ZOO Olomouc včera a dnes

Obsah Úvodní slovo ředitele ZOO Olomouc 6 Půl století království zvířat nad Olomoucí aneb jak jsem potkával ZOO 7 Ředitelé ZOO Olomouc 8 9 Z historie olomoucké ZOO 11 Založení a počátky budování Krajské zoologické zahrady v Olomouci 11 Historie ZOO Olomouc - 60. léta 18 Historie ZOO Olomouc - 70. léta 26 Historie ZOO Olomouc - 80. léta 34 Historie ZOO Olomouc - 90. léta 40 Historie ZOO Olomouc po roce 2000 46 Procházka po ZOO v roce 2006 50 Kočkodan husarský 50 Pavilon opic 50 Pavilon hrošíků liberijských a medvědů malajských 51 Expozice dravců 51 Obří voliéra bábovka 51 Rybník pro vodní ptáky 52 Voliéra a ubikace pro plameňáky 52 Výběh nosálů 52 Zimoviště africké zvěře a pavilon žiraf 53 Terária 54 Dikobraz 54 Sovice sněžní 54 Výběh koz kamerunských 54 Vyhlídková věž 54 Výběh vikuní 55 Medvědi 55 Výběh gepardů 56 Velký výběh pro rysy 56 Obří voliéra dravců 56 Pavilon šelem 57 Výběh pro klokany 58 Velbloud dvouhrbý 58 Starý seník 58 Nová hala 58 Stará hala 59 Anoa 59 Výběh koz šrouborohých a klokanů dama 59 Jihoamerický pavilon 59 Pižmoní 60 Sobi 60 Kozorožci kavkazští 60 Kozy kašmírské a ovce 60 Jelen sibiřský 60 Pony shetlandský 61 Voliéra pro ptáky 61 Ubikace pro cibetky a servaly 61 Surikaty a mangusty 61 Fosy 61 Puštík obecný a kalous ušatý 62 Šakal čabrakový 62 Výběhy psovitých šelem 62 Sova pálená 63 Sedimentační nádrž 63 Volný výběh makaků 63 Výběh jeřábů 63 Výběhy levhartů mandžuských 63 Voliéra pro malé papoušky 63 Výběh jelenů 64 Pavilon netopýrů 64 Výběhy kozorožců sibiřských 64 Pavilon lidoopů 65 Výběh jeřábů popelavých 65 Stanice pro handicapovaná zvířata 65 Zimoviště pro ptáky 65 Chovné zařízení pro gepardy 65 Ředitelství, účtárna, hostinský pokoj 65 Kanceláře, kuchyně, vrátnice 66 Garáže, dílny, sklady 66 Šatna, jídelna 66 Centrální výtopna na biomasu 66 Seznam nejdůležitějších staveb vybudovaných v průběhu výstavby ZOO 68 Co v ZOO již neuvidíte 69 Žralok černoploutvý Carcharhinus melanopterus 71 Žralůček perský Chiloscyllium arabicum 71 Piraňa Nattererova Serrasalmus nattereri 72 Klaun Amphiprion polymnus 72 Pralesničky Dendrobatidae 73 Krokodýl čelnatý Osteolaemus tetraspis 73 Korovec jedovatý Heloderma suspectum 73 Hroznýš Dumerillův Acrantophis dumerilli 74 Nandu pampový Rhea americana 74 Hadilov písař Sagittarius serpentarius 75 Kondoři 75 Kondor krocanovitý Cathartes aura 76 Kondor královský Sarcoramphus papa 76 Supi 76 Sup hnědý Aegypius monachus 76 Sup bělohlavý Gyps fulvus 77 Jeřábi 77 Jeřáb královský Balearica regulorum 77 Jeřáb bělošíjí Grus vipio 77 Sovy 78 Sovice sněžní Nyctea scandica 78 Výr velký Bubo bubo 79 Výreček malý Otus scops 79 Kalous ušatý Asio otus 79 Puštík obecný Strix aluco 79 Sova pálená Tyto alba 79 Ledňák obrovský Dacelo novaeguineae 79 Zoborožci 80 Zoborožec temný Aceros plicatus 80 Zoborožec kaferský Bucorvus leadbeateri 80 Zoborožec tmavý Anthracoceros malayanus 81 Zoborožec šedolící Ceratogymna brevis 81 Zoborožec Deckenův Tockus deckeni 81 Čápi 82 Čáp černý Ciconia nigra 82 Čáp bílý Ciconia ciconia 82 Marabu africký Leptoptilos crumeniferus 82 Plameňák růžový Phoenicopterus ruber 83 Husa kuří Cereopsis novaehollandiae 83 Ara ararauna Ara ararauna 84 Tukani 84 Tukan bělolící Ramphastos vitellinus 85 Tukan rudozobý Ramphastos tucanus 85 Arasari zlatolící Selenidera culik 85 Arassari černohrdlý Pteroglossus aracari 85 Krasky 85 Kraska červenozobá Urocissa erythrorhyncha 85 Kraska malá Cissa thalassina 86 Majny 86

Majna žlutolící Mino dumontii 86 Majna zlatoprsá Mino anais 86 Majna Rothschildova Leucopsar rothschildi 86 Klokani 87 Klokánek králíkovitý Bettongia pennicillata 87 Klokan parma Thylogale parma 87 Klokan dama Macropus eugenii 87 Klokan rudý Macropus rufus 87 Kusu liščí Trichosurus vulpecula 88 Kaloň zlatý Pteropus rodricensis 89 Dikobraz srstnatonosý Hystrix indica 89 Lemuři 90 Lemur tmavý Eulemur macaco macaco 90 Vari černobílý Varecia variegata 90 Tamaríni a kosmani 91 Tamarín pinčí Saguinus oedipus 91 Lvíček zlatý Leontopithecus rosaria 92 Kotul veverovitý Saimiri sciureus 92 Kočkodan husarský Erythrocebus patas 93 Makak červenolící Macaca fuscata 93 Gibon zlatolící Nomascus gabriellae 94 Siamang Hylobates syndactylus 94 Mravenečník velký Myrmecophaga tridactyla 95 Mravenečník čtyřprstý Tamandua tetradactyla 96 Lenochod dvouprstý Choloepus didactylus 96 Pásovec štětinatý Chaetophracus villosus 97 Medvědi 97 Medvěd malajský Helarctos malayanus 97 Medvěd brtník Ursus arctos arctos 98 Medvěd kodiak Ursus arctos middendorffi 98 Nosál červený Nasua nasua 99 Malé kočky 99 Kočka bengálská Prionailurus bengalensis 99 Kočka rybářská Prinailurus viverrinus 100 Rysi 100 Rys evropský Lynx lynx lynx 100 Serval stepní Leptailurus serval 101 Gepard štíhlý Acinonyx jubatus 101 Tygr Panthera tigris 102 Tygr ussurijský Panthera tigris altaica 102 Tygr sumaterský Panthera tigris sumatrae 103 Levhart Panthera pardus 103 Levhart mandžuský Pantera pardus orientalis 104 Jaguár Panthera onca 104 Lev Pantera leo 105 Lvi berberští Pantera leo leo v olomoucké ZOO 105 Hyeny 106 Hyena skvrnitá Crocuta crocuta 106 Hyena žíhaná Hyaena hyaena 107 Promykovití 107 Surikata Suricata suricatta 107 Mangusta žíhaná Mungos mungo 107 Mangusta liščí Cynictis penicillata 108 Cibetkovití 108 Fosa Cryptoprocta ferox 108 Binturong Arctictis binturong 108 Cibetka africká Civettictis civetta 109 Psovité šelmy 109 Šakal čabrakový Canis mesomelas 109 Šakal obecný Canis aureus 109 Vlk Canis lupus 109 Dingo Canis lupus dingo 110 Zebry 110 Zebra Chapmanova Equus quagga chapmanni 110 Zebry v ZOO Olomouc 111 Osel poitouský 111 Hrošík liberijský Hexaprotodon liberiensis 112 Lamy 112 Guanako Lama guanicoe 112 Vikuňa Vicugna vicugna 113 Lama krotká Lama guanicoe f. glama 113 Alpaka Lama guanicoe f. pacos 113 Velbloud dvouhrbý Camelus ferus 113 Jelenovití 114 Jelen lesní Cervus elaphus 114 Jelen sibiřský Cervus elaphus sibiricus 114 Sob polární Rangifer tarandus 115 Žirafa Rothschildova Giraffa camelopardalis rothschildi 115 Historie chovu žiraf Rothschildových 116 Narození a odchov žirafích dvojčat 117 Odchov dvou mláďat žirafy Rothschildovy jednou matkou 118 Antilopy v ZOO Olomouc 118 Přímorožec jihoafrický Oryx gazella gazella 118 Historie chovu přímorožců jihoafrických 119 Nilgau Boselaphus tragocamelus 120 Antilopa losí Taurotragus oryx 120 Pakůň modrý Connochaetes taurinus taurinus 121 Antilopa skákavá Antidorcas marsupialis 121 Voduška červená Kobus leche kafuensis 121 Adax Addax nasomaculatus 121 Pakůň běloocasý Connochaetes gnou 122 Bongo Boocercus euryceros 122 Horské kozy a ovce 123 Kozorožec horský Capra ibex 123 Kozorožec sibiřský Capra sibirica 123 Kozorožec kavkazský Capra caucasica 123 Kozorožec dagestánský Capra cylindricornis 123 Koza bezoárová Capra aegagrus 123 Koza šrouborohá Capra falconeri 123 Tahr himalájský Hemitragus jemlahicus 123 Muflon Ovis musimon 124 Paovce hřívnatá Ammotragus lervia 124 Kamzík horský Rupicapra rupicapra 124 Pižmoň severní Ovibos moschatus 124 Tuři 125 Anoa Bubalus depressicornis 125 Bizon Bison bizon 125 Zubr Bison bonasus 125 Watusi 126 Jak 126 Zebu 126 Tabulky 127 O autorech a použitá literatura 128

