Dílčí závěrečná zpráva z výzkumného projektu Výzkum zaměstnanců Flexibilní formy práce pro 1 VÚPSV, projekt EQUAL říjen 2003
Obsah: 1. METODOLOGIE... 2 2. SOCIODEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY ZAMĚSTNANCŮ... 3 3. HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ... 6 4. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ... 8 4.1. Pracovní smlouva a uspořádání pracovní doby... 8 4.2. Porovnání zjištěných a požadovaných pracovních podmínek... 10 4.3. Postoje k flexibilním formám práce... 14 4.4. Vzdělávání a rekvalifikace... 19 4.5. Faktory ovlivňující spokojenost v zaměstnání... 24 4.6. Pozice zaměstnance... 30 4.7. Charakteristika podniku... 33 5. TABULKOVÉ PŘÍLOHY... 35 1
1. Metodologie Výzkum je součástí Českých rozvojových partnerství v projektu EQUAL, konkrétně projektu Flexibilní pracoviště, jehož cílem je podporování celoživotního učení a pracovních postupů směřujících k zaměstnávání osob ohrožených diskriminací a nerovností ve vztahu k trhu práce. Výzkum byl proveden metodou osobního dotazování.ve třech vlnách v průběhu měsíců jara a léta 2003. Osobní rozhovor, který vedl školený tazatel SC&C, probíhal na základě standardizovaného dotazníku, byly použity pomocné karty. Výběr respondentů byl proveden technikou náhodné procházky, v reprezentativním výběrovém souboru bylo dotázáno 1727 zaměstnanců. Dotazníky byly podrobeny logické kontrole a vyhodnoceny statistickým softwarem SPSS. 2
3 2. Sociodemografické charakteristiky zaměstnanců Pohlaví žena muž procenta 6 5 4 3 2 1 49,7 50,3 Věk 65+ 55-64 45-54 35-44 25-34 15-24 3 2 1 2,3 14,7 26,6 24,1 23,1 9,0 Vzdělání VŠ maturita vyučen/a základní 5 4 3 2 1 11,4 39,3 40,5 8,8 Rodinný stav rozvedený/á, vdovec ženatý/vdaná svobodný/á 7 6 5 4 3 2 1 17,8 62,7 19,6
3 Příjem domácnosti 7 Nejvyšší příjem v domácnosti 6 60,3 2 21,2 5 1 13,0 19,0 14,2 12,6 4 3 29,9 7,7 2 14-18 tisíc Kč 10-14 tisíc Kč 6-10 tisíc Kč do 6000 Kč 4,2 2,7 2,1 2,5 1 nad 42 tisíc Kč 38-42 tisíc Kč 34-38 tisíc Kč 30-34 tisíc Kč 26-30 tisíc Kč 22-26 tisíc Kč 18-22 tisíc Kč 7,3 dotázaný syn/dcera manžel/ka někdo jiný otec/matka 5 Příjem respondenta 4 Počet členů domácnosti celkem 4 3 2 38,1 28,2 3 2 29,6 25,2 24,0 1 8,3 do 6000 Kč 6-10 tisíc Kč 16,0 10-14 tisíc Kč 5,1 14-18 tisíc Kč 18-22 tisíc Kč 1 13,9 5,4 22-26 tisíc Kč nad 26-30 tisíc Kč 1 2 3 4 5 6 7 8 4
6 Dospělí 18+let 4 Počet členů domácnosti celkem 5 53,6 4 3 29,6 3 2 25,2 24,0 2 16,8 18,8 1 13,9 1 9,3 5,4 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 7 8 8 Děti 7-17 let 70,4 3 Velikost obce 6 4 2 19,0 9,7 2 1 23,0 11,8 10,7 10,2 9,6 9,6 8,3 13,1 0 1 2 3 4 50-100 tisíc 20-50 tisíc 10-20 tisíc 5-10 tisíc 2-5 tisíc 3,9 do 2 000 obyvatel Praha Brno 100+ tisíc 10 Děti do 6 let 14,0 Kraj 8 86,7 13,1 12,0 12,6 6 4 2 1 8,0 6,0 4,0 9,8 6,9 6,2 7,7 4,9 4,6 10,9 6,5 5,2 5,5 10,6 2,0 3,0 0 1 2 3 4 6 5 Typ sídla 56,0 Liberecký Ústecký Karlovarský Plzeňský Jihočeský Středočeský Praha 3,1 Zlínský Ostravský Olomoucký Brněnský Jihlavský Pardubický Královéhradecký 4 3 30,6 2 1 13,4 hlavní město venkovské sídlo městské sídlo 5
3. Hlavní zjištění Více než polovina zaměstnanců pracuje v režimu pravidelné pracovní doby, a jedna pětina na směny. Přes deset procent uvádí, že má pružnou pracovní dobu. K méně častým patří kratší pracovní doba, střídavá délka pracovního týdne, turnusová či sezónní práce. Lidé jsou s uspořádáním svého pracovního rozvrhu ve svém zaměstnání vesměs spokojeni. Zájem o změnu pracovního rozvrhu projevila necelá pětina respondentů - méně často by zaměstnanci pracovali na směny a častěji uvítali pružnou pracovní dobu. Pro čtvrtinu zaměstnanců je jejich pracovní režim výsledek dohody, šest z deseti má pocit, že jim byl přidělen a zbylá nejmenší část si jej mohla zvolit. Mezi důvody pro změny pracovního rozvrhu převažují rodinné, méně často zdravotní a celá třetina uvádí, že má nějaké jiné důvody. Mezi ně patří nejčastěji potřeba řešit i mimopracovní záležitosti, resp. nežít jenom prací, ale na druhé straně i potřeba pravidelného režimu. Se zkrácením pracovní doby (včetně adekvátního krácení mzdy) by souhlasilo 10 % dotázaných zaměstnanců. Existují dva základní důvody. Za prvé rodinné důvody a za druhé dostatek volného času. Jednoznačným důvodem proti zkrácení pracovní doby jsou peníze. Ty uvádí spontánně 75 % respondentů. Flexibilní formy práce jako pružnou či zkrácenou pracovní dobu či sdílení pracovního místa má možnost využívat více než polovina zaměstnanců (59 %). Většina lidí má tak na svém pracovišti možnost využívat alespoň jednu z flexibilních forem práce. Jednotlivé flexibilní formy práce má možnost využívat vždy menší část zaměstnanců. 38 % zkrácený pracovní úvazek, 36 % pružnou pracovní dobu, 38 % sdílení pracovního místa. Obvykle je základní překážkou, že charakter jejich práce to vůbec neumožňuje. V03/03 6 SC&C s.r.o., Americká 21, Praha 2
