Voděodolný ph metr/konduktometr/měřič zasolení Návod k obsluze

Voděodolný ph metr/konduktometr/měřič zasolení Návod k obsluze Před započetím práce si prosím pozorně přečtěte tento návod.

Obsah 1. Poznámky k použití... 4 2. Charakteristika přístroje... 5 3. Určení přístroje... 5 4. Vnější vzhled... 6 5. Zapnutí a vypnutí přístroje... 8 6. Příprava k práci... 9 6.1. Výběr způsobu kompenzace teploty... 9 6.2. Změna rozlišení měření... 9 6.3. Změna čísla elektrody... 10 7. Příprava ph-metrické elektrody... 11 8. Kalibrace... 11 8.1. Režimy kalibrace... 12 8.2. Kalibrace při využití standardů shodných s normou NIST... 13 8.3. Kalibrace s vkládáním velikosti ph roztoků... 13 8.4. Vkládání parametrů kalibrace... 14 8.5. Kalibrace ph elektrody... 15 8.5.1. Kalibrace s automatickou kompenzací teploty... 16 8.5.2. Kalibrace s ruční kompenzací teploty... 17 9. Kontrola stavu elektrody... 17 10. Měření ph... 18 10.1. Měření s automatickou kompenzací teploty... 18 10.2. Měření s ruční kompenzací teploty... 18 11. Poznámky o kompenzaci teploty a interpretaci výsledků... 19 12. Základní informace o měření vodivosti a zasolení... 20 13. Vkládání parametrů konduktometru... 21 13.1. Výběr jednotky měření... 21 13.2. Vkládání součinitele celkového zasolení W TDS... 22 14. Výběr a použití konduktometrického čidla... 23 14.1. Výběr čidla... 23 14.2. Obsluha čidla... 23 15. Kalibrace... 24 15.1. Kalibrace bez standardního roztoku... 24 15.2. Kalibrace za pomocí standardního roztoku... 25 15.2.1. Vkládání velikosti standardního roztoku... 25 15.2.2. Kalibrace s automatickou kompenzací teploty... 25 15.2.3. Kalibrace s ruční kompenzací teploty... 26 16. Vkládání součinitele α a vztažné teploty... 26 16.1. Vkládání součinitele α... 26 16.2. Vkládání velikosti vztažné teploty... 27 17. Jednoduchý způsob stanovení součinitele α... 27 18. Měření vlastní vodivosti... 29

18.1. Měření vodivosti bez kompenzace teploty... 29 18.2. Měření s automatickou kompenzací teploty... 30 18.3. Měření s ruční kompenzaci teploty... 30 19. Měření zasolení a celkového množství rozpuštěných solí... 31 19.1. Měření zasolení přepočtené na obsah NaCl nebo KCl... 32 19.2. Určení součinitele W TDS... 32 19.3. Měření zasolení s přepočtem na velikost TDS... 33 20. Měření napětí... 33 21. Měření teploty... 33 22. Hodiny, dodatkové funkce... 34 22.1. Hodiny... 34 22.2. Datum... 34 22.3. Automatické vypnutí... 34 22.4. Zobrazení verze SW na displeji... 35 22.5. Nastavení data a času... 35 23. Paměť výsledků a jejich odečet z přístroje... 35 23.1. Ukládání nebo tisk... 35 23.2. Parametry zápisu a odečtu paměti... 36 23.3. Ukládání jednotlivých výsledků do paměti... 37 23.4. Ukládání sérií do paměti... 37 23.5. Prohlížení výsledků... 37 23.6. Mazání uložených výsledků... 38 24. Tisk na tiskárně... 38 24.1. Tisk výsledků jednotlivě nebo v sérii... 38 24.2. Tisk výsledků uložených v paměti... 38 25. Napájení výměna baterie... 39 26. Spolupráce s PC... 39 27. Technická data... 40 28. Vybavení... 42

1. Poznámky k použití Drazí uživatelé! Dostává se vám do rukou přístroj, který je charakteristický vysokou přesmností shodnou s udávanými parametry a vysokou stabilitou zobrazených výsledků. Věříme, že měření vám nebude dělat žádné problémy a přístroj bude pracovat bez potíží. Široký rozsah možností ph-metru CP-401vyžaduje se dobře seznámit s návodem k použití. V opačném případě nemusíte využít všechny možnosti, které vám přístroj nabízí nebo vám měření bude dělat potíže. Použití kvalitních elektrod a jejich včasná výměna za nové garantují udržení vysoké kvality měření. Dovolujeme si vás upozornit, že elektrody mají značně kratší dobu živoytnosti, než přístroj. Typickým znakem špatné práce elektrody ph je zvětšení nestability naměřené hodnoty anebo zvětšení chyby měření. Příčinou problémů části uživatelů je použití elektrody bez dřívější aktivace membrány, měření bez sejmutí ochranné gumičky, měření se znečištěnou membránou nebo měření s ucpaným kontaktem. Elektrody je třeba používat tam, pro co jsou určeny svou konstrukcí. Jiné do znečištěných vod a jiné např. do masa. Špatný výběr může zhoršit nebo i celkově znemožnit měření. V případě, kdy budete mít dojem, že přístroj nepracuje tak jak má, zkuste použít rezevní elektrodu nebo zkuste použít elektrodu s jiným přístrojem. Obecně lze řící, že problémy jsou mnohonásobně častější s elektrodou než s přístrojem. Naše vyrobky charakterizuje velmi nízká poruchovost. Jestliže se však u přístroje objeví závada, v krátkém čase vám jej opravíme. Provádíme rovněž všechny pozáruční opravy za nízké ceny. Přejeme příjemnou práci s naším přístrojem.

2. Charakteristika přístroje ph-metr/konduktometr/měřič zasolení CPC-401 patří do nové generace přístrojů nabízejících vyjímečně široký rozsah přídavných funkcí. Přístroj má vysokou přesnost a stabilitu výsledků měření. Dva způsoby napajení: bateriové a přes síťový adaptér umožňující práci jak v terénu, tak dlouhodobě v laboratoři. Nejnovejší elektronické součástky v přístroji užité nabízejí paměť přístroje nezávislou na zdroji napájení a dlouhou práci na jednu baterii. Přístroj má velký LCD display, ktrý současně umožňuje sledovat hodnotu měřené funkce,teploty a grafické symboly, které nám ulehčují práci. Vodotěsná konstrukce přístroje nabízí bezproblémovou práci za složitých klimatických podmínek. Malé rozměry a hmotnostusnadňují práci v terénu. Hlavní vlastnosti přístroje CP-401 jsou: - Vysoká přesnost a stabilnost - Automatická a ruční kompenzace teploty - Kalibrace elektrody ph v rozsahu 1 až 5-ti bodů - Automatické rozpoznání ph standardních roztoků - Uložené hodnoty standardních roztoků ph s možností jejich změny uživatelem - Volba automatické změny teplotní korekce uložených ph standardních roztoků (NIST norma) - Informace o stavu ph elektrody - Uložení tří charakteristik elektrod v každé měřící funkci - široký rozsah konduktometru se sedmi podrozsahy a jejich automatické přepínání (autorange) - Přepočet vodivosti na zasolení v NaCl nebo KCl v závislosti od vlastní vodivosti - Možnost vkládání součinitele TDS (Total Dissolved Solid, tj. celkový obsah rozpuštěných pevných částic) - Možnost kalibrace konduktometrické elektrody vkládáním velikosti stálé K nebo pomocí standardního roztoku - Možnost stanovení stálé K konduktometrického čidla - Paměť výsledků měření s hodinou datem, samostatně nebo v zadaném časovém intervalu - Výstup RS-232 - Možnost tisku hodnoty měřené funkce nebo výsledků uložených v paměti (po připojení adaptéru) - Hodiny s kalendářem - Informace o stavu baterie - Funkce automatického vypnutí po nastavené čase uživatelem 3. Určení přístroje Voděodolný ph/konduktometr/měřič zasolení CPC-401 je přesný přístroj a zároveň jednoduchý v obsluze sloužicí k měření napětí (aktivity) oxoniovýxh iontů vyjádřených v jednotkách ph, napětí v mv, vlastní vodivosti vyjádřené v µs/cm nebo ms/cm. Přístroj může rovněž sloužit jako přesný teploměr roztoků nebo ovzduší. Výsledk měření vodivosti může být taktéž zobrazen v zasolení (g/l nebo %) v přepočtu na NaCl, KCL

