Mgr. Miriam Prokešová, Ph.D.

Mgr. Miriam Prokešová, Ph.D. Integrace Romů cestou porozumění Sar ňikhaj amari phuv, amaro than n 'arakhvam, Džahas dur, dureder, džahas dur pal o kham......a když jsme nikde nenašli vlastní zem, putovali jsme dál, dál a dál za sluncem... František Demeter: Dávná zem Rómů Někdy tak bolí bolí žít, a bližní vidět v nouzi... ach nelze se s tím usmířit i svědomí se vzpouzí - sám anděl strážný poklesá před slzou člověka Můj Bože, člověka. Jarmila Hannah Čermáková, Slabá chvíle ze sbírky Pouť za černou lunou Kolik už války v krvi porodily -žádnýchlidí? Už dávno vymřel -Kaina žádné nebe, žádný ráj... Jen bůh se za nás stydí. Některé základní pojmy úvodem: xenofobie rasismus tolerance intolerance

Pracovní list č. 1 Národnostní menšiny v České republice Pojem národnostní menšina se vztahuje na společenství osob, které splňují současně všechny tyto znaky (podle dokumentu Koncept přístupu vlády k otázkám národnostních menšin v České republice z r. 1994): - trvale žijí v ČR a jsou jejími občany sdílejí etnické, kulturní a jazykové znaky, odlišné od většiny obyvatel státu projevují společně přání být považovány za národnostní menšinu v zájmu uchování a rozvíjení vlastní identity, kulturních tradic a mateřského jazyka - mají dlouhodobý, pevný a trvalý vztah ke společenství, žijícímu na území ČR Z hlediska početnosti můžeme vymezit tři skupiny národnostních menšin: 1. společenství, které svou početností překračuje 10% obyvatelstva ve státě, 2. společenství v rozsahu 3-10% populace příslušného státu, 3. společenství nepřevyšující 3% populace příslušného státu Obyvatelstvo podle národnosti k 1. 3. 2001 Území: Česká republika Národnost Obyvatelstvo celkem Muž i Ženj 7 abs. v% abs. v% abs. v% Obyvatelstvo celkem 10 230 060 100.0 4 982 071 100.0 5 247 989 100.0 Česká 9 249 777 90.4 4 475 817 89.8 4 773 960 91.0 Moravská 380 474 3.7 203 624 4.1 176 850 3.4 Slezská 10 878 0.1 6 578 0.1 4 300 0.1 Slovenská 193 190 1.9 94 744 1.9 98 446 1.9 Polská 51 968 0.5 21 571 0.4 30 397 0.6 Německá 39 106 0.4 18 391 0.4 20 715 0.4 Romská 11 746 0.1 6 149 0.1 5 597 0.1 Maďarská 14 672 0.1 7711 0.2 6 961 0.1 Ukrajinská 22 112 0.2 9 943 0.2 12 169 0.2 V tom Ruská 12 369 0.1 4 634 0.1 7 735 0.1 národnost: Rusínská 1 106 0.0 529 0.0 577 0.0 Bulharská 4 363 0.0 2711 0.1 1 652 0.0 Rumunská 1238 0.0 667 0.0 571 0.0 Řecká 3 219 0.0 1 671 0.0 1 548 0.0 vietnamská 17 462 0.2 10 775 0.2 6 687 0.1 Albánská 690 0.0 500 0.0 190 0.0 chorvatská 1 585 0.0 886 0.0 699 0.0 Srbská 1 801 0.0 1 138 0.0 663 0.0 Ostatní 39 477 0.4 23 588 0.5 15 889 0.3 Nezjištěno 172 827 1.7 90 444 1.8 82 383 1.6