Polovina zaměstnavatelů (51 %) umožňuje svým zaměstnancům další vzdělávání, popř. rekvalifikaci. Variantu samostudia nabízí a využívají tři z deseti zaměstnanců, kteří se vzdělávají. Nejrozšířenější formou studia jsou jednodenní školení objevují se ve čtyřech pětinách firem, které zaměstnance vzdělávají. V posledních pěti letech se jednodenního školení zúčastnilo šest z deseti zaměstnanců těchto firem. Neobvyklá nejsou ani několikadenní školení ( 58 % firem). Zaměstnanci je také hojně využívají - téměř čtvrtina zaměstnanců z firem, kde probíhá vzdělávání, se jich v posledních pěti letech zúčastnila. Forma dlouhodobého vzdělávání (déle než týden) či rekvalifikace je poměrně vzácná. Nabízí je 17 % firem, jež vzdělání poskytují, a 8 % zaměstnanců v těchto firmách se jich v posledních 5 letech zúčastnilo. Zájem o dlouhodobá školení přitom ze strany zaměstnanců není tak malý: téměř tři z deseti ze všech dotázaných. Hlavním důvodem pro školení je pocit, že jsou smysluplná a vyplatí se. Hlavním důvodem proti je chybějící účel a rodinné důvody. V současné době přebírají práci za dlouhodobě školeného zaměstnance nejčastěji jeho kolegové. Zaškolený náhradník nepředstavuje pro tři z deseti žádný problém a tento systém by uvítali, většina by však o své pracovní místo měla obavy. V03/03 7 SC&C s.r.o., Americká 21, Praha 2
4. Shrnutí výsledků 4.1. Pracovní smlouva a uspořádání pracovní doby Odpovědi respondentů ukazují, že čtyři pětiny zaměstnanců mají uzavřenou smlouvu na dobu neurčitou. Necelá pětina pracuje na dobu určitou. Mimo tyto tradiční formy využívá několik procent i jiné úpravy jako např. dočasnou smlouvu se zprostředkovatelnou či práce v rámci učebního či přeškolovacího programu. Smlouva v hlavním zaměstnání jiná úprava,9% dočasnou se zprostř 1,2% na dobu určitou 17,0% na dobu neurčitou 81,0% N=1723 Častěji pracují na dobu určitou lidé mladší a lidé v důchodovém věku (ve věkové skupině do 24 let je to 34 % a u lidí starších 65 let dokonce 44 %). Jedná se o téměř každého druhého zaměstnance, který je v současné pozici anebo u současného zaměstnavatele méně než půl roku). Úředníci a zaměstnanci velkých podniků (sto a více zaměstnanců) mají častěji než ostatní smlouvu na dobu neurčitou (téměř 90 % z nich). Naopak na dobu neurčitou pracuje jen polovina zaměstnanců na částečný úvazek. V03/03 8 SC&C s.r.o., Americká 21, Praha 2
Na plný úvazek pracuje 92 % dotázaných zaměstnanců. Zbylých 8 % pracuje na částečný úvazek a nejčastějším modelem je u nich 20 hodin týdně. Nejvíce tři čtvrtiny - pracují 20-30 hodin týdně. Průměrný počet hodin je 22,8. Pokud jde o celkový počet hodin, které zaměstnanec odpracuje ve všech výdělečných činnostech, tak nejčastěji se jedná o 40 hodin týdně. Téměř čtvrtina však pracuje více než 45 hodin. Průměrný počet hodin je 42,4. 4 Hodiny na částečný úvazek 5 Hodiny ve všech zaměstnáních 3 36,8 4 44,3 2 18,8 22,6 3 2 24,0 1 8,3 6,8 6,8 1 9,1 13,5 9,1 1-10 hod 16-20 hod 26-30 hod 11-15 hod 21-25 hod 31 a více hod 1-35 hod 41-45 hod 51 a více hod 36-40 hod 46-50 hod N=133 N=1674 Na částečný úvazek pracuje každý druhý zaměstnanec starší 65 let a každý pátý zaměstnanec se základním vzděláním. Častěji také mají kratší úvazek zaměstnané ženy (13 % z nich ku 3 % u mužů) a rozvedení. Pochopitelně jsou to častěji lidé, kteří nemají podřízené, pracují v menších podnicích do 10 zaměstnanců a mají jiný typ smlouvy než na dobu neurčitou. Zároveň se jedná častěji o mladší zaměstnance, kteří jsou zaměstnáni méně než rok. Pokud jde o odvětví, vyšší zastoupení zkrácených úvazků lze najít především ve školství, obchodu a službách. Muži v zaměstnání pracují v průměru o 4,5 hodiny týdně déle. Zatímco muži deklarují týdně za všechny své výdělečné činnosti 44,7 hodin, ženy udávají v průměru 40,1 hodin. Více času tráví v práci zaměstnanci ve věku 25-34 (43,6 hodin) a ve věku 44-55 (43,5 hodin). Jedná se pochopitelně o respondenty s vysokými příjmy jak v domácnosti tak vlastními. Mezi těmi, kteří mají více než 14 tisíc čistého činí počet odpracovaných hodin 45,8. Více času věnují práci provozní a odborní pracovníci (43,3 hodiny) a vedoucí pracovníci (45,3). Více hodin než ostatní udávají pracovníci ve stavebnictví a dopravě a spojích (46,9, resp. 44,4). V03/03 9 SC&C s.r.o., Americká 21, Praha 2
4.2. Porovnání zjištěných a požadovaných pracovních podmínek Pracovní rozvrh dotázaných ukazuje, že více než polovina zaměstnanců pracuje v režimu pravidelné pracovní doby, jedna pětina pracuje na směny. Přes deset procent uvádí, že má pružnou pracovní dobu. K méně častým patří kratší pracovní doba, střídavá délka pracovního týdne, turnusová či sezónní práce. Dotazováním bylo zjištěno, že lidé jsou s uspořádáním svého pracovního rozvrhu ve svém zaměstnání vesměs spokojeni. Zájem o změnu pracovního rozvrhu projevila necelá pětina respondentů (17 %). Z celkových odpovědí vyplývá, že poněkud méně často by zaměstnanci pracovali na směny a častěji uvítali pružnou pracovní dobu. Pracovní rozvrh Jaký chce mít pracovní rozvrh pravidelná pracovní doba práce na směny pružná pracovní doba kratší pracovní doba střídavá délka pracovního týdne turnusová práce sezónní práce jiný Celkem N=1668 % 55,8% 19,1% 12,8% 3,2% 2,8% 2,1% 1,6% 2,6% 10% pravidelná pracovní doba pružná pracovní doba práce na směny kratší pracovní doba střídavá délka pracovního týdne turnusová práce sezónní práce Celkem N=1593 % 54,5% 19,2% 15,8% 4,5% 2,9% 1,9% 1,1% 10% Optimální a skutečný 6 pracovní rozvrh 5 4 3 2 jiný pružná pracovní doba kratší pracovní doba střídavá sezónní práce turnusová práce práce na směny pravidelná pracovní 1 Skutečný Optimální V03/03 10 SC&C s.r.o., Americká 21, Praha 2