ZOO Olomouc včera a dnes ZOO Olomouc včera a dnes Milan Kořínek a kolektiv Věnováno k 50. výročí otevření olomoucké ZOO Úvodní slovo ředitele ZOO Olomouc Zoologické zahradě Olomouc se sídlem na Svatém Kopečku je padesát let. Věkem se řadí mezi středně stará zařízení mezi šestnácti zoologickými zahradami v České republice. Začátky byly těžké, ale díky krásnému umístění v nejbližší rekreační oblasti Olomouce v ideálním lesním prostředí překonala všechny počáteční potíže a našla, tehdy Krajská zoologická zahrada v Olomouci, podporu u návštěvníků. Když se v období let 1965 1968 uvažovalo o snížení počtu ZOO u nás, i olomoucká byla mezi navrženými. Měla se změnit v zookoutek. Naštěstí k tomuto řešení nedošlo. Budování ZOO se neslo ve znamení tehdy jediné možnosti a to tak zvané Akce Z, tedy zadarmo za pomoci brigádnicky odpracovaných hodin širokou veřejností i zaměstnanci ZOO. Skutečnost však byla jiná a stavby takto provedené byly mnohdy dražší, než kdyby byly postavené tak zvaně na klíč. Tvář zoologické zahrady se v průběhu let měnila a zejména po roce 1989 došlo k její modernizaci a rozvoji tak, že se zařadila mezi významné ZOO v rámci Evropy. Olomoucká ZOO je členem EAZA Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií a WAZA Světové asociace zoologických zahrad a akvárií. Samo členství svědčí o jejich kvalitách. Olomouckou zoologickou zahradu navštívilo za padesát let její existence 11 006 978 osob. Vystřídalo se zde 598 pracovníků, včetně těch současných. Je mou milou povinností poděkovat zejména všem minulým zaměstnancům za práci, kterou pro ZOO vykonali, mnohdy v těžkých podmínkách. Děkuji i zaměstnancům současným, kteří zde pracují s láskou k tomuto výlučnému a dovolím si říci nevšednímu povolání. Chtěl bych také poděkovat našemu zřizovateli Magistrátu města Olomouce, Krajskému úřadu Olomouckého kraje, Ministerstvu životního prostředí a ostatním institucím, které ZOO podporují v jejím dalším rozvoji. Ing. Zdeněk Slavotínek Ředitel ZOO Olomouc 6 Věnováno k 50. výročí otevření olomoucké ZOO

Půl století království zvířat nad Olomoucí aneb Jak jsem potkával ZOO Je na světě jen několik pro mne tak důvěrně známých a milých míst v Olomouci a okolí, jako je Zoologická zahrada na Svatém Kopečku. Spolu s půl stoletím její existence letos slavím své osobní třicetileté jubileum aktivních návštěv v zoologické zahradě, tedy od prvních školních krůčků. Ještě dnes se mi vybavuje napjaté očekávání před vstupem do ZOO s otázkou, kterému novému zvířeti se stala zahrada domovem a jaká mláďata se narodila od poslední návštěvy. Vzpomínám, jak jsem si pečlivě do zápisníku zaznamenával odbornými značkami zastoupení samců, samic a mláďat u jednotlivých druhů zvířat. Byla to kouzelná doba poznávání, která pokračovala v přírodovědném kroužku a byla korunována vítězstvím na jedné ze soutěžních přírodovědných stezek v ZOO. Později jsem jako náruživý čtenář knih Geralda Durella přemýšlel o možných nových přírůstcích z řad ohrožených zvířat pro olomouckou zoologickou zahradu a její záchranné programy. Zoologická zahrada se také stala živou učebnicí, ve které jsem si ověřoval poznatky o chování zvířat zprostředkované skvělým olomouckým odborníkem a čerstvým držitelem Ceny města prof. Vítězslavem Bičíkem. Jsem proto rád, že zvláště v posledních letech se daří díky úsilí vedení a všech zaměstnanců ZOO a podpoře olomouckého městského zastupitelstva rozvíjet a dotvářet překrásný přírodní areál na Svatém Kopečku. Rekonstruované nebo zcela nové pavilony a výběhy umožňují ještě lepší péči o chovaná zvířata a současně nabízejí zajímavé pohledy pro návštěvníky. Odstraňování mříží ve prospěch neviditelných zábran je završeno v některých případech bezprostředním kontaktem se zvířaty, jako v případě lávky ve výběhu pro makaky nebo u nového výběhu pro rysy. Již velmi blízko ke skutečnosti je sen o pavilonu pro lidoopy, který nabídne nejen atraktivní pohled do života orangutanů, goril a šimpanzů, ale jeho součástí bude také potřebné návštěvnické a vzdělávací centrum. Po letech úvah a studií je již kompletně zpracován projekt stavby a právě dokončovaná žádost o dotaci z evropských fondů. Přeji Zoologické zahradě v Olomouci Sv. Kopečku mnoho dalších zvídavých návštěvníků. Bc. Miroslav Petřík náměstek primátora statutárního města Olomouc ZOO Olomouc 7