Romové v Evropských zemích Stát Minimální počet Maximální počet Albánie 90,000 100,000 Bělorusko 10,000 15,000 Belgie 10,000 15,000 Bosna 40,000 50,000 Bulharsko 700,000 800,000 Česká republika 250,000 300,000 Chorvatsko 30,000 40,000 Dánsko 1,500 2,000 Estonsko 1,000 1,500 Finsko 7,000 9,000 Francie 280,000 340,000 Irsko 22,000 28,000 Itálie 90,000 110,000 Kypr 500 1,000 Litva 3,000 4,000 Lotyško 2,000 3,500 Lucembursko 100 150 Maďarsko 550,000 600,000 Makedonie 220,000 260,000 Moldavsko 20,000 25,000 Německo 110,000 130,000 Nizozemsko 35,000 40,000 Norsko 500 1,000 Polsko 50,000 60,000 Portugalsko 40,000 50,000 Rakousko 20,000 25,000 Řecko 160,000 200,000 Rumunsko 1,800,000 2,500,000 Rusko 220,000 400,000 Srbsko - Černa hora 400,000 450,000 Slovensko 480,000 520,000 Slovinsko 8,000 10,000 Španělsko 650,000 800,000 Svedsko 15,000 20,000 Švýcarsko 30,000 35,000 Turecko 300,000 500,000 Ukrajina 50,000 60,000 Velká Britanie 90,000 120,000 Pořadí podle počtu: Rumunsko 1 800 000 Bulharsko 700 000 Španělsko 650 000 Maďarsko 550 000 Slovensko 480 000 Srbsko Černá hora 400 000 Turecko 300 000 Francie 280 000 Česká republika 250 000

Pracovní list č. 2: Porozumění z hlediska historie Stručný historický přehled 3.-5./9.-10. stol. Migrace Rómů z oblasti indického Rádžhastánu (Pandžáb) ve dvou hlavních vlnách - početnější postupuje od 10. stol. přes Krétu, Korfu a Řecko směrem na Balkán, druhý proud přes severoafrické pobřeží na Pyreneje a dále do západní Evropy. Miro than odoj, jak mange mištes. Mé místo je tam, kde je mi dobře. 9.-15. stol. Zastávky na území Persie (Írán), byzantské říše (Malá Asie) a Řecka (tzv. Malý Egypt u co města Modon na západním pobřeží Peloponésu). Na těchto územích se Rómové zdrželi nejdéle (romština má asi 90 přejatých řeckých slov). Od 12. stol. a 13. stol. Příchod Rómů do Střední Evropy. Na území Čech se objevují koncem 14. a na počátku 15. století. První zmínky (ne zcela zaručené) již Dalimilova kronika česká (1242), dále Popravčí kniha pánů z Rožmberka (1399), Staří letopisové čeští (1416). Zde se píše: také toho léta vláčili se cikáni po české zemi a lidi mámili..." Nejstarší bezpečně doložené zprávy pocházejí z okolí Spišské Nové Vsi z r. 1322 a z kroniky pražského písaře Prokopa z r.1417. Nejstarší písemný záznam romštiny je z r. 1597. 14. a 15. stol. Vydávají se za křesťanské kající poutníky, za ty, kteří chránili Ježíšův hrob v Jeruzalémě... (putují ve skupinách asi do 1000 lidí) a jsou přijímáni zpočátku příznivě. Postoj se mění a zhoršuje poté, co pařížský arcibiskup exkomunikuje Rómy z církve - píše se rok 1427. 16. stol. Vydán Augsburský edikt císaře Maxmiliána I, který nařizoval, aby: Cikáni co nejrychleji opustili země německého národa", a to pod hrozbou fyzických trestů a smrti. Podobná nařízení jsou vydávána po celé století, z Rómů se stávají odevšad vyhánění psanci, kterým může kdokoliv jakkoliv ublížit, aniž by jej čekalo potrestání. 56 J. Rous. Rómové - Vhled do pr oblé mu a mož nosti eva ngeliz a ce. Br no, 1997, str. 2. 57 Tamtéž., str. 5. Dle romského přísloví: Ať děláš, co děláš, gádže ze sebe neuděláš!" Mezi další fyzické znaky patří např. vyšší pigmentace pokožky, vlasů a očí, volný ušní lalůček, relativně krátké ruce, menší postava i porodní hmotnost (průměr u donošených dětí 2, 25 kg), zvýšené hladiny pohlavních hormonů, sklon k nadměrnému ukládání podkožního tuku aj. Za nejstarší zprávu bývá považována zmínka gruzínského mnicha v klášteře Athosů z r. 1068, kde athinganoi" jsou čarodějníci."

