pravobřežních a levobřežních inundací i ve zdánlivě kapacitních úsecích. V inundacích, kde není rodinná, občanská, zemědělská nebo průmyslová zástavba, ale rozlehlé lesní, luční a zemědělské pozemky a kde záplava nic neohrožuje, nekapacitní břehy u příčných staveb nejsou na závadu. 102

5 V úseku od hospodářského mostu v km 13,688 po Hlubočský potok v km 12,030 při Q5 a Q20 se voda drží v korytě, při Q100 se voda drží zpočátku v korytě, následně dochází k vylití vody z koryta na obou březích. Jsou zaplaveny okolní luční, lesní a polní pozemky dle konfigurace terénu. Nemalý vliv na rozliv zde mají přítoky ( Hlubočský potok ), svodnice ústící do toku, nekapacitní objekty a stabilizační prvky v korytě. 103

6 V úseku od Hlubočského potoka v km 12,030 po silniční most v km 11,016 při Q5 se voda drží v korytě. Při Q20 a Q100 dochází na pravém břehu k velkému rozlivu na levém břehu k malým pomístním rozlivům. Na pravém břehu má na rozsah záplavy vliv i pravobřežní Hlubočský potok. Dochází k zaplavení okolních hospodářských pozemků a pravobřežní inundace mezi silnicí a tokem ( zástavba obce Březolupy ) dle konfigurace terénu. K zaplavení terénu dochází na Hlubičském potoce i za silnicí. Jsou zaplaveny pozemky mezi silnicí a rybníkem Hlubočky dle konfigurace terénu. V úseku od silničního mostu v km 11,016 po Nížňanský potok v km 9,222 koryto Březnice protéká zástavbou obce Březolupy. Při Q5 a Q20 se voda drží v korytě, při Q100 na levém břehu dochází k pomístnímu malému rozlivu. Jsou zaplaveny pozemky mezi tokem a zástavbou dle konfigurace terénu. Na pravém břehu, při Q100, dochází k velkému rozlivu v celé délce úseku. Jsou zaplaveny okolní polní, luční pozemky a místní nová i původní zástavba obce ( novostavby, stadion ) dle konfigurace terénu. Podél pravobřežního přítoku se voda vrací zpět do koryta. ČOV Březolupy, na pravém břehu pod obcí, zaplavena nebude. Vliv na rozsah záplavy má z velké části nedostačující kapacita koryta toku Březnice, těsná výstavba zástavby kolem toku a zejména přítoky a svodnice přitékající do koryta. Svou roli hrají při záplavách i příčné stavby, u kterých jsou nevyhovující nekapacitní břehy úprava břehů - úroveň zdí a hrází, které nevyhovují požadavku na kótu Q ,50m. V zastavěných lokalitách na rozsah záplavy mají nemalý vliv průsaky a místní kanalizace. Pokud nebudou výustě opatřeny zpětnýma klapkami, tak hrozí zaplavení dalších lokalit. To platí pro veškerou zástavbu podél toku. 104

7 V některých úsecích toku, kde kryto má kapacitní úseky ( profil je schopen provést až Q100 ), vzhledem k tomu, že dochází k vybřežení hladin v nekapacitních profilech nad a pod kapacitními úseky a že konfigurace okolního terénu neumožňuje vrácení vody zpět do koryta, dochází k zaplavení okolního terénu v pravobřežních a levobřežních inundací i ve zdánlivě kapacitních úsecích. V inundacích, kde není rodinná, občanská, zemědělská nebo průmyslová zástavba, ale rozlehlé lesní, luční a zemědělské pozemky a kde záplava nic neohrožuje, nekapacitní břehy u příčných staveb nejsou na závadu. 105

8 V úseku od Nížňanského potoka v km 9,222 po silniční most v km 6,840 při průtoku Q5 se voda drží v korytě. Při průtoku Q20 a Q100, na levém břehu, se voda drží převážně v korytě. Dochází k pomístním rozlivům a k zaplavení okolních polních pozemků dle konfigurace terénu. Nad Zlámaneckým potokem při Q100 dochází k velkému rozlivu i díky levobřežnímu potoku. Jsou zaplaveny okolní pozemky obce Bílovice, průmyslová a občanská zástavba podél toku, komunikace na soutoku Březnice a Zlámaneckého potoka. Pod potokem dochází při Q20 k menším pomístním rozlivům a při Q100 k velkým. Dojde opět k zaplavení okolního terénu a zástavby obce. Nad mostem se voda vrací zpět do koryta. Při Q5 se voda drží v korytě. Na pravém břehu, při Q20 a Q100, dochází k velkému rozlivu. Jsou zaplaveny polní a luční pozemky a pravobřežní zástavba podél toku obce Bílovice dle konfigurace terénu. Nad mostem se voda vrací zpět do koryta. Nemalý vliv na rozliv na pravém i levém břehu mají přítoky ( Zlámanecký potok ), svodnice ústící do toku, nekapacitní objekty a stabilizační prvky v korytě. V úseku od silničního mostu v km 6,840 soutok Březnice s Moravou v km 0,000 při Q5 voda zůstává v korytě, pouze dochází k vylití z břehů na pravém břehu pod hospodářským mostem v km 0,680 ( konec pravobřežních hrází u hospodářského mostu v km 1,765 začátek hrází u hospodářského mostu v km 5,125 ). Zpět do koryta se vrací nad zaústěním do toku Morava. Jsou zaplaveny okolní lesní pozemky dle konfigurace terénu. Na pravém břehu při Q20 se voda zprvu drží v korytě. Pod ČOV Včelary dochází k přelití břehu a k vybřežení vody z koryta. Zpětným vzdutím dochází k velkému rozlivu, který pokračuje směrem k obci Topolná přes pravobřežní přítok Buravu až do levobřežní inundace řeky Moravy. Při Q100, na pravém břehu, dochází k vylití z koryta již pod silničním mostem v km 6,840. Záplava pokračuje v inundaci směrem k obci Topolná, přes Buravu až do inundace řeky Moravy. Jsou zaplaveny okolní pozemky mezi pravobřežní hrází toku Březnice a levobřežní hrází toku Morava, částečně zástavba obcí nacházejících se podél toku nebo v inundaci toku Březnice ( obcí Včelary a Topolná ). 106

9 Na levém břehu se drží voda při Q20 v korytě ( koryto Březnice ohrázováno začátek hrází nad stupněm v km 5,500 konec hrází u zaústění do Moravy ) až po zaústění do Moravy. Při Q100 dochází pod mostem k vylití vody z koryta. Záplava pokračuje v inundaci podél silnice přes k.ú. Mistřice směrem k obci Kněžpole a pak se stáčí k obci Jarošov, kde zasahuje do levobřežní inundace toku Morava. Dochází tak k zaplavení okolních pozemků dle konfigurace terénu a částečně zástavby dotčených obcí. Nemalý vliv na rozliv na pravém i levém břehu mají přítoky ( Burava ), svodnice ústící do toku, nekapacitní objekty a stabilizační prvky v korytě. 107