nebo celkové zasolení (TDS). Voděodolná konstrukce umožňuje práci ve složitých atmosférických podmínkách. CPC-401 najde použití v potravinářských, chemických, lékařských a energetických podnicích, v úpravnách vody, v laboratořích, v zemědelství, na universitách, ve vědeckých laboratořích atd. Přístroj je připraven k práci se všemi typy kombinovaných ph-metrických elektrod a zároveň konduktometrických čidel zakončených konektorem BNC-50. Je možné připojit rovněž dvě elektrody (měřící a vztažnou) přes adaptér nabízený jako doplňkové příslušenství. CPC-401 spolupracuje s teploměrnou sondou Pt-1000 s Chinch konektorem. Přístroj je schopen sbírat výsledky měření naměřené jednotlivě i v sérii s nastaveným časovým intervalem. Zabudovane rozhraní RS-232 slouží k přenosu hodnot do PC nebo přes adaptér EI-401 na tiskárnu, což umožňuje tisk aktuálně naměřených hodnot nebo dat uložených v paměti. V případě potřeby získat série měření větší, než je pamět přístroje, je možno použít speciální PC software nabízený naší společností. Pozor: Adaptér EI-401 lze doobjednat jako zvláštní příslušenství 4. Vnější vzhled Na přední stěně přístroje je umístěn LCD displej (obr. 1), na kterém v závislosti od vybrané funkce se zobrazuje: - výsledek měření vlastní vodivost nebo zasolení - výsledek měření ph v jednotkách ph - výsledek měření napětí v mv - čas Vybrání stanovené funkce za pomocí klávesy je signalizováno rámečkem okolo odpovídajícího symbolu na spodu displeje: cond (vodivost), ph, mv, nebo time (čas). Současně s výsledkem měření, je níže zobrazena velikost měřené teploty v o C. Symboly jednotek se nacházejí po straně zobrazeného výsledku. Obr. 1 Vedle velikosti teploty se objeví symbol pro automatickou kompenzaci teploty nebo pro ruční kompenzaci teloty. Symbol CAL na levé straně displeje znamená, že přístroj je v režimu kalibrace. Na levé straně se rovněž nacházejí čísla vybrané elektrody (E1, E2, E3), která charakteristika elektrody bude vybrána pro přepočet. Blikající symbol čísla elektrody (jen pro ph) označuje ztracenou kalikraci nebo že poslední provedená kalibrace byla provedena na vadné elektrodě. Při kalibraci je mezi horním a dolním řádkem čísel

zorazen bod kalibrace (P1, P2, P3, P4, P5). V režimu MODE jsou zobrazeny všechny parametry vlkádané uživatelem. Stav baterie je signalizován symbolem. Klávesy (obr. 2) jsou umístěny pod displejem. Slouží k zapínání a vypínání přístroje, výběru měřené funkce, kalibraci, vkládaní parametrů nebo ukládání do paměti a tisk výsledků měření. Klávesnice má následující klávesy: - krátký stisk zapíná přístroj, umožňuje změnu funkce, delší stisk přístroj vypne - delším stiskem vstoupíme do režimu kalibrace ( objeví se symbol CAL), krátký stisk v tomto režimu potvrdí výsledek kalibrace - krátký stisk způsobí uložení naměřené hodnoty do paměti nebo tisk jednéhodnoty popřípadě série měření - delším stiskem vejdeme do režimu prohlížení uložených hodnot měření - klávesa výběru vkládaného parametru, - klávesy sloužící pro vkládání parametrů V horní části přístroje se nacházejí konektory o níže popsaných významech: F - hnízdo BNC-50 pro připojení kombinované ph-metrické elektrody, elektrody redox F1- hnízdo BNC-50 pro připojení konduktometrického čidla t - hnízdo Chinch pro připojení čidla teploty RS - hnízdo RS-232 pro připojení PC nebo tiskárny p - hnízdo síťového adaptéru

Obr. 2 5. Zapnutí a vypnutí přístroje Po zapnutí přístroje klávesou objeví všechny symboly (obr. 3). se testuje paměť a displeje přístroje, na kterém se Obr. 3

Jestliže test proběhne vpořádku, tak uplyne asi 1,5 sec., přístroj se nastaví doi režimu měření na funkci, na které byl naposled vypnut. Objevení se nápisu znamená ztrátu tovární kalibrace a to znamená opravu přístroje. Jestliže po uplunutí cca 1,5 sec. budou stále svítit všechny přístroje znamená to ztrátu charakteristik čidel nebo elektrod. Po stisku klávesy přístro nastaví standardní charakteristiky: - přesunutí ph = 0, nachýlení charakteristiky = 100 % pro elektrody ph - stálá K=1.000 cm -1 pro konduktometrické čidlo a vejde do režimu měření. Tehdy bude třeb zkalibrovat konduktometrické čidlo a ph elektrodu. Vypnutí se děje stiskem a podržením klávesy do momentu, kdy se na displeji objeví symbol. V případě napájení jen na baterie se přístroj sám vypne po uplynutí nastaveného času od stisku poslední klávesy (popis v bodě 14). Tato funkce je vypnuta po čas kalibrace, sběru série měření, tisku obsahu paměti a při napájení síťovýn adaptérem. 6. Příprava k práci Před započetím práce musíme: - Připojit síťový adaptér do hnízda P, pokud jej máme - Do hnízda F (BNC-50) připojit správnou a k měření připravenou kombinovanou elektrodu, nebo redox elektrodu - Do hnízda F1 BNC-50 připojíme konduktometrické čidlo - V případě použití čidla teploty jej připojíme do hnízda t (Chinch) - V případě použití tiskárny nebo PC připojíme adaptér EI-401 nebo kabel 4XX-PC do hnízda RS - Zapneme přístro stiskem Pozor: při měření ph musí být konduktometrické čidlo odpojeno od přístroje nebo vyňato z roztoku v kterém je ponořena ph-metrická elektroda 6.1. Výběr způsobu kompenzace teploty Přístroj se sám přepíná mezi automatickou nebo ruční kompenzací teploty. Připojení čidla teploty způsobí přepnutí na automatickou kompenzaci. Vedle meřené hodnoty teploty se objeví symbol. Odpojením čidla teploty se přepne na ruční kompenzaci teploty. V místě symbolu se objeví symbol, současným stiskem kláves, lze změnit velikost teploty. 6.2. Změna rozlišení měření Výsledek měření může být zobrazen s daným rozlišením. pro to je třeba: - ve vybranem režimu měření stisknout klávesu, na displeji se objeví (resolution - rozlišení) obr.4