Častější výskyt jednotlivých typů deklarovaného pracovního rozvrhu u sledovaných skupin a charakteristik: Pravidelná pracovní doba úředníci (71 %), pracovníci ve školství (76 %), veřejné instituce (66 %), lidé zaměstnaní v současné pozici či u současného zaměstnavatele déle než 5 let (62 %) Práce na směny vyučení zaměstnanci, dělníci, pracující v různých pobočkách (vždy více než čtvrtina), zaměstnanci v průmyslu, ve velkých (hlavně soukromých) podnicích nad sto zaměstnanců (vždy téměř třetina) Turnusová práce jednoznačně doprava a spoje (18 %), muži a dotázaní ve velkých soukromých firmách (4 %) Sezónní práce jednoznačně ve stavebnictví a zemědělství (12 %, resp. 9 %), lidé zaměstnaní v současné pozici či u současného zaměstnavatele méně než půl roku (7 %), lidé zaměstnaní v rodinných firmách a na venkově (5 %, resp. 3 %) Střídavá pracovní doba lidé pracující ve službách (13 %), v podnicích do 10 zaměstnanců (7 %) Kratší pracovní doba jednoznačně jsou to lidé pracující na částečný úvazek a zaměstnanci starší 60 let (30 %), dále zaměstnanci ve školství (9 %), ve firmách do deseti zaměstnanců a veřejných institucích (6 %) a ženy (5 %) Pružná pracovní doba zaměstnanci se středoškolským (16 %) a vysokoškolským vzděláním a odborní pracovníci (23 %), čtvrtina lidí s vyššími příjmy (14 000 čistého a více), v Praze a městech nad 100 000 obyvatel (22, resp. 18 %). Zajímavé je srovnání současného a ideálního pracovního rozvrhu u jednotlivých sociodemografických skupin a charakteristik podniku. Ukázalo se, že stejně jako v průměru za celou ČR ani u jednotlivých skupin není významnější disproporce mezi pracovním rozvrhem, který lidé mají a který by chtěli mít. Zájem o změnu pracovního rozvrhu uvedli častěji jen lidé zaměstnaní na dobu určitou. V03/03 11 SC&C s.r.o., Americká 21, Praha 2
Mezi důvody pro změnu pracovního rozvrhu převažují důvody rodinné, méně často jsou uváděny důvody zdravotní a celá třetina uvádí, že má nějaké jiné důvody. Mezi ně patří nejčastěji potřeba řešit i mimopracovní záležitosti, resp. nežít jenom prací, ale na druhé straně i potřeba pravidelného režimu. 1 Důvody pro změnu rozvrhu jiné důvody 33,7% rodinné dův 55,7% zdravotní důvody 10,6% N=246 Rodinné důvody pochopitelně udávají častěji než ostatní sezdaní respondenti (68 %) a zaměstnanci střední věkové kategorie (73%). 1 Velký rozptyl jiných odpovědí je navíc dán tím, že změnu pracovního rozvrhu by si přáli zaměstnanci mající různé pracovní režimy. Hlavní směry změn a z toho vyplývajících důvodů však vedou od potřeby změnit práci na směny za pravidelnou a od pravidelné za rozvrh flexibilní. V03/03 12 SC&C s.r.o., Americká 21, Praha 2
Spokojenost s pracovním rozvrhem dokresluje způsob, jakým byl současný pracovní rozvrh získán. Pro čtvrtinu zaměstnanců je to výsledek dohody, šest z deseti má pocit, že jim byl přidělen, a zbylá nejmenší část si jej mohla zvolit. Pracovní rozvrh vybraný-přidělený domluvila jsem se na 25,8% zvolila jsem si ho 15,4% byl mi přidělen 58,8% N=1678 Současný pracovní rozvrh si častěji než ostatní vybrali zaměstnanci s vysokou školou a tudíž s vyšším příjem (čtvrtina z nich). Naopak jako přidělený charakterizují svůj rozvrh práce častěji zaměstnanci ve velkých a především soukromých podnicích (dvě třetiny z nich). Dohoda připadala v úvahu nadprůměrně často u zaměstnanců malých podniků a u lidí, kteří pracují na částečný úvazek. V03/03 13 SC&C s.r.o., Americká 21, Praha 2
4.3. Postoje k flexibilním formám práce Se zkrácením pracovní doby (včetně adekvátního krácení mzdy) by souhlasilo 10 % dotázaných zaměstnanců. Zájem o zkrácenou pracovní dobu spíše ne 26,6% spíše ano 6,2% rozhodně ano 3,5% rozhodně ne 63,7% N=1667 Častější rozhodné odmítnutí deklarují muži a zaměstnanci, kteří u současného zaměstnavatele či v současné pozici pracují déle než pět let. Častější ano je pochopitelně mezi lidmi, kteří dělají na částečný úvazek, zaměstnaní vysokoškoláci a lidé, kteří si vydělají méně než 6 000 Kč čistého měsíčně. Lidé, kteří projevili zájem o zkrácenou pracovní dobu uvedli spontánně dva základní důvody. Za prvé rodinné důvody a za druhé dostatek volného času. Ostatní důvody jsou menšinové a zahrnují oblast zdravotní, pracovní, dopravní obslužnost a podobně. Jednoznačným důvodem proti zkrácení pracovní doby jsou peníze. Ty uvádí spontánně 75 % respondentů. Ostatním to buď vyhovuje anebo jim to přijde (vzhledem k povaze práce) zcela nereálné. V03/03 14 SC&C s.r.o., Americká 21, Praha 2
Flexibilní formy práce jako pružnou či zkrácenou pracovní dobu či sdílení pracovního místa má možnost využívat více než polovina zaměstnanců (59 %). Většina lidí má tak na svém pracovišti možnost využívat alespoň jednu z flexibilních forem práce. Polovina z nich jen jednu - buď kratší nebo pružnou pracovní dobu či sdílení pracovního místa. Počet možností využívat 5 různé flexibilní formy práce 4 40,9 3 2 31,4 1 17,1 10,7 0 1 2 3 N=1727 V03/03 15 SC&C s.r.o., Americká 21, Praha 2