ZOO Olomouc včera a dnes Ředitelé ZOO Olomouc RNDr. Václav Roubíček *20.4.1917 +23.3.2004 V ZOO pracoval od 1.3.1956 do 15.10.1959 Ředitelem ZOO byl od roku 1956 do 1959 Maturoval na Reálném gymnasiu a později i na Státní pedagogické akademii v Brně. Přírodovědeckou fakultu Masarykovy university v Brně vystudoval při zaměstnání, v roce 1952 získal titul doktor přírodních věd. Původním povoláním byl středoškolský profesor. Od 1.března 1956 byl ustanoven kádrovým odborem rady KNV v Olomouci prvním ředitelem tehdy Krajské zoologické zahrady v Olomouci. Zajišťoval výstavbu základních staveb a ohrad nutných pro fungování ZOO. Výstavba zahrady probíhala převážně brigádnicky, často se budovala provizoria. ZOO v té době měla 15 17 zaměstnanců, kteří zajišťovali provoz prakticky bez technického vybavení a odborných znalostí. Za jeho působení byla ZOO otevřena a uvedena do provozu. Bojoval s tehdejší byrokracií, nedostatkem zaměstnanců i finančních prostředků. Jeho odchod ze ZOO zřejmě urychlil úmysl Ministerstva školství a kultury i MěNV v Olomouci zoologickou zahradu uzavřít. Později dlouhodobě působil jako odborný asistent botaniky na pří- rodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Ing. Jaroslav Rychlý *27.4.1925 +6.1.2002 V ZOO pracoval od 13.4.1959 do 31.7.1974 Ředitelem ZOO byl od roku 1959 do 1974 Do ZOO nastoupil na jaře roku 1959 jako zootechnik, po odchodu RNDr. Roubíčka se stal od 1.10.1959 na více než 15 roků ředitelem olomoucké ZOO. V době svého nástupu převzal ZOO s nedostatkem financí, část zařízení byla již zchátralá a hrozilo i úplné zrušení zoologické zahrady. Již počátkem šedesátých let se situace uklidňovala, zvyšovala se návštěvnost a zoologická zahrada v Olomouci se začala ubírat správným směrem. Ing. Rychlý byl velmi pracovitý člověk, technicky zdatný, který se osobně podílel na výstavbě ZOO v Akci Z. Za jeho působení vznikly v ZOO Olomouc významné stavby. Obří voliéra se svou jedinečnou konstrukcí, vyhlídková věž, která je dominantou ZOO dodnes a mnoho drobnějších ubikací a výběhů. Vybudovala se také infrastruktura nutná k chodu zoologické zahrady dílny, garáže, centrální sklady, parkoviště pro návštěvníky a mnoho dalších. Ze zoologické zahrady musel odejít v polovině sedmdesátých let z politických důvodů. 8 Věnováno k 50. výročí otevření olomoucké ZOO

Antonín Procházka *12.4.1923 +29.9.1989 V ZOO pracoval od 1.2.1974 do 15.6.1985 Ředitelem ZOO byl od roku 1974 do 1985 V době jeho působení ve funkci ředitele ZOO Olomouc prováděl Ing. Josef Vágner CSc., tehdejší ředitel královedvorské ZOO, rozsáhlé odchyty a importy afrických kopytníků. Naskytla se možnost získat do té doby zvířata u nás nechovaná nebo těžko dostupná. Proto se v roce 1975 začala budovat jedna z největších staveb v naší ZOO Zimoviště africké zvěře dokončené v roce 1977. Dále byla postavena nová ubikace s výběhem pro medvědy a velkorysým způsobem došlo k rozšíření pavilonu šelem. Neměl zoologické vzdělání, nezabýval se přímo chovem zvířat, ale díky dobrým kontaktům na tehdejší místní samosprávě se snažil získat finanční prostředky na zvelebení areálu. Za jeho působení ZOO dostala nové asfaltové povrchy vozovek, rozvody vody a elektřiny, byl vybudován nový vstupní areál a rybník pro vodní ptáky. Ing. Zdeněk Slavotínek *3.10.1939 V ZOO pracuje od 1.12.1963 Ředitelem ZOO je od 1.5.1985 V ZOO Olomouc pracuje 43 roků. Nastoupil jako zootechnik, později působil jako náměstek a od roku 1985 je ve funkci ředitele. Za jeho vedení ZOO doznala zásadních změn. Většina starých pavilonů a ubikací byla zrekonstruována a přestavěna tak, aby vyhovovala modernímu pojetí chovu zvířat (pavilon šelem, pavilon opic, Jihoamerický pavilon, terarijní expozice, ubikace pro kočky na vrstevnicové cestě a mnoho dalších). Zároveň byla postavena celá řada nových pavilonů a expozic (obří voliéra pro vodní ptactvo, pavilon pro žirafy, výběh pro pižmoně a soby, výběhy gepardů a rysů, voliéra pro plameňáky, zimoviště pro ptáky, pavilon netopýrů, volný výběh makaků, výběh pro nosály, výtopna na biomasu, atd.). ZOO Olomouc dosáhla na návštěvnost přes 400 000 osob za rok, v počtu chovaných zvířat i v návštěvnosti se drží na 3 4 místě mezi dvaceti zoologickými zahradami v České republice a na Slovensku. Počet zaměstnanců se za jeho působení zvýšil ze 46 na 72 pracovníků. ZOO Olomouc 9

Z historie olomoucké ZOO Založení a počátky budování Krajské zoologické zahrady v Olomouci V padesátých letech vznikla myšlenka založit v Olomouci zoologickou zahradu. Ve středu Olomouce ve Smetanových sadech vznikl počátkem padesátých let provizorní zookoutek. V několika malých ohrádkách zde byli chováni především zástupci naší lovné zvěře (jeleni a srnci), ptáky zastupovaly andulky, pávi a párek bažantů. O zookoutek projevila velký zájem veřejnost a zejména děti. Proto se rozšířením zookoutku začal vážně zabývat tehdejší Krajský národní výbor (KNV) a jeho realizací pověřil odbor přírodních věd Krajského vlastivědného muzea v Olomouci. Kolektiv jeho pracovníků v čele s RNDr. Vladimírem Strnadem zahájil činnost 1.ledna 1951 a vypracoval několik studií o možnostech zřídit ZOO v Olomouci. Rok poté, v únoru 1952, byla svolána schůze Biologické společnosti v Olomouci, která ustanovila Přípravný výbor pro zřízení zoologické zahrady Olomouc ve svazku se SLUKO (Studijní lidový ústav krajského musea v Olomouci). Nová komise poprvé zasedala 10. března 1952 a to ve složení Předseda J. Schwáb (IV. referent KNV) Místopředseda Dr. V. Teyrovský (Studijní a lidovýchovný ústav kraje olomouckého) Jednatel Dr. V. Strnad (SLUKO) Pokladník T. Divina (SLUKO) Revizoři MUDr. J. Pospíšil (MNV Kopeček) akademický malíř B. Dvorský (MNV Kopeček) Členové F. Müller (MNV Samotišky) Ing. O. Holinka (IX. referent KNV) Dr. Z. Šprinc (II: referent KNV) A. Förster (technický vedoucí ZOO) V. Pátek (II. referent KNV) Prof. Dr. J. Mělka (lékař fakulty Univerzity Palackého) J. Michal (IV. referent KNV) Jedním ze základních bodů jednání byl výběr místa pro vznikající zoologickou zahradu. Kromě umístění v centru města ve Smetanových sadech padl i návrh na okolí hejčínského cukrovaru. Na základě krajinářských, klimatických, geologických a dopravních výzkumů byly vybrány plochy bývalého panství kláštera Hradišťského na Kopečku. Krajský národní výbor v Olomouci 31.března 1952 udílí souhlas ke zřízení zoologické zahrady severovýchodně od obce Samotišky na parcele 291/1 o rozloze asi 25 hektarů. Nakonec se velikost celého areálu budoucí ZOO ustálila na 42,5 hektarech, především jehličnatých a borových lesů na jižně a západně orientovaných úbočích. Výměra ZOO zůstala do současnosti v podstatě nezměněná. Odborníci dodnes oceňují členitost terénu vybraného území, které umožňuje budovat výběhy, připomínající životní podmínky zvířat ve volné přírodě. Z dopisu SLUKO ze 31.3.1952 vyplývá, že pro zajištění pitné vody měla sloužit stávající studna a užitková voda měla být získána přehrazením údolí s potokem. Zřízení zoologické zahrady se mělo dít etapově, na rok 1952 byly plánovány hlavní úpravy příjezdových cest a vodního zdroje. Dále se uvažovalo o vypracování situačního a zastavovacího plánu se zásadním vyřešením příjezdových komunikací ze Samotišek a Svatého Kopečka. Ještě tentýž měsíc členové přípravného výboru Dr. Strnad, Dr. Teyrovský a A. Förster navázali kontakty s národním podnikem Sigma. V dubnu 1952 byla svolána další schůze přípravného výboru za přítomnosti Doc. Ing. Dr. K. Kostroně z Vysoké školy zemědělské v Brně, aby při výstavbě ZOO uplatnil své dlouholeté zkušenosti s chovem zvířat v zajetí a prostudoval přírodní podmínky v jednotlivých částech areálu pro rozmístění rozličných druhů zvířat. Spolupráci nabídli i další odborníci. Například Doc. Dr. Dyk s manželkou zaslali návrhy a dobrozdání k výstavbě akvárií a dodali projekt na stavbu akvarijního pavilonu. S. Kanyza zase navrhoval stavbu tematických diorámat, která by představovala vývoj tvorstva během uplynulých geologických dob. Stavba hráze na 1. retenční nádrži leden 1955 (archiv ZOO) ZOO Olomouc 11