- klávesami, se vybere: - (low) nízká rozlišovací schopnost - (high) vysoká rozlišovací schopnost Obr. 4 Pro měření ph: označuje rozlišovací schopnost 0.01 ph označuje rozlišovací schopnost 0.001 ph Pro měření vodivosti: označuje rozlišovací schopnost měření 3 1 / 2 cifry označuje rozlišovací schopnost 4 1 / 2 cifry Do režimu měření se vrátíte stiskem klávesy. 6.3. Změna čísla elektrody Jestliže je do paměti přístroje vložena více než jedna charakteristika elektrody je možné měnit elektrodu bez kalibrace. Tato volba je velmi užitečná pokud měříme s různými druhy elektrod. Např. odpadní vody, čisté vody atd. Připojíte předem vykalibrovanou elektrodu s označeným číslem odpovídajícímu symbolu elektrody vloženému do paměti přístroje a vyberete její číslo. V režimu měření provedeme následující operace: - stisknout klávesu až do momentu, kdy se na displji v horní části objeví číslo elektrody (symboly, nebo ). klávesami, vybereme číslo, pod kterým jsou uloženy hodnoty kalibrace elektrody. Pod číslem elektrody se objeví nápis: - pod tímto číslem není uložena žádná charakeristika elektrody a nastavení jsou tovární. V režimu měření bude symbol čísla blikat. - pro toto číslo jsou uloženy výsledky poslední kalibrace - posledně vložená kalibrace ukazuje že, elektroda brzy ztratí přesnost a její kalibrace nebude možná (jen pro elektrody kalibrované ve funkci ph). V režimu měření bude blikat symbol čísla elektrody

Obr. 5 - do režimu měření se vrátíme stiskem klávesy 7. Příprava ph-metrické elektrody Elektroda musí být připravena pro práci v souladu s návodem výrobce elektrody. Jestliže jej výrobce nedá postupujte podle následujících kroků: - Novou elektrodu je třeba ponořit do nasyceného roztoku KCl kolem 5-ti hodin - Před měřením se sundají ochrané kroužeky (jestližejsou prodaný typ elektrody použity). Spodní kroužek, který chrání kontakt elektrody se posune nahoru po těle elektrody. Horní krytka se dá pryč z doplňovacího otvoru pro KCl. Sundání spodního kroužku je nezbytné, protože bez toho elektroda nebude měřit. Sundání horního kroužku je nezbytné u měření roztoků o vysoké teplotě nebo pro lepší samočištění kontaktu elektrody v případě měření špinavých roztoků nebo olejů. Někdy je použit korek. - Při měření v laboratoři je dobré použit držák elektrody - Po každém měření se elektroda musí opláchnout destilovanou vodou - Osušena jemným otíraním membrány elektrody savým papírem - Poté nasadíme zpět krycí prstence na kontakt elektrody a na nalévací otvora elektrodu uložíme do nasyceného KCl, což prodlužuje její životnost - V případě dlouhých přestávek v měření elektrodu jemně osušíme a uložíme do obalu - Po vyjmutí z obalu omyjeme případné usazeniny vodou - Před opětovným použitím elektrodu vložíme do nasyceného roztoku KCl na min. 2 hodiny - Jestliže elektroda svou konstrukcí umožňuje doplňování elektrolytu, periodicky kontrolujeme výšku hladiny elektrolytu a podle potřeby jej doplňujeme (nejčastěji nasyceným roztokem KCl) POZOR: ukládání elektrody do destilované vody zkracuje životnost elektrody a může posunout bod 0 8. Kalibrace Před započetím měření a před každou větší sérií měření se musí provést kalibrace kombinované ph metrické elektrody (nebo elektrody měřící a vztažné) připojené k přístroji. Výsledky měření provedené nezkalibrovanou elektrodou jsou zatíženy velikou chybou. Kalibrace je prováděna ve standardních roztocích nebo pufrech o známém ph a spočívá v porovnání velikosti ph vzorku s hodnotou ukázanou na displeji přístroje nebo

automatickým vložení opravy do paměti přístroje ukázané počas měření. Taktéž je nutné kalibrovat elektrodu po jistém čase nebo větším počtu měření, neboť elektroda mění své vlasnosti v závislosti na čase a proběhlých měřeních. Častost kalibrace je závislá od toho jak vysokou přesnost výsledků měření požadujeme, v jakých roztocích měříme a jakou mají teplotu a jak často měříme. Při potřebě nejvyšší přesnosti se používají certifikované standardní roztoky. Při běžném použití nám stačí běžné pufrové roztoky o celých hodnotách např 2.00 ph, 4.00 ph atd. V návodu je projednoduchost použito výrazu standardní roztoky, ale informace se týká taktéž pufrových roztoků. pro přesná měření musíme použít čerstvé roztoky dobré kvality. První činnost předcházející kalibraci je vložení velikosti ph použitých roztoků do paměti přístroje. Tuto činnost musíme provést před první kalibrací a opakovat v případě změny velikosti pioužitých roztoků. Při kalibraci, po vložení elektrody ph a čidla teloty přístroj automaticky rozpozná velikost ph použitého roztoku předem vloženého do paměti přístroje. Je možno kalibrovat mnimálně v jednom standardním roztoku, maximálně však v 5-ti. Čím více bodů kalibrace, tím větší bude přesnost měření v celém rozsahu. Kalibrace v jednom roztoku negarantuje vysokou přesnost. Jestliže přesto použijeme jen jeden standardní roztok, měli bychom přibližně vědět jaké ph má měřený roztok. Jestliže se požaduje nevelká přesnost měření a měří se v celém rozsahu ph, tak se doporučuje použít standardní roztok ph o velikosti přibližně 7.00 ph, kdy je posunutí nuly nulové. Ve zbylých bodech bude přijmuto standardní nacýlení charakteristiky uložené v paměti přístroje. Toto nachýlení odpovídá přesnosti použitých ph elektrod. Jestliže se měří kyseliny nebo zásady a měření se neprovádí na konci rozsahu ph, postačí provést 3 bodovou kalibraci ve standardních roztocích tak, jak je to ukázáno v tabulce 3 body kalibrace 2, 3 a 4. V případě přesných měření v celém měřícím rozsahu je doporučena kalibrace v 5-ti bodech. Toto zohledňuje celý rozsah ph, tak jak je to ukázáno v bodech 1-5 v tabulce 3. V CPC-401 je charakteristika aproximována lineárně mezi body 1 až 5. Započetí kalibrace po určeným číslem elektrody nemění dříve do paměti uložené velikosti standardních roztoků, ale nevratitelně mění charakteristiku elektrody pod tímto číslem uloženým. Nelze dokalibrovat elektrodu jen v jednom bodě, pokud ostaní necháme stejné. Pamě t přístrojů CPC-401 umožňuje nezávislé zapamatování si třech charakteristik ph metrických elektrod. Toto se dob5e využije pokud chceme rychle vyměnit jiný typ elektrody nebo vyměnit poškozenou. Elektrody se musí dopředu kalibrovat a vložit do paměti pod různými symboly (,, ). Pořadí použití standardních roztoků je libovolné. 8.1. Režimy kalibrace Uživatel si může vybrat jeden ze dvou režimu kalibrace: 1. Využít velikosti standardních ph roztoků o velikosti shodné s normou NIST, vložených do stálé paměti přístroje výrobcem. Práce v tomto režimu zapíná automatickou opravu na změnu velikosti ph standardu se změnou teploty (je popsáno podrobněji v 8.2). 2. Vkládání velikosti ph standardních roztoků nebo pufrů v závislosti od aktuálně použitých standardních roztoků v rozsahu daném pro každý bod kalibrace (je popsáno podrobněji v 8.3).