Jednotlivé flexibilní formy práce má možnost využívat vždy menší část zaměstnanců. Větší část (62 %) respondentů udává, že na jejich pracovní pozici není u stávajícího zaměstnavatele možnost využívat zkráceného pracovního úvazku. Jak udávají dvě třetiny z nich, tak charakter jejich práce to vůbec neumožňuje. Pokud umožňuje, nejčastěji nemají zájem obě strany nebo zaměstnavatel. Zkrácená pracovní doba Možnost využít kratší pracovní dobu 8 Kdo/co nemá zájem/neumožňuje? ano 38,4% 6 67,2 4 ne 61,6% 2 12,2 5,9 zaměstnavatel zaměstnanec 14,7 oba není možné N=1513 N=902 Možnost pracovat na kratší úvazek deklarují v souvislosti se svou konkrétní pracovní pozicí ženy (44 %) a zaměstnanci starší 65 let (74 %), zaměstnaní Pražané (55 %) a obyvatelé velkých měst nad 100 000 obyvatel (46 %). Naopak nejméně často mají možnost této flexibilní formy práce ve velkých podnicích nad sto zaměstnanců a v průmyslu. Častěji než jinde vidí překážku na straně zaměstnavatele lidé pracující v Praze a ve velkých městech. Překážky na straně zaměstnance jsou častěji uváděny mezi Středočechy a zaměstnanci menších středních podniků (11-20 zaměstnanců). Nezájem obou stran (zaměstnance i zaměstnavatele) je častěji u malých firem do 10 zaměstnanců a rodinných podniků. Za zcela nemožná z hlediska charakteru činnosti je častěji než jinde vnímána zkrácená pracovní doba mezi lidmi pracujícími ve firmách s počtem zaměstnanců nad 100 a zaměstnaných déle než pět let ve své pozici a u svého zaměstnavatele. V03/03 16 SC&C s.r.o., Americká 21, Praha 2
Také pokud jde o pružnou pracovní dobu, 64 % dotázaných zaměstnanců tvrdí, že v pozici a místě, kde pracují, nelze tuto formu práce využívat. Podle tří čtvrtin z nich to specifika dané práce vylučují. Pokud to charakter práce umožňuje, spíše nemá zájem zaměstnavatel, popř. obě strany. Pružná pracovní doba na pracovišti ano 36,2% 8 Pružná pracovní doba Kdo/co nemá zájem/neumožňuje? 75,3 6 4 ne 2 63,8% 11,9 zaměstnavatel zaměstnanec 10,3 oba není možné N=1434 N=896 Možnost využívat pružnou pracovní dobu na svém místě uvádějí častěji než ostatní zaměstnanci s vyšším příjmem a vzděláním, a ti, kteří pracují ve velkých městech nad 100 000 a v Praze. Pokud naráží využití pružné pracovní doby na nějaké bariéry, tak častěji než jinde je to ve velkých městech nebo v Praze na straně zaměstnavatele. Ve Středočeském kraji signalizují nadprůměrný nezájem zaměstnanci a objektivní provozní bariéry deklarují nejčastěji pracovníci Ústeckého kraje. V03/03 17 SC&C s.r.o., Americká 21, Praha 2
Podobně je tomu se sdílením pracovního místa. V tomto případě je tato možnost nereálná podle výpovědí 63 % respondentů. Stejně jako u předchozích otázek i zde se většina dotázaných domnívá, že charakter práce tuto možnost vylučuje a pětina přiznává, že se o této možnosti ani neví. Důvodem, proč se tato forma nevyužívá, je nejčastěji společný nezájem obou stran. Sdílení pracovního místa Sdílení pracovní místa ano 37,5% 7 Kdo/co nemá zájem/neumožňuje? 6 5 58,3 4 3 ne 62,5% 2 1 11,2 6,0 zaměstnavatel oba zaměstnanci 20,6 nevědí o té možnosti není možné N=1598 N=986 Možnost sdílet pracovní místo na stávající pozici ubývá podle dotázaných s vyšším stupněm dosaženého vzdělání. Tuto příležitost vnímá téměř 50 % zaměstnanců se základním vzděláním, tj. dělníci, ale jen čtvrtina pracovníků s vysokoškolským vzděláním, tj. úředníci a odborní pracovníci. Pochopitelně častěji (více než v polovině případů) se o ní jedná u lidí pracujících na částečný úvazek. Podprůměrně často deklarují tuto možnost zaměstnanci veřejných institucí, především ve školství a ve státní správě. Častěji se jedná o lidi, kteří setrvávají na svých pozicích a u svého zaměstnavatele delší dobu. Zaměstnavatel je vnímán jako bariéra častěji u zaměstnanců v Praze a mezi těmi, kteří pracují kratší dobu ve své pozici či u svého zaměstnavatele. Charakter práce jako základní překážku deklarují lidé na Ústecku a Olomoucku, dále odborní pracovníci a zaměstnanci ve školství. V03/03 18 SC&C s.r.o., Americká 21, Praha 2
4.4. Vzdělávání a rekvalifikace Polovina zaměstnavatelů 51% - umožňuje svým zaměstnancům další vzdělávání, popř. rekvalifikaci. Variantu samostudia nabízí a využívají tři z deseti zaměstnanců, kteří se vzdělávají. Nejrozšířenější formou jsou jednodenní školení objevují se v 78 % firem, které zaměstnance vzdělávají. Neobvyklá nejsou ani několikadenní školení 58 %. Zaměstnanci je také hojně využívají. V posledních pěti letech se jednodenních školení zúčastnilo šest z deseti a několikadenních téměř čtvrtina zaměstnanců z firem, kde probíhá vzdělání. Forma dlouhodobého vzdělávání či rekvalifikace je poměrně vzácná. Nabízí je 17 % firem, jež vzdělání poskytují, a 8 % zaměstnanců v těchto firmách se jich v posledních 5 letech zúčastnilo. 2 Vzdělávání v podniku Samostudium Jednodenní a kratší školení Několikadenní až týdenní školení Několikatýdenní až měsíční školení Několika měsíční a delší školení Jiné školení Celkem N=882 % 29,6 77,6 41,5 11,2 5,4 2,6 10 Účast respondenta na školení v posledních pěti letech Samostudium Jednodenní a kratší školení Několikadenní až týdenní školení Několikatýdenní až měsíční školení Několika měsíční a delší školení Jiný typ školení žádné Celkem N=842 % 31,0 57,5 23,3 5,5 2,1 3,2 12,8 10 8 Vzdělávání 75,4 6 57,5 4 41,0 31,0 29,2 2 23,3 11,3 12,8 V podniku 5,5 5,7 Respondent osobně Několikatýdenní Několikadenní Jednodenn Samostudium žádné Jiné Několika měsíční 2 Vzhledem k tomu, že firem, které vzdělávají své zaměstnance je polovina,veškerá výše uvedená procenta jsou lehce převoditelná dělením dvěma na všechny zaměstnance. Šest z deseti firem, které školí zaměstnance, poskytuje jen jeden typ školení, dvě z deseti dvě a ostatní více. Sedm z deseti lidí, pracujících ve firmách, které školí, absolvovalo v posledních 5 letech jen jeden typ školení, dva z deseti 2-3 a ostatní více. V03/03 19 SC&C s.r.o., Americká 21, Praha 2