17. stol. Četná nařízení a sankce platí i v Čechách a na Moravě, i když situace je zde mírnější než vjiných evropských zemích. Tvrdý postup nastolil Ferdinand I. (1503-1564), jehož mandát uzákoňuje jejich útlak, více než o 100 let později vypovídá Leopold I. (1640-1705) Cikány ze země, v r. 1697 jsou prohlášeni za psance. 18. stol. Vláda Marie Terezie a jejího syna Josefa II. změnila přístup k Rómům - pokusila seje násilně usadit a asimilovat. Jsou známá nařízení a dekrety z r. 1756, 1767 a 1783, jejichž cílem bylo začlenění cikánského obyvatelstva do majoritní populace. Nesměli být např. nazýváni cikáni", ale novosedláci (Neubauern) nebo Noví Maďaři (Új Magyár), nesměli mluvit cikánsky, nosit tradiční oděv, děti byly odnímány matkám a posílány na převýchovu... 19. stol. 14. 9. 1888 byl vydán výnos rakouského ministerstva vnitra, který shrnoval všechny prozatím proti cikánské zákony a byl zaměřen na potírání cikánského zlořádu. 20. stol. V r. 1927 byl vydán Perzekuční zákon č. 117, jehož přímým důsledkem byl soupis všeho cikánského obyvatelstva a tuláků a lidí žijících po cikánsku. Byly vydávány tzv. cikánské legitimace. II. svět. válka 1939-1945 Genocida Rómů, pracovní - koncentrační tábory v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu jako odrazový můstek pro Osvětim II. - Březinku. Od března 1942 do srpna 1943 zde zahynulo téměř 20 000 evropských Rómů, cca. 5 000 pocházelo z Čech. Podle odhadů nacistickou genocidu v českých zemích přežilo maximálně 1000 Rómů, (někdy se hovoří o tom, že skutečné číslo nepřesahuje počet 600). Slovenské Rómy genocida nepostihla v té míře jako v Čechách, platila zde však různá diskriminační nařízení (nesměli cestovat veřejnou dopravou, byly zřizovány speciální pracovní tábory - celkově 11, atd., po válce obvinění se spolupráce s partyzány, vypálení celých romských osad - Tisovec, Žiar nad Hronom). Por. 1945 Migrace (ve třech vlnách) slovenských Rómů do Čech a na Moravu, a to nejen kočovní" olašští Rómové, ale také tradičně usedlé rodiny. Usídlují se nejen v pohraničí, ale také v průmyslových centrech. R. 1958 Zákon č. 74 Sb. Zákona o trvalém usídlení kočujících osob. Únor 1959 soupis a z něj vyplývající opatření - zákaz kočování, nutnost hlásit změnu bydliště, atd. R. 1969 Ustanoven Svaz Cikánů - Rómů v České i Slovenské republice, rozpuštěn v r. 1973. R. 1971 8.-12. 4. 1971 I. světový kongres Rómů v Londýně, ustavena Mezinárodní romská unie (IRU). V r. 1978 jejím předsedou zvolen MUDr. Ján Cibula, v r. 1979 IRU přijata do sekce mimovládních organizací v OSN.

R. 1990 březen - založena první romská politická strana v čs. historii - Romská občanská iniciativa, předsedou zvolen JUDr. Emil Sčuka. Vznik i jiných organizací, např. Demokratický svaz Rómů, Romský demokratický kongres, Společenství Rómů na Moravě, Matice romská, Sdružení romských autorů a spisovatelů a další. R. 1993 schválen zákon o nabývání a pozbývání státního občanství - tisíce občanů se stalo na řadu let cizinci ve své vlasti (komplikace s pojištěním, důchodem atd..). Zákon byl 3x novelizován, možné diskriminační prvky odstraněny... R. 1997 Počátek exodu českých a slovenských Rómů do Kanady, Anglie, Francie, Nového Zélandu... - v jisté míře přetrvává s různými komplikacemi i vysvětlováním příčin (politické, ekonomické) dodnes (2003). Ko butphirel, but džanel. Kdo hodně chodí, hodně se doví.

