Je čtvrtek 28.4.2011 V 7 hodin se mi na poličce rozdrnčel budík. Skrze okna bylo vidět, že se schyluje k dešti, je sychravé počasí. Po půl hodině jsem, jako každé ráno, vyrazila do školy. Překvapilo mě, že byl ve škole větší chaos, než kdy jindy. Odkráčela jsem na první hodinu do učebny přírodopisu jako každý čtvrtek. Lhala bych, kdybych řekla, že jsem se necítila trapně, když jsem jako jediná neměla sběr, co tam všichni děti z jiných tříd nosily. Nechápu, proč se na mě tak divně dívaly. Asi už mi docházelo, oč tu běží. Dnes je den, kdy se zdokonaluje naše škola. Neposlouchání při hodinách se mi zrovna nevyplatilo. Vůbec netuším, kam mě mohli zapsat. Odhodila jsem tašku do kouta, a jelikož se už schylovalo k osmé, běžela jsem se podívat na nástěnku, kde byl rozpis dne. Po chvilkovém hledání jsem své jméno našla u úpravy rostlin a dřevin v atriu. Na výběr tam bylo mnoho dalších činností, např. oprava laviček ve škole, kde je děti odnášely a přinášely do šaten, přesazování květin a organizace školního sběru, ze kterého škola získá peníze, které by mohly jít do fondu pro hendikepovaného Martina, který navštěvuje naší školu a potřeboval by plošinu, jelikož teď půjde na druhý stupeň. Dále vymalovávání šaten a tělocvičen, po kterém budou zářit anebo výzdoba školních chodeb. Jsem ráda, že mě zapsali zrovna do téhle skupiny a s chutí jsem se pustila do práce. Snad to k něčemu bude
Den D Vzali jste si dnes do školy tašku a učebnice? Tak to jste tady spatně! Dnes si máte vzít zručnost, vytrvalost a kreativitu protože motto dne zní: Vezmi si štětec, vezmi si nůžky, jdeme školu vylepšit! Žáci druhého stupně se dnes účastní tohoto blahodárného projektu zlepšit naší školu. Každý žák se účastní dobrovolně vybrané práce. Někdo maluje, někdo zdobí a já, jak vidíte, píšu noviny. Dnešní den 28.4. 2011 se zapíše do historie tím, že naše škola bude zase krásnější a my svoje stereotypní dny budeme zase trávit v krásnějším prostředí. Valná většina učitelů odpověděla na otázku: Jaký máte pocit z dnešního dne? nějak takto: Dobrý, dělám něco pro školu a to je nejdůležitější. Rozvrh bez předmětů (Pavel Vevera) Dnešní školní den vypadá trošku jinak než obvykle. Vůbec se neučíme podle rozvrhu, nemáme žádné hodiny ani výuku. Rozdělili jsme se k různým vyučujícím a u nich máme různé aktivity a práce. Spolupracujeme tak, že všechny děti ve škole pracují a namáhají se vylepšit školu. Žáci mají různé práce: někdo vylepšuje šatny, tělocvičny, chodby a někdo zas vyrábí dárky, zdobí chodby, řežou keře a stromy, přesazují květiny a jíní zas tohle všechno fotí, píšou doklady, všude chodí a pak vyrábí časopis. Také probíhá anketa pro pana ředitelé a paní zástupkyni, ale i pro ostatní vyučující a děti. Všichni se asi těší, jak bude vypadat naše škola a my taky. (Julie Kretinina a Lina Mirgaleeva)
Názory lidí na škole Rozhovor s panem ředitelem : Co si představíte pod pojmem zvelebení školy? Ředitel : Přesně to, co tady vidíte, to co jsme schopni udělat vlastními silami. Měl jste rád pracovní činnosti? Ř.: Ve škole mi to nešlo, měl jsem z toho dvojku. Kdyby jste byl žákem, jaké nabízené práce by jste si vybral? Ř.: Určitě bych řezal, brousil. Máte zahrádku? Ř.: Ano a manželku, která na zahradě pracuje. Když se řekne pracovní oděv, co se vám vybaví? Ř.: Montérky. Nebojíte se, že po dnešním dni bude potřeba opravdových řemeslníků, aby zpravili škody nechtěně způsobené? Ř.: Ne, ale myslím si, jestli nebude potřeba lékařských zákroků. A jak si myslíte, že dopadne dnešek? Ř.: Myslím si, že dopadne dobře. Rozhovor s paní zástupkyní : Jak vznikl tento nápad? Zástupkyně: Tento nápad vznikl, protože Městská část Prahy 13 vyhlásila soutěž o nejhezčí vylepšení. Jste ráda, že se děti zapojily do zvelebení školy a myslíte si, že nám to půjde? Z.: Nikdo jsme nevěděli, jak to dopadne, všichni se zapojili. Určitě to budeme opakovat. A jakou práci máte nejraději? Z.: Asi bych si vybrala sázení kytiček. Máte chalupu? Z.: Ano, máme. Do kterých pracovních činností se na chalupě vrháte? Z.: Vrhám se do bílení, práce na chalupě, renovování nábytku, nejčastěji ale jsem na zahrádce. A co si vybavíte, když se řekne pracovní oděv? Z.: Montérky.
Anketa mezi žáky Co byste ještě zlepšili u nás na škole kromě dneška? Jůlie: Je to tady hezké, tak jak to je. Pavlína: Nové skříňky místo šaten. Robert: Učebnice, kvalita výuky a pomůcky pro školu. Michaela: Úplně všechno, toaletní papír. Šimon: Nic bych nezměnil. Michal: Nic. Zdeněk: Učitele. P. učitel Frič: Vybudoval bych školní vězení pro zlobivé žáky, kde by byla strašidla a labyrint. Jak byste si představovaly interiér naší školy? Daniela: Chtěla bych vymalovat třídy. Stela: Vylepšení barev a skříňky. Robert: Nejde o interiér školy, ale o učitele a vyučování. Jirka: Ve stylu punk-rock. Marek: Víc černý a rudý a sparťanský odznaky. Honza: Já bych to neřešil. A baví vás práce na zkrášlení školy? Kristýna: Trochu. Jirka a Michaela: Lepší, než se učit. Tadeáš, Zdeněk a Honza: Ne. Chtěly byste více takových akcí? Kristýna: Asi ano. Michaela a Šimon: Jo. Dominik: Místo školy jo. Zdeněk: Není to tak hrozný, tak asi jo. Před osmou hodinou byl ve škole nezvyklý zmatek. Žáci se motali a očividně nevěděli, kam mají zamířit. Po první hodině vše začalo. Žáci se zapojovali do činností, na které se zapsali. V atriu pracovali jen chlapi. Řezali, natírali a obrušovali staré lavičky. Několik chlapců jen postávalo, líně koukalo, nebo udělovalo chytré rady účastnícím. Do práce se zapojoval i pan učitel Kubička, dokonce i pan ředitel. Na čerstvém vzduchu se jim opravdu dařilo, i když už někdo jevil známky únavy. V dílně se rozebíral starý nábytek. Nepatrně se zapojovali i dívky v nošení částí lavic a židlí do konternejneru. Zrekonstruovaným šatnám u tělocvičen se mění malba. U dívek meruňková u chlapců bledě modrá. Ladí s barvou taktéž zrekonstruovaných WC. Učebna pí. uč. Fučíkové srší nápady na zdokumentování tohoto pracovního dne, aby škola byla zase o kousek hezčí a žákům se chodilo do pěkného prostředí rádo. Celý druhý stupeň a učitelé se náležitě podíleli na rozdělených pracích.