8.2. Kalibrace při využití standardů shodných s normou NIST V tomto režimu jsou použity hodnoty 5 standardních roztoků odpovídajících normě NIST. V paměti jsou uloženy tabulky se vztahy mezi teplotou a hodnotou ph pro těchto 5 roztoků. Tento vztah je znázorněn v tabulce 1. V průběhu kalibrace je automaticky měřena teplota standardního roztoku a v závislosti na ní je automaticky počítána správná hodnota ph odpovíající této teplotě. Hodnoty některých standardních roztoků připravených podle příslušných norem se mohou lišit na třetím desetinném místě. Přístroj umožňuje nastavit příslušné hodnoty standardního roztoku ± 0,010 ph při 20 C od hodnoty udané v tabulce. Postup zadávání je popsán v bodě 8.4. V případě rozdílů větších než ± 0,010 ph by uživatel neměl využívat režim s použitím norem NIST, ale režim, který umožňuje zadávání volně zvolených hodnot, které před kalibrací zadejte do paměti přesné hodnoty použitého vzoru podle bodu 8.3. Teplotní rozsah, v kterém přístroj provádí automatický přepočet je 0-60 C a není dobré tyto hodnoty překračovat počas kalibrace. Temp. 0 C 1 šťovánový Druh standardního roztoku 2 ftalátový 3 fosfátový 4 boraksový 5 vápenohydro xidový 0 1.666 4.000 6.984 9.464 13.423 5 1.668 3.998 6.951 9.395 13.207 10 1.670 3.997 6.923 9.332 13.003 15 1.672 3.998 6.900 9.276 12.810 20 1.675 4.001 6.881 9.225 12.627 25 1.679 4.005 6.865 9.180 12.454 30 1.683 4.011 6.853 9.139 12.289 35 1.688 4.018 6.844 9.102 12.133 40 1.694 4.027 6.838 9.063 11.984 45 1.700 4.038 6.834 9.038 11.841 50 1.707 4.050 6.833 9.011 11.705 55 1.715 4.064 6.834 8.985 11.574 60 1.723 4.080 6.836 8.962 11.449 Tabulka 1. 8.3. Kalibrace s vkládáním velikosti ph roztoků Hodnoty ph roztoků továrně zadaných do paměti přístroje jsou uvedeny v tabulce 2. Jestliže jsou hodnoty použitých roztoků jiné, uživatel by měl změnit zadané hodnoty na aktuálně používané. Tabulka 2 Bod kalibrace Rozlišení 0,001 Rozlišení 0,01 1 2,000 2,00

2 4,000 4,00 3 7,000 7,00 4 9,000 9,00 5 12,000 12,00 Rozsah možných změn se liší u každého bodu kalibrace. Přístroj nepovoluje nastavení hodnot ph jiných než těch uvedených v tabulce 3. Je zde možnost zadat hodnoty ph roztoků s dvěmi či třemi desetinnými místy, záleží na rozlišení. Bod kalibrace Rozsah 1 0,800 2,100 2 3,900 4,100 3 6,800 7,100 4 8,900 10,200 5 11,800 14,000 Tabulka 3 Zadané hodnoty ph roztoků jsou uloženy v paměti do té doby, než budou nahrazeny jinými uživatelem. Zadávání hodnot pufrových roztoků může být opakováno v případě používání přechodných roztoků s hodnotami jinými než uloženými v paměti. Rozsah zadávání hodnot ph pufrových roztoků v jednotlivých bodech je velmi široký, což umožňuje použít přechodné roztoky s hodnotami zcela jinými než hodnoty zadané výrobcem. Například mohou být použity přechodné roztoky s hodnotami ph 2,00; 7,00; 9,00 a 12,00. V každém případě zadáná hodnota pufrového roztoku bude přístrojem automaticky rozpoznána. Výrobci často nabízí velikosti ph pufrů pro několik teplot. Je možné tyto použít a namísto ohřívání nebo ochlazovánína na jinou teplotu než 20 o C vložíme do paměti přístroje velikosti ph odpovídající této teplotě. 8.4. Vkládání parametrů kalibrace Je nezbytné: a) vybrat, nebo zablokovat funkci automatické korekce změny hodnoty ph roztoku se změnou teploty (popis v bodě8.1.) Za tímto učelem: Zmáčkněte klávesu a na displeji se v horním řádku zobrazí symbol (bod kalibrace, Obr.6), následně použijte tlačítka a pro výběr v dolním řáku: - automatická změna uložené hodnoty ph roztoku v závislosti na jeho teplotě podle tabulky 1 - nastaví hodnotu standardního roztoku v rozsahu podle tabulky 3.

Obr. 6. b) Po volbě nebo korekce změny teploty je dobré zkontrolovat a eventuálně změnit hodnoty uložených bodů kalibrace. Pro tento postup zmáčkněte tlačítko. V dolním řádku se zobrazí symbol označující první bod kalibrace, a v horní části displeje se zobrazí hodnota ph roztoku (obr. 7). V případě použití roztoku s hodnotou odlišnou od té zobrazené na displeji, použitím tlačítek se nastaví skutečná hodnota použitého roztoku. Rozsah změn pro každý bod kalibrace v modu je ± 0,010 ph od hodnot uvedených v tabulce 1 při 20 C a rozsah změn v modu je uveden v tabulce 3. a obr. 7. Pro postup k dalšímu bodu kalibrace zmáčkněte tlačítko. Na displeji, v dolním řádku se zobrazí symbol (druhý bod kalibrace) a v horním uložená hodnota ph roztoku v tomto bodě kalibrace. Po kontrole či změně hodnot dalšíh bodů kalibrace postupujte stejně, jak je posáno výše. Po ukončení zadávání hodnot ph roztokoků zmáčkněte tlačítko pro návrat k výběru funkce /, nebo tlačítko pro vstup do režimu měření ph. Jestliže se při příští kalibraci nezměnily hodnoty dříve použitých standardních roztoků, kroky popsané v tomto bodě můžou být vynechány. 8.5. Kalibrace ph elektrody Je nutné: a) vybrat rozlišení, ve kterém bude zadána hodnota standardního roztoku, shodně s bodem 6.2. b) vybrat číslo elektrody, pod kterým budou uloženy výsledky kalibrace (bod 6.3.)

c) připravit elektrodu na práci podle pokynů výrobce a označit ji číslem odpovídajícím číslu vybraném v přístroji (,, ). d) připojte k přístroji kombinovanou elektrodu a čidlo teploty, použijte konektory F a t (obr. 2). e) jestliže se nevyužívá funkce automatické změny velikosti ph vzorkového roztoku přístrojem, je nutné změřit teplotu ručně a srovnat ji s teplotou udávanou výrobcem pro získání stejné hodnoty ph, jako té uložené v paměti přístroje. Pořadí vzorků nemá vliv. Pod každým číslem elektrody je možné kalibrovat různé elektrody ve standardních roztocích s různými hodnotami (po zadání těchto hodnot do paměti přístroje). Jestliže jsou použity standardní roztoky s ph podle norem NIST, hodnoty by neměly být měněny. Přístroj počítá pouze s hodnotami vzorkových roztoků, které byly použity v průběhu kalibrace. 8.5.1. Kalibrace s automatickou kompenzací teploty Pro přípravu přístroje na kalibraci shodně s výše popsanými body je nezbytné postupovat ve funkci ph následovně: a) zmáčkněte a podržte symbol do té doby, než se na displeji zobrazí symbol CAL (obr. 8). Staré parametry kalibrace jsou vymazány. b) ponořte elektrodu a sondu na měření teploty do standardního roztoku a na displeji se zobrazí symbol P s vykrytým bodem kalibrace, vyčkejte na stabilizaci výsledku. Výsledek může být jiný než hodnota ph standardního roztoku (obr. 8). obr. 8 Po stabilizaci výsledků zmáčkněte tlačítko. V této chvíli výsledky bliknou, což oznamuje, že výsledky kalibrace byly uloženy. Ve stejnou dobu se v horní části displeje zobrazí opravená hodnota měření bude se rovnat hodnotě pufrového roztoku (obr. 9). Jestliže je použita funkce automatické korekce vlivu teploty na hodnotu ph pufrového roztoku, bude s touto hodnotou počítáno při zobrazování výsledků. Jestliže se použije pufrový roztok jiný než použitý při kalibraci, přístroj nebude schopen změřit jeho hodnotu a na displeji se zobrazí synbol. V tomto případě je nutné zkontrolovat hodnotu standardního roztoku a zkontrolovat, jestli elektroda není poškozená či zanesená.