Pracovní list č. 3: Porozumění z hlediska odlišností každodenního života Některé základní pojmy z rodinného a společenského života Vajda, nebo také čhibalo, (čhib -jazyk), thute, mujalo- má vůdčí postavení ve skupině, obvykle bohatý muž, tato funkce dědičná nebo doživotní, mimo jiné křtil i děti, (křest chrání před strigou - čarodějnicí, nebo před guli daj, a aby dítě nebylo nemocné, aby dobře spalo, aj.). Vajda je zároveň soudcem, knězem i rádcem. Phuro - vůdce podskupiny Phuri daj - nejstarší žena rodu nebo komunity, někdy chápáno jako vědma, ovládající obřadní a léčebné úkony, udržující staré zvyky a tradice Guli daj - nadpřirozená bytost, duch matky, která zemřela při porodu a vyměňuje děti jiným matkám Familija - rozšířená rodina v rozsahu tří až čtyř generací Fajta - širší rodová skupina Mula - duch zemřelých, přízrak Romská etnika (liší se i jazykem) Slovenští 65-80%, tzv. Servika Róma Sinti - žili na území Německa, Cech a na Moravě před II. svět. válkou, téměř vyvražděni Čeští Rómové - podobný osud jako Sinti Maďarští 15-20%, tzv. Ungarika Róma, jižní oblast Slovenska Olašští - 5-15%, kočující od r. 1959 (přišli po r. 1945 z Rumunska (Valachie), bohatí, světlejší pleť, zachovalá sociální struktura, obchodovali s koňmi, prasaty, živili se čištěním peří, hádáním z ruky - chiromantie) Kalderaši - kotláři - žili v Rumunsku, Švédsku, Rusku, Francii, Anglii Kanadě, USA, v zemích Latinské Ameriky Lovariové - (lovara- kůň) - obchodníci s koňmi Manušové - příbuzní Sintů, žijí ve Francii, donedávna kočující (košíkářství, lov ježků, prodej náhradních dílů pro automobily a starého železa)

Pracovní list č. 4: Porozumění z hlediska odlišnosti pohledu na uznávané hodnoty a sebepojetí Nejvyšší uznávané hodnoty Rómů 70 : - láska v rodině - úcta - Rom by šel na kraj světa, aby ji získal, má rád vykání - peníze - fyzická síla - hmotná úroveň - bezhlavá touha vyniknout - pohostinnost - televize, video - hudba, tanec (čardáš, halgató, pop, novoromské písně), témata: láska, smutek, romská hymna: píseň Jarko Jovanoviče- Jagdina Gjelem, gjelem" - sexuální život Povahové zvláštnosti: - slabá vůle - malá vytrvalost a trpělivost - nespolehlivost: Keď desať raz Róm urobí dobře, po jedenásty raz určité nie" - strach (být sám už znamená být v nebezpečí), příznačný strach z bolesti a smrti - nesamostatnost - neschopnost abstraktního myšlení (ale na matematiku j sou dobří) - trpí komplexem méněcennosti, stydí se na něco ptát, vyplývá z toho však předvádění se, strhávání pozornosti na sebe, někdy nafoukanost - psychická labilita, urážlivost - nervozita a vztek jsou omluvitelné, mít nervi" omlouvá to, co dělá - mimořádná citlivost vůči každé nespravedlnosti - sklon k přeceňování vlastních výkonů, těžko si přiznávají chybu - za svou nejlepší vlastnost považují dobrosrdečnost a soucit - vše špatné se naučili od gádžů, vlastní dobré přitom poztráceli 1 J. Rous. Rómové - Vhled do problému a možnosti evangelizace. Brno, 1997, str. 7 a 10.

Pracovní list č. 5: Porozumění z hlediska kulturního zázemí Osobnosti romské kultury: Hudba: János Bihári Ferenc Bunkó Panna Cinková Papusza Jean-Baptiste Reinhardt (Django) Jožka Kubík Jožko Piťo Dezider Fertö Věra Bílá Jozef Fečo Antonín Gondolán Ida Kelarová Gipsy.cz Výtvarné umění: Tibor Červeňák Aladár Kurej Tibor Oláh Dušan Oláh Rudolf Dzurko Edward Majewski Literatura: Elena Lacková Tera Fabiánová Margita Reiznerová Ilona Ferková Jarmila Hannah Čermáková