Vzdělání či rekvalifikace zaměstnanců firmy udávají častěji respondenti s vyšším než středoškolským vzděláním (a tudíž vyšším příjmem) a především odborní pracovníci, zaměstnanci pracující na dobu neurčitou a delší dobu na svých pozicích a u svého zaměstnavatele. Jedná se především o pracující ve velkých podnicích nebo pobočkách. Jsou to veřejné instituce a týká se to výrazně častěji zaměstnanců v následujících odvětvích: doprava a spoje, školství, zdravotnictví a státní správa. Častější výskyt jednotlivých typů školení ve firmě u sledovaných skupin a charakteristik: Samostudium zaměstnanci s vysokoškolským vzděláním (51 %), odborní pracovníci (42 %), pracovníci ve školství (59 %) a zaměstnanci veřejných institucí (44 %) Několikadenní školení zaměstnanci s maturitou (43 %) a diplomem (52 %), lidé pracující ve státní správě (55 %) Několikatýdenní školení - zaměstnanci se smlouvou na dobu určitou (20 %), s vysokoškolským vzděláním (19 %), odborní pracovníci (16 %), pracovníci ve školství (59 %) a zaměstnanci ve státní správě (20 %) Několikaměsíční školení odborní pracovníci (10 %), zaměstnanci státní správy (13 %) a velkých podniků nad sto zaměstnanců (9%) Častější výskyt jednotlivých typů školení respondenta u sledovaných skupin a charakteristik: Samostudium zaměstnanci s vysokoškolským vzděláním (53%), odborní pracovníci (44 %) a zaměstnanci veřejných institucí (41 %) Jednodenní školení pracovníci s plným úvazkem (59 %) Několikadenní školení zaměstnanci s maturitou (25 %) a diplomem (33 %), odborní pracovníci (31 %) Několikatýdenní školení - s vysokoškolským vzděláním (9 %), odborní pracovníci (9 %), vedoucí zaměstnanci s 11 a více podřízenými (17 %) a zaměstnanci ve státní správě (12 %) Několikaměsíční školení vedoucí zaměstnanci s 11 a více podřízenými (8 %) V03/03 20 SC&C s.r.o., Americká 21, Praha 2
Zájem o dlouhodobá školení přitom ze strany zaměstnanců není tak malý: téměř tři z deseti ze všech dotázaných. Zájem o dlouhodobá školení rozhodně ne 34,6% rozhodně ano 12,1% spíše ano 16,3% spíše ne 37,0% N=1648 Zájem o dlouhodobá školení mají výrazně častěji zaměstnanci, kteří mají středoškolské a vysokoškolské vzdělání (36 % resp. 45 % z nich). Dále jsou to odborní pracovníci (42 %), pracovníci podniků s více než sto zaměstnanci (32 %). Zajímavá je identifikace rozhodných odpůrců (odpovědi rozhodně ne ). Jedná se o více než polovinu lidí starších 55 let, dvě třetiny zaměstnanců se základním vzděláním, polovinu lidí pracujících v dělnických profesích. Nechuť k dlouhodobým školením má také 6 z deseti zaměstnanců, kteří mají částečný pracovní úvazek. V03/03 21 SC&C s.r.o., Americká 21, Praha 2
Většina respondentů, kteří o dlouhodobé školení projevili zájem, má více důvodů. Více než polovina je považuje za smysluplná a třetina za něco, co se jim vyplatí. Pro pětinu je důvodem, že nezaostanou a také je to svým způsobem baví. Jiné důvody uvedlo spontánně jen 6 % respondentů. Své důvody k odmítnutí kombinuje i řada zaměstnanců, kteří o tuto formu školení nemají zájem. Čtyři z deseti v nich nevidí žádný smysl a tři z deseti mají rodinné důvody. O něco méně častý je pocit, že se to nevyplatí a pětině se zcela prozaicky nechce. Jiné důvody uvedlo spontánně jen 5 % respondentů. Dlouhodobé školení Dlouhodobé školení 6 Proč má zájem? 5 Proč nemá zájem? 5 56,4 4 41,7 4 3 2 1 34,6 21,2 20,7 3 2 1 27,4 23,6 21,4 5,2 4,6 8,6 rodina zdraví nemají smysl nechce nevyplatí se jiné proti obavy 6,0 mají smysl nezaostane vyplatí se baví jiný důvod N=1180 N=468 žádný důvod Pokud jde o odlišnosti v důvodech hovořících pro dlouhodobá školení, tak jsou u jednotlivých skupin a charakteristik nevýznamné. Pouze zaměstnanci v dělnických profesích si častěji než ostatní myslí, že nemají smysl (66 %). Diferenciace názorů je patrná u nezájmu o tento typ školení. Především pokud jde o rodinné důvody. Ty uvádějí častěji ženy (33 %), zaměstnanci ve věkové kategorii 25-44 (36 %). Jedná se častěji o pracující s maturitou (33 %), sezdané zaměstnance (30 %), pracující v menších a středně velkých městech, tj. s více než 5 000 ale méně než 100 000 obyvatel (32 %). Častěji to jsou lidé v úřednických profesí a odborní pracovníci (38 %, resp. 37 %) a zaměstnanci státní správy (41 %). Zdravotními důvody se častěji než jiní omlouvají úředníci (10 %) a nesmyslností respondenti ve věku 25-34 let (69 %). Starší dotázaní ve věku 55-64 si nadprůměrně často myslí, že se jim dlouhodobá školení nevyplatí (32 %), u zaměstnanců se základním vzděláním častěji vzbuzují obavy (9 %) a svobodným lidem se častěji než ostatním prostě jen nechce (32 %). V03/03 22 SC&C s.r.o., Americká 21, Praha 2