ZOO Olomouc včera a dnes Zajišťování vody pro ZOO (Juryšek J.) Mezitím se plně rozvinul nábor dobrovolných pracovníků pro výstavbu Krajské ZOO. Již 4.května 1952 slavnostně přivítal první brigádníky předseda přípravného výboru Dr. Schwáb a zástupci tehdejšího Krajského národního výboru, Městského národního výboru a Krajské správy lesů. Mezi dobrovolníky se hlásili zástupci KNV, Klubu esperantistů, pionýři a další. Práce zahájil Dr. Schwáb, S. Janiš místopředseda KNV a plánovací referent, kteří porazili první strom stojící v trase nové cesty. Pro propagaci vznikající ZOO byl vydán plakát, který měl veřejnost seznámit se zahájením výstavby krajské zoologické zahrady a přilákat další brigádníky. O zahájení výstavby ZOO byl údajně natočen i dokumentární film. zoologickou zahradu. N. p. Prefa zase v roce 1953 zajistil oplocení celého areálu. V témže roce bylo zakoupeno koňské spřežení k usnadnění místní dopravy materiálu. Pohled na Olomouc z Orlího vrchu - na místě vyhlídkové věže (Juryšek J.) Jedna z prvních cest v ZOO (Juryšek J.) Během tří týdnů byla vybudována první cesta a druhá byla před dokončením. Postupně pokračovala výstavba jednotlivých objektů a ubikací pro zvěř, hloubení nádrže pro rybník, opravy hospodářských budov a oplocování areálu budoucí ZOO. V tomto období předložil Doc. Ing. Dr. Kostroň způsoby montáže ohrad pro spárkatou zvěř. Současně probíhala i těžba jehličnatých lesních porostů, které byly místně nahrazeny smíšeným lesem. Práce se částečně realizovaly pod patronací velkých podniků. Vedení národního podniku Sigma přijalo patronát nad čerpací technikou (závlahy, zajištění pitné a užitkové vody) pro vznikající Po dokončení hráze vodní nádrže v roce 1954 bylo vystavěno jedenáct velkých voliér pro ptáky na vrstevnicové cestě (tři z nich stojí dodnes voliéra pro puštíky a kalousy, sovy pálené a sovice sněžné). Dále pokračovaly lesnické práce a započalo se s opravami hospodářských budov. Z bývalé hospodářské stodoly a chlévů po přestavbě vznikly kanceláře, skladiště, byty. Vystavěly se také provizorní dřevěné přístřešky, které sloužily jako seník, stolárna, dílny a garáže. Problematické bylo i zavedení elektrického proudu, který byl instalován jen v kuchyni. Leden 1955 klec pro bažanty na Štěpánské cestě (archiv ZOO) 12 Věnováno k 50. výročí otevření olomoucké ZOO

Členové výboru nepolevovali v přípravných pracích pro vznikající ZOO. Jednatel Dr. Strnad navštívil ZOO v Bojnici u Prievidzy, aby si prohlédl tamní vznikající zoologickou zahradu. Přátelskou návštěvu uzavřel zhodnocením a studiem terénu, své výsledky shrnul v sestavení hlavních rysů projektu výstavby Zoologické zahrady nitranského kraje v nichž využil zkušeností s budováním olomoucké ZOO. Za cenné zkušenosti a rady získal od ředitelství Krajského muzea nitranského kraje jako projev vděčnosti živého koloucha. Ten se stal jedním z prvních chovanců Krajské zoologické zahrady v Olomouci. Zpočátku byla zoologická zahrada budována jako ZOO oborového typu. Na tehdejší dobu v poměrně prostorných výbězích byli chování především zástupci naší fauny. V kopcovitém terénu s mírnými i prudšími svahy byla snaha umístit zvířata tak, jak žijí ve volné přírodě. Původní výběhy byly vybudované svépomocí za pomoci mnoha nadšenců především ze dřeva vytěženého přímo v areálu a teprve později byly nahrazovány konstrukcemi z kovu. Po deseti letech od otevření zoologické zahrady bylo vykázáno 95 000 brigádnických hodin v celkové hodnotě 4 000 000 Kčs, o dva roky později to bylo již 108 000 hodin a v roce 1981 se uvádí 196 000 odpracovaných hodin. Od roku 1953 do roku 1957 byly po obnově porostu upraveny komunikace, oplocení a bylo vybudováno několik základních ubikací a výběhů. V roce 1957 probíhala přestavba stodoly a chlévů na obytné místnosti, zazimování pro zvěř a uložení píce a materiálů. Nákladnější a složitější stavby následovaly postupně v dalších letech. Většina z původních pavilonů a klecí již neexistuje nebo prošla rekonstrukcí tak, aby vyhovovala současným požadavkům na chov zvířat a jejich potřebám a návštěvníkům umožnila prohlédnout si zvířata v estetickém prostředí. Stavba probíhala podle generální plánu tzv. Generelu výstavby ZOO schváleného 12.srpna 1952. Později došlo k revizím a změnám v generelu tak, aby vyhovoval potřebám rozvíjející se zoologické zahrady. Žádost o první změny je zaznamenána již v roce 1963. Ve svazku se SLUKO byla ZOO až do konce roku 1954. Od 1.ledna 1955 byla samostatnou podřízenou organizací kulturního odboru rady KNV (Krajského národního výboru) v Olomouci. Od 1.srpna 1958 se stala kulturně osvětovým zařízením odboru školství a kultury rady MěNV (Městského národního výboru) v Olomouci kam byla převedena z KNV. Založení ZOO na Svatém Kopečku bylo zpočátku přijímáno veřejností se značnou nedůvěrou. Zvláště vzdálenost od centra města se mnohým jevila jako nevyhovující. Později se ale ukázalo, že bylo vybráno nejlepší místo z celého blízkého okolí Olomouce. Nejvíce byl odsuzován chov zvěře v zajetí a mnozí jej označovali jako týrání zvířat. Teprve postupným seznamováním veřejnosti se životem zvířat a pravidelnými besedami s odborným výkladem byly tyto názory vyvráceny. Také obyvatelé na Svatém Kopečku, zejména ti sousedící se ZOO, byli nespokojeni. Stížnosti se vyskytovaly hlavně v letním teplém počasí, a to na zápach, který pronikal ze zoologické zahrady. Již brzy po otevření se ZOO stala vyhledávaným místem rekreace a odpočinku a setkávala se s čím dál větší oblibou u veřejnosti. V průběhu let se záměr založit ZOO na Svatém Kopečku velmi osvědčil přesto, že je vzdálená více než 10 kilometrů od centra Olomouce. Příznivé podmínky v nadmořské výšce 360 390 metrů vyhovují rekreaci, turistice, cykloturistice, houbaření a v zimním období i běžkovému lyžování. Mnoho návštěvníků ZOO nevynechá možnost prohlídky baziliky Navštívení Panny Marie. Svatý Kopeček se stal centrem výletů i víkendové rekreace nejen obyvatel Olomouce a blízkého okolí ale i návštěvníků ze všech vzdálených koutů naší republiky i ze zahraničí. Leden 1955 srnec, první obyvatel ZOO (archiv ZOO) 3. června 1956 byla ZOO slavnostně otevřena. Prvním ředitelem byl 8.března 1956 jmenován radou KNV RNDr. Václav Roubíček. Pracovalo v ní 17 zaměstnanců většinou bez odborného zoologického vzdělání, byli to především nadšenci s vřelým vztahem ke zvířatům. V prvním roce se vybralo na vstupném 56 203 Kčs a to po 1 Kčs. Návštěvníci mohli zhlédnout převážně evropskou faunu. Prvními obyvateli byli jelen karpatský, srnec, vlk, 10 mývalů, lišky, 1,0 dikobraz, různé druhy ptáků a údajně i černý kozel. O něco později přibyli daněk, dingo, fretka, jezevec, plch, pavián pláštíkový, bažant diamantový, zlatý a stříbrný, holub česká čejka, jestřáb, kachna pižmová, kalous ušatý, káně, kur džunglový, andulka, páv, sova pálená a želva řecká. V závěru padesátých let zoologická zahrada již chovala zástupce ZOO Olomouc 13

