Dominanty fytoplanktonu nádrží vzniklých ve zbytkových jámách po povrchové těžbě hnědého uhlí Olga Skácelová katedra botaniky Přírodovědecká fakulta Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích oskacelova@prf.jcu.cz
Co s velkoplošnými doly po ukončené povrchové těžbě uhlí? Ponechat? víc než jizva v krajině Zasypat a zrekultivovat? fyzicky a ekonomicky nereálné Zatopit? voda v krajině, různé využití
Hydrická rekultivace Prováděna od pol. 90. let Vznik oligotrofních jezer Způsob napájení: - průsakem vody z podloží - důlní voda z šachet - povrchová voda z říční sítě Problémy: kvalita vody důlní voda chemismus povrchová voda znečištění, vodní květy
Jezero ve zbytkové jámě během zatápění
Acidofilní krásnoočka Euglena mutabilis extrémofilní druh, monokultura..stav před zaplavením dno zbytkové jámy Medard extrémně kyselá voda
Co modifikuje stav vodní biocenózy? Stáří nádrže Způsob napájení (i přes vliv přítokové vody je u většiny nádrží pozorována tendence k přetrvávání ustálených společenstev) sukcese přítomnost rybí obsádky
Typické rysy fytoplanktonu jezer ve zbytkových jamách po těžbě: kvalitativní i kvantitativní chudost oligotrofie může přetrvávat po desítky let některé dominanty fytoplanktonu přetrvávají dlouhodobě, (resp. opakovaně dle ročního období, výskyt jiných může být efemerní (zvláště v neustálených jezerech) výskyt extrémofilních druhů (při specifickém chemismu) výskyt druhů na našem území vzácných
Použitý materiál: data z monitoringu fytoplanktonu důlních jezer v severozápadních a severních Čechách z let 1995 2012: Barbora a Otakar (Teplicko) Ležáky jezero Most (Mostecko) Boží Požehnání (Kynšperk nad Ohří) Velký Boden (Sokolovsko) Medard (Sokolovsko) Michal (Sokolovsko) Chabařovice jezero Milada (Ústecko).
Hlavní rys: kvantitativní chudost fytoplanktonu Abundance obvykle pod 1000 buněk v 1 ml Nemusí být nejvyšší u hladiny Oživení (řasy, sinice) zhruba do 10 m Hlouběji minerální zákal, železité nebo manganové bakterie Velké formy zachycovány jen v síťovém planktonu!!!!!!!!!! O něco vyšší oživení ve starších/eutrofizovaných nádržích (ev. přítokem)
Dno: husté porosty parožnatek - klimax
Nárosty v litorálu: Mougeotia, Chaetophora incrassata
Časné jaro (. a také podzim): dominance zlativek (Chrysophyceae) Problémy s determinací fixovaného materiálu rozpadlé kolonie, nečitelné organismy Uroglena Chrysosphaerella
Rod Dinobryon v důlních jezerech součást letního equilibria Dinobryon cylindricum var. palustre v oligo- - mezotrofních vodách častá dominanta (např. nádrž Barbora) na rozdíl od běžnějšího D. divergens (v chladném období v eutrofních vodách) Další druhy: D. sociale (dom. - Michal), méně D. bavaricum
naopak Synura (typická pro jarní plankton tůní, rybníků, nádrží) skoro nebyla v důlních jezerech nalezena hojně jen v Medardu (profil východ) při čerpání vody z Ohře (XII 2012)
Obrněnky druhá nejčastější dominanta v důlních jezerech Ceratium hirundinella, C. furcoides (vzácně C. cornutum). Barbora, Otakar, Michal, Boží Požehnání léto Peridinium velké druhy, hlavně P. willei. Barbora VI 2008, Chabařovice VIII 2009, Medard východ IX 2012 Drobné druhy r. Peridinium a Peridiniopsis Michal a Otakar IX 2012
Rozsivky letní dominanty nebo subdominanty, spíše v mezotrofii až slabší eutrofii Asterionella formosa Barbora, Otakar léto až podzim, obvykle jen subdom.), Medard východ (v době napouštění z Ohře) Boží Požehnání podvyživené buňky Diatoma tenue (D. elongatum) vody s vyšší vodivostí (tůně), často na Karvinsku...Michal XI 2003, IV 2006, Medard řídce
Tyčkovité planktonní rozsivky Synedra acus (velké schránky) Michal X 2005 jako subdom. (dom. Dinobryon- Ceratium), Medard VI a IX 2010, VI 2011 drobná Synedra = Fragilaria capucina s.l. (jednotlivé buňky) často v zaplavených lomech.otakar IV 1996, Medard VI (2009. 2010) Fragilaria crotonensis častá v údolních nádržích jen v Medardu s přítokem z Ohře
Centrické rozsivky: páskovité kolonie Aulacoseira spp. nanejvýš jako subdominanta (s obrněnkami a zlativkami, ev.zel. řasami), nejčastěji A. granulata (Barbora, Otakar VI 2008) nebo A. ambigua (Boží Požehnání ) Jednotlivé misky: drobné Cyclotella spp. hlavně C. balatonica (Medard ve vzorcích abundance i v síťovém planktonu IX 2012), Cyclotella sp. - Michal VI 2004 Penátní rozsivky: dom. výjimečně - Brachysira neoexilis (syn. Anomoeoneis exilis).. Boží Požehnání IX 2012 max. v hloubce 7 m (!)
Zelené planktonní řasy Obecně: eutrofní vody (rybníky), ale i druhy vod chudých na živiny Při planktonním žíru (perloočky): velké nesežratelné druhy Kokální řasy s velkými slizovými obaly Planktosphaeria gelatinosa, Coenococcus planctonicus Oonephris mucosa (dominantní v Michalu - VI 2009, také Chabařovice VII 2009
Nanejvýš jako subdom. - nápadné řasy s velkými coenobii (nejčastěji Pediastrum duplex, také P. boryanum) nebo krásivky s dlouhými buňkami (Closterium aciculare) Drobné zelené kokální řasy: Tetrastrum spp. (hlavně T. triangulare) a Willea vilhelmii Boží Požehnání dom. v nanoplanktonu IX-XI 2011 v hloubce 0-5 m Směs rybničních zelených řas eutrofizované nádrže (trochu Michal 2005,2006, více Otakar VI 1995 dom.coelastrum)
Sinice Pikoplankton drobné zejména kokální sinice, nedominují (zatím) Drobné vláknité sinice (Limnothrix, Planktolyngbya ) dom. hlavně v pískovnách, zejm. přelom jaro/léto Otakar V 2010 (Planktolyngbya) Drobné druhy v litorálu (zaplavená vegetace) - např. Snowella litoralis, Chroococcus spp., Merismopedia spp. Chabařovice (léto 2009)
Sinice vodních květů nastupují se stárnutím nádrže, eutrofizací, přítokem Microcystis aeruginosa (jednorázově Michal VI 2005 s Ceratium hirundinella) Planktothrix agardhii (Otakar VIII-IX 2008, 2009 Aphanizomenon drobné druhy (Michal: A. gracile léto 2006, 2007, Medard: A. yezoense IX 2009) Woronichinia naegeliana na Medardu východ s přítokem z Ohře (IX 2009)
Závěr vznik jezerních nádrží jako nových vodních biotopů (v ČR málo jezer) dlouhodobý stav oligo- nebo mezotrofie se odráží ve složení planktonu riziko vodních květů oproti jiným vodám minimální předpokládá se výskyt druhů fytoplanktonu v ČR velmi vzácných nebo nových pro ČR..
Děkuji Vám za pozornost.