obr. 9. c) kalibrace se ukončí stisknutím klávesy, nebo může pokračovat v dalších roztocích. Omývejte elektrodu a teplotní sondu před každým ponořením a postupujte podle bodu b. Po kalibraci jedné elektrody je možné kalibrovat 2 další vybíráním 2 zbylých symbolů podle bodu 6.3. Jestliže ukončíte kalibraci po výběru čísla elektrody a módu kalibrace, staré charakteristiky budou smazány a nahrají se standardní charakteristiky. 8.5.2. Kalibrace s ruční kompenzací teploty Pro kalibraci s ruční kompenzací teploty odpojte čidlo teploty. Odpojení přepne přístroj do manuálního nastavení kompenzace. Na displeji se zobrazí zadaná hodnota teploty, ne měřená. Odblokují se tlačítka a a jejich požitím nastavíte hodnotu teploty standardního roztoku. Tato hodnota je zobrazena v dolním řádku čísel na displeji. Další krok je připojení ph elektrody a kroky a-c z předchozí části. Je důležité pamatovat na to, že v případě manuální kompenzace teploty přístroj počítá s teplotou zadanou uživatelem. Varování: součásné zmáčknutí tlačítek a nastaví teplotu na 20 C. 9. Kontrola stavu elektrody Jestliže po kalibraci bliká symbol elektrody (E1, E2, E3), elektroda ztratila svou přesnost a za krátkou dobu už nebude kalibrace možná. Po vstupu do režimu kalibrace elektrody se pod číslem elektrody na displeji zobrazí symbol (obr. 10). Pak je nutné připravit novou elektrodu

Obr. 10 10. Měření ph Před začátkem měření musíme pro práci připravit přístroj (část 6.) a ph elektrodu (část 7.). Dobrý stav ph elektrody je základní předpoklad pro správné měření. Jestliže byla elektroda zkalibrována a je připojena k přístroji, doporučuje se zkontrolovat, jestli je číslo elektrody shodné s číslem vybrané charakteristiky z paměti. Jestli ne, číslo může být změněno podle bodu 6.3. a rozlišení přístroje může být vybráno podle bodu 6.2. 10.1. Měření s automatickou kompenzací teploty V průběhu měření s automatickou kompenzací teploty přístroj spolupracuje s teplotním čidlem a měří teplotu roztoku současně s měřením ph a následně s ní počítá při kompenzaci. Pro měření s automatickou kompenzací dodržujte tento postup: - připojte teplotní čidlo a kombinovanou ph elektrodou do správných konektorů F a t (obr. 2), na displeji se zobrazí symbol - jestliže ještě nebyla elektroda zkalibrována, proveďte tento krok nyní (část 8.) - ponořte elektrodu a teplotní čidlo do roztoku. Při měření se nedotýkejte elektrodou stěn nádoby ani dna. Nejlepší je používat stativ. - zapněte přístroj stisknutím klávesy - použijte klávesu pro výběr funkce měření ph - po stabilizaci výsledku přečtěte výsledek Přesné laboratorní měření vyžaduje použití míchadla. Poznámka: překročení měřícího rozsahu je indikováno blikajícínmi číslicemi na displeji. 10.2. Měření s ruční kompenzací teploty Odpojení teplotního čidla přepne přístroj do režimu manuální kompenzace teploty (na displeji se zobrazí symbol ). Měření s manuální kompenzací je podobné jako měření s automatickou kompenzací, rozdíl je v tom, že tlačítky a zadáte teplotu

měřenou termometrem. Tato hodnota je zobrazena pod hodnotou ph a je s ní počítáno v průběhu kompenzace. Manuální kompenzace může být použita při stálých podmínkách, jako například v laboratořích, speciálně při použití termostatu, nebo když bylo pokaženo teplotní čidlo Postup při manuální kompenzaci: - ponořte ph elektrodu do nádoby s měřeným roztokem, pokud elektroda ještě nebyla nakalibrována nebo neměřila delší dobu proveďte dříve kalibraci (část 8.). Během měření by se elektroda neměla dotýkat dna ani boků nádoby. Neljepší je použít stativ. - pomocí laboratorního termometru změřte teplotu roztoku - zapněte přístroj pomocí klávesou - použijte klávesu pro výběr ph funkce - klávesami a zadejte hodnotu naměřené teploty - vyčkejte na stabilizaci hodnoty a přečtěte výsledek Varování: součásné zmáčknutí tlačítek a nastaví teplotu na 20 C. 11. Poznámky o kompenzaci teploty a interpretaci výsledků ph/konduktometr CPC-401 má manuální i automatickou kompenzaci teploty, což umožňuje eliminaci chyb způsobených změnami charakteristik elektrod pod vlivem změny teploty. Pro vysvětlení kompenzace teploty je důležité pamatovat na fakt, že ph metr je mv-metr, který zobrazuje napětí přepočítané na ph. V konstantní teplotě se pro ph jednotku jednotka mv mění. Při teplotě 20 C je to 58,168 mv. Hodnota jednotky mv na jednotku ph se mění současně s teplotou, a je brána jako koeficient k pro elektrodu. k=0,198423 T Počítání s touto změnou při měření se říká kompenzce teploty, která je spojena se změnou efektivity elektrody a ne se změnou měřeného roztoku způsobené změnou teploty. Změny hodnot ph některých roztoků při změně teploty jsou velmi malé, u dalších velké (čistá voda). Porovnávání roztoků při změně teploty by se mělo provádět při stejné teplotě. Někdy se stane, že výsledky měření roztoku při stejné teplotě jsou rozdílné. Při analýze těchto výsledků je nutné vzít v úvahu tyto faktory: - rozdíl může být způsoben špatným stavem elektrody nebo její nekvalitou - výsledky byly za stabilizované uznány příliš rychle (elektroda střední třídy potřebuje asi 40s na úplnou stabilizaci) - měřený roztok nebyl homogenní a nepřítomnost míchadla způsobila různé vlastnosti roztoku v různých místech - pří měření odpadních vod v nich můžou probíhat chem. reakce Nevelké rozdíly výsledků jsou rovněž v přesnosti přístroje. CPC-401 má přesnost ± 0,002 ph, ± 1 číslice, což prakticky značí, že vkrajním případě se dva výsledky měření mohou lišit o 0,005 ph a bude to akceptovatelná chyba. To když jeden výsledek bude s chybou -0,002 ph a druhý s chybou +0,002 ph, ± 1 číslice. Výsledek na