ZOO Olomouc včera a dnes několika druhů zajímavých a exotických živočichů (1,3 pavián pláštíkový, 2,2 aratinga jendaj, 0,2 malpa kapucínská, 2,2 kakadu růžový, 1,1 amazoňan modročelý, 1,5 makak rhesus, 1,5 makak jávský, 1,1 sovice sněžní, 1,1 kočka bažinná, 0,2 kočkodan bělozelený, 1,2 mangabej pláštíkový (černý), 1,1 ara, 0,2 ženetka, 1,1 velbloud dvouhrbý, 1,0 dikobraz, 1,1 lama, 0,1 jelen, 1,1 pony), což se začalo kladně projevovat na návštěvnosti. Vývoj směřoval k získávání nových geneticky kvalitních zvířat, sestavování chovných skupin a párů schopných rozmnožování u vzácných a v přírodě ohrožených druhů. U řady zvířat se tyto předpoklady dařilo plnit. V prvních dvou desítiletích existence ZOO se podařilo úspěšně rozmnožit dikobrazy, rysy, jaguáry, levharty, několik druhů jelenů, daňky, muflony, kamzíky horské, zubry evropské, z antilop pakoně modré, vodušky červené, antilopy losí a skákavé, nilgau a přímorožce jihoafrické. Počet chovaných zvířat a jejich druhové zastoupení postupně vzrůstalo z 12 druhů a 86 kusů v roce 1956, až k 378 druhům s téměř 1800 kusů v dnešní době. Stavy zvěře se zpočátku nezvyšovaly úměrně s výstavbou, ale většinou byla zvířata získávána v předstihu, což způsobovalo potíže s jejich umístěním, chovem i zazimováním. Zvířata byla často v zimním období umístěna i v kancelářích. Nezřídka se stávalo, že během velmi krátké doby bylo potřeba vybudovat zařízení náročná jak na peněžní prostředky tak na pracovní síly. Po finanční stránce zoologická zahrada pociťovala stále nedostatek. Klec pro medvědy postavená v roce 1959 (archiv ZOO) Výňatek z Revizní zprávy z května 1957: Budovy patřící k zooparku jsou tyto: hospodářská budova, dřevěný kiosk a dřevěná chata. V hospodářské budově je kancelář, dílna a skladiště. V zimě slouží tato budova k zazimování zvěře. Pro nedostatek zazimovacích prostorů je použito též kanceláře, což zaměstnancům neprospívá v jejich práci. Dřevěný kiosk je pronajat od 1.5. 1957 Jednotě v Olomouci. Dřevěné chaty je používáno jako skladiště. Výstavba zooparku je velice ztížena nedostatkem pracovních sil, což má velký vliv i na návštěvnost. Zájem veřejnosti o shlédnutí a navštívení zooparku je dosti velký, jenže ochabuje po projití zooparku a shlédnutí vystavených exponátů. Ke konci roku 1958 se již udává, že kromě hospodářských budov je v objektu ZOO dřevěný barák na zazimování zvěře, kiosk pro občerstvení, pokladna, chata skladiště, garáž, kůlny, seníky a zděná budova pro přezimování opic. Příspěvek odboru školství a kultury rady KNV činil 270 000 Kčs. Krajská ZOO měla k 1. 1. 1959 celkem 159 kusů zvěře v ceně 25 003 Kčs a 208 kusů krmné a produkční zvěře (králíci, morčata, krysy a slepice) v ceně 2 068 Kčs. Náklady na krmný den v té době činily 135 Kčs. Vedení ZOO také jednalo o prodeji dvou zvěřincových vozů na chov šelem s Československými cirkusy. Medvědi ve staré kleci (archiv ZOO) Hospodářské budovy leden 1955, dnes kanceláře, veterinární ošetřovna (archiv ZOO) 14 Věnováno k 50. výročí otevření olomoucké ZOO

Kancelářská budova, později kuchyň, skladiště odstraněna po roce 2000 (archiv ZOO) Koncem padesátých let bylo postavení zoologické zahrady nelehké, dokonce hrozilo její úplné zrušení což dokládá tehdejší Protokol o výsledku kontroly účetní evidence z počátku roku 1959 a Průvodní zpráva k rozvaze rozpočtových organizací z poloviny roku 1959 podepsaná tehdejším ředitelem RNDr. Václavem Roubíčkem. Z jejich výňatků si můžeme udělat dokonalý obraz o provozu a chodu ZOO v této době. Protokol o výsledku kontroly účetní evidence ze dne 26. března 1959 Rozbor účelnosti Krajské zoologické zahrady na Kopečku u Olomouce: Podle rozhodnutí Ministerstva školství a kultury ze dne 5.srpna 1958 bylo stanoveno Zrušit zoologickou zahradu na Sv. Kopečku u Olomouce, neboť toto zařízení nemá pro svou další činnost zajištěny nejzákladnější podmínky. V tomto svém rozhodnutí se pracovníci ministerstva opírali o výsledek prověrky, kterou prováděli pověření odborní pracovníci. Pracovníci kontrolního odboru (rady MěNV pozn. redakce) na základě prováděné kontroly po zvážení účelnosti tohoto kulturního zařízení jak po stránce kulturní tak i ekonomické se s rozhodnutím ministerstva zrušit ZOO na Kopečku u Olomouce plně ztotožňují. Při vytváření tohoto svého názoru jsme se opírali zejména o tyto skutečnosti: Po stránce kulturní a. ZOO je příliš vzdálena od Olomouce, čímž se snižuje návštěvnost. b. Na návštěvnost má velký nepříznivý vliv i to, že ZOO má k dispozici malý počet zvířat a naprosto postrádá exotické, atraktivní druhy. c. V ČSR je 11 ZOO a z nich ZOO na Kopečku má nejnepříznivější podmínky pro svou existenci na základě čehož bylo rozhodnuto ji zrušit. Dovoz zvěře je omezen a zdaleka nestačí pokrýt potřebu všech ZOO. Při přidělování jednotlivých kusů zvěře je Olomouci přidělována jen ta zvěř, o kterou jiné ZOO nemají zájem, takže do budoucna není možno počítat s rozšířením zvěře o zajímavější druhy. Mimo to v důsledku absolutního nedostatku vody ani by nebylo možno některé druhy zvířat v ZOO na Kopečku chovat. Po stránce ekonomické a. ZOO měla k 1.1.1959 159 kusů zvěře v ceně Kčs 25 003,70 přičemž celkové náklady na provoz ZOO činily v roce 1958 Kčs 261 870,44 a bylo zde zaměstnáno celkem 16 pracovníků. Na celkové náklady si ZOO vytvořila vlastní příjmy (vstupné) ve výši celkem Kčs 76 388,71 takže ZOO byla ztrátová částkou Kčs 185 481,75. b. Pro svoji odlehlost nemůže si ZOO zajistit jako ošetřovatele zvěře kvalitní pracovníky (přesto, že platové podmínky jsou poměrně výhodné). Jsou získáváni pouze pracovníci duševně i fyzicky méně zdatní, čímž je dosahována nízká produktivita práce. c. Nízká návštěvnost (za celý rok 1958 celkem 49 936 návštěvníků) má značný vliv na ztrátovost podniku a do budoucna není možno počítat s podstatnějším vzrůstem návštěvníků. d. Celkem je možno po stránce ekonomické zhodnotit situaci tak, že ZOO prakticky živoří, že vynaložené náklady na provoz zdaleka nejsou vyváženy kulturním přínosem. Podstatné také je to, že ani do budoucna není možno počítat s větším zvratem k lepšímu. Na základě těchto skutečností doporučuje kontrolní odbor Krajskou zoologickou zahradu na Kopečku u Olomouce zrušit. Aby však občané olomouckého kraje a zejména pak mládež nebyli ochuzeni o toto jinak velmi důležité kulturní zařízení doporučujeme vybudování zoologického koutku v prostoru města Olomouce, kde by bylo možno umístit zvěř z Kopečku. Náklady na provoz ZOO by se podstatně snížily, zvětšila by se návštěvnost zoologického koutku, takže ztrátovost tohoto zařízení by se snížila na minimum a snad by se dalo docíliti i vyrovnanosti rozpočtu a soběstačnosti zařízení. Zvýšil by se jistě i počet návštěvníků z řad školní mládeže, pro kterou by tyto prohlídky byly přínosem ve školní výuce. ZOO Olomouc 15