Současná praxe, jak zaměstnavatel organizuje náhradu za školeného zaměstnance, je následující: nejčastěji, tj. ve více než polovině případů, zastupují školeného pracovníka jeho kolegové a ve čtvrtině případů nikdo. Méně často ji pak přebírá nadřízený nebo někdo jiný. 7 Náhrada při dlouhodobém školení 6 5 57,1 4 3 2 24,7 1 nikdo 9,1 6,5 nadřízený nějak jinak kolegové nový zaměstnanec N=77 Všichni respondenti byli dotázáni na možnou bariéru obav o vlastní pracovní místo při využívání zaškoleného náhradníka po dobu dlouhodobého školení. Pro tři z deseti to nepředstavuje problém a tento systém by uvítali, většina by však o své pracovní místo měla obavy. Náhradník místo pracovníka na školení nebyl/a by rád/a 36,2% byl bych rád 27,5% rád/a, trochu obavy 36,2% N=1668 Čím vyšší má zaměstnanec dosažené vzdělání, tím častěji by přivítal, kdyby na jeho místě pracoval školený náhradník (31 % u zaměstnanců s maturitou a 42 % u zaměstnanců s diplomem). Pochopitelně se jedná o odborné pracovníky (39 %), pracovníky ve školství (46 %), zaměstnance veřejných institucí a firem (39 %) a pracovníky, kteří jsou na své současné pozici a u současného zaměstnavatele více než pět let (32 %). Obavy vyjádřili častěji než ostatní zaměstnanci s výučním listem a dělníci (42 %). V03/03 23 SC&C s.r.o., Americká 21, Praha 2
4.5. Faktory ovlivňující spokojenost v zaměstnání Z předloženého seznamu položek ovlivňujících spokojenost v zaměstnání vyplynulo, že nejdůležitějším deklarovaným faktorem 3 je výše mzdy. O něco slabší, ale významné faktory, které mají vliv jsou: náplň práce, vztahy s kolegy a smlouva na dobu neurčitou. Způsob organizace pracovní doby je obecně vnímán jako méně významný faktor, pokud jde explicitně o pružnou pracovní dobu a částečný úvazek, tak i ty jsou vnímány jako jedny z nejméně důležitých. Důležitost pro spokojenost v zaměstnání Mzda Náplň práce Vztahy s kolegy Smlouva na dobu neurčitou Pracovní prostředí 3,3 3,3 3,3 3,1 3,7 Sladit práci s rodinou V místě bydliště Klidná práce 3,0 3,0 2,8 Sladit práci s péčí o dům Pevná pracovní doba Jednosměnný provoz Zvyšování kvalifikace Pružná pracovní doba Bez přesčasů Částečný úvazek 1,9 2,7 2,7 2,6 2,6 2,5 2,5 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 procenta Nadprůměrná důležitost jednotlivých typů pracovních podmínek u sledovaných skupin a charakteristik: Náplň práce věková kategorie 35 44 (3,44; čím je zaměstnanec starší nebo mladší, tím pro něj význam náplně jeho pracovní činnosti klesá), pracovníci s vysokoškolským vzděláním (3,58), odborný pracovník (3,51), vedoucí pracovníci s více než 6 podřízenými (3,50) Mzda zaměstnanci s výučním listem (3,77), zaměstnanci s nižším příjmem rodiny, tj. do 18 000 Kč čistého (3,76) 3 Průměrné hodnoty jsou vypočteny z hodnocení respondentů na čtyřbodové stupnici, kdy jednička vyjadřovala nejmenší důležitost a čtyřka největší. V03/03 24 SC&C s.r.o., Americká 21, Praha 2
Pracovní prostředí ženy (3,25), pracovníci resp. pracovnice ve školství a zdravotnictví (3,32, resp. 3,36) Vztahy s kolegy zaměstnanci starší 55 let (3,38), zaměstnanci z menších a středně velkých měst od 5 do 100 000 obyvatel (3,41), pracovníci resp. pracovnice ve školství a zdravotnictví (3,45, resp. 3,48) Zvyšování kvalifikace - věková kategorie 15-24 let (2,70; s přibývajícím věkem klesá), dotázaní s maturitou a vysokou školou (2,76, resp. 2,96), potažmo s nejvyššími příjmy jak zaměstnance tak jeho domácnosti, lidé zaměstnaní ve větších městech, především v Praze (2,74), úředníci (2,75), odborní pracovníci (2,89), vedoucí pracovníci především s více než 11 podřízenými (2,90), podniky s více zaměstnanci, především s více než sto pracovníky (2,70), pracovníci ve zdravotnictví a státní správě (2,95, resp. 2,74) Pružná pracovní doba mladší zaměstnanci do 24 let (2,64), pracovníci se střední a vysokou školou (2,64), respondenti z rodin s nejvyššími příjmy nad 30 000 Kč čistého (2,74), lidé pracující ve městech nad 100 000 obyvatel (2,74) a v Praze (2,82), úředníci (2,68), pracovníci v oblasti obchodu (2,69), lidé zaměstnaní v současné pozici méně než rok (2,69) Částečný úvazek ženy (2,07), zaměstnanci s nízkým příjmem do 6 000 Kč čistého (2,17), lidé pracující ve větších městech nad 100 000 obyvatel (2,17) a v Praze (2,25), pracovníci menších podniků do 20 zaměstnanců (2,06), pracovníci v oblasti obchodu (2,14) a pochopitelně lidé zaměstnaní na částečný úvazek (3,01) Smlouva na dobu neurčitou věková kategorie 35-44 let (3,41; čím je zaměstnanec starší nebo mladší, tím pro něj význam smlouvy na dobu neurčitou klesá), lidé pracující v pobočkách firem (3,40), zaměstnanci velkých podniků nad sto pracovníků a to především soukromých (2,44 resp. 2,46) Práce bez přesčasů ženy (2,7), zaměstnanci s nižším příjmem do 10 000 Kč čistého (2,64), lidé pracující ve větších městech, především v Brně (2,76), pracovníci v úřadech a zdravotnictví (2,71, resp. 2,75) Jednosměnný provoz ženy (2,79), věková kategorie 35-44 let (2,74; čím je zaměstnanec starší nebo mladší, tím pro něj význam práce v jednosměrném provozu klesá), zaměstnanci s nízkým příjmem do 6 000 čistého (2,85), Brno (2,96), úředníci (2,84), zaměstnanci ve školství a zdravotnictví (2,85, resp. 2,79) Sladit práci s rodinou ženy (3,18), věková kategorie 35-44 let (3,23; čím je zaměstnanec starší nebo mladší, tím pro něj význam slaďování práce s rodinou klesá), pochopitelně vdaní či ženatí zaměstnanci (3,14) V03/03 25 SC&C s.r.o., Americká 21, Praha 2