posledním čísle viditelném na displeji je zaokrouhlován nahoru (rozlišitená chyba). jestliže po provedení dvoubodové kalibrace na roztocích např. 7.00pH a 4.00 ph (kyselé prostředí) a výsledky jsou kontrolovány v roztoku o ph 9.00 (zásadité prrostředí), to v některých případech může být výsledek 8,90 ph nebo 9,10. to se stává tehdy, když elektroda má nesymetrickou charakteristiku v zhledem k 7 ph. Doporučená 3 bodová kalibrace v kyselém, neutrálním a zásaditém prostředí tuto chybu do značné míry redukuje. Někdy jsou výsledky měření nestabilní. Rozhoduje o tom kvalita elektrody. Obecně je příčinou nestabilnosti měření, pomalé změny výsledku nebo zvětšování se času na stabilizaci výsledku špatná elektroda, znečištěná membrána nebo neprůchodnou spojku. Často se to stává, když je zvolen špatný druh elektrody pro daný typ měřeného roztoku. Pokud necháme elektrodu na mnoho hodin v destilované vodě nebo ve vodě s detergenty, pak se to často eliminuje zvláště pokud měříme roztoky s pevnými částicemi tuky nebo oleji. Taktéž se to stává, pokud dlouho s elektrodou neměříme a na spojce vykrystalizuje KCl, který ale lze odstranit po namočení v destilované vodě. Pokud to nepude tak tak ji opláchneme v chloroformu a usazeniny železa v 2N HCl. Životnost elektrody můžeme prodloužit ponořením na hloubku okolo 3 cm v nasyceném roztoku KCl. Přechovávání v destilované vodě není doporučeno. Podle typu měřeného roztoku musíme vybrat odpovídající typ elektrody. Elektrody se od sebe liší tvarem, typem spojky a konstrukcí. použití nesprávné elektrody může měření ztížit nebo úplně znemožnit. 12. Základní informace o měření vodivosti a zasolení Měření vodivosti spočívá na pouštění el. proudu o odpovídajícím napětí a frekvenci přes zkoumaný roztok. V přístroji CPC-401 je napětí několik desítek mv a frekvence v rozsahu od 100 Hz do 10 khz. Po ponoření čidla do měřeného roztoku dochází k prodění el. proudu mezi elektrodami. V závislosti od druhu roztoku jeho koncentraci a teplotě je proudění mezi elektrodami jednodušší nebo težší. Výsledek měření vodivosti nás informuje o množstí rozpuštěných solí v roztoku. Čím je větší koncentrace solí (NaCl, KCl), tím je roztok vodivější. Takováto závislost se netýká všech roztoků. V některých po překročení jisté hranice zasolení vodivost mírně klesá. Teplota má rovněž velký vliv na výsledek měření vodivosti, která roste se vzrůstem teploty. Změřenou velikost vodivosti může přístroj automaticky přepočítat a zobrazit jako zasolení v mg/l v přepočtu na NaCl nebo KCl za předpokladu že zkoumaný roztok je homogenní. Povrch elektrod konduktometrického čidla a vzdálenost mezi nimi rozhodují o velikosti tzv. stálé K čidla, jejíž velikost má velký vliv na přesnost měření. V závislosti od velikosti měřené vodivosti roztoku se používají čidla o velikosti stálé K= 0,1 cm -.1 do 10 cm -.1. Při měření přístroj přepočítává měřenou velikost přes stálou K v přístroji a výsledek zobrazuje v jednotkách vlastní vodivosti (µs/cm nebo ms/cm). přístroj zkráceně ukazuje (µs nebo ms). Vodivost se mění s obsahem solí a teplotou. Za cílem porovnání měřené velikosti vodivosti přístroj přepočítává vodivost na hodnotu vodivosti při vztažné teplotě. Obyčejně je to 25 o C. při této teplotě je měření vodivosti nejpřesnější. Při jiných teplotách se používá tzv. kompenzace teploty. Výsledek se pak přepočítává za pomocí teploty měřeného roztoku a součinitele α, jehož velikost zadává do přístroje uživatel.tento součinitel popisuje o kolik procent se změní výsledek jestliže se teplota změní o 1 o C. Pro NaCl v teplotách blízkých 25 o C je 2%/ o C. Např. při teplotě 30 o C se

výsledek změní o 5 x 2 % = 10%. Přepočet je automatický. Velikosti součinitele α je možno získat z literatury nebo odhadnuta uživatelem. Výsledky měření vodivosti, bez ohledu na elektronickou přesnost přístroje, je vždy třeba brát s určitou chybou závislou na chybě konduktometrického čidla (jeho linearitě), teploty a především od součinitele α při měření v jiných teplotách než je vztažná tj. 25 o C. 13. Vkládání parametrů konduktometru Před kalibrací a měřením musíme vykonat činnosti popsané v bodě 6. Dále jak je popsáno níže musíme vybrat jednotku v jaké budeme provádět kalibraci a měření. 13.1. Výběr jednotky měření Výsledek měření vodivosti může být zobrazen v jednotkách vlastní vodivosti nebo zasolení. Zasolení může být přepočteno na KCl, NaCl nebo TDS (celkové zasolení). Výsledek měření zasolení může být zobrazen v hmotnostních % nebo v g/l. Pro výběr žádané jednotky musíme: - v režimu měření vodivosti stisknout klávesu do momentu, kdy se v horním řádku na displeji objeví nápis ( unit - jednotka) - klávesami a vybereme v dolním řádku: - měření v jednotkách vodivost (obr. 11) Obr. 11 - - měření přepočteno na NaCl v g/l (obr. 12) Obr. 12 - - měření přepočteno na KCl v g/l (obr. 13)

Obr. 13 - - měření přepočteno na TDS v g/l (obr. 14) obr. 14 V případě měření zasolení v (, nebo ), krátkým stiskem klávesy vybereme zobrazení výsledku v hmotnostních % nebo v g/l. - do režimu měření se vrátíme stiskem klávesy Výsledek měření v hmotnostních % je možné přepočítat na velikost vyjádřenou v ppm podle závislosti: 1 hmotnostní % (C) = 10 000 ppm = 10 ppt Rozlišení měření v hmotnostních % je 0,001% ne 10ppm. 13.2. Vkládání součinitele celkového zasolení W TDS V případě měřenízasolení s přepočtem na TDS (celkové zasolení) je třeba vložit součinitel W TDS. Proto musíme: - stisknout klávesu do momentu, kdy se v horním řádku na displeji objeví - coeficient TDS (obr. 15) - klávesami a vybereme v dolním řádku správnou velikost součinitele TDS - do měřícího režimu se vrátíme klávesou

Obr. 15 Způsob určení koeficientu celkového zasolení je posán v bodě 19.2. 14. Výběr a použití konduktometrického čidla 14.1. Výběr čidla Měřící rozsah CPC-401 je 0 1999 ms/cm. Přístroj spolupracuje s konduktometrickými čidly o stálé K = 0.010 19.99 cm -1 zakončenými konektorem BNC-50. V závislosti od požadovaného měřícího rozsahu je třeba vybrat čidlo o velikosti stálé K umožňující získání správných výsledků. Za tímto rozsahem čidlo ztrácí linearitu a výsledky jsou zatíženy zvětšující se chybou. Přesné v celém rozsahu je možné jen za použití tří konduktometrických čidel. V závislosti od předpokládaného výsledku měření si můžeme vybrat odpovídající čidlo s využitím grafu na obr. 16. Obr. 16 závislost mezi měřícím rozsahem a stálou K použitých čidel Čidla o stálé K ~ 0,1 cm 1 se používají pro vody ultračisté, redestilované. Tyto vody velmi rychlé mění vodivost po styku s atmosférou a při nalití do nádoby ve které měříme a po ponoření čidla může způsobit chybu. Pro přesné měření vodivosti je třeba měřit vodivost s průtočným čidlem s vevnitř umístěným čidlem teploty. To umožňuje měřit vody bezprostředně ze zdroje. 14.2. Obsluha čidla Pro získání stabilních výsledků měření musíme namáčet čidlo několik hodin před vlastním měřením. Toto je velmi důležité při měření destilovaných vod. Obsluha čidla spočívá v důkladném opláchnutí vnitřku čidla destilovanou vodou. Nedotýkejte se,