ZOO Olomouc včera a dnes Organizační struktura ZOO v padesátých letech Ředitel ZOO Zootechnik Technik skladník Účetní 4 ošetřovatelé 1 kuchařka 1 řidič, zemědělec, zahradník 3 údržbáři 1 hlídač 1 pomocná síla na úklid 2 pokladní Průvodní zpráva k rozvaze rozpočtových organizací z poloviny roku 1959 Zoologická zahrada je vědecké a kulturní osvětové zařízení národního výboru. Vykonává vědecká pozorování a kulturně osvětovou práci mezi obyvatelstvem v rámci státní péče osvětové, ve spolupráci s dobrovolnými organisacemi lidu, školami všech stupňů, vědeckými a jinými institucemi. V ČSR jest v současné době 14 zoologických zahrad z toho 2 na Slovensku. Tento počet vzhledem k počtu obyvatelstva je neúměrně vysoký. Podle světových měřítek lze udržovat dobře a odpovědně jednu zoologickou zahradu na 3 5 milionů obyvatel. Ani jedna zahrada není dosud dobudována. Většina zahrad měla předstih proti zahradě v Olomouci v tom, že převzala celkem vyhovující starší budovy (zámky, skleníky, konírny, parky apod.), které po menší úpravě mohou dobře sloužit jako základ dalšího budování. Nejnepříznivější podmínky pro provoz má zahrada Olomouc, zvláště pro naprostý nedostatek vody, která by umožnila zrychlený rozvoj a budování na Kopečku u Olomouce. Rozsáhlý terén s neupravenými cestami, provisorními výběhy a zařízeními, vyžadují neúměrně zvýšeného počtu zaměstnanců ošetřovatelů na úkor pracovníků potřebných pro investiční výstavbu, případně obhospodařování lesa a polností. Budovy, stavby a pozemky, porosty a zařízení vlastní zahrada v ceně 586 294,66 Kčs. Zahrada vlastní zvěře za 32 155,34 Kčs v počtu inventárních čísel 341. Spotřeba krmiva v Kčs od 1.1 30.6.1959 činí 24 441,79 Kčs. Z toho jest živé krmné zvěře za 3 588 Kčs. Vzhledem k tomu, že v letošním roce zůstává zahrada jen v nejnutnější údržbě, je i nadále další provoz zahrady málo efektivní. Chybí skladovací prostory na seno, krmivo, maso, odpadky (kosti), dostatek vody, ubikací a výběhů pro novou zvěř a dílny s kuchyní a hlavně schválený investiční plán výstavby. Tyto závady však nelze odstraňovat dříve, dokud není zaručeno dostatečné množství vody. Propagace není dostatečně účinná bez místního rozhlasu. Osvětových akcí a přednášek bylo za I. pololetí 96. Mimo zařízení 51. Při zahradě jest zřízen biologický klub pro mladé přírodovědce jako součást atheistické výchovy, vždy v neděli od 9. hodin. Návštěvníci nejvíce poukazují na nedostatek zazvěření, pohostinské místnosti hlavně v době nepříznivého počasí a nedostatečné autobusové spojení. Aby se stala zoologická zahrada ve svém provozu, ať už je umístěna kdekoliv, rentabilní, je nutno zajistit další budování asi v těchto bodech 1. Budovat zahradu výhledově v etapách s definitivní úpravou staveb a to jako investici. 2. Postupně budovat: nejdříve komunikace, hospodářské, provozní, administrativní, dílenské a skladové prostory v dostatečném měřítku. 3. Stavby z lehkého, isolačního a estetického materiálu, nepotřebující velké a nehospodárné údržby. 16 Věnováno k 50. výročí otevření olomoucké ZOO

4. Vybudování ubikací a voliér ještě před zazvěřením. Nepřipouštět provisorium! Případně dvojí provoz. 5. Rozdělení provozu a vybavení dostatečným počtem pracovníků na oddělení vědecké, kulturní a osvětové, hospodářské (vlastní krmivová základna) a dílenská (údržba) a atraktivní s dětským koutkem a celkový provoz začlenit na osnovy školské a výzkumné a na jejich zařízení, které by pak měla možnost provádět v celém zařízení polytechnickou výchovu i ve spolupráci s organisacemi mládeže (začátek jest v klubu biologů). 6. Propagaci provádět výstavkami, nástěnkami, rozhlasem, filmem a pod. 7. Zabezpečení bezprašné úpravy příjezdových cest (povrchový nátěr). 8. Zajistit pracujícím možnost stravování. 9. Po zvážení celkové efektivnosti po stránce finanční a ideové přestavby myšlení zaostávajících občanů, zahájit další činnost, nebo úplné zrušení zahrady, jak navrhuje ministerská komise. 10. Nedovolit budování na nadšení několika jedinců, nýbrž na reálných hospodářských možnostech kraje a celého státu! Plán pro investiční výstavbu v celkové výši 2 510 000 Kčs: úprava a srovnání terénu, rozvedení vody z toku Moravy, odvodnění do kanalisace (čistící stanice), plot venkovní, sklady pro krmivo lednice, dílna se skladem (údržba), garáže, sociální místnost, kuchyň, kuchyň pro zvěř, správní budova, karanténa pro zvěř s výběhem, operační síň, místnost pro veterináře a zootechnika, průchody s pokladnami, můstky, příjezdové cesty a chodníky, autopark, elektrické vedení přívod a rozvedení, rozhlas, strojové vybavení. K plánování jest nutno přibrat odborníky z ostatních zoologických zahrad, aby se předešlo stavbě zastaralých zařízení. Plán personálního obsazení k základnímu efektivnímu chodu zahrady činil celkem 31 osob, z toho byl ředitel, zoolog, inspektor zvěře, provozní technik, účetní, osvětový pracovník, 4 pokladní, 4 ošetřovatelé, 2 pomocní ošetřovatelé, skladník, 2 vrátní, kuchařka, topič, řidič, 2 uklízečky, noční hlídač, 6 pracovníků údržby (přičemž skutečně v ZOO pracovalo 16 17 zaměstnanců pozn. redakce). Plán zazvěření v roce 1960: Počet druhů 45 bude rozšířen pravděpodobně na 70. Provoz zahrady jest celoroční, vlastní provoz s tržbou jest hlavně od května do října tj. 6 měsíců, ostatní dobu návštěvnost klesá až na 0, hlavně v zimních měsících. Na zimní měsíce jest naplánována hlavně údržba a příprava na novou sezonu. V roce 1959 přibývá v době klidu hlavně činnost osvětová mimo podnik. Krajská zoologická zahrada v Olomouci Dr. V. Roubíček Snímek chodby v pavilonu opic z konce 50. let (Juryšek J.) ZOO Olomouc 17