Práce v místě bydliště ženy (3,11), zaměstnanci žijící v domácnosti s nižším příjmem do 18 000 Kč čistého (3,09) a nízkým příjmem respondenta, tj. do 6 000 Kč čistého (3,33), pracovníci žijící na venkově, tj. v obcích do 5 000 obyvatel (3,09) Klidná práce ženy (2,95), zaměstnanci se základním vzděláním (2,95), respondenti s nízkým příjmem, tj. do 6 000 Kč čistého (3,08), dělníci (2,94). V03/03 26 SC&C s.r.o., Americká 21, Praha 2
Celková spokojenost se zaměstnáním se mezi dvěma póly spokojen-nespokojen kloní spíše ke spokojenosti. Na sedmibodové stupnici dosahuje hodnoty 5,2. 4 Nejvíce jsou lidé v průměru spokojeni se spolupracovníky, s náplní práce a celkově s uspořádáním pracovní doby. Nejméně, (a přesto se celkově nedá hovořit o příklonu k nespokojenosti), jsou lidé spokojeni s výší své mzdy. S celkovou spokojeností nejvíce koreluje náplň práce a nejméně možnost zvyšovat si kvalifikaci. Vztahy s kolegy Náplň práce Pracovní doba Pracovní prostředí Zvyšování kvalifikac Mzda Spokojenost se zaměstnáním 5,3 5,2 5,2 4,9 4,6 4,3 Korelace s celkovou spokojeností Náplň práce 0,75 Pracovní prostředí 0,60 Pracovní doba 0,58 Vztahy s kolegy 0,55 Mzda 0,55 Zvyšování kvalifikace 0,51 Celková spokojenost 5,2 1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 7,0 Průměr Nadprůměrná spokojenost s jednotlivými typy pracovních podmínek 5 u sledovaných skupin a charakteristik: Celková spokojenost starší věková kategorie 55+ (3,34), zaměstnanci s maturitou a diplomem (5,37, resp. 5,35), zaměstnanci žijící v domácnosti s vyšším příjmem nad 22 tisíc čistého (5,34), s vysokým příjmem respondenta nad 14 000 Kč čistého (5,49), lidé vydělávající si v Praze (5,40), odborní pracovníci (5,40), pracovníci ve zdravotnictví a státní správě (5,45), zaměstnanci veřejných institucí (5,43), zaměstnanci pracující více než pět let na svých pozicích a u svého zaměstnavatele (5,36) S náplní práce věková kategorie 35 44 a 55+ (5,37, resp. 5,35), pracovníci se středoškolským a s vysokoškolským vzděláním (5,34, resp. 5,62), zaměstnanci žijící v domácnosti s vysokým příjmem nad 30 tisíc Kč čistého (5,48), s vysokým příjmem respondenta nad 14 000 Kč čistého (5,49), odborní pracovníci (5,49), vedoucí pracovníci s více než 6 podřízenými (5,68), zaměstnanci veřejných institucí, školství, dopravy a spojů (5,47), zaměstnanci pracující více než pět let na svých pozicích a u svého zaměstnavatele (5,38). 4 Průměrné hodnoty jsou vypočteny z hodnocení respondentů na sedmibodové stupnici, kdy jednička vyjadřovala nejmenší spokojenost a sedmička největší. 5 Pokud není některá položka uvedena, znamená to, že nebyly zjištěny statisticky významné odchylky. V03/03 27 SC&C s.r.o., Americká 21, Praha 2
S výší mzdy věková kategorie 25-44 (4,39) a starší 55+ (4,40), pracovníci s maturitou a diplomem (4,55, resp. 4,47), zaměstnanci žijící v domácnosti s vyšším příjmem nad 22 tisíc Kč čistého (4,48), s příjmem respondenta nad 14 000 Kč čistého (4,94), v Praze (4,47), vedoucí, kteří mají alespoň jednoho podřízeného (4,81), pracovníci státních podniků (4,48) a firem, které vlastní zahraniční vlastníci (4,49), zaměstnanci pracující tři až pět let na svých pozicích a u svého zaměstnavatele (4,58 resp. 4,65) S pracovním prostředím ženy (5,05), pracovníci s maturitou a diplomem (5,14, resp. 5,21), zaměstnanci s vysokými vlastními příjmy i v domácnosti, tj. nad 14 000 Kč čistého vlastní a 30 000 Kč v domácnosti (5,08, resp. 5,19), v městech nad 100 000 obyvatel (5,15), úředníci a odborní pracovníci (5,15, resp. 5,19), vedoucí, kteří mají alespoň 6 podřízených (5,24), zaměstnanci školství, zdravotnictví a státní správy (5,31, resp. 5,32, resp. 5,16) Se vztahy s kolegy ženy (5,40), věková kategorie 55-64 (5,53), zaměstnanci ve větších podnicích nad padesát pracovníků (5,41), ve veřejných institucích (5,48), zaměstnanci pracující tři až pět let na svých pozicích a u svého zaměstnavatele (5,47 resp. 5,50) S možnostmi zvyšovat si kvalifikaci - zaměstnanci se středoškolským a vysokoškolským vzděláním (4,74, resp. 4,98), respondenti žijící v domácnosti s vyšším příjmem nad 22 tisíc Kč čistého (4,80), s vysokým příjmem respondenta nad 14 000 Kč čistého (4,89), v Praze a Brně (4,77, resp. 4,78), úředníci a odborní pracovníci (4,76, resp. 4,94) S uspořádáním pracovní doby odborní pracovníci (5,34), vedoucí, kteří mají alespoň 6 podřízených (5,50), zaměstnanci středně velkých až větších firem od 50 do 100 pracovníků (5,45), pracovníci ve školství, zdravotnictví (5,55, resp. 5,53) V03/03 28 SC&C s.r.o., Americká 21, Praha 2