nečistěte mechanicky elektrody pokryté platinovou černí. To může způsobit zvětšení chyby měření, může se změnit stabilita výsledku a v neposlední řadě se může změnit stálá K. Měření roztoků s velkým obsahem olejů nebo s mnoha sedimenty může způsobit znečištění platinové černi a to následně zničit čidlo. V případě obsahu tuků v zkoumaných roztocích je čidlo možno očistit ponořením do acetonu, chloroformu, tetrahydrofuranu nebo detergentu. Některé normy popisují roztok k čištění čidla. Je to mix stejných množství izopropylalkoholu, etyléteru a HCl rozpuštěné ve vodě v poměru 1:1. Konduktometrické čidlo s poničenou měřící částí se nehodí k měření protože se velmi mění stálá K, výsledek je nestabilní a vzrůstá vliv ponoření čidla do měřící nádobky. 15. Kalibrace Kalibrace spočívá v přizpůsobení měřícího přístroje použitému čidlu a je nezbytným předokladem získání správných výsledků. Kalibraci můžeme provádět bez standardních roztoků (pomocí znalosti a vložení stálé K čidla do paměti přístroje) nebo můžeme použít standardní roztok o známé vodivosti. Stálá K čidla se může změnit při kontaminaci elektrody a proto je dobré čas od času zkontrolovat čidlo ve standardním roztoku. Při využití třech konduktonmetrických čidel si přístroj může pamatovat jejich stálé K pod symboly,,. 15.1. Kalibrace bez standardního roztoku Přístroj lze kalibrovat bez stndardního rozoku. Je však nutná znalost velikosti stálé K konduktometrického čidla. Jeho velikost může být určena výrobcem elektrody nebo ji lze stanovit za pomocí přístroje CPC-401 po dokončení kalibrace za pomocí stndardního roztoku. Pro provedení kalibrace musíme: - v režimu měření stiskneme klávesu do momentu, kdy se na displeji objeví velikost stálé K (obr. 17.) - klávesami, (symboly,, ) vybereme číslo čidla - stiskneme klávesu, na displeji se objeví symbol CAL - klávesami, vložíme velikost stálé K - stiskneme klávesu a vrátíme se do režimu výběru čísla čidla nebo přejdeme do měřícího režimu stiskem klávesy Obr. 17

15.2. Kalibrace za pomocí standardního roztoku Přístroj umožňuje jednobodovou kalibraci ve standardním roztoku o libovolné velikosti vodivosti. Pro zmenšení chyby měření je dobré použít standardní roztok o přibližně stejné vodivosti jaká se předpokládá u zkoumaného roztoku. Pro kalibraci používejte standardní roztoky dobré kvality. Kalibrace se provádí v aktuálně vybrané jednotce měření (oddíl 13.1). 15.2.1. Vkládání velikosti standardního roztoku Pro vložení velikosti standardního roztoku musíme: - vybrat jednotku měření shodně s oddílem 12.1. - v režimu měření vodivosti stisknout klávesu do momentu, kdy se na displeji v dolním řádku objevísymbol (obr. 18) - klávesami, vložíme v horním řádku velikost standardního roztoku - stiskem klávesy přejdeme do režimu měření Obr. 18 15.2.2. Kalibrace s automatickou kompenzací teploty - vložit velikost standardního roztoku (oddíl 12.1) - připojit konduktometrické čidlo a čidlo teploty - vložit obě dvě čidla do standardního roztoku, držet konduktometrické čidlo min. 1 cm ode dna a stěn náčiní. Celá buňka elektrody musí být beze zbytku vyplněna standardním roztokem, nesmí osahovat bublinky vzduchu a povrch čidla musí být rovnoměrně mokrý * - změřit teplotu standardního roztoku a přiblížit ji k vztažné teplotě tj. 25 o C - stisknout a přidržet klávesu do momentu, kdy se na displeji objeví symbol CAL (obr. 19) - počkat na stabilizaci hodnoty a stisknout klávesu. zablikání nás informuje o zápisu do paměti. Jestliže se objeví nápis, musíme zkontrolovat vloženou velikost standardního roztoku - z režimu kalibrace vyjdeme stiskem klávesy

Obr. 19 Přístroj je zkalibrovaný a připravený k práci. 15.2.3. Kalibrace s ruční kompenzací teploty Kroky ke kalibraci: - zapnout přístroj klávesou - vybrat měření vodivosti klávesou (oddíl 13.1.) - odpojit čidlo teploty a stisknout klávesy,. V dolním řádku displeje se objeví velikost vztažné teploty - vložit velikost teploty standardního roztoku (oddíl 15.2.1.) - vložíit konduktometrické čidlo do standardního roztoku, držet konduktometrické čidlo min. 1 cm ode dna a stěn náčiní. Celá buňka elektrody musí být beze zbytku vyplněna standardním roztokem, nesmí osahovat bublinky vzduchu a povrch čidla musí být rovnoměrně mokrá* - laboratorním termometrem změřt teplotu roztoku a přiblížit ji vtažné teplotě - stisknout a přidržet klávesu do momentu, kdy s ena displeji objeví symbol CAL (obr. 19) - počkat na stabilizaci hodnoty a stisknout klávesu. zablikání nás informuje o zápisu do paměti. jestliže se objeví nápis, musíme zkontrolovat vloženou velikost standardního roztoku - z režimu kalibrace vyjdeme stiskem klávesy Přístroj je zkalibrovaný a připravený k práci. * bublinky vzduchu lze odstranit opatrným mícháním čidlem pod hladinou roztoku. abychom zjednodušili odstranění bublin, nachvíli elektrodu ponoříme do destilované vody s přídavkem prostředku na mytí nádobí a následně ji opláchnem v destilované vodě 16. Vkládání součinitele α a vztažné teploty 16.1. Vkládání součinitele α Rozsah vkládaných velikosti součinitele α v CPC-401 je 0.00 10.00 % / o C s možností nastavení co 0,01 % / o C. K měření lze nejčastějí použít (pokud jej přesně neznáme) součinitel kompenzace teploty α = 2 % / o C. Pro vložení velikosti součinitele α musíme: - v režimu měření vodivosti stiskneme klávesu do momentu, kdy se na displeji v objeví nápis (temperature coefficient - součinetel α) (obr. 20)

- klávesami, vložíme velikost součinitele - do režimu měření se vrátíme stiskem klávesy Obr. 20 Výsledek měření bude přepočítán za použití součinitele kompenzace teploty α. 16.2. Vkládání velikosti vztažné teploty Rozsah vkládané vztažné teploty je 10.0 40.0 o C s možností nastavení co 0.1 o C. nejčastěji používána je 25 o C. Pro vložení vztažné teploty musíme: - v režimu měření vodivosti stiskneme klávesu do momentu, kdy se na displeji v objeví nápis (temperature reference vztažná teplota) (obr. 21) - klávesami, vložíme velikost vztažné teploty - do režimu měření se vrátíme stiskem klávesy Obr. 21 Výsledek měření bude přepočítáván na vloženou velikost vztažné teploty. Pozor: současný stisk kláves, nastaví vztažnou teplotu na 25 o C 17. Jednoduchý způsob stanovení součinitele α Znalost součinitele α má rozhodující vliv na měření v jiných teplotách než je vztažná. tento součinitel se mění s koncentrací a teplotou. Níže uvádíme součinitele α v 25 o C pro několik sloučenin o stanovené váhové koncentraci.