ZOO Olomouc včera a dnes Historie ZOO Olomouc 60. léta V šedesátých letech 20. století byl provoz ZOO již zaběhnutý a návštěvnost překročila sto tisíc osob za rok. Provizorní výběhy a ubikace byly nahrazovány novými, z nichž některé zde stojí dodnes v nezměněné podobě. Byly přepracovány první generely výstavby a pokračovalo se v rozšiřování expoziční části ZOO. Vznikly výběhy psovitých šelem, výběhy jelenů evropských a východosibiřských, kamzíků, muflonů a řada dalších. Byl rozšířen v té době jediný vytápěný pavilon opic a koncem šedesátých let vzniklo vivárium a pavilon šelem. Nesmí se zapomenout i na rozšiřování infrastruktury a na stavby v zázemí ZOO. Byly provedeny rozvody elektrické energie a vody, postavily se sklady, garáže a dílny nutné pro rozrůstající se provoz ZOO, započalo se s budováním parkoviště pro návštěvníky. V letech 1965 1968, kdy se opět uvažovalo o zredukování počtu zoologických zahrad u nás, byla i olomoucká ZOO mezi navrženými a měla se změnit v zookoutek. Naštěstí však k tomu nikdy nedošlo. Druhové zastoupení se rozrůstalo podle možností ustájení, převážně evropskou faunu chovanou v počátcích ZOO vystřídaly exotičtější druhy zvířat. V této době se již dařila odchovávat celá řada druhů zvířat. Největšími lákadly počátku šedesátých let byla mláďata psů dingo, vlků, opic či odchovaná medvíďata. Veterinární službu v této době zajišťoval MVDr. Renda, později MVDr. Bronec. Od roku 1967 do zahrady zajížděl MVDr. Ing. Vojtěch Benýšek CSc. z veterinární nemocnice ve kovicích. Chvál- Dobové materiály uvádí, že v roce 1961 zde pracoval zájmový kroužek, v druhé polovině šedesátých let to byly již kroužky dva. Velkou atrakcí od roku 1963 byla dětská jízdárna provozovaná o nedělích a svátcích. V ZOO i mimo ni byly pořádány besedy a přednášky doplněné krátkými filmy nebo promítáním diapozitivů. Z této 1. Občerstvení u východu ze ZOO (archiv N. Veselé) 2. Pavilon šelem postavený v letech 67-68 (archiv ZOO) 3. Budování cest a kanalizace v ZOO (archiv ZOO) 18 Věnováno k 50. výročí otevření olomoucké ZOO

doby je známo také několik druhů plakátů, snímacích obtisků a letáčků. Byly publikovány články v denících Nová svoboda, Svobodné slovo, Práce, Lidová demokracie a Zemědělské noviny, spolupracovalo se i s městským rozhlasem po drátě. Do kin byly zhotovené diapozitivy. O nedělích a svátcích fungovala původcovská služba i se skupinovými výklady. Už tehdy se rozvíjela dobrá spolupráce s výstavištěm Flóra Olomouc, kdy ZOO na tuto výstavu dodala v roce 1967 tři druhy vodních ptáků a jeden druh exotického ptactva. V druhé polovině šedesátých let byl vydán průvodce s mapkou k 10. výročí otevření ZOO a o dva roky později následoval další. Míša je vyhoštěn z jejich bezprostřední blízkosti, aby se nepletl do výchovy mláďat. Doupě je prozatím mimo přístupnost veřejnosti dosud se nepodařilo malé osídlence vyfotografovat. Razítko z počátku šedesátých let Příspěvek do novin z 19.dubna 1962 V posledních dnech zaznamenala ZOO Olomouc na Kopečku další přírůstky. Opičce Růžence patřící k druhu Rhesus se narodil synáček, který očihledě roste a počíná se již stavět na vlastní nohy jinak je neustále maminkou vláčen v náručí i při šarvátkách se sousedními paviány. Dalším roztomilým přírůstkem malé oslátko s nápadnými ušními boltci. Do třetice jsou to 2 malinká kůzlátka africké kozy kamerunské. Všechna novorozeňata se mají čile k světu a těší se na Vaši návštěvu v ZOO na Kopečku u Olomouce. Příspěvek do novin z 22.února 1963 Medvíďata v zoologické zahradě na Kopečku u Olomouce Hnědé medvědici se narodila 8.ledna 1963 dvě medvíďata. Medvědice pečlivě střeží doupě, které téměř neopouští. Medvíďata rostou, jejich kožíšky jsou hnědé a okolo krku mají bílý proužek, který vypadá jako obojek. Od svého pátého týdne již vidí a když jim to medvědí máma dovolí vykukují malýma očkama z hlubokého doupěte ze sena a slámy. Medvědice je úzkostlivě hlídá. Při jejich nemotorném pokusu trochu víc vystrčit svá tělíčka z teplého doupěte, přitáhne si je hned co nejopatrněji svou velikou hnědou tlapou. Medvědí tatínek Plakáty ze 60. let - lev pochází z roku 1963, srnec se používal jako logo (výtvarník Novotný R. srnec, lev medvěd) ZOO Olomouc 19

ZOO Olomouc včera a dnes Pohlednice z konce 60. a 70. let (Menec Z., Tylínek E., Přeček I.) městem obstarávají olomoucké autobusy i ve všední den v 15minutových intervalech od rána do pozdního večera. Autobusy Vás dopraví z Olomouce až na Kopeček nedaleko hlavního vchodu do ZOO. Od tohoto vchodu, kde je soustředěno i občerstvení a dětský koutek (10), v němž se mohou děti projet na Průvodce z roku 1968 (výtvarník Novotný R.) Výňatek z průvodce vydaného 7.dubna 1966 k desátému výročí vzniku ZOO Olomouc Klimaticky výhodná poloha ZOO umožní Vám v kteroukoliv roční dobu užít sluneční lázně a čerstvého vzduchu prosyceného vůní pryskyřice borovic a smrků. Proto je ZOO na Kopečku ve vyhledávaném rekreačním středisku Olomouce, kde mlhy jsou vzácností a klíma není tak drsné, jako na horách. Přesvědčte se, že i v nejparnějším létě je u nás příjemně! Spojení s okresním 20 Věnováno k 50. výročí otevření olomoucké ZOO

ponících nebo pohoupat na houpačkách, sklouznout na skluzavce a povozit na kolotočích, směřuje vždy hlavní proud návštěvníků k pavilonu opic (14). Tady je vždy živo: opičí maminky se starají o své děti, odrostlejší opičky ukazují co dovedou svýma obratnýma rukama i nohama a navzájem si vybírají z kožíšků drob- nou nečistotu a lupínky kůže ( nemylte se, jsou velmi čistotné a netrpí hmyzími příživníky). Vedle početné rodiny druhu rézus jsou zastoupeni kočkodani, mangabejové, malpy, paviáni a makakové, tedy opice starého i nového světa. Uvnitř pavilónu máme prozatímně umístěna akvária i terária. Nemáme zde dost místa k tomu, abychom jen vypočítali množství druhů akvarijních rybek, které před vašima očima prohledávají dno nebo houštinky rostlin v nádržích nebo provádějí své milostné hry. Pavilón je vybudován podle moderních chovatelských zásad a v zimě je útulkem i pro teplomilné papoušky, drobné pucholovité šelmičky ženetky a jiná drobná zvířátka, která jsou v letní době umístěná v terénu. Naproti tomu hnědí medvědi Madla a Míša jsou po celý rok venku v provizorní kleci. Jsou i zde spokojeni, vždyť každoročně se jim narodí v zimních měsí- cích medvíďata, která pak svou hravostí a zdánlivou nemotorností vyvolávají smích návštěvníků. V jejich blízkosti nalezneme zatimní umístění našich sov. Ty ovšem ve dne sedí důstojně v koutě klece, ať jde o sýčka, sovu pálenou nebo obecnou, nejvýše na Vás mrknou každým okem jindy, což působí překvapivě a nezvykle. Ale dobře, že jste zůstali klidní: ve skutečnosti na Vás tyto učené sovy nevědí nic, i kdyby to sebevíc vypadalo jako tajné znamení. To papoušci v nedaleké kleci jsou pohyblivější, veliký Ara, který hýří barvami tropické Ameriky, Vám řekne bude li mít náladu i několik slov, která se naučil. Bohužel méně svědomití n á v š t ě v - níci učí papoušky i některé méně lečenské výrazy. Správa ZOO se za ně omlouvá, ani takoví spo- návštěvníci, ani papoušci nevědí, co činí. Papoušci prostě opakují zvuk, který pochytili, aniž by měli zdání o významu. Na rozcestí jsou již v trvalém, příbytku z lomového kamene dikobrazi (17). Jsou to neohrožení hlodavci, jimž dodávají kuráže nebezpečné ostny, které při zranění způsobují otravu krve. Přestože dikobrazi hrozivě funí a chrochtají, jsou to býložravci a celkem neškodná zvířata až na schopnost důkladně zničit vše, co není z kamene nebo ze železa. V těchto místech potkáte obvykle volně se pohybující pestře zbarvené pávy a jedince kura džungle. Pohladit se nenechají, ale dětem dokáží obratně vyškubnout z ruky chléb a s kořistí ihned uletí. Žijí v ZOO prakticky volně, stejně jako několik kusů srnčí zvěře a krotké veverky. Naproti tomu vice Šárka se samozřejmě nemůže pohybovat volně. Bydlí zatím v provizoriu, ale v brzké době má dostat nový byt. U její klece se nám otevírá pohled na hospodářské budovy ZOO (65), vybavené dílnami, garážemi a pracovnami zaměstnanců se správou ZOO. Běžným návštěvníkům jsou nepřístupné je při nich také karanténa pro nově došlá, poraněná nebo nemocná zvířata a také zvláštní ubikace pro zvířata krmná a zejména pokusná. Ještě jsme Vám nesdělili, že naše ZOO úzce spolupracuje s řadou vědeckých ústavů, s lékařskou fakultou University Palackého v Olomouci a zejména s Ústavem sér a očkovacích látek, který jako jediný v ČSSR si zvolil své místo v Olomouci pro ústřední polohu města v našem státě a který buduje své laboratoře přímo v areálu ZOO. Pokusná zvířata však žijí zcela odděleně a nejsou vystavována. Na naší cestě je první oborou plocha, vymezená muflonům (19), jejichž stádo zde bylo založeno v roce 1965. Tato obora je již definitivní. Naproti ní bude jediná velká obora daňčí zvěře s jeleny Dybowskiho (18), dnes ještě rozdělená na řadu menších boxů, kde jsou umístěni australští klokani rudokrcí, jihoamerický pštros nandu a lama guanako, indický zebu a asijský osel, yak a dvouhrbý velbloud. Mohutný velbloud dvouhrbý bude na Vás určitě loudit něco dobrého, ale pozor! Když dostane doopravdy chuť, vypustí z tlamy veliký proud slin a šťáv a mohl by Vás znečistit! Na prudké, sluncem proteplené stráni je nový výběh paovcí hřivnatých (37a) v prostředí, které plně vyhovuje jejich požadavkům. Můžete je pohodlně pozorovat ze zvláštní vyhlídkové terasy, odkud přehlédneme také značný díl zoologické zahrady. A nyní jsme pohodlnou cestou, vedenou téměř po temeni kopce došli až k Orlímu vrchu, kde je v plánu stavba rozhledny a velké voliéry pro dravce. Odtud se ZOO Olomouc 21