Pracovní list č. 6: Porozumění z hlediska odlišnosti struktury jazyka Romský jazyk Romština, ať už jde o kterýkoli z jejích dialektů, se řadí mezi indoevropské jazyky do skupiny jazyků indických (společně například s hindštinou či bengálštinou). Příbuznost indoevropských jazyků prozrazuje podobnost některých výrazů, například pro bratr - anglicky brother, staroindické bhrátr, romské phral. Romština však není zdaleka jednotným jazykem - díky územním přesunům jednotlivých romských skupin existuje několik hlavních dialektů romského jazyků, ale i přesto se Romové z různých částí světa mohou spolu domluvit. Slovní zásobu všech romských dialektů tvoří, podobně jako u ostatních jazyků, slova původní, přejatá a nově vytvořená: Slova původní jsou stará slova indického původu a slova dávno přejatá (z íránských jazyků, z arménštiny a některé i z řečtiny), tedy ze zemí, kterými prošly všechny skupiny Romů na cestě z Indie do Evropy. Tato část slovní zásoby je velmi jednotná a v současném jazyce stále přetrvává a objevuje se ve všech romských dialektech. Slova přejatá získávaly romské skupiny, rozptylující se po Evropě, z jazyků národů, se kterými se na svých cestách setkávaly poté, co opustily území Malé Asie. U slovenských Romů to jsou výpůjčky zejména ze srbštiny, chorvatštiny, rumunštiny, maďarštiny, slovenštiny, ukrajinštiny, polštiny, němčiny (jejího švábsko-spišského dialektu). Slova začleněná do romštiny touto cestou označují to, co bylo Romům do té doby neznámé. Tato slovní zásoba je nestálá a je jako nahrazována slovy nového kontaktního jazyka, v případě slovenských Romů, žijících v Čechách z češtiny. Neologismy, nejnovější slova v romštiny, které má každý živý jazyk, jsou cizí slova přejímaná z prostředí, ve kterém Romové žijí. Romové se však snaží, stejně jako například čeština nyní bojuje proti anglicismům, vytvářet si pro nové věci svá vlastní pojmenování. Na území bývalé československé federace, jsou třemi nejrozšířenějšími dialekty: dialekt slovenský, maďarský a olašský. Slovenským dialektem přitom hovoří přibližně 80 procent Romů, maďarským 10 procent, stejně jako olašským. Romové, hovořící olašským dialektem, mohou nejsnáze komunikovat s Romy na celém světě. Pravidla pravopisu romštiny, kterou hovoří Romové na českém území, napsaly spolu s romsko-českým a česko-romským slovníkem Milena Hübschmanová, Hana Šebková a Anna Žigová. Výslovnost romštiny je fonetická, tedy víceméně shodná s pravopisem. Češi proto mohou psaný text číst stejně, jako by byl psán česky. Transkripce jiných dialektů většinou odpovídá výslovnosti oficiálního jazyka na daném území. Například slovo manuš (muž) se v romských textech publikovaných v angličtině přepisuje jako manoush nebo manush. Na rozdíl od češtiny má romština aspirované hlásky, tj. hlásky vyslovované s lehkým přídechem. Romština aspiruje čtyři hlásky: kh, ph, th a čh. Aspirace je významotvorná a její opomenutí či špatné vyslovení proto může vést k nedorozumění. Například sloveso perel znamená padat, zatímco pherel čerpat. V romštině se poměrně často objevuje pro češtinu neobvyklá souhláska dž, která se vyslovuje jako ve slově džbán. Romština používá i měkké l, vyslovované stejně jako ve slovenštině. Romština má stejně jako čeština měkké souhlásky, které se označují háčkem všude, neboť