Informace o spokojenosti doplňuje zjištění, že devět z deseti zaměstnanců ve stávající době neuvažuje o změně zaměstnání. Pouze 11 % je opačného názoru. Obavy ze ztráty zaměstnání má ale každý třetí zaměstnanec. Uvažuje o změně zaměstnání Obavy ze ztráty zaměstnání rozhodně ano 4,0% spíše ano 7,3% spíše ne rozhodně ano 11,4% spíše ano 21,6% rozhodně ne 22,6% 28,5% rozhodně ne 60,3% spíše ne 44,4% N=1717 N=1700 O změně zaměstnání uvažují častěji než ostatní zaměstnanci se základním vzděláním (18 %) a potažmo nižším příjmem do 6000 Kč čistého (30 %), lidé mladí do 24 let (21 %) a tudíž svobodní (18 %). Jsou to častěji lidé zaměstnaní na dobu určitou (21 %), také lidé zaměstnaní na současné pozici a u současného zaměstnavatele méně než půl roku. O změně zaměstnání rozhodně neuvažují zaměstnanci starší, především nad 55 let (tři čtvrtiny z nich), dvě třetiny lidí pracujících velkých podnicích nad sto zaměstnanců, sedm z deseti zaměstnanců veřejných institucí a z lidí setrvávajících na svém pracovním místě déle než pět let. Naopak více než ostatní se o své místo bojí lidé ve věkové kategorii 45-54 (39 %), lidé se základním vzděláním (48 %), tj. především dělníci (43 %), pracovníci v průmyslu (50 %) a lidé zaměstnaní na dobu určitou (40 %). V03/03 29 SC&C s.r.o., Americká 21, Praha 2
4.6. Pozice zaměstnance Ze souboru zhruba 1700 respondentů se 42 % řadí jako dělník, 19 % jako úředník, 17 % jako provozní pracovník a 22 % je toho názoru, že je odborným pracovníkem. Druh pracovní činnosti provozní pracovník 17,2% úředník 18,8% odborný pracovník 22,2% dělník 41,8% N=1693 Podle zařazení ISCO vypadá struktura souboru z hlediska jemnějšího profesního členění následujícím způsobem: Zaměstnání respondenta 2 16,9 16,9 17,9 1 8,4 13,5 12,0 9,1 3,5 1,8 nekvalifik. dělníci obsluha stro. a zař. kvalifik. dělníci kvalifikovaní zeměd. provozní ve službách úředníci odborní pracovníci vedoucí pracovníci technici N=1641 V03/03 30 SC&C s.r.o., Americká 21, Praha 2
Zaměstnání respondenta nižší administrativní pracovníci jiní pomocní odborní pracovníci pomocní pracovníci prodej, služby obsluhující pracovníci prodavači kvalifikovaní strojírenští dělníci řidiči technici ve fyzikálních oborech kvalifikovaní stavební dělníci, horníci odborní pedagogové montážní dělníci technici v biologii, zdravotnictví mistři ostatní vědci úředníci služby a obchod ostatní zaučení dělníci kvalifikovaní dělníci zemědělství, trh vedoucí malých organizací ostatní kvalifikovaní dělníci vedoucí velkých organizací vědci, architekti, inženýři pomocní pracovníci průmysl kvalifikovaní dělníci bez specifikace tisk, umělecká řemesla obsluha průmyslových zařízení pedagogičtí pracovníci vědci biologické a lěkařské obory pomocní pracovníci zemědělství zákonodárci, vyšší úředníci Celkem Počet % 244 14,9% 127 7,7% 117 7,1% 113 6,9% 109 6,6% 105 6,4% 92 5,6% 90 5,5% 86 5,2% 64 3,9% 58 3,5% 50 3,0% 42 2,6% 40 2,4% 34 2,1% 32 2,0% 29 1,8% 27 1,6% 26 1,6% 25 1,5% 25 1,5% 24 1,5% 18 1,1% 16 1,0% 15,9% 11,7% 9,5% 8,5% 5,3% 1641 10% Více než tři čtvrtiny respondentů uvádějí, že nemají žádné podřízené, 14 % má méně než 5 podřízených a 9 % více než 6 podřízených. Počet podřízených 10 8 77,5 6 4 2 13,6 žádný 1-5 6-10 11 a více N=1682 V03/03 31 SC&C s.r.o., Americká 21, Praha 2
Téměř polovina dotázaných uvedla, že u svého posledního zaměstnavatele pracuje déle než pět let. Více než třetina nevyměnila místo jeden až pět let a 15 % je zaměstnáno u jedné firmy méně než rok. Podobné rozložení existuje také, pokud jde o dobu, po kterou zaměstnanec pracuje v současné pozici. Doba u posledního zaměstnavatele 5 47,5 4 Jak dlouho na současné pozici 5 44,2 4 3 2 22,3 3 2 24,1 1 15,2 9,2 5,8 do 6 měsíců jeden až tři roky pět a více let půl roku až rok tři až pět let 1 15,3 10,4 6,0 do 6 měsíců jeden až tři roky pět a více let půl roku až rok tři až pět let N=1715 N=1706 V03/03 32 SC&C s.r.o., Americká 21, Praha 2
4.7. Charakteristika podniku Sedm z deseti dotázaných zaměstnanců pracuje v samostatném podniku a více než osm z deseti má českého vlastníka. 8 Samostatný podnik nebo pobočka 10 Vlastník podniku 6 71,1 8 85,7 4 6 4 2 28,9 2 14,3 N=1697 samostatný podnik pobočka N=1671 český vlastník zahraniční vlastník Pokud jde o velikost podniku v místě, kde dotázaní zaměstnanci pracovali, tak ve více než v třetině případů se velikost firmy pohybovala do dvaceti zaměstnanců, další třetina pracovala ve středně velkých podnicích od 21 do 100 zaměstnanců a necelá třetina ve velkých firmách nad 100 pracovníků. Počet zaměstnanců 4 3 30,2 2 22,6 19,4 1 14,3 13,5 1-10 11-20 21-50 51-100 101 a více N=1656 V03/03 33 SC&C s.r.o., Americká 21, Praha 2
Odvětvová struktura zaměstnanců ukazuje, že pětina je zaměstnána v průmyslu, téměř čtvrtina v obchodu a službách. V ostatních sektorech pracuje vždy méně než 10 % a nejslabšími sektory jsou zdravotnictví a zemědělství. Pokud jde o typ organizace, tak zhruba dvě třetiny respondentů jsou zaměstnány v některém soukromém sektoru, nejčastěji se jedná o typ malého soukromého podniku. Ve státním sektoru převažují jako zaměstnavatelé veřejné, popř. rozpočtové instituce nad státními či obecními podniky. 3 V jakém odvětví pracuje 4 Typ organizace 2 1 20,6 13,5 10,7 9,0 stavebnictví školství státní správa služby obchod 8,2 8,0 7,0 6,1 5,2 ostatní zemědělství zdravotnictví doprava, spoje 11,7 3 2 1 17,1 25,0 31,9 9,8 9,2 2,7 4,3 průmysl státní podnik rodinný podnik malý soukromý velký soukromý veřejná instituce ostatní družstvo N=1715 N=1709 V03/03 34 SC&C s.r.o., Americká 21, Praha 2
5. Tabulkové přílohy