Tab. 4 Sloučenina Váhová koncentrace Součinitel α HCl 10 % 1.56 KCl 10 % 1.88 H 2SO 4 50 % 1.93 NaCl 10% 2.14 HF 1.5 % 7.20 H NO 3 31 % 1.39 V tabulce 5 uvádíme orientační součinitele α pro KCl a NaCl v závislosti od teploty a koncentrace zkoumaného roztoku. Tab. 5 Součinitel teploty α Roztokr KCl 0,01M 0,1M 1,O M 5 2,68 2,68 2,39 2,77 10 2,45 2,36 2,20 2,53 15 2,27 2,19 2,04 2,38 20 2,11 2,06 1,89 2,21 25 1,91 1,86 1,75 2,03 30 1,80 1,77-1,91 temp. `0 C Nasycený NaCl Pro jednoduchost můžeme použít, že součinitel α je stabilní v rozsahu ±5 o C od vztažné teploty. Pro určení součinitele α musíme: - měřený roztok přivedeme na referenční teplotu T R a změříme jeho vodivost (G TR ). - Změníme teplotu roztoku T X tj. na teplotu, v které budeme měřit - Zapneme přístroj na manuální kompenzaci teploty tím, že odpojíme teplotní čidlo - Přes klávesnici vložíme hodnotu referenční teploty T R - Znova změříme vodivost roztoku. Hodnota G TX bude odlišná než v referenční teplotě T R - určíme součinitel α podle následujícího vzorce: α = G T R - G T X x 100 (%/ G TR (T R - T X ) 0 C) kde: T R T x G TR - referenční teplota v C - hodnota změněné teploty v o C - změřená vodivost při referenční teplotě T R. G Tx - změřená vodivost při změněné teplotě T X o

V tomto případě bude součinitel α určen pro referenční teplotu T R a měřenou teplotu T x. Při měření v teplotě rozdílné od referenční je nezbytné počítat s součinitelem α pro měřenoou teplotu. Pozor: V případě, že referenční teplota je rovna 25 o C, výše zmíněný vzorec se změní na: α = G 25 - GTx G 25 (25 - T X ) x 100 (%/ 0 C) kde: Tx - hodnota změněné teploty v o C G 25 - vodivost při 25 0 C. G Tx - vodivost při teplotě Tx 18. Měření vlastní vodivosti 18.1. Měření vodivosti bez kompenzace teploty Při přesném měření vodivosti musí proběhnout měření bez teplotní kompenzce. Měřený roztok přivedeme na dříve vloženou referenční teplotu. Během kontroly je dobré použít teplotní čidlo. V případě práce bez teplotního čidla je nutné vložit referenční teplotu klávesami,. Pro měření musíme: připojit teplotní a vodivostní čidlo na konektory přístroje F1 a t (obr.2) zapnout přístroj klávesou zvolit klávesou měření vodivosti a jednotku měření (oddíl 13.1.) jestliže vodivostní čidlo nebylo zkalibrováno (neznáme hodnotu stálé K) provedeme ji dle oddílu 15. vložíme obě elektrody do měřeného roztoku, vodivostní čidlo se nesmí dotýkat dna ani stěn nádobky. Měřící buňka musí být zcela vyplněna měřenýmm roztokem a nesmí v ní být žádné vzduchové bubliny, povrch elektrod musí být mokrý* přivedeme teplotu měřeného roztoku na 25 o C po stabilizaci odečteme výsledek na displeji (obr. 22) Obr. 22

* vzduchomé bublinky můžeme odstranit opatrným pohybem čidla. Pro usnandnění lze čidlo ponořit do destilované vody s přídavkem přípravkku na mytí nádobí a poté jej důkladně opláchnout destilovanou vodou. 18.2. Měření s automatickou kompenzací teploty V případě měření s automatickou teplotní kompenzací musíme provést následující: připojit teplotní a vodivostní čidlo na konektory přístroje F1 a t (obr.2) zapnout přístroj klávesou zvolit klávesou měření vodivosti a jednotku měření (oddíl 13.1. ) jestliže vodivostní čidlo nebylo zkalibrováno (neznáme hodnotu stálé K) provedeme ji dle oddílu 15. zkontrolujeme nebo změníme hodnotu součinitele α a referenční teploty vložíme obě elektrody do měřeného roztoku, vodivostní čidlo se nesmí dotýkat dna ani stěn nádobky. Měřící buňka musí být zcela vyplněna měřenýmm roztokem a nesmí v ní být žádné vzduchové bubliny, povrch elektrod musí být mokrý* po stabilizaci odečteme výsledek na displeji (obr. 23) Obr. 23 Pznámka: V případě, že bude překročena hraniční hodnota vztažné teploty během kompenzace je třeba to zohlednit u výsledků, začne blikat výsledek měření ačkoliv rozsah měření vodivosti nebyl překročen Jestliže se blízko hodnoty teploty objeví z nak namísto značí to, že teplotní čidlo je poškozneno nebo špatně připojeno. * vzduchomé bublinky můžeme odstranit opatrným pohybem čidla. Pro usnandnění lze čidlo ponořit do destilované vody s přídavkem přípravkku na mytí nádobí a poté jej důkladně opláchnout destilovanou vodou. 18.3. Měření s ruční kompenzaci teploty Měření s manuální teplotní kompenzací může být prováděno za stabilních měřících podmínek. Např. v laboratoři, za použití termostatu nebo v případě, že teplotní čidlo je poškozeno. Odpojením teplotního čidla přepneme přístroj na ruční teplotní kompenzaci. V případě měření s manuální teplotní kompenzací musíme provést následující: připojit vodivostní čidlo na konektor přístroje F1 (obr.2) zapnout přístroj klávesou

zvolit klávesou měření vodivosti a jednotku měření (13.1.) jestliže vodivostní čidlo nebylo zkalibrováno (neznáme hodnotu stálé K) provedeme ji dle oddílu 15.. zkontrolujeme nebo změníme hodnotu součinitele α a referenční teploty vložíme obě elektrody do měřeného roztoku, vodivostní čidlo se nesmí dotýkat dna ani stěn nádobky. Měřící buňka musí být zcela vyplněna měřenýmm roztokem a nesmí v ní být žádné vzduchové bubliny, povrch elektrod musí být mokrý* změříme teplotu roztoku a vložíme tuto hodnotu klávesami, do přístroje po stabilizaci odečteme výsledek na displeji (obr. 24) Poznámka: Současný stisk kláves, nastaví teplotu na vztažnou teplotu Obr, 24 * vzduchomé bublinky můžeme odstranit opatrným pohybem čidla. Pro usnandnění lze čidlo ponořit do destilované vody s přídavkem přípravkku na mytí nádobí a poté jej důkladně opláchnout destilovanou vodou. 19. Měření zasolení a celkového množství rozpuštěných solí Soli a minerály rozpuštěny v přírodní vodě ovlivňují její vodivost, která principiálně proporcioálně stoupá s množstvím rozpuštěných solí. Touto závislostí lze po přepočtu určit zasolení měřeného roztoku v koncentračních jednotkách (g/l nebo %), nebo určit TDS (celkové množství zasolení). Tato přijatá hodnota je vždy průměrná a v neposlední řadě závislá na přepočtu koncentrace měřeného roztoku a jeho teplotě. Většina měřičů zasolení používá zjednodušení, že závislost salinity a vodivosti roztoku je lineární v celém měřícím rozsahu. Obvykle se používá koeficient 0,5, kterým je násobena vodivost v ms/cm a výsledek je v g/l. Např. jestliže je hodnota vodivosti 2 ms/cm, salinita je 1 g/l. Ve skutečnosti je závislost mezi vodivostí a salinitou nelineární a přepočtový koeficient se mění spolu s koncentrací a teplotou. V tabulce 6 je vidět, jaká je závislost mezi vodivostí skutečným zasolením NaCl roztoku při teplotě 25 o C a hodnotou salinity počítané s konstantním součinitelem 0,5. Toto porovnání ukazuje, že se zvětšující se koncentrací užití konstantního součinitele zvětšuje chybu výsledku. tak