například e dila (podlaha) se vyslovuje tvrdě jako edyla zatímco s háčkem měkce o ďives (den) jako odives. Romština má na rozdíl od češtiny osm slovních druhů (jedním z nich je člen) i osm pádů a navíc i pád nepřímý. Sedm pádů je více či méně shodných s českými pády a pádem navíc je ablativ. Romština má u sklonných slovních druhů rod mužský a ženský a číslo jednotné a množné. Podstatná jména se skloňují podle toho, zda se jedná o jména původní či přejatá. Podstatná i přídavná jména se v romštině velmi často zdrobňují koncovou -oro, -ori. e daj - matka - e dajori - maminka o čhavo - chlapec - o čhavoro - chlapeček kalo - černý - kaloro - čerňoučký Slovesa vyjadřují stejně jako v češtině buď infinitiv nebo osobu (první, druhou, třetí) v čísle jednotném či množném, čase přítomném, budoucím či minulém, vidu dokonavém či nedokonavém, způsobu oznamovacím, rozkazovacím či podmiňovacím a rodu činném nebo trpném. Infinitiv uvozuje částice te (te kerel - dělat) a zápor částice na v oznamovacím způsobu (nakerav - nedělám, kerav - dělám) a částicí ma v rozkazovacím způsobu (ma ker - nedělej!). Slovesa se časují obměnami koncovek připojených ke slovesnému kmeni. Nepravidelné sloveso být: me som já jsem amen sam my jsme tu sal ty jsi tumen san vy jste jov hin on je jon hine oni, ony jsou joj hiňi ona je Ukázka skloňování - sloveso dělat - te kerel: me kerav amen keras tu keres tumen keren jov, joj kerel jon keren Sloveso mít tak jak je v češtině neexistuje - vlastnictví se vyjadřuje slovesnou vazbou podobně jako v ruštině. Hin tut čhave? Man hin romňi the pandž čhave. Máš děti? (jsou u tebe děti?) Mám ženu a pět dětí. (U mne je žena a pět dětí). Přídavná jména a příslovce se stupňují podobně jako v češtině: ve druhém stupni přidáním koncovnky a ve třetím ještě přidáním předpony baro - velký

bareder - větší jekhbareder - největší Vykání a tykání se přizpůsobuje českému okolí: zatímco mnozí Romové ještě donedávna používali 3. osobu množného čísla, pokud mluvili o vážené osobě či zesnulém a děti svým rodičům a prarodičům vykali, v řadě měst tento zvyk zanikl a vykání a tykání se vyskytuje podobně jako v češtině. Více se o romštině můžete dočíst v časopise Amaro gendalos a Romano džaniben. Některá romská slova a slovní spojení e daj o dad e čhaj e rakľi o čhavo o rakľo lačho, lačhi šukar dilino, diliňi cikno, cikňi baro, bari mišto Lačho ďives Sar sal? Khatar sal? Kaj džas, more? Džav khere. So keras? So tute? Šun! Šunen! matka otec dívka (romská) dívka (neromská) chlapec (romský) chlapec (neromský) dobrý, dobrá hezký, hezká hloupý, hloupá malý, malá velký, velká dobře Dobrý den Jak se máš? Odkud jsi? Kam jdeš, člověče? Jdu domů. Co děláš? Co je ti? Poslouchej! Poslouchejte!

Pracovní list č. 7: Porozumění z hlediska sociální pomoci Otázky? Odpovědi? Sociální poradenství a pomoc Sociálně-právní poradna. Obč. sdružení přátel města Milovic Lidská práva Občanské sdružení za lidská práva Romských občanů Občanské sdružení ROMODROM Výbor pro odškodnění romského holocaustu Nadace Tolerance Hnutí občanské svobody a tolerance Poradna pro občanství, občanská a lidská práva Dokumentační středisko pro lidská práva Helsinské občanské shromáždění Romské centrum pro střední a východní Evropu Sdružení Dženo Kultura Muzeum romské kultury Občanské sdružení Slovo 21 Společnost přátel časopisu Romano Džaniben Nadace Díla pro národ Sdružení olašských Romů v ČR Fond porozumění a naděje Matice romská Občanské sdružení Khetane-Spolu Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové Galerie Romale Vzdělávání Romská střední škola sociální v Kolíně Romské studentské informační centrum Athinganoi Open Society Fund Praha Nová škola, o.p.s

Nadace Dr. Rajka Djuriče Společenství Romů na Moravě The Foundation for a Civil Society Nadace rozvoje občanské společnosti Nadace Mosty Společenství Romů na Moravě Sdružení dětí a mládeže Romů ČR Centrum romistiky Nadace Romane Čhave Čhavorikane luma Projekt Schola Nadácia InfoRoma Volný čas Český západ Drom, romské středisko Lačhe čhave Komunitní centrum Lentilky Dům romské kultury Nízkoprahový klub Pavlač Romodrom Dětský klub "10" Strany a sdružení Romská občanská iniciativa Demokratická aliance Romů ČR