ZOO Olomouc včera a dnes můžete potěšit rozhledem přes Hornomoravský úval. Lavičky Vás vyzvou k odpočinku a je li dostatečně jasno, máte před sebou jako na dlani plastic- kou mapu kraje s městem a jeho továrnami a stavzor je ohraničen Drahanskou plošinou s namodralým Kosířem, na jih se úval otevírá k Tovačovu a na sever vidíte Zábřežskou vrchovinu s věží hradu Bouzova bami uprostřed. Za zády máte východ, díváte se tedy přímo k západu a ob- v popředí a část Hrubého Jeseníku, dlouho do pozdního jara pokrytého sněhem stejně jako skupiny Králického Sněžníku. Jestliže jste si již odpočinuli, sejdeme borovým lesem kolem ubikace pro rysy (29). Jsou to naše největší kočkovité šelmy. V naší kolekci jsou rysi ostrovidi, kteří byli importováni přímo ze Sovětského svazu a rysi stepní či karakali. Pokračujeme dále podle šipek klesající cestou k vrstevnicové cestě s klecemi pro bažanty, v nichž prozatím našly útulek i divoké a siamské kočky (40). Sbírka pestrobarevných bažantů (41 až 45) je zastoupena bažantem zlatým, stříbrným, démantovým, sedlatým a nepálským a bude dále rozšiřována. Pod cestou je výběh pro jeleny (39). Cesta se vine úbočím a poskytne Vám příjemnou a pohodlnou procházku kolem kolekce šelem psovitých, kde na velkých prostorách výběhů (48 až 52) si můžete prohlédnout i hyeny, evropské vlky, severoamerické kojoty, australské psy dingo se štěňaty a severoafrické šakaly. Nad výběhy psovitých šelem jsou umístěni v dalších klecích někteří draví ptáci jako jestřábi, káňata lesní a sup mrchožrout (46), orel skalní a stepní (47). Pak cesta mírně stoupá kolem klecí s kunami a jezevcem (21) k vodní nádrži (15a) v níž se potápějí a rejdí po hladině husy labutí, mnoho druhů kých kachen, jako polák divovelký, březňačky a čírky, kachny pižmové, kachny smaragdové, indičtí běžci a jiní. Po deštivém počasí vytváří odtok z nádrže 4 m vysoký šumící vodopád. Na prudkém kamenitém svahu nad vodní přehrážkou je výběh kamzíků a kozorožců (57) a vedle dovádějí miláčci návštěvníků malé kamerunské kozičky se srnkou (57a). Jsme v posledním oddílu ZOO, který byl vybudován nejdříve. Je v něm jediná veliká jelení obora se stádem jelenů, vedených urostlým statným jelenem (56). Pozor na spárkatou zvěř, zejména v době říje! Předchůdce našeho jelena měl na svědomí lidský život! Dobrým krmením se říje v ZOO protahuje i do prvních zimních měsíců a jelen v říji je nádherné, ale zlé a nebezpečné zvíře, i kdyby se zrovna tvářil sebemírumilovněji. Naproti jelení obory jsou ještě ve třech klecích lišky bystroušky (obecná a stříbrná), velicí výři, medvídci mývalové a mývalovci kuní (dovoz ze SSSR), kteří jako jediní z psovitých šelem v přírodě přespávají zimu. Kolem výběhu kamzíků a kozorožců máme již nyní jen pár kroků k občerstvení u východu ze ZOO. Než k němu dojdeme hájem téměř staletých borovic, v němž bývají v přenosných klecích vystaveny přírůstky a zejména výběr naší ptačí fauny, zopakujme si, že jsme viděli zvířata různých zoogeografických provincií. Že jsme viděli v nejrůznějších ukázkách zvířata, přizpůsobená životu ve vodě, na souši a ve vzduchu, zvířata býložravá, všežravá i masožravá, čilá, obratná a z našeho hlediska veselá i zábavná, i taková, která připomínají lidské bručouny, uzavřené povahy, přítulná i plachá. Viděli jsme zvířata, přizpůsobená životu ve stepi a viděli jsme výborné lezce po stromech, zvěř volných plání i hustého lesa, zvířata, žijící v pustých horách nebo v nížinách. Všechna však mají mnoho společného, neboť se rozrůznila v různých geologických dobách tím, jak se přizpůsobovala vnějším životním podmínkám. Jestliže už odpočíváme pod vysokými borovicemi a pozorujeme, jak se děti vozí na ponících a slunce kreslí na zemi i ve vzduchu měnící se vrstvy světla a stínu, uvědomíme si, že i člověk je součástí přírody, že se nijak nevymyká. Že se liší jedině tím, že se vědomě snaží přírodu ovládnout a využít, protože stanul na nejvyšším stupni vývoje. Dr. V. Strnad Jak se Vám líbila 40 let stará procházka po naší ZOO? Pokud si pozorně prohlédnete mapku a srovnáte tehdejší plány i vybudované expozice s dnešními, zjistíte, že původní obchůzková trasa se téměř neliší od dnešní. Pouze některé, původně lesní cesty, byly zpevněny a využívají se dodnes, jiné zanikly, ale zaměstnancům ZOO jsou známé a využívají se například při těžbě dřeva. Naproti tomu stavby a výběhy naplánované i již vybudované jsou ve velké většině dávnou minulostí a jen pamětníci vzpomenou, kde přesně byly umístěny. Z pavilonů zůstal zachován pavilon opic, který byl později rozšířen a pak prošel mnoha modernizacemi. Zcela původní je výběh pro dikobrazy (17), který v nezměněné podobě slouží dodnes, jen ubikace zde 22 Věnováno k 50. výročí otevření olomoucké ZOO